UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie Jana VOZNIČKOVÁ ATLAS PODNEBÍ ČESKA (2007) ATLAS PODNEBÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY (1958): SROVNÁNÍ OBSAHU KLIMATICKÝCH CHARAKTERISTIK Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Vysoudil, CSc. Olomouc

2 Prohlašuji, že jsem zadanou práci řešila samostatně. Všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury na konci práce. Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Miroslavu Vysoudilovi, CSc. za odbornou pomoc a cenné rady. Také děkuji panu RNDr. Radimu Tolaszovi Ph.D. za odborné rady při zpracování klimatických charakteristik, použitých z Atlasu podnebí Česka (2007). V Olomouci dne

3 3

4 4

5 OBSAH 1. Úvod Cíle práce Použitá metodika Obsahové srovnání Srovnání klimatických normálů (dlouhodobých průměrů) Seznam meteorologických stanic použitých při zpracování klimatických charakteristik (dlouhodobých průměrů) Srovnání obsahové stránky atlasů (tab a doplňující texty) Srovnání klimatických normálů (dlouhodobých průměrů) Teplota vzduchu Srážky Sníh Vlhkost vzduchu Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost Shrnutí a diskuze výsledků Závěr Summary Seznam literatury Seznam příloh

6 1 ÚVOD Atlas podnebí Československa a Atlas podnebí Česka jsou naše jediná dvě kartografická díla, pojednávající komplexně o klimatu České republiky. Atlas podnebí Česka navazuje na Atlas podnebí Československé republiky, proto se jejich srovnání a zjištění klimatických změn za posledních 100 let přímo nabízí. K Atlasu podnebí Československé republiky (1958) vyšly doplňující publikace. Jedna z nich je Podnebí Československé socialistické republiky Tabulky (1960). Tato publikace vycházela z období pozorování a obsahuje i ty údaje, které nejsou v Atlasu podnebí Československé republiky zmapovány. Další navazující publikace Podnebí Československé socialistické republiky Souborná studie (1969) a Agroklimatické podmienky (ČSSR) (1975) zaznamenávají období pozorování do roku Další souhrnné zpracování od roku 1960 dlouhou dobu chybělo. Až v roce 2007 byl vydán Atlas podnebí Česka, zpracovávající období K němu nebyly vydány žádné doplňující publikace. Pro vyhodnocení jednotlivých charakteristik byla využita data klimatologické databáze ČHMÚ CLIDATA. Abych mohla porovnat klimatologické charakteristiky obou atlasů, musela jsem ČHMÚ o data požádat. V této bakalářské práci jsem srovnala pouze ty klimatologické prvky, ke kterým jsem měla data z ČHMÚ k dispozici. Téměř celá tato práce vychází z rozboru tabulek, ve kterých jsem srovnala údaje z obou období. 6

7 2 CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo provést srovnání Atlasu podnebí Česka (2007) a Atlasu podnebí Československé republiky (1958). V první části je provedeno srovnání obsahu, druhá část je zaměřena na srovnání odpovídajících si klimatických charakteristik podle zpracovaných časových období. Cílem bylo prezentovat rozdíly klimatických normálů (dlouhodobých průměrů) a K tomuto účelu byl vytvořen soubor stanic měření, které posloužily při zpracování klimatických charakteristik ČR v atlasech z roku 1958 i Rozšiřujícími přílohami jsou tabulky a mapy. 7

8 3 POUŽITÁ METODIKA 3.1 OBSAHOVÉ SROVNÁNÍ Obsahové srovnání jsem provedla přesným porovnáním obou atlasů. Neporovnávala jsem pouze podle obsahu, ale listovala jsem v jednotlivých kapitolách. Obzvláště v Atlasu podnebí Česka (2007) nejsou v obsahu uvedeny zdaleka všechny zobrazené mapy ani použité grafy. Vše bylo potřeba vypsat a brát v úvahu při porovnání s obsahem Atlasu podnebí Československa (1958). Vzhledem k velkému množství map jsem porovnání zhodnotila formou tabulky v kapitole 4. Společné klimatické mapy by se zbytečně opakovaly a v tabulce je srovnání obsahu mnohem přehlednější. Jelikož Atlas podnebí Československa (1958) neobsahuje žádné grafy, nebudu uvádět dlouhý seznam grafů, zobrazených pouze v Atlasu podnebí Česka (2007). Účelem této práce bylo srovnat hlavně zmapované prvky. 3.2 SROVNÁNÍ KLIMATICKÝCH NORMÁLŮ (DLOUHODOBÝCH PRŮMĚRŮ) K účelu srovnání klimatických normálů jsem nejprve vytvořila soubor meteorologických stanic, prezentovaných v obou atlasech. Těchto stanic bylo celkem 80. Z nich jsem vybírala ty nejvhodnější. Kritéria výběru byla především podle polohy (zeměpisná šířka, zeměpisná délka, nadmořská výška) a také podle pozorovacího programu. Dbala jsem na to, aby vybrané meteorologické stanice byly rozmístěny po celé České republice a také, aby se na nich zaznamenávalo co nejvíce klimatických charakteristik, potřebných pro mou bakalářskou práci. V některých případech se stalo, že název stanice odpovídal, ale poloha stanice se změnila. Takové stanice jsem nepoužila, abych zabránila případným nepřesnostem. Tímto výběrem se mi počet meteorologických stanic, se kterými dále pracuji v celé bakalářské práci, snížil na konečných 24 stanic. Data potřebná k Atlasu Československé republiky (1958) jsem vyhledala ve studii Podnebí Československé socialistické republiky Tabulky. Vzhledem k tomu, že k Atlasu podnebí Česka (2007) nebyly vydány žádné tabulky, musela jsem o data požádat ČHMÚ. Z jejich údajů jsem si vypočítala potřebné 8

9 průměry u všech klimatických charakteristik za období (výjimkou jsou dny se sněžením, tady jsem měla poskytnuty informace za období ). Srovnání je provedeno v tabulkách, v kapitole 5. Některé rozdíly klimatických normálů (dlouhodobých průměrů) a jsem zakreslila do přiložených map na konci práce (obr. 1 obr. 27). 9

10 Tab. 1: SEZNAM METEOROLOGICKÝCH STANIC POUŽITÝCH PŘI SROVNÁNÍ KLIMATICKÝCH CHARAKTERISTIK OBOU ATLASŮ Stanice Nadm.výška Z.š. Z.d. Teplota Vlhkost Slun.svit Srážky Sníh vzduchu vzduchu a oblačn. Vítr Kroměříž x x x x x x Luhačovice x x x x x Vráž x x x Tábor x x x x Třeboň x x x x Pardubice x x x x Cheb x x x x x Karlovy Vary x x x x x Lysá Hora x x x x x x Opava x x x x x x Vítkov x x x x Vsetín x x x x x Praha, Karlov x x x x Desná x x x x x Milešovka x x x x x x Liberec x x x x x x Teplice x x x x Strážnice na Moravě x x x x x Klatovy x x x x x x Olomouc - Holice x x x x x x Semčice x x x x x Litomyšl x x x Rožmitál pod Třemšínem x x x Havlíčkův Brod x x x 10

11 4 SROVNÁNÍ OBSAHOVÉ STRÁNKY ATLASŮ Po stránce obsahové se oba atlasy liší hlavně množstvím informací. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje větší množství informací než Atlas podnebí Československé republiky (1958). Je obohacen o 150 grafů, obsahuje vysvětlující text, názorné obrázky, tabulky a celkově zobrazuje o 211 map více. Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje pouze předmluvu a úvod, kde si můžeme stručně přečíst základní informace o vzniku každé mapy. Najdeme v něm pouze jediný graf průměrnou teplotu půdy. Dále pak navíc obsahuje větší množství fenologických charakteristik. Tyto i ostatní obsahové rozdíly jsou dobře viditelné v tabulce, kterou jsem pro lepší přehlednost srovnání obou atlasů vytvořila. Atlas podnebí Československé republiky Tento atlas je podle mého názoru je prakticky uspořádán a práce s ním je velmi snadná. Obsahuje všechny potřebné základní informace o klimatografii Československa. Pro tento účel byl také vytvořen. Obsah atlasu je přehledně vypsán na prvním dvojlistu. U každého klimatického prvku je uvedeno číslo listu, na kterém najdeme vypracovanou mapu. Jednotlivé mapy podávají informaci o průměrné hodnotě z období pozorování V úvodu je napsán způsob výpočtu průměrné hodnoty u jednotlivých klimatických prvků a stručné vysvětlení, jakým způsobem byly mapy vypracovány. Vedle map klimatických prvků obsahuje atlas jako samostatnou část sérii fenologických map. Jejich účelem je podat bioklimatologickou charakteristiku v průběhu vegetace a provádění většiny zemědělských prací. Všechny mapy jsou zakresleny v měřítku 1: Celkem je v tomto atlasu 89 listů map. Atlas je uzavřen grafickou částí, zobrazující jednak průměrnou teplotu půdy pro několik vybraných míst (Klatovy, Brno, Roudnice, Čáslav, Bzenec, Havlíčkův Brod, Hurbanovo a Rimská Sobota), jednak průběh teploty v půdě ve srovnání s průběhem počasí za mimořádně teplého léta a za mimořádně chladné zimy. Znázornění průběhu teploty v půdě za extrémních podmínek umožňuje přibližnou představu o její amplitudě. 11

12 Atlas podnebí Česka Atlas podnebí Česka vyšel v roce Vydal jej Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci. Patří k nejkomplexnějším publikacím o klimatu České republiky. Na 255 stranách je téměř 300 map, 150 grafů a množství názorných fotografií s vysvětlujícím textovým doprovodem v češtině i angličtině. Mapy jsou v měřítkách 1: , 1: , 1: a 1: Po padesáti letech od vydání Atlasu podnebí Československa (1958) přináší tato publikace v jednotlivých kapitolách moderními metodami zpracované charakteristiky řady klimatických prvků: teplota vzduchu, srážky, sníh, vlhkost vzduchu a výpar, sluneční záření, sluneční svit a oblačnost, tlak vzduchu a vítr, nebezpečné atmosférické jevy, fenologické charakteristiky, teplota půdy, dynamika klimatu, klimatické klasifikace. Atlas je členěn na 11 základních částí a zpracovává výsledky měření v období Dlouhodobý pohled je doplněn zpracováním vybraných výjimečných situací v uplynulém období, mezi které patří i povodně z posledního desetiletí. Dílo doplňují tabelární přehledy klimatických, srážkoměrných a fenologických stanic, přehled značek atmosférických jevů a také elektronická verze díla na přiloženém CD. ( 12

13 Seznam map v Atlasu podnebí Československé republiky (1958) a v Atlasu podnebí Česka (2007) Pozn.: V tabulkách 2-12 používám zkratky A a N. A = mapa je součástí atlasu N = mapa není součástí atlasu I. PŘILOŽENÉ MAPY Tab. 2 Přiložené mapy Atlas podnebí ČSR Správní rozdělení ČSR A N Hydrologická mapa povodí A N Lesní oblasti A N Klasifikace klimatu podle klimatické oblasti ČSR A N Fyzická mapa A A Půdní typy A N Klimatické oblasti podle Köppenovy klasifikace N A Klimatické oblasti podle Quittovy klasifikace N A Klimatické oblasti podle klasifikace z Atlasu podnebí ČSR 1958 N A POČET 6 4 Atlas podnebí Česka Klimatické oblasti podle klasifikace z Atlasu podnebí ČSR 1958 jsou zmapovány v Atlasu podnebí Česka (2007). Podnebí je rozděleno na 3 oblasti (teplá, mírně teplá a chladná), které jsou dále rozděleny na 9 podoblastí a 19 okrsků (R.Tolasz, 2007). Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje mapový list s Klasifikací klimatu podle klimatické oblasti ČSR. Území ČR je rozděleno opět na 3 klimatické oblasti (teplá, mírně teplá a chladná), které jsou dále rozděleny na 12 podoblastí (E. Quitt, 1975). Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje navíc 2 mapy klimatických klasifikací. Jedná se o mapy Köppenovy klasifikace a Quittovy klasifikace. Köppenova klasifikace je nejvíce uznávaná. Tato mapa je rozdělena podle ročního průběhu teplot a srážek ve vztahu k vegetaci. Rozděluje klimatická pásma na pásma A až E a v nich se rozlišuje na dalších 11 typů. Mapa podle Quittovy klasifikace je rozdělena na 23 jednotek v oblastech teplá, mírně teplá a chladná. Jednotky jsou kombinacemi hodnot 14 klimatologických charakteristik (R.Tolasz, 2007). 13

14 Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje navíc mapu správního rozdělení ČSR, hydrologickou mapu povodí, lesní oblasti a mapu půdních typů. Ta je zobrazena zřejmě proto, že tento atlas obsahuje poměrně velké množství fenologických charakteristik. Ani jeden z atlasů neobsahuje mezoklimatickou mapu ČR, což bych uvítala alespoň u Atlasu podnebí Česka (2007). Mezoklima se vytváří pod bezprostředním vlivem georeliéfu, jeho aktivního povrchu a za spoluúčasti člověka. Člověk zasahuje do krajiny čím dál tím více a také je v ovzduší mnohem více emisí, proto je jistě pro mnoho lidí důležité, v jak moc znečištěném ovzduší si například postaví dům apod. II. TEPLOTA VZDUCHU Tab. 3 Mapy teplotních charakteristik Atlas podnebí ČSR Průměrná teplota vzduchu v lednu A A Průměrná teplota vzduchu v únoru A A Průměrná teplota vzduchu v březnu A A Průměrná teplota vzduchu v dubnu A A Průměrná teplota vzduchu v květnu A A Průměrná teplota vzduchu v červnu A A Průměrná teplota vzduchu v červenci A A Průměrná teplota vzduchu v srpnu A A Průměrná teplota vzduchu v září A A Průměrná teplota vzduchu v říjnu A A Průměrná teplota vzduchu v listopadu A A Průměrná teplota vzduchu v prosinci A A Roční průměrná teplota vzduchu A A Průměrná sezónní teplota vzduchu N A Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období IV. IX. A A Začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0 C a vyšší A N Konec období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0 C a vyšší A N Délka období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0 C a vyšší A N Začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 5 C a vyšší A A Konec období s průměrnou denní teplotou vzduchu 5 C a vyšší A A Délka období s průměrnou denní teplotou vzduchu 5 C a vyšší A A Začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 10 C a vyšší A A Konec období s průměrnou denní teplotou vzduchu 10 C a vyšší A A Délka období s průměrnou denní teplotou vzduchu 10 C a vyšší A A Začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 15 C a vyšší A A Konec období s průměrnou denní teplotou vzduchu 15 C a vyšší A A Délka období s průměrnou denní teplotou vzduchu 15 C a vyšší A A Průměrný roční počet dní s průměrnou denní teplotou vzduchu 20 C a více N A Průměrné datum prvního výskytu průměrné denní teploty vzduchu 20 C a více N A Průměrné datum posledního výskytu průměrné denní teploty vzduchu 20 C a více N A Atlas podnebí Česka Průměrný počet letních dnů v roce A A 14

15 Průměrný roční počet tropických dní N A Průměrný roční počet tropických nocí N A Průměrný počet ledových dnů v roce A A Průměrný počet mrazových dnů v roce A A Průměrné datum prvního mrazového dne A A Průměrné datum posledního mrazového dne A A Průměrný počet dní s přízemním mrazem N A Průměr ročních maxim teploty vzduchu N A Průměr měsíčních maxim teploty vzduchu (12 map: leden prosinec) N A Průměr denních maxim teploty vzduchu (12 map: leden prosinec) N A Průměr ročních minim teploty vzduchu N A Průměr měsíčních minim teploty vzduchu (12map: leden prosinec) N A Průměr denních minim teploty vzduchu (12 map: leden prosinec) N A Průměrná denní amplituda teploty vzduchu (12 map: leden prosinec) N A Průměrný roční počet dní s přechodem přes 0 C N A Průměrný roční počet dní bez mrazu N A Průměrný roční počet arktických dní N A Termická kontinentalita podnebí podle Gorczyńského N A POČET Počet map vypovídajících o teplotě vzduchu je v obou atlasech nejvíce. V Atlase podnebí Česka (2007) je tato charakteristika mnohem podrobnější, než v Atlase podnebí Československa (1958). Je to dáno zcela jistě novými způsoby měření a také větším zájmem o zjištění co nejvíce informací o oteplování. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje navíc mapy ročních, měsíčních a denních minim i maxim teplot vzduchu. Výskyt extrémů jednotlivých klimatických prvků nebyl pro Atlas podnebí Československa (1958) mapově zpracován. V úvodu atlasu se jako důvod uvádí to, že výskyt extrémů obvykle nepřipadá na stejný měsíc v celé republice, a proto není možné mapově zobrazovat případy nesoučasné. Dalším srovnávacím prvkem je počet tropických dní a tropických nocí. Tyto údaje sice najdeme v Tabulkách k Atlasu podnebí Československa (1958), ale mapově zpracovány nejsou. Podle mého názoru je to tím, že se tropické dny a noci v období vyskytovaly opravdu velmi zřídka. Nelze si také nevšimnout, že začátek, konec a délka trvání s průměrnou denní teplotou 0 C a více byla v Atlase podnebí Česka (2007) zaměněna za hodnoty, kde se uvádí začátek, konec a délka trvání s průměrnou denní teplotou 20 C a více. 15

16 III. SRÁŽKY Tab. 4 Mapy srážkových charakteristik Atlas podnebí ČSR Průměrný úhrn srážek v lednu A A Průměrný úhrn srážek v únoru A A Průměrný úhrn srážek v březnu A A Průměrný úhrn srážek v dubnu A A Průměrný úhrn srážek v květnu A A Průměrný úhrn srážek v červnu A A Průměrný úhrn srážek v červenci A A Průměrný úhrn srážek v srpnu A A Průměrný úhrn srážek v září A A Průměrný úhrn srážek v říjnu A A Průměrný úhrn srážek v listopadu A A Průměrný úhrn srážek v prosinci A A Roční průměrný úhrn srážek A A Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období IV. IX. A A Průměrný úhrn srážek v zimním období X. III. A N Průměrný sezónní úhrn srážek - jaro, léto, podzim, zima 4 mapy N A Stupeň nerovnoměrnosti ročního vchodu srážek N A Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem 0,1 mm N A Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem 1,0 mm A A Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem 5,0 mm N A Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem 10,0 mm A A Průměrná roční maxima denních úhrnů srážek N A Průměrná roční maxima dvoudenních úhrnů srážek N A Průměrná roční maxima třídenních úhrnů srážek N A Průměrná měsíční maxima srážek N A Jednodenní absolutní maxima srážek N A Dvoudenní absolutní maxima srážek N A Třídenní absolutní maxima srážek N A Poměr absolutních maximálních denních úhrnů srážek ke stoletému odhadu N A Poměr absolutních maximálních dvoudenních úhrnů srážek ke stoletému odhadu N A Poměr absolutních maximálních třídenních úhrnů srážek ke stoletému odhadu N A Odhady 5, 10, 15, 20, 30 a 40minutových úhrnů srážek pro dobu opakování 2 roky N A Odhady 1, 3, 6, 12, 18 a 24hodinových úhrnů srážek pro dobu opakování 2 roky N A Počet epizod sucha podle hodnot SPI pro 1 měsíc N A Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot SPI pro 1 měsíc (leden-prosinec) N A Průměrná délka trvání epizod sucha podle hodnot SPI pro 1 měsíc N A Počet epizod sucha podle hodnot SPI pro 3 měsíce N A Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot SPI pro 3 měsíce (leden-prosinec) N A Průměrná délka trvání epizod sucha podle hodnot SPI pro 3 měsíce N A Počet epizod sucha podle hodnot Palmerova Z-indexu N A Atlas podnebí Česka Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot Palmerova Z-indexu (duben-září) N A Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot Palmerova indexu intenzity sucha (dubenzáří) N A Podíl let s hodnotou Langova deštného fatoru < 70 N A Vymezení oblastí podle Langova dešťového faktoru N A Medián indexu meteorologicky možného sucha N A 16

17 Percentil indexu meteorologicky možného sucha N A POČET Srážky mají význam pro charakter přírodního prostředí i pro řadu oblastí lidské činnosti, například zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství apod. Nedostatek/přebytek srážek má za následek sucha/povodně, což způsobí člověku obrovské škody. Znalosti prostorového rozložení srážek jsou proto velmi důležité. Oba atlasy obsahují o srážkových úhrnech všechny základní informace, ale Atlas podnebí Česka (2007) je opět podrobnější. Stejně jako minima a maxima průměrných teplot nejsou v Atlasu podnebí Československa (1958) mapy maxim ročních, měsíčních a jednodenních až třídenních úhrnů srážek. Důvod je zřejmě ten, že extremita srážek je stále častější a proto bylo toto téma aktuálnější až v Atlasu podnebí Česka (2007). Stejně tak bych vysvětlila i výskyt map v Atlasu podnebí Česka (2007), týkajících se intenzity srážek. Atlas podnebí Česka obsahuje také navíc mapy týkající se srážkových indexů a meteorologického sucha. Jedná se o následující charakteristiky: Standardizovaný srážkový index pro 1 a 3 měsíce, Langův dešťový faktor, Palmerův index intenzity sucha, Palmerův Z-index a Index meteorologicky možného sucha. 17

18 IV. SNÍH Tab.5 Mapy sněhových charakteristik Atlas podnebí ČSR Průměrný počet dnů se sněžením v roce A A Průměrný měsíční počet dní se sněžením v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu - 4 mapy N A Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou A A Průměrné maximum sněhové pokrývky A A Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu 4 mapy N A Průměrné datum prvního dne se sněhovou pokrývkou A A Průměrné datum posledního dne se sněhovou pokrývkou A A Průměrný počet dnů od prvního do posledního dne se sněhovou pokrývkou A A Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu 4 mapy N A Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou 10 cm N A Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou 20 cm N A Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou 50 cm N A Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou 100 cm N A Relativní trvání sněhové pokrývky v období jejího výskytu A N Průměrný sezónní počet dní s výškou nového sněhu 5 cm N A Průměrný sezónní počet dní s výškou nového sněhu 10 cm N A Průměrný sezónní počet dní s výškou nového sněhu 20 cm N A Průměr sezónních úhrnů výšky nového sněhu N A Průměrné datum prvního sněžení N A Průměrné datum posledního sněžení N A Průměr sezónních maxim vodní hodnoty sněhové pokrývky N A POČET 7 28 Atlas podnebí Česka V Atlase podnebí Československé republiky (1958) chybí mapy průměrných měsíčních počtů dní se sněžením v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu. Tyto mapy bych pro představu, kolik dní v jednotlivých měsících sněží, do atlasu určitě zařadila. Stejně tak i maxima výšky sněhové pokrývky a počet dní se sněhovou pokrývkou v těchto měsících. Atlas obsahuje tyto hodnoty pouze roční. Za výhodu Atlasu podnebí Česka (2007) považuji i to, že obsahuje mapy, kde můžeme vyčíst průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou 10 cm, 20 cm, 50 cm a 100 cm. Jediná charakteristika chybějící v Atlasu podnebí Česka (2007) je relativní trvání sněhové pokrývky v období jejího výskytu. 18

19 V. VLHKOST VZDUCHU A VÝPAR Tab. 6 Mapy vlhkosti vzduchu a výparu Atlas podnebí ČSR Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu N A Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v dubnu N A Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v červenci A A Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v prosinci A A Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v červenci ve 14 hodin A A Průměrný roční počet dusných dnů N A Průměrný roční tlak vodní páry N A Průměrný měsíční tlak vodní páry (leden, duben, červenec, říjen) 4 mapy N A Průměrný roční sytostní doplněk N A Průměrný sytostní doplněk v letním půlroce (duben-září) N A Průměrný roční úhrn výparu z vodní hladiny N A Průměrný úhrn výparu z vodní hladiny v letním půlroce (duben-září) N A Sezónní úhrn výparu z vodní hladiny (jaro, léto, podzim) 3 mapy N A Průměrný měsíční úhrn výparu z vodní hladiny - červenec N A Průměrný roční úhrn referenční evapotranspirace N A Průměrný úhrn referenční evapotranspirace v letním půlroce (duben-září) N A Sezónní úhrn referenční evapotranspirace (jaro, léto, podzim) 3 mapy N A Průměrný měsíční úhrn referenční evapotranspirace červenec N A Průměrná roční vláhová bilance N A Průměrná vláhová bilance v letním půlroce (duben-září) N A Roční vláhová bilance v nejsušším roce 1973 N A Roční vláhová bilance v nejvlhčím roce 1981 N A POČET 3 28 Atlas podnebí Česka Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se v podobě mapy v Atlasu podnebí Československa (1958) nevyskytuje, ale hodnoty jsou uvedeny v tabulkách. V atlase jsou znázorněny mapy relativní vlhkosti vzduchu v červenci, v prosinci a v červenci ve 14h. Žádné jiné mapy, týkající se vlhkosti vzduchu a výparu, v tomto atlasu nejsou uvedeny. Atlas podnebí Česka (2007) se podrobně zabýval zmapováním hodnot výparu z vodní hladiny, referenčním úhrnem evapotranspirace, vláhovou bilancí apod. Absenci map v Atlasu podnebí Československa (1958), týkajících se těchto charakteristik, si vysvětluji opět tím, že v roce byly nové způsoby a metody měření, které umožnily zjistit tato data. Chybějící údaje v Atlasu podnebí Českoslovenka (1958) považuji za cenné, ale ne přímo nezbytné. Proto je v tomto atlasu nijak nepostrádám. 19

20 Tab.7 Mapy slunečního záření, slunečního svitu a oblačnosti VI. SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ, SLUNEČNÍ SVIT A OBLAČNOST Atlas podnebí ČSR Průměrný roční úhrn globálního záření N A Průměrný měsíční úhrn globálního záření (březen, červen, září, prosinec) 4 mapy N A Průměrný roční úhrn přímého záření N A Průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu A A Průměrný měsíční úhrn doby trvání slunečního svitu (březen, červen, září, prosinec) 4 mapy N A Roční průměrná oblačnost A A Průměrná oblačnost v září A N Průměrná oblačnost v listopadu A N Průměrný roční počet zamračených dní A A Průměrný roční počet jasných dní A A Průměrné trvání slunečního svitu ve vegetačním období IV. IX. A N POČET 7 14 Atlas podnebí Česka V této kategorii se shodují 4 prvky. Jsou to: průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu, průměrná roční oblačnost, průměrný roční počet zamračených dní a průměrný roční počet jasných dní. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje navíc mapu průměrného ročního úhrnu globálního záření, mapu úhrnu globálního záření za měsíce březen, červen, září a prosinec, průměrný roční úhrn přímého záření a průměrný měsíční úhrn doby trvání slunečního svitu za měsíce březen, červen, září a prosinec. Atlas podnebí Československa (1958) má více map, co se týká průměrné oblačnosti, navíc jsou tu mapy s oblačností v září a v listopadu. Poslední mapa, která chybí v Atlasu podnebí Česka (2007), je průměrné trvání slunečního svitu ve vegetačním období IV. IX. Tuto mapu, dle mého názoru, zčásti nahrazuje mapové zpracování průměrného měsíčního úhrnu doby trvání slunečního svitu (březen, červen, září, prosinec). 20

21 VII. TLAK VZDUCHU A VÍTR Tab. 8 Mapy tlaku vzduchu a větrů Atlas podnebí ČSR Průměrný roční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře N A Průměrný měsíční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře (leden-prosinec) 12 map N A Průměrná roční rychlost větru A A Průměrná sezónní rychlost větru na jaře N A Průměrná sezónní rychlost větru v létě A A Průměrná sezónní rychlost větru na podzim N A Průměrná sezónní rychlost větru v zimě A A POČET 3 29 Atlas podnebí Česka Roční a měsíční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře se dříve zřejmě neměřil, tyto hodnoty se nevyskytují ani v tabulkách k Atlasu podnebí Československa (1958). Rychlost větru na jaře a na podzim jsou zmapovány pouze v Atlasu podnebí Česka (2007) a je to dáno asi redukcí map v Atlasu podnebí Československa (1958). Tab. 9 Mapy nebezpečných atmosférických jevů VIII. NEBEZPEČNÉ ATMOSFÉRICKÉ JEVY Atlas podnebí ČSR Průměrný měsíční počet dní s bouřkou N A Průměrný roční počet dní s bouřkou A A Průměrný měsíční počet dní s kroupami N A Průměrný roční počet dní s kroupami N A Průměrný měsíční počet dní s mlhou N A Průměrný roční počet dní s mlhou A A Průměrný sezónní (květen-září) počet dní se srážkami 30 mm a více za jednu hodinu N A Průměrný sezónní (květen-září) počet dní se srážkami 30 mm a více za 24 hodin N A POČET 2 8 Atlas podnebí Česka V kategorii nebezpečných atmosférických jevů jsou shodné pouze průměrné roční počty dní s bouřkou a mlhou. Ostatní charakteristiky byly do Atlasu podnebí Česka (2007) zařazeny spíše proto, že se tyto jevy v přírodě vyskytují čím dál častěji. Jsou to atmosférické jevy, které mohou mít negativní vliv na přírodní prostředí, hospodářskou činnost i život člověka. Atmosférické jevy jsou většinou lokálního charakteru a mají omezené trvání, proto není snadné vytvořit mapy těchto jevů. 21

22 Tab. 10 Mapy fenologických charakteristik IX. FENOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Atlas podnebí ČSR Počátek jarních polních prací A N Počátek setí jarního ječmene A N Počátek setí ovsa A N Počátek sázení pozdních brambor A N Počátek květu trnky obecné A N Počátek květu jabloní A N Rozkvět ozimého žita A N Počátek senoseče A N Počátek žní ozimého žita A N Počátek žní jarního ječmene A N Počátek žní ovsa A N Počátek setí ozimého žita A N Průměrné datum počátku kvetení třešně ptačí N A Průměrné datum vcházení ječmene jarního N A Průměrné datum metání ječmene jarního N A Průměrné datum zralosti ječmene jarního N A Průměrné datum vcházení pšenice ozimé N A Průměrné datum metání pšenice ozimé N A Průměrné datum zralosti pšenice ozimé N A POČET 12 7 Atlas podnebí Česka Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje sérii fenologických map, které mají podat bioklimatickou charakteristiku území v průběhu vegetace a provádění většiny zemědělských prací. Je zde vybráno 12 map tak, aby charakterizovaly celé vegetační období a mohly sloužit k praktickým potřebám. V Atlasu podnebí Česka (2007) byly vybrány třešeň ptačí, ječmen jarní a pšenice ozimá. Změny fenologických fází rostlin jsou dobrým indikátorem změn klimatu. 22

23 X. TEPLOTA PŮDY (grafy) Tab. 11 Teplota půdy (obsahuje pouze grafy) Atlas podnebí ČSR Průměrné teploty půdy v Klatovech A N Průměrné teploty půdy v Brně A N Průměrné teploty půdy v Roudnici A N Průměrné teploty půdy v Čáslavi A N Průměrné teploty půdy v Bzenci A N Průměrné teploty půdy v Havlíčkově Brodě A A Průměrné teploty půdy v Hurbanovu A N Průměrné teploty půdy v Rimské Sobotě A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Klatovech za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Klatovech za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Brně za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Brně za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Roudnici za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Roudnici za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Čáslavi za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Čáslavi za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Bzenci za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Bzenci za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Havlíčkově Brodě za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Havlíčkově Brodě za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Hurbanovu za mimořádně teplého léta 1947 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Hurbanovu za mimořádně tuhé zimy A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Rimské Sobotě za mimořádně teplého léta 1937 A N Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Rimské Sobotě za mimořádně tuhé zimy A N POČET 24 1 Atlas podnebí Česka Toto srovnání teploty půdy se jako jediné netýká mapového srovnání. Oba atlasy obsahují pouze grafy a jediný údaj, který se shoduje, je průměrná teplota půdy v Havlíčkově Brodě. Atlas podnebí Česka (2007) udává ještě hodnoty o teplotě půdy v Doksanech a na stanici v Olomouci. Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje grafickou část zobrazující průměrnou teplotu v půdě na vybraných místech a průběh teploty v půdě za mimořádně teplého léta a mimořádně chladné zimy. 23

24 XI. DYNAMIKA KLIMATU Tab. 12 Mapy dynamiky klimatu Atlas podnebí ČSR Průměrný úhrn srážek při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz v letním půlroce N A Průměrný úhrn srážek při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz v zimním půlroce N A Průměrný úhr srážek při situacích Wal, SWc1, SWc2, SWc3, B, Bp v letním půlroce N A Průměrný úhr srážek při situacích Wal, SWc1, SWc2, SWc3, B, Bp v zimním půlroce N A Průměrný úhrn srážek při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv v letním půlroce N A Atlas podnebí Česka Průměrný úhrn srážek při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv v zimním půlroce N A Poměr průměrných ročních srážek při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz a průměrných ročních srážek při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv N A Úhrn srážek při povodňové situaci ve dnech N A Úhrn srážek při povodňové situaci ve dnech N A Úhrn srážek při povodňové situaci ve dnech N A Úhrn srážek při povodňové situaci ve dnech N A Úhrn srážek při bouřkové situaci dne N A Úhrn srážek při bouřkové situaci dne N A Průměrný úhrn výšky nového sněhu při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz v zimním půlroce N A Prům. úhrn výšky nového sněhu při situacích Wal, SWc1, SWc2, SWc3, B, Bp v zimním půlroce N A Průměrný úhrn výšky nového sněhu při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv v zimním půlroce N A Průměrná denní teplota vzduchu při situacích Sa, SWc1, Swa v zimním půlroce N A Průměr maximální denní teploty ve dnech N A Minimální teplota vzduchu dne N A Maximální teplota vzduchu dne N A Převládající směr a průměrná rychlost větru při situaci Wc N A Převládající směr a průměrná rychlost větru při situaci Nc N A Převládající směr a rychlost větru při situacích NEc a NEa N A Převládající směr a rychlost větru při situaci Sa N A Maximální nárazy větru dne N A Maximální nárazy větru dne N A Průměrný tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (situace Wc, Nc, Sa, NEc a NEa) N A POČET 0 27 Dynamika klimatu se jako jediná kategorie v Atlasu podnebí Československa (1958) nevyskytuje vůbec. V Atlasu podnebí Česka (2007) se jí jedna kapitola věnuje proto, že těchto situací v posledních desetiletích přibývá. Změna teploty, která je v dnešní době častým tématem, s sebou nese další klimatické změny. Například změny v množství a alokaci srážek, zvyšující intenzitu extrémních atmosférických jevů, jako jsou povodně, sucha, vedra a hurikány, změny zemědělských výnosů apod. 24

25 5 SROVNÁNÍ KLIMATICKÝCH NORMÁLŮ (DLOUHODOBÝCH PRŮMĚRŮ) V této kapitole porovnávám vybrané klimatologické charakteristiky. Zjišťuji, jak se změnily hodnoty klimatických charakteristik v období (ve srovnání s obdobím ). Období jsem si označila písmenem A a období písmenem B. (U některých charakteristik proběhlo měření až od roku 1921(1926)-1950 a i tato období jsem si pracovně označila písmeny A,B. Rozdíl je vypočítaná hodnota B-A, tedy: (1961/ ) (1901/1921/ ). Rozdíl nám říká, jak se hodnoty klimatických charakteristik v období změnily. 5.1 TEPLOTA VZDUCHU Tab. 13 Průměrná měsíční a roční teplota vzduchu období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Kroměříž -2,2-0,7 3,7 8,7 14,2 16,9 18,8 17,8 14,2 8,9 3,7-0,1 8, Kroměříž -1,6 0,2 4,1 9,3 14,2 17,2 18,8 18,4 14,3 9,3 3,9-0,4 9,0 rozdíl 0,6 0,9 0,4 0,6 0,0 0,3 0,0 0,6 0,1 0,4 0,2-0,3 0,4 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Luhačovice -2,5-1,2 3,1 8,0 13,2 16,0 17,8 16,9 13,5 8,5 3,5-0,2 8, Luhačovice -1,8-0,1 3,6 8,5 13,5 16,5 18,0 17,4 13,4 8,9 3,8-0,7 8,4 rozdíl 0,7 1,1 0,5 0,5 0,3 0,5 0,2 0,5-0,1 0,4 0,3-0,5 0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Strážnice -1,9-0,2 4,7 9,5 15,0 18,1 19,9 18,8 14,9 9,5 4,2 0,8 9, Strážnice -1,4 0,4 4,2 9,4 14,4 17,3 18,8 18,5 14,4 9,4 4,3-0,1 9,2 rozdíl 0,5 0,6-0,5-0,1-0,6-0,8-1,1-0,3-0,5-0,1 0,1-0,9-0,2 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Rožm.p.T. -2,6-1,3 2,6 6,9 12,3 15,4 17,1 16,4 12,8 7,4 2,2-1,3 7, Rožm.p.T. -2,3-1,4 2,4 6,9 12,3 15,3 17,3 16,7 12,6 7,7 2,4-1,2 7,4 rozdíl 0,3-0,1-0,2 0,0 0,0-0,1 0,2 0,3-0,2 0,3 0,2 0,1 0,1 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Vráž -2,6-1,4 2,7 7,0 12,2 15,1 16,9 16,2 12,6 7,4 2,2-1,3 7, Vráž -2,0-0,9 2,9 7,5 12,6 15,9 17,5 17,0 13,0 7,9 2,8-0,7 7,8 rozdíl 0,6 0,5 0,2 0,5 0,4 0,8 0,6 0,8 0,4 0,5 0,6 0,6 0,6 25

26 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Tábor -2,9-1,4 2,5 6,9 12,6 15,4 17,1 16,2 12,6 7,4 2,3-1,2 7, Tábor -2,7-1,4 2,4 7,3 12,6 15,9 17,5 16,8 12,9 7,7 2,5-1,3 7,5 rozdíl 0,2 0,0-0,1 0,4 0,0 0,5 0,4 0,6 0,3 0,3 0,2-0,1 0,2 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Třeboň -2,2-1,0 3,0 7,5 12,9 15,9 17,7 16,9 13,0 7,8 2,7-0,7 7, Třeboň -2,1-0,7 2,8 7,7 12,9 16,2 17,7 17,0 12,9 7,8 2,8-0,9 7,8 rozdíl 0,1 0,3-0,2 0,2 0,0 0,3 0,0 0,1-0,1 0,0 0,1-0,2 0,0 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Litomyšl -2,4-1,2 2,6 7,4 12,9 15,8 17,4 16,6 13,1 7,9 2,9-0,8 7, Litomyšl -2,0-0,7 3,0 7,9 13,2 16,0 17,5 16,9 13,2 8,4 3,2-0,7 8,0 rozdíl 0,4 0,5 0,4 0,5 0,3 0,2 0,1 0,3 0,1 0,5 0,3 0,1 0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Pardubice -1,8-0,6 3,6 8,2 13,6 16,5 18,4 17,4 13,7 8,5 3,7-0,1 8, Pardubice -1,2-0,2 3,4 8,5 13,7 16,8 18,5 17,9 13,9 8,7 3,9 0,1 8,7 rozdíl 0,6 0,4-0,2 0,3 0,1 0,3 0,1 0,5 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Klatovy -2,1-0,9 3,1 7,3 12,4 15,3 17,1 16,4 12,9 7,7 2,6-0,8 7, Klatovy -1,8-0,7 3,3 7,7 12,7 15,8 17,6 16,9 13,2 8,1 3,0-0,5 7,9 rozdíl 0,3 0,2 0,2 0,4 0,3 0,5 0,5 0,5 0,3 0,4 0,4 0,3 0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Cheb -2,5-1,6 2,2 6,4 11,6 14,6 16,4 15,4 12,0 7,1 2,0-1,4 6, Cheb -1,9-0,7 2,8 7,1 12,1 15,3 16,9 16,3 12,6 7,8 2,6-0,8 7,5 rozdíl 0,6 0,9 0,6 0,7 0,5 0,7 0,5 0,9 0,6 0,7 0,6 0,6 0,7 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Karl.Vary -2,1-1,1 2,4 6,9 12,2 15,2 16,9 15,9 12,3 7,3 2,4-0,9 7, Karl.Vary -2,7-1,7 1,7 6,2 11,3 14,6 16,2 15,6 11,7 7,0 1,7-1,7 6,7 rozdíl -0,6-0,6-0,7-0,7-0,9-0,6-0,7-0,3-0,6-0,3-0,7-0,8-0,6 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Lysá Hora -6,5-6,1-2,8 1,4 7,0 9,8 11,8 11,0 8,0 3,3-1,7-4,8 2, Lysá Hora -6,1-5,9-3,1 1,4 7,0 9,9 11,8 11,4 7,9 3,5-1,5-4,6 2,6 rozdíl 0,4 0,2-0,3 0,0 0,0 0,1 0,0 0,4-0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Opava -2,2-1,1 2,9 7,8 13,1 16,0 17,9 17,0 13,4 8,4 3,4-0,1 8, Opava -2,0-0,8 2,8 7,8 13,0 16,2 18,0 17,2 13,4 8,5 3,4-0,3 8,1 rozdíl 0,2 0,3-0,1 0,0-0,1 0,2 0,1 0,2 0,0 0,1 0,0-0,2 0,1 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Vítkov -3,6-2,4 1,6 6,6 11,9 14,8 16,9 16,0 12,5 7,2 2,0-1,6 6, Vítkov -3,3-2,0 1,7 6,4 11,9 15,3 16,9 16,1 12,4 7,6 2,2-1,4 7,0 rozdíl 0,3 0,4 0,1-0,2 0,0 0,5 0,0 0,1-0,1 0,4 0,2 0,2 0,2 26

27 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Olomouc -2,7-1,2 3,4 8,5 13,9 16,6 18,5 17,7 14,0 8,7 3,3-0,5 8, Olomouc -2,2-0,7 3,5 8,9 14,2 17,0 18,8 18,2 14,0 8,8 3,7-0,3 8,7 rozdíl 0,5 0,5 0,1 0,4 0,3 0,4 0,3 0,5 0,0 0,1 0,4 0,2 0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Vsetín -3,1-1,7 2,8 8,0 13,4 16,3 18,1 17,1 13,6 8,5 3,5-0,5 8, Vsetín -2,8-1,4 2,3 7,3 12,6 15,7 17,4 16,5 12,7 8,3 3,4-0,8 7,7 rozdíl 0,3 0,3-0,5-0,7-0,8-0,6-0,7-0,6-0,9-0,2-0,1-0,3-0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Praha -0,5 0,5 4,5 9,1 14,6 17,6 19,5 18,8 14,8 9,4 4,3 0,8 9, Praha -0,6 0,6 4,5 9,3 14,4 17,5 19,4 18,8 14,9 9,6 4,4 0,7 9,5 rozdíl -0,1 0,1 0,0 0,2-0,2-0,1-0,1 0,0 0,1 0,2 0,1-0,1 0,1 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Desná -4,9-4,0-0,8 3,1 8,8 12,1 14,0 13,1 9,8 5,2 0,1-3,4 4, Desná -4,6-3,8-0,9 3,5 9,2 12,7 14,3 13,8 10,0 5,8 0,5-3,1 4,8 rozdíl 0,3 0,2-0,1 0,4 0,4 0,6 0,3 0,7 0,2 0,6 0,4 0,3 0,4 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Semčice -2,0-0,8 3,3 8,0 13,5 16,2 18,0 17,3 13,8 8,5 3,2-0,4 8, Semčice -1,6-0,5 3,5 8,6 13,7 16,7 18,4 17,9 14,0 8,8 3,6-0,1 8,6 rozdíl 0,4 0,3 0,2 0,6 0,2 0,5 0,4 0,6 0,2 0,3 0,4 0,3 0,4 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Havl.Brod -3,2-1,9 2,0 6,7 12,2 15,1 16,9 15,9 12,4 7,3 2,2-1,4 7, Havl.Brod -2,9-1,7 1,9 6,7 11,9 15,0 16,6 16,0 12,3 7,4 2,3-1,4 7,1 rozdíl 0,3 0,2-0,1 0,0-0,3-0,1-0,3 0,1-0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Milešovka -4,3-3,5 0,0 4,3 9,8 12,7 14,6 14,0 10,7 5,5 0,0-3,0 5, Milešovka -4,1-3,3 0,1 4,7 9,9 12,9 14,7 14,3 10,8 5,8 0,3-2,8 5,3 rozdíl 0,2 0,2 0,1 0,4 0,1 0,2 0,1 0,3 0,1 0,3 0,3 0,2 0,2 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Teplice -1,3-0,2 3,8 8,5 13,8 16,9 18,6 17,7 14,0 8,5 3,4 0,1 8, Teplice -1,3 0,1 3,8 8,8 13,9 17,2 18,8 18,1 14,0 8,7 3,8 0,2 8,9 rozdíl 0,0 0,3 0,0 0,3 0,1 0,3 0,2 0,4 0,0 0,2 0,4 0,1 0,3 období stanice I. II. III IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Liberec -2,6-1,7 2,0 6,6 12,0 14,9 16,7 15,7 12,3 7,5 2,5-1,0 7, Liberec -2,3-1,3 2,1 6,9 11,8 15,0 16,7 16,2 12,6 8,1 3,0-0,7 7,4 rozdíl 0,3 0,4 0,1 0,3-0,2 0,1 0 0,5 0,3 0,6 0,5 0,3 0,3 27

28 Průměrná roční teplota vzduchu se v období na většině meteorologických stanicích zvýšila. Průměry byly nižší pouze na 3 stanicích (tj. 12,5 %) Vsetín, Karlovy Vary a Strážnice (příloha 1). Nejvíce se teplota zvýšila v Chebu (+ 0,7 C) a nejvíce se snížila v Karlových Varech (- 0,6 C). Dále jsem si pro popis vybrala nejteplejší měsíc (červenec) a nejchladnější měsíc (leden). V červenci bylo naměřeno zvýšení teploty u 19 stanic (tj. 79,1 %). Ke snížení teploty došlo na 5 stanicích (tj. 20,9 %). Jsou to stanice Karlovy Vary, Vsetín, Strážnice, Praha-Karlov a Havlíčkův Brod (příloha 2). V lednu byl ze všech 24 meteorologických stanic průměr nižší jen v Karlových Varech a v Praze-Karlově (tj. 8,3 % stanic). Na 22 stanicích (tj. 91,7 %) bylo teplota zvýšená (příloha 3). Tento výsledek potvrzuje, že oteplení v zimním období je silnější, než v letním období. 28

29 Tab. 14 Průměrný počet letních dnů v roce období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Kroměříž 0,7 5,0 10,3 16,8 14,4 5,7 0,3 53, Kroměříž 1,0 4,6 10,1 15,5 15,1 4,6 0,1 51,5 rozdíl 0,3-0,4-0,2-1,3 0,7-1,1-0,2-1,7 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Luhačovice 0,3 4,0 8,9 14,5 11,9 4,2 0,3 44, Luhačovice 0,6 3,9 8,9 13,8 13,1 3,4 0,1 44,9 rozdíl 0,3-0,1 0,0-0,7 1,2-0,8-0,2 0,8 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Strážnice 0,8 5,1 10,2 17,2 14,5 6,4 0,3 54, Strážnice 1,3 5,8 11,0 16,8 16,2 5,1 0,2 56,6 rozdíl 0,5 0,7 0,8-0,4 1,7-1,3-0,1 2,1 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Rožm.p.T. 0,7 4,8 9,7 13,4 11,4 6,2 0,4 46, Rožm.p.T. 0,4 2,4 5,8 10,9 11,5 2,7 0,1 33,8 rozdíl -0,3-2,4-3,9-2,5 0,1-3,5-0,3-12,8 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Vráž 0,7 4,4 9,0 13,0 11,2 5,0 0,3 43, Vráž 0,6 4,1 9,5 14,0 13,9 4,5 0,1 46,5 rozdíl -0,1-0,3 0,5 1,0 2,7-0,5-0,2 2,9 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Tábor 0,2 3,1 7,8 12,3 10,4 4,2 0,3 38, Tábor 0,6 3,7 8,6 13,2 12,5 4,0 0,1 42,6 rozdíl 0,4 0,6 0,8 0,9 2,1-0,2-0,2 4,3 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Třeboň 0,5 4,5 8,8 13,4 11,8 4,9 0,3 44, Třeboň 0,6 3,2 8,0 12,4 12,5 3,6 0,2 40,4 rozdíl 0,1-1,3-0,8-1,0 0,7-1,3-0,1-3,8 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Litomyšl 0,3 2,6 8,0 12,2 9,8 4,2 0,2 37, Litomyšl 1,0 4,8 9,5 13,9 13,4 3,8 0,1 46,3 rozdíl 0,7 2,2 1,5 1,7 3,6-0,4-0,1 9,0 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Pardubice 0,3 4,1 9,1 4,4 12,6 6,2 0,3 47, Pardubice 0,9 4,4 8,9 13,5 14,7 4,4 0,1 47,2 rozdíl 0,6 0,3-0,2 9,1 2,1-1,8-0,2 0,2 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Klatovy 0,4 3,4 8,0 12,2 11,0 4,9 0,4 40, Klatovy 0,6 3,6 8,5 13,3 12,8 4,1 0,2 42,9 rozdíl 0,2-0,2 0,5 1,1 1,8-0,8-0,2 2,6 29

30 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Cheb 0,1 2,0 5,2 9,0 7,5 2,8 0,1 26, Cheb 0,5 2,9 6,8 10,7 10,1 2,6 0,1 33,6 rozdíl 0,4 0,9 1,6 1,7 2,6-0,2 0,0 6,9 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Karl.Vary 0,1 2,8 7,4 10,9 8,8 3,5 0,1 33, Karl. Vary 0,2 1,2 4,6 8,2 7,7 1,6 0,0 23,5 rozdíl 0,1-1,6-2,8-2,7-1,1-1,9-0,1-10,1 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Lysá Hora 0,0 0,2 0,4 1,0 1,6 0,7 0,0 3, Lysá Hora 0,0 0,0 0,3 0,8 1,0 0,0 0,0 2,2 rozdíl 0,0-0,2-0,1-0,2-0,6-0,7 0,0-1,7 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Opava 0,2 3,0 7,1 12,4 10,2 4,1 0,2 37, Opava 0,7 3,6 8,2 12,9 13,0 3,7 0,3 42,4 rozdíl 0,5 0,6 1,1 0,5 2,8-0,4 0,1 5,2 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Vítkov 0,0 1,9 5,0 10,0 7,9 2,1 0,1 27, Vítkov 0,4 2,5 7,4 10,4 10,1 1,9 0,0 32,8 rozdíl 0,4 0,6 2,4 0,4 2,2-0,2-0,1 5,8 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Olomouc 1,1 6,4 11,1 18,2 15,1 6,9 0,3 39, Olomouc 1,0 4,7 9,9 15,1 14,6 4,0 0,1 49,3 rozdíl -0,1-1,7-1,2-3,1-0,5-2,9-0,2 10,2 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Vsetín 0,3 3,3 8,1 13,3 10,8 4,1 0,2 40, Vsetín 0,8 3,5 7,5 11,5 11,6 2,7 0,2 37,7 rozdíl 0,5 0,2-0,6-1,8 0,8-1,4 0,0-2,4 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Praha 0,6 4,5 9,6 15,0 12,4 5,7 0,5 48, Praha 1,0 4,5 9,5 14,2 14,4 4,1 0,3 47,9 rozdíl 0,4 0,0-0,1-0,8 2,0-1,6-0,2-0,4 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Desná 0,0 0,1 1,2 2,3 2,0 0,6 0,0 6, Desná 0,0 0,3 1,7 3,6 3,5 0,1 0,0 9,0 rozdíl 0,0 0,2 0,5 1,3 1,5-0,5 0,0 2,8 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Semčice 0,5 3,9 8,6 13,5 11,4 4,9 0,2 43, Semčice 0,9 4,7 9,3 14,1 14,0 3,7 0,0 46,6 rozdíl 0,4 0,8 0,7 0,6 2,6-1,2-0,2 3,6 30

31 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Havl.Brod 0,2 2,8 7,3 12,0 10,7 4,1 0,1 37, Havl.Brod 0,4 2,1 6,8 10,7 10,6 2,6 0,1 33,2 rozdíl 0,2-0,7-0,5-1,3-0,1-1,5 0,0-4,0 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Milešovka 0,0 0,5 2,1 3,3 2,8 0,8 0,0 9, Milešovka 0,2 0,9 3,2 5,4 5,1 0,7 0,0 15,4 rozdíl 0,2 0,4 1,1 2,1 2,3-0,1 0,0 5,9 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Teplice 0,3 3,7 8,4 13,0 10,7 4,7 0,1 40, Teplice 0,7 4,2 8,7 13,6 13,4 3,0 0,1 45,6 rozdíl 0,4 0,5 0,3 0,6 2,7-1,7 0,0 4,7 období stanice IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. rok Liberec 0,2 2,9 6,7 9,6 8,3 2,9 0,0 30, Liberec 0,3 2,3 5,3 8,8 8,6 1,3 0,0 26,5 rozdíl 0,1-0,6-1,4-0,8 0,3-1,6 0,0-4,1 Letní dny (t max 25 C) se vyskytly jen v měsících IV.-X. V období byl průměrný počet letních dnů v roce celkově vyšší na 15 stanicích (tj. 62,5 %) a na zbývajících 9 stanicích (tj. 37,5 %) nižší (příloha 4). Nejvíce letních dnů přibylo na stanici Olomouc (+ 10,2 dnů) a nejvyšší úbytek letních dnů byl zjištěn na stanici Rožmitál pod Třemšínem (-12,8 dnů). 31

32 Tab. 15 Průměrný počet mrazových dnů v roce období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Kroměříž 0,5 4,7 10,2 21,5 25,4 21,7 18,0 6,2 1,1 0,1 109, Kroměříž 0,1 3,9 10,9 21,4 24,0 19,8 14,5 4,4 0,3 0,0 99,7 rozdíl -0,4-0,8-0,7-0,1-1,4-1,9-3,5-1,8-0,8-0,1-9,7 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Luhačovice 0,1 4,1 10,8 23,0 26,2 23,1 19,1 7,4 1,0 0,1 114, Luhačovice 0,2 4,3 11,8 23,3 25,3 20,9 16,6 6,2 0,5 0,0 108,2 rozdíl 0,1 0,2 1,0 0,3-0,9-2,2-2,5-1,2-0,5-0,1-6,7 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Strážnice 0,5 4,5 9,7 21,5 25,4 20,9 17,7 6,7 1,5 0,1 108, Strážnice 0,6 5,7 11,4 20,8 24,3 19,5 16,1 6,4 0,6 0,0 105,7 rozdíl 0,1 1,2 1,7-0,7-1,1-1,4-1,6-0,3-0,9-0,1-2,8 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Romž.p.T. 0,8 7,3 18,5 28,1 28,5 25,6 23,4 10,9 2,5 0,1 145, Romž.p.T. 0,2 6,3 16,1 22,6 24,3 23,2 19,4 9,7 0,8 0,1 122,5 rozdíl -0,6-1,0-2,4-5,5-4,2-2,4-4,0-1,2-1,7 0,0-23,2 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Vráž 0,5 4,8 13,4 24,5 26,0 22,3 20,1 8,0 2,0 0,0 121, Vráž 0,6 6,7 14,9 23,7 25,8 22,7 18,4 9,1 0,9 0,1 122,5 rozdíl 0,1 1,9 1,5-0,8-0,2 0,4-1,7 1,1-1,1 0,1 0,9 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Tábor 0,4 4,6 13,8 25,5 27,0 23,8 21,1 8,0 1,8 0,0 126, Tábor 0,4 5,8 14,8 24,0 26,5 22,9 19,0 8,2 0,7 0,0 122,3 rozdíl 0,0 1,2 1,0-1,5-0,5-0,9-2,1 0,2-1,1 0,0-3,7 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Třeboň 0,4 4,6 12,9 24,5 26,4 22,5 19,4 5,8 1,3 0,0 117, Třeboň 0,8 8,0 15,8 24,5 26,1 22,8 19,1 10,3 1,4 0,1 128,9 rozdíl 0,4 3,4 2,9 0,0-0,3 0,3-0,3 4,5 0,1 0,1 11,1 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Litomyšl 0,1 3,0 8,9 21,1 24,4 20,2 16,7 5,9 1,1 0,0 101, Litomyšl 0,4 5,0 13,0 22,6 25,2 20,9 17,4 7,9 1,2 0,1 113,1 rozdíl 0,3 2,0 4,1 1,5 0,8 0,7 0,7 2,0 0,1 0,1 11,7 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Pardubice 0,3 4,0 9,9 21,2 24,3 19,6 18,2 5,1 1,2 0,0 103, Pardubice 0,4 5,2 11,4 20,4 23,7 19,9 15,5 5,3 0,5 0,0 99,7 rozdíl 0,1 1,2 1,5-0,8-0,6 0,3-2,7 0,2-0,7 0,0-4,1 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Klatovy 0,5 4,0 12,0 22,9 24,1 20,9 18,1 5,9 1,4 0,1 109, Klatovy 0,4 5,2 12,9 21,3 23,9 20,4 15,5 6,8 0,9 0,1 107,3 rozdíl -0,1 1,2 0,9-1,6-0,2-0,5-2,6 0,9-0,5 0,0-2,6 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Cheb 1,4 5,6 13,0 22,7 24,1 21,4 20,2 9,1 2,2 0,1 119, Cheb 0,3 5,0 13,3 22,3 24,3 21,4 16,7 8,2 0,8 0,1 112,4 rozdíl -1,1-0,6 0,3-0,4 0,2 0,0-3,5-0,9-1,4 0,0-7,4 32

33 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Karl.Vary 0,7 4,4 11,6 22,5 24,2 21,0 19,1 7,8 1,6 0,1 113, Karl.Vary 0,5 6,7 17,4 25,3 26,9 24,3 20,6 11,4 1,7 0,1 134,8 rozdíl -0,2 2,3 5,8 2,8 2,7 3,3 1,5 3,6 0,1 0,0 21,8 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Lysá Hora 2,1 12,6 22,3 29,9 30,6 26,7 27,0 19,2 5,5 0,7 176, Lysá Hora 2,0 11,7 23,2 29,5 30,3 27,1 27,2 18,1 5,9 0,9 176,0 rozdíl -0,1-0,9 0,9-0,4-0,3 0,4 0,2-1,1 0,4 0,2-0,6 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Opava 0,3 4,8 9,8 22,2 24,7 21,1 18,2 7,3 1,7 0,0 110, Opava 0,6 5,3 13,0 22,1 24,5 21,1 18,2 7,8 1,1 0,1 113,7 rozdíl 0,3 0,5-4,8-0,1-0,2 0,0 0,0 0,5-0,6 0,1 3,6 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Vítkov 0,4 6,1 13,7 25,1 27,7 23,8 21,4 10,4 2,0 0,0 130, Vítkov 0,3 4,7 15,2 24,9 26,6 22,8 19,3 8,5 1,0 0,0 123,8 rozdíl -0,1-1,4 1,5-0,2-1,1-1,0-2,1-1,9-1,0 0,0-6,8 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Olomouc 0,4 4,6 11,1 23,1 26,9 22,9 18,8 7,2 1,0 0,0 116, Olomouc 0,1 4,2 12,4 22,5 25,3 21,1 16,3 4,5 0,4 0,0 106,7 rozdíl -0,3-0,4 1,3-0,6-1,6-1,8-2,5-2,7-0,6 0,0-9,3 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Vsetín 0,6 6,1 13,0 23,8 27,1 23,6 22,1 9,9 2,5 0,1 128, Vsetín 0,5 5,5 13,4 23,1 25,7 22,0 19,0 9,4 1,2 0,1 119,7 rozdíl -0,1-0,6 0,4-0,7-1,4-1,6-3,1-0,5-1,3 0,0-9,1 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Praha 0,1 2,1 7,2 19,2 22,9 18,3 14,2 3,1 0,3 0,0 87, Praha 0,0 2,5 8,7 17,9 20,8 16,9 11,0 2,8 0,1 0,0 80,6 rozdíl -0,1 0,4 1,5-1,3-2,1-1,4-3,2-0,3-0,2 0,0-6,8 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Desná 0,7 8,8 20,7 28,6 29,6 27,1 26,8 18,0 4,8 / 165, Desná 0,5 7,0 20,3 28,0 29,4 26,4 26,0 18,3 3,4 0,3 159,4 rozdíl -0,2-1,8-0,4-0,6-0,2-0,7-0,8 0,3-1,4 0,3-5,7 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Semčice 0,0 2,8 8,7 20,6 24,3 20,1 16,0 4,1 1,0 0,0 97, Semčice 0,0 3,1 9,8 19,9 22,9 18,6 13,3 4,6 0,3 0,0 92,6 rozdíl 0,0 0,3 1,1-0,7-1,4-1,5-2,7 0,5-0,7 0,0-5,0 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Havl.Brod 1,0 6,6 13,9 25,2 27,0 24,0 22,2 10,0 2,5 0,0 132, Havl.Brod 0,7 6,0 14,1 23,7 26,5 21,9 18,6 9,1 1,2 0,1 121,9 rozdíl -0,3-0,6 0,2-1,5-0,5-2,1-3,6-0,9-1,3 0,1-10,5 období stanice IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. rok Milešovka 0,2 7,0 19,8 28,6 29,7 25,9 22,3 11,8 2,7 0,1 148, Milešovka 0,1 5,6 19,8 27,2 28,9 25,0 22,1 12,3 1,5 0,0 142,4 rozdíl -0,1-1,4 0,0-1,4-0,8-4,9-0,2 0,5-1,2-0,1-5,7 33