Pracovní úrazovost ve stavebnictví v České republice Srovnání základních ukazatelů 1. Pracovní úrazovost ve stavebnictví v Evropské unii a v České republice V důsledku mezinárodní integrace v rámci Evropy a přibližování České republiky evropským standardům, je možno nyní do určité míry provádět kvalitnější vzájemné srovnávání pracovní úrazovosti. Toto srovnání nebylo dosud možné, neboť data o pracovní úrazovosti byla v členských státech unie zpracovávána rozdílnými metodami, které neumožňovaly získat vzájemně porovnatelné údaje. Díky projektu ESAW 1 jsou již pro jednotlivé členské státy vzájemně porovnatelné ukazatele k dispozici. Graf 1 zobrazuje vzájemný poměr základních relativních ukazatelů za EU a. Standardní vzorec pro stanovení relativních ukazatelů je dle metodiky ESAW definován takto: četnost = 1 x počet ohlášených pracovních úrazů (smrtelných nebo ostatních) za rok počet zaměstnaných osob v referenčním statistickém vzorku Graf porovnává četnosti pro smrtelné a ostatní pracovní úrazy souhrnně pro 9 vybraných odvětví dle klasifikace OKEČ a pro stavebnictví za rok 1999, kdy jsou za EU k dispozici poslední srovnatelné údaje 2. Relativní srovnání je provedeno tak, že za základ je vždy brána četnost za = 1 %. Graf 1 Porovnání četností pracovních úrazů v a EU za rok 1999 pro 9 odvětví OKEČ a ve stavebnictví (%), = 1 % pracovní úrazy - 9 OKEČ 16% smrtelné PÚ - stavebnictví 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % pracovní úrazy - stavebnictví smrtelné PÚ - 9 OKEČ PÚ = pracovní úrazy 1 European Statistics on Accidents at Work (ESAW), methodology, 21 Edition, European Communities, Luxembourg, 21, 29 pp 2 European social statistics Accidents at work-related health problems Data 1994 2, European Commission, ISBN 92-894-361-8, Luxembourg, 22, 242 pp 1
Četnost (ostatních) pracovních úrazů je dle ESAW stanovena pro pracovní úrazy, které si vyžádaly více než 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti, a ke kterým došlo v 9 vybraných odvětvích ekonomické činnosti (A, D až K) dle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ (NACE). Jsou to: zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží, pohostinství a ubytování, doprava, skladování a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví, nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Z důvodu srovnatelnosti ukazatelů jsou vyňata odvětví B, C, L až Q: rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti, dobývání nerostných surovin, veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a ostatní veřejné a osobní služby. Do výpočtu ukazatelů nejsou zahrnuty úrazy, ke kterým došlo na cestě do práce nebo z práce. Relativní ukazatele za EU jsou stanoveny souhrnně za 15 členských států (). Graf 1 je sestrojen z údajů uvedených v tabulce 1. Tabulka 1 ukazatel 3 9 odvětví OKEČ počet zaměstnaných 3 335 912 99 269 počet pracovních úrazů 96 25 4 58 272 četnost pracovních úrazů 2 884 4 88 počet smrtelných pracovních úrazů 169 4 736 četnost smrtelných pracovních úrazů 5,1 4,8 stavebnictví počet zaměstnaných 264 944 1 826 počet pracovních úrazů 1 757 845 315 četnost pracovních úrazů 4 6 7 89 počet smrtelných pracovních úrazů 47 1 266 četnost smrtelných pracovních úrazů 17,7 11,7 Počet zaměstnaných odpovídá počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců pracujících ve veřejném, soukromém a zahraničním sektoru dle metodiky zpracování státního statistického výkazu Nem Úr 1-2 o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Počet pracovních úrazů za je korigován na základě údajů České správy sociálního zabezpečení a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, které uvádějí o 33,2 % více případů pracovní neschopnosti pro úrazy než Český statistický úřad 4. Z uvedených údajů vyplývá, že řada pracovních úrazů v zůstává neohlášena a u některých úrazů nevzniká pracovní neschopnost, která by v důsledku úraz pravděpodobně nastala. Uvedené závěry lze doložit údaji o úmrtnosti zraněných osob, kdy jsou patrny rozdíly mezi údaji EU a údaji zpracovanými z vykazovaných dat v (Tabulka 2). Tyto rozdíly jsou natolik významné, že je nelze vysvětlit rozdíly v charakteru rizika v a EU. Tabulka 2 ukazatel 9 odvětví OKEČ vykazovaný počet PÚ na 1 smrtelný PÚ 569 857 stavebnictví vykazovaný počet PÚ na 1 smrtelný PÚ 229 668 Poznámka: Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že úmrtnost v je v daných sektorech OKEČ zhruba na stejné úrovni jako v EU, pak by měla vykazovat v roce 1999 v 9 odvětvích OKEČ cca 145 tis. pracovních úrazů a ve stavebnictví asi 31,4 tis. pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny. 3 Data ČSÚ a ČSSZ 4 Aktuální informace č. 74, Úrazy v v letech 1995-2, ÚZIS, Praha 22 2
2. Vývoj pracovní úrazovosti ve stavebnictví Vývoj absolutních a relativních ukazatelů pracovní úrazovosti v přinášejí následující grafy 2 až 4. Relativní ukazatele jsou navíc porovnány s vývojem odpovídajících ukazatelů v Evropské unii. Graf 2 Vývoj počtu pracovních úrazů ve stavebnictví v počet pracovních úrazů s PN > 3 dny 12 1 8 6 4 2 8 7 6 5 4 3 2 1 počet smrtelných pracovních úrazů počet pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny počet smrtelných pracovních úrazů 9 32 9 165 9 73 9 737 7 645 6 818 6 1 5 446 67 66 7 72 47 47 5 46 Graf 3 Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů na 1 osob ve stavebnictví v EU a v 25, četnost smrtelných pracovních úrazů 2, 15, 1, 5,, 3
Graf 4 Vývoj počtu pracovních úrazů na 1 osob ve stavebnictví v a, PN > 3 dny četnost pracovních úrazů 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Z grafu 2 vyplývá, že absolutní počet pracovních úrazů ve stavebnictví od roku 1998 klesá. Obdobně to nelze konstatovat o smrtelných pracovních úrazech. Jejich počet zůstává od roku 1999 zhruba na stejné úrovni. O vývoji situace ve stavebnictví více vypovídají hodnoty relativních ukazatelů (Grafy 3 a 4). Ze vývojů časových řad relativních ukazatelů pracovních úrazů vyplývá, že pracovní úrazovost v vyjádřená četností smrtelných úrazů v letech trvale převyšuje hodnoty četnosti v (Graf 3). Tomu však kontrastuje vykazovaná (navíc dopočtem korigovaná) četnost všech pracovních úrazů (Graf 4). Druhý poznatek, který z grafů vyplývá, jsou klesající četnosti pracovních úrazů v EU v posledních třech letech. Vykazovaná četnost pracovních úrazů v sice v posledních třech letech rovněž klesá, avšak počet smrtelných pracovních úrazů kolísá přibližně kolem 2 případů na 1 osob. Vývoj relativních ukazatelů pracovní úrazovosti v i v nevykazuje žádný výrazný trend, proto je možno předpokládat, že závěry učiněné z porovnání ukazatelů za rok 1999 (kap. 1) budou přiměřeně platné i pro rok 22 a 23. 3. Struktura pracovní úrazovosti ve stavebnictví Pracovní úrazy ve stavebnictví tvoří 8,4 % ze všech pracovních úrazů, ke kterým v ročně dojde v rámci všech odvětví. Stavebnictví je však nejrizikovějším odvětvím hned za dobýváním nerostných surovin. Relativní četnost pracovních úrazů, vezmeme-li jako základ Českou republiku (1 %), činila v roce 1999 pro stavebnictví 194 %. Takto stanovená relativní četnost smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví činila 347 %. Z údajů v grafech 3 a 4 vyplývá, že hodnota relativních četností je obdobná I v dalších letech. Největší na počtu pracovních úrazů ve stavebnictví mají stavební podniky s 5-249 zaměstnanci (38,7 %) a podniky s 1-49 zaměstnanci (viz Tabulka 3) 5. 5 Zdroj: Český úřad bezpečnosti práce 4
Tabulka 3 velikost podniku 5 249 zaměstnanců 38,7 % 1 49 zaměstnanců 35, % 5 a více zaměstnanců 8,9 % 25 499 zaměstnanců 7,7 % 1 9 zaměstnanců 7,2 % zaměstnanců; osoba samostatně výdělečně činná bez zaměstnanců 1,5 % Pokud se týče pohlaví zraněných osob, převažují pracovní úrazy mužů; ženy utrpí úraz pouze v,9 % případů. Nejčastější druhy zranění ve stavebnictví a zraněné části těla jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5. Tabulka 4 druh zranění Pohmoždění 38,7 % Otevřená rána 17,8 % Zlomenina 13,3 % Poranění - v této hladině neurčeno 1,8 % Podvrknutí 6, % Vnik cizí látky nebo předmětu do těla 5,5 % Tabulka 5 zraněná část těla Horní končetiny 39,6 % Dolní končetiny 38,3 % Hlava 12,3 % Krk včetně páteře a obratlů v krční části 8,9 % Podle základních skupin zaměstnání jsou nejčastěji zraněnými profesemi ve stavebnictví následující skupiny pracovníků (Tabulka 6): Tabulka 6 zaměstnání Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) 77,6 % Obsluha strojů a zařízení 12,8 % Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a pracovníci, u nichž není zaměstnání známo 6,3 % Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 1,8 % Podíl nejčastějších zdrojů pracovních úrazů na pracovní úrazovosti ve stavebnictví je uveden v tabulce 7. Tabulka 7 zdroje pracovních úrazů Břemena (materiál, přemísťované předměty) 2,3 % Zvýšená pracoviště - pády osob z výše 13,9 % Materiál, předměty působící ostrými hranami 12,1 % Dopravní prostředky 11, % 5