Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky
DUM-III2-T4-2-18 Mgr. Tomáš Vacek, Mgr. Pavel Hrubý
Půda, půdní typy a půdní druhy, využití půdy. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 3
Pedosféra je půdní obal Země, který vznikl (zvětráváním) přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, vzduchu, vody a slunečního záření. Pedosféra leží na styku s litosférou, kryosférou, atmosférou, hydrosférou, biosférou a sociekonomickou sférou, tyto geosféry podmiňují v pedosféře pochody vedoucí k její vertikální a horizontální diferenciaci. Půda je výřez pedosférou od svrchní části až po mateční horninu. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 4
1. Matečná hornina nerostným složením ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy. 2. Podnebí teplotou a srážkami se podílí mimo jiné na rychlosti chemických reakcí v půdě. 3. Živé organismy mikroorganismy rozkládají organické látky. 4. Podzemní voda umožňuje redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty. 5. Reliéf území nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy 6. Čas 7. Člověk svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 5
Přeměna surových organických látek na půdní humus. Odumřelé organické látky podléhají vlivem půdní mikrofauny a mikroflóry složitým přeměnám závisejícím zejména na charakteru výchozích organických látek, ekologických půdních podmínkách a charakteru mikroflóry a mikrofauny. Je to půdní proces dominantní v iniciálních půdách černozemi a černici, nicméně vyskytuje se ve všech půdních. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 6
Ilimerizace je mechanický přesun především jílových částic (tedy menších než 0,001 mm) prosakující vodou z horní části půdy do střední části profilu. Podmínkami procesu ilimerizace jsou určité chemické vlastnosti půdy. Jedná se jednak o slabě až středně kyselém prostředí o ph v rozsahu 6,5-5,5 a dále o dostatečnou přítomnost iontů Fe3+, Al3+ a organických kyselin. Tento proces je charakteristický pro půdy listnatých lesů mírného pásu na sypkých, středně těžkých sedimentech nížin. V určitém období probíhá i v subtropickém a tropickém pásu. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 7
BRAUNIFIKACE (hnědnutí, vnitropůdní zvětrávání, rubifikace) Vlivem zvětrávání, které probíhá během vzniku půd a během jejího vývoje, dochází k mechanickému rozpadu a chemické přeměně primárních minerálů, z nichž dochází k uvolňování železa a jeho disperzi postupně ve vzrůstajícím množství. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 8
pevná anorganická složka (nerosty, horniny) pevná organická složka (humus) kapalná složka (půdní voda) plynná složka (kyslík, dusík a ostatní plyny) živá složka (tzv. edafón = půdní organismy - krtek) Půdní horizonty tvořící pedosféru O - Organická hmota A - Humusový horizont B - spodní anorganický horizont C - podložní hornina VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 9
Na různých místech může být pedosféra různě silná, od několika centimetrů (leptosoly) po několik metrů (černozemě). Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a půdní druhy. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 10
Určují se dle uspořádání půdních horizontů Červenožluté půdy - v oblastech kolem rovníku, probíhá v nich rychlý rozklad organismů, půda rychle vyčerpatelná, nepříliš vhodná pro zemědělství Červenozemě - oblasti savan, sloučeniny Fe a Al zbarvují v období sucha půdu do červena, relativně úrodné půdy - nepříliš využívané Pouštní a polopouštní půdy - roční úhrn srážek je menší než 150 mm, nízký obsah humusu Žlutozemě a červenozemě vlhkých subtropických lesů - například Florida, vysoký obsah a tvorba sloučenin železa Černozem - stepní a lesostepní oblasti MÍRNÉHO podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60-100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina) Podzolové půdy - vznikají v oblasti tajgy (Rusko, Kanada), značně kyselé půdy, málo úrodné Tundrové půdy - vznikají v subarktických podmínkách VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 11
Velké skupiny půd, které vystupují v zahraničních klasifikačních systémech a umožňují české půdy s nimi korelovat; užíváme pro ně nejrozšířenější název jako substantivum s koncovkou sol; jsou seskupovány podle hlavních rysů jejich geneze VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 12
Referenční třída půd: Leptosoly Půdní typ: Litozem (symbol LI) Půdní typ: Ranker (RN) Půdní typ: Rendzina (RZ) Půdní typ: Pararendzina (PR) Referenční třída půd: Regosoly Půdní typ: Regozem (RG) Referenční třída půd: Fluvisoly Půdní typ: Fluvizem (FL) Půdní typ: Koluvizem (KO) Referenční třída půd: Vertisoly Půdní typ: Smonice (SM) Referenční třída půd: Andosoly Půdní typ: Andozem (AD) Referenční třída půd: Černosoly Půdní typ: Černozem (CE) Půdní typ: Černice (CC) Referenční třída půd: Luvisoly Půdní typ: Šedozem (SE) Půdní typ: Hnědozem (HN) Půdní typ: Luvizem (LU) Referenční třída půd: Kambisoly Půdní typ: Kambizem (KA) Půdní typ: Pelozem (PE) Referenční třída půd: Podzosoly Půdní typ: Kryptopodzol (KP) Půdní typ: Podzol (PZ) Referenční třída půd: Stagnosoly Půdní typ: Pseudoglej (PG) Půdní typ: Stagnoglej (SG) Referenční třída půd: Glejsoly Půdní typ: Glej (GL) Referenční třída půd: Organosoly Půdní typ: Organozem (OR) Referenční třída půd: Salisoly Půdní typ: Solončak (SK) Referenční třída půd: Natrisoly Půdní typ: Slanec (SC) Referenční třída půd: Antroposoly Půdní typ: Kultizem (KU) Půdní typ: Antrozem (AN VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 13
Stepní půda se nacházejí v mírně vlhkých oblastech. Černozem je půda s velkým obsahem humusu. Podzol (z ruského slova popel ) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů. Šedozem vzniká v listnatých lesích mírného pásu. Rendzina málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů Hnědozem přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu Nivní půdy vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 14
Černozem) je nejúrodnější mírně vápnitý půdní typ ležící na sprašových pokryvech nížin, na místě stepí a lesostepí, má nasycený sorpční komplex. Jsou to také nejúrodnější půdy mírného pásma. Na Zemi se nacházejí dvě velké černozemní oblasti: jednak prérie v okolí Velkých jezer v Severní Americe, jednak v jižní Ukrajině, jižním a středním Rusku a na Sibiři. V ČR se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 15
Hnědozem (HM) je typ půdy, která je typická svojí hnědou barvou od níž je odvozen i její název. Vzniká půdotvorným procesem v podobě ilimerizace. Jedná se o půdní typ, který je méně kvalitní než černozemě (vyjma extrémně suchých období). Tyto půdy mají jen málo diferenciované vzájemné půdní horizonty. Hnědozemě jsou typické pro rovinaté či jen mírně zvlněné oblasti, kde se dříve vyskytovaly spraše či sprašové hlíny vznikajících převážně v dobách ledových v předpolí ledovců. Původní vegetační pokrytí bylo tvořeno listnatým lesem, který později ustoupil zemědělskému využití. V současnosti se jedná o široce využívanou zemědělskou půdu. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 16
Podzol či podzoly je označení pro vyluhovanou, neúrodnou půdu, která vznikla procesem podzolizace, působením klimatických vlivů, zejména pak nadměrné vlhkosti vzduchu. Podzoly se nacházejí většinou ve výšce nad 800 m, v prostředí se silně kyselými srážkami, nebo tam, kde je voda následně okyselena prostředím opadanky (jehličnaté lesy, smrkové monokultury apod.) Podzol je nejrozšířenějším půdním typem subarktického pásu. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 17
Šedozemě se vyskytují lokálně na periferii rozšíření černozemí, kde je již vlhčí podnebí a výrazně se vážou na spraše. Původní vegetací je lesostep. Hlavním půdotvorným procesem je intenzivní humifikace a illimerizace. VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 18
VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 19
VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 20
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pedosféra [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=pedosf%c3%a9ra&oldid=11172249> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Půdní typ [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=p%c5%afdn%c3%ad_typ&oldid=11244073 > Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Půda (pedologie) [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=p%c5%afda_(pedologie)&oldid=11244075> http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showpudnikategorie http://www2.gli.cas.cz/lisa/outside/webppp/antropozem.html http://datel.projekt3v.cz/default.aspx?id=17 http://www.poh.cz/vhp/pop/a/1_textova_cast/oh_kapitola_a.pdf http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/ VY_32_INOVACE_T4-2-18 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 21