4. 2. Rozdělení klimatu ČR podle Langova dešťového faktoru - DF h DF = velmi vlhká oblast. 61-70 suchá oblast. 71-80 přechodná oblast



Podobné dokumenty
EU V/2 1/Z31. Česká republika podnebí

Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR

Klima Vsetína. RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.

HYDROLOGIE téma č. 8. Odtokové režimy řek

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

Hydrologie a pedologie

Vy_32_Inovace_07_Amerika

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR

ASTROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. Podle tezí Johannese Keplera zpracovala Ivana Černá

Klimatické podmínky Mostecka současnost a výhled do budoucnosti

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Tropické deštné lesy

Název materiálu: Počasí a podnebí - opakování

4. Africké savany Fyzicko - geografické podmínky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Vy_32_Inovace_04_Afrika pracovní list

Výtisk číslo: 1. Rozdělovník výtisků: č. 1 Obec Dražice č. 2 Obec s rozšířenou působností Tábor č. 3 Zpracovatel Ing.Tomáš PAPEŽ. Strana 1 (celkem 45)

K L I M A O L O M O U C E

Krymské hory a Kavkaz Vegetace Evropy 5. Krymské hory a Kavkaz verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU

49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Uznané zdroje reprodukčního materiálu v ČR stav, vývoj a využívání v posledních letech

Věra Keselicová. červen 2013

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Petr Suchan. Klimatologie středomořských cyklón. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

MRAZOVÝ INDEX A HLOUBKA PROMRZÁNÍ PŮDY JAKO MOŽNÉ UKAZATELE ZMĚNY KLIMATU

OBDOBÍ II.PILÍŘ NÁROKOVÉ DOTACE. II. PILÍŘ - nárokové dotace - Agro-envi Perlinger

VY_52_INOVACE_75 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Buk lesní

Digitální učební materiál

Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a životní prostředí Zdroje energie I.

Důchody v Pardubickém kraji v roce 2014

7. Společenstva a biomy

MASTER PL- Electronic

Klima Asie. Miroslav Šobr

5. ZPF A PUPFL 5.1 HRADECKO

Dopravní nehody v roce 2015 ve statistických číslech

klima Vy_32_inovace_Zeměpis_43

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Potřeba pitné vody Distribuční systém v Praze. Želivka (nádrž Švihov, řeka Želivka) povrchová voda

Hliník Lužický. Projekt: Mé oblíbené místo z pohledu geografa v průběhu čtyř ročních období. Vypracoval: Martin Hudec, 2. A

ANALÝZA ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍHO STYLU MLÁDEŢE V KRAJI VYSOČINA. MUDr. Stanislav Wasserbauer

Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa

Tepelná výměna. výměna tepla může probíhat vedením (kondukce), sáláním (radiace) nebo prouděním (konvekce).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

Reakce sazenic a mladších porostů smrku ztepilého a borovice lesní na simulované sucho

Euro a stabilizační role měnové politiky. 95. Žofínské fórum Euro s otazníky? V Česku v představách, na Slovensku realita Praha, 13.

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

1 Typografie. 1.1 Rozpal verzálek. Typografie je organizace písma v ploše.

PŘÍSPĚVEK KE STUDIU TEPLOTNÍCH INVERZÍ V OLOMOUCI CONTRIBUTION TO STUDY OF TEMPERATURE INVERSIONS IN OLOMOUC

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY. 3. přednáška Klima

KOMPAKT m Kč Kč Kč EUROLINE 2011

VOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY

Zateplovací systémy Baumit. Požární bezpečnost staveb PKO PKO PKO

41/Meteorologie Atmosféra Chemické složení atmosféry směs plynů, vodních kapiček, ledových krystalků a znečišťujících příměsí

GLOBÁLNÍ EKOSYSTÉMY. 2. Energetické toky v ekosystémech sluneční záření = zdroj energie pro biosféru

Meteorologické aspekty bouře Sandy

Železniční přejezdy. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Mřížky a vyústky NOVA-C-2-R2. Vyústka do kruhového potrubí. Obr. 1: Rozměry vyústky

VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB

KUMULACE METEOROLOGICKÝCH EXTRÉMŮ NA PŘÍKLADU LÉTA 1983

Rail Tec Arsenal klimatický aerodynamický kanál ve Vídni

SŠ didakika. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory Pro

Sucho, nezdar zalesnění a nahodilé těžby v Jihomoravském regionu

Statistiky cyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

Základní informace. Kolín, Leden/Únor

Energetický regulační

VYBRANÉ ARGOKLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY ČESKÉ RE- PUBLIKY NA ZÁKLADĚ KLIMATICKÝCH DAT V GRIDU 10 KM

Znečištění ovzduší benzenem na území města Ostravy v letech

3. ročník BI-TV. Kateřina Vaněčková PdF UK Praha. PdF MU Brno

Obnovitelné zdroje energie OZE OZE V ČR A VE SVĚTĚ, DEFINICE, POTENCIÁL. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý CSc.

Studium struktury společenstev epigeických brouků na výzkumných plochách. Jaroslav Boháč, Jihočeská univerzita České Budějovice 30.3.

Středozemní klima Atlantické klima Středoevropské přechodné klima Východoevropské kontinentální klima

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU),

VY_32_INOVACE_Z6 14. Téma: Biomy závěrečný test. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Planety jednotlivě. 5. Atmosféry dvou nejbližších planet od Země, Venuše a Marsu jsou nevhodné

Mikroklima porostu. Jakub Brom

Rozsah podmínek určený minimální a maximální hodnotami, které jsou pro daný organismus přijatelné (dolní a horní letální

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Ecophon Solo Circle na stěnu

MODELOVÉ OTÁZKY PŘIJÍMACÍHO TESTU ZE ZEMĚPISU UNIVERZITA KARLOVA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÁ SEKCE

VY_52_INOVACE _86 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Habr obecný

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

Jezděte s námi na CNG

S T A T I S T I K A. nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. za období roku 2015.

Obr. 13.3/276 Foucaltův kyvadlový pokus odchylka padajících těles Změny v rotaci Země dlouhodobé zpomalování

Závodní pneumatiky Continental. Pro maximální výkon při závodu.

Časová variabilita nástupu fenofází vybraných rostlin (divoce rostoucích) v závislosti na meteorologických podmínkách v Česku

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

Stochastické generování srážek pomocí vybraných generátorů počasí

Vzdělávací oblast : Člověk a příroda. Předmět : Zeměpis. Téma : Lidské rasy. Ročník: 9.

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

ODBĚRY PODZEMNÍ VODY V LUHU LEDNICE DO SÍTĚ VAK BŘECLAV

OBCE S E L O U T K Y

TRENDY VEGETAČNÍHO OBDOBÍ

10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 10.1 HRADECKO

Podpora investorů v Ústeckém kraji z pohledu zaměstnanosti. JUDr. Jiří Vaňásek

Transkript:

75/Klimatologie věda o podnebí Země zjednodušeně věda o počasí podnebí je výsledkem změn (tepelných, světelných, vlhkostních, tlakových aj.), podmíněných postavením země k slunci a závisí zejména na zeměpisné šířce, rozšíření souší a moří, na nadmořské výšce apod. Podnebí (klima) = dlouhodobý režim počasí, průměrné hodnoty meteorologických prvků zjišťované po dlouhé časové období (nejméně 10 let, zpravidla 30 50 let) 4. 1. Rozdělení klima (klima je středního rodu, 2. p. klimatu) podle zeměpisné šířky: > polární, chladné, mírné, subtropické a tropické pásmo podle vzdálenosti od moře: > přímořské (maritimní): větší oblačnost, vyšší úhrn srážek, menší výkyvy teplot > suchozemské (kontinentální): menší oblačnost, menší úhrn srážek, větší výkyvy teplot podle nadmořské výšky: > se stoupající výškou ubývá teploty přibližně na 100 m o 0,6 C (v létě o 0,7 C, v zimě o 0,44 C) > změna teploty je nepřímo úměrná masivnosti pohoří, rozsáhlá pohoří vystavují slunečnímu záření velké plochy a teploty s výškou ubývá pomaleji než v izolovaných horách > jižní expozice mají studenější zimu a teplejší léto než expozice severní > střídání lesních společenstev (lesní vegetační stupně) > klima nížin: dopadající záření méně intenzivní, v ovzduší více nečistot, delší léto, menší úhrny srážek > klima podhůří > klima hor: intenzivnější záření, čistší ovzduší, krátké léto, větší úhrny srážek > klima velehor podle půdního krytu: > pouštní, stepní, lesní klima podle množství srážek: > suché (aridní), vlhké (humidní), sněhové (nivální) klima podle velikosti území: > makroklima: klima velkých územních celků (kontinenty, oceány či jejich části apod.) > mezoklima: klima menších územních celků (města, údolí, hory) > místní klima: klima částí měst, místní krajina > mikroklima: např. klima lesního porostu apod. 4. 2. Rozdělení klimatu ČR podle Langova dešťového faktoru - DF h DF = t ( pr) h průměrný roční úhrn srážek > t(pr) průměrná roční teplota (náhrada obtížně měřitelného, ale přesnějšího výparu) Hodnota Langova dešť. faktoru méně než 60 Typ klimatu velmi suchá oblast 61-70 suchá oblast 71-80 přechodná oblast 81-100 vlhká oblast více než 100 velmi vlhká oblast

76/Klimatologie 4. 3. Charakteristika dní s určitou extrémní teplotou > ledový den: maximální teplota < 0 C > mrazový den: minimální teplota < nebo = 0 C > letní den: maximální teplota > nebo = 25 C, minimální teplota > 0 C > tropický den: maximální teplota > nebo = 30 C, minimální teplota > 0 C > tropická noc:minimální teplota > nebo = 20 C Box Přírodní oblasti země rovníkový (ekvatoriální) pás od rovníku k 10 sev. a jižní zem. šířky rovníková vzduchová hmota průměrná teplota 24 28 C, úhrn srážek 1000 3000 mm atmosférické srážky mají bouřkový charakter, nad pevninou prší odpoledne, nad oceány v noci vždyzelené tropické deštné lesy rozšířeny ve třech oblastech: jihoamerické (Amazonka, Orinoko),africké (Kongo, Zair), indomalajské (Indonésie, Nová Guinea, Zadní Indie) podrovníkový (subekvatoriální) pás na sever a jih od rovníkového pásu ke 20 sev. a jižní zem. šířky střídají se období vlhka (letní monzuny) s obdobími sucha (vane suchý tropický vzduch) tropické střídavě vlhké lesy opadavé lesy, monzunové oblasti přední a zadní Indie vnější tropické pásy 20-30 sev. a jižní zem. šířky, úhrn srážek menší než 100 mm suchý tropický vzduch, kolísání teplot savany travnaté a křovinaté porosty se skupinami stromů se silnou kůrou a širokými korunami polopouště a pouště oblasti kolem obratníků, asi 1/3 souše, výpar vody značně převyšuje roční úhrn srážek subtropické pásy 30-40 sev. a jižní zem. šířky vždyzelené tvrdolisté lesy a křoviny mírné pásy od 40 zem. šířky k polárnímu kruhu polární vzduch, střídání 4 ročních období stepi a lesostepi menší úhrn srážek lesy mírného pásu alespoň 500 mm srážek listnaté lesy, smíšené až jehličnaté lesy, jehličnaté lesy (tajga) subarktický a subantarktický pás dlouhá a chladná zima, krátké léto malý úhrn srážek lesotundra, tundra arktický a antarktický pás arktický, resp. antarktický vzduch průměrná teplota nejteplejšího měsíce nižší než 0 C malý úhrn srážek (100 200 mm) polární mrazové pustiny a trvale zaledněné krajiny 4. 4. Charakteristika základních klimatických poměrů ČR 4. 4. 1. Klimatické oblasti ČR

77/Klimatologie teplá oblast (termofytikum) vymezena izolinií 50 a více letních dnů v roce > člení se na 5 teplých podoblastí, více než 160 dnů s průměrnou teplotou 10 C a více mírně teplá oblast (mezofytikum) vymezena červencovou izotermou 15 C > člení se na 11 mírně teplých podoblastí, 120 160 dnů s průměrnou teplotou 10 C a více chladná oblast (oreofytikum) > člení se na 7 chladných podoblastí, max. 140 dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 4. 4. 2. Klimatické poměry 4. 4. 2. 1. Teplotní poměry (tab. 4-1) značně ovlivněny nadmořskou výškou průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí od 0 C do 10 C průměrná červencová teplota mezi 13 18,5 C průměrná lednová teplota mezi 2 až 5 C teplem se řídí vegetační doba, rostliny mohou růst jen při určité nejnižší teplotě (průměrná teplota vzduchu musí být alespoň 6-8 C, teplota půdy pak 3 4 C) hlavní vegetační období průměrně začíná 24. 4. a končí 12. 10. (nástupem končí pravidelné noční mrazy, rozkvétají ovocné stromy) pro lesnictví je důležitá izoterma 10 C, která souvisí s plným rozvojem vegetace (olistění stromů na jaře, žloutnutí listí na podzim) tam, kde se průměrná denní teplota 10 C již nevyskytuje alespoň 60 dní v roce, končí přibližně hranice lesa letní optimální teploty pro rostliny je 24 34 C, pro nasazení plodů ještě o něco vyšší 4. 4. 2. 2. Srážkové poměry (tab. 4-1) značně proměnlivé průměrný roční úhrn srážek kolísá od 450 mm (Žatecko, Dyjskosvratecký úval) do 1700 mm (Krkonoše) návětrné strany pohoří srážkově bohatší, na závětrných stranách vzniká tzv. srážkový stín (závětří Krušných hor, Dyjskosvratecký úval) srážek s nadmořskou výškou přibývá srážkový výškový stupeň činí 50 60 mm/100 m rozdělení srážek podle ročních období: > léto 40% > jaro 25% > podzim 20% > zima 15% sněhová pokrývka se vytváří obvykle na přelomu listopadu a prosince v nížinách sněhová pokrývka malá nebo zcela chybí (běžné holomrazy) v lesních oblastech nižší sněhová pokrývka 4. 4. 2. 3. Bouřky nejčastější v červenci (červnu), minimálně v zimních měsících průměrně za rok 20 25 dnů s bouřkou (nejvíce v horských oblastech) 4. 4. 2. 4. Režim větrů v ČR převládá západní proudění přináší vlhký vzduch se stoupající nadmořskou výškou se rychlost proudění zvyšuje 4. 5. Mikroklimatologie lesních porostů studuje podnebí nejmenších prostorů, obvykle o horizontálních rozměrech do 1 km a vertikálně omezené na vrstvu vzduchu přiléhajícího k zemskému povrchu

78/Klimatologie na malých vzdálenostech se rychle mění klimatické poměry 4. 5. 1. Mikroklima uvnitř porostu 4. 5. 1. 1. Mikroklima holých ploch teplotně i vlhkostně extrémní (velké výkyvy) pro rostliny málo příznivé často se tvoří mrazové kotliny (značné rozdíly i na malých vyvýšeninách) celkově jsou příznivější severní expozice (při nižší teplotě vlhčí vzduch a menší výpar z povrchu půdy) nepříznivý vliv mají trávy a buřeň (izolují příliv tepla) nad úrovní travního porostu trpí kultury mrazy 4. 5. 1. 2. Mikroklima jehličnatých porostů mikroklima řídce zapojených porostů (světlomilné dřeviny borovice, modřín) podobné mikroklimatu holých ploch světlomilné dřeviny propouští hodně srážek a světla, malé rozdíly v teplotách oproti holým plochám (půdy jsou spíše suché), značné rozdíly teplot uvnitř porostu v průběhu roku mikroklima smrkových porostů je vyrovnanější menší výkyvy teplot, vyšší relativní vzdušná vlhkost než na holých plochách (uvedené faktory zlepšují použití přirozené obnovy) 4. 5. 1. 3. Mikroklima listnatých porostů u porostů stinných dřevin (např. buk) značné rozdíly v průběhu roku (souvisejí s olistěním) v létě nižší teplota a vyšší vlhkost než na holé ploše, zimě podobné podmínky jako na holé ploše 4. 5. 2. Mikroklima poloh (expozic) údolí mají větší výkyvy teplot než vrcholové polohy mikroklima údolí značně závislé na hloubce, šířce a směru (severojižní nebo západovýchodní) terénní prohlubně jsou obecně vlhčí a chladnější půdy mokré až zbahnělé ztížená obnova porostů terénní vyvýšeniny trpí zejména výsušnými větry v přirozených lesích dochází v důsledku těchto jevů ke zvratu vegetačních stupňů (např. buk je níže než dub) 4. 5. 2. 1. Mikroklima jižních expozic typické velké teplotní výkyvy denní teploty dosahují vysokých hodnot klesá relativní vzdušná vlhkost (rychlý rozklad humusu) půdy se značně vysušují ztížená obnova porostů na holosečích vysoké teploty urychlují pučení pupenů ohroženy pozdními mrazy v zimě mohou kmeny trpět korní spálou (jako důsledek nerovnoměrného ohřívání kmenu) polohy vhodné pro slunné dřeviny 4. 5. 2. 2. Mikroklima severních expozic nízké teploty s menšími denními výkyvy (ochlazování studeným severním větrem) kratší vegetační doba (sníh pomaleji taje a půda rozmrzá) horní hranice lesa posunuta do nižších nadmořských výšek polohy vhodnější pro stinné dřeviny 4. 5. 2. 3. Mikroklima východních (VE) a západních (ZE) expozic VE trpí výsušnými a studenými východními větry, rostliny jsou více ohrožovány mrazíky ZE jsou vlhčí (vlhký oceánský vzduch), půdy se více ohřívají velký výpar z půdy i z rostlin sucho může působit značné škody

79/Klimatologie Tab. 4-1 Tabulka průměrných teplot a úhrnů srážek vybraných meteorologických stanic v ČR Meteorologická Měsíc stanice 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Rok 12. Průměrná teplota vzduchu ( C) Brno, Tuřany -2,5-0,3 3,8 9 13,9 17 18,5 18,1 14,3 9,1 3,5-0,6 8,7 České Budějovice -1,8-0,3 3,4 8,1 13 16,2 17,7 17,1 13,5 8,4 3,3-0,3 8,2 Doksany -2-0,2 3,7 8,5 13,4 16,8 18,1 17,4 13,5 8,5 3,7 0 8,5 Holešov -2,4-0,3 3,6 8,7 13,7 16,6 18 17,6 13,9 9 3,7-0,4 8,5 Hradec Králové -2,1-0,2 3,5 8,4 13,5 16,7 18,1 17,6 13,9 9,1 3,6-0,3 8,5 Cheb -2,5-1,2 2,4 6,7 11,7 15 16,5 15,8 12,5 7,8 2,4-1 7,2 Churáňov -4,1-3,8-1,1 2,9 7,8 11,1 12,9 12,4 9,5 5,4 0,1-3,1 4,2 Klatovy -2-0,5 3,2 7,6 12,5 15,9 17,6 17 13,4 8,3 3,1-0,5 8 Kuchařovice -2,4-0,5 3,6 8,6 13,5 16,7 18,5 18 14,3 9 3,3-0,6 8,5 Liberec -2,5-1,2 2,3 6,6 11,7 14,8 16,2 15,8 12,4 8,3 2,9-0,8 7,2 Lysá hora -6,4-5,7-2,9 1,5 6,8 9,7 11,3 11,2 8 4-1,5-5 2,6 Milešovka -4,6-3,3 0,2 4,5 9,8 12,9 14,5 14,1 10,8 6,2 0,5-2,8 5,2 Mošnov -2,4-0,7 3,2 8,2 13,2 16,4 17,8 17,2 13,6 8,9 3,7-0,4 8,2 Olomouc -2,4-0,2 3,8 9,1 14,2 17,1 18,6 18 14,3 9,1 3,7-0,4 8,7 Praha, Karlov -0,9 0,8 4,6 9,2 14,2 17,5 19,1 18,5 14,7 9,7 4,4 0,9 9,4 Praha, Ruzyně -2,4-0,9 3 7,7 12,7 15,9 17,5 17 13,3 8,3 2,9-0,6 7,9 Přibyslav -3,6-1,9 1,7 6,4 11,4 14,5 15,9 15,5 12,1 7,5 2-1,8 6,6 Semčice -1,9 0 3,8 8,8 13,8 16,9 18,3 17,8 14 9,2 3,7 0 8,7 Svratouch -4,4-2,9 0,5 5,2 10,3 13,4 15 14,8 11,4 6,8 1-2,7 5,7 Tábor -2,8-1,1 2,6 7,4 12,6 15,8 17,3 16,6 12,9 7,9 2,7-1 7,6 Velké Meziříčí -3,4-1,5 2,1 7,2 12,4 15,6 16,9 16,2 12,3 7,4 2,4-1,6 7,2 Velké Pavlovice -1,9 0,3 4,3 10 14,9 17,6 19,4 18,8 15 9,5 4,1-0,2 9,3 Úhrn srážek (mm) Brno, Tuřany 24,6 23,8 24,1 31,5 61 72,2 63,7 56,2 37,6 30,7 37,4 27,1 490,1 České Budějovice 22,6 23,4 32 46,5 70,1 93 77,8 78,8 47,5 32 34,7 24,5 582,8 Doksany 20,4 19,2 22,7 32,8 55,2 56,5 59,8 63 41 29,9 31,3 24 455,9 Holešov 27,8 29,2 29,2 42,5 68,9 88 78 77,6 48,4 41,4 45,6 38,6 615,4 Hradec Králové 36,3 31,8 33,8 38,8 72,1 75 71,1 83,1 50 39,2 43 42,6 616,8 Cheb 36 29,4 34,8 38,3 56 66,6 59,2 68,9 48,4 37,5 41,1 43,9 560,1 Churáňov 78,7 67,2 80 86 103 128 114 116 77,3 62,2 83,5 95,3 1090,7 Klatovy 29,3 29,8 36,7 46,1 67,4 72,7 79 78,6 53,3 37,1 37,3 32,6 599,8 Kuchařovice 20,8 23,9 25,1 32,9 59,8 74,9 60,3 53,4 36,7 28,2 33,7 21 470,5 Liberec 53,3 46,2 48,9 58,2 80,2 84,9 87,9 88,4 65,4 59,6 63,1 67,3 803,4 Lysá hora 83,4 81,2 76,8 90,6 136 173 197 176 104 78,1 96 99,9 1390,8 Milešovka 27,7 29,6 32,9 40,7 61 63,9 62 71 47,6 32,8 39,2 36,5 544,9 Mošnov 26,7 30,2 34 52,4 91,2 104 91,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,3 701,8 Olomouc 27,5 25,5 27,2 37,8 73,3 78,4 76,4 68,8 44,5 40 40,4 30,3 570 Praha, Karlov 19,8 19,2 24,4 31,8 59,9 58,8 58,3 63,2 37,1 26,3 28,2 19,5 446,6 Praha, Ruzyně 23,5 22,6 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40 30,5 31,9 25,3 525,9 Přibyslav 41,2 35,1 38,2 43,1 80,5 91,2 79,5 81,2 53,7 39,8 46,3 45,5 675,3 Semčice 33 27,5 34,3 39,5 70,9 65,7 72 70,1 42,9 39,6 43,1 40,1 578,7 Svratouch 43,7 40,3 41,1 54,2 86,7 97,5 91,4 97,4 60,9 44,8 51,3 52,1 761,5 Tábor 32,5 30,7 34,4 41,4 66,9 79,3 68,4 72,7 45,6 35,2 36,2 35,4 578,8 Velké Meziříčí 41 35 34,7 40,5 72,8 74,1 67,7 66,5 45,1 33,7 43,6 39,5 594,4 Velké Pavlovice 23 24 24,3 33 59,2 72,3 60 52,4 39,2 34,7 38,3 29,6 490