Předseťová příprava půdy a regulace plevelů Ing. Marek Kopecký, 2014
Zpracování půdy Základní zpracování půdy Předseťová příprava Kultivace během vegetace Orba Podmítka Prohlubování Smykování Kypření Vláčení Válení Vláčení Válení Hrůbkování Plečkování
Předseťová příprava půdy Příprava půdy před setím a sázením Cílem je: Urovnat povrch půdy po základním zpracování Připravit podmínky pro uložení osiva či sadby Zapravení hnojiva či pesticidů Odplevelení
Mechanické působení na půdu Urovnání Mělké kypření Drobení Mírné utužení povrchu Zlepšení půdní struktury Aktivizace života Nevzniká rezistence Předseťová příprava půdy
Vliv na regulaci zaplevelení Ničení plevelů před vzejitím kulturní rostliny Zásah v nejcitlivější růstové fázi (nitkování, klíční rostliny) Bezherbicidní systémy hospodaření neúčinnější zásah
Nevýhody Menší procento úspěšnosti v porovnání s herbicidy Půdní zásoba před používáním herbicidů několik desítek tisíc semen/m2 Při užívání herbicidů několik tisíc semen/m2 (mininálně 5 000)
Nevýhody Závislost na povětrnostních podmínkách Vyčištění povrchové vrstvy (do 6 cm) Ne všechny druhy plevelů klíčí v období předseťové přípravy (dormance) Omezené poškození vegetativních rozmnožovacích orgánů
Současná praxe Výnosné odrůdy včasný výsev Slučování operací Zjednodušení předseťové přípravy
Seťové lůžko Vytvoření ideálních podmínek pro uložení osiva seťové lůžko Seťové lůžko: Mírně utužená vrstva, na níž je uloženo osivo kontakt s kapilární vodou, lepší upevnění kořenů Kyprá vrstva nad osivem přístup vzduchu, snadné vzcházení
Seťové lůžko Kyprá vrstva ornice Utužená vrstva ornice Podbrázdí Spodina Geologický podklad
Seťové lůžko
1)Tradiční způsob Smykování Vláčení Kypření Válení Příprava seťového lůžka 2)Slučování operací + Napomáhá dodržování agrotechnických termínů - Hubení plevelů v již založených porostech
Obecné zásady Větší nároky na zpracování půdy do hloubky mají rostliny okopaninového charakteru Obilniny dobře reagují na mělké zpracování, vhodné mohou být i metody přímého výsevu Ekonomická efektivnost Šetrnost k životnímu prostředí
Hloubka setí Vlhčí oblasti, těžší půdy mělčeji Sušší oblasti, lehčí půdy hlouběji Plodina Hloubka setí Řepka ozimá 1,5 2 Řepa cukrovka 2,5 4 Jeteloviny 1 2 Obilniny 3 5 Brambory 6 15 Kukuřice 5 9
Předseťová příprava půdy Smykování Kypření Vláčení Válení
Smykování První jarní operace, dle potřeby se může provádět i k ozimům Urovnání pozemku Provzdušnění povrchu Ničení prvních klíčících plevelů Zmenšení plochy povrchu půdy Vytvoření vrstvy eliminující výpar Zajištění rovnoměrného prohřívání
Smykování Vjezd do pole když osychají vrcholky - přílišná vlhkost způsobuje zamazání rozpad půdní struktury Smykování se provádí zásadně šikmo na směr orby (35-40 )
Kypření Zpracování do hloubky 8 20 cm Nedochází k obracení půdy Cíle: Provzdušnění vrchní vrstvy ornice Ničení plevelů Podpora prohřívání půdy Snížením objemové hmotnosti o 1 % se zvýší retenční schopnost půdy o 5 %
Kypření Alternativa za seťovou orbu pokud se nevyskytují vytrvalé plevele Zpravidla součástí kombinátorů Nejčastěji k okopaninám před setím kukuřice nebo sadbou brambor Před sázením předpěstované zeleniny
Vláčení Jedno ze základních agrotechnických opatření na orné půdě Využívá se nejen při předseťové přípravě, ale i během vegetace V předseťové přípravě do hloubky cca 4 8 cm minimalizace výparu, snadnější vnik vzduchu do půdy
Vláčení Působení na půdu: Kypření půdy Rozrušování půdního škraloupu Snížení hrudovitosti Zarovnání povrchu Eliminace plevelů Zapravování minerálních hnojiv, případně pesticidů do půdy
Válení Využití u plodin s hustými řádky Vliv utužení zhruba do 10 cm Lepší spojení semen s půdou - urychluje vzcházení (uplatňuje se zejména při suchém počasí)
Válení Urovnání povrchu setí do stejné hloubky Podpora kapilárního vzestupu vody lepší vzcházení Malá semena mák, proso
Zpracování půdy v průběhu vegetace
Zpracování půdy Základní zpracování půdy Předseťová příprava Kultivace během vegetace Orba Podmítka Prohlubování Smykování Kypření Vláčení Válení Vláčení Válení Hrůbkování Plečkování
Další mechanické zásahy Ruční pletí Kosení ohnisek plevelů Vytrhávání plevelů v semenářských porostech před sklizní Vypalování Vypichování
Význam Obnova strukturního stavu povrchu půdy Ničení půdního škraloupu voda, vzduch, teplo Omezení výparu (evaporace) vody z půdy Regulace zaplevelení Prosvětlování porostů
Využití Dnes využití převážně v EZ, malovýrobě Obilniny, širokořádkové plodiny, zelenina Nejvýznamnější je meziřádková kultivace širokořádkových plodin a zeleniny
Závisí na: Pěstební technologii Stavu půdy Počasí Rozvoji plevelů Stavu porostu kulturní rostliny
Vláčení Mechanické narušení vrchní vrstvy Prokypření povrchu půdy Hubení plevelů (v obilninách před vzejitím) Těžké brány - prosvětlení přehoustlých porostů obilnin ( při objevení 2. kolénka)
Obilniny: Převláčení porostu již před vzejitím lehkými branami (síťové, prutové) Znovu vláčet až po tvorbě první odnože podpora tvorby dalších odnoží Luskoviny, kukuřice Před vzejitím Vláčení Po zakořenění až do výšky 15 cm Cukrovka Pouze před vzejitím šikmo nebo kolmo na vyseté řádky
Válení U plodin v hustých řádcích po zasetí za suchého počasí podpora vzlínání vody ke kořenům rostlin Ozimé obilniny, jetel - mohou být střídáním záporných a kladných teplot povytáhlé časně zjara přiválet
Plečkování Kypření vrchní vrstvy v meziřádkovém prostoru Odstranění půdního škraloupu a provzdušnění půdy pozitivní vliv na hospodaření s vodou Ničení plevelů Zapracování hnojiv používaných během vegetace do půdy
Plečkování Cukrovka 1. zásah rotační plečkou kryt chrání malé rostlinky před zasypáním 2. zásah nožové plečky nebo herbicid Plodiny seté / sázené do rozponu (květák, kapusta, zelí, ) se plečkují ve dvou na sebe kolmých směrech Další využití plečkování mák, kukuřice na zrno,
Oborávání Kypření půdy Nahrnování kypré zeminy k trsům brambor v období od jejich zasázení do začátku kvetení Hubení plevelů
Charakteristika skupin rostlin podle pěstebních technologií a příklady kultivace půdy
Obilniny
Obilniny Čeleď Poaceae (pohanka Polygonaceae) Neolitická revoluce (před 10 000 lety) Generativní rozmnožování V ČR přes 80 % obilnin tvoří pšenice a ječmen Pšenice ozimá 50 % obilnin, 30 % OP
Obilniny Využití: Potrava (rýže, pšenice, kukuřice 60 % kalorické spotřeby lidstva) Krmivo (monogastři, polygastři, zelená píce) Průmyslové zpracování Časnost setí ozimů: ozimý ječmen ozimé žito ozimá pšenice
Obilniny 1.SKUPINA Pšenice Žito Ječmen Oves Tritikale 2. SKUPINA Kukuřice Proso Čirok Rýže Mohár a čumíza Pohanka
Hloubka orby 18 24 cm Obilniny Po jetelovinách použít pluh s předradličkou + zařízení na rozpracování drnu Po zrninách použít podmítač s bránami či válcem, po 4 5 týdnech provést seťovou orbu
Obilniny Po pozdě sklízených plodinách (pozdní brambory, řepa, silážní kukuřice, ) je možné využít alternativních způsobů setí: Setí do mělce zpracované půdy Setí do nezpracované půdy pouze na nezaplevelených pozemcích Další alternativa - rototillery, cyklotillery či secí exaktor
Setí úzké řádky (12,5 cm) Hloubka 3 5 cm Cca 4 5 MKS / ha Obilniny Ve vyšších polohách se zpravidla obilniny vysévají dříve
Kultivace půdy po zasetí: Obilniny Válení po zasetí Válení po přezimování Vláčení Před vzejitím Po zakořenění (do začátku sloupkování) Prutové brány ve směru řádků Hřebové brány šikmo
Obilniny - zralost 1.Mléčná žloutnutí spodních listů, zbytek rostliny zelený 2.Vosková žloutnutí rostliny, obilky mají voskovou konzistenci 3.Žlutá rostliny slámově žluté, obilky se lámou přes nehet, po vrypu zůstává rýha (vlhkost cca 25 %) 4.Plná obilky tvrdé, vlhkost klesá až pod 15 % Sklizeň od konce žluté zralosti
Kukuřice
Jižní a Střední Amerika před 5 000 lety C4 rostlina Hatch-Slackův cyklus až 6 % účinnost fotosyntézy Význam: Výživa Kukuřice Krmivo Průmysl (chemický, ekoenergetika, )
Kukuřice Poddruhy: Tvrdá Koňský zub Pukancová Cukrová Škrobová Složení zrna: Sacharidy: 78-80 % Bílkoviny: 12 % Obsah tuků: 5-8 %
Kukuřice Hybridy podle stupnice FAO Délka vegetačního období ve dnech FAO < 200 (120 dní vegetace) až FAO > 500 (nad 142 dní vegetace) Pěstování: na zrno, na osivo, na siláž (ekoenergetika)
Kukuřice Dříve zaoraní hnoje na podzim Dnes aplikace kejdy na jaře (po zasetí či vzejití) Lze provést i bezorebné setí Předseťová příprava urovnání povrchu a prokypření do hloubky setí
Kukuřice Teplota půdy > 8 C (dlouhé vzcházení napadení chorobami a škůdci) 60 110 000 klíčivých zrn / ha Šířka řádků 70 75 cm, na siláž 50 cm Hloubka setí 5 9 cm Vláčení, plečkování během vegetace (nejdůležitější prvních 50 dnů)
Kukuřice - sklizeň Kukuřice na zrno pod 30 % vlhkosti dosušit nebo konzervovat za nepřístupu vzduchu Kukuřice na siláž 30 33 % sušiny
Luskoviny
Luskoviny Čeleď Fabales Hospodářsky nejvýznamnější čeleď Fabaceae Vysoký obsah bílkovin: 20 %(hrách) 45 % (sója) sušiny Nejpříznivější složení aminokyselin má sója
Luskoviny Leguminózy po infekci bakteriemi rodu Rhizobium tvoří na kořenech hlízky nodule poutání vzdušného dusíku Redukce dusíku na amoniak výživa rostlin Hnojení minerálním dusíkem vede k omezení rhizobiální aktivity a ve výsledku nemá pozitivní vliv na výnos
Luskoviny Vyžadují neutrální nebo jen slabě kyselé ph Náročné na srážky Náchylné k chorobám Nesnášenlivost při pěstování po sobě Nerovnoměrné dozrávání a obtížná sklizeň vyšší sklizňové ztráty
Podzimní orba může být hlubší luskoviny dobře snáší vyoranou mrtvou zem Před setím povrch urovnat a připravit seťové lůžko nakypřit do hloubky setí Setí: Úzké řádky (12,5-15 cm) Střední řádky (25 30 cm) Široké řádky (40 45 cm) Luskoviny
Luskoviny V úzkých řádcích nelze ošetřovat porost plečkováním Fazol, bob, sója velké rostliny široké řádky Rozrušování půdního škraloupu lehkými branami (např. síťové) před vzejitím i v mladém porostu Sklizeň při vlhkosti pod 25 % Nerovnoměrné dozrávání desikace, urychlovače zrání
Olejniny
Rostliny, které obsahují tolik rostlinných tuků, že je ekonomicky výhodné je získávat V ČR nejvíce řepka a slunečnice Řepka - sušina: Tuk: 38 % N látky: 22 % Sacharidy: 18 % Olejniny Celulóza, lignin, popeloviny,
Olejniny Využití: Potravinářství Krmivářství Průmysl
Olejniny - řepka Pokud by bylo po předplodině dlouhé meziporostní období, provede se podmítka možnost aplikace minerálních i organických hnojiv Orba (20 22 cm) + urovnání povrchu (smyk, talířové brány, hvězdicové brány, ) Kypření povrchu zhruba 4-5 cm hluboko Po zasetí (uźké, střední i široké řádky) uválet rýhovaným válcem
Olejniny - řepka Sklizňová vlhkost 14 % Před sklizní aplikovat Spodnam (proti pukání šešulí) Dozrávání lze regulovat speciálními přípravky (Harvard) Sklizňové ztráty 8 27 %
Okopaniny
Velká listová plocha Pomalý vývoj Nízká koncentrace sušiny Více čeledí Rozmnožování Generativní Vegetativní Okopaniny
Okopaniny Využití: Výživa lidí Krmení Průmysl (11 16 % škrobu v sušině)
Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost
Předseťová příprava - mechanizace
Smyky Urovnání povrchu pozemku Rozdrcení, případně zamačkání hrud Mírné nakypření vrchní vrstvy Ničení prvních klíčících plevelů V současnosti jsou smyky nahrazovány jinými stroji (kombinátory)
Smyky Trámové Jednoduché Dělené Prstencové
Smyky Deskové Seřiditelný sklon Naklopení proti směru jízdy kypření Dolní hrana desky Hladká Tvarovaná Video
Kypřiče Využití v předseťové přípravě i při kultivaci během vegetace Zpracování půdy do hloubky až 20 cm Půda se míchá, drobí, ale neobrací Provzdušnění Regulace zaplevelení
Kypřiče Druhy radliček: Dlátovité Šípovité Druhy slupic: Pevné (s šípovou radličkou pospěch účinné podřezávání plevelů, horší kypření) Polotuhé Pružné Video Rotační kypřiče
Brány Mělké nakypření Rovnání povrchu Vyvlačování plevelů Zapravení hnojiv a osiva Prosvětlení porostu
Pohyb pracovních orgánů Nepohyblivé Pohyblivé Hřebové Síťové Prutové Nožové Pasivní Talířové Hvězdicové Aktivní Vířivé Kývavé
Hřebové Pracovními orgány jsou hřeby různých tvarů Sestaveny z kovových podélníků a příčníků Lehké Střední Těžké Různé tvary a postavení hřebů
Dobře kopírují terén Síťové Lehké malá pracovní hloubka Vláčení brambor během vegetace
Pracovním orgánem je pružinově uchycený kovový prut ( do 8 mm) Možnost využití během vegetace Například vláčení ozimů Prutové
Dvě řady talířů Talířové Nastavitelný úhel regulace promísení a krájení hrud Talíře vyduté na opačnou stranu Vhodné pro rozpracování drnu
2 3 řady pěticípých hvězdic Hloubka zpracování 6-12 cm Předseťová příprava, případně po orbě ke zničení hrud Hvězdicové
Kývavé, vibrační Dvě řady hřebů Aktivní pohyb pomocí klikového mechanismu kolmo na směr jízdy Kývavé vyvláčení pýru Vibrační
Kývavé, vibrační (Zdroj: www.kzt.zf.jcu.cz)
Vířivé Pracovní tělesa se svislou osou rotace Aktivní pohon od vývodové hřídele Velmi intenzivní kypření a drobení
Válce Snížení hrudovitosti Urovnání povrchu Podpora kapilárního vzestupu vody Snížení délky slehnutí půdy po seťové orbě či jarním kypření Převláčení povrchu
Hladký válec Rovný povrch půdy stejnoměrná hloubka výsevu rychlé klíčení a vzcházení Tvorba půdního škraloupu
Rýhovaný válec Mírně zvlněný povrch Zabraňuje tvorbě půdního škraloupu Nevýhodou je nebezpečí nalepování zeminy
Cambridgeské válce Složen ze 2 typů válců (hladké, ozubené), které mají jinou velikost i obvodovou rychlost Působí do hloubky a zároveň zanechávají nakypřený povrch Video
Ježkovité válce Drcení suchých hrud Ničení škraloupu Kypření povrchu Cukrovka, mák, luskoviny
Spirálové válce Rovnání povrchu Vhodný do vlhčích podmínek málo náchylný k zalepování
Prutové válce Využití pro secí kombinace, podmítače, diskové brány,
Hrudořezy Speciální válce pro drcení hrud v extrémních podmínkách, kde jiné typy válců nejsou účinné
Využití v těžkých půdách Povrch zůstává kyprý Kroskilské válce
Utužení do větší hloubky Ozubené, pneumatické Pěchovací válce
Kombinátory Stroje složeny ze dvou nebo více pracovních orgánů (variabilita) Nejčastěji se kombinují radličkové kypřiče, brány a válce Minimalizace přejezdů, času a spotřeby PHM
Kombinátory Složitá konstrukce větší riziko poškození Nevhodné do kamenitých půd Pasivní pracovní nástroje Aktivní pracovní nástroje Video
Kultivace půdy v průběhu vegetace - mechanizace
Kultivace půdy Zvolená pěstební technologie Stav půdy Počasí Rozvoj plevelů Vegetační fáze a stav kulturní rostliny
Kultivace půdy 1.Plošné 2.Meziřádkové Na rovině plečky (radličkové, rotační) V hrůbcích hrobkovače Význam je vyšší v ekologickém systému hospodaření
Pracovní orgány
Plečky - kukuřice
Plečky - řepa
Kultivace - brambory Prvním opatřením je buď vláčení nebo proorávka naslepo (před vzejitím porostu) Video
Kultivace - brambory Hrůbkování (nejpozději do tvorby poupat)
Hrobkovač
Děkuji za pozornost
Použitá literatura AGC - Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu AGroConsul [online]. 2013 [cit. 2014-01- 15]. Dostupné z: http://www.agronormativy.cz/index2;jsessionid=9c5 276328EBB5DA563C22FB7B79E1B98 DIVIŠ, Jiří. Pěstování rostlin: (učební texty pro obor provozní podnikatel a pozemkové úpravy a převody nemovitostí). 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2000. ISBN 80-704-0456-6. HŮLA, J, Z ABRHAM a F BAUER. Zpracování půdy. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1997. ISBN 80-209-0265-1.
Použitá literatura KOSTELANSKÝ, F. Obecná produkce rostlinná. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-7157-245-4. Kverneland Group Czech [online]. 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.kvernelandgroup.cz/cz/homepage/ PÖTTINGER [online]. 2014 [cit. 2014-09-03]. Dostupné z: http://www.poettinger.cz/cz/ ŠNOBL, Josef a Josef PULKRÁBEK. Základy rostlinné produkce. Vyd. 2., přeprac. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 172 s. ISBN 978-80-213-1340-8.
Použitá literatura ŠKODA, Vítězslav a Jan CHOLENSKÝ. Konvenční a perspektivní způsoby zpracování a kultivace půdy. 1. vyd. Ilustrace Otakar Procházka. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1993. Rostlinná výroba. ISBN 80-710-5048-2. Výukové materiály Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky. Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích [online]. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://kzt.zf.jcu.cz/studentum/vyukove-materialy/
Přílohy
Přílohy