NEREALIZOVANÉ PROJEKTY Pro zajímavost uvádíme také ukázky nerealizovaných projektů. Prvním je návrh budovy městského divadla a kina v Benešově připravený pro soutěž v roce 1921 B. Adámkem. Další nerealizovaný projekt pochází z poloviny 60. let 20.století od projektanta rekreačních staveb Benešovska, Jaroslava Vaculíka. Jde o vertikální chatu, která byla určena zejména do lesních porostů a umožňovala vyhlídku do kraje. Autor ji doporučoval především mladé generaci. Střed Benešova čekala v 80. letech velká, politicky objednaná přestavba, navržená urbanisty Krajského projektového ústavu Luďkem Štefkem a Josefem Matyášem (1983). Původní struktura města byla tvořena malým centrem (vrch Karlov a přiléhající tržiště náměstí) a radiálami rozbíhajících se ulic ve směru silnic k sousedním městům. Bourání domů, které porušilo i vzhled Malého náměstí v centru, bylo zastaveno koncem 80. let. Projekt byl tak zrealizován jen zčásti. Ve Vnoučkově ulici je z něj např. postaven jen věžový dům a pojišťovna, které tak působí v lokalitě velmi nesourodě.
Další ukázky z tvorby známých architektů pro Benešovsko jsou z 80. let 20. století. Realizaci obou projektů zabránilo (ještě v době totality) jejich nevšední pojetí. Autorem prvního je Vlado Milunič. Jde o dům kultury pro město Sedlec Prčice. Dvoulodní prostor půdorysu V měl společné jeviště a bylo možné jej rozdělit na dva samostatně fungující sály. Druhý projekt se zabýval plochou benešovského hlavního náměstí, kde měly být umístěny fontány tvarově vycházející z podoby ležícího ženského aktu. Spoluautory jsou Kurt Gebauer a Josef Pleskot (1983). Návrh byl zpracován pro soutěž, v níž zvítězilo řešení nezjištěného autora, které bylo v polovině 80. let v Benešově realizováno. Fotografie Archív Ing. arch. V. Miluniče
Kurt Gebauer byl pak také se svými studenty Ateliéru všeobecného sochařství pražské VŠUP v roce 2007 účastníkem workshopu Muzea umění v Benešově a vytvořili pro prostor Masarykova náměstí řadu návrhů pro realizaci tématu TGM: Hlavou v oblacích, nohama pevně na zemi. Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Studenti profesora Gebauera na Masarykově náměstí. Od Novotného spořitelny (dnes Městský úřad) se odráží TGM coby superman. Autorka Kateřina Braunová vnímá prezidenta zakladatele jako mytizovanou ikonu. Simona Janišová ztvárnila Masarykův výrok demokracie je diskuse v podobě žebříku, po němž lze v demokracii stoupat ke kvalitě.
Autory dalších návrhů jsou Helena Sequensová (reklamní panel citylight), Barbora Krejčířová (rozmývající se nápis na zemi), Kateřina Braunová (nohy do oblak), Lenka Janušková (brána), Michal Kohút (keř v proměnách ročních období), Lenka Hubená (nápisy na retardérech), Adam Stanko (jezdecké boty), Tomáš Kubačka (TGM ztracen v nánosech vrstev další historie). Všechny návrhy nejsou zveřejněny, neboť některé vizualizace nebyly dostatečně názorné.
Následující tři projekty pocházejí se série šesti návrhů rodinných dvojdomů, které byly připraveny společně s urbanistickým plánem italskou společností RCP Associati Řím pro Mnichovice. Všechny dvojdomy byly předtím již postaveny také na území Itálie. Celá široká produkce RCP Associati byla představena v roce 1995 na výstavě IL CORAGGIO DELLE IMMAGINI / ODVAHA PŘEDSTAV v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. i V porevolučním českém prostředí mělo jít nejen o inspirativní průnik italské tvorby na naše území, ale také o pokus zahraniční realitní kanceláře nabídnout tuzemskému zákazníkovi netradiční bydlení. Stavby v Mnichovicích však nebyly realizovány.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Alessandro Cotti: VILA LA BALLERINA, P 1991
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Gabriela Cristofalo, Simona Facchini, Aldo Pacienti, Antonio Reggio d Aci: LA CAPANNA E LA TORRE SDRAIATA, P 1991
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Francoise Bliek, Renato del Duce, Paola Rossi, Cesare Veneziani: L ELLISSE E I PANNI STESI, P 1991
Výjimečný profesní vztah měl k Benešovsku architekt Josef Pleskot. Nejprve byl zaměstnancem Krajského projektového ústavu, kde spadal region pod jeho působnost. Když byl po roce 1990 ústav zrušen, projektoval dále pro Benešovsko v rámci svého AP ATELIÉRU. Následující ukázky ii jsou malým výběrem nerealizovaných projektů a studií Josefa Pleskota, jejich komplexní výčet naleznete v autorově medailonku. Pleskot, Josef: PROJEKT KULTURNÍHO A SPOLEČENSKÉHO STŘEDISKA, Bystřice u Benešova, P 1987-1988 Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Pleskot, Josef: STUDIE TENISOVÉ FARMY I (SPORTOVNÍ KLÁŠTER), Konopiště, studie 1988
Pleskot, Josef; Lampa, Radek: STUDIE ZÁSTAVBY TYRŠOVY ULICE, Benešov, studie 1988-1989 Tyršova ulice patřila k místům, která byla před rokem 1990 určena k asanaci. Komunisté ji nestačili provést. Protože však na její jižní straně stála řada přízemních vybydlených domů, bylo rozhodnuto o jejich demolici. Severní strana zůstala zachována. V místě připojení Husovy ulice mělo být průrazem domovního bloku vytvořeno její pokračování, jak je znázorněno na Pleskotově kresbě. Kolem celkového řešení, kde se jednalo mj. o vnitroblok směrem k Jiráskově ulici, se však rozpoutala mezi zastupiteli bouřlivá diskuse. Realizované řešení se od Pleskotova projektu značně odchyluje. Pleskot, Josef: STUDIE POLIKLINIKY - I. VERZE, Benešov, studie 1989 Pleskot, Josef; Lampa, Radek: PROJEKT POLIKLINIKY - II.VERZE, Benešov, P 1990-1992 Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Pleskot, Josef; Lampa, Radek; Vodičková, Jana: PROJEKT GERIATRICKÉHO CENTRA SENECTUS BONA, Benešov, P 1993
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. Pleskot, Josef; Vodičková, Jana: PROJEKT RODINNÉHO DOMU Z. V., Vrané nad Vltavou, P 1994 Na závěr uvádíme z nerealizovaných ukázek Pleskotovy tvorby jeho návrh archeologického depozitáře v areálu bývalého minoritského kláštera na benešovském Karlově (P 2000). Účelem měla být ochrana kamenicky opracovaných fragmentů zdiva ze 13. století před povětrnostními vlivy. Obci Čerčany se podařilo v rámci Ceny Petra Parléře pořídit projekt úpravy svého centra. Původní čerčanská náves se nachází dnes poněkud stranou života a frekventované prostory u železniční stanice jsou velmi zanedbané. Realizace projektu autorů Lenky Křemenové a Davida Maštálka z roku 2005 by byla pro Čerčany velkým přínosem, zatím však na ni nejsou finanční prostředky. Projekt osady pro uprchlíky u Nové Hospody je závěrečnou diplomovou prací Radoslava Dvořáka z Fakulty architektury ČVUT v Praze z roku 2005. Urbanisticko-architektonický návrh měl za úkol vytvořit osadu pro 150 uprchlíků a personál. Řešení mělo vyhovovat ekonomickým a ekologickým požadavkům, především by se ale mělo zabývat funkčním systémem integrace uprchlíků v hostitelské zemi,
skýtající nejen ubytování, ale i možnost denních aktivit práce, vzdělání a odpočinku. Osada by měla fungovat nezávisle a soběstačně, zejména však lehce z ekologického hlediska. iii Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov. i Il corragio delle Immagini, katalog výstavy, Správa Pražského hradu, Praha, 1995 ii Josef Pleskot AP Atelier, katalog výstavy Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 1997 iii Disconected. Connected! 2006 architektura a ding, katalog výstavy Centre for Central European Architecture, Praha, 2006