Angloamerika (Kanada,USA) Vypracoval:Jakub Maláč
Kanada Oficiální název : Kanada Hlavní město: Ottawa Rozloha: 9 984 670 km2 Počet obyvatel: 32 507 874 (odhad 2004) Oficiální jazyk: Angličtina a Francouzština Státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealthu Hlavní náboženství: římsko-katolické (43,2 %); bez vyznání (16,2 %); ostatní (25,6%) Čas: SEČ -6 Měna: kanadský dolar ($ CAD)
USA Oficiální název : Spojené státy americké Hlavní město: Washington, D.C Rozloha: 9 629 091 km2 Počet obyvatel: 293 027 571 (r. 2004) Oficiální jazyk: Angličtina Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: protestantské (53%); katolické (25%); ostatní (13%); bez vyznání (9%) Čas: -6 Měna: americký dolar (USD)
Severní Amerika se kvůli ekonomickým, historickým odlišnostem a rozdílné poloze počítá vzhledem k jižní Americe jako samostatný podkontinent, Rozloha: 24,4 mil. km2 Poloha: severní polokoule Pobřeží je velni členité s množstvím zálivů, poloostrovů a ostrovů. Reliéf: Vývoj reliéfu ovlivňuje poloha jednotlivých částí kontinentu vzhledem k typu rozhraní litosférických desek. Sev Am.leží na Severoamerické litosférické desce. Jádro severoamerického kontinentu tvoří Kanadský (Laurentinský) štít. Při jejím záp. pobřeží probíhá konvergentní rozhraní s deskou Pacifickou, která se zde podni podsouvá. V místě podsouvání nenachází hlubokooceánský příkop a na pevniněvysoké pásmo pohoří Kordillery (vyvrásněny na přelomu druhohor a třetihor). Kordillery patří k jednomu z nejrozsáhlejších horských systémů Země a spolu s jihoam. Andami jsou nejdelším pásemným pohořím světa (přes 15 000 km). Nejvyšší hora Mt. McKinley. V oblasti obratníku Raka dochází k horizontálnímu posunu Pacifické a Severoam.Desky (6 cm za rok). Toto vzájemné tření desek vyvolává zemětřesení, které ohrožuje zejména okolí Los Angeles a San Francisca (zlom San Andreas).Na jz. se Kokosová deska podsouvá pod desku Severoamerickou. Východní část sev. Ameriky je geologicky starší- Appalačské pohoří (prvohory).
Vodstvo:USA- Mississippi, Missouri, Ohio, Colorado, Tennessee Kanada- Yukon, Mackenzie-energetické využití, napájena vodou ze tří velkých jezer (Velké Medvědí, Velké Otročí, Athabasca),ř.Sv. Vavřince Největšími americkými jezery jsou Velká jezera na hranicích USA-Kanada, která tvoří celkem 5 jezer: Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské,Ontario. Tato jezera mají, s výjimkou Erijského, dno pod úrovní hladiny světového oceánu. Nejhlubší je Hořejší. Mezi Erijským a Ontariem Jsou Niagarské vodopády. Jezera jsou vzájemně propojena řekami a kanály a jsou důležitým zdrojem vodní energie. Vodu z jezer odvádí do Atlantského oceánu řeka Sv. Vavřince
Podnebí: Nejsevernější část amerického kontinentu náleží do arktického pásu, který zahrnuje zaledněná území a pásmo arktických pustin. Aljaška a stř. Kanada mají klima kontinentální se studenou a suchou zimou a krátkým teplým létem. Směrem k východu, s rostoucí blízkostí Atlantského oceánu, se klima mění ve velmi vlhké. Severových. pobřeží je navíc ochlazováno vlivem studeného Labradorského proudu. Velká část severoam. kontinentu je charakteristická rychlým růstem kontinentality od vých. na záp. Jih centrálních rovin má podnebí subtropické, nejjižnější část Floridy pak leží nevlhkém tropickém pásu. Oteplující vliv na tuto část pevniny má teplý Golfský proud. Oblast Skalnatých hor se vyznačuje suchým kontinentálním klimatem se srážkami rostoucími s nadm. v. Extrémní suchostí a kontinentalitou se vyznačuje podnebí vnitřních Kordiller (extrémní teploty naměřeny v Údolí smrti).v celé západní části Kordiller se projevuje vliv Tichého oceánu a podnebí má oceánský charakter. Poloostrov Kalifornie má aridní (suché a horké) tropické podnebí. Z oceánů přicházejí hurikány, ve vnitrozemí jsou tornáda.
Biota: Povrch ledovců je bez života (nunataky= hory vyčnívající z ledovce- mechy, lišejníky). Arktické pustiny- lední medvěd, ploutvonožci. Dále na jih se táhne široké pásmo tundry pokrývající rozsáhlá bezlesá území- mechy, lišejníky, zakrslé dřeviny. Největší lesní komplex Sev.Am tvoří boreální lesy v Kanadě. Střední část kontinentupokrývá travnatý pás (prérie), kterýže oddělen od oceánu pásmy hor a lesů. Velké Roviny v podhůří Kordiller jsou porostlé suchomilnou bylinnou vegetací- pásmo stepí. V horských kotlinách a pánvích, ale i na náhorních plošinách vznikla speciální společenstva pouštních a polopouštních rostlin a živ.pouště mírného pásu- Velká písečná p., Velká solná p., Nevadská poušť. Pouští Subtrop. pásu je Mohavská p., a Gilská.
Hospodářství: USA - 28 020 HDP/obyv., z jedné pětiny se na něm podílí průmyslová výroba - hospod. rozvoji napomáhala rozlehlá území a velké přírodní bohatství. Na poč. 20. stol. měly USA nejvyšší objem výroby, hromadil se kapitál a vznikaly velké monopoly. Průmysl je soustředěn v tzv. průmyslovém pásu (od Baltimoru při Atlantiku podél j. břehů Velkých jezer až k souměstí Chicago- Milwauke). Velmi významný je strojírenský a elektronický průmysl (Philadelphia, New York, Detrit, Pittsburg). Automobilový průmysl- Ford, Chrisler, Letecký prům. Boening (Seattle). V Kalifornii sídlí největší počítačová firma na světě Microsoft. Energetika se opírá o velké zásoby fosilních paliv- hl. centrum těžby ropy a zemního plynu je při Mexickém zálivu, vyváží se uhlí. Převládají tepelné elektrárny. Těžba rud na záp.usa.
- základem rozvinutého (mechanizované a specializované) zemědělství je živočišná výroba, kterou zabezpečuje značná část rostlinné výroby. Ve stepích chov hovězího, u měst chov drůbeže. USA jsou důležitým producentem kukuřice (kukuřičný pás jižně od Velkých jezer), pšenice (pšeničný pás se na jihu překrývá s kukuřičným a pokračuje západně od Velkých jezer do Kanady), cukrovky, sóje, bavlníku, citrusů, podzemnice olejné, vinné révy, tabáku, cukrové třtiny
KANADA - 19 200 HDP/obyv. - největší světový producent niklu (Manitoba) a zinku (poloostrov Labrador). Vedle zásob rud má Kanada světově významné zdroje draselných solí (Saskatchewan), azbestu (mezi ř.sv.vavřince a hranicí USA),ropy a zemního plynu (Edmonton). Typická je výroba barevných kovů (Al), výroba celulózy, petrochemie na západě. Mezi průmyslová centra patří Montreal Toronto. - objemem zásob dřeva zaujímá Kanada 2.místo na světě. Kvůli klimatickým podmínkám ze zemědělství využívat pouze desetinu rozlohy země- 2. nejvýznam. vývozce pšenice (vnitrozemí). Východ má příměstský charakter- drůbež,mléko,zelenina. Převládá živočišná výroba. - levná vodní energie (až 90%) - doprava: hustá síť dálnic, obrovská letiště ve vnitrozemí, množství vodních cest. Největší podíl na nákladní dopravě má železnice. Osobní železniční doprava je velmi komfortní. Převládá automobilová doprava.