ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Č. 3

Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Č. 3 Název: ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ NÍZKOPRAHOVÝCH SLUŽEB VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Liberec, duben 2004-1 -

Název projektu: Zadavatel studie: Realizátor: Název zprávy: Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji Krajský úřad Středočeského kraje NTI consulting, s.r.o. Škroupova 636/9, 460 01 Liberec 1 Analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb ve Středočeském kraji Číslo zprávy: Závěrečná zpráva č. 3 Liberec, březen 2004 Autoři zprávy: Miroslav Charvát, Roman Gabrhelík Počet stran: 64 Počet příloh: 2 Vedoucí projektu: Vedoucí výzkumných studií: Konzultace a metodická podpora: Výzkumný tým: PhDr. Jiří Broža PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Mgr. Lenka Šťastná Mgr. Roman Gabrhelík Mgr. Mirek Charvát Mgr. Jaroslav Vacek Seznam závěrečných zpráv: Zpráva č. 1 Zpráva č. 2 Zpráva č. 3 Analýza systému koordinace a řízení krajské protidrogové politiky Analýza institucionálního kontextu poskytování služeb v oblasti protidrogové politiky Středočeského kraje Analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb ve Středočeském kraji Pro bibliografické citace: Charvát, M., Gabrhelík, R. (2004): Analýza potřeb klientů nízkoprahových zařízení ve Středočeském kraji. Závěrečná zpráva č. 3 projektu Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji. NTI consulting, s.r.o., Liberec. Miroslav Charvát, Roman Gabrhelík, NTI-consulting, s.r.o., 2004 Cover design NTI -- consulting, s.r.o., 2004-2 -

1 Obsah 1Obsah... 3 3Úvod... 5 4Design studie... 6 4.1Analýzy potřeb... 6 4.2Cíle výzkumné studie... 6 4.3Zvolená metodika Rapid Assessment and Response...7 4.4Výzkumný soubor... 7 4.5Metody získávání dat... 7 4.6Zpracování a analýza dat... 8 4.7Technické, organizační a personální zajištění výzkumu... 8 4.8Časový plán studie... 9 4.9Etické normy a pravidla výzkumu... 9 5Vybrané charakteristiky regionu a cílové populace... 10 6Popis výběrového souboru... 14 7Analýza... 18 8Kontakt cílové populace s nízkoprahovými službami... 18 8.1Informovanost uživatelů o nízkoprahových službách... 18 8.1.1Sdílení zkušeností a předávání informací mezi uživateli... 18 8.1.2Informační letáčky a plakáty... 19 8.1.3Spolupráce s médii a jiná celoplošná propagace... 20 8.1.4Provázanost NS s ostatními zařízeními a službami v regionu... 21 8.2Nástin možných strategií pro terénní program... 22 8.3Kontext prvního kontaktu uživatelů s NS... 25 8.3.1Klienti poprvé nechodí sami...25 8.3.2Očekávání klientů před prvním kontaktem s NS...26 8.3.3Zkušenost s prvním kontaktem... 27 8.3.4Kódování klientů NZ... 27 8.4Skrytá populace z pohledu klientů NS... 28 8.4.1Prevalenční odhad problémových uživatelů... 28 8.4.2Důvody k nevyužívání NS skrytou populací z pohledu klientů... 31 8.5Souhrn nejdůležitějších zjištění... 34 9Zkušenosti klientů s nízkoprahovými službami...36 9.1Hodnocení nabídky služeb... 36 9.2Co klienti v nabídce nízkoprahových služeb postrádají... 37 9.3Ideální nízkoprahové služby z pohledu klientů... 39 9.4Souhrn nejdůležitějších zjištění... 40 10Personál nízkoprahových služeb a klienti... 41 10.1Důvěra / nedůvěra... 41 10.2Vztah mezi pracovníkem NS a klientem... 42 10.2.1Dodržování pravidel... 44 10.2.2Osobnost klienta a pracovníka NS... 45 10.2.3Gender v nízkoprahových službách... 46 10.3Odbornost, personální a finanční zabezpečení z pohledu personálu NS... 47 10.4Souhrn nejdůležitějších zjištění... 48 11Substituční programy... 49 11.1Substituční léčba metadonem... 49-3 -

11.2Substituční léčba subutexem... 50 11.2.1Subutexový substituční program v praxi... 50 11.2.2Dostupnost subutexu... 50 11.2.3Vzorce užívání... 52 11.3Informovanost klientů o substituční terapii... 52 11.4Souhrn nejdůležitějších zjištění... 53 12Specifické problémy a perspektivy jednotlivých zařízení...53 12.1KC Kolín... 53 12.2KC Benešov... 53 12.3KC Nymburk... 54 12.4CDP Kladno... 54 12.5KC Helianna, Mladá Boleslav...54 12.6KC Příbram... 55 13Diskuze... 56 14Závěr... 58 14.1Použitá literatura... 60 14.2Příloha č. 1: Osnova záznamového archu... 62 14.3Příloha č. 2 : Tématické okruhy semistrukturovaného interview... 63 2-4 -

3 Úvod Projekt Analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb (dále jen analýza potřeb), realizovaný v roce 2003, je substudií projektu Evaluace protidrogové politiky Středočeského kraje (dále též STK). Analýza potřeb je pilotním projektem majícím v budoucnosti umožnit standardní provádění tohoto typu kvalitativních studií v dalších regionech, včetně zohlednění většího počtu témat. Na základě získaných zkušeností bude pro rok 2004 vytvořen plán výzkumu, který již v sobě bude obsahovat získané zkušenosti a bude reflektovat povahu požadovaných dat. V STK jsou některá zařízení v provozu již delší dobu (např. KC Nymburk, KC Helianna Mladá Boleslav), mají relativně početnou a stálou klientelu s dobře fungujícími službami. Naopak jiná zařízení (např. KC Příbram, KC Kolín) se teprve snaží dostat do povědomí lidí, kteří se pohybují na drogové scéně jejich spádové oblasti. Tato zařízení teprve nejefektivnější cesty k poskytování kvalitních nízkoprahových služeb (dále jen NS) hledají. I tato zařízení se snaží vycházet z vědecky ověřených poznatků, jejich činnost směřuje k naplňování minimálních standardů poskytování péče uživatelům návykových látek a jsou v intenzívním kontaktu s protidrogovou koordinátorkou. Doba fungování každého z K-center, resp. množství jejich klientů, se mnohdy projevila v počtu provedených interview. Považovali jsme za nezbytné získat relevantní informace od klientů, kteří se nacházejí v regionu, kde se nízkoprahové služby zavádí nově (KC Příbram) nebo kde se zařízení musí vypořádat se svou minulostí (KC Kolín). V tomto bodě je zpětná vazba od klientů - uživatelů drog, obzvláště přínosná a může tak urychlit přechod ze stadia geneze do stadia dobře zavedeného nízkoprahového centra. Bohužel se nám nezdařilo kontaktovat v těchto dvou centrech odpovídající počet klientů (viz kapitola 3). Stejnou pozornost jsme však věnovali zařízením, která své služby nabízí klientům již několik let, neboť i zde existuje snaha poskytnout klientovi tu nejhodnotnější službu a minimalizovat rizika spojená s užíváním nelegálních substancí na nejnižší možnou míru. - 5 -

4 Design studie 4.1 Analýzy potřeb Pod pojmem analýza potřeb rozumíme nástroj, který nám na základě znalosti drogové scény umožňuje zvyšovat účinnost služeb, jejich optimalizaci vzhledem k možnostem a umožňuje plánování a tvorbu strategií. Analýza potřeb se snaží o postihnutí následujících úrovní léčebných služeb: 1) vyhodnocení vzájemného poměru kapacity léčebných služeb v regionu (komunitě) a prevalence a incidence poruch spojených s užíváním psychoaktivních substancí; 2) vhodné kombinace požadovaných služeb, které by reagovaly na rozličné potřeby týkající se poruch spojených s užíváním psychoaktivních látek; 3) koordinace služeb v rámci systému péče za účelem zajištění snazší dostupnosti tohoto systému, hladkého přechodu mezi jeho jednotlivými částmi a správného postupu v rámci follow-up fáze. Na každou ze tří úrovní popsaných výše lze nahlížet ze dvou perspektiv. První je perspektiva klienta jednotlivce, druhou je perspektiva systému (služby). Jaké jsou hlavní důvody, které poukazují na nezbytnost provádět analýzu potřeb? Jedním z důvodů pro provedení analýzy systému je identifikace služeb, které by měly v potřebných lokalitách reagovat na vznikající nebo již přítomné poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek. V ostatních oblastech, kde již takové služby k dispozici jsou, koordinovat jejich činnost tak, aby směřovaly k co nejvyšší efektivitě. Jako další z důvodů se ukazuje potřeba existence adekvátních informací, na jejichž základě je možno rozhodovat o míře a typu požadované služby v dané obci nebo regionu. Patrná je také snaha o dosažení rovnováhy mezi programy zaměřenými na prevenci, včasnou intervenci a léčbu, které jsou realizovány v rámci obecní komunity. V neposlední řadě je třeba ochránit celou populaci před možnými škodlivými následky spojenými s rostoucím trendem zneužívání návykových látek (např. riziko přenosu infekčních onemocnění). Z pohledu analýzy jedince (případová úroveň) se jako zásadní jeví posouzení a zařazení jedince, který vstupuje do systému péče, do vhodného programu. Neméně důležitá je také znalost účinnosti služby z pohledu jednotlivce - zda dostal to, co potřeboval. V každém případě musí být vyjasněny a zdokumentovány konkrétní cíle analýzy potřeb: zjištění skutečných potřeb klientů daného regionu před schválením a uvolněním finančních prostředků jako reakce na vnější poptávku, poskytnutí vodítka při rozdělování nových prostředků mezi několik nových zvažovaných alternativ. 4.2 Cíle výzkumné studie Se vznikem otevřených drogových scén a s následným nárůstem problémového užívání drog na počátku 90. let se přirozeně formovala také potřeba většího počtu a širšího spektra služeb a programů pro problémové uživatele drog a drogově závislé. Prioritní oblastí studie je analýza potřeb. Jedná se tedy především o snahu zjistit a ověřit: jaká je přijatelnost a atraktivnost poskytovaných služeb, jaká je dostupnost těchto služeb, zda služby odpovídají potřebám pokud ne, tak proč a jak by měly vypadat, či být zajišťovány, aby potřebám odpovídaly. - 6 -

Jak jsme již uvedli výše v textu, analýzou potřeb rozumíme zjišťování, jak samotní uživatelé drog vnímají kvalitu a účinnost nabízených služeb, jaká možná zlepšení by uvítali a proč. Přijatelností a atraktivitou služeb máme na mysli především to, v čem klient spatřuje přitažlivost té které služby, proč, jak často a za jakých podmínek nabídky využívá/nevyužívá. Dostupnost nízkoprahových služeb definujeme jako dosažitelnost vyhledávané služby v rámci regionu v přijatelném čase a za přijatelných podmínek (tj., zda je např. služba zdarma, či nikoli). 4.3 Zvolená metodika Rapid Assessment and Response Metody rychlého posuzování (Rapid Assessment and Response, dále jen RAP) patří dnes k jednomu z nejvýznamnějších souborů nástrojů pro výzkum obtížně dostupných skupin, jako je tomu u skryté populace (injekčních) uživatelů drog. Za výrazný prvek metodiky RAP je považována možnost včas zachytit různé lokální trendy, na něž je možno v krátké době přiměřeně reagovat sadou konkrétních opatření (Fitch, Stimson, 2003). RAP je využívána k provádění rychlých kvalitativních studií menšího rozsahu, zaměřených vždy k určitému problému. Aktuálnost zjištění v sobě nese i jistá omezení, která spočívají v určité míře povrchnosti a selektivnosti při práci s daty a jejich následné interpretaci. Metoda RAP byla zvolena, neboť odpovídala charakteru výzkumu především aktuálnosti, specifičnosti problému, práci se skrytou populací a nákladům. Použitou metodiku RAP na "Analýzu potřeb klientů využívajících nízkoprahových služeb" lze rozčlenit do čtyř úrovní: vytvoření informační základny, nominační techniky, metody získávání dat, analýzy a interpretace dat. Před zahájením výzkumu, resp. v první části byly identifikovány zdroje dat (např. Zábranský et al., 2002, Miovský, 2002). Z nich byl následně sestaven profil aktuálního stavu znalostí o problému a byla vypracována informační báze. S vytvořenou informační základnou se pracuje v průběhu celého výzkumu, především pak v závěrečné části analýzy a interpretace dat (viz kapitola 1.5). 4.4 Výzkumný soubor Předmětem našeho zkoumání byly názory, zkušenosti a potřeby klientů využívajících nízkoprahových služeb, obecně tedy uživatelů nelegálních drog. Základní snahou při sestavování souboru je koncipovat soubor respondentů tak, aby byly zastoupeny všechny skupiny, které využívají služeb nízkoprahových programů, a dosáhnout tzv. teoretické nasycenosti dat. Na základě informační báze bylo stanoveno, že informace budou v STK získávány jednak z interview (viz dále v textu) se samotnými uživateli psychoaktivních substancí a na základě informací, které získáme od klíčových poskytovatelů služeb formou ohniskových skupin (viz dále v textu). Celkem tedy bylo v STK provedeno 29 interview s uživateli drog, 1 interview s klíčovým informantem a 1 ohnisková skupina s pracovníky nízkoprahových služeb. 4.5 Metody získávání dat Při procesu identifikace a kontaktování vhodných participantů (klientů využívajících NS) jsme úzce spolupracovali s personálem nízkoprahových zařízení. Tato spolupráce měla především dvojí význam: byli jsme klienty přijati s větší důvěrou a tím se také zvýšil úspěch rekrutace, - 7 -

nebyly narušeny etické principy, které proklamují pracovníci NS, ale i samotní badatelé. Rozhovory s participanty byly nahrávány pouze na diktafon (vždy po podání informovaného souhlasu). Celková doba kontaktu s klientem se pohybovala kolem 60 minut. V úvodní části rozhovoru jsme se věnovali vyplňování záznamového archu. Výhodou byla časová úspora a zisk standardizovaných základních údajů o participantovi. Ve zbývajícím čase bylo s klientem vedeno semistrukturované interview (Seidman, 1998). Semistrukturované interview patří mezi základní metody získávání dat. Počet interview byl stanoven na jeden rozhovor s každým spolupracujícím klientem, s ohledem na charakter výzkumu a s ohledem na technické zvládnutí výzkumu (ztížená možnost kontaktovat jednoho uživatele vícekrát aj.). Se zástupci jednotlivých typů nízkoprahových zařízení a služeb byla ve středočeské lokalitě uskutečněna jedna ohnisková skupina, která sloužila k doplnění informací a k ověření získaných poznatků od klientů NS. Metoda ohniskových skupin využívá skupinové dynamiky účastníků a slouží k získávání názorů, hodnot a přání určité cílové skupiny (Morgan, 1997). Ohnisková skupina proběhla v STK se čtyřmi pracovníky NS a třemi členy výzkumného týmu. Diskuse byla vedena jedním moderátorem, který udržoval téma diskuse. Diskuse byla zaznamenávána na diktafon. 4.6 Zpracování a analýza dat Nutnou podmínkou práce s daty je jejich doslovný přepis (verbatim). Při pokusu o redukci získaného materiálu přímo při transkripci (přepisu) audionahrávky hrozí riziko ztráty důležitých údajů, jejichž významnost nemusí být v úvodní části analýzy zřejmá. Mimo doslovný přepis jsme během analýzy pracovali s vyplněným protokolem (tzv. kartou participanta, viz příloha č. 1) a poznámkami tazatele (pozorování a kvalifikovaný odhad). V první fázi práce s daty byly v přepsané verzi rozhovoru identifikovány významové jednotky (tj. nositelé relevantních informací) a byla provedena tzv. redukce I. řádu. Redukcí I. řádu se rozumí vyloučení nepodstatného obsahu věty (tzv. slovní vata), který snižuje orientaci v textu (Miovský, 2002). Riziko eliminace podstatné části textu se snižuje se zkušeností výzkumníka (Straus, Corbinová, 1999). Opětovně se vyskytující významové jednotky napříč souborem nám umožňují vytvořit kategorie a subkategorie, ke kterým jsou následně přiřazovány významy podobné povahy (kódování). Cirkulární povaha práce s daty zakódování významu, opuštění a následný návrat ve světle nových skutečností je pro časově náročnou práci s kvalitativními daty charakteristická. Dosud popisovaný postup je ve shodě s metodikou zakotvené teorie (Straus, Corbinová, 1999), ze které jsme v úvodní fázi práce s daty vycházeli. Dále jsme při tvorbě významu získaných jednotek kvalitativních dat vycházeli především z níže popsaných postupů Milese a Hubermana (1994). Po zakódování jsme byli schopni obsahy řadit a seskupovat do induktivně vytvořených kategorií. Tento proces je označován jako vytváření trsů (clustering). Další z použitých postupů lze označit jako výčet (counting), který umožňuje práci s četností a frekvencí výskytu sledovaného jevu. Pomocí techniky výčtu si mnohdy můžeme odpovědět na otázku, co zde je či existuje. Poslední fází práce s daty představoval návrat k původním přepisům. Za účelem dodržení správnosti získaných údajů a pro zvýšení důvěryhodnosti výzkumu jsme užili především následujících validizačních technik: triangulace (zdrojů, analyzantů), kontroly efektu výzkumníka, kontroly reprezentativnosti a nezávislého auditu (Čermák, Štěpáníková, 1998). 4.7 Technické, organizační a personální zajištění výzkumu Studie byla materiálně a finančně zabezpečena v rámci schváleného projektu. Pro provádění (nahrávání) rozhovorů a ohniskových skupin bylo obstaráno technické vybavení (diktafony, baterie, audiokazety, kancelářské potřeby). - 8 -

Výzkumná substudie je součástí projektu Evaluace protidrogové politiky STK, který je veden PhDr. Jiřím Brožou a PhDr. Michalem Miovským. Interview a ohniskové skupiny prováděli zaškolení tazatelé Mgr. Roman Gabrhelík a Mgr. Miroslav Charvát. Ti také provedli doslovný přepis a zpracování rozhovorů. Analýza dat a vyhotovení závěrečné zprávy byly v režii tříčlenného výzkumného týmu (Mgr. Gabrhelík, Mgr. Charvát a PhDr. Miovský, který je současně také odborným garantem celého projektu). 4.8 Časový plán studie Září (2003): proškolení tazatelů stanovena konečná podoba metod Říjen listopad: sběr dat (rozhovory s informanty, ohnisková skupina) sestavení ohniskových skupin, termínů jejich konání transkripce audionahrávek a průběžná analýza získaných dat Listopad - prosinec: analýza získaných dat Leden (2004) únor: psaní závěrečné zprávy z výzkumu vytvoření metodiky sběru kvalitativních dat 4.9 Etické normy a pravidla výzkumu Jakákoliv badatelská práce na poli psychologického výzkumu v sobě nutně nese celou řadu etických problémů. Etické principy obecně požadují, aby zkoumané osoby byly považovány za plnoprávné partnery a mnohdy také za spoluautory výzkumu. Do zvláštního postavení se dostávají badatel i respondent uživatel nelegálních substancí, při práci na drogové scéně. Přísné dodržování etických standardů nám umožňuje vyvarovat se konfliktním situacím. Základním předpokladem a závazkem při získávání informací prostřednictvím interview bylo neohrozit a nepoškodit účastníky výzkumu. Současně se tento problém týkal také tazatele. Proto byla přijata následující opatření: Rozhovory byly prováděny zaškolenými tazateli. Respondenti se účastnili dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Účastníci výzkumu byli vždy na začátku interview seznámeni se všemi základními informacemi o studii a svých právech, včetně práva odmítnout nahrávání nebo práva kdykoli žádat o zničení nahrávky (informovaný souhlas). Respondenti byli náležitě chráněni před fyzickou a duševní nepohodou, újmou či nebezpečím, jež by mohly nastat v důsledku rozhovoru. V případě, kdy by výzkumné postupy vyústily v nežádoucí následky pro respondenta, tazatel nese odpovědnost za odhalení a odstranění nebo nápravu těchto následků. Nahrávky budou bezpečně archivovány a mohou být využity výhradně pro účely tohoto výzkumu. Nebude k nim mít přístup nikdo další a nesmí být využity k žádné jiné činnosti. Všechny údaje, jichž by bylo možné využít k identifikaci respondenta, budou z písemného záznamu interview odstraněny a dále s nimi nebude pracováno - 9 -

anonymita tedy bude zachována (ve smyslu znění zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů). Respondenti byli seznámeni také s jejich právem kdykoli přerušit účast na této studii, neodpovídat na otázky či kdykoli přerušit rozhovor apod. Rádi bychom zde poděkovali všem účastníkům výzkumu za jejich čas a ochotu, se kterou nám vycházeli vstříc. Taktéž děkujeme pracovníkům nízkoprahových zařízení za plodnou a milou spolupráci. Zvláštní dík patří vedení KC Helianna v Mladé Boleslavi za poskytnutí prostor, ve kterých proběhla ohnisková skupina s personálem nízkoprahových služeb. 5 Vybrané charakteristiky regionu a cílové populace Středočeský kraj je specificky ovlivněn tím, že obklopuje hlavní město Prahu. Svým způsobem se to projevuje téměř ve všech oblastech, z nichž některé jsou reprezentovány v tabulkových údajích. Pro lepší orientaci a pro srovnání uvádíme nejen hodnoty pro Středočeský kraj, ale i pro Prahu a celou Českou republiku. Následující dvě tabulky se týkají celkové populace v kraji a jejích hlavních charakteristik. Tab. č. 1 - Střední stav obyvatelstva, narození, zemřelí a přirozený přírůstek Střední stav obyvatelstva Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ) Hl.m. Praha 1 158 800 9 690 13 333-3 643-3,14 Středočeský kraj 1 125 735 10 483 12 401-1 918-1,70 Česká republika 10 200 774 92 786 108 243-15 457-1,52 Zdroj: Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2002, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Tab. č. 2 - Věková struktura obyvatelstva Obyvatelstvo ve věku 0-14 let (v %) Obyvatelstvo ve věku 15-64 let (v %) Obyvatelstvo ve věku nad 65 let (v %) Hl.m. Praha 13,1 70,7 16,2 Středočeský kraj 15,6 70,1 14,3 Česká republika 15,7 70,4 13,9 Zdroj: Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2002, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Důležitými faktory, které spoluurčují výskyt problémového užívání návykových látek v dané oblasti, jsou procentuální zastoupení zaměstnanosti podle ekonomických sektorů, průměrná mzda a míra registrované nezaměstnanosti. Opět je zde patrné již zmiňované ovlivnění blízkostí hlavního města (pro klienta je pohyb po Praze výhodný z hlediska anonymity, hl. město je centrem dění aj.). Například průměrná mzda je sice celkově pod celorepublikovým průměrem, ale co se týče srovnání s ostatními kraji, je hned po Praze nejvyšší. Tab. č. 3 - Zaměstnanost obyvatelstva podle sektorů Zaměstnanost v zemědělství (v %) Zaměstnanost v průmyslu (v %) Zaměstnanost ve službách (v %) Hl.m. Praha 0,5 21,3 78,2 Středočeský kraj 5,1 38,8 56,1 Česká republika 4,8 39,9 55,2-10 -

Tab. č. 4 - Průměrná mzda (k 31.12.2002) Průměrná mzda Hl.m. Praha 24 833 Středočeský kraj 18 075 Česká republika 19 081 Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2003, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Tab. č. 5 - Míra registrované nezaměstnanosti za rok 2003 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Hl.m. Praha 3,7 Středočeský kraj 7,2 Česká republika 7,3 Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2003, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Graf č. 1 Míra nezaměstnanosti v SČK k 30.6.2003 podle bývalých okresů Míra nezaměstnanosti v % 12 10 8 6 4 2 0 6,85% Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Prahavýchod Prahazápad Příbram Rakovník Zdroj: www.czso.cz Pozn.: 6,85% je průměrná registrovaná míra nezaměstnanosti v SČK; data jsou aktuální k 30.6.2003, proto se liší od údaje 7,2% v předchozí tabulce. Přestože se celková míra registrované nezaměstnanosti nijak neliší od celorepublikového průměru, je vysoce variabilní v rámci bývalých okresů. Velice nízká je podle údajů z prvního pololetí roku 2003 například v Benešově, Praze-východ, Praze-západ či Mladé Boleslavi. Naopak vysoká je na Kladensku či Kutnohorsku, kde překračuje hladinu 10%. Tyto rozdíly se mohou promítat do drogové problematiky. Mohou se například projevovat ve zcela specifických vzorcích užívání návykových látek, různých pravidlech pro fungování černého trhu a tím tedy i v celkové dostupnosti jednotlivých nelegálních drog v jednotlivých regionech (bývalých okresech). U zjištěných trestných činů, které byly policií ČR klasifikovány jako drogové, je v absolutním počtu Středočeský kraj na druhém místě hned za Jihomoravským krajem (včetně města Brna). V přepočtu na 100 000 obyvatel je předstižen ještě krajem Karlovarským, Ústeckým a Libereckým. Zbylé kraje v této charakteristice významně převyšuje. Tab. č. 6 - Zjištěné drogové trestné činy v roce 2002 Zjištěné drogové trestné činy Drogové trestné činy v přepočtu na 100 000 obyvatel Hl.m. Praha 1 762 152,05-11 -

Středočeský kraj 390 34,64 Česká republika 4 330 42,45 Zdroj: Statistický výkaz kriminality za rok 2002, Policejní prezidium ČR, 2003 Pro ilustraci vývoje prevalence užívání některých často zneužívaných látek uvádíme celorepublikový přehled výsledků středoškolských dotazníkových studií ESPAD z let 1995, 1999, 2003. Kromě velmi výrazného nárůstu užívání marihuany vzrůstá pouze užívání extáze z 0,2% v roce 1995 na 8,3% v roce 2003 (údaj v tabulce chybí). U ostatních drog lze vypozorovat buďto stagnaci (např. užívání halucinogenních látek nebo čichání těkavých látek), nebo dokonce pokles (viz prevalenci užívání heroinu a pervitinu). Podrobné výsledky z jednotlivých krajů jsme neměli k dispozici. Tab. č. 7 - Zkušenosti s drogami u populace 16letých v letech 1995, 1999, 2003 (v %) Skupiny CŽ P12M P30D užívaných látek 1995 1999 2003 1995 1999 2003 1995 1999 2003 Marihuana nebo hašiš 21,8 34,6 43,6 16,4 27,6 35,7 7,0 16,2 19,2 Opioidy 1,7 4,4 2,4 1,2 2,9 1,3 0,5 1,1 0,4 Stimulancia 1,8 5,5 4,2 1,4 3,9 3,0 0,7 2,1 1,2 Rozpouštědla 7,6 7,2 9,0 3,4 3,2 4,3 1,3 1,3 1,3 Zdroj: ESPAD, 2003 Pozn.: Výsledky za celou Českou republiku; výskyt užívání drog za celý život (CŽ), za posledních 12 měsíců (P12M) a za posledních 30 dnů (P30D). K prevalenci, kterou udává ESPAD, je nutné dodat, že vychází z dotazníků administrovaných na středních školách a učilištích u skupiny 16letých. Problémoví uživatelé nelegálních drog a skrytá populace uživatelů však z těchto přehledů často vypadávají, jednak kvůli svým častým absencím, a také z důvodu vyloučení ze školy. Uvádíme zde tedy odhady počtu problémových uživatelů pro rok 2003 podle Národního monitorovacího centra (dále též NMS). Středočeský kraj je na tom podle odhadu se svými 3350 uživateli stejně jako kraj Jihomoravský. Kromě Prahy ho v odhadovaném počtu problémových uživatelů předčí pouze kraj Ústecký (4200). Stejně jako jsme se zmiňovali již výše, nemusí to vždy znamenat potřebu budovat nová zařízení odpovídající počtu uživatelů, neboť předpokládáme, že velká část uživatelů využívá služeb pražských nízkoprahových zařízení (bude součástí jedné z následujících zpráv). Tab. č. 8 - Prevalence problémových uživatelů drog v roce 2002 Počet problémových uživatelů drog Přepočet na 1 000 obyvatel ve věku 15-64 let Hl.m. Praha 10 950 13,3 Středočeský kraj 3 350 4,2 Česká republika 35 100 4,9 Zdroj: NMS, 2003 Následující tabulka udává počty jednotlivých zařízení poskytujících služby uživatelům drog ve Středočeském kraji. Je sestavena na základě nám známých informací a aktuálního šetření v rámci programu Evaluace nízkoprahových služeb a nemusí se shodovat ani s minulým ani s aktuálním Adresářem zařízení poskytujících služby a léčbu uživatelům drog. Tab. č. 9 - Zařízení poskytující služby uživatelům drog - 12 -

Středočeský kraj (leden 2004)* Nízkoprahová zařízení Terapeutické komunity Psychiatrické léčebny Substituční léčba 1 metadon 9 subutex 2 7 3 2 Zdroj: Adresář zařízení poskytujících služby a léčbu uživatelům drog; *aktualizace Mgr. Jaroslav Vacek Detoxifikační jednotky Dynamický vývoj či možná nepřesnost v registracích jednotlivých zařízení poskytujících výměnu injekčního materiálu je patrná i z udávaných počtů v následující tabulce, která spojuje údaje HS a RVKPP. Tab. č. 10 - Výměnný program stříkaček a jehel Zařízení a Terénní programy a Počet vyměněných stříkaček a Počet výměnných programů b Počet vyměněných stříkaček b V přepočtu na 100 000 obyvatel b Hl.m. Praha 5 5 814 014 10 858 507 741 Středočeský kraj 7 0 10 843 9 12 561 11 Česká republika 69 48 1 410 057 88 1 469 224 144 Zdroj: a) Výroční zpráva ČR - 2002, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2003 b) Závěrečné zprávy projektů nízkoprahových zařízení podpořených RVKPP v roce 2002 Počty žadatelů o první léčbu i počty všech žadatelů o léčbu podle základní užívané drogy jsou též částečně zkresleny. Za prvé slučují údaje ze zdravotnických zařízení (AT, PL) s kontakty z nízkoprahových služeb, které se na celkovém počtu podílejí více jak polovinou. Druhou nepřesností se zdá být přeceňovaný počet uživatelů konopných drog. Je to zřejmě dáno nekritickým používáním vstupních dotazníků, kde jsou jako primární podle výpovědí klientů často uváděny konopné drogy, ačkoliv droga, kvůli které uživatel vyhledal pomoc, může být jiná. Uvedeným problémem se již zabývali autoři Výroční zprávy ČR o stavu ve věcech drog za rok 2002 ve zvláštní kapitole věnované právě žádostem o léčbu v kontextu uživatelů konopných drog (Mravčík et al., 2003).Potřebný přehled situace ve využívání všech služeb ve Středočeském kraji nám tyto tabulky nicméně přinášejí. Tab. č. 11 - Žadatelé o první léčbu podle základní užívané drogy Všechny drogy Heroin, ostatní opioidy Konopné drogy Pervitin, stimulancia Halucinogeny Rozpouštědla Sedativa, hypnotika Jiné drogy, léky Hl.m. Praha 572 221 241 94 0 4 4 8 Středočeský kraj 441 77 155 192 1 10 4 2 Česká republika 4 719 788 2 598 1 070 20 171 41 33 Zdroj: Výroční zpráva ČR - 2002, HS hl. m. Prahy, 2003 Tab. č. 12 - Všichni žadatelé o léčbu podle základní drogy Heroin, Pervitin, Všechny Konopné ostatní stimulancia drogy drogy opioidy Halucinogeny Rozpouštědla Sedativa, hypnotika Hl.m. Praha 1 328 711 463 118 3 9 8 16 Středočeský kraj 758 198 258 254 2 23 19 4 Česká republika 9 237 2 353 4 844 1 489 47 332 114 58 Jiné drogy, léky - 13 -

Zdroj: Výroční zpráva ČR - 2002, HS hl. m. Prahy, 2003 Tab. č. 13 - Pacienti evidovaní na ambulantních AT pracovištích v roce 2001 Pacienti evidovaní na AT pracovištích v souvislosti s užíváním alkoholu v souvislosti s užíváním drog Hl.m. Praha 3 352 4 935 Středočeský kraj 2 376 1 197 Česká republika 28 582 14 373 Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2001, ÚZIS ČR, 2002 Ostře sledovaným faktorem je samozřejmě výskyt virové hepatitidy v souvislosti s uživateli drog. Uvádíme zde nám dostupné a bohužel nepříliš aktuální údaje z roku 2001. Aktuální údaj týkající se virové hepatitidy typu C přinášejí výsledky seroprevalenční studie VHC z roku 2003, podle které vychází ze všech testů provedených u uživatelů drog ve vybraných zařízeních v celé ČR 31,2% s pozitivním výsledkem (Zdroj: Seroprevalenční studie VHC, NMS, 2003). Tab. č. 14 - Virové hepatitidy v celé populaci a u injekčních uživatelů drog Injekční uživatelé Injekční VHA VHB VHC uživatelé celkem počet % celkem celkem Injekční uživatelé počet % počet % Hl.m. Praha 16 0 0,0 109 45 41,3 42 23 54,8 Středočeský kraj 7 1 14,3 57 13 22,8 32 19 59,4 Česká republika 127 6 4,7 413 112 27,1 213 127 59,6 Zdroj: Epidemiologie drog a uživatelů drog ČR 2001, HS hl. m. Prahy, 2002 6 Popis výběrového souboru Naším cílem bylo kontaktovat klienty NS ve Středočeském kraji. Následující tabulky vykreslují nejdůležitější charakteristiky našeho souboru a chtěli bychom zdůraznit, že vzhledem ke způsobu výběru účastníků a také k jejich celkovému počtu se uvedená data a kritéria nedají zobecnit na celkovou populaci klientů NS. Tab. č. 15 Zastoupení jednotlivých věkových skupin Věková skupina 16 20 21-25 26-30 Absolutní četnost 7 17 5 Průměrný věk všech účastníků 22,5 let Průměrný věk všech účastníků je 22,5 let. Nejmladšímu účastníkovi bylo 16 let a nejstarším dvěma bylo 30 let. Nejpočetněji je zastoupena věková skupina od 21-25 let, která tvoří více jak polovinu souboru. Modus, nejčetnější hodnota v souboru, činí 23 let a je zastoupena celkem 6krát. Medián, střední hodnota v souboru, je též 23 let. Všechny míry centrální tendence svědčí tedy svou shodou o dobrém věkovém rozložení souboru, tedy že věkový průměr souboru není ovlivněn několika málo extrémními hodnotami v žádném směru. - 14 -

Ve Středočeském kraji je v provozu 6 zařízení poskytujících NS pro uživatele drog. Snažili jsme se dosáhnout přibližně rovnoměrného počtu účastníků z každého zařízení, výsledný přehled, který je uveden v tabulce č. 16, však odráží některé technické problémy, se kterými jsme se při snaze naplnit tento požadavek setkali. Tab. č. 16 Počty účastníků v jednotlivých městech (podle pohlaví a typu NS, kde byli kontaktováni) Město Celkem Muži Ženy K-centrum Terén Benešov 9 6 3 8 1 Kladno - - - - - Kolín 2 2 0 1 1 Mladá Boleslav 10 9 1 10 0 Nymburk 6 5 1 1 5 Příbram 2 2 0 0 2 Rakovník - - - - - Celkem 29 účastníků 24 5 20 9 Nepodařilo se nám získat žádné klienty z Centra drogové prevence Kladno. S pracovníky jsme byli pouze v telefonickém kontaktu. Bylo nám řečeno, že se jim žádné těžké uživatele ochotné s námi spolupracovat nepodařilo kontaktovat. Údajně z toho důvodu, že se stahují do Prahy, a tudíž nevyužívají služeb kladenského CDP. Podle nám dostupných informací ukončilo nízkoprahové zařízení v Rakovníku k 31. prosinci 2003 svou činnost. V Kolíně se nám i přes několik návštěv a velkou snahu personálu nepodařilo kontaktovat dostatek klientů. Je to způsobeno faktem, že tamní K-centrum teprve začíná fungovat a má ještě velmi málo klientů. Z celkového počtu 2 klientů je jeden zástupcem spíše skryté populace, která NS v Kolíně zatím nechce využívat. Hlavní příčinou je zřejmě nedůvěra. Z tohoto důvodu jsme se také rozhodli kontaktovat bývalého streetworkera, který měl s cílovou populací dobrý kontakt a který podle našeho mínění poskytl cenné informace. Jako dostačující se nám jevily 2 rozhovory s klienty terénního programu v Příbrami. Snažili jsme se dosáhnout poměru 2:1 mezi klienty kontaktovanými v K-centrech a v terénním programu, výsledný poměr 20:9 vyhovuje tomuto požadavku. Nedá se však říci, že existují dvě zcela oddělené skupiny, z nichž by každá využívala pouze jednu z uvedených variant NS. Více o tom vypovídá následující tabulka. Tab. č. 17 Frekvence využívání NS a průměrný věk prvního kontaktu Streetwork K-centrum Vůbec 10 Vůbec 5 1x za měsíc a méně 8 1x za měsíc a méně 10* 1x za týden 10 1x za týden 4 2x 3x za týden a více 1 2x 3x za týden a více 10 Celkem využívá 19 Celkem využívá 24 Průměrný věk prvního kontaktu (N=19) Průměrný věk prvního kontaktu (N=24) 19,3 let 19,2 let - 15 -

*Do kategorie 1x za měsíc a méně jsme zařadili i jednoho účastníka, který byl v K-centru poprvé v životě. Klíčovou nízkoprahovou službou je výměna injekčního materiálu, a tím je také dána cílová populace, ze které jsme vybírali klienty pro naší analýzu. Snažili jsme se kontaktovat převážně těžké uživatele nelegálních drog spadající do kategorie tzv. problémových uživatelů dle definice EMCDDA (Hartnoll, 1997), tj. uživatele stimulancií, opioidů nebo jakýchkoli drog injekční formou aplikace. Do souboru nebyli zařazováni tzv. rekreační uživatelé. Následující tabulka ukazuje, že z celkového počtu 29 kontaktovaných klientů jich 24 užívá injekčně, a z toho 20 déle jak dva roky. Více jak dva dny v týdnu nebo dokonce denně si injekčně aplikuje drogy celkem 20 klientů z našeho souboru. Tab. č. 18 Trvání a frekvence injekční formy aplikace drog u účastníků analýzy Doba trvání injekční formy aplikace V současné době drogy injekčně neužívá 5 Frekvence injekční formy aplikace Méně než 3 měsíce 0 Neužíval v posledním měsíci 5 4 6 měsíců 1 1x až 3x za měsíc 2 7 12 měsíců 2 1x týdně 2 13 24 měsíců 1 2 6 dnů v týdnu 14 Déle než 2 roky 20 Denně 6 Další důležitou charakteristikou, kterou jsme u našeho souboru sledovali, je místo, kde klienti aktuálně žijí. Bez domova jich je v současné době 7. Tab. č. 19 Místo, kde a jak účastníci výzkumu aktuálně žijí Kde a jak bydlí S rodiči Samostatně* Bez domova** Absolutní četnost 15 7 7 *Do kategorie samostatně jsme zařadili odpovědi typu: s přítelkyní, s kamarádem, sám ve vlastním bytě atp. **Do kategorie bez domova jsme zařadili odpovědi typu: na ulici, na squatu atp. V našem souboru se nevyskytl nikdo, kdo by neměl dokončenou povinnou školní docházku, též se neobjevil nikdo, kdo by pokračoval studiem na VŠ či VOŠ. Tab. č. 20 je tedy přizpůsobena faktu, že všichni účastníci pokračovali nebo pokračují ve studiu na odborném učilišti či střední škole. Pouze 12 z nich má již ukončené středoškolské vzdělání, z toho doposud jen 3 účastníci úspěšně složili maturitu. Pokud odhlédneme od 4 účastníků, kteří stále pokračují v docházce a jejichž budoucnost je nejasná, dá se říci, že zhruba polovině účastníků se nepodařilo dokončit střední školu či učiliště. Pouze základním vzděláním je tedy vybaveno 13 účastníků. Kategorie nedokončilo také upozorňuje na skutečnost, že právě tito uživatelé vypadávají z celorepublikových epidemiologických středoškolských studií (ESPAD) a stávají se těžko zachytitelnou skrytou populací. Tab. č. 20 Vzdělání účastníků výzkumu (N=29) Ukončilo vzdělání Pokračuje Nedokončilo SŠ bez maturity 9 2 8 SŠ s maturitou 3 2 5 Celkem 12 4 13 S úrovní vzdělání úzce souvisí i ekonomická aktivita klientů NS, kteří se zúčastnili naší analýzy. Diskutabilní je kategorie příležitostné brigády, které jako svůj zdroj obživy uvedlo 6 klientů. Nezjišťovali jsme podrobně, co si pod tímto termínem klienti představují, ani kolik dnů v roce se této činnosti věnují. Co se týče nezaměstnaných klientů, 8 z 12 uvedlo, že jsou registrováni na úřadu práce. - 16 -

Tab. č. 21 Ekonomická aktivita u zkoumaného souboru (N=29) Ekonomicky aktivní 12 Stálé zaměstnání 6 Příležitostné brigády 6 Nezaměstnaní 12 Nevýděleční 17 Studenti, žáci 4 Invalidní důchod 1 K české národnosti se přihlásilo 26 klientů, k romské 2 a jen 1 klient udal národnost slovenskou. Zástupci jiných menšin či cizí státní příslušníci se v našem souboru nevyskytovali. Celkem jsme tedy zpracovávali 29 rozhovorů s klienty NS (K-center a terénních programů), 1 rozhovor s klíčovým informantem - bývalým pracovníkem terénního programu a 1 ohniskovou skupinu s pracovníky zastupujícími 4 zařízení (KC Benešov, KC Kolín, KC Mladá Boleslav a KC Nymburk). Zařízení NS ve Středočeském kraji, která byla o konání ohniskové skupiny informována a nevyslala své zástupce, jsou tedy K-centrum Příbram (z důvodů částečných úvazků v jiných zaměstnáních) a Centrum drogové prevence Kladno (z personálních a finančních důvodů; s pracovníky tohoto zařízením se nám nepodařilo navázat osobní kontakt; pouze si toto zařízení stěžovalo, že naše kontaktní dopisy a telefonáty nepřicházejí v dostatečném předstihu). - 17 -

7 Analýza 8 Kontakt cílové populace s nízkoprahovými službami 8.1 Informovanost uživatelů o nízkoprahových službách Aby nízkoprahové služby (dále též NS) mohly v daném regionu skutečně efektivně fungovat, musí o nich cílová populace vědět. Počet uživatelů, kteří se rozhodnou NS využívat, velmi úzce souvisí s počtem uživatelů, kteří byli nějakým způsobem osloveni. Je důležité si uvědomit, že uživatelé nelegálních drog jsou skupinou dosti uzavřenou. Nekontaktovaní uživatelé se dokonce nazývají skrytou populací. Zvláště v počátečních stadiích rozvoje závislosti skrývají daní jedinci své užívání (před rodiči, ve škole...), a pokud nemají výraznější problémy (ztráta domova, zdravotní komplikace apod.), nic je ke kontaktu s jakoukoliv pro ně neznámou institucí nemotivuje. Velmi často též tito ohrožení jedinci, ať už v důsledku braní drog či na základě premorbidních osobnostních charakteristik, mají velké problémy v sociální komunikaci i v kontaktu s formální autoritou. Zároveň jsou však skupinou vysoce rizikovou, co se týče přenosu virových hepatitid či jiných komplikací způsobených užíváním nelegálních drog. Je tedy potřebné nalézat takové způsoby informování a oslovování skryté populace uživatelů nelegálních drog, které budou výše uvedená fakta brát v úvahu a budou i dostatečně účinné. Zaměřili jsme se proto na zkušenosti klientů z našeho souboru a zjišťovali, jaké je povědomí o službách NS mezi uživateli a jakými kanály se tyto informace šíří. Jako dostatečně informovaní o NS ve svém okolí se cítí 19 klientů (protokol 8)...Já si myslím, že je to dost známý. Myslím si, že každej ví, že si to řeknou mezi sebou, kdo jako žije už trochu v tom světě. Na nedostatek informací si stěžovali pouze 3 klienti našeho souboru. Tento poměr však nemůžeme brát tak optimisticky, protože se jedná o uživatele, kteří jsou s nějakou NS již v kontaktu. Někdy může být i pro zkušeného klienta (např. z Prahy) obtížné najít poprvé dané zařízení, které mu doporučili kamarádi, (protokol 12)...protože normální lidi, ty absolutně nevědí, když se zeptám na K- centrum, a ty, který třeba vědí, co to je, tak ještě na tebe spíš koukaj divně. Jiný klient, který v době našeho rozhovoru byl v K-centru poprvé, vypověděl, že než ho tam ten den kamarád přivedl, tak o centru nevěděl nic, (protokol 10)...ani že existuje. Pokusíme se podrobněji popsat jednotlivé způsoby, jak se informace o NS a zkušenostech s nimi mezi uživateli šíří, jak se klienti z našeho souboru o službách dozvěděli. Mapovali jsme také strategie, které jednotlivá zařízení k těmto účelům využívají. Pokusíme se též naznačit možná řešení problému jak efektivně a cíleně informovat co nejvíce uživatelů, kteří o službách nevědí. 8.1.1 Sdílení zkušeností a předávání informací mezi uživateli Hlavním a potenciálně i nejsilnějším kanálem šíření informací o NS jsou většinou sami uživatelé, kteří mezi sebou přirozeně komunikují a předávají si potřebné informace. To se projevilo i u klientů našeho souboru. Dvě třetiny všech účastníků (20 z 29) přímo uvedly, že se o NS dozvěděli od svých známých či kamarádů, kteří o daném zařízení či terénním programu již věděli. (protokol 07) T (pozn.: tazatel): A jak ses dozvěděl o těch streetworkrech? - 18 -

K (pozn. klient): No tak různě od kamarádů slyšíš, že támhle vyměňujou na ulici. Tak tam jdeš. Od kamarádů nebo spíš od známejch víš, že to funguje, takováhle funkce. T: A to káčko? K: Káčko? V káčku jsem byl poprvý, když mě pustili z Bílý Vody (psychiatrická léčebna, pozn. tazatele). To mi ukázal vlastně člověk, se kterým jsem byl v tý Bílý Vodě, a od tý doby jsem káčko navštěvoval pravidelně. Toto zjištění u našeho souboru, či spíše potvrzení všeobecně předpokládaného principu šíření informací, není samoúčelné. Pozitivní i negativní zkušenosti klientů s NS se samozřejmě přenášejí dále mezi skryté uživatele a mohou výrazně ovlivnit jejich odhodlání daných služeb využít. (protokol 22) K: Hele, nejsem hluchej, nejsem slepej. Komunikuju. Komunikace mezi narkomanama je velice důležitá. Nepodceňujte to! Tak to je prostě. Ty lidi, když si spolu někde šlehaj někde na schodech v baráku, tak si povídaj spoustu věcí. Velmi častý je u klientů i názor, že to je nejpřirozenější a nejefektivnější cesta, jak se o NS dozvědět. Spíše se předpokládá, že se někdo aktivně vyptává. Není to tedy tématem spontánních hovorů mezi uživateli, (protokol 11)...protože na to nepříjde řeč, většinou jsme pod vlivem, tak se bavíme o jinejch věcech. Klienti využívající pravidelně K-center či terénního programu uvádí jako jeden z nejdůležitějších zdrojů informací o nových službách či změnách samotné pracovníky NS. Pokud s nimi mají dobrý vztah, neobávají se s nimi dát do řeči i při náhodném kontaktu na ulici, spíše si toho hodně cení. (Protokol 18) Když je potkám, tak oni řeknou, že tady maj pohodu, pohodičku, jo. Je to tady v pohodě, dáš si tady kafe... 8.1.2 Informační letáčky a plakáty Spoléhat se pouze na šíření informací mezi klienty a jejich známými by velice brzy vedlo k poklesu nových kontaktů. Může se též stát, že v regionu existují i jiné skryté a poměrně izolované skupiny uživatelů drog, popřípadě izolovaní jedinci, kteří se o NS touto cestou nemohou dozvědět. Rozebereme zde podrobněji, co jsme zjistili o zkušenostech s informačními letáky a plakáty. Častým názorem klientů, ale i některých pracovníků NS je, že letáky mají smysl pouze tehdy, když je uživatel dostane přímo do ruky, například při náhodném kontaktu se streetworkery, a že jejich vylepování na různých místech po městě není účelné. ( Protokol 3) Letáčky? Když je někdo někomu dá do ruky, tak si toho všimne, ale jinak ne. Použití informačních letáčků a plakátů se však při kontaktování nových klientů velmi osvědčuje u terénního programu nymburského K-centra. Všeobecně platí, že takový způsob vyžaduje kvalitní a dobře promyšlenou obsahovou stránku. Leták by měl nějak zaujmout, něco hodnotného nabízet a přiblížit uživateli fungování NS, například zdůraznit princip anonymity či upozornit na mladý kolektiv pracovníků. Klient kolínského KC k letákům říká toto: (protokol 30) No, asi ty letáky. Jenomže ty letáky, co tady mají, tak jsou hrozně takový stručný. Měli by to nějak roztáhnout. Ještě promyšlenější by měl být výběr umístění. Pravděpodobně zde zabírá i kvantita. (Protokol 31) T: Jak se k tobě ty informace dostávaj? K: Přes letáky. Když já jdu domů, tak je tam nalepenej takovejdle velkej leták prostě. (Protokol 13) K: Hmm. No, jako visí to i u nás ve vchodě na nástěnce v paneláku. Tato metoda má jistě i svá úskalí. Jedním z problémů je aktualizace, bez které se může snížit pravděpodobnost úspěšného kontaktu. Každý leták by měl kromě výčtu hlavních služeb obsahovat aktuální informace o místě, dni a hodinách, kde probíhá terénní program, popřípadě kde a s jakou otevírací dobou fungují K-centra. (Protokol 14) K: Tady byly takový reklamy... Letáčky, no. Byly ty samolepky nalepený. - 19 -

T: A kde to bylo, kde jsi to objevil? K: To bylo přímo jako někde ve městě na nějaký lampě nebo... T: Co ses tam dozvěděl? K: Jako že to bylo ve čtvrtek, prej jako tam a tam a já jsem tam tenkrát šel a nic. Tak jsem si říkal, že to asi nefunguje, a pak jsem po pár měsících zjistil, že to je v pátek, tak jsem tam šel, seznámil se s nima a používám ji do teďka, tu službu. Z ohniskové skupiny vedené s pracovníky NS vyplývá, že distribuce letáků v restauracích, hernách a barech cílovou populací často navštěvovaných se většinou míjí účinkem, protože majitelé či provozovatelé těchto zařízení nejsou ochotni tyto letáky ve své provozovně umístit, nebo to pouze přislíbí a následně letáky odstraní. (Protokol FG) KC Benešov: Je to takový, že mi slíbí úplně všechno, a pak to tak jako zahoděj. Že to tak jako ty lidi nenajdou. Jako potenciálně účinné se jeví umísťování letáků do lékáren, kam si skrytá populace uživatelů chodí kupovat injekční materiál. Nemáme však dostatek informací o tom, do jaké míry jsou lékárníci ochotni spolupracovat takovým způsobem, aby se informace dostaly přímo k cílové populaci a neskončily v záplavě ostatních, mnohem poutavějších letáčků farmaceutických firem. Na úrovni spekulací by se dalo i předpokládat, že si tím vlastně lékárna může snížit tržby. Zkoušejí to např. pracovníci K-centra v Kolíně, zatím však bez zpětné vazby o úspěšnosti. (Protokol FG) KC Kolín: My třeba máme dobrou zkušenost s tím, že ty letáky dáváme do lékáren, a tak, když někdo příjde pro stříkačky, tak mu dávají automaticky do ruky ten leták. Pracovníci nemají kontrolu nad tím, zda se tak skutečně děje a zda jsou lékárníci ochotni pomoci cíleně informovat uživatele, kteří u nich nakupují injekční materiál. Klienti též neuvádějí, že by se o KC Kolín dozvěděli právě prostřednictvím letáku z lékárny. Dá se tedy jen doporučit tuto možnost vyzkoušet a sledovat její účinnost. Na otázku, kde a jakou formou by se ještě mohli uživatelé o nabídce NS dozvědět, odpověděl i jeden z klientů: (protokol 12) V lékárnách ještě. 8.1.3 Spolupráce s médii a jiná celoplošná propagace Propagace programu harm reduction pomocí informačních stánků při speciálních příležitostech, dnů otevřených dveří a článků v médiích je jedním z cílů pracovníků NS. Na druhou stranu se tímto způsobem dozvídají o působení a konkrétní činnosti všichni občané, což může mít i své negativní následky. Jedním z nich může být například ztráta anonymity klientů v důsledku všeobecně známé polohy KC, což platí zejména na malých městech. Kontaktní centrum a jeho pracovníci se tak mohou dostat do konfliktu, který spočívá v loajalitě vůči klientům a na druhé straně naráží na obtíže při práci s rodiči nebo tendence celé místní komunity stigmatizovat a deklasovat uživatele drog (Libra, 2003). Takovéto šíření informací nezacílené přímo na uživatele drog je podle některých klientů spíše zbytečné a mohlo by být dokonce na škodu (3x explicitně vyjádřeno). (Protokol 05) Já jsem rád, že to káčko funguje, že o něm vědí lidi, co berou a co ho potřebujou, a ten zbytek tý veřejnosti podle mě o něm nepotřebuje vědět, protože to nevidím jako chytrý, dělat nějakou propagandu. Billboardy nepomůžou Z takovýchto výpovědí se dá spíše usuzovat, že někteří klienti jsou velice citliví na svou anonymitu a že si nepřejí, aby kontaktní centrum a jeho poloha byly všeobecně známé. Vidí v tom jisté ohrožení. Jiným klientům propagace v médiích naopak nevadí a na otázku, co by přilákalo více klientů odpovídají: (protokol 12) K: No, možná větší informovanost o těch káčkách a prostě vysvětlit jim, že i když se tam člověk zaregistruje, tak ty údaje, který jim tam řeknou, tak že je to jenom pro ně, že jo.... T: Kdo by jim to měl říct? - 20 -