Turnaj mladých fyziků...2 CZELTA...3 PASCO...4 STONE...5. Astronomická olympiáda 2010/2011...6. Můj život s biologií...7. Ekonomická olympiáda...

OBSAH Turnaj mladých fyziků...2 CZELTA...3 PASCO...4 STONE...5 Astronomická olympiáda 2010/2011...6 Můj život s biologií...7 Ekonomická olympiáda...11 Fyzikální olympiáda...11 Matematická olympiáda...12 Olympiáda mladých chovatelů...14 FyzIQ...15 PROGRAM ELEKTŘINA pro Klub nadaných dětí...16 Eurorebus 2011...17 Aktivity ve světě robotů...18 Zajímavosti z programovací soutěže...19

MOTIVACE K UČENÍ S ICT Od 1. června 2011 realizuje tým nadšenců na Mendelově gymnáziu v Opavě již třetí projekt ESF z výzvy OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (Prioritní osa 1) s názvem Motivace k učení s ICT. Registrační číslo projektu je CZ.1.07/1.1.07/03.0093. Hlavním cílem projektu je modernizace výuky v oboru Člověk a příroda a Člověk a společnost s ohledem na praxi a v souladu s trendy informační společnosti. V první fázi realizace klíčových aktivit jsme se zaměřili na modernizaci technického vybavení v počítačové učebně a v odborné učebně, kde moderní digitální technika (multimediální počítače, dataprojektory, interaktivní tabule, LCD informační panel a digitální přístroje) umožní změnu výuky s využitím interaktivních výukových objektů, moderních metod výuky a informačních a komunikačních zdrojů globálních sítí. Nakoupili jsme techniku v celkové ceně 512 000,- Kč a zmodernizovali technické vybavení ve škole, které žáci školy mohou využívat také při přípravě na národní a mezinárodní soutěže ve všech oblastech výuky. Druhá fáze řešení projektových aktivit je zacílena na zvyšování odbornosti v ICT a jejího využívání při výuce. Pedagogové, kteří projdou školením, pak napíší pro žáky studijní elektronické opory a vytvoří e-kurzy v prostředí aplikace Moodle na studijním portálu školy na adrese http://evyuka.mgo.opava.cz. Pro žáky jsme připravili také konferenci, kde budou prezentovat své úspěchy v národních a mezinárodních soutěžích a výstupem této klíčové aktivity projektu je také tento sborník prací. Nesmíme zapomenout informovat o připravované exkurzi, která bude po podnicích a vysokých školách v České republice, které se zabývají využíváním moderních technologií a kde dochází k propojení výzkumu a komerčního nasazení nanotechnologií. Víme, že proces zavádění inovativních metod do škol využíváním moderních technologií není jednoduchý, protože vyžaduje konstruktivní postupy místo tradičního učení. Ale za pokus to stojí. Magdalena Chmelařová TURNAJ MLADÝCH FYZIKŮ Soutěž Turnaj Mladých Fyziků (TMF) je již po několik let tradiční součástí života na Mendelově gymnáziu v Opavě a ani loňský školní rok tomu nebylo jinak. V pořadí již 24. ročníku této fyzikální soutěže se tedy zúčastnili také naši studenti, jmenovitě Alena Bakalová, Filip Horák, Matěj Stuchlík, Jan Tofel a kapitán týmu Vojtěch Pacík, kde jsme získali po vyrovnaném boji s ostřílenými účastníky soutěže 2. místo v regionálním kole. 2/24

TMF je týmovou soutěží studentů středních škol, ve které se uplatní a prohloubí poznatky soutěží cích nejen z oblasti fyziky, matematiky a chemie, ale také z oblastí komunikace a rétoriky. Soutěžící si na vlastní kůži zkusí, jaké to je prezentovat své výsledky a závěry před komisí složenou z odborníků a vědeckých pracovníků z různých vysokých škol České republiky, vést diskusi s ostatními soutěžícími, jak obtížné může být ostatní zaujmout a přesvědčit - a to vše v anglickém jazyce. Vyvrcholením celé české soutěže TMF je postup do mezinárodní kola International Young Physicists Tournament (Mezinárodní Turnaj Mladých Fyziků), kam se sjedou nejlepší týmy z různých koutů světa (např. z USA, Číny, Japonska, Turecka, Velké Británie a Německa), aby se utkali o světové prvenství v této soutěži. DOSLOV KAPITÁNA TÝMU: Já osobně jsem se během svého čtyřletého působení na Mendelově gymnáziu v Opavě účastnil tří ročníků soutěže TMF naposled dokonce v roli kapitána týmu. Nyní jsem studentem Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého Vysokého Učení Technického v Praze. Za tu dobu jsem pozoroval, jak roste zájem o tuto soutěž, kvalita prezentací a úroveň konkurence. Když se ohlédnu zpátky, pak vidím mnohé zkušenosti a vědomosti, kterými mě tato soutěž obohatila, ale také všechny vzpomínky a zážitky, na které budu dlouho vzpomínat. Turnaj mladých fyziků pro mě byla možnost, jak zažít i to, co klasické studium na střední škole nenabízí, proto bych rád vyzval všechny studenty, kteří někdy uvažovali, že se do této soutěže - či jakýchkoliv podobných aktivit zapojí, aby se nebáli a zúčastnili se, protože být součástí tohoto kolotoče plného zajímavých lidí a zážitků opravdu stojí za to. Vojtěch Pacík CZELTA CZELTA (CZEch Large- area Time coincidence Array) je projekt spuštěný v roce 2004 a spolupracující s University of Alberta v Kanadě (ALTA a NALTA projekty) zaměřený na pozorování spršek kosmických částic dopadajících na zemský povrch. Cílem tohoto projektu je zaznamenávat dopadající částice, změřit jejich energii a pokusit se zjistit, odkud částice přiletěly. 3/24

Kosmické záření je vysokoenergetický proud částic pohybující se prostorem vesmíru. Toto záření objevil roku 1912 V. Hess, který dostal Nobelovu cenu v roce 1936. Tyto částice se dostávají do atmosféry, kde se srážejí s částicemi vzduchu a štěpí se na více sekundárních částic, které narážejí do dalších a vzniká jakoby kužel sprška. Při srážkách se částice různě štěpí a předávají si své energie, tudíž se neustále mění. Výše zmíněné projekty jsou zaměřeny hlavně na částice s velmi vysokou energií (>1020 ev). Možné zdroje těchto částic jsou supernovy, Slunce, pulzary, akreční disky. Do projektu CZELTA se zapojilo ÚTEF ČVUT v Praze, ÚF FPF SU v Opavě, gymnázium v Pardubicích, gymnázium v Kladně a Mendelovo gymnázium v Opavě, kde byly umístěny detektory. Každý detektor se skládá ze tří,,rakví se scintilátory, které jsou umístěny na půdorysu rovnoramenného trojúhelníku (díky čemuž jsme schopni dopočítat, odkud sprška přiletěla ±2-3 stupně) s ramenem 10 m (což je nejčastější průměr spršek u Země) a z počítače odesílajícího naměřené hodnoty na server. Tato zařízení zaznamenávají průlet každé částice s energií vyšší než 1014 ev. Dalibor Repček, Adam Šťastný PASCO PASCO je měřící systém skládající se z různých sad senzorů a příručního přístroje Xplorer GLX pro záznam dat. Školy mají na výběr z nepřeberného množství různých senzorů využitelných ve fyzice, chemii, biologii a environmentální výchově, které lze připojit k počítači a získat tak větší množství dat, dále různě zpracovatelných. Na naší škole využíváme měřící systém PASCO již několikátým rokem. Tuto soupravu měřičů škola zakoupila z grantu Nadace OKD. Pomocí této soupravy jsme schopni provádět a měřit různě složité pokusy především z oblasti fyziky. Zde jej využívají především účastníci Turnaje mladých fyziků, kteří pomocí tohoto systému měřili například koncentraci oxidu uhličitého při spalování papíru nebo rychlost magnetu urychleného Gaus sovým dělem. 4/24

Do běžné výuky se PASCO zapojuje pomaleji právě díky své obrovské variabilitě ve využití. Nicmé ně pokusy s ním prováděné se u studentů těší velké oblibě, a proto vymýšlíme stále nové pokusy a způsoby využití tohoto systému. Tento systém vyniká velkou škálou využití svou názorností, přesností měření, snadnou obsluhou a velkým množstvím rozličných komponentů. Proto je pro nás obrovským přínosem a pomáhá nám pochopit tyto, jindy složité, předměty. Martina Buchalová, Jan Mazáč, Daniel Štěrba STONE Na začátku stály, jak už to tak bývá, úplně opačné úmysly. Šlo nám hlavně o naši zábavu a byli jsme líní. A hle, najednou bavíme ostatní a stojí to docela práce. V našem ekonomickém semináři jsme dostali na výběr mezi seminárními pracemi a vytvořením studentské společnosti. Ze začátku to vypadalo jako nevinná zábava, u které se moc nenadřeme. Většina prvních hodin spočívala ve vymýšlení názvu, plánování nereálných akcí apod. První reálné vyústění přišlo po dlouhých debatách ve jménu STONE. Nikdo to sice neví, ale je to zkratka STudent ONE, neboli studentská jednička, ale pro všechny jsme prostě Stouni. Jako každý jsme si prošli počátečním zklamáním, naše první akce, bruslení pro veřejnost, které bylo zadarmo, skončila totálním fiaskem, přišlo asi 5 lidí. Když se na to tak zpětně dívám, chyba musela být ve vstupném. Druhá akce, tzv. Selebration, nám naopak nadzvedla nosy do nebeských výšin. Na ukončení roku s opečeným seletem, dýdžejem a kapelou přišlo přes 400 lidí. A radost nám nezkazi lo ani to, že to sele až tak úplně opečené nebylo. Přes prázdniny jsme si odpočinuli a každému z nás se začaly sbíhat sliny na další akci. Ale protože už jsme byli hotoví "matadoři", mysleli jsme si, že už to půjde všechno samo. Halloween jsme začali or ganizovat až někdy v říjnu a málem se nám to vymstilo. Naštěstí už jsme byli mezi studenty známí, takže stačilo říct ano, my jsme ti Stouni, a lístky nám mizely pod rukama. Předvánoční akce v havajském stylu už byla i pro nás docela zábava, věděli jsme, že se bude muset část večera pracovat a zbytek jsme si mohli užít. Zatančili jsme havajský taneček a všechny příchozí jsme obdarovali havajským věncem. Valentýn byl, jak jinak, o lásce. Hody štěstí i výzdoba byli srdíčkové. 5/24

Nyní bychom rádi předali pomyslné žezlo mladším, už se nám dokonce hlásí zájemci, což je pro nás signál, že děláme svou práci dobře. Naštěstí nám spadl do klína úžasný trh studentů našeho gymnázia (o čemž jsme neměli ani ponětí), kteří se spolu rádi baví i po škole (což je obecně nezvyklé) a naše škola je ideální místo k takovéhle propagaci. Jenom škoda, že nám to ta maturita tak brzo ukončila, zrovna v nejlepším. Můžeme jenom doufat, že jsme někomu tuhle cestičku vyšlapali dobře. Jan Kupčík ASTRONOMICKÁ OLYMPIÁDA 2010/2011 Ve školním roce 2010/2011 jsme se opětovně vydali řešit úlohy Astronomické olympiády a to hned ve všech kategoriích, kromě kategorie nejvyšší a to A-B. Ve školním kole, které probíhalo v učebnách MGO, se do kategorie G-H přihlásil uspokojující počet žáků a to 11. Všech 11 žáků se probojovalo do dalšího kola, do kola korespondenčního, které se řeší doma a zasílá se, již vyhodnocené, do Prahy. V tomto kole už ale nikdo postoupil, tudíž do finále, které se koná v Praze na Štefánikově hvězdárně, se už nikdo neprobojoval. 6/24

V kategorii E-F se školního kola zúčastnil a postoupil také uspokojující počet šesti žáků. Korespondenční kolo řešil David Gráf, který se dále v celostátním kole, rovněž konaném v Praze, ale tentokrát již v Akademii věd na Národní třídě, celkově umístil na výborném 4. místě. V poslední kategorii C-D, které se naši žáci gymnázia účastnili, se zapojilo do školního kola 12 žáků, cože je dvojnásobně uspokojující účast a následně jich 11 řešilo korespondenční kolo, které se odesílalo do Ostravy. V Ostravě se nakonec konalo i celostátní kolo a to na Hvězdárně a v planetáriu Johanna Palisy. Zde se umístil Jan Mazáč na velice pěkném 5. místě, dále pak Daniel Štěrba, také na velice pěkném 7. místě. Tímto bych chtěl všem zúčastněným, ať už umístěným, či neumístěným poděkovat za reprezentaci našeho gymnázia a doufám, že v podobných, ba ještě lepších výsledcích setrvají naši studenti i v příštích ročnících. David Gráf MŮJ ŽIVOT S BIOLOGIÍ BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA A BIOLOGICKÁ SOUSTŘEDĚNÍ Když jsem loni zároveň se vstupem do nového školního roku vstupovala i do nového ročníku Biologické olympiády, měla jsem na svém kontě tři předešlá a pro mě naprosto neuvěřitelná vítězství v krajském kole této soutěže. Právě začínající ročník byl pro mě v něčem neobvyklý poprvé jsem soutěžila v nejvyšší kategorii A, která je jako jediná završená nikoliv krajským, ale celostátním kolem. Tématem onoho jubilejního 45. ročníku Biologické olympiády byla Ochrana přírody z pohledu biologa a já jsem s napětím očekávala, zda mi toto ochranářské téma dovolí opět se probojovat do krajského kola a možná i výš... 8. dubna 2011, Ostrava. Sedím v sále Střediska přírodovědců SVČ Korunka a srdce mi buší jako o závod. To nekonečné čekání, nervozita... Ale ano, všechno se vyplatilo! Zalila mě vlna euforie a obrovské úlevy. Bylo to tam! Počtvrté jsem přejímala diplom a cenu za první místo v krajském kole Biologické olympiády. Tímto ovšem pro mě poprvé soutěž nekončila, protože za necelý měsíc mě čekalo ústřední kolo. 7/24

ÚSTŘEDNÍ KOLO 45. ROČNÍKU BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY Celostátní kolo 45. ročníku Biologické olympiády se konalo na půdě České zemědělské univerzity v Praze, kde jsme my soutěžící strávili celkem pět náročných dní. Vlastní klání probíhala ve třech dnech. Klasicky na nás čekaly nástrahy testu, teoretických i laboratorních úloh a určování přírodnin. Všechny typy úloh byly samozřejmě mnohem obtížnější než jejich obdoby v krajských či školních kolech soutěže, např. na poznávačce bylo pouze minimum objektů vybraných z oficiálního Seznamu přírodnin pro poznávačku a s některými z nich jsem se setkala poprvé v životě. V ostatních úlohách jsme se proměnili třeba v palynology, když jsme zkoumali vzorky pylových zrn a určovali, kterému období v historii Země odpovídají, nebo v molekulární biology, když jsme pomocí molekulárních metod zjišťovali přítomnost patogenů v daných vzorcích odebraných z těl žab. Novinkou oproti nižším kolům soutěže byla terénní úloha. Ta letošní byla dle tématu ročníku zaměřena na ochranu krajiny v malebném prostředí Únětického údolí, o kterém se ani nechce věřit, že leží na samém okraji Prahy, bylo našim úkolem provést rozbor vody z místního potoka, na skalnatých svazích údolí určit jednotlivé typy biotopů a navrhnout nejvhodnější způsob jejich ochrany či posbírat důkazy o výskytu obratlovců v dané oblasti. Bohužel nám na terénní úlohu vůbec nevyšlo počasí. Celý den pršelo a bylo mrazivo, což samozřejmě není příjemné ani při procházce ve městě, natož v terénu při soutěži. Po návratu do výchozího bodu jsme byli všichni promočení a promrzlí a mysleli jsme jen na sucho a teplo, které nás čekalo na kolejích, kde jsme byli ubytovaní. O to víc nás potěšili organizátoři soutěže, kteří nám připravili dort a zákusky s odůvodněním, že tak ošklivo během terénní úlohy asi ještě nikdy v historii nebylo a jistojistě to bylo poprvé, co během ní sněžilo, takže si to za statečnost a výdrž zasloužíte. Ano, sněhové vločky v květnu v Pražské kotlině? Nic neobvyklého! Příroda je jednoduše nevyzpytatelná a práce terénního biologa někdy není žádný med. :) Týden na České zemědělské univerzitě však samozřejmě nebyl vyplněn jen soutěžením, čekala nás také večerní prohlídka Zoologické zahrady hlavního města Prahy či exkurze do Přírodní rezervace Prokopské údolí a sídla hlavního partnera Biologické olympiády, firmy Olympus Czech Group, s.r.o., která také věnovala ceny v podobě digitálních fotoaparátů pro nejlépe umístěné soutěžící. Slavnostní zakončení Ústředního kola 45. ročníku Biologické olympiády spojené s vyhlášením výsledků proběhlo v Kruhové hale ČZU v Praze pod záštitou takových osobností, jako je např. ministr životního prostředí Tomáš Chalupa či primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. 8/24

Já jsem se mezi 36 soutěžícími z celé České republiky umístila na děleném 23. místě. Ačkoli tento výsledek není oslnivý, já sama jsem s ním byla relativně spokojena, neboť jsem znala již z předchozích let úroveň znalostí ostatních soutěžících a toto umístění myslím si bylo přiměřené mým možnostem a schopnostem. Pro mě osobně byla obrovským úspěchem už jen samotná účast v ústředním kole. BIOLOGICKÁ SOUSTŘEDĚNÍ V roce 2011 jsem se rovněž zúčastnila řady biologických soustředění pro středoškolské studenty. Prvním z nich bylo Jarní cvičení z molekulární biologie pro středoškoláky pořádané Biologickou olympiádou a Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem akce bylo umožnit nám, studentům středních škol úspěšně se účastnících BiO, vyzkoušet si na vlastní kůži některé metody molekulární biologie, které jsou běžně používány ve vědeckých nebo diagnostických labora tořích a se kterými se kvůli jejich finanční a časové náročnosti nemáme na středních školách příliš příležitostí setkat. Tento cíl se bezesporu podařilo splnit. V areálu Jihočeské univerzity, který je úzce propojen s Biologickým centrem Akademie věd ČR, jsme strávili týden plný rozmanitých laboratorních úloh. V jedné z nejzajímavějších jsme pomocí izolované mitochondriální DNA z našich vlasových kořínků zjišťovali, z jaké části světa pocházela naše praprapra babička a jestli bychom ji měli hledat mezi prvními zemědělci či lovci mamutů. Netrpělivě jsem vyhlížela také konec školního roku, a to nejen kvůli dvěma měsícům volna, ale především kvůli čtrnácti dnům Letního odborného soustředění Biologické a Chemické olympiády v Běstvině určeného nejúspěšnějším řešitelům krajských kol Biologické a Chemické olympiády. Já jsem měla ohromné štěstí, že letos tomu bylo již počtvrté, co jsem na tomto soustředění mohla strávit úžasné dny plné nevšedních zážitků a nových informací. Každý den jsme měli přibližně šest hodin základních povinných přednášek a většinou i možnost navštívit přednášku večerní. Všechny byly zajišťovány lektory z řad vysokoškolských pedagogů i studentů a odborníků z praxe, jedním z letošních hostů byl např. RNDr. Jiří Grygar, CSc. Mezi témata přednášek patřila mimo jiné imunologie, parazitologie či evoluční biologie. Často jsme rovněž vycháze li do terénu a pracovali v letos nově zařízené a výborně vybavené laboratoři. Mohli jsme se také účastnit mnoha nepovinných projektů, např. mapování výskytu ptáků v okolí tábora nebo bakterií v/na našem těle. :) Další akcí, jíž jsem měla tu čest se účastnit, byl pátý ročník Týdne se současnou biologií, který pořádá v září Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 9/24

O účast na tomto mezi středoškolskými biology již legendárním Týdnu je velký zájem. Chcete-li se však do této akce zapojit, nestačí pouze zaslat přihlášku. Protože kapacita je omezená, je pro všechny zájemce každoročně připravena soutěž v podobě několika otázek, vybraných tak, aby vypovídaly především o jejich úvahách a vztahu k biologii. Každý zájemce si musí z otázek si vybrat jednu, na kterou odpoví formou eseje v rozsahu jedné až dvou stran, zbylé otázky stačí zodpovědět několik větami. Já jsem měla to štěstí, že se mi se svou esejí podařilo probojovat se mezi 25 nejlepších a zajistit si tak účast na tomto soustředění. Čekal nás bohatý program, nabitý přednáškami, prací v terénu, laboratoři i u počítače. Pod vedením pedagogů a výzkumníků Přírodovědecké fakulty jsme se každý den na několik hodin mohli vžít do role skutečných vědců, když jsme zkoumali, jak se mezi sebou kříží naše kaprovité ryby nebo jsme se pokoušeli zrekonstruovat evoluční vztahy moderních lidí a neandertálců. Hlavní program pak doplnily odpolední a večerní přednášky o vzniku života či fungování evoluce a rovněž exkurze do laboratoří elektronové mikroskopie a chovů podzemních hlodavců. Posledním (doufám, že pouze prozatím posledním) podnikem, do kterého jsem se zapojila, bylo terénní soustředění pro úspěšné řešitele BiO nazvané Podzimní Běstvina, které opět pořádala Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s Biologickou olympiádou. Konalo se v Prachaticích během jednoho říjnového víkendu. Jeho náplní byla především celodenní exkurze do okolní přírody, dále také mikroskopování půdních vzorků či vzorků plísní a řada přednášek o mořské nebo tropické biologii. ZÁVĚREM Biologie mě zajímala již odmala, ale teprve na Mendelově gymnáziu jsem se jí začala věnovat hlouběji. Během let strávených zde jsem si rozšiřovala své vědomosti a poznala jsem, že právě biologie je tím, co bych v budoucnu chtěla dále studovat a čemu bych se ráda profesně věnovala. Jako studentka čtvrtého a tudíž závěrečného ročníku bych chtěla Vám všem, které baví nějaký obor, a je jedno, jestli se jedná o fyziku, dějepis nebo třeba anglický jazyk, doporučit, abyste se snažili chytit jakoukoli příležitost, která Vám umožní se v daném odvětví rozvíjet, takříkajíc za pačesy. I když to může znít jako klišé, každá olympiáda, projekt, soustředění či exkurze se počítá a umožní Vám naplno se věnovat tomu, co Vás zajímá, a v budoucnu Vám navíc usnadní kupříkladu přijetí na vysokou školu. Marie Kroutilová, 8. A (2011/2012) 10/24

EKONOMICKÁ OLYMPIÁDA Ekonomická olympiáda je soutěž pro studenty třetích ročníků středních škol, která jim nejen že umožňuje změřit své síly na poli ekonomie a logiky, ale také těm nejlepším zprostředkovaně zajistí klid u přijímaček na vysoké školy, protože oni už budou dávno na vysokou školu přijati. A kdo z vás by nechtěl být přijatý už na konci 3. ročníku? Olympiádu pořádá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která několik desítek nejlepších řešitelů další rok přijme bez přijímaček na kterýkoliv obor Fakulty managementu a ekonomiky, odpustí jim popla tek za přijímací řízení a automaticky přidělí koleje. Předkolo soutěže se každoročně koná v dubnu v prostorách zúčastněných škol. Z předkola pak postoupí 100 až 200 nejúspěšnějších studentů do finále, které se koná ve Zlíně v Univerzitním centru někdy v polovině června. Přitom k tomu nepotřebujete žádné speciální znalosti, test v předkole i ve finále je zaměřen na logické uvažování a všeobecný přehled. Když už budete potřebovat nějaký vzorec nebo specifickou znalost, najdete všechno už v zadání, stačí to pouze aplikovat. Opravdu to není žádná věda, můžete se zeptat několika našich studentů. Zdá se, že naše gymnázi um je dobrou přípravou, protože každoročně se minimálně 2 studenti umístí mezi nejlepšími řešiteli v celostátním kole. Přitom vám to zabere 2 vyučovací hodiny (které myslím rádi obětujete) strávené nad testem u nás ve škole a úspěšnějším z vás to připraví navíc hezký výlet do Zlína. Jenom pozor, červnové počasí hodně svádí koukat se celé finálové kolo z okna. Tak co myslíte, nestálo by to za zkoušku? Jan Kupčík FYZIKÁLNÍ OLYMPIÁDA Fyzikální olympiáda je další soutěž, které se mohou účastnit žáci tercie až oktávy osmiletého a prvních čtyř ročníků čtyřletého gymnázia. Žáci řeší 7 fyzikálních úloh, z toho jednu experimentální. Úlohy nejsou opravdu jednoduché. Jejich vyřešení vyžaduje mnoho času a rovněž studium mnoha fyzikálních poznatků nad rámec výuky fyziky. Úspěšní řešitelé domácího kola postupují podle kategorií do okresního nebo krajského kola, z krajského kola do celostátního. Nejlépe z jednotlivých kategorií dopadli ve školním roce 20010/11 tito studenti: V kategorii A, která je určena studentům 4. ročníků, se úspěšným řešitelem stal Vojtěch Pacík, který obsadil výborné 3. a dále se pak zúčastnil celostátního kola, ve kterém byl úspěšným řešitelem. 11/24

V kategorii B v krajském kole se na skvělém 3. 5. místě umístili Tomáš Hadámek a Jan Tofel, na 12. místě Sebastián Filip. V kategorii C se umístila na 4. místě Radka Hadámková a na 14. 15. místě skončil Marcel Rodák. V kategorii D byli úspěšnými řešiteli se 4. 5. místem Jan Mazáč a Daniel Štěrba a na místě 18.-19. Dalibor Repček. V kategorii E se úspěšným řešitelem stal Jan Stoklasa a obsadil 9. 10. místo. A v okresním kole kategorie F se výborně umístil Ondřej Pavelka na 1. místě a Pavel Hub na 7. místě. Všem soutěžícím ještě jednou blahopřejeme a přejeme hodně nápadů a vědomostí při řešení úloh letošního ročníku FO. Patrik Filip, Sebastián Filip, Tomáš Hadámek MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA Dobrý den vážený pane řediteli, vážení profesoři a vážení studenti, mé jméno je Dalibor Repček a toto je můj spolužák Petr Hruda. Připravili jsme si pro vás krátké představení soutěže Matematická olympiáda, kterou většina z vás určitě zná již ze základní školy. Matematická olympiáda, jak již název napovídá, je matematická celostátní soutěž, kterou vyhlašuje minis terstvo školství a dále ji pořádají Jednota českých matematiků a fyziků a Matematický ústav Akademie věd České republiky. Nyní probíhá již její 61. ročník. Matematické olympiády se mohou zúčastnit studenti základních škol od 5. do 9. třídy v kategoriích Z5 až Z9, studenti jim odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a studenti středních škol ve třech kategoriích-kat. A (kategorie pro 3. a 4. ročník), B (pro 2. ročník), C (pro 1. ročník). Kategoriím základní školy se blíže věnovat nebudu, jen v krátkosti řeknu, že žáci na základních školách procházejí kolem domácím, okresním a žáci 9. tříd navíc kolem krajským. Studenti středních škol procházejí kolem školním, které se skládá ze 2 částí (části domácí a klauzurní), kde mají zadáno 6 úloh, které musí odevzdat do stanoveného termínu svému učiteli matematiky,který úlohy opraví a přiřadí jim hodnocení 1-výborně, 2-dobře, 3-nevyhovuje. Pokud alespoň 4 úlohy učitel ohodnotí jako výborné nebo dobré, student postoupí do klauzurní části školního kola, kde musí ve stanoveném čase řešit 3 úlohy. Nejlepší studenti klauzurní části postoupí do kola krajského, kde během 4 hodin řeší 4 úlohy, za které může student získat maximálně 24 bodů (tedy 6 za každou úlohu). Soutěžící v kategorii A navíc postupují z krajského kola do kola ústředního (celostátního), ze kterého vzejde reprezentace ČR v mezinárodní matematické olympiádě. 12/24

Matematická olympiáda má na MGO dlouhou tradici a každoročně se jí žáci všech ročníků zúčastňují a dosahují výborných výsledků. V minulém roce to byli tito žáci: Kolo (kategorie) Jméno Umístění okresní kolo Z7 Tomáš Domes 1. místo okresní kolo Z7 Martina Hoppová 2. 7. místo okresní kolo Z7 Radek Šabatka 8. místo okresní kolo Z8 Ondřej Pavelka 1. místo okresní kolo Z9 Daniel Galis 8. 9. místo okresní kolo Z9 Zuzana Mikušová 10. 11. místo krajské kolo C Daniel Štěrba 2. 3. místo krajské kolo C Petr Hruda 5. 6. místo krajské kolo C Dalibor Repček 7. 9. místo Kritérii při hodnocení vypracovaných příkladů jsou správný výsledek, ale i myšlenkový postup řešení úlohy. Pro lepší pochopení, jakým způsobem se úlohy v matematické olympiádě řeší, připravil si pro vás Petr ukázku řešení jednoho z příkladů minulého ročníku. Petr Hruda, Dalibor Repček 13/24

OLYMPIÁDA MLADÝCH CHOVATELŮ Letos jsem se zúčastnila již 43. ročníku olympiády mladých chovatelů, která se konala 17. 21. 8. 2011. Soutěžilo se celkem v 11 odbornostech vždy po dvou kategoriích. Soutěže se zúčastnilo kolem 130 mladých chovatelů a dalších asi 20 vítězů národního kola ze Slovenska. Byli jsme ubytováni na ko leji Slezské univerzity v Opavě Jaktaři. V soutěži se dalo získat až 150 bodů, 25 za poznávačku, 25 za test, 50 za písemnou práci a 50 bodů za obhajobu práce. Umístila jsem se v tomto mezinárodním kole na 1. místě a dopomohla tak získat Opavě putovní pohár. Olympiáda se letos velmi vydařila, všem se moc líbila. V příštím roce se bude konat v Čáslavi. Moje práce měla název Zlatí křečci. Ve své práci jsem se zaměřila hlavně na porovnávání rozdílů chování samice a samce, též na rozdíl mezi chovnými křečky a křečky ve volné přírodě. Nechybí v ní ani postup při ochočování, krmení, bydlení, rozmnožování a také co dělat, když křeček uteče. Práce také obsahuje návod na přípravu krmných směsí, mé pokusy o jejich sestavu. Bohužel oba křečci, o kterých jsem tuto práci psala, již umřeli, jelikož délka života křečků je jeden a půl až dva roky. Nenechala jsem se tím odradit a pořídila jsem si dalšího. Příští rok se totiž hodlám zúčastnit olympiády znovu a doufám, že opět s úspěchem. Kateřina Weisová Naše babička je chovatelka koz. Doslechla jsem se, že existuje chovatelská olympiáda s tématem Ovce a kozy a rozhodla jsem se, že se jí zúčastním. Moje práce se zabývala krmením kozy v domácích chovech. Zjišťovala jsem z literatury, jaké krmivo by měla koza dostávat, rovněž proč a porovnávala jsem tyto údaje s mým pozorováním v našem chovu. Zaměřovala jsem se na obiloviny, luskoviny, okopaniny, siláž a pastvu. Druhou částí mé práce bylo pozorování březí kozy. Každý týden jsem chodila koze měřit obvod břicha a zjišťovala jsem, o kolik centimetrů v průměru se obvod břicha za týden zvětší. Podle mých výsledků se obvod břicha zvětšuje o 1cm za týden. Olympiáda se konala na koleji Slezské univerzity v Opavě. V této soutěži je více kategorií např. Kočky, Psi, Drůbež atd. Soutěžili jsme společně se Slováky, takže se jednalo o mezinárodní kolo. Umístila jsem se na 2. místě, z čehož jsem měla velkou radost. Byla to pro mě velká zkušenost, protože jsem se dozvěděla mnoho cenných informací. Anežka Rychlá 14/24

FYZIQ FyzIQ je korespondenční seminář, zabývající se jak jinak než fyzikou. Seminář probíhající na Slovensku od roku 1999 a v ČR od roku 2004 poskytuje soutěžícím možnost srovnat své znalosti fyziky s ostatními vrstevníky z celé ČR. Zapojit se mohou žáci 7. 9. ročníků ZŠ, odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a do minulého roku i studenti středních škol. Nejprve se žáci do soutěže přihlásí prostřednictvím svého vyučujícího nebo samostatně na stránkách FyzIQ (http://www.p-mat.sk/). Mohou se zúčastnit jako jednotlivci nebo také společně s jiným žákem stejné kategorie jako dvojice. Víc hlav víc rozumu, ale také méně peněz, protože startovné pro dvojici i jednotlivce činí 120 Kč. Avšak naše škola je natolik štědrá, že platí celou polovinu částky za nás. Chce nás podpořit v přírodovědných aktivitách. Po registraci jsou soutěžící podle tříd rozděleni do kategorií 7, 8, 9. Každá kategorie má jiné zadání a svoji výsledkovou listinu. Na začátku října je na internetu uveřejněna první série úloh. Těchto sérií je za jeden školní rok celkem 5. Každá série má 5 úloh, které jsou rozděleny na část a) a b). Za každou část lze získat 2 body, tudíž maximálně 20 bodů za sérii. Žáci mají na vyřešení jedné série zhruba měsíc. V průběhu 2 týdnů po skončení termínu odeslání výsledků organizátoři úlohy opraví, obodují a na internetu uveřejní vzorové řešení spolu s výsledkovou listinou s pořadím v kraji a v ČR pro každou kategorii. Zanedlouho poté se mohou žáci těšit na další sérii zajímavých úloh. Na konci školního roku, po ukončení 5. série, se žáci dozví konečné pořadí. Všem úspěšným řešitelům je poslán diplom a ti nejúspěšnější z řešitelů získají navíc drobnou odměnu za svou píli. FYZIQ NA MENDELOVĚ GYMNÁZIU V OPAVĚ Na naší škole probíhá tato soutěž každoročně již od roku 2004. Ve školním roce 2010/2011 se soutěže zúčastnilo mnoho dvojic a jednotlivců, kteří dosáhli skvělých výsledků: Kategorie (počet soutěžících) kategorie 8 (45 soutěžících) kategorie 9 (64 soutěžících) kategorie S1 (16 soutěžících) kategorie S2 (23 soutěžících) kategorie S3 (35 soutěžících) Jméno, třída Umístění Ondřej Pavelka, 3.A 1. místo v kraji, 3. místo v ČR Petr Musila, 4.A Jakub Poledne, 4.A 2. místo v kraji, 27. místo v ČR Adam Šťastný, 1.C Adam Weicht,1.C 1. místo v kraji, 4. místo v ČR Martin Vacula, 6.A Radka Hadámková, 6.A 2. místo v kraji, 5. místo v ČR Tomáš Hadámek, Eliška Olbrechtová, 3.B 1. místo v kraji, 1. místo v ČR 15/24

FyzIQ již řešíme 3. rokem, dosáhli jsme již dobrých umístění. Řešení tohoto semináře se stalo na naší škole tradicí a pevně věříme, že v ní naši mladší nástupníci budou pokračovat. Jana Gebauerová a Ondřej Pavelka PROGRAM ELEKTŘINA PRO KLUB NADANÝCH DĚTÍ Připravili studenti 3. ročníku třídy s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů Mendelova gymnázia v Opavě. ZAHÁJENÍ, PŘIVÍTÁNÍ. Otázka: Kde jste se už setkali s elektřinou? Jaké elektrické přístroje používáte doma? Otázka: Co potřebujeme k tomu, aby fungovaly některé hračky např. autíčko, které svítí a houká, štěkací pejsek apod.? baterie, monočlánky Otázka: Co potřebujeme k tomu, aby hřála žehlička, fungovala pračka apod.? zapnout je do zásuvky. Baterie, zásuvka je zdroj napětí. Otázka: Kde se vyrábí elektřina, která se dostane až do naší zásuvky? vyrábí se v elektrárnách. Zařízení, které ji vyrábí, se nazývá generátor. Pokus: Na modelu ukážeme funkci generátoru pevná část, otáčející se část,v tomto případě je roztáčená rukou. Děti vidí, že blikají nebo svítí připojené žárovky. V elektrárně samozřejmě nic rukou neroztáčíme, to zajistí zařízení, které nazýváme turbína. Děti se dále rozdělí do skupinek. S každou skupinkou pracuje student a také jim vysvětlí, co a proč mají dělat. 1. pracoviště: Sestavuje se jednoduchý elektrický obvod baterie, žárovka, spínač, vodiče. 2. pracoviště: Tepelné účinky elektřiny. Do krokosvorek upevníme odporový drát, na něj zavěsíme malé proužky papíru. Při zapojení do zdroje se drát zahřívá a papír kouří a černá. Elektřina se mění v teplo. Toho se využívá také k řezání polystyrenu. 3. pracoviště: Světelné účinky. Zapojení podobné jako v předchozím případě, jen na odporovém drátu vytvoříme několik závitů. Při zapojení do zdroje začne se drát žhavit, a zářit. 4. pracoviště: Mechanické pohybové účinky. Při zapojení ke zdroji se roztočí motorek 16/24

5. pracoviště: Magnetické účinky: Pod vodič s proudem umístíme magnetku po zavedení proudu se vychýlí. Pokus: Vede elektrický proud i voda? Do obvodu s kádinkou s vodou, zdrojem umístíme měřič, který nám ukáže, jestli obvodem prochází elektrický proud. Tento přístroj se nazývá ampérmetr. Čím větší výchylku ručička ukáže, tím je větší proud. Do kádinky dáme vodu s vodovodu, výchylka se objeví, proud prochází. Do vody nasypeme sůl, výchylka se velmi rychle zvětší. Voda vede elektrický proud. Proto nesmíme používat elektrické spotřebiče ve vaně!!! Pokus: Vedou elektrický proud i plyny? Pokusy na výboje v plynech. Výbojové trubice plněné různými plyny svítí různými barvami. Motýlek světélkuje. Mlýnek se roztočí. Tyto pokusy jsou atraktivní, děti zaujaly. Na závěr si děti vyzkoušely test, nejlepší dostaly sladkou odměnu. Lucie Korpasová EUROREBUS 2011 Je nám milou a radostnou povinností pohovořit k vám o dalších úspěších naší školy v interdisciplinární (předně geografické) soutěži Eurorebus, které se účastní jednotliví žáci i celé školní třídy (ve vyšších kolech prostřednictvím týmu reprezentantů) ze základních a středních škol z celé České republiky. Už z kvalifikačních korespondenčních kol postoupilo do kola krajského mnoho našich současných i budoucích nadějí. V kategorii nejmladší ZŠ01 (6. a 7. třídy ZŠ) to byla 1.A reprezentovaná Eliškou Tatarkovou, Alžbětou Filipkovou a Markétou Jochimovou. O pár let starší žáci, soutěžící v kategorii ZŠ02 (8. a 9. třídy), nám též udělali radost, jmenovitě to byli Dušan Svoboda, Jiří Blahut a Nikola Lubojacký z loňské 3.A. V kategorii nejstarší, SŠ (společná kategorie pro všechny čtyři ročníky středoškolského studia), bylo naše zastoupení v tomto roce opět nejhojnější: v soutěži jednotlivců školu reprezentovala Veronika Rožnovská z 3.E, za školní třídy tehdejší 1.D, 3.D a nemohli jsme samozřejmě chybět my, vším možným prošlá trojice zkušených ahasverů soutěže Eurorebus (již popáté, M. Vaněk pošesté), jmenovitě Martin Vaněk, Jana Režnarová a Jan Sekret, reprezentanti 7.A. V krajském kole, se naší školní výpravě zadařilo, do celostátního kola postoupili z prvního místa v kategorii ZŠ02 třída 3.A, v kategorii středních škol pak 7.A z prvního a 3.D z místa třetího (postupuje prvních pět). Petr Bradavka, Přemysl Dratva a Matěj Simon získali osmé místo pro svou 1.D. Veronika Rožnovská byla také úspěšná, ze čtvrtého místa postoupila do finále soutěže jednotlivců. 17/24

Celostátní kolo se konalo v pondělí 6. června. S úsměvem od ucha k uchu a ti nejzavilejší i s nesmělou písní na rtech jsme ve tři ráno vyrazili do závěrečné bitvy tohoto ročníku. Za 3.D pánové Jan Böhm, Stanislav Drastik a Vojtěch Klein, za 3.A a 7.A soutěžili výše zmíněné sestavy. Samozřejmě nesměla chybět Verča Rožnovská. Po menší roztržce se zadáním, vyprovokované ze strany našeho týmu (ve vší horlivosti jsme ho totiž fakt při rozlepování obálky roztrhli), již vše probíhalo hladce a tak vás nyní můžeme zpravit o tom, jak se naše finální zteč podařila. Nuže tedy, po skvělém výkonu se ukázalo, že našemu týmu první místo uniklo o pouhou jednu otázku; rozdíl takřka marginální, leč v konečném důsledku klíčový. Byli jsme tedy druzí. Zbývající reprezentanti školy se bohužel neumístili v prvních desítce svých kategorií, nicméně společně jsme pro školu vybojovali 25. místo v soutěži škol. Napsal Martin Vaněk, 8. A AKTIVITY VE SVĚTĚ ROBOTŮ ANOTACE Koncem roku 2009 jsme se rozhodli postavit malého mobilního robota - Bendera, jehož primárním úkolem bylo sledování čáry. Prohloubení dovedností, kterého jsme dosáhli při stavbě, jsme využili také ke konstrukci dalších robotů, jako například Wirela či jbota. Jízda po čáře je náplní několika soutěží, jako například IST Robot v Bratislavě či jednodušší varian ta Hranické robotování. Zatímco v hranické soutěži šlo pouze o sledování čáry, v Bratislavě se musel robot také vyhýbat cihle na trati, přejíždět most, či odtlačovat kostku k otevření brány. V Hranicích jsme obsadili první tři místa a obdrželi jsme věcné ceny. Wirel jbot 18/24 Bender

Robot Bender je postaven na dvoukolovém podvozku, který je řízen diferenciálně pomocí dvou stejnosměrných motorů. Zrakem robota je nejen otočný infračervený dálkoměr k detekci překážek, ale také 5 IR čidel na spodní straně, jejichž úkolem je snímání čáry pod vozítkem. Tento malý stroj je řízen buď vlastním programem, nebo může být ovládán člověkem pomocí bezdrátové technologie bluetooth. S tímto robotem jsme se v roce 2010 zapojili také do Středoškolské odborné činnosti, kde jsme v oboru číslo 10 Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace získali nejen 3. místo, ale také širší nominaci do zahraniční soutěže. V roce 2011 Adam Heinrich získal 1. místo v celostátní soutěži SOČ v Sezimově Ústí s prací Mobi lní telefon s dotykovým displejem, jehož mozkem je mikrokontrolér AVR ATmega128A a o komunikaci se stará GSM modul. Všechny tyto soutěže, úspěchy či rychlé modifikace robota před soutěží byly pro nás velmi inspirující a daly nám mnoho zkušeností, které bychom teoretickou výukou nikdy nezískali. Pro zájemce připomínáme stránky, kde naleznou řadu inspirujících nápadů pro proniknutí do této zajímavé oblasti programování. Je to web http://projects.adamh.cz. Klíčová slova: mobilní robot, robotika, robot, autonomní chování Zbyněk Moravec (4. B), Adam Heinrich ZAJÍMAVOSTI Z PROGRAMOVACÍ SOUTĚŽE ANOTACE Soutěž v programování vyhlašuje MŠMT, v letošním roce je už 26. ročník. Soutěžící se dělí do dvou kategorií: žáci a mládež. Od minulého roku zájemci mohou soutěžit v přidaných kategoriích kancelářské aplikace a tvorba webu. V březnu 2011 naše škola zorganizovala 25. ročník této soutěže. Především jsme měli zastoupení v kategorii mládež. Zde si nejlépe vedl Zbyněk Moravec, který přesvědčil komisi svým nápaditým algoritmickým postupem a získal první místo. Na třetím místě se umístil Adam Heinrich a neméně 19/24

dobře si vedl také Lukáš Raška, Jan Tofel a Petr Svoboda. Své první zkušenosti v této soutěži získal také Daniel Galis v kategorii žáci. Své dojmy dále sdělí Zbyněk. Magdalena Chmelařová V minulém ročníku, se po zdolání okresních kol, dostavilo v kategorii mládež do krajských kol celkem 85 soutěžících. Tito soutěžící po celé České republice mají stejné zadání úkolů. Jejich výsledky jsou ohodnoceny v rámci každého kraje a do ústředního kola postupuje zhruba 20 nejlepších z celé republiky. Ústřední kolo se každý rok pořádá v objektu školy v přírodě DUNCAN, která se nachází v Jánských Lázních (východní část Krkonoš, úpatí Černé hory). V celorepublikovém kole jsem obsadil 12. 13. místo. Jak tyto soutěže probíhají? V krajském kole je za úkol vyřešit asi 4 příklady v časovém limitu 4 hodin. Každý příklad může být ohodnocen maximálně 10 body, kde 9 bodů lze získat za funkčnost programu a 1 bod za hodnocení zdrojového kódu. Příklad má také svůj koeficient, kterým se získané body násobí. Je tedy důležité se rozhodnout, zda řešit více jednoduchých příkladů, nebo zariskovat a zkusit vyřešit něco obtížnějšího. Naopak v ústředním kole je příklad pouze jeden, proto bývá výsledek často ovlivněn tím, zda vám příklad sednul či ne. Ti, kteří tady uspějí, se mohou také přihlásit na Letní soustředění mladých programátorů. Pro zájemce jsou tam připraveny odborné přednášky, cvičení, které prohloubí programátorské schopnosti. Klíčová slova: soutěž, programování Zbyněk Moravec (4. B) 20/24