Číslo jednací: KSOL 10 INS 16161/2014 A7 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl asistentkou soudce Mgr. Romanou Ferešovou v insolvenční věci dlužníků: č. 1: Ivan Arabčuk, nar. 05.10.1967, Olomoucká 140/30, 751 24, Přerov, Přerov II-Předmostí, č. 2: Dagmar Arabčuková, nar. 27.03.1971, Olomoucká 140/30, 751 24, Přerov, Přerov II-Předmostí, o insolvenčním návrhu dlužníků t a k t o : Soud ukládá dlužníkům společně a nerozdílně, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,- Kč, a to na účet Krajského soudu v Ostravě vedeného u ČNB Ostrava, číslo účtu: 6015-4123761/0710, VS: 4801616114, KS: 0308. O d ů v o d n ě n í : Insolvenčním návrhem dlužníků spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 12.6.2014 bylo ve věci dlužníků zahájeno insolvenční řízení. Z insolvenčního návrhu a připojeného seznamu závazků dlužníků vyplývá, že dlužníci mají nezajištěné závazky v celkové výši 144.692,-Kč. Čistý příjem dlužníka č. 1 je dle jeho tvrzení ve výši 15.713,-Kč měsíčně a dlužník č. 2 nepobírá žádný příjem. Z připojeného seznamu majetku soud zjistil, že dlužníci vlastní pouze běžné vybavení domácnosti a automobil zn. Ford Focus, který dlužníci dle svého tvrzení pořídili za částku ve výši 40.000,- Kč. Dlužníci ve svém návrhu v bodě 07 uvedli, že byli nuceni prodat dům se vším, co do něj investovali a kvůli naléhavosti výrazně pod cenou. Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného soudem dne 26.6.2014 soud zjistil, že dlužníci byli před zahájením insolvenčního řízení vlastníky nemovitosti vedené na LV č. 353, č.p. 105 rodinný dům, parcela č. 50 zastavěná plocha a nádvoří, č.p. 139 - rodinný dům, parcela č. 205 zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 6/1, č. 111/1 - zahrada, katastrální území Tištín, obec Tištín. Z výpisu z katastru nemovitostí soud dále zjistil, že dlužníci převedli své vlastnické právo k výše uvedené nemovitosti úplatně kupní smlouvou ze dne 11.11.2013 na společnost
pokračování 2 KSOL 10 INS 16161/2014 PROXIMA INVEST s.r.o., IČ 26844460. Účinky vkladu vlastnického práva ve prospěch této společnosti nastaly ke dni 22.11.2013. Soud proto dlužníky vyzval usnesením ze dne 8.7.2014, č.j. KSOL 10 INS 16161/2014-A4, aby soudu doložili kupní smlouvu, na jejímž základě prodali nemovitost ve svém vlastnictví, a podrobně sdělili a doložili soudu, jakým způsobem bylo naloženo s peněžními prostředky získanými z prodeje této nemovitosti. Dlužníci na výzvu soudu reagovali podáním doručeným soudu dne 23.7.2014, ve kterém dlužníci uvedli, že prodejní cena nemovitosti v Doloplazích byla stanovena na částku 1.050.000,-Kč, kdy původní cena byla 1.350.000,-Kč. Dlužníci dále uvedli, že z této částky vyplatili úvěr se zástavou domu ve výši 365.450,-Kč, provizi realitní kanceláři ve výši 100.000,-Kč a daň z převodu nemovitostí ve výši 31.500,-Kč, a ze zbytku peněz si koupili starší rodinný domek v obci Tištín, za který zaplatili 400.000,-Kč a provizi realitní kanceláři ve výši 50.000,-Kč, a na nejnutnější opravy použili zbývající část, cca 100.000,-Kč a také na úvěr od Home Creditu ve výši 50.000,-Kč. Dlužníci dále uvedli, že jejich dceru nevzali do školky a dlužník č. 2 s ní musel zůstat doma, a z jednoho příjmu dlužníci nestačili splácet jejich pravidelné měsíční splátky, náklady na pohonné hmoty do zaměstnání a náklady na živobytí rodiny. Proto se dlužníci rozhodli prodat i tuto nemovitost. Dlužníci dále uvedli, že z celkové prodejní ceny 375.000,-Kč zaplatili 250.000,-Kč realitní kanceláři, která jim poskytla půjčku, než se dům prodá, kdy výše půjčky činila 150.000,-Kč. Tuto půjčku dlužníci použili na koupi staršího auta z bazaru, aby dlužník č. 1 mohl dojíždět do zaměstnání a také na splacení dřívějších závazků. Dlužníci rovněž uvedli, že provize realitní kanceláře byla při tomto prodeji 50.000,-Kč a daň z převodu nemovitosti 15.000,-Kč. Dlužníci dále uvedli, že se rozhodli jít do nájemního bydlení, aby bydleli blíže práci dlužníka č. 1. V tomto nájmu dlužníci dle svých tvrzení platí 6.000,-Kč za nájem a 4.000,-Kč za energie. Dlužníci rovněž uvedli, že ze zbývající části peněž z prodeje nemovitosti v Tištíně ve výši 60.000,-Kč uhradili tři nájmy dopředu a nejnutnější vybavení domácnosti. Dlužníci ke svému podání přiložili rovněž kupní smlouvu ze dne 11.3.2011, kterou bylo převedeno vlastnické právo k nemovitostem vedeným na LV č. 321, katastrální území Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy, a kupní smlouvu ze dne 11.11.2013, kterou bylo převedeno vlastnické právo k nemovitostem vedeným na LV č. 353, katastrální území Tištín, obec Tištín, na společnost PROXIMA INVEST s.r.o., IČ 26844460, za kupní cenu ve výši 375.000,-Kč. Pro účely posouzení možnosti řešení úpadku dlužníků oddlužením se soud zabýval pouze převodem nemovitostí vedených na LV č. 353, katastrální území Tištín, obec Tištín, vzhledem k tomu, že převod nemovitostí vedených na LV č. 321, katastrální území Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy, již nemá s podaným insolvenčním návrhem dlužníků spojeným s návrhem na povolení oddlužení blízkou časovou souvislost. Vzhledem k tomu, že soud neměl tvrzení dlužníků ohledně okolností převodu nemovitostí vedených na LV č. 353, katastrální území Tištín, obec Tištín, za dostačující, vyzval dlužníky usnesením ze dne 25.8.2014, č.j. KSOL 10 INS 16161/2014-A6, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení usnesení doplnili insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a sdělili a doložili soudu, které závazky a v jaké konkrétní výši uhradili z finančních prostředků získaných z prodeje nemovitosti vedené na LV č. 353, katastrální území Tištín, obec Tištín, doložili jaká byla kupní cena automobilu, a aby doložili
pokračování 3 KSOL 10 INS 16161/2014 soudu smlouvu o půjčce uzavřenou s realitní kanceláří. Toto usnesení bylo dlužníkovi č. 1 doručeno dne 8.9.2014 a dlužníkovi č. 2 dne 29.8.2014. Dlužníci však na tuto výzvu již žádným způsobem nereagovali. Soud vyhodnotil jednání dlužníků jako jednání sledující nepoctivý záměr, a to z následujících důvodů. Převodem nemovitosti ve svém vlastnictví kupní smlouvou se dlužníci zbavili podstatné části svého majetku, a to sedm měsíců před zahájením insolvenčního řízení, tedy v blízké časové souvislosti s podáním svého návrhu. Z insolvenčního návrhu dlužníků soud zjistil, že dlužníci mají 13 nezajištěných závazků vůči 10 věřitelům v celkové výši 144.692,-Kč. Ze seznamu závazků dlužníků dále soud zjistil, že dlužníci měli ke dni uzavření kupní smlouvy, tedy ke dni 11.11.2013, více závazků, které byly již více než 30 dní po lhůtě splatnosti, a to závazek vůči věřiteli Česká kancelář pojistitelů, jehož splatnost nastala ke dni 27.8.2013, a závazek vůči věřiteli Okresní soud v Olomouci, jehož splatnost nastala ke dni 8.2.2005. Dlužníci tedy disponovali svým majetkem v době, kdy již nebyli schopni své závazky řádně a včas hradit. Na nepoctivý záměr dlužníků pak soud dále usuzuje ze způsobu, jakým naložili s kupní cenou ve výši 375.000,-Kč. Dlužníci dle svých tvrzení částku ve výši 250.000,-Kč zaplatili realitní kanceláři za poskytnutí půjčky ve výši 150.000,-Kč, ze které si dlužníci koupili auto a splatili dřívější (nespecifikované) závazky částku ve výši 50.000,-Kč zaplatili na provizi realitní kanceláři částku ve výši 15.000,-Kč zaplatili na daň z převodu nemovitostí částku ve výši 60.000,-Kč použili na zaplacení tří nájmů dopředu a nejnutnější vybavení domácnosti. Dlužníci tedy peněžení prostředky použili na realizaci prodeje nemovitostí ve výši 65.000,-Kč (provize, daň z převodu nemovitostí), a 250.000,-Kč na úhradu půjčky, kterou si dlužníci dle svých tvrzení vzali u samotné realitní kanceláře. Částku ve výši 60.000,-Kč pak použili na zaplacení nájmu do budoucna a na vybavení domácnosti. Částku ve výši 150.000,-Kč získali dlužníci dle svých tvrzení ještě před realizací prodeje formou půjčky od realitní kanceláře, která zprostředkovala prodej nemovitosti ve vlastnictví dlužníků. Z kupní smlouvy ze dne 11.11.2013 doložené dlužníky vyplývá, že na převáděné nemovitosti vázlo zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 150.000,-Kč ve prospěch pana Richarda Frýdla, rč: 760204/4956, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 3.5.2013 s právními účinky vkladu ke dni 9.5.2013. V kupní smlouvě je rovněž uvedeno, že se strany výslovně dohodly na tom, že uvedená pohledávka, pro kterou je na předmětu převodu zřízeno zástavní právo, bude uhrazena z kupní ceny složené do advokátní úschovy tak, aby jejím zaplacením popsané zástavní právo zaniklo. V kupní smlouvě je dále uvedeno, že se prodávající (dlužníci) zavázali převést předmět převodu do vlastnictví kupujícího prostý všech dluhů, věcných či obligačních práv ve prospěch třetích osob či jakýchkoli jiných právních vad. Z kupní smlouvy je tedy zřejmé, že převod vlastnického práva byl podmíněn tím, že dlužníci odstraní všechny právní vady váznoucí na nemovitostech, a tedy i výše uvedené zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši
pokračování 4 KSOL 10 INS 16161/2014 150.000,-Kč. Z kupní smlouvy je rovněž zřejmé, že pohledávka zajištěného věřitele na nemovitostech měla být zaplacena z kupní ceny. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26.6.2014 vyplývá, že toto zatížení nemovitostí zaniklo. Dlužníci tedy byli povinní dle kupní smlouvy ze dne 11.11.2013 část kupní ceny ve výši 150.000,-Kč použít k úhradě pohledávky zajištěného věřitele. Dlužníci však v rozporu se zněním kupní smlouvy soudu sdělili, že zaplatili 250.000,-Kč realitní kanceláři, která jim poskytla půjčku, než se dům prodá, kdy výše půjčky činila 150.000,-Kč, a že z této půjčky si dlužníci koupili auto a splatili dřívější závazky. Soud proto dlužníky vyzval výše uvedeným usnesením ze dne 25.8.2014, aby soudu sdělili a doložili, které závazky a v jaké konkrétní výši uhradili z finančních prostředků získaných z prodeje nemovitosti, a aby doložili soudu smlouvu o půjčce uzavřenou s realitní kanceláří, a tím tak objasnili, jakým způsobem bylo s finančními prostředky naloženo. Dlužníci však svá tvrzení nijak nedoplnili. Vzhledem k tomu, že dlužníci v návrhu nedoložili, za jakou kupní cenu koupili automobil, soud dlužníky vyzval i k doložení této listiny. Dlužníci však na výzvu soudu ani tuto listinu nedoložili. Ze zbývající části kupní ceny se pak věřitelům dlužníků nedostalo ničeho (byla uhrazena provize realitní kanceláři, daň z převodu nemovitosti a tři nájmy dlužníků dopředu a nejnutnější vybavení domácnosti), přestože, jak již bylo uvedeno, měli dlužníci v době podpisu kupní smlouvy již více závazků, které neplnili řádně a včas, a byly již více než 30 dní po lhůtě splatnosti. Dlužníci i přes vědomí, že neplní své závazky, použili finanční prostředky na předplacení nájemného do budoucna a vybavení domácnosti. Soud má tedy za to, že dlužníci poškodili své věřitele, když úplatně převedli nemovitost ve svém vlastnictví, ale nepoužili získaný finanční obnos na úhradu závazků vůči svým věřitelům, ale naopak nikoliv nepatrnou část z něj použili pro své potřeby. Dlužníci tak ze svého majetku vyvedli jedinou hodnotnou věc a výtěžek z jejího prodeje nepoužili k úhradě svých dalších splatných závazků, čímž zkrátili své věřitele, a jednalo se tak o jednání poškozující věřitele dlužníka. Nepoctivý záměr dlužníků soud shledal rovněž z toho důvodu, že ohledně části finančních prostředků ve výši 250.000,-Kč (údajně následně zaplacených realitní kanceláři za poskytnutí půjčky), nebyli dlužníci schopni soudu žádným způsobem doložit, jak s těmito finančními prostředky v nemalé výši naložili. Z důvodů shora uvedených soud proto dospěl k závěru, že výše uvedené jednání dlužníků a následné podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, je stiženo nepoctivým záměrem, který je důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle 395 odst. 1 písm. a) IZ. V současné době tak není možné řešit úpadek dlužníků oddlužením a jediným v úvahu připadajícím způsobem řešení úpadku dlužníků je proto konkurz. Dle 108 odst. 1 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli - zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí
pokračování 5 KSOL 10 INS 16161/2014 o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Dle 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,- Kč. S ohledem na majetek dlužníků existuje důvodná obava, že v případě prohlášení konkursu by zde nebyly prostředky, které pokryjí náklady insolvenčního řízení. Zaplacená záloha umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního správce, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužníků, respektive v případě neexistence majetku dlužníků k zaplacení minimální odměny insolvenčního správce. V případě prohlášení konkursu je odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,- Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 313/2007 Sb., v platném znění, a v průběhu konkursního řízení je možné důvodně očekávat vznik dalších nákladů s konkursem spojených (hotových výdajů správce aj.). Osvobození od platby, resp. snížení soudem vyměřené zálohy není možné (nejde o platbu soudního poplatku). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení zvláštním způsobem k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit ( 108 odst. 3 IZ). Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu ( 129 odst. 1 IZ). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k zaplacení zálohy však začíná běžet ode dne právní moci tohoto usnesení. V Olomouci dne 26.11.2014 Za správnost vyhotovení: Tereza Rollerová Mgr. Romana Ferešová v.r. asistentka soudce