VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Výběr výhodnější formy podnikání

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Výběr výhodnější formy podnikání bakalářská práce Autor: Jitka Obůrková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2016

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Jitka Obůrková Studijní program: Ekonomika a management Obor: Finance a řízení Název práce: Výběr výhodnější formy podnikání Cíl práce: Cílem práce je analyzovat výsledky hospodaření konkrétního podnikatele - osoby samostatně výdělečně činné a na základě této analýzy vyhodnotit nejvýhodnější formu podnikání s ohledem na výši odváděné daně z příjmu a zákonných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Ing. Magda Morávková vedoucí bakalářské práce Ing. Roman Fiala, Ph.D. zástupce vedoucí katedry Katedra ekonomických studií 2

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na výběr nejvýhodnější formy podnikání s ohledem na výši odváděné daně z příjmů a zákonných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmů a podmínek pro podnikání fyzické a právnické osoby. Praktická část zjišťuje, zda se pro konkrétního podnikatele vyplatí zůstat osobou samostatně výdělečně činnou nebo uskutečnit přechod na právnickou osobu. Klíčová slova Fyzická osoba, právnická osoba, daň z příjmů, sociální pojištění, zdravotní pojištění. Die Annotation Diese Bachelorarbeit spezialisiert sich auf die Auswahl der günstigen Unternehmensform im Rücksicht auf die Höhe der Einkommensteuer und gesetzlicher Abgabe der Sozialversicherung und der Krankenversicherung. Der theoretische Teil spezialisiert sich auf die Erklärung des Begriffes und der Bedingungen für das Unternehmen einer natürlichen Person und einer juristischen Person. Der praktische Teil stellt fest, ob man sich für den konkreten Unternehmer lohnt, damit eine natürliche Person zu bleiben zu einer juristische Person werden. Die Schlüsselworte Eine natürliche Person, eine juristische Person, die Einkommensteuer, die Sozialversicherung, die Krankenversicherung. 3

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce, Ing. Magdě Morávkové za cenné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování mé práce. Dále chci poděkovat svému zaměstnavateli, za poskytnutí podkladů pro zpracování praktické části této práce. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu po celou dobu studia. 4

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 5

Obsah 1 Úvod... 8 2 Teoretická část... 9 2.1 Fyzická osoba... 9 2.2 Daňová evidence... 9 2.2.1 Obsah a forma daňové evidence... 10 2.3 Daň z příjmů fyzických osob... 10 2.3.1 Příjmy ze samostatné činnosti... 11 2.3.2 Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů 24... 12 2.3.3 Výdaje paušálem... 14 2.3.4 Základ daně... 14 2.3.5 Osvobozené příjmy, odčitatelné položky... 15 2.3.6 Sazba daně... 17 2.3.7 Slevy na dani a daňová zvýhodnění... 18 2.3.8 Daňové přiznání... 19 2.3.9 Sociální a zdravotní pojištění... 20 2.4 Právnická osoba... 22 2.5 Účetnictví... 23 2.6 Daň z příjmů právnických osob... 24 2.6.1 Osvobození od daně... 25 2.6.2 Základ daně... 26 2.6.3 Položky odčitatelné od základu daně... 26 2.6.4 Sazba daně... 27 2.6.5 Slevy na dani... 27 2.6.6 Daňové přiznání... 28 2.6.7 Sociální a zdravotní pojištění... 28 2.7 Přechod z fyzické na právnickou osobu... 29 3 Praktická část... 30 3.1 Představení firmy... 30 3.2 Složení výnosů a nákladů v letech 2011-2014... 30 3.3 Vývoj aktiv a pasiv v letech 2011-2014... 34 3.4 Výpočet za rok 2011 pro fyzickou osobu... 35 3.5 Výpočet za rok 2012 pro fyzickou osobu... 36 6

3.6 Výpočet za rok 2013 pro fyzickou osobu... 38 3.7 Výpočet za rok 2014 pro fyzickou osobu... 40 3.8 Výpočet za rok 2011 pro právnickou osobu... 42 3.9 Výpočet za rok 2012 pro právnickou osobu... 43 3.10 Výpočet za rok 2013 pro právnickou osobu... 43 3.11 Výpočet za rok 2014 pro právnickou osobu... 44 3.12 Shrnutí... 44 4 Závěr... 48 Zdroje... 49 Seznam tabulek... 51 7

1 Úvod V následující bakalářské práci se zabývám tématem výběru výhodnější formy podnikání pro konkrétního podnikatele. Volba vhodné varianty, s ohledem na výši odváděné daně z příjmů a zákonných odvodů sociálního a zdravotního pojištění, umožňuje dosahovat nižších nákladů a díky tomu co nejvyššího zisku. Což je cílem každého podnikání. Existují různé způsoby jakými lze podnikat. Podnikatel se rozhoduje, mezi podnikáním jako fyzická osoba a jako právnická osoba. Fyzická osoba podniká jakožto osoba samostatně výdělečně činná. Právnická osoba má na výběr z možností společností, které může založit. Jedná se o akciovou společnost, společnost s ručením omezeným, veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Cílem mojí práce je posoudit, zda je pro podnikatele, který mi poskytl údaje, výhodnější zůstat fyzickou osobou nebo se stát právnickou osobou Celá práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se věnuji v první řadě vysvětlení podnikání fyzické osoby, obsahem a formou daňové evidence. Dále se zabývám problematikou daně z příjmů fyzických osob, daňovým přiznáním a sociálním a zdravotním pojištěním osob samostatně výdělečně činných. Poté se zaměřuji na podnikání právnické osoby, popis účetnictví, daně z příjmů právnických osob a odvody sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. V praktické části pracuji s údaji svého zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné. Tuto část zahajuje představení firmy. Na které navazuje, pro detailnější uvedení podniku, rozbor výnosů a nákladů, aktiv a pasiv ve sledovaných letech. Nyní se dostávám k výpočtu daně z příjmů fyzických osob a zákonným odvodům sociálního a zdravotního pojištění v letech 2011-2014. Poté uvažuji situaci, ve které podnikatel absolvuje přechod na právnickou osobu a stane se jejím zaměstnancem. Provedu výpočet daně z příjmů právnických osob a zákonné odvody sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance ve stejných letech jako pro fyzickou osobu. Získané informace z výpočtů porovnám. Následně s ohledem na výši odváděné daně, sociálního a zdravotního pojištění doporučím podnikateli, zda je pro něj výhodnější zůstat fyzickou osobou nebo se stát právnickou osobou. 8

2 Teoretická část 2.1 Fyzická osoba Podnikání fyzických osob znamená samostatné podnikání jednotlivců pod jejich vlastním jménem a na vlastní nebezpečí. Obchodní zákoník rozlišuje podnikání fyzických a právnických osob. S podnikáním fyzických osob souvisí pojem "osoba samostatně výdělečně činná". Tento termín je používaný v českých zákonech o dani z příjmů, o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro fyzickou osobu, která vykazuje příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Pro zahájení podnikání fyzické osoby je podstatné získat živnostenské nebo jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti (Srpová, Řehoř, 2010). Podmínky pro získání živnostenského oprávnění se dělí podle autorů Srpové a Řehoře (2010) na všeobecné podmínky, mezi které se řadí minimální věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, dále na zvláštní podmínky, jako je odborná a jiná způsobilost. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se provozují na základě ohlášení. Dále se dělí na řemeslné, vázané a volné živnosti. Koncesované živnosti se provozují na základě udělení koncese a splnění odborné způsobilosti. Fyzické osoby nejčastěji vedou daňovou evidenci, ovšem může pro ně platit i povinnost vést účetnictví. Tato pro ně platí pokud se stanou účetní jednotkou. 2.2 Daňová evidence Do konce roku 2003 se účetní soustavy rozlišovaly na jednoduché a podvojné účetnictví. Jednoduché účetnictví bylo 1. 1. 2004 nahrazeno daňovou evidencí. Hlavním cílem daňové evidence je, poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů. Není upravována účetními předpisy, ale zákonem o dani z příjmů. Daňovou evidenci vedou fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a nejsou účetní jednotkou (Štohl, 2010). Účetní jednotkou jsou: právnické osoby se sídlem na území ČR a zahraniční subjekty, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, 9

fyzické osoby s obratem větším než 25 mil. za bezprostředně předcházející kalendářní rok, fyzické osoby, které se rozhodli vést účetnictví dobrovolně, dále fyzické osoby, jimž je povinnost vést účetnictví stanovena zvláštním zákonem (Dušek, Sedláček, 2015). 2.2.1 Obsah a forma daňové evidence Daňová evidence obecně zachycuje údaje o příjmech a výdajích členěných pro potřeby zjištění základu daně a údaje o majetku a dluzích podnikatele. Charakteristické pro tyto peněžní i hmotné toky je, jejich souvislost s podnikáním. To znamená, že příjmy jsou získávány z prodeje výrobků, zboží a služeb a výdaje jsou určeny na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Daňová evidence tedy zachycuje všechen majetek a dluhy, které mají vliv na základ daně z příjmů (Dušek, Sedláček, 2015). Forma ani způsob vedení daňové evidence není předepsán zákonem. Odvíjí se od složek obchodního majetku podnikatele. Peněžní prostředky je vhodné evidovat v deníku příjmů a výdajů, majetek na evidenčních kartách a dluhy a pohledávky v knize dluhů a pohledávek. Možnou strukturu vedení daňové evidence zachycuje následující obrázek (Dušek, Sedláček, 2015). Obrázek č. 1: Schéma vedení daňové evidence, (Zdroj: Dušek, Sedláček, 2015, str. 16) 2.3 Daň z příjmů fyzických osob Daní z příjmů fyzických osob se zabývá zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníky daně z příjmů jsou fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky nebo daňovými nerezidenty. Daňovým rezidentem je poplatník s bydlištěm na území České republiky nebo se zde zdržuje. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy získané ze zdrojů v České republice i ze zahraničí. Daňový 10

nerezident je opakem daňového rezidenta. U těchto se vztahuje daňová povinnost pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů z České republiky (Česká republika, 2015). Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: příjmy ze závislé činnosti podle 6, příjmy ze samostatné činnost podle 7, příjmy z kapitálového majetku podle 8, příjmy z nájmu 9, ostatní příjmy podle 10 (Česká republika, 2015). 2.3.1 Příjmy ze samostatné činnosti Mezi příjmy ze samostatné činnosti patří: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání, příjem, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku, příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví včetně práv, které jsou příbuzné autorskému a rozmnožování a rozšiřování literárních děl na vlastní náklady, příjem z nájmu obchodního majetku, příjem z výkonu nezávislého povolání (Česká republika, 2015). Některé příjmy jsou od daně osvobozeny. Vampolová (2015, str. 22) ve své bakalářské práci uvádí jako příklady osvobozených příjmů následující případy: " některé bezúplatné příjmy např. majetek získaný dědictvím nebo odkazem, movité věci nabyté od osoby, která je příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti, 11

důchody a sociální transfery penze starobní i invalidní (ale jen do výše 36násobku minimální mzdy k 1. 1. kalendářního roku), státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné), dávky z nemocenské a zdravotního pojištění, studijní stipendia, příspěvky nadací, některé příjmy z prodeje majetku (ne při prodeji majetku zařazeného do obchodního majetku) při stanovení, zda je příjem z prodeje majetku osvobozen či nikoliv, posuzujeme, zda příjem vyhovuje tzv. časovému testu (například příjem z prodeje rodinného domu je osvobozen, pokud v něm měl prodávající nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem bydliště nebo pokud doba mezi nabytím vlastnického práva k domu a jeho prodejem přesáhla 5 let), náhrady škody a pojistná plnění s výjimkami toto osvobození se nevztahuje na majetek, který byl v okamžiku škody zařazen do obchodního majetku nebo používán k nájmu, některé výhry, příjmy z příležitostných činností, pokud jejich úhrn nepřesáhne za zdaňovací období 30 000Kč." 2.3.2 Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů 24 Tyto tzv. daňově uznatelné výdaje se pro zjištění základu daně odečtou v prokázané výši od příjmů. Lze uplatnit pouze výdaje, které nebyly uplatněny již v předchozích zdaňovacích obdobích. Mezi výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů patří výdaje na spotřebovanou energii, materiál, mzdy, pojištění majetku, opravy a udržování. Mezi tyto uznatelné výdaje se zahrnují také: odpisy hmotného majetku, zůstatková cena pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat při jejich vyřazení, dále zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze odepisovat, zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného z důvodu škody do výše náhrady, 12

členský příspěvek - uznatelný je, například v případě, že členství je podmínkou pro provozování činnosti, může se jednat o členský příspěvek advokáta do komory advokátů, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění za zaměstnance, jen pokud byly zaplaceny nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byly zaplaceny, rezervy a opravné položky, které splňují podmínky pro daňové účely - způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem, nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, výdaje na zabezpečení požární ochrany, náhrady cestovních nákladů do výše stanovené zvláštním předpisem, smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále, a to, jen pokud byly zaplaceny, škody vzniklé v důsledku živelných pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem (Česká republika, 2015). Mezi výdaje neuznatelné podle 25 patří například: výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, penále, úroky z prodlení a pokuty, které nejsou smluvní, výdaje nad limity stanovené zákonem nebo zvláštními přepisy, tvorba rezerv, které nesplňují podmínky pro daňové účely, manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v 24, technické zhodnocení, výdaje na reprezentaci. Jedná se zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar. Za dar není považován reklamní nebo propagační předmět opatřený ochrannou známkou poskytovatele a jeho hodnota nepřesahuje bez DPH 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně, 13

výdaje na osobní potřebu poplatníka, účetní odpisy dlouhodobého majetku (Český republika, 2015). 2.3.3 Výdaje paušálem Při uplatňování výdajů má podnikatel výběr ze tří možností. Jedná se o: uplatnění výdajů (nákladů) podle účetnictví, uplatnění výdajů podle daňové evidence, paušálem, neboli určitým procentem. Procento pro stanovení paušálního výdaje závisí na druhu podnikání. Podle toho rozlišujeme procentuální sazby na: sazba 80 %, která se používá u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, výdaje lze uplatnit do výše 1 600 000 Kč, sazba 60 % se aplikuje u živnostenského podnikání, zde je možné uplatnit výdaje do výše 1 200 000 Kč, sazba 40 % náleží příjmům z jiné samostatné činnosti, tyto výdaje lze uplatnit do výše 800 000 Kč, sazba 30 % je určena příjmům z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, avšak výše uplatněných výdajů nesmí překročit částku 600 000 Kč (Česká republika, 2015). Důležité je, že uplatnění výdajů se musí stanovit stejným způsobem. To znamená, že všechny výdaje se prokazují ve skutečné výši nebo paušálním výdajem. Kombinace obou způsobů není možná. 2.3.4 Základ daně Základ daně tvoří částka, o kterou převyšují příjmy výdaje v daném zdaňovacím období. Výdaji se rozumí výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud poplatník ve zdaňovacím období dosahuje souběžně dvou a více druhů příjmů (příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu, ostatní příjmy), pak je základ tvořen součtem těchto dílčích základů daně. Základ se 14

upravuje o osvobozené příjmy od daně a odčitatelné položky. Po tomto kroku získáme upravený základ daně, který se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolů, a ze kterého se následně vypočítá daň z příjmů. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru (Pelc, Pelech, 2013). 2.3.5 Odčitatelné položky Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu z minulých let. Období, ve kterém je možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit je pět následujících období. Dalším odpočtem od základu daně je výše nákladů vynaložených a podporu výzkumu a vývoje nebo na podporu odborného vzdělávání. Tento odpočet se může uplatnit nejpozději ve třetím období, které následuje po jejich vzniku (Česká republika, 2015). Odčitatelné položky mohou být například dary splňující podmínky dané zákonem, penzijní připojištění, životní pojištění, úroky z hypotečního úvěru, úkory z úvěru na stavební spoření, příspěvky odborové organizaci, úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Tuto nezdanitelnou část daně upravuje 15 Zákona o daní z příjmů. Dary Hodnotu daru je možné uplatnit jako položku snižující základ daně v případě, že byl dar poskytnut obcím, krajům, organizačním složkám, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, i právnickým osobám pořádající veřejné sbírky podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a politickým stranám (Měrtlová, Morávková, 2011). Dar může být poskytnut i fyzické osobě s bydlištěm na území České republiky, která poskytuje zdravotní služby nebo provozuje školy a zařízení pro péči o opuštěná zvířata. Dále fyzickým osobám, které požívají invalidní důchod nebo se jedná o nezletilé dítě závislé na péči jiné osoby (Měrtlová, Morávková, 2011). Dar lze odečíst i v případě, že byl poskytnut na financování odstraňování následků živelné pohromy na území členského státu Evropské unie, Norska a Islandu (Měrtlová, Morávková, 2011). 15

Minimální hodnota daru je stanovena zákonem na 2 % ze základu daně nebo jeho výše dosahuje alespoň 1000 Kč. Celkem lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Od základu daně lze také odečíst hodnotu odběru krve, a to 2000 Kč. Odpočet je možný pouze v případě, že se jedná o bezúplatný odběr krve (Česká republika, 2015). Penzijní připojištění Od základu daně lze odečíst částku, v úhrnu nejvýše 12 000 Kč, zaplacenou na penzijní připojištění. Částka, kterou je možné odečíst, se rovná součtu příspěvků zaplacených ve zdaňovacím období sníženém o 12 000 Kč (Česká republika, 2015). Životní pojištění Poplatník může od základu daně odečíst částku zaplacenou na jeho soukromé životní pojištění v maximální výši 12 000 Kč. Musí být současně splněny dvě podmínky, a to, že výplata plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření a nejdříve v kalendářním roce, ve kterém dosáhne poplatník 60 let. Minimální pojistná částka u smluv sjednaných od 5 do 15 let je stanovena na 40 000 Kč. U smluv nad 15 let musí být sjednaná částka alespoň 70 000 Kč (Měrtlová, Morávková, 2011). Úroky z hypotečního úvěru, úkory z úvěru na stavební spoření Základ daně smí být snížen o částku zaplacenou na úrocích z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, pokud byl daný úvěr použit pro zajištění bytových potřeb. (Měrtlová, Morávková, 2011). Bytovými potřebami se rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, ve kterém se nenachází jiný nebytový prostor než je garáž, sklep nebo komora, b) koupě pozemku, na kterém se do 4 let zahájí výstavba bytové jednotky, c) koupě bytového domu, rodinného domu, nebo jejich rozestavěné stavby, jednotky neobsahující nebytový prostor jiný než je garáž, sklep nebo komora, d) splacení vkladu právnické osobě za účelem získání práva nájmu k užívání bytové jednotky, 16

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, ve kterém se nenachází jiný nebytový prostor než je garáž, sklep nebo komora (Česká republika, 2015). Účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby může být více zletilých osob. V tomto případě, si může uplatnit odpočet pouze jedna osoba nebo každá z nich, a to, rovným dílem. Celková částka úroků, které lze uplatnit, nesmí překročit 300 000 Kč. Pokud byly úroky placeny jen po část roku, nesmí být překročena jedna dvanáctina, uvedeného maxima, za měsíc (Česká republika, 2015). Příspěvky odborové organizaci Pokud poplatník ve zdaňovacím období uhradil členské příspěvky odborové organizaci, ve které je členem, a která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců, může si od základu daně odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelného příjmu ze závislé činnosti. Vyloučeny jsou příjmy zdaněné srážkovou daní. Maximální odečtená částka je 3000 Kč za zdaňovací období (Česká republika, 2015). Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Částku, kterou lze maximálně uplatnit je 10 000 Kč. Pokud je poplatník osoba se zdravotním postižením, může uplatnit až 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. Tyto uhrazené částky musí být vynaloženy za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a nesmí být hrazeny zaměstnavatelem (Česká republika, 2015). 2.3.6 Sazba daně Sazba daně z příjmů fyzických osob činní 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část a o odčitatelné položky zaokrouhleného na celá sta Kč dolů (Česká republika, 2015). Od roku 2013 musí poplatník zjistit, zda se ho netýká solidární zvýšení daně. Toto solidární zvýšení daně má sazbu 7 % a upravuje ho 16a zákona 586/1992 Sb. Nejdříve se určí součet příjmů ze závislé činnosti ( 6) a dílčího základu ze samostatné činnosti ( 7). Solidární daň se vypočte z rozdílu součtu uvedených příjmů a 48násobkem průměrné mzdy (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). 17

2.3.7 Slevy na dani a daňová zvýhodnění Po výpočtu daně se odečtou zaplacené zálohy na dani a také je možné uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě. Znamená to, že se nesnižuje základ daně, ale již vypočtená daň. Slevy na dani upravuje 35-35d zákona 586/1992 Sb. Mezi slevy na dani patří: Sleva na zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou těžšího zdravotního postižení Poplatník, který má nárok na tuto slevu si může odečíst částku 18 000 Kč za každého zaměstnance, který splňuje podmínku. Sleva se vypočte na základě průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců., Sleva na zaměstnance s těžším zdravotním postižením Poplatník si může uplatnit slevu 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Postup výpočtu je stejný jako v předešlém případě., Základní sleva 24 840 Kč na poplatníka, Sleva na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč Slevu ze uplatnit v případě, že manžel/manželka žije ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. A nemá vlastní příjem, který přesahuje 68 000 Kč za zdaňovací období. V případě, že manžel/manželka je držitelem ZTP/P se částka 24 840 Kč zvyšuje na dvojnásobek. Do příjmu manžela/manželky za zdaňovací období se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče, dávky v hmotné nouzi a další dávky vymezené zákonem., Sleva na invaliditu 2 520 Kč Poplatník si může tuto slevu odečíst, pokud pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění. Nebo pokud mu zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběžného nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu., 18

Rozšířená sleva na invaliditu 5 040 Kč Sleva se vztahuje na poplatníky, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění. Nebo, stejně jako v předešlém případě, pokud mu zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběžného nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu., Sleva na držitele ZTP/P ve výši 16 140 Kč, Sleva na studenta ve výši 4 020 Kč Slevu lze uplatnit po dobu, po kterou se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání do věku 26 let. V případě doktorského studia je tato věková hranice prodloužena až do věku 28 let., Sleva za umístění dítěte Výše slevy odpovídá skutečně vynaloženým výdajům za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku. Za každé dítě lze odečíst maximálně částku, která se rovná minimální mzdě., Daňové zvýhodnění na děti Poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které žije ve společně hospodařící domácnosti. Uplatněná částka je ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, vzniká daňový bonus. Ten může být uplatněn pokud dosahuje alespoň částky 100 Kč. Maximálně však do výše 60 300 Kč (Česká republika, 2015). 2.3.8 Daňové přiznání Daňové přiznání je povinen podat každý, kdo přesáhl výši ročních příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, 15 000 Kč. Pokud se nejedná o příjmy osvobozené nebo již zdaněné srážkovou daní. Dále podává daňové přiznání každá fyzická osoba, která vykazuje daňovou ztrátu bez ohledu na limit 15 000 Kč. Termín pro podání daňového přiznání je do 1. 4. následujícího roku. V případě využití služeb daňového poradce se termín prodlužuje do 1. 7. následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období. Obecně se daňové přiznání dělí na: 19

řádné daňové přiznání, které je podáno v řádném zákonem stanoveném termínu, opravné daňové přiznání, které opravuje řádné daňové přiznání nebo již jednou podané opravné daňové přiznání a zároveň je podáno ještě v řádném zákonem stanoveném termínu, dodatečné daňové přiznání, je podané po uplynutí řádného termínu pro podání daňového přiznání (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). Poplatník může mít povinnost platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Jejich výše se určuje podle poslední známé daňové povinnosti. Tabulka č. 1: Zálohy na dani Poslední známá daňová povinnost Výše zálohy Splatnost zálohy nižší než 30 000 Kč neplatí se - 30 001-150 000 Kč 40 % 15. 6. a 15. 12. 150 001 Kč a více 25 % 15. 3., 15. 6., 15.9., 15. 12. (Zdroj: Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015) 2.3.9 Sociální a zdravotní pojištění Sociální pojištění zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Platba nemocenského pojištění je dobrovolná (Arnoldová, 2012). Výše pojistného je stanovena z vyměřovacího základu, který je vyjádřen rozdílem příjmů a výdajů. Z tohoto základu se vypočítá 50 % a dále se vynásobí sazbou 29,2 %. Z této sazby činí důchodové pojištění 28 % a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zbylých 1,2 %. Následující obrázek zachycuje vývoj minimálních měsíčních vyměřovacích základů pro hlavní výdělečnou činnost od roku 2010 až do roku 2016. Minimální vyměřovací základ činí 25 % průměrné mzdy. Minimální roční vyměřovací základ se rovná násobku minimálního měsíčního vyměřovacího základu a počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti. 20

Obrázek č. 2: Vývoj minimálního měsíčního vyměřovacího základu, (Zdroj: www.finance.cz, vlastní zpracování) Zdravotní pojištění je zákonné pojištění, ze kterého je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče pojištěnci. Zdravotní pojištění zajišťují zdravotní pojišťovny. Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku. Výše pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je 50 % příjmů snížených o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tato sazba se zatím po celou dobu samostatného zdravotního pojištění nezměnila. Vypočítané pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (Červinka, 2014). Následující obrázek zobrazuje vývoj minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění od roku 2010 do roku 2016. Ve všech letech má tento vývoj stoupavý trend. 21

Obrázek č. 3: Vývoj minimálního vyměřovacího základu, (Zdroj: www.finance.cz, vlastní zpracování) 2.4 Právnická osoba Právnickou osobu je možné obecně definovat jako organizovaný útvar se zákonem stanovenou právní osobností. Tuto právní osobnost má právnická osoba od svého vzniku až do svého zániku. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku a zaniká dnem, kdy je z veřejného rejstříku vymazána. V případě, že právnická osoba je zřízena zákonem, vzniká dnem, ve kterém nabyl tento zákon účinnost (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). Občanský zákoník rozlišuje následující typy právnických osob: Korporace Korporace je tvořena společenstvím osob. V případech stanoveným zákonem může být tvořena i jediným členem. Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti patří osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) a kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost). Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou, která v případě založení kapitálové společnosti představuje veřejnou listinu. V případě, že obchodní korporaci smí založit jediný zakladatel, založení se provádí vytvořením zakladatelské listiny., 22

Fundace Fundace je právnická osoba, kterou tvoří majetek vyčleněný k účelu, pro který byla tato právnická osoba zřízena. Může se jednat o nadaci nebo nadační fond., Ústav Ústav je vytvořen za účelem provozování užitečné společenské nebo hospodářské činnosti (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). 2.5 Účetnictví Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku v peněžních jednotkách. Musí poskytovat informace o stavu a pohybu majetku a závazků, dále o nákladech, výnosech důležitých pro zjištění hospodářského výsledku. Povinnost vést účetnictví mají všechny právnické osoby a dále fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Tyto osoby jsou nazývány účetními jednotkami. Účetnictví se dělí na finanční a manažerské. Finanční účetnictví poskytuje ucelený soubor informací o podniku a zachycuje jeho vztahy k vnějšímu prostředí. Finanční účetnictví podléhá právní regulaci. Zatímco manažerské účetnictví tvoří soubor informací potřebných k řízení a rozhodování v rámci daného podniku. Na rozdíl od finančního účetnictví, je manažerské účetnictví plně v kompetenci podniku. Účetním obdobím je kalendářní a nebo hospodářský rok (Skálová, 2015). Účetnictví sleduje majetek podniku ze dvou pohledů, a to jeho druhovou strukturu a zdroje, ze kterých byl pořízen. Druhová struktura se nazývá aktiva, mezi která patří dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční majetek, krátkodobý finanční majetek, zásoby a peněžní prostředky. Zdroje financování se dělí na vlastní a cizí. Vlastní zdroje tvoří základní kapitál, fondy a nerozdělený zisk. Cizí zdroje zahrnují všechny dluhy podniku vůči dodavatelům, bance, zaměstnancům a dalším věřitelům (Skálová, 2015). Každá účetní operace musí být v účetnictví podložena účetním dokladem. Ten slouží jako průkazný prostředek. Všechny účetní případy se zaznamenávají do účetních knih. Mezi ně patří hlavní kniha, deník, knihy analytických účtů, knihy podrozvahových účtů. V časovém sledu jsou doklady zapisovány do deníku, dále potom do hlavní knihy, na syntetické účty, posléze do knih analytických účtů, na analytické účty (Skálová, 2015). 23

2.6 Daň z příjmů právnických osob Daní z příjmů právnických osob se zabývá zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníkem daně z příjmů právnických osob podle 17 je: právnická osoba, organizační složka státu, podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, fond penzijní společnosti, svěřenecký fond podle občanského zákoníku, jednotka, která je podle právního řádu státu, založena nebo zřízena poplatníkem (Česká republika, 2015). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky nebo daňovými nerezidenty. Daňovým rezidentem je poplatník se sídlem nebo místem vedení na území České republiky. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy získané ze zdrojů v České republice i ze zahraničí. Daňový nerezident nemá na území České republiky své sídlo nebo to je stanoveno mezinárodními smlouvami. U těchto se vztahuje daňová povinnost pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů z České republiky (Česká republika, 2015). Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, pokud není stanoveno jinak (Česká republika, 2015). Podle 18 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů předmětem daně nejsou: "a) příjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona, příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů, do výše nároků na vydání základního podílu, a dále příjmy z vydání dalšího podílu v nepeněžní formě, 24

c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle 36 tohoto zákona, d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši,kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitostí před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit, e) příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě pojistného na veřejném zdravotním pojištění, pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného, penále uloženého pojistného, přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli, úhrady plateb za výkony pracovnělékařských služeb a specifické zdravotní péče od zaměstnavatele, účelové dotace ze státního rozpočtu, f) příjmy společenství vlastníků jednotek z dotací, příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, úhrad za plnění s užíváním bytu a nebytových prostor" (Česká republika, 2015). 2.6.1 Osvobození od daně Osvobození od daně upravuje 19. Tento paragraf je velice rozsáhlý, uvedu proto jen pár vybraných příkladů: členský příspěvek přijatý zájmovým sdružením právnických osob, u kterého není členství podmínkou k provozování předmětu podnikání, dále spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, odborovou organizací, politickou stranou nebo hnutím a nebo dále profesní komorou s nepovinným členstvím, výnosy kostelních sbírek, příjmy plynoucí z církevních úkonů, příspěvky členů církví, příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a nebytových prostor na základě smlouvy s bytovým družstvem, příjmy, které jsou daněny zvláštní sazbou srážkové daně a plynou fondu penzijní společnosti nebo instituci penzijního pojištění, příjmy státních fondů, příjem České národní bandy a Fondu pojištění vkladů, 25

úrokové příjmy z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, příjmy z úroků z přeplatků, které zavinil správně daně nebo orgán sociálního zabezpečení, příjmy dosažené v souvislosti s vykonáváním dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu, příjmy z ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních přepisů, a další (Česká republika, 2015). 2.6.2 Základ daně Základ daně, pro výpočet daně z příjmů právnických osob, tvoří rozdíl, o který příjmy, mimo příjmů, které nejsou předmětem daně a osvobozených od daně, převyšují výdaje. Musí být respektovaná věcná a časová souvislost v daném zdaňovacím období. Výdaje, které lze od příjmů odečíst, musí být výdaji vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Základ daně se zjišťuje z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Nebo z rozdílu příjmů a výdajů u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Základ se upravuje o položky zvyšující nebo snižující základ daně podle 23 Zákona o dani z příjmů (Česká republika, 2015). 2.6.3 Položky odčitatelné od základu daně Stejně jako fyzická osoba, tak i právnická osoba může podle 34 od základu daně odečíst daňovou ztrátu, a to nejdéle v době pěti období, které následují po době jejího vzniku. Dále lze od základu daně odečíst odpočet vynaložený na podporu výzkumu a vývoje nebo na podporu odborného vzdělávání. Odečíst lze 100 % výdajů, které byly vynaloženy při realizaci projektu výzkumu a vývoje podoby experimentálních nebo teoretických prací, projekčních a konstrukčních prací, návrhů technologií a dalších Odpočet je možné uplatnit nejpozději ve třetím období, které následuje po období vzniku nároku (Měrtlová, Morávková, 2011). Od základu daně sníženého o výše uvedené položky podle 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, které bylo poskytnuto obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídle na území České republiky. Také právnickým 26

osobám, které pořádají veřejné sbírky na vědu a vzdělávání, výzkum a vývoj, kulturu, školství, na policii, požární ochranu, dále na podporu mládeže, na ochranu zvířat a na účely sociální, zdravotnické, ekologické a charitativní. Také na účely náboženské pro registrované církve a politickým stranám a politickým hnutím. Dar může být poskytnut i fyzické osobě. Musí být dodrženo, že daná fyzická osoba má bydliště na území České republiky a poskytuje zdravotní služby nebo provozuje školy a zařízení pro péči o opuštěná zvířata. Dále fyzickým osobám, které požívají invalidní důchod nebo se jedná o nezletilé dítě závislé na péči jiné osoby. Odpočet hodnoty daru lze i v případě, že byl poskytnut na financování odstraňování následků živelní pohromy na území Evropské unie nebo státu z Evropského hospodářského prostoru. Hodnota daru musí být minimálně 2000 Kč a celkem je možné odečíst nejvýše 10 % ze základu daně (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). 2.6.4 Sazba daně Sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %. Daň se vypočte ze základu daně upraveného o položky snižující a zvyšující základ daně o odčitatelné položky od základu daně. Základ daně je zaokrouhlený na celé tisíce Kč směrem dolů (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). 2.6.5 Slevy na dani Sleva na zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou těžšího zdravotního postižení Poplatník, který má nárok na tuto slevu si může odečíst částku 18 000 Kč za každého zaměstnance, který splňuje podmínku. Sleva se vypočte na základě průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců (Česká republika, 2015). Sleva na zaměstnance s těžším zdravotním postižením Poplatník si může uplatnit slevu 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Postup výpočtu je stejný jako v předešlém případě (Česká republika, 2015). 27

2.6.6 Daňové přiznání Autoři Brychta, Macháček, Děrgel a Pilařová (2015, str.168) uvádí, že: "Obecně platí, že poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to i v případě, že za dané zdaňovací období vykazuje základ daně ve výši 0 Kč nebo daňovou ztrátu." Daňové přiznání se za uplynulé zdaňovací období podává nejpozději do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. Nebo do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období v případě, že se jedná o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem nebo pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce. Daňové přiznání, ať řádné nebo dodatečné, lze podat pouze na tiskopise, který vydává Ministerstvo financí. Samotné podání daňového přiznání se činí u příslušeného správce daně (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). Od 1. 1. 2015 platí, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce datovou schránku nebo pokud má povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem, musí daňové přiznání podat pouze datovou zprávou přes datovou schránku. Nesplnění této povinnosti je pokutováno (Brychta, Macháček, Děrgel, Pilařová, 2015). Výše záloh se vypočte z poslední známé daňové povinnosti. Pokud tato nepřesáhla 30 000 Kč, poplatník zálohy neplatí. Dále zálohy neplatí obec, kraj a zůstavitel ode dne jeho smrti. V rozmezí poslední známé daňové povinnosti od 30 001 Kč do 150 000 Kč platí poplatník dvě zálohy ve výši 40 % této povinnosti, splatné do 15. 6. a do 15. 12. V případě překročení 150 000 Kč platí poplatník čtyři zálohy ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15. 3., 15. 6., 15.9. a 15. 12. (Česká republika, 2015). 2.6.7 Sociální a zdravotní pojištění Zaměstnavatelé jsou povinni odvádět za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Sociální pojištění se odvádí z vyměřovacího základu, který tvoří úhrn příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Zaměstnanci je ze mzdy strhnuto 6,5 % z vyměřovacího základu, tato částka je určena na důchodové pojištění. Zaměstnavatel hradí dalších 25 %, z toho je 21,5 % určeno na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovacím základem, pro odvod 28

zdravotního pojištění, je také úhrn příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z tohoto vyměřovacího základu. Zaměstnanec hradí 4,5 % ze mzdy a zbylých 9 % hradí zaměstnavatel (www.finance.cz, 2012-2016). 2.7 Přechod z fyzické na právnickou osobu Hlavními výhodami, proč se stát z fyzické osoby právnickou, je nižší administrativní i finanční náročnost. Právnická osoba může lépe využívat možnosti daňové optimalizace, dochází k úspoře na odvodech na sociální a zdravotní pojištění, naskytuje se snazší přístup k získání dotací nebo veřejných zakázek a také dochází k omezení ručení. Fyzická osoba ručí celým svým majetkem, zatímco díky přeměně v právnickou osobu, bude původní podnikatel ručit pouze do výše nesplaceného vkladu. Výhodou také je, že právnická osoba může existovat nezávisle na svém zakladateli (Matzner, 2015). Prvním způsobem jak přejít z fyzické na právnickou osobu je založení nové právnické osoby, například s. r. o., a do jejího základního kapitálu vložit celý obchodní závod, jak je chápán občanským zákoníkem. Tento vklad, tvořený souhrnem jmění fyzické osoby, musí být znalecky ohodnocen. Výsledkem přechodu je nová právnická osoba podnikající pod novým identifikačním číslem se všemi právy a povinnostmi, které přešly z původní fyzické osoby (Matzner, 2015). Druhým způsobem přechodu je založení nové právnické osoby a následným uzavřením smlouvy o prodeji obchodního závodu mezi podnikatelem, fyzickou osobou jako prodávajícím, a nově vzniklou právnickou osobou, jako kupujícím. V tomto případě není nutné ocenění na základě znaleckého posudku. Nově vzniklá právnická osoba na sebe přebírá všechna práva a povinnosti původní fyzické osoby, jak věřitelská, tak dlužnická (Matzner, 2015). Třetím způsobem je postupný přechod. Smyslem je podnikání podnikatele současně jako fyzické tak i právnické osoby. Přechod se provádí postupně za chodu obou subjektů. Podnikatel může právnickou osobu založit nebo zakoupit a postupně na ni převádět své obchodní jmění. Ke dni dokončení převodu, podnikatel ukončí svoji činnost jako fyzická osoba, živnostník, a dále podniká jen v rámci právnické osoby. V tomto případě závazky a pohledávky podnikatele nepřechází automaticky na novou právnickou osobu (Matzner, 2015). 29

3 Praktická část Cílem praktické části je zjistit, která forma podnikání, osoba samostatně výdělečně činná nebo právnická osoba, je pro konkrétního podnikatele výhodnější. Vycházet budu z údajů čerpaných z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, poskytnutých svým zaměstnavatelem ve zdaňovacích obdobích 2011-2014. 3.1 Představení firmy Majitel podniká jako fyzická osoba s předmětem podnikání Výroba pekařských výrobků. Firmu si dovoluji nazvat zkráceně Pekařství. Jedná se o malý podnik rodiny, jejichž pekařská tradice sahá až do roku 1912. Firma se zabývá výrobou pekařských produktů s důrazem na dodržování původních receptur. Stěžejním výrobkem je chléb pšeničnožitný, mezi další druhy chleba patří chléb žitný, chléb dýňový a chléb celozrnný. Sortiment také zahrnuje pečivo běžné a jemné. Z běžného pečiva pekařství nabízí rohlíky obyčejné, lněné, tmavé, slunečnicové, housky, dalamánky a další. Ze skupiny jemného pečiva se vyrábí koláče, šátečky, vánočky, koblihy a jiné. Pekařství zaměstnává 11 zaměstnanců, jejichž počet se nijak významně nemění. V posledních letech prochází provozovna modernizací. Nové strojní vybavení je z části hrazeno získanými dotacemi z fondů Evropské Unie. Byla také provedena přístavba, ve které je umístěna podniková prodejna. 3.2 Složení výnosů a nákladů v letech 2011-2014 Pro detailnější představení firmy nyní rozeberu složení výnosů a nákladů v letech 2011, 2012, 2013 a 2014. Pro porovnání vyberu pouze některé položky z výkazu zisku a ztráty dané firmy. Hodnoty v tabulce jsou uváděny v tisících Kč. 30

Tabulka č. 2: Porovnání složení výnosů a nákladů 2011 2012 2013 2014 Tržby z prodeje vlastních výr. a služeb 9 058 10 075 11 501 12 466 Spotřeba materiálu a energie 4 391 4 565 5 028 4 571 Služby 287 415 339 514 Přidaná hodnota 4 380 5 090 6 134 7 381 Mzdové náklady 2 140 2 315 2 543 2 707 Náklady na SZP 801 830 1 018 1 223 Výsledek hospodaření před zdaněním 875 1 246 1 764 2 511 Tabulka č. 3: Vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 9 058 1 017 (11,22%) 10 075 1 426 (13,16 %) 11 501 965 (8,39 %) 12 466 Při pohledu na vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb, je dosaženo pozitivního rostoucího trendu. Meziročně činí tento vzestup přibližně 1 mil. Kč. Konkrétně došlo k růstu mezi roky 2011 a 2012 o 1 017 tis. Kč, tedy 11,22 %. Mezi roky 2012 a 2013 byl nárůst o 1 426 tis. Kč, 13,16 %. A v posledních srovnávaných letech 2013 a 2014 došlo k nejnižšímu růstu o 965 tis. Kč, 8,39 %. Těchto výsledků je dosaženo díky rostoucímu prodeji výrobků nejen stávajícím odběratelům, ale i novým odběratelům. Nárůst tržeb souvisí s prodejem výrobků odběrateli, který se soustředí svůj prodej na několika farmářských trzích v Praze. Malým podílem přispívá také podniková prodejna, která byla otevřena v roce 2012. Tabulka č. 4: Vývoj spotřeby materiálu a energie 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 4 391 174 (3,96 %) 4 565 463 (10,14 %) 5 028-457 (-9,09 %) 4 571 Spotřeba materiálu a energie má také rostoucí trend s výjimkou roku 2014, ve kterém klesá. Změna mezi roky 2011 a 2012 činila 174 tis. Kč, 3,96 %. Mezi rokem 2012 a 2013 vzrostla spotřeba materiálu a energie o 463 tis. Kč,10,14 %. V posledních dvou 31

srovnávaných letech došlo k poklesu o 457 tis. Kč, tedy o 9,09 %. Náklady na materiál a energii rostou úměrně s výrobou. Poklesu nákladů v roce 2014 je dosaženo modernizací některých strojů, které zefektivňují spotřebu materiálu. Dalším důvodem jsou dobré vztahy s dodavateli, z nichž jsou někteří ochotni poskytnout slevy na potřebné suroviny. Ze surovin potřebných k výrobě pekařských výrobků, stojí v první řadě mouka pšeničná, mouka žitná, voda, sůl, kmín, olej, droždí, různé posypové materiály, marmelády a náplně. Do této části se řadí i spotřeba pohonných hmot firemních automobilů pro rozvoz výrobků. Velkou položku ve spotřebě energií tvoří spotřeba plynu, neboť hlavní pec je poháněna plynem, a dále spotřeba elektrické energie. Tabulka č. 5: Vývoj spotřeby služeb 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 287 128 (44,6 %) 415-76 (-18,31 %) 339 175 (51,6%) 514 Spotřebované služby mezi jednotlivými lety střídavě klesají a stoupají. Mezi rokem 2011 a 2012 došlo k nárůstu o 128 tis. Kč, což činí 44,6 %. Pokles nastal mezi roky 2012 a 2013 o 76 tis. Kč, 18,31 %. Opětovný nárůst byl mezi roky 2013 a 2014 o 175 tis. Kč, tedy o 51,6 %. Jedná se zejména o náklady na nákup drobného nehmotného majetku, na telefonní služby, internet, různé revize, kontroly, spotřebu poštovních známek, mytí firemních automobilů, parkovné a školení. Tabulka č. 6: Vývoj přidané hodnoty 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 4 380 710 (16,2 %) 5 090 1 044 20,51 %) 6 134 1 247 (20,33%) 7 381 Přidaná hodnota má ve všech srovnávaných letech rostoucí trend. Mezi roky 2011 vzrostla o 710 tis. Kč, což je 16,2 %. Meziroční nárůst v letech 2012 a 2013 byl 1 044 tis. Kč, tedy 20,51 %. Mezi rokem 2013 a 2014 byl nárůst přidané hodnoty 1 247 tis. Kč, 20,33 %. 32

Tabulka č. 7: Vývoj mzdových nákladů 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 2 140 175 (8,18 %) 2 315 228 (9,85 %) 2 543 164 (6,45%) 2 707 Vývoj mzdových nákladů má stoupající tendenci. Nejvyšší nárůst nastal mezi roky 2012 a 2013 o 228 tis. Kč, tedy nárůst o 9,85 %. Oproti tomu nejnižší nárůst, mezi srovnávanými lety, byl mezi roky 2013 a 2014 o 164 tis. Kč, 6, 45 %. Mimo zvyšování základních mezd může za růst mzdových nákladů rostoucí počet placených přesčasových hodin zaměstnanců. Tabulka č. 8: Vývoj nákladů na SZP 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 801 29 (3,62 %) 830 188 (22,65 %) 1 018 205 (20,14 %) 1 223 Stejně jako vývoj přidané hodnoty a mzdových nákladů, tak i vývoj nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve všech srovnávaných letech roste. Zahrnují se sem náklady na sociální a zdravotní pojištění odváděné zaměstnavatelem za zaměstnance a zálohy hrazené za samotného zaměstnavatele. Nárůst těchto nákladů úzce souvisí s nárůstem mezd. Mezi roky 2011 a 2012 došlo ke zvýšení o 29 tis. Kč, 3,62 %. Další zvýšení pokračovalo i mezi roky 2012 a 2013 již o 188 tis. Kč, 22,65 %. Nejvyšší nárůst byl dosažen mezi roky 2013 a 2014 o 205 tis. Kč, tedy o 20,14 %. Tabulka č. 9: Vývoj výsledku hospodaření před zdaněním 2011 změna 2012 změna 2013 změna 2014 875 371 (42,4 %) 1 246 518 (41,57 %) 1 764 747 (42,35 %) 2 511 Vývoj výsledku hospodaření před zdaněním je pozitivní, rostoucí. Ve všech srovnávaných letech bylo dosaženo přibližně 40 % nárůstu. Mezi roky 2011 a 2012 byl nárůst o 371 tis. Kč, tedy 42,4 %. Dále mezi roky 2012 a 2013 se výsledek hospodaření před zdaněním zvýšil o 518 tis. Kč, 41,57 %. V posledních dvou letech došlo k meziročnímu růstu o 747 tis. Kč, 42,35 %. 33