Založení komanditní společnosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Založení komanditní společnosti Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jiří Tuza, Ph.D. Veronika Plecitá Brno 2016

Tímto děkuji panu Mgr. Jiřímu Tuzovi za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině, která při mne stála a při psaní této bakalářské práce mi vycházela maximálně vstříc.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Založení komanditní společnosti vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 4. ledna 2016 Veronika Plecitá

Abstract Plecitá, V. The Establishment of limited partnership. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2016. This bachelor thesis covers the topic of limited partnership formation. Theoretical part introduces and analyses current regulation and deals with description of limited partnership. Practical part includes guide to forming a limited partnership by juridical and natural person. Keywords Limited partnership, formation and establishment of limited partnership, limited partner, general partner, partnership agreement. Abstrakt Plecitá, V. Založení komanditní společnosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. V této bakalářské práci je zpracována problematika založení a vzniku komanditní společnosti. Práce se v teoretické části zabývá zejména aktuální právní úpravou, analýzou a rozborem komanditní společnosti. Praktická část představuje podrobný návod na založení této společnosti v případě založení právnickou a fyzickou osobou. Klíčová slova Komanditní společnost, založení a vznik komanditní společnosti, komanditista, komplementář, společenská smlouva.

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 15 1.1 Úvod... 15 1.2 Cíl práce... 15 2 Metodika 16 3 Obecný přehled obchodních společností 17 4 Komanditní společnost 19 4.1 Stručná historie komanditní společnosti... 19 4.2 Definice komanditní společnosti... 20 4.3 Základní kapitál... 20 4.4 Společníci... 20 4.4.1 Požadavky na společníky... 21 4.4.2 Zákaz konkurence... 21 4.4.3 Povinnosti společníků... 21 4.4.4 Práva společníků... 22 4.4.5 Podíl na likvidačním zůstatku... 23 4.4.6 Vypořádací podíl... 23 4.4.7 Převoditelnost podílu... 24 4.4.8 Zánik účasti společníka v komanditní společnosti... 24 4.5 Komanditní suma... 25 4.6 Organizační struktura společnosti... 26 4.7 Hospodářský výsledek... 26 4.7.1 Zisk komanditní společnosti... 27 4.7.2 Ztráta komanditní společnosti... 27 4.8 Zrušení a zánik... 28 4.9 Právní úprava... 29 5 Založení komanditní společnosti 31 5.1 Výběr právní formy podnikání... 31

10 Obsah 5.2 Sepsání společenské smlouvy... 33 5.2.1 Obchodní firma... 34 5.2.2 Sídlo... 34 5.2.3 Předmět podnikání... 35 5.2.4 Určení společníků... 35 5.2.5 Vklady společníků... 36 5.2.6 Správce vkladu... 37 5.2.7 Komanditní suma... 37 5.2.8 Doporučení pro sepisování společenské smlouvy... 37 5.3 Získání podnikatelského oprávnění... 39 5.4 Návrh na zápis do obchodního rejstříku... 41 5.5 Pracovní poměr komanditistů ke společnosti... 42 6 Vznik komanditní společnosti 43 7 Úkony nutné po vzniku společnosti 44 7.1 Datová schránka... 44 7.2 Registrační povinnost u finančního úřadu... 44 7.3 Registrace u české správy sociálního zabezpečení... 44 7.4 Registrace u zdravotní pojišťovny... 45 7.5 Třídění odpadu z podnikatelské činnosti... 45 7.6 Náklady spojené se založením komanditní společnosti... 46 8 Zhodnocení a závěr 47 9 Použitá literatura 48 A Návrh společenské smlouvy 51 B Nájemní smlouva 60 C Jednotný registrační formulář 63 D Předmět podnikání 65 E Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné 66 F Statutární orgán - Právnická osoba 68

Obsah 11 G Prohlášení odpovědného zástupce 70 H Žádost o výpis z Rejstříku trestů 71 I Návrh pracovní smlouvy 72 J Přihláška k registraci pro právnické osoby 75 K Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty 78 L Přihláška k registraci plátcovy pokladny 80 M MSSZ Brno - Přihláška do registru zaměstnavatelů 82 N MSSZ Brno - Oznámení o nástupu do zaměstnání (vzor) 84 O VZP - Přihláška a evidenční list zaměstnavatele 85 P VZP - Hromadné oznámení zaměstnavatele 86 Q Žádost o zapojení do systému statutárního města Brna v oblasti využitelných složek komunálního odpadu 87

12 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Schéma obchodních korporací 18 Obr. 2 Jednotný registrační formulář 64 Obr. 3 Předmět podnikání 65 Obr. 4 Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné 67 Obr. 5 Statutární orgán Právnická osoba 69 Obr. 6 Prohlášení odpovědného zástupce 70 Obr. 7 Žádost o výpis z Rejstříku trestů 71 Obr. 8 Přihláška k registraci pro právnické osoby 77 Obr. 9 Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty 79 Obr. 10 Přihláška k registraci plátcovy pokladny 81 Obr. 11 MSSZ Brno - Přihláška do registru zaměstnavatelů 83 Obr. 12 MSSZ - Oznámení o nástupu do zaměstnání (vzor) 84 Obr. 13 VZP - Přihláška a evidenční list zaměstnavatele 85 Obr. 14 VZP - Hromadné oznámení zaměstnavatele 86

Seznam tabulek 13 Seznam tabulek Tab. 1 Náklady spojené se založením komanditní společnosti 46

14 Seznam použitých zkratek Seznam použitých zkratek JRF Jednotný registrační formulář MSSZ Městská správa sociálního zabezpečení NOZ Nový obchodní zákoník OŘ Obchodní rejstřík Spol. s. Společenská smlouva VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ZOK Zákon o obchodních korporacích ŽÚ Živnostenský úřad ŽZ Živnostenský zákon

Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V současnosti se na přední příčce oblíbenosti stále drží podnikání fyzické osoby ve formě živnostenského oprávnění. Konec roku 2014 ovšem přinesl veliký nárůst obchodních společností, kterých přibylo přes 20 tisíc, takže jak jde vidět, i obchodní společnosti se těší velké oblibě. Každá z těchto dvou základních forem podnikání má své výhody a nevýhody, nelze ovšem popřít, že obecně obchodní společnost působí mnohem věrohodněji než fyzická osoba. V České republice si lze vybrat z několika druhů obchodních společností, přičemž bezesporu nejoblíbenější a nejrozšířenější je společnost s ručením omezeným. Jako téma mé bakalářské práce jsem si ovšem zvolila, co se týče oblíbenosti, její naprostý opak, a to komanditní společnost. K tomuto rozhodnutí mě vedl zejména minimální střet s komanditní společností v praxi, ačkoliv je to jedna z vůbec nejstarších forem obchodních společností. V České republice se podle živnostenského rejstříku vyskytuje přibližně 600 komanditních společností, což je oproti ostatním společnostem opravdu malé množství, ale přesto si myslím, že i dnes může komanditní společnost najít své uplatnění. Toto téma jsem zvolila dále také proto, že ostatním obchodním společnostem se již věnovala řada autorů přede mnou, kdežto v případě komanditní společnosti je výběr odborné a zejména aktuální literatury poměrně malý. 1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je uvést začínající podnikatele do problematiky procesu založení a poté samotného vzniku komanditní společnosti. Hlavní cíl této práce spočívá ve vytvoření kompletního a přehledného návodu pro založení komanditní společnosti, který bude vypracován na základě řešení modelové situace. Tento návod bude koncipován formou postupně logicky navazujících úkonů při zakládajícím procesu, které budou nejprve vysvětleny v teoretické rovině a poté demonstrovány na modelové situaci. Součástí této práce bude i vypracování praktických ukázek potřebných tiskopisů a poskytnutí rad a doporučení pro usnadnění celého procesu založení komanditní společnosti. V rámci vedlejšího, ovšem neméně důležitého cíle, bych se chtěla zaměřit na jednu z nejzásadnějších změn v českém soukromém právu, kdy došlo k přijetí zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v jehož důsledku byl zároveň zrušen dosavadní obchodní zákoník a úpravu obchodních společností převzal nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. V rámci této práce bych tedy chtěla sestavit co nejvíce ucelený přehled aktuálních informací o právní úpravě obchodních společností, konkrétně se zaměřením na výstižný popis komanditní společnosti, a usnadnit tak začínajícím podnikatelům často obtížnou orientaci v této problematice.

16 Metodika 2 Metodika Práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické části a praktické části. Pro jednodušší orientaci v textu je na začátku práce uveden seznam použitých zkratek. Teoretická část má podobu literární rešerše. Hlavním zdrojem poznatků pro zpracování literární rešerše je analýza odborné literatury a elektronických zdrojů souvisejících s danou problematikou. Další použitou metodou při získávání poznatků pro teoretickou část je komparace předchozích a stávajících právních předpisů. V teoretické části je ve zkrácené formě obsažena obecná definice obchodních společností a součástí je i nastínění pohledu do historie komanditní společnosti. Dále se již teoretická část podrobně zaměřuje na definice a pojmy vztahující se k samotné komanditní společnosti. V poslední řadě je rozebrána i aktuální právní úprava komanditní společnosti. Veškerá použitá literatura je pak uvedena v seznamu literatury na konci práce. Praktická část vychází ze získaných teoretických poznatků, které za pomoci metod indukce a syntézy aplikuje při řešení modelové situace. Náplní této části práce je vytvoření podrobného návodu pro založení komanditní společnosti v praxi. Proces založení komanditní společnosti je demonstrován od prvních kroků v podobě rozhodovacího procesu při výběru právní formy podnikání, přes sepsání společenské smlouvy a získání podnikatelského oprávnění, až k samotnému vzniku komanditní společnosti. Dále jsou v této části uvedené i veškeré další nutné úkony po vzniku komanditní společnosti, které jsou nezbytné proto, aby mohla provozovat svoji podnikatelskou činnost. V rámci praktické části jsou veškeré kroky zakládajícího procesu doplněny konkrétními ukázkami použitých tiskopisů a jednotlivých formulářů, které jsou pro lepší pochopení této problematiky k dispozici v přílohách bakalářské práce. Závěr práce poté shrnuje veškeré zjištěné poznatky a hodnotí zda, bylo dosaženo vytyčených cílů.

Obecný přehled obchodních společností 17 3 Obecný přehled obchodních společností Obchodní společnost je jedna z více možných právních forem podnikání. Aktuální právní úprava nově sdružuje obchodní společnosti společně s družstvy pod souhrnný pojem obchodní korporace. Obchodní společnost se obecně definuje jako právnická osoba založená za účelem podnikání nebo za účelem správy vlastního majetku, jak uvádí zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen ZOK). Podle Martiničové a kol. (2014) se za obchodní společnosti považuje i sdružení osob, které spočívá na smluvním základě. Do obchodních společností řadí ZOK veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. V rámci obchodních společností tradičně rozlišujeme 2 základní skupiny: osobní společnosti, kapitálové společnosti. Osobní společnosti Pro osobní společnosti je charakteristické osobní zapojení společníků do řízení společnosti. Společnosti jsou zakládány minimálně 2 společníky, kdy nerozhoduje, zda se jedná o osobu právnickou nebo fyzickou. Společníci osobně odpovídají za ztráty a dluhy společnosti, které společnost nebude schopna včas a řádně plnit (Eliáš a kol., 2014, str. 156). Za tyto závazky ručí společníci neomezeně celým svým majetkem společně a nerozdílně, proto je také pro osobní společnosti typická absence vkladové povinnosti (výjimku tvoří komanditisté u komanditní společnosti). Zisk společnosti si společníci rozdělují rovnoměrně mezi sebe. Za statutární orgán společnosti lze považovat prakticky každého společníka, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak (Bachroňová a kol., 2014, str. 19). Do této právní formy podnikání spadá veřejná obchodní společnosti a komanditní společnost. Kapitálové společnosti Kapitálové společnosti se na rozdíl od obchodních společností vyznačují absencí osobního zapojení společníků do řízení společnosti. Dalším rozdílem oproti osobním společnostem je zákonná vkladová povinnost společníků, na jejímž základě se odvozuje výše vkladu společníka. Výše vkladu má pak vliv na obchodní podíl společníka, jeho účasti na rozhodování ve společnosti a zisku společnosti. Společníci ručí za závazky obchodní společnosti omezeně. Společníci nejčastěji ručí do výše svého nesplaceného vkladu. Pro kapitálové společnosti je také typická tvorba základního kapitálu, ačkoliv je po novu oproti staré právní úpravě tato částka spíše symbolická. Výhodou kapitálových společností oproti osobním společnostem je

18 Obecný přehled obchodních společností jednoznačně snazší přístup ke kapitálu. Nevýhodu pak představuje vyšší administrativní zátěž, kdy je společnost povinna ze zákona zřídit předepsané orgány společnosti, a dvojí zdanění zisku. Do skupiny kapitálových společností řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost (Mulačová a kol., 2013, str. 30 32). Obr. 1 Schéma obchodních korporací Zdroj: portál.pohoda, 2012 V této kapitole byl představen základní popis obchodních společností. Další kapitoly této práce se již budou zabývat konkrétní problematikou rozboru a založení komanditní společnosti.

Komanditní společnost 19 4 Komanditní společnost 4.1 Stručná historie komanditní společnosti Komanditní společnost představuje nejstarší obchodní společnost vůbec a její počátky můžeme sledovat již ve starém římském právě. Původně se jednalo o jeden z institutů římského práva, a to tzv. pecunia traiecticia nebo fenus nauticum, což vlastně značilo námořní zápůjčku. Jednalo zejména o zapůjčení kapitálu na financování dlouhodobé obchodní plavby. Zajímavostí bylo, že rizika spojená s obchodní plavbou nesl věřitel a ne dlužník. Ten byl povinen věřiteli uhradit dluh pouze v případě, pokud nehodu spojenou s obchodní plavbou zavinil sám například v nedbalosti. Věřitel byl ovšem zvýhodněn možností sjednat neomezeně vysoký úrok. Tato výhoda byla ovšem zrušena v 6. století císařem Justiniánem a byla stanovena maximální výše úroků 12% za rok. Jak se dále vyvíjelo uzavírání obchodů za účelem zisku z námořního obchodu, začaly postupně ve 12. století vznikat první společnosti označované jako societas maris. Tyto společnosti vznikaly zejména v přístavních městech středověké Itálie a později se začaly nazývat commendy. Podnikání touto formou se stalo tak oblíbené a úspěšné, že se rozšířilo i do jiných oblastí než bylo námořnictví (např. bankovnictví) a bylo využíváno v celé Evropě. Už tehdy se v případě commend dělili, podobně jako v současnosti, společníci do dvou kategorií, na neomezeně ručícího společníka (tractator) a omezeně ručícího společníka (commendator). Commendy se poté začlenily i do germánského práva, a tak začaly vznikat i v českých zemích. V českých zemích pojem komanditní společnost zavedl až všeobecný obchodní zákoník, uvedený zákonem č.1/1863 a vyhlášen císařem Rakouska (r. 1863). Komanditní společnost se poté těšila oblibě do roku 1945, kdy nastala změna politického systému a začalo se postupně prosazovat znárodňování na úkor soukromého podnikání. V roce 1951 byl pak zaveden nový zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který bez náhrady zrušil všeobecný obchodní zákoník a tím tak byly zrušené veškeré právní formy obchodních společností. Tento proces ještě završil zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, který zcela nahradil obchodní právo hospodářským. Změnu na poli obchodních společností přinesl až rok 1989, který představoval snahu obnovit v České republice soukromé podnikání, což bylo spojené i s obnovením tradičních forem podnikání. To bylo zajištěno přijetím zákona č. 103/1990 Sb., hospodářský zákoník, který znovu zavedl komanditní společnost. Tato nová právní úprava komanditní společnosti představovala ovšem pouze 2 paragrafy, přesto ale obsahovala zásadní změnu, a to prohlášení společnosti za právnickou osobu. Zákon také nově definoval komanditní společnost na akcie, kdy byl kapitál komanditistů rozdělen na akcie znějící na jméno. Malou změnu znamenal pro komanditní společnost zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který zrušil komanditní společnost na akcie (Dvořák, 2004, str. 1-6). Zatím poslední a nejdůležitější změnu právní úpravy komanditní společnosti přinesl ZOK, který nabyl účinnosti k 1.1.2014.

20 Komanditní společnost 4.2 Definice komanditní společnosti Komanditní společnost se řadí mezi osobní obchodní společnosti. Je zakládána vždy minimálně dvěma společníky, přičemž vždy musí být jeden komplementář a jeden komanditista. Díky různé povaze společníků vykazuje komanditní společnost prvky jak osobní, tak i kapitálové společnosti, jak ovšem uvádí Salachová a Vítek (2013), osobní charakter u komanditní společnosti převažuje, a proto je řazena pouze do osobních společností. ZOK v 118 konkrétně definuje komanditní společnost jako společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen komanditista ) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen komplementář ). Obchodní firma Obchodní firmu komanditní společnosti tvoří tzv. kmen a dodatek. Dodatek označuje formu obchodní společnosti, u volby kmene není společnost právní úpravou příliš omezena. Omezené jsou pouze ty výrazy, které zvláštní právní předpis zakazuje. Jsou to zejména vulgární výrazy, výrazy v rozporu s obecnou morálkou, nebo výrazy působící klamavě (Vítek, Salachová, 2014). Dodatek firmy musí obsahovat jedno z těchto označení: celé označení - komanditní společnost, zkratka kom. spol., zkratka k. s.. 4.3 Základní kapitál ZOK přinesl zrušení minimální výše vkladu komanditisty do základního kapitálu, který v předešlé právní úpravě činil hodnotu 5.000 Kč. I když tento krok ulehčil založení společnosti, je třeba vzít v potaz, že příliš nízký kapitál společnosti zároveň zvyšuje odpovědnost zakladatelů. 4.4 Společníci V komanditní společnosti se vyskytují společníci dvojího typu komplementáři a komanditisté. Tyto dvě skupiny se od sebe liší zejména způsobem ručení za závazky společnosti. Komplementáři jsou obdobou společníků veřejné obchodní společnosti, tzn., že se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za závazky společnosti neomezeně a celým svým majetkem.

Komanditní společnost 21 Komanditisté naproti tomu mají charakter společníka kapitálové společnosti (Vítek, Salachová, 2014), kdy ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. U obou skupin ale platí, že ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně s ostatními společníky. 4.4.1 Požadavky na společníky Společníkem komanditní společnosti může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Pokud je ovšem společníkem právnická osoba, tak musí zmocnit fyzickou osobu, aby ji zastupovala (ZOK). Společníci komanditní společnosti musí splňovat stejné podmínky jako zakladatelé veřejné obchodní společnosti. Společníkem v komanditní společnosti tedy nemůže být osoba: na jejíž majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurz, u které byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, u které byl konkurz na její majetek zrušen proto, že její majetek je zcela nedostačující. V případě, že je komplementář zároveň i statutárním orgánem společnosti, je nutné, aby splnil i další požadavky (více viz orgány společnosti). Pro komanditisty nejsou stanovené žádné další požadavky, pokud není ve společenské smlouvě (dále spol. s.) uvedeno jinak. 4.4.2 Zákaz konkurence Zákaz konkurence spočívá zejména v tom, že společník bez souhlasu všech ostatních společníků nesmí podnikat v předmětu podnikání společnosti a nesmí být členem statutárního orgánu jiné obchodní společnosti podnikající v podobném předmětu podnikání (ZOK). Zákaz konkurence se vztahuje jak na komplementáře, tak i nově na komanditisty. I zde ovšem opět platí, že spol. s. může rozsah zákazu konkurence upravit. 4.4.3 Povinnosti společníků Pro obě skupiny společníků vyplývají ze zákona určité povinnosti. Podle ZOK lze shrnout tyto povinnosti následovně: komanditisté mají vkladovou povinnost, komplementáři jsou povinni hradit ztrátu společnosti,

22 Komanditní společnost komplementáři jsou povinni ručit za dluhy společnosti celým svým majetkem, komplementáři jsou povinni jednat s péčí řádného hospodáře, komanditisté jsou povinni ručit za dluhy společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, Při ručení společníka platí, že ručí i za dluhy vzniklé před jeho přistoupením do společnosti. Může ovšem požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnutá plnění a také náhradu nákladů s tím spojených (Černá, Štenglová, Pelikánová, 2015, str. 280). Po zániku účasti ve společnosti ručí společník ovšem jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti (ZOK). Vkladová povinnost ze zákona připadá pouze komanditistům. Komplementář ze zákona žádnou vkladovou povinnost nemá, ale může ji stanovit spol. s. V tomto případě platí pro komplementáře stejně jako pro komanditistu, že je povinen ji splnit ve lhůtě a způsobem stanoveným spol. s, jinak bez zbytečného odkladu a v penězích (ZOK). Černá se Štenglovou (2015, str. 278) dodávají, že předmětem vkladu mohou být peníze či jiná penězi ocenitelná a převoditelná věc. Dále také zákon umožňuje komplementáři splnit případnou vkladovou povinnost i provedením nebo prováděním prací nebo poskytnutím či poskytováním služeb. Tento způsob plnění lze umožnit i komanditistům, pokud tak bude uvedeno ve spol. s. Ocenění těchto prací a služeb musí být rovněž uvedeno ve spol. s. Ztráta se, pokud spol. s. neuvádí jinak, dělí na polovinu mezi společnost a komplementáře. Komanditisté ztrátu tedy nenesou. Komplementáři ručí za dluhy společnosti celým svým majetkem, zatímco komanditisté do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (dále jen OŘ). Rozsah ručení komanditisty může být ale i větší než je výše jeho vkladu v případě tzv. komanditní sumy. U komanditisty může ovšem nastat i situace, kdy bude ručit za dluhy společnosti ve stejném rozsahu jako komplementář. Tato situace nastane, jestliže bude jméno komanditisty uvedeno v obchodní firmě společnosti. 4.4.4 Práva společníků Společníci jsou vázáni plnit své povinnosti, zároveň ale mají nárok na uplatnění svých práv. Literatura nejčastěji dělí tyto práva na práva nemajetkové povahy a práva majetkové povahy (Salachová, Vítek, 2013, str. 23). Práva nemajetkové povahy: komplementáři jsou jako jediní oprávněni k obchodnímu vedení společnosti, komplementáři mají jako jediní právo být statutárním orgánem společnosti,

Komanditní společnost 23 komanditisté mají právo na informace a kontrolní právo (jedná se např. o právo nahlížet do účetních knih a účetních dokladů, právo na vydání stejnopisu účetní závěrky apod.), všichni společníci mají právo se u soudu domáhat za společnost splnění vkladové povinnosti proti prodlévajícímu společníkovi, všichni společníci mají právo se u soudu domáhat za společnost náhrady újmy, kterou společnosti způsobil jiný společník. Práva majetkové povahy: Komplementářům i komanditistům přísluší ze zákona: podíl na zisku, vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku. 4.4.5 Podíl na likvidačním zůstatku U komanditistů je zákonem stanovená vkladová povinnost, proto se na ně vztahuje přednostní právo na podíl z likvidačního zůstatku. ZOK stanovuje, že při zrušení obchodní společnosti s likvidací má každý společník právo na podíl z likvidačního zůstatku. Likvidační zůstatek se společníkům vyplatí nejprve do takové výše, v jaké splnili svoji vkladovou povinnost. Zbytek likvidačního zůstatku se pak rozdělí mezi společníky podle jejich podílů. V případě, že nestačí likvidační zůstatek na toto rozdělení, tak se společníci podílejí na likvidačním zůstatku v poměru ke svým splaceným vkladům. Pokud neměl žádný ze společníků vkladovou povinnost, tak se likvidační zůstatek rozdělí mezi společníky rovným dílem. Jak dále uvádí ZOK, podíl na likvidačním zůstatku vyplatí likvidátor bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. V případě, že spol. s. neuvádí jinak, se podíl na likvidačním zůstatku vyplácí v penězích. 4.4.6 Vypořádací podíl Obecně platí, že při zániku účasti společníka v obchodní společnosti vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl. Podmínkou vzniku tohoto práva je, že se jedná o zánik účasti v jiné podobě, než je převod podílu. Výše vypořádacího podílu se pak stanoví ke dni zániku účasti společníka na základě účetní závěrky, sestavené ke stejnému datu. Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků a stejně jako podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích

24 Komanditní společnost a bez zbytečného odkladu. Výše popsaný systém pro stanovení vypořádacího podílu se vztahuje na komplementáře v komanditní společnosti. Výše vypořádacího rozdílu pro komanditisty se řídí pravidly pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezením (ZOK). 4.4.7 Převoditelnost podílu Komplementář nemůže podle 116 převádět svůj obchodní podíl, naopak na komanditistu se v případě převoditelnosti podílu použijí ustanovení společnosti s ručením omezením, zejména 207 až 210 ZOK. Každý komanditista může převádět svůj podíl na jiného komanditistu. Komanditista může převést svůj podíl i na osobu, která není společníkem. Je to možné ovšem jen v případě, že spol. s. tuto možnost nevylučuje a se souhlasem všech společníků (Černá a kol., 2015). Zakázání převoditelnosti podílu by mělo své opodstatnění zejména v těch případech, kdy by se společníci dohodli, že komanditní společnost bude mít opravdu úzký osobní charakter, kdy bude přistoupení cizího společníka spíše nežádoucí. 4.4.8 Zánik účasti společníka v komanditní společnosti ZOK přesně definuje způsoby ukončení účasti společníka ve společnosti. U komanditní společnosti lze tyto způsoby rozdělit na dva druhy, a to na obecné způsoby, které jsou společné pro obě skupiny společníků, a na zvláštní způsoby, které se u obou skupin různí (Dvořák, 2004, str. 147). Obecné způsoby ukončení účasti společníka: zánik komanditní společnosti, smrtí společníka, zánikem společníka právnické osoby, prohlášením konkursu na majetek společníka nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku společníka, zrušení konkursu na majetek proto, že je společníkův majetek zcela nepostačující. Zvláštní způsoby ukončení účasti komplementáře: výpovědí komplementáře podanou nejpozději do 6 měsíců před uplynutím účetního období,

Komanditní společnost 25 v případě schválení oddlužení komplementáře, vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komplementáře, nesplněním požadavků podle 46 ZOK, tj. zejména bezúhonnost, neexistence překážky v provozování živnosti, nepřípustnost konkurenčního jednání, nejednání s péčí řádného hospodáře, vyloučením komplementáře podle 115 odst. 1 ZOK, tj. porušuje-li zvlášť závažným způsobem své povinnosti, není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena, z jiných důvodů určených ve spol. s. Zvláštní způsoby ukončení účasti komanditisty: výpovědí komanditisty podanou nejpozději do 6 měsíců před uplynutím účetního období, v případě schválení oddlužení komanditisty, doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci, v případě, že není podíl komanditisty převoditelný, vydáním exekučního příkazu k postižení podílu, vyloučením komanditisty podle 115 odst. 1 ZOK, tj. porušuje-li zvlášť závažným způsobem své povinnosti, není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. Největší změnou v oblasti ukončení účasti společníka je bezesporu možnost komanditisty podat výpověď, což ovšem paradoxně může vést i k případnému zrušení společnosti. 4.5 Komanditní suma Komanditní suma je další z řady novinek v rámci ZOK, která byla zavedena zejména pro zvýšení jistoty věřitelů (Vítek, Salachová, 2014, str. 96). Nově spol. s. může stanovit, že komanditista bude ručit za závazky společnosti i do větší míry než představují jeho nesplacené vklady. Komanditní suma tedy představuje určitou částku, do jejíž výše ručí komanditista. Tak, jak komanditista splácí svůj vklad, snižuje se ve stejném rozsahu i jeho komanditní suma. Komanditní suma se zapisuje do OŘ, stejně tak se do OŘ musí zapisovat i aktuální výše komanditní sumy. Pokud je komanditní suma stanovena, vždy musí platit, že je vyšší než vklad komanditisty.

26 Komanditní společnost Při stanovení komanditní sumy platí, že se část zisku náležící společnosti se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum. Ztrátu pak uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, maximálně však do výše své komanditní sumy (ZOK). 4.6 Organizační struktura společnosti Podobně jako v ostatních obchodních společnostech má i komanditní společnost povinnost vytvořit svůj statutární orgán. Statutární orgán si lze představit jako univerzálního zástupce obchodní společnosti pro jakékoli právní jednání. Statutární orgán může být tvořen pouze jednou, ale i více osobami, a to jak fyzickými tak právnickými (Pokorná, Večerková a kol., 2015, str. 68). Statutární orgán jedná jménem společnosti vůči třetím osobám, a zároveň mu náleží obchodní vedení společnosti (Vítek, 2012). V komanditní společnosti se mohou stát členem statutárního orgánu pouze komplementáři, což je pro ně určitá forma kompenzace za neomezené ručení. Jak již bylo zmíněno dříve, komplementáři musí splňovat určité požadavky, aby se mohli stát společníkem. V případě, že je komplementář zároveň společníkem a členem statutárního orgánu, tak musí ještě splňovat podle 46 ZOK zejména tyto požadavky: bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském oprávnění, u člena nesmí vzniknout překážka provozování živnosti, povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Obecně platí, že statutárním orgánem komanditní společnosti jsou všichni komplementáři splňující dané požadavky. Spol. s. může ale určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří nebo jeden z komplementářů, kteří splňují požadavky. Ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, rozhodují všichni společníci, přitom zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. Při hlasování má každý společník jeden hlas, pokud spol. s. nestanovuje jinak (ZOK). 4.7 Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek společnosti představuje rozdíl mezi výnosy a náklady a může jím být zisk anebo ztráta (Slavík, 2013). Na rozdíl od ostatních obchodních společností má komanditní společnost stanovený specifický způsob rozdělení a zdanění zisku. Tento způsob je o sice něco složitější, zároveň ale představuje hlavní výhodu této společnosti.

Komanditní společnost 27 4.7.1 Zisk komanditní společnosti Zisk se u komanditní společnosti dělí vždy jako první mezi komplementáře a společnost na polovinu. Spol. s. může ovšem stanovit jiný poměr, např. komplementáři připadne 97% a 3% společnosti, což by bylo pro komplementáře velmi výhodné. Část zisku, která připadla společnosti, podléhá dvojímu danění. Nejprve se zdaní daní z příjmu právnických osob. Sazba daně z příjmu právnických osob je aktuálně 19%. Po zdanění se tato část zisku rozdělí dál mezi komanditisty, a to v poměru jejich podílů a komanditních sum. Podíl komanditisty ovšem podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, spadá do kategorie příjmů z kapitálového majetku, a proto se musí ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15%. Takto zdaněný podíl na zisku už nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění a je vyplacen komanditistovi. Druhá část zisku připadající komplementářům se mezi ně rozdělí rovným dílem, pokud opět spol. s. neurčí jinak. Jestliže komplementáři učinili vklad do společnosti, tak mají právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, kterou splnili svůj vklad. V případě, že zisk společnosti k vyplacení této částky nebude stačit, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svůj vklad. Zbylý zisk se pak mezi komplementáře rozdělí rovným dílem, jakoby tomu bylo v situaci, kdyby komplementáři žádné vklady neměli. Komplementáři daní svůj zisk pouze jednou a to stejným způsobem jako fyzické osoby, tedy jako příjem ze samostatné činnosti sazbou 15%. Příklad: Zdanění zisku komanditní společnosti (Kadlec, 2014) Komanditní společnost ABC, k. s. má jednoho komanditistu (pan Blažej) a jednoho komplementáře (pan Kratochvíl). Vytvořený zisk ve výši 1.400.000 Kč se bude dělit podle ZOK na polovinu mezi společnost a komplementáře. Společnosti tedy připadne zisk 700.000 Kč, který zahrne do svého daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a zdaní sazbou 19%. Daň tedy bude 133.000 Kč a čistý zisk společnosti bude 567.000 Kč (700.000 133.000). Tento čistý zisk připadne jedinému komanditistovi panu Blažejovi. Společnost za komanditistu odvede srážkovou daň 15 % (85.050 Kč) a zbytek, tedy zdaněný čistý zisk (481.950 Kč), mu vyplatí. Komanditista už pak nepodává žádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob z této transakce. Komplementář pan Kratochvíl si pak do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrne částku 700.000 Kč, která podléhá dani 15%. 4.7.2 Ztráta komanditní společnosti Stejně jako zisk se i ztráta dělí mezi společnost a komplementáře. Pokud spol. s. nestanoví jinak, dělí se ztráta opět na polovinu. Komplementáři si mezi sebou dělí ztrátu rovným dílem a ručí za ni veškerým svým majetkem. Komanditisté se podílejí na úhradě ztrátě pouze v případě, že je

28 Komanditní společnost tak stanoveno ve spol. s. nebo tak rozhodli všichni společníci. Jestliže je určená komanditní suma, tak ztrátu uhradí komanditista spolu s ostatními společníky podle svého podílu, vždy ale jen do výše své komanditní sumy (Černá, Štenglová, Pelikánová, 2015). Jako ochranu proti vysokým ztrátám si komanditní společnost může založit rezervní fond, i když jeho tvorba není zákonem povinně stanovena. Rezervní fond pak slouží ke krytí zejména vysokých ztrát společnosti. 4.8 Zrušení a zánik Zrušení a zánik společnosti jsou dva základní pojmy, které je nutné důkladně rozlišovat. Zrušení společnosti je proces, který se skládá z několika dílčích fází a předchází samotnému zániku společnosti (Doleček, 2014). Obecné důvody zrušení obchodní společnosti uvádí po novu NOZ v 171 173 a také ZOK. Obecné důvody pro zrušení obchodní společnosti lze dále rozdělit na dobrovolné a nucené. Dobrovolné důvody pro zrušení společnosti uplynutí doby, na kterou byla obchodní korporace založena dosažení účelu, pro který byla obchodní korporace založena rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o jejím zrušení rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu obchodní společnosti či družstva Nucené rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti V tomto případě rozhoduje o ukončení činnosti společnosti soud. Soud rozhoduje o ukončení činnosti, jestliže společnost např.: vyvíjí nezákonnou činnost, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, nemá déle než 2 roky statutární orgán schopný usnášet se, ztratila všechna podnikatelská oprávnění, toto neplatí v případě založení společnosti za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,

Komanditní společnost 29 není schopna v období delším než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, nemůže vykonávat svou činnost kvůli nepřekonatelným rozporům mezi společníky, provozuje činnost bez pomoci fyzických osob, které podle jiného právního předpisu mohou tuto činnost vykonávat, apod. Zrušení společnosti může proběhnout buď s likvidací anebo bez likvidace. Ke zrušení s likvidací dochází, jestliže žádný z komplementářů nesplňuje požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace, uvedené v 46 ZOK. Naproti tomu skutečnosti, které vedou k ukončení účasti komanditisty, společnost nezrušují. Při zrušení komanditní společnosti s likvidací vzniká všem společníkům právo na likvidační podíl. Likvidaci společnosti provádí likvidátor, který v omezeném rozsahu přebírá pravomoci statutárního orgánu (Vochozka, Mulač a kol., 2012). Do zrušení komanditní společnosti bez likvidace spadají zejména dobrovolné důvody pro zrušení společnosti, konkrétně se jedná o fúzi, převod obchodního jmění na komplementáře a rozdělení společnosti (Doleček, 2014). Zánik Po proběhnutí procesu zrušení komanditní společnosti nastává samotný zánik společnosti. Společnost zaniká výmazem z OŘ. 4.9 Právní úprava Momentálně je stěžejním pramenem pro právní úpravu komanditní společnosti již mnohokrát zmiňovaný ZOK. Tento zákon nahradil v roce 2014 zákon č. 513/1991, Sb. obchodní zákoník, jehož platnost byla ukončena po více než dvaceti letech. Část obchodního zákoníku se přesunula do ZOK a část je součástí nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ). ZOK upravuje komanditní společnost v 118 131, ale vztahují se na ní i ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Dříve se také na komanditní společnost vztahovala v určitých částech i úprava společnosti s ručením omezeným, v současnosti se však přebírá pouze v případě určení výše vypořádacího podílu komanditisty a převoditelnosti podílu komanditisty. Právní úprava komanditní společnosti se ovšem neomezuje pouze na ZOK, protože stejně jako ostatní podnikatelské subjekty se řídí i řadou dalších zákonů a nařízení, a to zejména: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

30 Komanditní společnost Na rozdíl od ZOK, který se zabývá právní úpravou konkrétních obch. korporací, se NOZ zaměřuje více na obecné vymezení základních podmínek fungování obch. korporací (např. definice fyzické a právnické osoby, atd.). Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Stanoví podmínky pro získání živnostenského oprávnění a definuje druhy živností. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu Věnuje se daním z příjmů fyzických i právnických osob, obsahuje např. vymezení předmětu daně nebo sazby daní. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Stanovuje způsoby vedení účetnictví, ale také např. práva a povinnosti účetní jednotky Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Upravuje právní vztahy, které vznikají mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, je hlavním pramenem pracovního práva. Zákon č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Založení komanditní společnosti 31 5 Založení komanditní společnosti Založení společnosti je souhrn různých úkonů, které předcházejí samotnému vzniku společnosti. Založení a vznik společnosti je podobně jako zrušení a zánik nutné důsledně rozlišovat, protože oba pojmy vyjadřují něco jiného. Mirčevská (2009, str. 19) uvádí hlavní důvody pro rozlišování těchto pojmů, patří sem zejména skutečnost, že: pouhým založením společnosti ještě nevzniká subjekt práva, společnost získává právní subjektivitu teprve dnem svého vzniku, ten, kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. 5.1 Výběr právní formy podnikání Společnost StavbyCZ s. r. o. je stavební společnost, která se zabývá výstavbou rodinných domů na klíč. Jedná se o stabilní a silnou společnost, která působí na trhu již 20 let. Základní kapitál společnosti činí 15 mil. Kč a jejím jediným společníkem a zároveň jednatelem je Jan Novák. V současné době má společnost základnu 38 kmenových zaměstnanců a dále úzce spolupracuje s dalšími cca 13 podnikatelskými subjekty. Mezi tyto subjekty patří i trojice živnostníků, která pro společnost zabezpečuje výrobu a montáž dřevěných schodišť, zábradlí, kuchyňských linek a dalších dřevěných komponent pro vybavení domů. Společnost je se spoluprací s těmito živnostníky velmi spokojená, nicméně si je vědoma, že by mohla mít pro společnost v budoucnu nepříjemné následky. A to zejména z toho důvodu, jelikož tato spolupráce má dlouhodobý a opakující se charakter, který je znám jako tzv. švarcsystém a je v současnosti nelegální. Společnost i trojice živnostníků ovšem chce zachovat jejich spolupráci, a proto se rozhodli narovnat tento vztah. Na prvním jednání společnost nabídla těmto živnostníkům, tj. Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý, pracovní poměr na plný úvazek. Nicméně ze strany trojice živnostníků nebyla tato možnost akceptována, a to zejména z důvodu nemožnosti uplatnění si svých nákladových položek a možnosti regulace svých daňových povinností. I přes tuto skutečnost byli ovšem nadále otevřeni dalšímu jednání o případné jiné formě spolupráce. Společnost po této zkušenosti oslovila svého daňového poradce, který poté navrhl možnost spolupráce v podobě založení nového podnikatelského subjektu obchodní společnosti. Na základě stávající právní úpravy se společnost rozhodovala mezi těmito druhy společností: 1. akciová společnost,

32 Založení komanditní společnosti 2. společnost s ručením omezeným, 3. veřejná obchodní společnost, 4. komanditní společnost. Při dalším rozhodování se brala v úvahu společnost vlastní zájem na řízení nové společnosti a zároveň se musela řídit i dalšími požadavky živnostníků, které byly: zjednodušení vedení jejich účetnictví, zjednodušení aktivní účasti na řízení a obchodním vedení společnosti, eliminace ručení za závazky společnosti celým svým majetkem. Celkově tedy živnostníci chtěli zejména vytvořit větší prostor pro samotnou výrobní a montážní činnost bez nutnosti zabývat se obchodním řízením nové společnosti. Jako první bylo zvažováno založení akciové společnosti. Tato možnost byla ovšem ihned zavrhnuta, a to z důvodu nutnosti vysokého základního kapitálu a také náročné administrativní struktury společnosti (vnitřní orgány). Následně se hodnotily možnosti u společnosti s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným je považována za vůbec nejoblíbenější a nejpoužívanější formu podnikání v ČR. Navíc vzhledem ke stávající právní úpravě, kdy klesla výše minimálního základního kapitálu na pouhou 1 Kč, získala tato forma ještě na větší atraktivnosti. Nicméně pro zachování důvěryhodnosti nové společnosti by bylo nutné zvolit kapitál podstatně vyšší, takže tato výhoda ztratila na své opodstatněnosti. Oproti akciové společnosti se společnost s ručením omezeným vykazuje poměrně jednodušší vnitřní strukturou, přesto by ale pro živnostníky zůstala povinnost účasti na valných hromadách společnosti, jejíž průběh podléhá přesně stanoveným regulím a pokynům dle zákona za účasti advokáta či notáře a je poměrně náročná na administraci. Protože tato skutečnost zcela nesplňovala jejich představy, bylo i od této možnosti upuštěno. Třetí možností byla veřejná obchodní společnost, která byla zavrhnuta bez dalšího zkoumání, a to z důvodu ručení společníka za závazky celým svým majetkem, které chtěli živnostníci eliminovat. Jako poslední možnost tedy zbyla komanditní společnost. Komanditní společnost je charakteristická netypickým rozdělením společníků na komplementáře a komanditisty, které spočívá zejména v různosti jejich ručení, vkladové povinnosti a zdanění zisku společnosti. Za závazky společnosti ručí celým svým majetkem pouze komplementář, ale díky této skutečnosti nemá vkladovou povinnost a pouze on má právo na obchodní řízení společnosti. Jako další kompenzaci pro komplementáře lze i vidět skutečnost, že daní zisk pouze jednou, a to srážkovou daní 15%. Komanditisté naproti tomu mají vkladovou povinnost, ale za závazky společnosti ručí jen do výše svého vkladu. Navíc již nemají zákonem stanovenou minimální výši svého vkladu. Komanditista nemá sice právo na obchodní řízení společnosti, to

Založení komanditní společnosti 33 ovšem neznamená, že jeho jediným účelem je dodat společnosti kapitál. Komanditista má informační a kontrolní právo, což mu umožňuje se také podílet na chodu společnosti. Společnost StavbyCZ neměla žádné konkrétní požadavky ohledně ručení, a tak povaha komplementáře zcela naplnila její očekávání. Komanditisté by tedy byli živnostníci Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý, kteří také vyjádřili souhlas se svým případným postavením v nové společnosti. Založení komanditní společnosti bylo v tomto případě tedy nejlepší možností. Pro společnost StavbyCZ by přineslo založení komanditní společnosti i další výhody. Hlavní výhodou je bezesporu zvýšení celkové image u odběratelů, a to zejména z pohledu zabezpečení vlastním subdodavatelským subjektem, protože v praxi převažuje názor, že právnická osoba se stále jeví jako důvěryhodnější než fyzická osoba. Lze také do budoucna očekávat, že komanditisté v podobě bývalých živnostníků budou mít nyní větší společný zájem na dosažení co nejlepších výsledků ve své montážní a výrobní činnosti, protože veškerá jejich činnost bude pouze ve prospěch nové společnosti. Komanditisté se budou také soustředit pouze na zakázky pro společnost, což by mohlo vést i ke zvýšení produktivity. Pro komanditisty je pro změnu výhodou, že svoji vkladovou povinnost mohou splnit i vložením penězi ocenitelné a převoditelné věci, např. dílenské a strojní vybavení, čímž by jim prakticky odpadli dodatečné finanční náklady a zároveň by bylo zajištěno technické zázemí společnosti. Společnost StavbyCZ a živnostníci Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý se po vyhodnocení všech možností nakonec rozhodli založit komanditní společnost, přičemž společnost StavbyCZ bude v komanditní společnosti vystupovat jako komplementář a trojice živnostníků jako komanditisté. 5.2 Sepsání společenské smlouvy Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou. Je to dokument sepsaný zakladateli komanditní společnosti (Novotný, 2014). Podle NOZ musí mít spol. s. písemnou formu a ZOK ještě v případě kapitálových společnosti vyžaduje formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu. Komanditní společnost ovšem nespadá do kategorie kapitálových společností, proto spol. s. nemusí mít formu notářského zápisu. Spol. s. musí splňovat zákonem vyžadované náležitosti, tyto náležitosti uvádí ZOK a musí být ve spol. s. po celou dobu trvání společnosti. Při založení komanditní společnosti musí mít spol. s. tyto náležitosti (ZOK, 124, 146): firma společnosti, předmět podnikání nebo činnosti společnosti nebo údaj, že byla založena za úče lem správy vlastního majetku,

34 Založení komanditní společnosti určení společníků uvedením jména (v případě právnické osoby názvu) a bydliště nebo sídla a určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených (pokud společenská smlouva dovoluje vznik různých druhů podílů), výše vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, počet členů statutárního orgánu a způsob jejich jednání za společnost, vkladová povinnost komanditistů, včetně lhůty pro její splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určí statutárním orgánem, určení správce vkladu, u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. Společenská smlouva být v písemné formě s úředně ověřenými podpisy společníků, ale nemusí mít podobu notářského zápisu. Konkrétní návrh spol. s. v případě založení nové komanditní společnosti, jejíž zakladateli jsou StavbyCZ,s. r. o., Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý je uveden v příloze A. 5.2.1 Obchodní firma V běžné řeči často dochází k nesprávnému výkladu tohoto pojmu, kdy je obchodní firma, případně jen firma, zaměňována s pojmem obchodní společnost. NOZ ovšem jasně definuje obchodní firmu jako název obchodní společnosti, pod kterým je zapsaná v obchodním rejstříku. Společnost není při volbě obchodní firmy zákonem nijak výrazně omezena, musí si ovšem dát pozor zda jimi vybraná obchodní firma již neexistuje. Zakladatelé StavbyCZ s. r. o., Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý (dále jen zakladatelé) se rozhodli pro název Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s.. Po ověření, že tento název nepřipadá jiné společnosti, jej zvolili jako obchodní firmu své společnosti. 5.2.2 Sídlo Pro založení společnosti je také nutné určit sídlo společnosti, které bude také uvedeno v OŘ. Zakladatelé se rozhodli situovat jak výrobní, tak i prodejní činnost do jednoho prostoru, který si pronajmou buď v centru města Brna nebo v jeho okolí.

Založení komanditní společnosti 35 Po sérii několika prohlídek a jednání se rozhodli pro nebytové prostory na ulici Pisárecká 11, Brno od pronajímatele ABC a. s. Před samotným sepsáním nájemní smlouvy si ještě zakladatelé ověřili, že je pronajímatel těchto prostor opravdu majitelem, a to náhledem do katastru nemovitostí. Poté zakladatelé sepsali se společností ABC a.s. nájemní smlouvu. Dříve se k tomuto účelu používala Smlouva o nájmu nebytových prostor, v současnosti ji však NOZ nahradil Smlouvou o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Podobně jako jakákoliv jiná smlouva musí mít i smlouva o nájmu zákonem předepsané náležitosti, aby byla platná. Tato smlouva musí být také doložena při ohlašování živnosti společnosti a při návrhu zápisu společnosti do OŘ. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi pronajímatelem (ABC, a. s.) a zakladateli společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. Nájemní smlouva je uvedena v příloze B. Přesná adresa sídla společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. tedy zněla: Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky 5.2.3 Předmět podnikání Další náležitostí spol. s. je i určení předmětu podnikání. V případě společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s., se jedná o: truhlářství, podlahářství, malířství, lakýrnictví, natěračství, výroba, obchod a služby jinde nezařazené S ohledem na předmět podnikání je společnost povinná získat příslušné podnikatelské oprávnění. V praxi toto oprávnění nejčastěji představuje živnostenské oprávnění. Živnosti se dělí podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (dále jen ŽZ) na ohlašovací a koncesované. Protože se společnost Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. zabývá zejména výrobní činností, bylo nutné získat živnostenské oprávnění na živnost ohlašovací řemeslnou. Protože společnost plánovala vlastní dopravu svých výrobků, bylo nutné ještě získat živnost pro tuto činnost. 5.2.4 Určení společníků Spol. s. musí také jasně určit všechny společníky. U komanditní společnosti je ještě nad rámec rozlišeno, kdo je komplementář a kdo komanditista. Pro určení společníků se používají tyto informace: v případě fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště