Středozemní klima Atlantické klima Středoevropské přechodné klima Východoevropské kontinentální klima
|
|
- Helena Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OBSAH 1. ÚVOD 1 2. PODNEBÍ ZEMĚ A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ Způsoby rekonstrukce klimatu v historii Klima v prehistorické době Prekambrium Teorie kontinentálního driftu Prvohory Druhohory Třetihory Čtvrtohory Poslední doba ledová Klima v holocénu Středoevropské malé pluviály" KLIMATICKÉ ZMĚNY A JEJICH PŘÍČINY Astronomické změny klimatu Kosmické katastrofy Astronomické teorie klimatických změn Změny sluneční aktivity Geofyzikální změny klimatu Pohyb kontinentů Vulkanismus Změny mořského dna a mořské proudy Atmosférická cirkulace Snaha o ovlivnění počasí Změny v klimatu budoucnosti Pozorované změny Pohled do budoucna KLIMATICKÉ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉMY, KATEGORIE KLIMATU, KLIMATICKÉ 37 MODELY 4.1. Klimatické klasifikační systémy Klasifikace klimatu podle W. Köppena Thornthwaiteova klasifikace Klasifikace klimatu podle A.N. Strahlera Klasifikace klimatu podle Alisova Kategorie klimatu Globální klima Makroklima Mezoklima Mikroklima Klimatické modely Jednoduché modely Trojrozměrné klimatické modely (GCM - General Circulation Models) Využití klimatických modelů KLIMA EVROPY A ČESKÉ REPUBLIKY Klima Evropy 46
2 Středozemní klima Atlantické klima Středoevropské přechodné klima Východoevropské kontinentální klima Severoevropské polární klima Vysokohorské klima Klima České republiky Vývoj počasí Roční chod počasí Klimatické oblasti Obecné charakteristiky Klimatická budoucnost Evropy a ČR Dopady na lesní hospodářství Dopady na zdraví člověka Cesty k nápravě? HISTORIE METEOROLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ Prvopočátky pozorování Starověké civilizace Antika Středověk Stoletý kalendář Středověká meteorologie v českých zemích Meteorologie v 18. století Pokusy s atmosférickou elektřinou Klementinum Osobnosti klementinské observatoře v 18. a na zač. 19. století Rozvoj světové meteorologie v 19. století Rozvoj české meteorologie v 19. století a na začátku 20. století Meteorologie mezi dvěma světovými válkami ve světě Meteorologie mezi dvěma světovými válkami v Čechách Státní ústav meteorologický Meteorologie na univerzitách Světová meteorologie po válce, její vývoj do současnosti Česká meteorologie po válce, její vývoj do současnosti Pokroky české meteorologie Vznik a vývoj ČHMÚ - zdroj Radiolokační a družicová meteorologie Numerický model Aladin ATMOSFÉRA, SLOŽENÍ VZDUCHU, HUSTOTA A TLAK VZDUCHU Atmosféra Země Vertikální členění atmosféry Členění atmosféry podle průběhu teploty s výškou Členění atmosféry podle chemického složení Členění podle koncentrace iontů a volných elektronů Členění podle ovlivnění zemským povrchem Hustota vzduchu Tlak vzduchu Změny tlaku vzduchu s nadmořskou výškou 77
3 Neperiodické změny tlaku vzduchu Periodické změny tlaku vzduchu Měření tlaku vzduchu TLAKOVÉ ÚTVARY, VZDUCHOVÉ HMOTY, CYKLÓNA A ANTICYKLÓNA, 79 FRONTY 8.1. Rozložení tlaku vzduchu - barické pole Geografické rozložení tlaku vzduchu na Zemi - akční centra atmosféry" Tlakové útvary Cyklóny (tlakové niže) Anticyklony (tlakové výše) Brázda nízkého tlaku vzduchu Hřeben vysokého tlaku vzduchu Tlakové sedlo Vzduchové hmoty Vzduchové hmoty podle termodynamických vlastností Vzduchové hmoty podle geografické polohyjejich vzniku Transformace vzduchových hmot Advekce Atmosférické fronty Základní fronty Teplá fronta Studená fronta Okluzní fronta Tvorba a rozpad frontálních systémů VŠEOBECNÁ PLANETÁRNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY, MÍSTNÍ CIRKULACE 96 OVZDUŠÍ 9.1. Metody studia všeobecné cirkulace Obecný charakter všeobecné cirkulace Systém tropické cirkulace TZK- tropická zóna konvergence Pasáty Monzuny Tropické cyklóny Mimotropická cirkulace (cirkulace mimotropických šířek) Zonální cirkulace Meridioniálnícirkulace Smíšená cirkulace Mimotropické monzuny Místní cirkulační systémy Brízové větry Horské a údolní větry Ledovcový vítr Padavé větry- fén, bóra Maloplošné vzdušné proudy Všeobecná cirkulace ve vyšších vrstvách atmosféry Tryskové proudění Rossbyho vlny Historie objevu tryskového proudění 110
4 9.8. Turbulence Mechanická turbulence Dynamická turbulence Termická turbulence ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY, OCHRANA OVZDUŠÍ Znečišťování atmosféry a jeho zdroje Přirozené zdroje znečištění Antropogenní znečištění Rozptylové podmínky v atmosféře Ochrana ovzduší Měření kvality a sta vu o vzduší v ČR - zdroj ČHMÚ (www. chmi.cz) Právní ochrana péče o ovzduší v ČR TOK ENERGIE NA ZEMI, RADIAČNÍ BILANCE, SKLENÍKOVÝ EFEKT Sluneční záření Elektromagnetické záření Korpuskulárni záření Solární konstanta Insolace Spektrum slunečního záření Změny slunečního záření v atmosféře Pohlcování slunečního záření (absorpce) Rozptyl slunečního záření (difúze) Efektivní vyzařování Radiační a tepelná bilance zemského povrchu Skleníkový efekt TEPLOTA VZDUCHU, DENNÍ A ROČNÍ CHOD TEPLOT,MĚŘENÍ TEPLOTY 121 VZDUCHU, TEPLOTA PŮDY A VODY Teplota vzduchu Změna teploty s nadmořskou výškou Teplotní inverze Denní chod teploty vzduchu Roční chod teploty vzduchu Teplota půdy Teplota vody Měření teploty Teplotní rekordy VÝPAR, VLHKOST VZDUCHU A JEJÍ MĚŘENÍ Výpar Rychlost vypařování Denní a noční chod výparu Hydrologický cyklus Vlhkost vzduchu Denní a roční chod vlhkosti vzduchu Veličiny charakterizující vlhkost vzduchu Měření vlhkosti vzduchu KONDENZACE VODNÍ PÁRY, OBLAKA Kondenzace vody v atmosféře Zamrzání kapek, ledová jádra 134
5 14.3. Vznik oblaků Vznik oblaků konvekcí Vznik oblaků na frontách Vznik vlnových oblaků Vznik oblaků vlivem turbulence Vznik oblaků z vyzařování Vznik orografické oblačnosti Denní a noční chod oblačnosti Druhy oblaků Cirrus - Ci (česky řasa) Cirrocumulus - Cc (česky řasokupa, lidově malé beránky, rybiny) Cirrostratus - Cs (česky řasová sloha) Altocumulus -Ac (česky vysoká kupa, lidově velké beránky) Altostratus - As (česky vysoká sloha) Nimbostratus - Ns (česky dešťová sloha) Stratocumulus - Sc (slohová kupa) Cumulus - Cu (kupa) Stratus - St (sloha) Cumulonimbus - Cb (bouřková kupa) Tvary oblaků Odrůdy oblaků Zvláštnosti oblaků Průvodní oblaky Zvláštní oblaka SRÁŽKY Mechanismus vzniku srážek Vývoj srážek ve smíšených oblacích Vývoj srážek ve vodních oblacích - koalescence Třídění srážek Srážky uvnitř vzduchových hmot - nefrontální Frontální srážky Srážky padající z oblaků - vertikální Déšť Mrznoucí déšť Mrholení Sníh Sněhové krupky Sněhová zrna (sněhová krupice) Zmrzlý déšť Ledové jehličky Kroupy Srážky usazené - horizontální Ovlhnutí Rosa Jíní Jinovatka Námraza Ledovka 151
6 15.5. Mlha a podmínky jejího vzniku Mlhy uvnitř vzduchových hmot Frontální mlhy Rozdělení mlh podle dohlednosti Denní a roční chod srážek Denní chod srážek Roční chod srážek Geografické rozložení srážek Měření množství srážek Extrémy atmosférických srážek FOTOMETEORY - SVĚTELNÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Zdrcadlení - Fata morgana Optické chvění, scintilace Tyndalův jev Zelený záblesk (zelený paprsek) Soumrakové jevy Fialová záře Soumrakový oblouk Ozáření vrcholů Červánky Krepuskulární paprsky Halové jevy Malé halo (22 ) Velké halo (46 ) Parhelia Halový sloup Tečné oblouky Cirkumzenitální oblouky horní a dolní Spodní Slunce Koróna kolem Slunce a Měsíce Irizace Gloriola (glórie) Duha Bílá mlhová duha Bishopův kruh Polární záře NEBEZPEČNÉ JEVY Bouřky Frontální bouřky Bouřky v místní vzduchové hmotě - bouřky z tepla Vývoj bouřky Downburst Vznik blesku Rozdělení blesků Kroupy Tromby a tornáda Výskyt tornád Vznik tornáda 165
7 17.3. Tropické cyklony ZÁKLADY SYNOPTICKÉ METEOROLOGIE, MODERNÍ PŘEDPOVĚDI, LIMITY 167 PŘEDPOVÍDATELNOSTI POČASÍ Synoptické mapy Synoptická analýza Základní objekty synoptické meteorologie Postup analýzy vzduchové hmoty Předpověď počasí Předpovědní model ALADIN (zdroj ČHMÚ) Typy předpovědí počasí Limity předpovídatelnosti počasí FENOLOGIE Historie fenologických pozorování Využívání fenologických dat Fenologický výzkum METEOROLOGICKÉ RADIOLOKÁTORY A DRUŽICE, DETEKCE BLESKŮ Meteorologické družice Historie družic Družice na geostacionární dráze - zdroj Družice s polární drahou letu-zdroj Ukázky snímků družic Meteorologické radiolokátory - zdroj : Detekce blesků - zdroj SODAR 189 Literatura 190 Doporučené či zajímavé internetové stránky 192
Meteorologie. Zdeněk Šebesta
Meteorologie Zdeněk Šebesta Atmosféra Složení atmosféry Dusík 78,084 % Kyslík 20,948% Argon 0,934% CO2 0,0314 Pro atmosféru je charakteristický pokles tlaku vzduchu s rostoucí výškou - exponenciálně Pevné
POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden
POČASÍ G. Petříková, 2005 Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden OBLAKA Vznikají při výstupu vzduchu kondenzací /desublimací vodní páry (při dosažení
Klima Vsetína. RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.
Klima Vsetína RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc. CÍLE PRÁCE Návaznost na BP a DP Analýza časové a prostorové variability hlavních meteorologických prvků ve Vsetíně Standardní
VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ
VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ Upraveno za podpory projektu FRVŠ 755/2013/B4/d: Multimediální podklady pro cvičení předmětu Agroklimatologie Určení maximálního tlaku vodní páry
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Meteorologie: nebezpečné jevy 1
Meteorologie: nebezpečné jevy 1 Seminá LP ČR, s.p. a Aeroklubu ČR 12. prosince 2009 Jacek Kerum, ÚFA AVČR Nebezpečné jevy Občas jde o podceňované projevy počasí. Avšak i na pohled neškodný vývoj jevu může
Cirrus (řasa) patří mezi vysoké mraky (8 13km) je tvořen jasně bílými jemnými vlákny. ani měsíční světlo
Oblaka Základní informace mraky jsou viditelnou soustavou malých částic vody nebo ledu v atmosféře Země - nejde o vodní páru liší se vzhledem, výškou i vlastnostmi klasifikaci mraků zavedl Luke Howard
Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí a zemědělství Počasí posledních
4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY
4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY Atmosférický tlak - tlak p síla F rovnoměrně spojitě rozložená, působící kolmo na rovinnou plochu, dělená velikostí této plochy S, tedy p = F.S -1 [Pa = N.m -2 ]
Klimatické podmínky Mostecka současnost a výhled do budoucnosti
Klimatické podmínky Mostecka současnost a výhled do budoucnosti Lenka Hájková CzechGlobe, Centrum výzkumu globální změny AV ČR Brno ČHMÚ, Praha 6. 11. 2014, knihovna Most Počasí stav atmosféry v určitém
Mraky, mráčky, obláčky. Zeměpis Ivana Zábranská
Mraky, mráčky, obláčky Zeměpis Ivana Zábranská Oblak neboli mrak neboli mračno Oblak je viditelná masa kapiček vody či krystalů ledu s/nebo jiné chemické látky v atmosféře. Průměrná oblaková kapka nebo
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská
EU V/2 1/Z31. Česká republika podnebí
EU V/2 1/Z31 Česká republika podnebí Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky podnebí. Prezentace slouţí
OBLAKY SRÁŽKY MĚŘENÍ VYHODNOCENÍ
OBLAKY SRÁŽKY MĚŘENÍ VYHODNOCENÍ Atmosféra = plynný obal Země důležitý pro transport vody Suchý vzduch směs plynů O 3 důležitý pro zachycení UV záření CO 2 a vodní pára zachycuje odražené záření vede ke
HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE
OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.
Dorošťák ročník 13 číslo 2. Dorostová unie. Dorošťák
číslo 2/2016 Dorostová unie Dorošťák V dalším pokračování témat, která se věnují úžasnému stvořitelskému díla, které pro nás Bůh připravil, se budeme zajímat o vzduch. Věc, kterou většinou vůbec nevnímáme,
Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline
Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou
Atmosféra Země a její složení
Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,
Základy letecké meteorologie
ŠKOLA PILOTŮ Základy letecké meteorologie ONLY FOR FLIGHT SIMULATION USAGE NOT FOR REAL WORLD FLYING Author: Ondřej Sekal Valid from: 2013-11-01 Page 1 of 19 Obsah Úvod... 3 ICAO standardní atmosféra...
41/Meteorologie. 2. 1. Atmosféra. 2. 1. 1. Chemické složení atmosféry směs plynů, vodních kapiček, ledových krystalků a znečišťujících příměsí
41/Meteorologie věda o atmosféře, o její stavbě, vlastnostech a v ní probíhajících fyzikálních procesech zjednodušeně věda o počasí Počasí = okamžitý stav atmosféry v daném místě, charakterizovaný souhrnem
Meteorologická měření a pozorování
Meteorologická měření a pozorování pro terénní cvičení ze zeměpisu Svatopluk Novák Poznávání vlastností atmosféry Hodnocení projevů počasí v krajině Náplň cvičení 1. Rozbor povětrnostní situace 2. Měření
Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí
Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,
OBSAH HLAVA 1 DEFINICE 1-1 HLAVA 2 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 2-1 HLAVA 3 SVĚTOVÝ OBLASTNÍ PŘEDPOVĚDNÍ SYSTÉM (WAFS) A METEOROLOGICKÉ SLUŢEBNY
ÚVODNÍ ČÁST PŘEDPIS L3 OBSAH KONTROLNÍ SEZNAM PLATNÝCH STRAN ÚVODNÍ USTANOVENÍ ÚČINNOST PŘEDPISU, ZMĚN A OPRAV OBSAH i iii v ČÁST I HLAVA 1 DEFINICE 1-1 1.1 Definice 1-1 1.2 Výrazy použité s vymezeným
ATMOSFÉRA. Obecná část
ATMOSFÉRA Obecná část Co je to ATMOSFÉRA? Nejjednodušší definice říká: Atmosféra = plynný obal Země Tato definice však pravdě úplně neodpovídá. Proč? Složky atmosféry: plynné (kyslík, dusík, vodní pára,...)
DOPLNĚK 1 PŘEDPIS L 3
DOPLNĚK 1 PŘEDPIS L 3 ČÁST II DOPLNĚK 1 - LETOVÁ METEOROLOGICKÁ DOKUMENTACE - VZORY MAP A FORMULÁŘŮ (viz Hlava 9 tohoto předpisu) Poznámka: Tento doplněk obsahuje vzory map a formulářů tak, jak byly vypracovány
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská
ULL 5 METEOROLOGIE. Leoš Liška
ULL 5 METEOROLOGIE Leoš Liška Osnova 1) Zemská atmosféra, složení, vertikální členění. 2) Tlak, teplota a hustota vzduchu, průběh s výškou. 3) Tlakové útvary, cirkulace vzduchové hmoty. 4) Studená a teplá
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká,
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Radka Vesecká, 4. 10. 2017 OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Halové jevy = lom a rozptyl světla na ledových krystalcích Fotometeory = Ohybové jevy = lom a rozptyl světla na kapičkách vody
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018 ANOTACE Optické jevy v atmosféře mají velmi různorodou fyzikální podstatu. Mnohé z nich jsou pro pozorovatele velmi atraktivní nejen k
Hra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo
1 2 3 Hra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo 4 Měsíc s malým halo 22 a Jupiter. Kondenzační stopa drobné kapičky a ledové krystaly z výfukových plynů 5 -La palma, Kanárské ostrovy
STATISTICKÁ PŘEDPOVĚĎ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, NÁVRH A TESTY METODY. Josef Keder. ČHMÚ ÚOČO, Observatoř Tušimice keder@chmi.cz
STATISTICKÁ PŘEDPOVĚĎ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, NÁVRH A TESTY METODY Josef Keder ČHMÚ ÚOČO, Observatoř Tušimice keder@chmi.cz Proč statistická předpověď motivace (1) Možnost předpovědět úroveň znečištění ovzduší
Voda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
Dálkový průzkum Země (DPZ) v geologických vědách
Dálkový průzkum Země (DPZ) v geologických vědách úvod Karel Martínek elektromagnetické záření, snímky, senzory elektromagnetické záření, vlnové délky dopadající na Zemi, spektrální charakteristiky některých
Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Verze 2.17 Globální oteplování http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0921818112001658
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Sucho Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR byla v říjnu 2015 schválena vládou ČR. Dokument představuje národní adaptační strategii
Meteorologické aspekty bouře Sandy
Meteorologické aspekty bouře Sandy RNDr. Milan Šálek, Ph.D. milan.salek@email.cz Obsah Úvod jak pracuje atmosféra Severovýchodníky v USA Hurikány Vývoj a dopady hurikánu Sandy Silné větrné bouře v Evropě
CO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
Krajinná sféra 24.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra 24.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí
Globální změna klimatu a lesní ekosystémy I. Teoretické základy. Učební texty
Globální změna klimatu a lesní ekosystémy I. Teoretické základy Učební texty Dalibor Janouš UJEP Ústí nad Labem, Centrum výzkumu globální změny AV ČR Brno, 2014 1 Obsah Úvodem 4 1. Energie 6 Elektromagnetické
1. ÚVOD 1.1 Výhody a nevýhody systému 1.1.1 Výhody Tepelný komfort Spotřeba energie Přívod vzduchu Samoregulační schopnost 1.1.
1. ÚVOD 1.1 Výhody a nevýhody systému 1.1.1 Výhody Tepelný komfort Spotřeba energie Přívod vzduchu Samoregulační schopnost 1.1.2 Nevýhody Riziko kondenzace a omezení výkonu Investiční náklady 2. HISTORIE
PVGIS - Fotovoltaický GIS Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS)
Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS) Vznik - Joint Research Centre o podpora projektu EU pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů o dostupné v podobě webové služby pro širokou
Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze
Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření
HYDROLOGIE téma č. 8. Odtokové režimy řek
HYDROLOGIE téma č. 8 Odtokové režimy řek Zdroje vodnosti řek Srážky dešťové Srážky sněhové Ledovce a dlouhodobá sněhová pokrývka Podzemní voda Rozhodující vliv - klimatické podmínky (dány geografickou
CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10
CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10 Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 220 444 458 e-mail: web: budova A, ústav 216, č. dveří 162 e-learning: Rozsah předmětu: zimní semestr
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
klima Vy_32_inovace_Zeměpis_43
klima Vy_32_inovace_Zeměpis_43 Podnebí v ČR je ovlivňováno: Zeměpisnou polohou zeměpisná šířka (cca 50 s.z.š. mírný podnebný pás) Polohou vůči oceánu západ republiky ovlivňován prouděním od oceánu, východ
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM
GLBÁLNÍ PRBLÉMY EKSCIÁLNÍ PRBLÉMY - EKLGICKÝ PRBLÉM znečištění atmosféry ohrožení hydrosféry degradace půdy ohrožení lesů ATMSFÉRA vzdušný obal Země, dynamický systém, ve kterém se jednotlivé složky neustále
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Katedra vodního hospodářství a enviromentálního modelování Experimentální povodí v České republice Bakalářská práce Autor bakalářské práce:
Přijímací řízení NM studia VGM 2016
Přijímací řízení NM studia VGM 2016 1. Jak se označuje 11letý cyklus sluneční aktivity, který je doprovázen pravidelným kolísáním počtu slunečních skvrn? a. Wolfův cyklus b. Haleho cyklus c. Gleissbergův
Rail Tec Arsenal klimatický aerodynamický kanál ve Vídni
Rail Tec Arsenal klimatický aerodynamický kanál ve Vídni Výkonové spektrum Vídeňský klimatický aerodynamický kanál od Rail Tec Arsenal nabízí možnost testování účinků povětrnostních podmínek na vozidla
Příručka pro studenty. Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY
Příručka pro studenty Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY Atmosféra Příručka pro studenty Mgr. Jakub Pelcl Gymnázium
Fyzika - Tercie. vyjádří práci a výkon pomocí vztahů W=F.s a P=W/t. kladky a kladkostroje charakterizuje pohybovou a polohovou energii
- Tercie Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo Mechanická
4. 2. Rozdělení klimatu ČR podle Langova dešťového faktoru - DF h DF = velmi vlhká oblast. 61-70 suchá oblast. 71-80 přechodná oblast
75/Klimatologie věda o podnebí Země zjednodušeně věda o počasí podnebí je výsledkem změn (tepelných, světelných, vlhkostních, tlakových aj.), podmíněných postavením země k slunci a závisí zejména na zeměpisné
Meteorologie opakování pojmů a veličin
Meteorologie opakování pojmů a veličin Postup práce: Řešení: Vyučující si vytiskne následující pracovní listy pro každou skupinu a lístečky rozstříhá. Úkolem skupiny je sestavit fyzikální pojmy a veličiny
VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY vznikají
Hydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro Danka.Pokorna@vscht.cz, pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška
6 HYDROLOGICKÉ SIMULACE S PŘEDSTIHEM 10 DNÍ
6 HYDROLOGICKÉ SIMULACE S PŘEDSTIHEM 1 DNÍ Vzhledem k extrémním zásobám sněhu na území České republiky v průběhu zimy 25/26 a ve snaze s dostatečným předstihem upozornit na možnost případného intenzivního
LIDÉ V OHROŽENÍ. povodně rok 2002 ČR Povodí Vltavy, dolní Labe a Dyje.
I. povodně II. bouře doprovázené blesky, silným větrem a krupobitím III. tropické cyklóny IV. tornáda V. zemětřesení VI. sopečná činnost I. povodně Na vodních tocích se stále zjišťuje, kolik vody protéká.
Kvalita ovzduší. Kontakt: Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita
Kvalita ovzduší doc. RNDr. Petr Pišoft, Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Geologie Studijní obor: Hospodaření s přírodními zdroji
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Hospodaření s přírodními zdroji Mlha jako faktor podílející se na celkové atmosférické depozici Fog as contributor
22. Atmosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 22. Atmosféra Atmosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními
TRENDY VEGETAČNÍHO OBDOBÍ
Martin Možný Daniel Bareš TRENDY VEGETAČNÍHO OBDOBÍ SUMMARY TRENDS OF GROWING SEASON This paper will describe the trends of the beginning and the end of the growing season in Doksany based on the phenological
Univerzita Karlova v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kateřina Kusáková. Dohlednost na letišti Praha Ruzyně
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kateřina Kusáková Dohlednost na letišti Praha Ruzyně Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal
Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?
1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,
Stochastické generování srážek pomocí vybraných generátorů počasí
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Studentská vědecká odborná činnost Akademický rok 2015/2016 Stochastické generování srážek pomocí vybraných generátorů počasí Jméno a příjmení, ročník a obor
Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a životní prostředí Zdroje energie I.
Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a životní prostředí Zdroje energie I. Anotace: Prezentace slouží jako výukový materiál k průřezovému tématu EV Lidské aktivity a životní prostředí
Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz
Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz Co je sociální práce? SP a jiné pomáhající obory Identita sociální práce Jak se pozná samostatný
P prezentace PL pracovní list IA interaktivní materiál (IA tabule)
Seznam digitálních učebních materiálů, které byly vytvořeny a ověřeny v rámci projektu EU peníze školám. Materiály jsou na požádání k dispozici v ředitelně školy. P prezentace PL pracovní list IA interaktivní
ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
Mikroklima porostu. Jakub Brom
Mikroklima porostu Jakub Brom Mikroklima Wikipedia: Mikroklima je označení pro klima (relativně) malé oblasti, které se vlivem různých místních specifik a specifik okolí liší od klimatu okolí, resp. od
Kurz cvičiteľov skalného lezenia 2010 Horolezecká škola slovenského horolezeckého spolku JAMES. Seminární práce METEOROLOGIE. Vypracoval: Lukáš Císař
Kurz cvičiteľov skalného lezenia 2010 Horolezecká škola slovenského horolezeckého spolku JAMES Seminární práce METEOROLOGIE Vypracoval: Lukáš Císař 1 Meteorologie je nauka o složení a charakteristikách
SŠ didakika. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory Pro www.fineprint.cz
SŠ didakika Pojem, předmět a vývoj didaktiky, didaktika geografie jako vědní obor Úkoly didaktiky geografie Učební plány geografie na středních školách (gymnázia, SOŠ, OA) Názorné metody v geografii na
Ovzduší. a komunáln. lní hygiena
Ovzduší a komunáln lní hygiena Ing.Miroslava Rýparová Oddělení komunální hygieny, Ostrava Odbor hygieny obecné a komunální Telefon : 595 138 126 miroslava.ryparova@khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská
Letecká meteorologie. c) stratosféra. Použité zkratky: Pilot volných balónů. Pilot kluzáků Pilot motorových kluzáků
Letecká meteorologie Použité zkratky: Pilot volných balónů PVB Pilot ULLi PULLi Pilot kluzáků Pilot motorových kluzáků PMK Pilot ULLa Soukromý pilot SP Dopravní pilot vrtulníku - VFR DPV/VFR Obchodní pilot
Planety jednotlivě. 5. Atmosféry dvou nejbližších planet od Země, Venuše a Marsu jsou nevhodné
1. Poloměr Merkuru je přibližně A. Stejný jako poloměr Země, B. Větší jako poloměr Země, C. Roven jedné třetině poloměru Země, D. Stejný jako poloměr Pluta. 2. Atmosféra Merkuru A. Je složena především
Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
Obnovitelné zdroje energie OZE OZE V ČR A VE SVĚTĚ, DEFINICE, POTENCIÁL. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý CSc.
Struktura přednášek Obnovitelné zdroje energie OZE Doc. Ing. Tomáš Dlouhý CSc. 1. OZE v ČR a ve světě 2. Vodní energie 3. Větrná energie 4. Solární energie fotovoltaické panely 5. Solární energie solární
VERTIKÁLNÍ PROFIL TEPLOTY VZDUCHU V MEZNÍ VRSTVĚ ATMOSFÉRY
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geografie Studijní obor: Geografie a kartografie Blanka GVOŽDÍKOVÁ VERTIKÁLNÍ PROFIL TEPLOTY VZDUCHU V MEZNÍ VRSTVĚ ATMOSFÉRY VERTICAL
K L I M A O L O M O U C E
U N I V E R Z I T A P A L A C K É H O V O L O M O U C I P ř í r o d o v ě d e c k á f a k u l t a K a t e d r a g e o g r a f i e K L I M A O L O M O U C E A d é l a T i n k l o v á Diplomová práce Vedoucí
Absorbce světla a generace tepla
Absorbce světla a generace tepla Absorpce je způsobena interakcí světla s částicemi hmoty (elektrony a jádry) Je-li energie částice před interakcí W 1, po absorpci fotonu je energie W 1 + h interakce s
CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 3
CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 3 Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D. tel. 220 444 458 e-mail marek.staf@vscht.cz budova A, ústav 216, č. dveří 162 Rozsah předmětu: zimní semestr
W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).
1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je
Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
Aerosoly / Aerosols 1/4 METEOROLOGIE
Aerosoly / Aerosols 1/4 METEOROLOGIE Měření aerosolové optické tloušťky POMŮCKY: sluneční fotometr, vybavená meteorologická budka - teploměr, vlhkoměr, záznamový list POSTUP: Před měřením zkontrolujte
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická
KRÁTKODOBÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ NA ZÁKLADĚ OBRAZU OBLOHY SHORT-TIME WEATHER FORECAST BASED ON SKY IMAGE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV POČÍTAČOVÝCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF COMPUTER SYSTEMS KRÁTKODOBÁ PŘEDPOVĚĎ
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Lenka Blažejová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE 2008 Lenka Blažejová VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Cestovní ruch Název diplomové práce:
VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU 2013
VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU 2013 METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODNÍ Dílčí zpráva Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany vod Vršovická 65 100 00 Praha 10 Projekt: VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU
Meteorologické přístroje a pozorování
Meteorologické přístroje a pozorování Z0076, podzim 2006 Mgr. Kamil Láska, Ph.D. Struktura přednášky 1. Úvod 2. Teplota vzduchu 3. Teplota půdy 4. Vlhkost vzduchu 5. Sluneční záření 6. Tlak vzduchu 7.
METEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada
Úvod do studia METEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada OBSAH 1 METEOROLOGIE...3 1.1 HISTORIE METEOROLOGIE...3 1.2 ROZDĚLENÍ METEOROLOGIE NA JEDNOTLIVÉ PODOBORY...5 2 METEORY...6 2.1 HYDROMETEORY...6
POSTER SET FOR METEOROLOGY AND CLIMATOLOGY COURSE
POSTER SET FOR METEOROLOGY AND CLIMATOLOGY COURSE V. Kožnarová Department of Agroecology and Biometeorology, Czech University of Agriculture in Prague, Prague, Czech Republic koznarov@af.czu.cz Summary
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK METEOROLOGIE JIŘÍ BUREŠ, TOMÁŠ FAJMON
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK METEOROLOGIE JIŘÍ BUREŠ, TOMÁŠ FAJMON ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Prohlašujeme, že jsme absolventskou práci vypracovali samostatně a
Nabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na
4. Africké savany. 4.1. Fyzicko - geografické podmínky
4. Africké savany 4.1. Fyzicko - geografické podmínky Rozšíření savan na africkém kontinentu není náhodné, ale závisí na určitých činitelích: klimatických, edafických a biologických (viz. kapitola 4.3.
KLASIFIKACE OBLAKŮ. Petr Skřehot. Meteorologická Operativní Rada
KLASIFIKACE OBLAKŮ Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada OBSAH 1 ÚVOD... 5 1.1 DEFINICE OBLAKU... 5 1.2 VZHLED OBLAKŮ... 5 1.3 JAS OBLAKU... 5 1.4 BARVA OBLAKU... 5 2 KLASIFIKACE OBLAKŮ... 6 2.1
Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ
Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ Radary Základní tok informací Sondy Družice Předpovědní pracoviště Předpověď počasí
Předpovědní povodňová služba v červnu 2013. Radek Čekal cekal@chmi.cz
Předpovědní povodňová služba v červnu 2013 Radek Čekal cekal@chmi.cz ČHMÚ 16. října 2014 OBSAH PREZENTACE Situace na území ČR před povodněmi Průběh počasí na konci května a v červnu 2013 Předpovědní výstražné