Výroční zpráva 2005
Vybrané ukazatele za rok 2005 Tržby celkem (mil. Kč) 69 627 EBITDA (mil. Kč) 8 231 Provozní zisk (mil. Kč) 8 602 Zisk před zdaněním (mil. Kč) 6 938 Zisk po zdanění (mil. Kč) 5 168 Investice (mil. Kč) 683 Počet zaměstnanců (přepočtený) 1 105 Grand Café Orient Umělecký směr kubismus získal své pojmenování od slova kubus. Cubus znamená latinsky krychle. Představitelé tohoto směru věřili, že základním tělesným tvarem je krychle a že díla geometricky komponovaná jsou obsahově bohatší. Kubismus, původně směr francouzského malířství, našel své výrazné uplatnění v české architektuře, a to především v letech 1911 1914. Jedním z typických uplatnění kubismu v architektuře je dům U Černé Matky Boží, který byl navržen pro Františka Josefa Herbsta jako obchodní dům a v letech 1911 1912 postaven podle projektu architekta Josefa Gočára. Pětipatrová budova s arkýřovými okny a mansardovou střechou, která mimořádně citlivě zapojila novodobou architekturu do historické zástavby Starého Města, skrývala obchodní a provozní prostory a v prvém patře pozoruhodnou kavárnu, zařízenou vestavěným kubistickým nábytkem. Výjimečnost tohoto domu nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu právě do prvního poschodí do Grand Café Orient, kde prokazatelně architekt Gočár navrhl kubistický bufet-bar a veškeré pasířské prvky lustry, lucerny Grand Café Orient ale skončilo svou činnost krátce po první světové válce. Konec Orientu měl svůj původ nejen v protirakouských náladách, ale i v přežití kubistického stylu. V březnu 2005 byla po takřka 80 letech na původním místě znovuotevřena kubistická kavárna Grand Café Orient. Z původní kavárny se dochovalo pouze několik fotografií a skic od Gočára, které sloužily při výrobě replik interiéru. Díky citlivé rekonstrukci mohou i dnes návštěvníci obdivovat ostré hrany půdorysu, stěn, oken, židlí i ostění. Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. Kavárny ve stylu secese či art deco najdeme po celém světě, ale kubistická kavárna je na světě pouze jedna.
Obsah 1. Úvodní slovo předsedy představenstva... 6 2. Zpráva dozorčí rady o kontrolní činnosti v roce 2005... 9 3. Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku v roce 2005 3.1 Ekonomické výsledky... 11 3.2 Obchod se zemním plynem... 13 3.3 Obchodní, marketingové a komunikační aktivity... 14 3.4 Provoz plynárenské soustavy... 16 3.5 Lidské zdroje... 18 3.6 Ochrana životního prostředí... 20 3.7 Následné události... 21 3.8 Výhled... 21 4. Finanční část 4.1 Účetní závěrka... 24 4.2 Příloha účetní závěrky... 33 5. Výrok auditora... 58 6. Zpráva představenstva společnosti RWE Transgas, a. s., o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci 2005... 59 3
4
5
1. Úvodní slovo předsedy představenstva Vážené dámy, vážení pánové, rok 2005 byl pro RWE Transgas rokem velkých změn. Naše společnost se poprvé pohybovala na liberalizovaném trhu, změnila svou obchodní značku a připravovala se na složitý úkol úplného oddělení obchodu se zemním plynem od přepravy, tj. unbundling. Každá z těchto změn představuje obrovský kus práce, někdy i zcela nové činnosti. Těší mě, že mohu konstatovat, že jsme je velmi dobře zvládli. Změna názvu a rebranding byly spojeny se sjednocením obchodních aktivit všech plynárenských společností vlastněných koncernem RWE v České republice. Vedle těchto významných změn došlo rovněž k přesunu některých obchodních kompetencí v rámci RWE Energy. Nově zřízený útvar řízení nákupu plynu, který vznikl při RWE Transgas a nyní nakupuje zemní plyn pro celý koncern, významně posílil postavení naší společnosti na evropském plynárenském trhu. Situace na trhu s plynem se naopak vyvíjela mimořádně nepříznivým způsobem. Naše společnost musela v průběhu roku čelit rostoucím nákupním cenám plynu, a přitom nemohla zvýšené náklady plně promítnout do cen pro distribuční společnosti a pro konečné spotřebitele. I když jsme se velmi snažili oprávněné zákazníky, Energetický regulační úřad i veřejnost přesvědčit, že naše požadavky nejsou nepřiměřené, došlo kvůli rozhodnutím Energetického regulačního úřadu k výraznému snížení našich hospodářských výsledků. Ceny pro chráněné zákazníky byly udržovány na uměle nízké úrovni a koncem roku byly dokonce zavedeny horní cenové limity pro rok 2006, čímž de facto došlo k opětovné cenové regulaci pro celý trh. Z hlediska obrazu naší firmy v očích veřejnosti šlo o velkou zkoušku a mohu s hrdostí říci, že naše společnost v ní obstála. Přes nepříznivé vnější okolnosti dosáhla díky přísnému řízení nákladů i tak přiměřeného hospodářského výsledku. Svou prestiž i image značky podpořila novou a úspěšnou komunikační a sponzoringovou strategií. Dovolte, abych závěrem poděkoval všem spolupracovníkům za jejich úsilí a pracovní nasazení. Profesionalita, s níž zvládli složité úkoly roku 2005, dává dobrý důvod pro optimismus ohledně nároků, které ještě stojí před námi. Nezapomínejme, že nás čekají nové výzvy v podobě samostatného provozu přepravní soustavy zajišťovaného RWE Transgas Net a unbundlingu všech regionálních distribučních společností v průběhu roku 2006. RWE Transgas vstupuje do roku 2006 jako silná a stabilní společnost. Jsem přesvědčen, že si toto postavení udrží i ve stále konkurenčnějším prostředí. Dr. Ulrich Jobs předseda představenstva, CEO 6
Představenstvo k 31. 12. 2005 Dr. Ulrich Jobs předseda představenstva, resort strategie a komunikace Datum narození: 20. 4. 1953 Vzdělání: Technische Universität Clausthal-Zellerfeld, obor hornictví Členství v orgánech jiných společností: jednatel RWE Energy Czech Republic, s. r. o., předseda dozorčí rady Středočeská plynárenská, a. s., místopředseda dozorčí rady Západočeská plynárenská, a. s., člen dozorčí rady Severočeská plynárenská, a. s., Pražská plynárenská Holding a. s. a Pražská energetika, a.s. Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává Martin Friedrich Herrmann místopředseda představenstva, resort finance Datum narození: 3. 7. 1967 Vzdělání: Westfälische-Wilhelms-Universität, Münster Členství v orgánech jiných společností: jednatel RWE Energy Czech Republic, s. r. o., předseda dozorčí rady Severomoravská plynárenská, a. s., a Východočeská plynárenská, a. s., člen dozorčí rady RWE Energy Customer Services CZ, a. s., a Pražská plynárenská Holding, a. s. Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává Ing. Milan Kajtman člen představenstva, resort národní obchod Datum narození: 18. 12. 1959 Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze Členství v orgánech jiných společností: jednatel RWE Energy Czech Republic, s. r. o., předseda dozorčí rady Jihomoravská plynárenská, a. s. Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává Dr. Filip Thon člen představenstva, resort pro sdílené služby Datum narození: 17. 6. 1972 Vzdělání: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, doktorát na Vysoké škole báňské v Ostravě Členství v orgánech jiných společností: předseda dozorčí rady RWE Energy Customer Services CZ, a. s., člen dozorčí rady Severomoravská plynárenská, a. s., a Východočeská plynárenská, a. s. Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává 7
Dr. Frank-Detlef Drake člen představenstva, resort Procurement and Portfoliomanagement Datum narození: 17. 12. 1962 Vzdělání: Universität Hannover a University of Wisconsin-Madison, obor strojírenství a technologie Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává Prof. Dr. Klaus Homann do 31. 12. 2005 člen představenstva, resort TSO Capacity od 1. 1. 2006 jednatel společnosti RWE Transgas Net, s. r. o. Datum narození : 27. 2. 1950 Vzdělání: Ruhr-Universität Bochum a Universität Essen Členství v orgánech jiných společností: jednatel RWE Energy Czech Republic, s. r. o., předseda dozorčí rady Severočeská plynárenská, a. s., a Západočeská plynárenská, a. s., člen dozorčí rady Jihočeská plynárenská, a. s., a Středočeská plynárenská, a. s., jednatel RWE Transportnetz Gas GmbH Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává Ing. Jan Nehoda do 31. 12. 2005 člen představenstva, TSO Operation od 1. 1. 2006 jednatel společnosti RWE Transgas Net, s. r. o. Datum narození: 29. 4. 1950 Vzdělání: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojní, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiné podnikatelské činnosti: nevykonává 8
2. Zpráva dozorčí rady o kontrolní činnosti v roce 2005 Dozorčí rada pracovala ke dni 31. 12. 2005 v následujícím složení: Předseda: Dr. Andreas Radmacher Místopředseda: Heinz-Werner Ufer Člen: Lutz Michael Liebau Člen: Dr. Werner Roos Člen: Ing. Jaroslav Ungerman, CSc. Člen: Milada Vlasáková Člen: Šárka Vojíková Člen: Ing. Radomír Kincl Člen: Ing. Stanislav Stanec V průběhu roku 2005 došlo ve složení dozorčí rady k jedné personální změně. Ke dni 3. 8. 2005 byl odvolán z funkce člena dozorčí rady pan Sybe Visser a na jeho místo byla rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady ke dni 4. 8. 2005 zvolena paní Milada Vlasáková. Dozorčí rada na svých zasedáních projednávala veškeré záležitosti, které jsou právními předpisy, stanovami společnosti a rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady svěřeny dozorčí radě, včetně materiálů, jejichž předložení si v rámci své kontrolní činnosti od představenstva vyžádala. Tyto předložené písemné materiály byly doplněny podrobným komentářem zástupců představenstva. Kontrolní činnost dozorčí rady byla v uplynulém období zaměřena zejména na průběžné sledování hospodářských výsledků společnosti, na přípravu právního oddělení obchodu se zemním plynem od jeho přepravy, na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Dozorčí rada při výkonu své kontrolní činnosti nezaznamenala nic, co by bylo v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, stanovami společnosti a rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady. Dozorčí rada přezkoumala dne 25. 3. 2006 řádnou účetní závěrku společnosti zpracovanou ke dni 31. 12. 2005 a návrh představenstva na rozdělení zisku včetně stanovení výše, způsobu a doby vyplácení dividend. V souladu s výrokem auditora dozorčí rada doporučuje tuto účetní závěrku včetně návrhu představenstva na rozdělení zisku ke schválení. V Praze dne 25. března 2006 Dr. Andreas Radmacher předseda dozorčí rady 9
Dozorčí rada k 31. prosinci 2005 Dr. Andreas Radmacher předseda dozorčí rady Datum narození: 20. 5. 1965 Vzdělání: Technische Universität Clausthal-Zellerfeld a Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule Aachen Členství v orgánech jiných společností: člen představenstva RWE Energy AG Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Heinz-Werner Ufer místopředseda dozorčí rady Datum narození: 4. 2. 1953 Vzdělání: Universität Gesamthochschule Essen, hospodářské vědy Členství v orgánech jiných společností: místopředseda představenstva RWE Energy AG Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Dr. Werner Roos člen dozorčí rady Datum narození: 3. 1. 1949 Vzdělání: Rheinisch Westfälische Technische Hochschule Aachen, elektrotechnika Členství v orgánech jiných společností: člen představenstva RWE Energy AG Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Lutz Michael Liebau člen dozorčí rady Datum narození: 9. 9. 1952 Vzdělání: Universität Marburg, národní hospodářství Členství v orgánech jiných společností: člen představenstva RWE Dea AG, člen dozorčí rady Erdgas Münster Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Milada Vlasáková člen dozorčí rady Datum narození: 14. 5. 1944 Vzdělání: SEŠ Ústí nad Labem a Vysoká škola ekonomická v Praze Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Jaroslav Ungerman, CSc. člen dozorčí rady Datum narození: 13. 1. 1952 Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta národohospodářská Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Radomír Kincl člen dozorčí rady Datum narození: 12. 6. 1952 Vzdělání: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojní Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Stanislav Stanec člen dozorčí rady Datum narození: 21. 9. 1953 Vzdělání: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojní Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Šárka Vojíková člen dozorčí rady Datum narození: 22. 9. 1967 Vzdělání: Gymnázium v Praze, nástavbové studium sociálně právní v Praze Členství v orgánech jiných společností: není členem Jiná podnikatelská činnost: nevykonává 10
3. 3.1 Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku v roce 2005 Ekonomické výsledky Výnosy, náklady, zisk RWE Transgas, a. s., dosáhl v roce 2005 nižších ekonomických výsledků než v předchozích dvou letech. Hospodářský výsledek po zdanění se oproti roku 2004 snížil o 32 % na 5 168 mil. Kč, při hospodářském výsledku před zdaněním 6 938 mil. Kč. Na tvorbě provozního zisku se tradičně podílely dvě hlavní obchodní aktivity společnosti: tranzitní přeprava zemního plynu pro zahraniční zákazníky a transport pro tuzemskou spotřebu spolu s obchodem se zemním plynem. Pokles hospodářského výsledku oproti předchozím obdobím byl velkou měrou ovlivněn vývojem směnných kurzů koruny vůči americkému dolaru a euru a dále pak rostoucí cenou ropy na mezinárodních trzích. Provozní hospodářský výsledek RWE Transgas, a. s., dosáhl v roce 2005 výše 8 602 mil. Kč. Proti předchozímu roku se snížil o 1 353 mil. Kč. Provozní výnosy činily 71 866 mil. Kč a provozní náklady 63 264 mil. Kč. Finanční a mimořádný hospodářský výsledek hospodaření skončil ztrátou ve výši -1 664 mil. Kč, způsobenou především ztrátou z přecenění derivátů a ztrátou z kursových rozdílů. V roce 2005 nastala částečná liberalizace obchodu se zemním plynem. Pokračovala regulace cen zemního plynu pro skupinu chráněných zákazníků dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a souvisejících vyhlášek, na základě nichž prodejní ceny zemního plynu stanovuje Energetický regulační úřad. Pořizovací cena plynu se váže k cenám ropných derivátů a je dále ovlivňována směnnými kurzy české koruny vůči americkému dolaru a euru. Energetický regulační úřad tak v návaznosti na vývoj pořizovacích cen plynu v roce 2005 upravoval cenu, za kterou prodával RWE Transgas, a. s., zemní plyn regionálním distribučním společnostem pro chráněné zákazníky, s platností od 1. 4. 2005 o -3,49 %, od 1. 7. 2005 o 7,05 % a od 1. 10. 2005 o 27,65 %. Struktura aktiv a pasiv Struktura aktiv Celková aktiva společnosti vzrostla v průběhu roku 2005 o 2 % na hodnotu 50 310 mil. Kč. Stálá aktiva v objemu 22 574 mil. Kč, jejichž podíl na celkových aktivech je 44,87 %, jsou tvořena dlouhodobým nehmotným majetkem v objemu 329 mil. Kč, dlouhodobým hmotným majetkem v hodnotě 19 594 mil. Kč a finančními investicemi, jejichž hodnota meziročně vzrostla o 988 mil. Kč na 2 650 mil. Kč, především vlivem přecenění majetkových účastí v souladu se zákonem o účetnictví. 11
Oběžná a ostatní aktiva dosáhla k 31. 12. 2005 výše 27 736 mil. Kč a meziročně vzrostla o 812 mil. Kč. V kategorii oběžných aktiv došlo k nárůstu u zásob o 2 096 mil. Kč, u finančního majetku o 696 mil. Kč, naopak pohledávky poklesly o 1 962 mil. Kč. Celkově se na oběžných a ostatních aktivech podílely zásoby 36 %, pohledávky 61 % a finanční majetek 3 %. Struktura pasiv Vlastní kapitál společnosti poklesl v roce 2005 o 1 092 mil. Kč na hodnotu 40 918 mil. Kč a tvoří 81,3 % celkových pasiv společnosti. V roce 2005, stejně jako v předchozím období, RWE Transgas, a. s., financoval veškeré své aktivity z vlastních zdrojů. Cizí zdroje a ostatní pasiva dosáhla výše 9 393 mil. Kč, na níž se podílely krátkodobé závazky 89 %, dlouhodobé závazky 8,5 % a rezervy 2,5 %. Řízení rizik Řízení rizik v RWE Transgas, a. s., zastřešuje výbor pro řízení rizik, jehož členy jsou zástupci managementu společnosti. Společnost eviduje veškerá rizika v Katalogu rizik. Všechna rizika jsou dále zanesena do matice rizik, která umožňuje identifikovat nejzávažnější rizika z pohledu pravděpodobnosti jejich výskytu a velikosti možné škody. V roce 2005 nebyla identifikována žádná rizika ohrožující existenci společnosti. Společnost je vystavena následujícím cenovým rizikům: měnovému riziku a komoditnímu riziku. Dále je společnost vystavena úvěrovému riziku vyplývajícímu z poskytování krátkodobých úvěrů společnostem ve skupině RWE. Společnost disponuje značným objemem volné likvidity, a není proto bezprostředně ohrožena likviditním rizikem. V roce 2005 uzavíral RWE Transgas, a. s., měnové operace typu forward a syntetický forward sloužící k částečnému zajištění měnového rizika společnosti. Komoditní riziko bylo ošetřováno prostřednictvím komoditních swapů. Investice Za rok 2005 investovala společnost 683 mil. Kč, z toho do nehmotných aktiv 76 mil. Kč a do hmotných aktiv 607 mil. Kč. Investice do nehmotných aktiv směřovaly především do dalšího rozvoje průmyslového programového vybavení a studií rozvoje a obsluhy přepravní a uskladňovací soustavy. Investice do hmotných aktiv byly zaměřeny na rekonstrukci stávajících technologických zařízení podzemních zásobníků, kompresních stanic a liniových staveb, modernizaci řídicích systémů podzemních zásobníků, na zvýšení výkonu podzemního zásobníku plynu Dolní Dunajovice, na zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynárenské soustavy, inovaci systémů ostrah jednotlivých technologických objektů a další rozvoj informačních a komunikačních technologií. Celkově bylo dokončeno 45 investičních akcí, 11 jich bylo rozpracováno a dalších 10 připraveno k zahájení v roce 2006. 12
3.2 Obchod se zemním plynem Přeprava plynu Přepravu zemního plynu přes území České republiky v roce 2005 realizoval RWE Transgas, a. s., na základě přepravních smluv uzavřených se společnostmi OOO Gazexport Moskva, Verbundnetz Gas AG Lipsko a Wintershall AG Kassel. RWE Transgas, a. s., opět dokázal, že je spolehlivým přepravcem zemního plynu a veškerý tranzit přes území České republiky zajistil po celý rok 2005 bez problémů a v souladu s uzavřenými kontrakty. V návaznosti na proces unbundlingu je přeprava zemního plynu od 1. ledna 2006 předmětem činnosti nově vzniklé firmy RWE Transgas Net, s.r.o. Nákup plynu Základním předpokladem pro úspěšné obchodování na trhu a spolehlivé zásobování zákazníků zemním plynem podle jejich potřeb jsou dlouhodobé smlouvy o nákupu zemního plynu, které RWE Transgas, a. s., uzavřel se svými dodavateli. V roce 2005 nakoupil RWE Transgas, a. s., na základě dlouhodobých smluv o odběru uzavřených s ruskými a norskými dodavatelskými partnery celkem cca 113 mld. kwh zemního plynu (o rok dříve to bylo 105 mld. kwh). Podíl množství zemního plynu nakoupeného z Ruska činil zhruba 67 %. S cílem další centralizace aktivit nákupu zemního plynu pro celý koncern RWE se od 1. září 2005 změnila organizační struktura RWE Transgas, a. s. Při zohlednění očekávaného vývoje trhu a také kvůli lepšímu využití nabízejících se potenciálů v oblasti optimalizace nákladů a množství nákupu zemního plynu byly tyto aktivity sjednoceny v novém resortu Řízení portfolia nákupu. Prodej plynu Celkový prodej zemního plynu regionálním distribučním společnostem i přímým odběratelům v České republice dosáhl v roce 2005 hodnoty 100 mld. kwh, což je přibližně o 1,7 % méně než v předešlém roce. Kromě toho bylo na mezinárodních trzích prodáno přibližně 14,7 mld. kwh zemního plynu zahraničním odběratelům. Společnost RWE Transgas, a. s., v roce 2005 kapacitně zajistila dodávky zemního plynu všem zákazníkům v souladu s jejich potřebami, přičemž dodržela všechny smluvní podmínky jakosti zemního plynu, včetně všech požadovaných hodnot předávacího tlaku. 13
3.3 Obchodní, marketingové a komunikační aktivity Strategie RWE Transgas, a. s., je klíčovým aktérem na tuzemském trhu se zemním plynem. Hlavním cílem společnosti do budoucna je plnit i nadále své poslání v oblasti obchodu s plynem. Podílet se aktivně na liberalizaci trhu a přebírat nové odpovědnosti s ní související. Především ale i v nových tržních podmínkách zajišťovat stoprocentní spolehlivost a překonáváním zákaznických očekávání v oblasti poskytovaných služeb si udržet své zákazníky a získávat nové. Marketingové aktivity Marketingové aktivity realizované prostřednictvím a v koordinaci s RWE Transgas, a. s., si kladly za cíl prohloubení sounáležitosti a jednotné přípravy vybraných opatření v rámci celé skupiny RWE v České republice. Z tohoto pohledu byl jednoznačně klíčovým projekt rebrandingu, resp. změn obchodních značek společností skupiny RWE v ČR a plné integrace nového corporate designu. To se přirozeně odrazilo i v přípravě dalších marketingových aktivit, ať už to byly společné zákaznické akce nebo participace na projektu 2. fáze otevírání trhu. V návaznosti na přechod na nový corporate design byly vytvořeny nové internetové stránky společnosti. Jejich grafická i obsahová podoba byla oceněna v rámci prestižní soutěže webových řešení WEB TOP 100, kde RWE Transgas, a. s., obsadil vynikající druhé místo. V kategorii utilit pak byly naše stránky oceněny jako vítězné. Pro posílení vnímání společností skupiny RWE v ČR jako jednoho týmu vznikly rovněž zcela nové stránky www.rwe.cz, poskytující důležité informace nejen o těchto společnostech, ale také o celém koncernu RWE. Bezpochyby klíčovou oblastí z hlediska hledání nových tržních příležitostí se v roce 2005 stala problematika CNG (stlačeného zemního plynu), tedy využití zemního plynu v dopravě. Zde za participace subjektů z celého českého plynárenství, tzn. RWE Transgas, a. s., všech regionálních distribučních společností, Českého plynárenského svazu a České plynárenské unie, došlo k dohodě s vládou České republiky, zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy, o podpoře využití alternativního paliva CNG v dopravě. Souběžně se pak společnosti skupiny RWE v ČR zaměřily na aktivity spojené s výstavbou čtyř plnicích stanic CNG na území regionálních distribučních společností, kde dosud stanice chyběly, a rovněž na postupné přebudování vlastních vozových parků na pohon na zemní plyn. Již tradičně se RWE Transgas, a. s., zúčastnil významných tuzemských veletrhů a výstav. Za zmínku jistě stojí účast na pražském veletrhu Intergas či na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Expozice byly zaměřené především na prezentaci možnosti využití CNG. V tomto kontextu byla do výstavního plánu RWE Transgas, a. s., zařazena i účast na automobilovém veletrhu Autoshow v Praze. Komunikační aktivity Od dubna 2005 RWE Transgas, a. s., vystupuje pod novou obchodní firmou a značkou. Změnu obchodní značky a firemního designu přijaly také regionální distribuční společnosti, v nichž má RWE majoritu. Kromě firemního designu vyjadřujícího příslušnost ke koncernu RWE byly sjednoceny i další komunikační aktivity určené obchodním partnerům, zaměstnancům a široké veřejnosti. Představení nové obchodní značky bylo hlavním komunikačním tématem roku 2005. 14
RWE Transgas, a. s., jako tradiční sponzor řady významných kulturních a sportovních akcí v loňském roce podpořil konání jubilejního 60. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Již podesáté byl partnerem tentokrát 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Jako generální partner sponzoroval kulturně-uměleckou přehlídku, festival Mezi ploty. Pod novou obchodní značkou rozšířil RWE Transgas, a. s., svou dlouholetou podporu Českého olympijského týmu a stal se jeho generálním partnerem pro období 2005 2008. Zároveň pokračoval v partnerství s Českým paralympijským týmem. RWE Transgas, a. s., nezapomíná ani na pomoc potřebným. V minulém roce navázal na vynikající spolupráci s Nadací Terezy Maxové, Nadací Charty 77 a Občanským sdružením Život 90. Vedle humanitární pomoci podporoval ve spolupráci s Nadací Academia Medica Pragensis také rozvoj vědy a výzkumu ve vztahu ke zdravotnímu stavu populace. Čtvrtým rokem pokračoval vzdělávací projekt Plamínkův zásobník vědění, jehož smyslem je vzdělávání dětí, mládeže i laické veřejnosti v oblasti využití zemního plynu. Projekt rovněž přispívá k vytváření povědomí o nové obchodní značce společnosti. V závěru roku RWE Transgas, a. s., spolu s šesti regionálními distribučními společnostmi představil novou sponzoringovou strategii. Je založena na dvou projektech, na dlouhodobé a systematické podpoře českého filmu a českého lyžování. Pod záštitou značky RWE energie českého filmu tak bude podporována tvorba hraných i dokumentárních snímků. Sponzorována bude práce mladých filmařů a díky nově založené Filmové nadaci RWE & Barrandov Studio také hledání nových tvůrčích osobností. Projekt RWE energie českého lyžování se naproti tomu soustřeďuje na zvýšení bezpečnosti, zlepšení orientace a zkvalitnění servisu na českých horách. RWE Transgas, a. s., a šest regionálních distribučních společností jsou partnery vybraných tuzemských lyžařských škol a středisek. V oblasti vrcholového sportu se stal RWE Transgas, a. s., partnerem vynikajících reprezentantů České republiky v akrobatickém lyžování - u Nikoly Sudové partnerem generálním, u Tomáše Krause partnerem hlavním. Díky pomoci RWE Transgas, a. s., vzniklo Centrum handicapovaných lyžařů v Krkonoších. Rok 2005 byl mezníkem v procesu sjednocování firemní identity. Prohloubení interní komunikace mělo za cíl snadnější výměnu informací a zkušeností a užší týmovou spolupráci. Vznikly nové intranetové stránky a společný vnitropodnikový časopis, který zaměstnance informuje současně o dění ve všech plynárenských společnostech koncernu v České republice. 15
3.4 Provoz plynárenské soustavy Plynárenská soustava RWE Transgas, a. s., byla provozována na základě licencí udělených v souladu s novelizací energetického zákona č. 458/2000 Sb. ze dne 30. 12. 2004. Je tvořena přepravní soustavou a soustavou podzemních zásobníků plynu. Přepravní soustava Přepravní soustava zajišťuje tranzitní přepravu zemního plynu přes území ČR pro zahraniční obchodní partnery a vnitrostátní přepravu zemního plynu tuzemským partnerům, tj. dodávky zemního plynu regionálním distribučním společnostem a přímým konečným zákazníkům. Dále zajišťuje přepravu zemního plynu skladovaného v podzemních zásobnících plynu. Místy vstupu do přepravní soustavy jsou hraniční předávací stanice v lokalitách Lanžhot a Hora Svaté Kateřiny na území ČR, Olbernhau a Waidhaus na území SRN a předávací stanice jednotlivých podzemních zásobníků plynu. Místy výstupu z přepravní soustavy jsou hraniční předávací stanice Waidhaus na území SRN, Hora Svaté Kateřiny na území ČR a 87 vnitrostátních předávacích stanic, prostřednictvím nichž je plyn dodáván tuzemským obchodním partnerům. Z technického hlediska je přepravní soustava tvořena plynovody vysokého a velmi vysokého tlaku s jmenovitými tlaky od PN 4,0 MPa do PN 8,4 MPa a jmenovitými průměry od DN 65 do DN 1 400 v celkové délce téměř 3 640 km včetně šesti kompresních stanic s instalovaným výkonem 351 MW. Přepravní soustava RWE Transgas, a. s., je dlouhodobě spolehlivou součástí evropské sítě dálkových plynovodů. Základními kritérii provozu a údržby přepravní soustavy jsou spolehlivost a bezpečnost. Pro zefektivnění celého procesu byl implementován SAP Classic modul údržby PM. Pro stanovení stavu technologických zařízení jsou využívány moderní metody. Na liniové části jsou prováděny periodické vnitřní inspekce plynovodů a zjišťování stavu nečistitelných plynovodů. Údaje z těchto inspekcí jsou základem pro zavedení tzv. PIMS (Pipeline Integrity Management Systems), na jehož implementaci byly zahájeny přípravné práce. Technický stav turbosoustrojí kompresních stanic je vyhodnocován bezdemontážním diagnostickým měřením jejich parametrů, na jejichž základě je stanovován způsob oprav. V rámci oprav technologických zařízení bylo provedeno: výměna 57 ks (DN 300 1 400) netěsných případně nefunkčních kulových uzávěrů opravy indikovaných vad na potrubí plynovodů na kompresních stanicích výměny 3 ks regeneračních výměníků a generální oprava 8 ks spalovacích komor turbín GT 750-6 Všechny opravy se uskutečnily v termínech stanovených plánem odstávek rozhodujících technologických zařízení, a to v koordinaci se zahraničními i tuzemskými obchodními partnery tak, aby byly minimalizovány důsledky této činnosti na přepravu a dodávky zemního plynu. Po celé hodnocené období byla zajištěna plynulá a bezporuchová přeprava a dodávky zemního plynu. Od 1. 1. 2006 po právním oddělení provozovatele přepravní soustavy je jejím majitelem RWE Transgas Net, s. r. o. 16
Podzemní zásobníky plynu RWE Transgas, a. s., provozoval na území České republiky šest podzemních zásobníků plynu v lokalitách Dolní Dunajovice, Tvrdonice, Štramberk, Lobodice, Třanovice a Háje s celkovou uskladňovací kapacitou ve výši téměř 2,3 mld. m 3. Pro zajištění zásobování tuzemských odběratelů se dále využívá smluvně pronajatá kapacita podzemních zásobníků. Úlohou podzemních zásobníků plynu je uskladňovat přebytky plynu v letním období, krýt sezónní zimní odběry včetně odběrových špiček v období s minimálními venkovními teplotami, tj. zajištění vyrovnané bilance mezi zdroji a spotřebou zemního plynu v České republice. Vytvářený objem zásob plynu před zimním obdobím, dostatečný těžební výkon a bezporuchový provoz podzemních zásobníků plynu, zejména v těžebním období, zabezpečuje spolehlivé zásobování, a tím i plnění závazků vyplývajících z obchodních smluv uzavřených RWE Transgas, a. s., s tuzemskými odběrateli zemního plynu. 17
3.5 Lidské zdroje V roce 2005 byly v RWE Transgas, a. s., završeny zásadní procesní a strukturální změny, směřující ke sloučení se společností RWE Energy Czech Republic, s. r. o., k centralizaci vybraných činností v rámci skupiny RWE a k následnému právnímu oddělení obchodu a přepravy zemního plynu vyčleněním společnosti RWE Transgas Net, s. r. o. Tyto změny byly provázeny opatřeními souvisejícími s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů a s povinností upravit v dohodě s odborovými orgány pracovní podmínky zaměstnanců v nových zaměstnavatelských subjektech. Strukturální opatření se promítla v poklesu celkového stavu zaměstnanců zejména provozních útvarů a ve snížení mzdových nákladů RWE Transgas, a. s. rok (k 31. 12.) 2001 2002 2003 2004 2005 provozy 1 004 955 894 763 602 ředitelství 447 454 460 452 516 RWE TG celkem 1 451 1 409 1 354 1 215 1 118 z toho: dělníků 577 535 483 410 324 THP 874 874 871 805 794 Struktura zaměstnanců dle ukončeného vzdělání (stav k 31. 12. 2005 v %) VŠ 23 21 28 47 ÚSO 47 45 31 SŠ 29 26 1 Z 1 1 2003 2004 2005 VŠ vysokoškolské; ÚSO úplné střední odborné; SŠ středoškolské; Z základní 18
Věková struktura zaměstnanců (stav k 31. 12. 2005) 20-30 50 62 112 183 30-40 57 240 235 40-50 71 306 348 50-60 92 440 19 nad 60 1 20 muži ženy celkem Mzdy Mzdový vývoj probíhal v souladu s platnými principy odměňování a se zásadami dohodnutými v kolektivní smlouvě RWE Transgas, a. s. Průměrná mzda v roce 2005 vzrostla ve srovnání s rokem předchozím o 13,12 %. Index nárůstu průměrné mzdy byl ve značné míře ovlivněn pokračující restrukturalizací společnosti, včetně integrace aktivit a zaměstnanců RWE Energy Czech Republic, s. r. o., do RWE Transgas, a. s., od 1. 6. 2005, spojenou s výraznou změnou profesní a kvalifikační struktury zaměstnanců a reagující mimo jiné na nové potřeby společnosti související s uvolňováním trhu s energiemi. Odborná příprava a rozvoj zaměstnanců V roce 2005 vynaložila naše společnost na udržování, prohlubování a zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců 3,34 % mzdových nákladů roku 2005, přičemž celkem bylo v 907 vzdělávacích akcích školeno 6 316 zaměstnanců a průměrné roční výdaje na vzdělávání jednoho zaměstnance společnosti činily 14 522 Kč. 19
Sociální politika Rozhodnutí managementu RWE Transgas, a. s., v sociální oblasti byla zaměřena na posilování systému zaměstnaneckých výhod představujícího konkurenční výhodu společnosti při získávání a stabilizaci perspektivních zaměstnanců. V závěru roku 2005 byla uzavřena kolektivní smlouva společnosti garantující zaměstnancům pro období let 2006 a 2007 nadstandardní pracovní a sociální podmínky. Součástí závazků kolektivní smlouvy je soubor opatření ve prospěch zaměstnanců uvolňovaných z pracovního poměru při plánovaných strukturálních změnách doprovázejících proces unbundlingu českého plynárenství. Záměry Hlavním cílem oblasti lidských zdrojů je motivovanost zaměstnanců, optimalizace stavu a struktury zaměstnanců v rámci celé skupiny společností RWE v ČR, vytvoření a zavedení jednotných standardů a postupů v procesu řízení lidských zdrojů. 3.6 Ochrana životního prostředí RWE Transgas, a. s., v roce 2005 změnil řadu činností v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v jednotlivých organizačních jednotkách provozu, údržby a skladování plynu. Prioritami byla minimalizace rizik při nakládání s odpady a s látkami, které by mohly zhoršit kvalitu životního prostředí v objektech i v jejich okolí a dále snaha o soulad s platnými legislativně určenými požadavky na výkaznictví, ohlašovací povinnosti a příslušná povolení a rozhodnutí ze strany orgánů územní a státní správy a inspekce. Lze konstatovat, že nedošlo k závadám, haváriím ani k negativným dopadům a že vůči RWE Transgas, a. s., nebyla uplatněna ze strany příslušných orgánů vytýkací nebo sankční opatření. V roce 2005 byly společnosti přiděleny obchodovatelné povolenky na emise oxidu uhličitého, vztahující se k šesti kompresním stanicím a k podzemnímu zásobníku plynu Háje. Společnost obdržela od Ministerstva životního prostředí příslušná povolení k emisím a souhlasy ke způsobu zjišťování emisí a následně registrovala přidělené povolenky u Operátora trhu s elektřinou, a. s. Průběžně byly zpřesňovány záměry modernizace technologií ovlivňujících životní prostředí, a to zejména u čistíren odpadních vod, v oblasti snižování produkce odpadů a v oblasti snižování emisí vypouštěných do ovzduší. V souladu s platnou legislativou RWE Transgas, a. s., zahájil práce na vypracování plánů odpadového hospodářství a žádostí o vydání integrovaných povolení (IPPC), která jsou předkládána příslušným krajským úřadům. V roce 2005 byly téměř dokončeny rozhodující práce při odstraňování starých ekologických zátěží financované Fondem národního majetku ČR. V dalším období jde o závěrečnou fázi sanace, tzn. hydrochemická promývání podložních zemin a monitoring obsahu odstraňovaných zbývajících cizorodých látek. 20