Řád: KUKAČKY (Cuculiformes)
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) čeleď: KUKAČKOVITÍ (Cuculidae) vyskytuje se v Evropě, v Asii a v Africe je ptákem stěhovavým, přezimovává v tropické Indii a J Africe u nás na celém území, od nížin až po stromovou hranici
Samec je na hřbetní straně břidlicově šedý a na spodní straně světlý s příčnými tmavými proužky, samice má rezavý nádech na hlavě, voleti a krku.
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) rýdovací pera jsou u obou pohlaví jsou poměrně dlouhá, černá a posetá bílými skvrnami
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) přilétá koncem dubna a odlétá jednotlivě v srpnu až září samice žijí skrytě v korunách stromů kukačka je stromovým ptákem, ale není vázána na rozsáhlé lesní komplexy - těm se vyhýbá rozhodující pro její výskyt je dostatek hnízdišť drobných ptáků, na jejichž existenci je úzce vázána charakteristickým kukáním se ozývá pouze samec kukačky nežijí v trvalých manželských svazcích
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) hnízdní parazitismus vajíčka přidává do hnízd jiných ptáků, většinou těch, u nichž byla vychována jsou to obyčejně drobní ptáci snáší do 1 hnízda zpravidla 1 vejce (vždy několik původních vajíček z hnízda vyhodí nebo odnese) na dobu snůšky má vliv doba hnízdění vyvolených pěstounů (kukačku přiměje ke snášení třeba pouhý pohled na stavbu hnízda) mládě má na hřbetě citlivé místo, kterým zřejmě vnímá dotyky cizích těles - podsune se pod vajíčka nebo pod vylíhlá mláďata, "naloží" si je na záda, přidrží je holými pohyblivými křídly, přiblíží se pozpátku k okraji hnízda a svůj náklad vyhodí ven
Reflex trvá pouze po několik dnů, ale stačí, aby mladá kukačka opanovala hnízdo.
Řád: SVIŠŤOUNI (APODIFORMES)
RORÝS OBECNÝ (Apus apus) čeleď: RORÝSOVITÍ (Apodidae) ohrožený druh minimální pohyb po pevném povrchu dokazují zakrnělé končetiny ve vzduchu spí, loví a rozmnožuje se obývá velkou část Evropy, Asie a Afriky u nás běžně rozšířený druh od nížin až po horské polohy původně obyvatel skal a dutých stromů během posledního století se stal převážně obyvatelem lidských sídlišť, včetně velkých měst synantropní druh
Celý černý se světlejší skvrnou pod zobákem.
Větší než vlaštovka obecná, vrch těla kovově nazelenalý, úzká srpovitá křídla.
Létá obyčejně s nápadně rychlým svištivým letem kolem věží a vysokých budov. Létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlost nad 200 km/h.
RORÝS OBECNÝ (Apus apus) hnízdí na vysokých budovách v květnu a červnu jednou ročně hnízdo je kupka slepených stébel, srsti a peří umístěná v tmavých koutech střech vysokých budov hnízda slepují slinami, které na vzduchu tuhnou (pevné připevnění k podkladu) samice snáší většinou 2 bílá vejce na kterých sedí 18-20 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče až po dobu 50 dnů tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá v květnu a odlétá koncem srpna potravu tvoří výhradně členovci létající ve vzduchu, většinou do velikosti 10 mm mláďata krmena chuchvalci naloveného hmyzu slepenými slinami
Řád: SROSTLOPRSTÍ (CORACIIFORMES)
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) čeleď: LEDŇÁČKOVITÍ (Alcedinidae) silně ohrožený druh výskyt v Evropě, jižní Asii a na severu Afriky upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve, kde sedávají a pozorují kořist vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody, pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu
Silný, dlouhý zobák, zavalité tělo. Spodek těla je rezavý, jinak je smaragdově a zelenomodře zbarven.
Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo. K nasycení potřebují alespoň 10 malých rybek denně.
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) je vázán na čisté tekoucí vody toků, které nemají regulací narušené břehy, v nichž hnízdí při námluvách podnikají oba ptáci divoké honičky, končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu pokud hnízdní dutina není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek v kterém pak vyhrabávají tunel když je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) rodičovský pár v kolmých hlinitých březích hloubí hnízdní noru (je přímá, dlouhá 0,5-1 m, o průměru 5-7 cm a končí hnízdní dutinou, která je 10 cm vysoká a asi 13 cm široká většinou si každý rok hrabe nové hnízdo hnízdí 2x-3x ročně a samička snáší do hnízda průměrně asi 7 vajec mimo dobu rozmnožování žijí ledňáčci samotářsky
http://www.youtube.com/watch?v=idt5cb WWc34
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) čeleď: VLHOVITÍ (Meropidae) silně ohrožený druh stepní pták a území našeho státu je jejím nejsevernějším rozšířením
Štíhlé tělo s poměrně dlouhým ocasem. Hrdlo žluté, černě lemované, černé pruhy se táhnou i přes oko hřbet hnědý, břicho, křídla a ocas modrozelený.
Hnízdí v kolmých stěnách břehů nebo pískoven, kde si vyhrabává podobné nory jako ledňáček; jsou však delší (až 2 m) a užší, cca 5-6 cm
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) většinou hnízdí vždy několik párů blízko sebe přilétá k nám v květnu a hnízdí pouze jednou klade cca 5 vajec vyvedená mláďata se dlouho vracejí na noc do hnízda odlétá v září a říjnu do rovníkové a J Afriky živí se hlavně blanokřídlým hmyzem, brouky a vážkami, které chytá v letu polyká i včely let připomíná vlaštovku
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster)
http://www.youtube.com/watch?v=juxwakj KJRE
MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus) čeleď: MANDELÍKOVITÍ (Coraciidae) kriticky ohrožený druh přilétá v dubnu a květnu, odlétá od srpna do září do V Afriky, kde přezimuje mívá 4-5 mláďat předpokladem výskytu jsou teplé lokality s dostatkem potravy a výskyt hnízdních dutin s oblibou vysedává na vyvýšených místech u nás žije jen v nejteplejších oblastech (Polabí, J Morava) potrava: brouci, kobylky a sarančata
Velký asi jako kavka se silným zobákem. Hřbet rezavě zbarvený, ostatní části těla mají modrozelené odstíny.
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops) čeleď: DUDKOVITÍ (Upupidae) silně ohrožený druh odlétá v srpnu a v září do Afriky, kde přezimuje mezi Saharou a rovníkem u nás se vyskytuje tam, kde se pase dobytek; živí se různým hmyzem, který vytahuje dlouhým zobákem z půdy nebo z trusu dobytka hnízdí v dutinách, nejčastěji v dutých vrbách, ve starých sadech i v dutinách jiných listnáčů přilétá v březnu až dubnu a hnízdí jednou, někdy i 2x v roce samice a později i mláďata se brání proti nepříteli tím, že vystřikují trus smíšený s páchnoucím výměškem kostrční žlázy
Pohyblivá chocholka složená z pestrých per. Větší než kos a je černě, hnědě a bíle zbarvený.
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops)
http://www.youtube.com/watch?v=7v_de- Ja-r4
Řád: ŠPLHAVCI (PICIFORMES)
KRUTIHLAV OBECNÝ (Jynx torquilla) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) silně ohrožený druh Evropa, Asie tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května a odlétá na přelomu srpna a září
O něco větší než vrabec obecný, zbarvený jako kůra stromů.
O ocas se při pohybu po stromech neopírá jako ostatní datlovití. Noha má 2 prsty směřující vpřed a 2 směřující dozadu, přesto se nezavěšuje na kolmé stromy.
KRUTIHLAV OBECNÝ (Jynx torquilla) hnízdí v otevřené krajině a v sadech v květnu až červnu jednou ročně hnízdí v dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlů sám netesá snůška 7-10 vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 13-14 dnů a mláďata poté krmí po dobu 25 dnů potrava: mravenci a jejich larvy, méně i jiný hmyz
ŽLUNA ZELENÁ (Picus viridis) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) velká asi jako hrdlička mnohem hojnější než žluna šedá, objevuje se v zahradách, parcích, stromořadích a menších lesích potrava: podkorní hmyz, mravenci a jejich larvy i v zimě rozhrabává mraveniště a dlouhým jazykem chytá mravence
Jasně světle zelená a celé temeno má červené. Jednotlivá pohlaví se zbarvením liší, výrazný vous táhnoucí se od zobáku má samec černo-červený, samice čistě černý.
DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) setkáme se s ním nejčastěji ve velkých jehličnatých lesích v horách nebo v lužních lesích v okolí řek
Celý černý, jen na temeni hlavy má samec červenou čepičku a samice menší červenou skvrnu v týle.
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) velký asi jako vrabec obývá zahrady, sady, lesíky a háje v nížinách a pahorkatinách v horách a ve větších lesích se s ním nesetkáme samice snáší 5-6 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 11 dnů a mláďata krmí na hnízdě též oba rodiče po dobu 20 dnů a po jejich vylétnutí je ještě 10 dní přikrmují
Bíločerně kropenatý, s velkou červenou skvrnou na temeni hlavy u samečka a žlutobílou u samičky.
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) nejhojnější strakapoud v lesích, zahradách, parcích a alejích velký asi jako kos samice snáší 5-7 bílých vajec, na kterých se oba rodiče po dobu asi 12-13 dnů, mláďata poté krmí oba rodiče 3 týdny a po vylétnutí je ještě několik dní přikrmují
Na hřbetě černý se dvěma velkými bílými skvrnami, s černou hlavou a u samce s červenou skvrnou v zátylku.
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samec
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samice