3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale elastická nabídka, 6. dokonale neelastická nabídka. 3.2 Grafy 1. Zakreslete křivku nabídky pro výrobce, který má k dispozici pouze jednu výrobní linku a ani při vyšší nabízené ceně nebude schopen nabídnout vyšší množství daného produktu. 2. Zakreslete křivku nabídky pro zboží, která jsou prodávána za pevnou cenu, tj. cena není dána tržně, ale je stanovena např. státem. 3. Zakreslete křivky nabídek bytů v určité lokalitě v: a) velmi krátkém období, b) krátkém období, c) dlouhém období. 4. Zakreslete křivky nabídek dvou produktů, z nichž jeden má větší náklady na skladování. 5. Jak se změní elasticita nabídky potravin, pokud se zvýší počet obchodníků nabízejících tyto komodity? 3.3 Příklady 1. Je nabídka obchodníka elastická, pokud se při poklesu ceny ze 100 Kč na 80 Kč sníží nabízené množství z 2 000 ks na 1 900 ks? 2. Jak se změní chování obchodníka při poklesu ceny o 20 Kč, pokud při ceně 100 Kč za kus nabízel 50 ks. E S je 2,5. 3. Při rovnovážné ceně 1 000 Kč je rovnovážné množství 250 ks. Jak se situace na trhu změní, pokud cena vzroste na 1 100 Kč? Koeficient elasticity poptávky je 1,8 a koeficient elasticity nabídky je 0,5. 14
3.4 Úkoly 1. Nabídka produktů výrobce, který ukončil své podnikání a chce rozprodat zásoby zboží bude: a) elastická, b) neelastická, c) dokonale neelastická. 2. Pokud se tržní cena daného výrobku zvýší o 70 % a výrobce na tuto změnu zareaguje zvýšením nabízeného množství o 50 %, nabídka je: a) elastická, b) neelastická, c) jednotkově elastická. 3. Čím delší je časové období, tím je u stejného produktu nabídka: a) elastičtější, b) méně elastická, c) časové období nemá na elasticitu nabídky vliv. 4. Pokud dva výrobci nabízejí stejné zboží a jeden z nich má nabídku elastičtější, může to být způsobeno: a) poptávajícími, b) nižšími náklady na skladování, c) cenou daného produktu. 5. Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nikoliv: a) Elasticita nabídky nám říká, jak prodejci reagují na změnu poptávaného množství. b) Čím je delší časové období, tím je nabídka více elastičtější. c) Čím je nabídka daného produktu elastičtější, tím větší je reakce výrobců na změnu ceny. d) Nabídka jednoho výrobce s jedinou výrobní linkou je dokonale neelastická. e) Při snížení ceny o 35 % u produktu, který má neelastickou nabídku se nabízené množství může zvýšit o 20 %. 15
f) U menšího výrobce bude elasticita nabídky vyšší než u velké nadnárodní firmy. g) Nabídka bytů v konkrétní oblasti bude z hlediska elasticity stejná v krátkém i dlouhém období. h) Elasticita nabídky neovlivňuje elasticitu poptávky. i) Je-li nabídka neelastická, výrobci na změnu ceny vůbec nereagují. j) Nabídka je tím elastičtější, čím vyšší jsou náklady na skladování. 16
4 Tržní rovnováha 4.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. teorém, 2. axióm, 3. dostředivý teorém pavučiny, 4. odstředivý teorém pavučiny, 5. neutrální (kruhový) teorém pavučiny. 4.2 Grafy 1. Zakreslete a vysvětlete princip teorému odstředivého. Jaký je základní rozdíl oproti teorému dostředivému z hlediska chování kupujících a prodávajících? 2. Trh s nájemnými byty je regulován vládou stanovením minimální ceny. Jak se bude situace na trhu vyvíjet po deregulaci nájemného, pokud víte, že elasticita poptávky je vyšší než nabídky? Graficky zachyťte. 3. Zakreslete teorém neutrální a vysvětlete, jakým způsobem může být dosaženo rovnováhy. 4.3 Příklady 1. Je trh schopen samoregulace, pokud víme, že koeficient elasticity poptávky je 2,1 a koeficient elasticity nabídky 0,8? 2. Na trhu byla rovnováha při původní ceně 500 Kč a množství 100 ks. Zvýšením ceny na 600 Kč se poptávané množství změnilo na 80 ks a nabízené množství na 200 Ks. Zjistěte, zda je trh schopen samoregulace. 4.4 Úkoly 1. Schopnost trhu samoregulace je ovlivněna: a) cenou daného produktu, b) poptávaným a nabízeným množstvím, c) vztahem mezi elasticitou poptávky a elasticitou nabídky, d) druhem nerovnováhy. 2. Teorém pavučiny dostředivý vzniká: a) pokud je ED větší než ES, b) pokud je ED menší než ES, 17
c) pokud je ED rovno ES, d) neplatí nic z výše uvedeného. 3. Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nikoliv: a) Rovnovážná cena je cena, při níž jsou zákazníci ochotni poptávat stejné množství, které výrobci při této ceně nabízejí. b) Jeli-li nabídka elastičtější než poptávka, trh není schopen samoregulace. c) Tržní nerovnováha je stav, kdy se při dané ceně liší nabízené a poptávané množství. d) Při převisu nabízeného množství nad poptávaným je cena nad svou rovnovážnou úrovní. e) Vzroste-li na trhu poptávka, z původní rovnováhy vznikne převis nabízeného množství nad poptávaným. 18
5 Teorie poptávky a užitek 5.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. užitek, 2. celkový užitek, 3. mezní užitek, 4. spotřebitelský přebytek, 5. indiferenční křivka, 6. indiferenční mapa, 7. dokonalý substitut, 8. dokonalý komplement, 9. rozpočtová přímka (linie rozpočtu), 10. množina tržních příležitostí. 5.2 Grafy 1. Sestrojte graf celkového a mezního užitku, pokud znáte subjektivní ohodnocení spotřebitele: Q 0 1 2 3 4 5 6 7 TU 0 10 18 24 28 30 30 30 2. Sestrojte graf celkového a mezního užitku, pokud znáte subjektivní ohodnocení spotřebitele: Q 0 1 2 3 4 5 6 MU - 30 20 10 0-5 - 10 3. Na základě údajů o množství a mezním užitku zjistěte, kdy bude celkový užitek spotřebitele maximální. Zakreslete do grafu. Q 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 MU - 14 12 8 5 3 0-2 -5-8 -10 4. Zakreslete indiferenční křivky u následujících produktů: a) chleba i rohlíky mám rád, b) kávu nemám rád, čaj mám rád, c) Pepsi i Coca-colu mám rád naprosto stejně, d) marmeládu mám rád, paštika je mi lhostejná, e) čaj mám rád, mléko také, ale pokud ho vypiji víc než jeden litr, je mi z něho nevolno, f) k jednomu počítači vždy používám jednu klávesnici. 19
5. Pomocí indiferenční analýzy graficky zachyťte optimum spotřebitele, který spotřebovává komodity A a B. K jaké změně dojte, pokud: a) spotřebitel zvýší svůj rozpočet na dané komodity, b) cena komodity A vzroste, c) cena komodity A klesne. 5.3 Příklady 1. Spotřebitel nakupuje určitý produkt. Z prvního kusu má celkový užitek 5 j., z druhého 9 j. a z třetího 12 j. Jaký má spotřebitel mezní užitek ze spotřeby druhého kusu? 2. Spotřebitel nakupuje určitý produkt. Z prvního kusu má mezní užitek 5 j., z druhého 4 j. a ze třetího 3 j. Jaký má spotřebitel celkový užitek ze spotřeby třech kusů? 3. Doplňte v tabulce údaje o celkovém užitku při spotřebě dané komodity tak, aby platil zákon klesajícího mezního užitku. Q 1 2 3 4 5 6 TU 4. Zjistěte, zda je spotřebitel v optimu. Nakupuje pouze chleba a džus, přičemž cena chleba je 20 Kč a cena džusu je 14 Kč. Mezní užitek z posledního koupeného chleba je 20, mezní užitek z posledního koupeného džusu je 16. 5. Mirek nakupuje každý týden ke svačině chleba a salám. Cena salámu je 10 Kč a cena chlebu je 20 Kč. Mezní užitek ze spotřeby poslední jednotky chleba je 5 a salámu 2. Maximalizuje Mirek svůj užitek? Pokud ne, co byste mu doporučili? 6. Spotřebitel nakupuje pouze produkt A a B. Cena produktu A je 40 Kč a mezní užitek z posledního spotřebovávaného kusu je 20. Kolik by musel stát produkt B, aby spotřebitel maximalizoval užitek, pokud MU z posledního kusu je 60? 7. Student má týdně 6 hodin na sport. Rozdělte jeho čas mezi plavání a tenis tak, aby maximalizoval svůj užitek. Znáte mezní užitky z daných aktivit, které jsou uvedeny v tabulce. Hodiny MU plavání MU tenis 1 10 9 2 9 8 3 8 7 4 7 6 20
8. Následující tabulka obsahuje údaje o mezních užitcích spotřebovávaných produktů daného spotřebitele. Určete, jak by měl vypadat jeho nákup, aby maximalizoval užitek. Víte, že chleba stojí 20 Kč, rohlíky 2 Kč, džus 15 Kč a sýr 10 Kč za kus. Tabulka zachycuje mezní užitky těchto produktů pro jejich různá spotřebovávaná množství. Celkem může utratit maximálně 69 Kč. Jaký další produkt by si koupil, pokud by mohl utratit 79 Kč? Množství MU chleba MU rohlík MU džus MU sýr 1 40 6 30 30 2 35 4 25 25 3 20 3 20 20 4 10 2 15 20 5 5 1 10 10 9. Vypočítejte spotřebitelský přebytek komodity, jejíž tržní cena je 100 Kč. Znáte subjektivní ohodnocení spotřebitele vyjádřené mezním užitkem uvedeným v tabulce. Q 1 2 3 4 5 MU (P) 150 130 120 110 100 10. Vypočítejte spotřebitelský přebytek u komodity, jejíž tržní cena je 50 Kč. Subjektivní ohodnocení spotřebitele vyjádřené mezním užitkem je zachyceno v tabulce. Při kolikátém kusu bude ukončena spotřeba? Q 1 2 3 4 5 6 MU (P) 90 80 65 50 45 40 11. Komodita A stojí 100 Kč, komodita B stojí 50 Kč. K dispozici mám celkem 1 000 Kč. Zakreslete rozpočtovou přímku. Jak se rozpočtová přímka změní, pokud: a) cena komodity B vzroste na 100 Kč, b) cena komodity A klesne na 80 Kč c) rozpočet se zvýší na 2 000 Kč. 12. Na nákup CD a časopisů máte k dispozici 600 Kč týdně. Cena jednoho CD je 100 Kč, cena jednoho časopisu je 40 Kč. Zakreslete rozpočtovou přímku a její změnu v případě poklesu vašich výdajů na tento nákup na 400 Kč. 5.4 Úkoly 1. Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nikoliv: a) Celkový užitek je užitek z celkové spotřeby daného produktu, zatímco mezní užitek je užitek z dodatečného kusu. 21
b) S každým dalším spotřebovaným produktem, např. sklenicí vody, bude mezní užitek klesat. c) Dosáhne-li spotřebitel maxima celkového užitku, mezní užitek bude v dané situaci záporný. d) Klesá-li celkový užitek, mezní užitek je záporný. e) Spotřebitelský přebytek vyjadřuje rozdíl mezi mezním užitkem vyjádřeným v peněžních jednotkách, který z daného produktu máme, a cenou, kterou jsme za produkt zaplatili. f) Dokonalý komplement zcela nahrazuje základní produkt (např. místo rohlíku si koupíme housku a užitek se nezmění). g) Rozpočtová přímka graficky zachycuje kombinace dvou produktů, které si můžeme zakoupit při vynaložení celého svého rozpočtu. h) Indiferenční přímka vyjadřuje kombinace dvou produktů, při jejichž spotřebě dosáhneme stejného užitku. i) Při snížení ceny produktu se rozpočtová přímka nezmění. j) Zvýší-li se rozpočet spotřebitele, rozpočtová přímka se posune a vytvoří se nové optimum spotřebitele při vyšší spotřebě obou statků. 22