SKRIPTA PRO ÚŘEDNICKOU ZKOUŠKU OBOR 1 - FINANCE

SKRIPTA PRO ÚŘEDNICKOU ZKOUŠKU OBOR 1 - FINANCE Ministerstvo financí, leden 2016

OBSAH 1. Státní rozpočet - struktura příjmů a výdajů... 3 2. Státní rozpočet - změny rozpočtu... 5 3. Státní rozpočet - plnění státního rozpočtu a Státní závěrečný účet... 7 4. Proces schvalování státního rozpočtu... 9 5. Rozpočet obce a kraje, struktura příjmů a výdajů... 11 6. Rozpočet obce a kraje, proces jeho přípravy a schvalování... 13 7. Rozpočtové provizorium státu, obcí a krajů charakteristika, hlavní rozdíly... 15 8. Cenová regulace přípustné státní zásahy, základní charakteristiky... 17 9. Části účetní závěrky a vztahy mezi nimi... 20 10. Měření výkonu ekonomiky... 22 11. Fiskální nerovnováha a příčiny jejího vzniku... 25 12. Výdaje veřejných rozpočtů... 29 13. Fiskální politika jako část hospodářsko-politického mixu... 32 14. Systém finanční kontroly... 35 15. Hlavní zásady a cíle finanční kontroly... 38 16. Řídící kontrola... 40 17. Programové financování... 43 18. České právní předpisy v oblasti účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky (VÚJ)... 45 19. Vedení účetnictví některých vybraných účetních jednotek (VÚJ)... 47 20. Příjmy veřejných rozpočtů... 49 Seznam obrázků: Obrázek 1: Sektor vládních institucí v ČR (metodika ESA 2010)... 26 Obrázek 2: Nastavení fiskální politiky sektoru vládních institucí dle metodiky ESA 2010 (2008 2014) (v % HDP)... 27 Obrázek 3: Dluh sektoru vládních institucí (1995 2014)... 28 Obrázek 4: Proticyklické využití fiskální politiky v rámci hospodářského cyklu... 33 Obrázek 5: Systém finanční kontroly... 36 Obrázek 6: Průběh kontroly před vznikem závazku... 42 Obrázek 7: Průběh kontroly po vzniku závazku... 42 Obrázek 8: Schéma daňových příjmů v ČR... 51 Seznam tabulek: Tabulka 1: HDP a jeho složky... 24 Tabulka 2: Nesoulad příjmů a výdajů sektoru vládních institucí 2008 2014... 27 Tabulka 3: Výdaje jednotlivých subsektorů vládních institucí v roce 2014... 30 Tabulka 4: Funkční členění výdajů vládního sektoru v roce 2014... 30 Tabulka 5: Příjmy jednotlivých subsektorů vládních institucí v roce 2014... 50 Stránka 2 z 51

1. Státní rozpočet - struktura příjmů a výdajů Státní rozpočet je finanční plán hospodaření státu pro daný rozpočtový rok, který je totožný s kalendářním rokem. Státní rozpočet na rok N vychází z prvního roku střednědobého výhledu, který se zpracovává při přípravě státního rozpočtu na rok N-1. Střednědobý výhled očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů se zpracovává na dva roky, které následují po roce, na který je sestavován státní rozpočet. Limit výdajů na každý z roků, na který se sestavuje střednědobý výhled, tvoří střednědobý výdajový rámec. Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů. Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje: zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů. Zákon o státním rozpočtu Spolu s paragrafovaným zněním zákona o státním rozpočtu Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje úhrnnou bilanci příjmů a výdajů státního rozpočtu, celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle kapitol, závazné ukazatele kapitol, finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, obcí, hlavního města Prahy a postup při stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze. Kapitoly státního rozpočtu vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy, například kapitola Ministerstva financí. Státní rozpočet má v současnosti (r. 2016) 42 kapitol. Závazné ukazatele kapitol dělí státní rozpočet na prioritní oblasti dlouhodobě sledované vládou, ministerstvem financí, jednotlivými kapitolami státního rozpočtu a dalšími zájmovými skupinami. Závazný ukazatel je nejnižší úroveň členění kapitoly státního rozpočtu schvalovaná zákonem. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou v rozpočtovém systému tříděny dle rozpočtové skladby. V současné době rozpočtová skladba člení příjmy a výdaje dle deseti druhů třídění. Například odpovědnostní hledisko dělí státní rozpočet na kapitoly, druhové hledisko dělí příjmy dle druhu pořizovaných věcí, služeb, prací atd. Nejnižší jednotkou, která v rámci rozpočtového systému rozepisuje podrobný rozpočet dle rozpočtové skladby, je organizační složka státu. Organizačními složkami státu jsou například ministerstva a jiné správní úřady státu. Kapitola státního rozpočtu může být zároveň jedna organizační složka státu či může být dělena na více organizačních složek státu. Záleží na věcné náplni kapitoly. Příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny přibližně z ½ výnosy daní včetně příslušenství, přibližně z ⅓ pojistným na sociální zabezpečení, zbývající část příjmů je spojena s prostředky poskytnutými z rozpočtu EU, různými poplatky a výnosy spojenými s majetkem státu. Výdaje státního rozpočtu lze hodnotit podle různých kritérií. Jedním z nich je zákonná předurčenost, podle které lze odlišit výdaje, které je vláda povinna uhradit tzv. Stránka 3 z 51

mandatorní a výdaje ostatní, v jejichž rámci může vláda pružně reagovat na měnící se podmínky hospodaření státu. Mandatorní výdaje, mezi které patří zejména dávky důchodového a nemocenského pojištění, tvoří více než polovinu celkových výdajů státního rozpočtu. Významnou položku tvoří platy státních zaměstnanců, transfery veřejným rozpočtům ústřední a územní úrovně, výdaje na obsluhu státního dluhu a odvody do rozpočtu EU. Kapitálové výdaje státního rozpočtu tvoří méně než 1 / 10 celkových výdajů státního rozpočtu... Kladně bude hodnocena schopnost orientace v samotném zákoně o státním rozpočtu, který je zveřejněn na stránkách ministerstva financí http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/statni-rozpocet a bude k dispozici při zkoušce. Vzorové otázky pro práci se zákonem o státním rozpočtu: Jaká je úhrnná bilance aktuálního schváleného rozpočtu? Jaké se jmenují specifické ukazatele na straně příjmů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa a kolik je na nich rozpočtováno v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Kolik má narozpočtováno Ministerstvo dopravy na výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu EU na průřezových ukazatelích v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Stránka 4 z 51

2. Státní rozpočet - změny rozpočtu Veškeré změny schváleného rozpočtu jsou realizovány prostřednictvím rozpočtových opatření. Rozpočtová opatření jsou definována v 23 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ( rozpočtová pravidla ) následovně: a) přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli, b) povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele, c) vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele, d) souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle 24 odst. 1 písm. d) a 24 odst. 4, e) snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly, f) snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů. Rozpočtem po změnách se rozumí údaje schváleného rozpočtu upravené o rozpočtová opatření provedená podle 23 odst. 1 s výjimkou písmen b) a c) rozpočtových pravidel. Konečným rozpočtem výdajů se v souladu s 47 odst. 1 písmena a) rozpočtových pravidel rozumí všechna rozpočtová opatření provedená podle 23 odst. 1 tohoto zákona. Při provádění rozpočtových opatření je nutné respektovat zásady uvedené v ustanoveních 24 až 26 rozpočtových pravidel (povolené limity, zdůvodnění změn, apod.). Rozpočtová opatření dále můžeme rozdělit na: 1. rozpočtová opatření provedená v kompetenci organizační složky státu nebo kapitoly (nedochází ke změně závazných ukazatelů); 2. rozpočtová opatření, která vyžadují schválení Ministerstva financí, při kterých dochází k následujícím změnám ( 24 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel): a. přesun mezi závaznými ukazateli kapitoly, případně snížení nebo zvýšení jednoho ukazatele v rámci kapitoly do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu; b. přesun mezi kapitolami státního rozpočtu, který nepřesahuje 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly a 10 % celkového objemu závazného ukazatele kapitoly, u které se výdaje snižují; 3. rozpočtová opatření, která vyžadují schválení Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, při kterých dochází k přesunu mezi závaznými ukazateli kapitoly, případně ke změně jednoho ukazatele v rámci kapitoly, nad 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu ( 24 odst. 3 rozpočtových pravidel). Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu ( 24 odst. 4 rozpočtových pravidel). Stránka 5 z 51

Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v rozpočtovém systému Ministerstva financí. Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených organizačními složkami státu v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému ( 23 odst. 2 a 25 odst. 11 rozpočtových pravidel). Rozpočtový systém je definován 3 písm. o) rozpočtových pravidel. Spravuje ho Ministerstvo financí a slouží např. pro sestavení státního rozpočtu, provádí se v něm změny schváleného státního rozpočtu, rozpočtová opatření a rezervace.. Kladně bude hodnocena schopnost orientace v samotném zákoně o státním rozpočtu, který je zveřejněn na stránkách ministerstva financí http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/statni-rozpocet a bude k dispozici při zkoušce. Vzorové otázky pro práci se zákonem o státním rozpočtu: Jaká je úhrnná bilance aktuálního schváleného rozpočtu? Jaké se jmenují specifické ukazatele na straně příjmů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa a kolik je na nich rozpočtováno v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Kolik má narozpočtováno Ministerstvo dopravy na výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu EU na průřezových ukazatelích v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Stránka 6 z 51

3. Státní rozpočet - plnění státního rozpočtu a Státní závěrečný účet Během rozpočtového roku Ministerstvo financí monitoruje plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu a zpracovává zprávy a informace o pokladním plnění po uplynutí jednotlivých měsíců, čtvrtletního a pololetního období. Po skončení rozpočtového roku, který je shodný s kalendářním rokem, se zpracovává za příslušný rok celková zpráva - státní závěrečný účet. Měsíční pokladní plnění Ministerstvo financí po skončení každého měsíce na svých internetových stránkách zveřejňuje informace o pokladním plnění za období od začátku roku. Čtvrtletní informace o pokladním plnění Po uplynutí 1. a 3. čtvrtletí předkládá Ministerstvo financí vládě a ta rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny informaci o pokladním plnění státního rozpočtu. Tato zpráva se soustřeďuje pouze na státní rozpočet (územní rozpočty nejsou zahrnuty), neanalyzuje ekonomický kontext a nenavrhuje ani případné stabilizační kroky. Součástí informace o pokladním plnění za období 1. 3. Q je Informace o plnění cíle stanoveného v konvergenčním programu na příslušný rok. Informaci poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Pololetní zpráva Po skončení prvního pololetí roku předkládá vláda Poslanecké sněmovně pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření. Zprávu poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, Ministerstvo financí uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Státní závěrečný účet Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření za rozpočtový rok. Státní závěrečný účet je vypracován Ministerstvem financí ve spolupráci s ostatními správci kapitol a předkládán vládou Poslanecké sněmovně po skončení hodnoceného rozpočtového roku do 30. dubna roku následujícího. Před projednáváním státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou předkládají správci kapitol samostatně závěrečný účet své kapitoly příslušnému výboru Poslanecké sněmovny. Své stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu předkládá Poslanecké sněmovně i Nejvyšší kontrolní úřad. Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní Ministerstvo financí spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup... Kladně bude hodnocena schopnost orientace v samotném zákoně o státním rozpočtu, který je zveřejněn na stránkách ministerstva financí http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/statni-rozpocet a bude k dispozici při zkoušce. Stránka 7 z 51

Vzorové otázky pro práci se zákonem o státním rozpočtu: Jaká je úhrnná bilance aktuálního schváleného rozpočtu? Jaké se jmenují specifické ukazatele na straně příjmů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa a kolik je na nich rozpočtováno v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Kolik má narozpočtováno Ministerstvo dopravy na výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu EU na průřezových ukazatelích v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Stránka 8 z 51

4. Proces schvalování státního rozpočtu Legislativní milníky při sestavování návrhu státního rozpočtu Únor: Ministerstvo financí ( MF ) ve spolupráci se správci kapitol provede aktualizaci částek schváleného střednědobého výdajového rámce ( SDVR ) na léta N a N+1. Březen: MF zpracuje návrh částek SDVR na léta N, N+1 a N+2 pro jednání vlády. Slouží jako vstup pro aktualizaci Konvergenčního programu. 1 Duben: Do 15. 4. MF předloží na jednání vlády návrh SDVR na léta N, N+1 a N+2. Vláda do 30. 4. návrh projedná. Květen: Do 31. 5. MF na základě schválených SDVR zpracuje: 1. pro návrh zákona o státním rozpočtu předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol, 2. pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek SDVR, 3. pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů na léta N+1 a N+2. Červen: Správci parlamentních kapitol 2 předkládají rozpočtovému výboru PSP návrh příjmů a výdajů, který o návrzích rozhodne do 20. června. Do 20. 6. vláda projedná návrhy, provede případné úpravy a návrhy schválí jako předběžné. Do 30. 6. MF sdělí správcům kapitol návrhy příjmů a výdajů včetně státních fondů na léta N, N+1 a N+2. Červenec: Do 31. 7. správci kapitol zpracují v rozpočtovém informačním systému návrhy svých rozpočtů na léta N, N+1 a N+2 a předloží je MF. Současně předloží návrhy rozpočtů státních fondů. Srpen: Na úrovni ministra financí projednávání návrhů rozpočtů se správci kapitol. Do 31. 8. MF zpracuje na základě podkladů předložených správci kapitol návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok N, návrh částek střednědobého výdajového rámce na léta N+1 a N+2 a návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta N+1 a N+2 a předloží na jednání vlády. 1 http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/pristoupeni-cr-k-eurozone/konvergencni-program/2015/konvergencniprogram-ceske-republiky-dub-21268 2 Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv Stránka 9 z 51

Září: Vláda projednává návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok N, návrh částek střednědobého výdajového rámce na léta N+1 a N+2 a návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta N+1 a N+2. Do 30. 9. vláda předloží Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR: 1. návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok N, 2. návrh částek střednědobého výdajového rámce na léta N+1 a N+2, 3. návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta N+1 a N+2. Říjen prosinec: Projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Prvé čtení sněmovna v obecné rozpravě projedná výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. Organizační výbor následně přikáže jednotlivé kapitoly státního rozpočtu výborům. Výbory tyto kapitoly projednají a ve lhůtě stanovené Sněmovnou předloží svá usnesení rozpočtovému výboru. Druhé čtení o návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas.. Kladně bude hodnocena schopnost orientace v samotném zákoně o státním rozpočtu, který je zveřejněn na stránkách ministerstva financí http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/statni-rozpocet a bude k dispozici při zkoušce. Vzorové otázky pro práci se zákonem o státním rozpočtu: Jaká je úhrnná bilance aktuálního schváleného rozpočtu? Jaké se jmenují specifické ukazatele na straně příjmů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa a kolik je na nich rozpočtováno v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Kolik má narozpočtováno Ministerstvo dopravy na výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu EU na průřezových ukazatelích v aktuálním schváleném státním rozpočtu? Stránka 10 z 51

5. Rozpočet obce a kraje, struktura příjmů a výdajů Rozpočet obce a rozpočet kraje (územního samosprávného celku) je základním nástrojem finančního hospodaření územního samosprávného celku ( ÚSC ). Je finančním plánem, který slouží k řízení financování jeho činnosti. ÚSC sestavuje svůj rozpočet na období jednoho kalendářního roku. Povinnost sestavovat rozpočet plyne ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ( zákon ). Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje, a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud v zákoně není stanoveno, že probíhají mimo rozpočet. Příjmy ÚSC lze členit podle jejich povahy, která vyplývá z jejich ekonomických nebo právních vlastností: 1. Příjmy, které vyplývají pro ÚSC z jeho vlastnických práv: příjmy z vlastní hospodářské činnosti ÚSC (nemusí být vždy vázány jen k vlastnímu majetku, ale i např. k pronájmu); a příjmy vznikající ÚSC jako zřizovateli nebo zakladateli právnické osoby. 2. Příjmy z vlastní správní činnosti územního samosprávného celku: příjmy ze správních poplatků vybíraných při výkonu státní správy v přenesené působnosti; příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených orgány ÚSC podle zákona č. 250/2000 Sb. nebo jiných zákonů, např. o obcích, o krajích; příjmy obcí z místních poplatků. 3. Výnosy na daních a podíly na daních podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). 4. Dotace ze státního rozpočtu nebo státního fondu, prostředky poskytnuté cestou Národního fondu a u obcí rovněž dotace z rozpočtu kraje. 5. Podíly na příjmech z poplatků, odvodů, pokut nebo jiných sankcí vznikajících v působnosti orgánů státní správy podle zvláštních zákonů zejména v oblasti ekologie. 6. Přijaté peněžité dary a příspěvky. Výčet příjmů, uvedený v případě obcí v 7 a v případě krajů v 8 zákona, není, na rozdíl od příjmů státního rozpočtu, taxativní, ale pouze příkladmý (demonstrativní). Zákon tedy bere v úvahu možnost, že by ÚSC mohl mít i další, jiné, příjmy než příjmy v něm uvedené. Výdaje ÚSC lze podle jejich povahy členit zhruba do pěti skupin: 1. Výdaje vyplývající ze zákonných povinností: úhrada těchto výdajů je vždy prvořadá; zákonnými povinnostmi jsou např. některé daně, odvody, poplatky, postihy a sankce za porušení povinností stanovených zákonem, které se v některých případech vztahují i na ÚSC; 2. Úhrady vlastních činností územního samosprávného celku: jedná se o výdaje v rámci samostatné působnosti, výdaje na péči o majetek a jeho rozvoj; Stránka 11 z 51

3. Výdaje spojené s výkonem státní správy v přenesené působnosti: na úhradu těchto výdajů dostávají územní samosprávné celky příspěvek (dotaci) ze státního rozpočtu, který však pokrývá pouze část těchto výdajů, zbytek hradí ÚSC ze svých vlastních finančních prostředků; 4. Výdaje, které vznikají rozhodnutím ÚSC vstoupit do právně závazných vztahů, z nichž vyplývají finanční důsledky, které je povinen plnit: např. uplatňování vlastnického práva a odpovědnosti z něho vyplývající vůči jiným subjektům; nebo odpovědnost, kterou má ÚSC jako zřizovatel nebo zakladatel za činnost svých organizací, pokud přistoupil k jejich smluvním závazkům; 5. Výdaje, které má ÚSC při své veřejně prospěšné činnosti: jedná se o činnosti, které nevykonává sám, ale přispívá na ně jiným subjektům v případě kraje i obcím. Zahrnují se sem veškeré dary a dotace. Stejně jako v případě příjmů nejsou výdaje ÚSC v zákoně stanoveny taxativně. Ustanovení 9 (výdaje obce) a 10 (výdaje kraje) zákona obsahují pouze příkladmý (demonstrativní) výčet výdajů. I v tomto případě zákon nevylučuje možnost dalších výdajů ÚSC než výdajů v něm stanovených. Stránka 12 z 51

6. Rozpočet obce a kraje, proces jeho přípravy a schvalování Rozpočet obce a rozpočet kraje (územního samosprávného celku) je základním nástrojem hospodaření územního samosprávného celku ( ÚSC ). Je finančním plánem, který slouží k řízení financování jeho činnosti v rozpočtovém, resp. kalendářním roce. Povinnost sestavovat rozpočet vyplývá z ustanovení 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ( zákon ). Rozpočet vypracovává ÚSC na jeden kalendářní rok, a to v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí, nebo kterým rozpočet krajů určuje vztahy k rozpočtům obcí v kraji. Rozpočtový výhled je dokument, který je ÚSC povinen sestavit podle 3 zákona, a to zpravidla na období 2 až 5 let. Jedná se o finanční plán (ekonomickou úvahu), sestavený a schválený na delší časové období než na jaké je schvalován rozpočet. Období 2 až 5 let se počítá od roku následujícího po roce, na který je sestaven rozpočet. Vzhledem k tomu, že potřeby ÚSC je třeba srovnat s jeho příjmy, jsou při sestavování rozpočtu určujícími vždy finanční zdroje rozpočtu. Zdrojům rozpočtu se musí přizpůsobit jeho výdaje, a to nejen co do výše, ale i co do pořadí. Při sestavování rozpočtu by tedy mělo zastupitelstvo ÚSC zvážit, zda příjmy očekávané v daném kalendářním roce pokryjí výdaje, které v daném kalendářním roce potřebuje uskutečnit. Přitom by se vždy mělo vycházet ze zpracované ekonomické úvahy rozpočtového výhledu pro každý jednotlivý kalendářní rok. Roční rozpočet vychází z údajů, které se v rozpočtovém výhledu týkají rozpočtu přijímaného pro konkrétní rozpočtový rok. Zákon však nestanoví povinnost převzít tyto údaje do rozpočtu bez jakýchkoliv změn. Zastupitelstvo ÚSC tedy může přijmout i roční rozpočet odlišný od údajů obsažených v rozpočtovém výhledu. Je tomu tak proto, že rozpočtový výhled je sestavován zpravidla na období 2 5 let a při jeho sestavování ÚSC vychází ze skutečností, které mu byly známy v době jeho sestavování, a které se mohly v průběhu času změnit (např. byly uzavřeny nové víceleté smlouvy). V zákoně není stanovena povinnost, aby ÚSC aktualizoval schválený rozpočtový výhled na základě vývoje očekávaných příjmů a výdajů. Může tak dojít k situaci, že za celé období, na které byl rozpočtový výhled sestaven, ÚSC neprovedl žádnou úpravu v jeho údajích. To znamená, že v době, kdy je sestavován návrh rozpočtu na konkrétní kalendářní rok, již nemusí údaje, obsažené pro tento rok v rozpočtovém výhledu, korespondovat se skutečností. V zásadě by však ÚSC měl při sestavování rozpočtu vycházet z rozpočtového výhledu a odlišnosti oproti němu by měly být odůvodněné a opodstatněné. V zákoně je stanoveno, že rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný (očekávané příjmy jsou rovny výdajům). Může však být schválen i jako přebytkový (očekávané příjmy jsou vyšší než výdaje) v případě, že některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Zákon rovněž umožňuje sestavit a schválit rozpočet jako rozpočet schodkový (očekávané příjmy jsou nižší než výdaje), a to za podmínky, že schodek bude uhrazen: Stránka 13 z 51

finančními prostředky z minulých let tedy peněžním fondem vytvořeným z přebytku minulých let (např. z rezervního fondu); nebo z prostředků získaných z návratných zdrojů: úvěry, půjčky, návratné finanční výpomoci z jiných veřejných rozpočtů a příjmy z prodeje komunálních dluhopisů, jejichž emitentem je ÚSC sestavující rozpočet. Krytí schodku musí být zabezpečeno před schválením rozpočtu. Zákon neobsahuje povinnost ÚSC schvalovat rozpočet až po schválení rozpočtu vyššího stupně, tj. rozpočtu kraje nebo státního rozpočtu. ÚSC může svůj rozpočet schválit i před schválením rozpočtu vyššího stupně. Po schválení rozpočtu vyššího stupně však bude muset odstranit rozdíly v dotačních příjmech, a to rozpočtovým opatřením. V případě, že se ÚSC podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. Pokud schválí na příslušný kalendářní rok rozpočet, který nebude stanovený objem finančních prostředků obsahovat, dopustí se správního deliktu, za který mu příslušný správní orgán (v případě obce krajský úřad v přenesené působnosti, v případě kraje Ministerstvo financí) uloží pokutu do výše 1 mil. Kč. ÚSC má zákonem stanovenu povinnost zveřejnit návrh rozpočtu před jeho projednáváním zastupitelstvem územního samosprávného celku, aby se k němu mohli vyjádřit občané. Návrh rozpočtu musí zveřejnit nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání na zasedání zastupitelstva na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (na elektronické úřední desce). Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. V případě, že ÚSC nezveřejní návrh svého rozpočtu stanoveným způsobem, dopustí se správního deliktu, za který mu příslušný správní orgán (v případě obce krajský úřad v přenesené působnosti, v případě kraje Ministerstvo financí) uloží pokutu do výše 1 mil. Kč. Rozpočet ÚSC zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby stanovené vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Ze zákona nevyplývá povinnost, ale pouze doporučení, v jakých podrobnostech třídění podle rozpočtové skladby má být rozpočet schválen zastupitelstvem. Toto třídění nemusí být co nejpodrobnější (často záleží na velikosti obce). Zastupitelstvo by se mělo při schvalování rozpočtu zabývat jen zásadními číselnými hodnotami schvalovaného rozpočtu, které mají sloužit jako závazné ukazatele pro subjekty, kterým jsou určeny. Rozpočet by tedy měl vyjadřovat závazné ukazatele, kterými je třeba se povinně řídit. Po schválení rozpočtu musí neprodleně dojít k jeho podrobnému rozpisu, tedy k rozpracování závazných ukazatelů stanovených v rozpočtu schváleném zastupitelstvem, a to v členění podle podrobné rozpočtové skladby. Součástí rozpisu schváleného rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Pokud ÚSC neprovede rozpis schváleného rozpočtu, dopustí se správního deliktu, za který mu může být uložena příslušným správním orgánem (v případě obce krajský úřad v přenesené působnosti, v případě kraje Ministerstvo financí) pokuta až do výše 1 mil. Kč. Stránka 14 z 51

7. Rozpočtové provizorium státu, obcí a krajů charakteristika, hlavní rozdíly Rozpočtové provizorium státu Ke státnímu rozpočtu viz otázka č. 1. Pokud není Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok ( období rozpočtového provizoria ) podle ukazatelů rozpočtového provizoria. Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Pokud Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, ale tento zákon nenabyl prvním dnem rozpočtového roku účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu. Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému. V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů. Ukazatele rozpočtového provizoria se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná výše je 1 / 12 celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok. Rozpočtové provizorium obcí a krajů Rozpočet obce a rozpočet kraje (územního samosprávného celku) je sestavován a schvalován podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ( zákon ), na období jednoho kalendářního roku. To znamená, že se jím řídí finanční hospodaření územního samosprávného celku ( ÚSC ) od 1. 1. do 31. 12. daného rozpočtového kalendářního roku. Rozpočet ÚSC by měl být sestaven a schválen do konce předcházejícího kalendářního roku. Může však nastat situace, že ÚSC svůj rozpočet na následující kalendářní rok do konce předcházející kalendářního roku neschválí. Zákon pro tento případ stanoví, že pokud nebude rozpočet ÚSC schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření ÚSC v době do jeho schválení pravidly rozpočtového provizoria. Stránka 15 z 51

Důvodem pro hospodaření ÚSC podle pravidel rozpočtového provizoria je, že i v případě absence rozpočtu se musí finanční hospodaření řídit nějakými zásadami, které zajistí plynulost hospodaření nejen ÚSC, ale i právnických osob financovaných z jeho rozpočtu a dalších subjektů závislých na jeho rozpočtu. Zákon nestanoví pravidla rozpočtového provizoria ÚSC. Zákon stanoví pouze orgán, který je ke stanovení pravidel rozpočtového provizoria kompetentní: zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje; zastupitelstvo obce pro hospodaření obce. Je tedy výhradně v kompetenci zastupitelstva, jaká pravidla rozpočtového provizoria pro hospodaření ÚSC schválí, resp. v jakých podrobnostech tato pravidla rozpočtového provizoria schválí. V zákoně není stanoveno, kdy by mělo zastupitelstvo schválit pravidla rozpočtového provizoria. Vzhledem k tomu, že podle pravidel rozpočtového provizoria ÚSC hospodaří od 1. 1. daného kalendářního roku do schválení rozpočtu, musí být tato pravidla schválena do 31. 12. předcházejícího kalendářního roku. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu územního samosprávného celku jeho schválením. Pokud ÚSC nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria (žádná nemá, nehospodaří podle nich apod.) dopustí se správního deliktu, za který mu může být uložena příslušným správním orgánem (v případě obce krajský úřad v přenesené působnosti, v případě kraje Ministerstvo financí) pokuta až do výše 1 mil. Kč. Hlavní rozdíly mezi rozpočtovým provizoriem státu a ÚSC: V případě státu pokud nebyl schválen Poslaneckou sněmovou Parlamentu ČR zákon o státním rozpočtu před 1.1. rozpočtového (tj. kalendářního) roku, stanoví ukazatele rozpočtového provizoria Ministerstvo financí v rozpočtovém systému v součinnosti se správci kapitol jako závazné měsíční ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria (v maximální výši 1 / 12 měsíčně z celkových výdajů roku předchozího). Ukazatele rozpočtového provizoria nejsou projednávány veřejně. Těmito závaznými ukazateli se řídí hospodaření správců kapitol a jimi zřízených organizačních složek do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Pokud byl zákon o státním rozpočtu schválen před 1.1. rozpočtového roku, ale nenabyl prvním dnem rozpočtového roku účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria již tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu. V případě ÚSC pokud nebyl rozpočet na příslušný kalendářní rok schválen před 1. 1. rozpočtového (tj. kalendářního) roku, nejvyšší orgán územního samosprávného celku (tj. zastupitelstvo) stanoví pravidla rozpočtového provizoria a schválí je svým usnesením na svém zasedání, které je veřejné. V režimu rozpočtového provizoria hospodaří územní samosprávný celek do dne schválení rozpočtu. Stránka 16 z 51

8. Cenová regulace přípustné státní zásahy, základní charakteristiky Stát může do oblasti cen zasahovat pouze při naplnění zákonných podmínek, které jsou stanoveny v 1 odst. 6 zákona o cenách. Může tak činit jenom způsobem uvedeným v tomto zákonu, tzn., že cenová regulace a její provádění je předvídatelné a nemůže záviset na libovůli regulačního orgánu. Státní zásahy mají být přiměřené cíli a intenzitě regulace. V současné době jsou zákonem připuštěny a upraveny 3 způsoby cenové regulace, přičemž se připouští i kombinace těchto způsobů, pokud je možná ve smyslu proveditelnosti, a účelná. 1. Cenová regulace prováděná formou úředně stanovených cen Tato forma cenové regulace bývá uplatňována v případech, kdy je potřeba jednoznačně stanovit určitý cenový limit v podobě konkrétně vyjádřené peněžní částky, která je závazná pro účastníky trhu daného zboží. Může v souladu se zákonem být použita v jedné z níže uvedených forem. A) Úředně stanovená maximální cena Jedná se o cenu, která je stanovena příslušným oprávněným cenovým orgánem a která nesmí být na základě dohody smluvních stran (prodávajícího a kupujícího) v žádném případě překročena. Její výše musí být respektována jako horní nepřekročitelný limit, cenový strop. Prodávající s kupujícím se mohou dohodnout na uplatnění libovolně nižší ceny, než je cena maximální, a takto sjednaná cena je považována za cenu odpovídající cenovým předpisům. Její význam spočívá v tom, že může poskytnout relativně jednoduchou a především účinnou ochranu kupujícího tehdy, pokud vystupuje jako slabší účastník tržního vztahu a mohl by být poškozen zájmy silnějšího prodávajícího, který by se mohl snažit vnutit mu neúměrně vysokou cenu. Tato cenová regulace umožňuje vytvořit podmínky, aby na celém trhu nebyl určitý druh zboží (služby) nabízen a prodáván za cenu vyšší. Určitým negativem může být skutečnost, že na trhu daného zboží může maximální cena působit jako určitý magnet, který přitahuje ceny navzájem konkurujících si prodávajících, aby se vyrovnaly a sjednotily na limitu maximální ceny. Pak lze hovořit o roli cenového vůdcovství. Uplatnění cenové regulace formou maximální (ale obecně jakékoliv úředně stanovené) ceny v sobě skrývá značné nároky na regulační orgán, aby správně zmapoval a vyhodnotil zejména nákladové, ale i ziskové, poměry na trhu a aby stanovil maximální cenu v takové výši, která v souladu s dikcí zákona odpovídá ekonomicky oprávněným nákladům a přiměřenému zisku prodávajících. Význam má i v případech, kdy je ve veřejném zájmu chránit výdaje veřejných rozpočtů při pořizování některých specifických majetkových hodnot (např. nemovitých věcí). B) Úředně stanovená minimální cena Tento protipól k maximální ceně spočívá ve stanovení cenového limitu v podobě peněžní částky, pod jejíž úrovní nesmí být pro daný druh zboží sjednána cena mezi prodávajícím a kupujícím. Smyslem je ochránit prodávajícího jako slabšího účastníka tržního vztahu před silnou vyjednávací pozicí kupujícího, který by mohl usilovat o snížení nákupní ceny pod úroveň ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. Z povahy věci vyplývá, že hlavním polem pro uplatnění této formy cenové regulace je trh s produkty zemědělského a potravinářského odvětví, kdy Stránka 17 z 51

jde o zajištění spravedlivých, zejména výkupních cen zemědělských produktů a nákupních cen navazujících výrobků. I pro tento druh úředně stanovených cen platí výše uvedené nároky na cenového regulátora. Jakákoliv vyšší cena, než úředně stanovená minimální cena, je v souladu s cenovými předpisy. C) Úředně stanovené pevné ceny Tento způsob regulace spočívá ve stanovení peněžní částky, na které jako jediné se musí dohodnout prodávající a kupující daného druhu zboží. Tato dohoda (cenové ujednání) musí být i při uplatnění této formy regulace dosažena. Je nepřípustné, aby se prodávající nebo kupující snažili domluvit na jiné ceně, než je právě pevná úředně stanovená cena. Hlavní význam spočívá v tom, že se jedná o stanovení pevné částky, která nemůže být změněna a je z ní možné odvozovat některé jiné povinnosti, jako např. daně. Je proto využívána pro účely stanovení pevné složky spotřební daně u cigaret. Jakékoliv uplatnění jiné částky, než je pevná úředně stanovená cena, představuje porušení cenových předpisů. 2. Věcné usměrňování cen Tento způsob cenové regulace představuje volnější formu státních zásahů do oblasti cen, kdy cílem není předurčit nějaký konkrétní cenový limit závazný pro široký okruh prodávajících nebo kupujících, ale kdy jde o to stanovit pravidla pro sestavení kalkulace ceny, pro její sjednávání nebo její změny. Na rozdíl od úředně stanovených cen v případě věcného usměrňování cen cenový regulátor nestanovuje žádnou konkrétní cenu, každý prodávající si cenu vykalkuluje podle stanovených podmínek sám a sám ji sjedná s kupujícím. Cenový regulátor může podmínky stanovit v podobě jedné ze tří forem: A) stanovení maximálního rozsahu zvýšení cen daného druhu zboží ve vymezeném časovém intervalu Tímto způsobem může regulátor ovlivňovat tempo cenového vývoje v určitém období, např. cena zboží x se v průběhu roku může zvýšit o y procent proti ceně tohoto zboží platné k 1. 1. tohoto roku. B) stanovení podílu, v jakém se maximálně mohou do ceny regulovaného zboží promítnout ceny určitých vstupů. Tímto způsobem je možno omezit přenášení cenových dopadů mezi jednotlivými obory, zejména, jedná-li se o intenzivní cenový vývoj významných surovinových a materiálových vstupů. Např. ve stanoveném období je možno do ceny tepla promítnout zvýšení cen těžkých topných olejů, k němuž dojde v tomto období, pouze z 50 %. C) stanovení závazného postupu při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny zboží Tento způsob umožňuje prodávajícím, aby cenu kalkulovali pouze se zahrnutím ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, jak jsou definovány v zákonu o cenách, přičemž je možno omezit výši některých nákladových položek nebo neuznání některých výdajů za ekonomicky oprávněný náklad způsobilý ovlivňovat výši regulované ceny. Jde o nejpoužívanější způsob této regulace, umožňující stanovit pravidla pro relativně široký dopředu nedefinovatelný okruh prodávajících daného druhu zboží i pro provádění důsledné cenové kontroly dodržování pravidel regulace. Stránka 18 z 51

3. Cenové moratorium Jedná se o výjimečný způsob cenové regulace, který může uplatnit pouze vláda České republiky svým nařízením, a to na omezené časové období, které nesmí být delší než 12 měsíců. Vyhlášení cenového moratoria věcně znamená zákaz zvýšení ceny nad úroveň, která platila ke dni vyhlášení cenového moratoria. Sjednání dohody o ceně nižší není v rozporu s cenovými předpisy. Stránka 19 z 51

9. Části účetní závěrky a vztahy mezi nimi Účetní závěrka Podle 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, sestavují účetní jednotky v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Hlavní funkcí účetní závěrky je poskytnout informace vnitřním nebo vnějším uživatelům o majetku, dluzích, vlastním jmění, nákladech a výnosech a výsledku hospodaření. Účetní závěrka musí být proto sestavena na základě zásady srozumitelnosti, významnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti. Účetní závěrka poskytuje srozumitelné informace tehdy, pokud uspořádání a obsahové vymezení údajů odpovídá určitému závaznému vzoru. Části účetní závěrky Rozvaha (bilance, angl. balance sheet) podává přehled o finanční pozici účetní jednotky, tj. o jeho majetku a zdrojů jeho krytí, respektive zachycuje majetek účetní jednotky ze dvou hledisek. Na straně aktiv je uvedeno, z jakých položek se celkový majetek organizace skládá, tzn. hledisko konkrétních forem majetku (např. software, stavby, pozemky, nedokončené investice, zásoby, pohledávky, peníze a účty v bankách atd.). Na straně pasiv je uvedeno, jak byly konkrétní formy majetku pořízeny, jestli z vlastních, nebo cizích zdrojů, tj. hledisko zdrojů financování majetku. Rozvaha je shrnutím všech transakcí účetní jednotky zaznamenaných v jejím účetnictví a podává obraz o momentální finanční situaci účetní jednotky k danému okamžiku, tedy staticky. Neustále musí platit bilanční rovnice rozvahy: AKTIVA = PASIVA. Výkaz zisku a ztráty ( výsledovka, angl. profit and loss statement, P/L) podává přehled o finanční výkonnosti účetní jednotky, tj. o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky. Hlavním úkolem výkazu zisku a ztráty je detailně nahlédnout do struktury výsledku hospodaření a zjistit, které položky (nákladů a výnosů) ovlivnily vytvoření dosaženého zisku, popř. ztráty, za dané účetní období. Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí skutečné údaje běžného účetní období za hlavní a hospodářskou činnost a údaje minulého účetního období za hlavní a hospodářskou činnost, což umožňuje vzájemné srovnání výnosů a nákladů za dvě účetní období. Přehled o peněžních tocích (angl. Cash Flow Statement) zpodrobňuje položky peněžních prostředků a ekvivalentů obsažených v rozvaze a podává bližší informace o peněžních tocích v průběhu období z provozní, investiční a finanční činnosti účetní jednotky. Provozní činnost zahrnuje transakce spojené s nákupem a prodejem zboží, s nákupem surovin a materiálu, s výrobou výrobků apod. Investiční činnost zahrnuje nákup a prodej dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv, cenných papírů držených jako dlouhodobě investovaný kapitál apod. Financováním se rozumí činnost spojená se zajišťováním dlouhodobých zdrojů. Jedná se tedy o peněžních prostředky mající původ ve vlastním kapitálu a v dlouhodobých Stránka 20 z 51

půjčkách všeho druhu. Informace pro sestavení přehledu o peněžních tocích vycházejí z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty. Přehled o změnách vlastního kapitálu podává přehled o změnách ve vlastním kapitálu účetní jednotky. Příloha k účetní závěrce obsahuje doplňující informace k výše zmíněným výkazům a popis účetních metod, které byly použity při jejich sestavování. Vztah mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty Integrujícím prvkem rozvahy a výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření, který je vykazován: v rozvaze na straně pasiv jako přírůstek vlastního kapitálu, ve výkazu zisku a ztráty, kde je dán rozdílem výnosů a nákladů. Rozvaha zobrazuje výši výsledku hospodaření, ale vysvětlení způsobu jeho vzniku lze dovodit pouze výkaz zisku a ztráty, ze kterého vyplývá při kterých nákladech a výnosech je daného výsledku hospodaření dosaženo. Vztah mezi rozvahou a výkazem cash-flow Spojovacím prvkem mezi rozvahou a přehledem o peněžních tocích jsou peněžní prostředky, které jsou vykazovány: v rozvaze na straně aktiv jako stav, ve přehledu o peněžních prostředcích jsou dány rozdílem příjmů a výdajů. Rozvaha zobrazuje výši peněžních prostředků, ale skutečný pohyb peněžních prostředků je vykazován v přehledu o peněžních tocích. Stránka 21 z 51

10. Měření výkonu ekonomiky Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením hodnoty zboží a služeb, které se nově vytvoří za dané období (čtvrtletí, rok) na určitém území. Územím se obvykle rozumí určitý stát, ale také region (v ČR toto členění odpovídá krajům), případně i nadnárodní celek, jakým je Evropská unie nebo eurozóna. HDP je základním makroekonomickým ukazatelem, jehož prostřednictvím se vyjadřuje výkon ekonomiky a který se rovněž využívá např. při mezinárodním srovnání ekonomické vyspělosti (ve vyjádření HDP na obyvatele). Hrubý domácí produkt je možné zjistit třemi způsoby. Výsledek všech tří metod HDP se rovná, protože objem vyprodukovaného nového zboží a služeb je stejný jako celkový objem výdajů na ně a celkový objem přerozdělených důchodů. Produkční metoda Zdrojem zboží a služeb v národním hospodářství je především domácí produkce. Některé zboží a služby jsou ale v domácí ekonomice zároveň využity či spotřebovány při výrobě jiného zboží a služeb (tzv. mezispotřeba). Aby v HDP nebyly započítány vícekrát, je potřeba je z hodnoty domácí produkce vyloučit. Například firma vyrábějící jogurty kupuje mléko z mlékárny. Kdybychom sečetli hodnotu vyrobeného mléka s hodnotou vyrobených jogurtů za rok, hodnota mléka by byla v našem zjednodušeném HDP započtena dvakrát. Jednou samostatně, podruhé v jogurtu. Proto se od hodnoty jogurtu odečte hodnota mléka. Řečeno jinak, započítá se pouze přidaná hodnota jogurtárny. Naše celkové HDP bude tvořeno vyrobenou hodnotou mléka a přidanou hodnotou jogurtárny. Produkce očištěná o mezispotřebu tak představuje hodnotu nově vytvořenou, a je proto označována jako přidaná hodnota. Kromě hodnoty zboží a služeb, jež jsou dále využity či spotřebovány ve výrobním procesu, by měla mezispotřeba zahrnovat i zlomek hodnoty použitých kapitálových statků (výrobních zařízení, budov, dopravních prostředků, softwaru apod., souhrnně označovaných jako fixní kapitál). Problémy spjaté s měřením spotřeby fixního kapitálu (opotřebení) však vedly k tomu, že je spotřeba fixního kapitálu z mezispotřeby vyloučena a namísto toho je implicitně zahrnuta do přidané hodnoty. Proto o této přidané hodnotě hovoříme jako o hrubé přidané hodnotě. Bez spotřeby fixního kapitálu by byla přidaná hodnota čistá. Produkce i mezispotřeba jsou oceněny bez veškerých daní z produktů, jako jsou spotřební daně (daň z minerálních olejů, z lihu, piva, vína a meziproduktů, z tabákových výrobků a ze surového tabáku) nebo daň z přidané hodnoty. Proto se ke hrubé přidané hodnotě tyto daně přičítají. Na druhou stranu jsou v hodnotě vytvořeného zboží a služeb již dotace na produkty. Aby nesnižovaly hodnotu nově vytvořené produkce, musí se odečíst. Těmito úpravami získáme HDP v tzv. tržních cenách. HDP = produkce mezispotřeba + daně z produktů dotace na produkty Výdajová metoda HDP pomocí této metody je součtem výdajů na konečnou spotřebu, tvorbu hrubého kapitálu a čistý vývoz. Konečná spotřeba představuje konečnou spotřebu (tj. spotřebu pro nevýrobní účely) domácností, neziskových institucí, nebo vládních institucí. Tvorba hrubého kapitálu je pak součtem výdajů na investice (tvorba hrubého fixního kapitálu), změnou zásob a čistého pořízení cenností. Termín tvorba zde znamená, že jde o rozdíl mezi přírůstky Stránka 22 z 51

(např. nákup nových či použitých fixních aktiv) a úbytky (např. prodej použitých fixních aktiv). Nezahrnuje se sem úbytek fixního kapitálu v důsledku živelní pohromy apod. Označení hrubá pak znamená, že jsou tyto přírůstky a úbytky vyjádřeny v pořizovací ceně, tj. bez ohledu na jejich opotřebení. Změna zásob (hotových výrobků, nedokončené výroby, materiálu, surovin) zachycuje odložené užití, čisté pořízení cenností je pak rozdíl mezi nákupy a prodeji cenností (drahé kovy a kameny, umělecké předměty, šperky apod.). Část domácí produkce je vyvážena do zahraničí a některé koupené zboží a služby byly dovezeny ze zahraničí. Proto je k domácím výdajům na konečnou spotřebu a tvorbě hrubého kapitálu přičten ještě čistý vývoz zboží a služeb, tedy rozdíl mezi vývozem zboží a služeb a jejich dovozem. HDP = výdaje domácností, neziskových institucí a vládního sektoru na konečnou spotřebu + investice + změna stavu zásob a čisté pořízení cenností + export - import Důchodová metoda Hodnota vytvořená v dané ekonomice je zároveň důchodem (= peněžním tokem) pocházejícím z produkce. Každá produkce vyžaduje výrobní faktory, obecně práci a kapitál. Vyplacené důchody v ekonomice mohou být ve formě náhrad zaměstnancům (mezd a platů zvýšených o příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem), hrubého provozního přebytku (= makroekonomického zisku firem a spotřeba fixního kapitálu) nebo smíšeného důchodu (=makroekonomické zisky osob samostatně výdělečně činných). Po přičtení salda daní z výroby a dovozu a dotací na výrobu potom dostáváme hrubý domácí produkt. HDP = náhrady zaměstnancům + hrubý provozní přebytek + smíšený důchod + daně z výroby a dovozu dotace na výrobu a dovoz Hrubý národní důchod HDP je tedy konečná produkce vytvořená na daném území bez ohledu na vlastnictví výrobních faktorů. Pokud bychom odečetli od HDP produkci zahraničních výrobních faktorů a přičetli produkci, kterou domácí výrobní faktory vytvořily v zahraničí, získáme hrubý národní důchod (dříve se používal termín hrubý národní produkt). Prakticky se k HDP (v běžných cenách) přičtou mzdy a platy, úroky, dividendy a zisky z podnikání (zisk) od rezidentů a odečtou vyplacené nerezidentům. HDP a složky jeho zdrojů a užití můžeme ocenit/vykazovat několika způsoby. V prvé řadě jsou údaje vykazovány v běžných cenách, tj. v cenách platných v daném (vykazovaném) období. V takovém případě hovoříme o nominálním HDP (nominální spotřebě domácností, nominálním vývozu apod.). Tento způsob ocenění poskytuje informaci o tom, jaká je hodnota daného ukazatele při aktuální cenové hladině. Při sledování vývoje HDP a jeho složek v čase je ale nutné brát do úvahy skutečnost, že tempo růstu ukazatele vyjádřeného v běžných cenách je výsledkem vývoje nejen fyzického objemu, ale i cen. Pro hodnocení vývoje fyzického objemu daného ukazatele (reálný růst), musíme použít takový způsob ocenění, který bude cenový vývoj eliminovat. Řešením je ocenění ve stálých cenách, kdy jsou statky a služby oceněny cenami z jednoho období, např. roku 2010. Hovoříme potom o reálném HDP, reálné spotřebě domácností, reálných vývozech atd. Stránka 23 z 51