Základy pedologie a ochrana půdy
|
|
- Miloš Špringl
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Základy pedologie a ochrana půdy 9. přednáška 6. LUVISOLY Půdy s diagnostickým horizontem (argi)luvickým a méně či více výrazným (albickým) horizontem eluviace jílu. Proces illimerizace. Půdní typy: Šedozem SE Hnědozem HN Luvizem LU 6. LUVISOLY illimerizace % jílu 6. LUVISOLY novotvary Povlaky jílových minerálů Povlaky jílových minerálů Šedozem SE (ČM illimerizovaná) Šedozem SE A p (A me ) (E v ) B th organoluvický k 1
2 Šedozem SE Hnědozem HN (Hnědozem HM) A me B th k (A p ) A h (E v ) B t luvický B/ ( k ) Hnědozem HN (Hnědozem HM) (A p ) A h (E v ) B t luvický B/ ( k ) Hnědozem modální Hloubka (cm) <,1 mm 18,6 19,5 <,1 mm 3,3 3,5 Humus (%) 1,5,7 HK/FK 1,2, ,9 17,2 4, 35,3,4,4 Karbonáty (%) ph Kl 7,3 7,2 7,1 7,2 ph H2O 7,5 7,5 7,3 7,4 KVK (mmol(+)/1g) V (%) Prvkové složení (tot. %) SiO 2 75,2 7,1 74,4 69,8 Fe 2 O 3 3,8 3,3 3,9 3,6 Al 2 O 3 15,2 16,8 17,2 16,5 Volné Fe 2 O 3 (mg/1g) > 15 13,4 34,8,1 14,5 7,7 8, ,2 3,3 15,5 28 2
3 Luvizem LU (Illimerizovaná p. IP) (A p ) A h E l B t luvický (B td l.degradovaný) Luvizem modální Hloubka (cm) <,1 mm <,1 mm Humus (%) HK/FK ,1 15,3 25,3 3, 37,9 38,4 45,5 49,6 1,4,6,6,3 1,1,3, ,8 46,2,2 Karbonáty (%) ph Kl 6,2 5,8 5, 5, 5,3 ph H2O 7,3 6,4 6,4 5,9 6,6 KVK (mmol(+)/1g) V (%) Prvkové složení (tot. %) SiO 2 79,6 81,3 78,8 75,5 74,7 Fe 2 O 3 2,2 2,2 3,2 4, 3,8 Al 2 O 3 1,2 11,1 11,8 14, 14,3 Volné Fe 2 O 3 (mg/1g) ,1 59,2,1 6,5 7, ,8 4, 13,9 9 Luvizem oglejená LUg (A p ) A h E l B mt mramorovaný luvický Katena sled pedonů směrem do terénní deprese změna barvy B horizontů 3
4 7. KAMBISOLY Půdy s výrazným metamorfickým horizontem, vytvořeným v hlavním souvrství svahovin z přemístěných zvětralin pevných či zpevněných hornin aj. Různá zrnitost, vyluhování a acidifikace. Probíhá hnědnutí a tvorba jílu. Půdní typy: Kambizem KA Pelozem PE Kambizem KA (Hnědá půda HP) O (A h ) B v kambický Kambizem KA (Hnědá půda HP) (O) A h Kambizem arenická KAr (O) A h B v kambický B v břidlice slepenec břidlice (písek) slepenec Kambizem rankerová KAs (O) A h Kambizem melanická KAn (O) A m melanický B v B v břidlice břidlice slepenec gabrodiorit polygen. hlínabřidlice čedič 4
5 Kambizem melanická (Věrušičky) Hloubka (cm) <,1 mm <,1 mm Humus (%) 3, 1,7,8 HK/FK 1,5 1, Karbonáty (%) ph Kl 5,6 5,6 5,8 ph H2O 6, 6,4 6,8 KVK (mmol(+)/1g) V (%) Prvkové složení (tot. %) SiO 2 55,8 49,8 49, Fe 2 O 3 12, Al 2 O 3 16,6 18,1 19,4 Volné Fe 2 O 3 (mg/1g) ,4 5,9 7, ,1 14,4 2,2 17 Kambizem dystrická KAd (O) A h B v granodiorit břidlice slepenec amfibolit Kambizem dystrická Hloubka (cm) <,1 mm 4,4 8,8 9,2 <,1 mm 21,1 23,2 21,1 Humus (%) 6,6 6,6 4,1 HK/FK,7,4,2 Karbonáty (%) ph Kl 4,1 4,4 4,5 ph H2O 4,9 5,2 5, KVK (mmol(+)/1g) 24,8 21,1 21, V (%) Prvkové složení (tot. %) SiO 2 65,5 63,5 59,8 Fe 2 O 3 5,7 5,9 5,5 Al 2 O 3 19,5 2,6 23,3 Volné Fe 2 O 3 (mg/1g) ,8 13,7,7 4,3 4,9 13,2 3 57,1 7,1 26, ANDOSOLY Půdy na zvětrávájících kyselých vulkanických popelech. Uvolňování volného Al či tvorba amorfních jílových minerálů alofanu a imogolitu. Hluboký, silně humózní andický humusový horizont a kyprý kambický andický horizont. V ČR nebyly zjištěny. Půdní typy: Andozem AD 5
6 Andozem AD Andozem AD A p A p A a h. andický B a andický A a h. andický B a andický 9. PODZOSOLY Půdy se spodickými diagnostickými horizonty, silně sorpčně nenasycené. Proces podzolizace. Půdní typy: Kryptopodzol Podzol PZ KP Kryptopodzol KP (HPp, Rezivá p.) (O) A h (A p ) B vs rezivý Podzol PZ (Podzol PZ) O (A h ) E p ochuzený podzolový B hs humusoseskvioxidický B s seskvioxidický rula amfibolit (rula) 6
7 Podzol arenický PZr O A h E p Podzol arenický PZr O (A h ) E p B hs (B sd ) B hs (B sd ) B s kvádrový pískovec B s (Novotvar: ortštejn) štěrkopísek Podzol novotvar ortštejn Podzol podzolizace kvádrový pískovec štěrkopísek kvádrový pískovec štěrkopísek Podzol mikromorfologie kvádrový pískovec Bhs Bs štěrkopísek Podzol modální (Moldava, Krušné hory) Hloubka (cm) <,1 mm <,1 mm Humus (%) 14, 3,9 1,8 HK/FK,7,3 Karbonáty (%) ph Kl 3, 3,1 3,4 ph H2O 3,4 3,8 4,1 KVK (mmol(+)/1g) V (%) <3 <3 <3 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 7,7 77,7 58,5 Fe 2 O 3 5,2 1,8 7,5 Al 2 O 3 17,6 16, 25,1 Volné Fe 2 O 3 (mg/1g) ,2 4,5 15 <3 65,1 3,3 22,9 35 7
8 1. STAGNOSOLY Půdy semihydromorfní, s výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem v důsledku povrchového periodického převlhčení v hloubce do,5 m. Proces oglejení. Půdní typy: Pseudoglej PG Stagnoglej SG Pseudoglej PG (Oglejená p. OG) A hn (E n nodulární) B m mramorovaný B mt B g Psudoglej FeMn konkrece Pseudoglej Hloubka (cm) <,1 mm 9,3 12,7 39,6 <,1 mm 42,6 36,7 53, Humus (%) 3,4,3,3 HK/FK 1,1,9,2 Karbonáty (%) ph Kl 5, 4,4 4,2 ph H2O 5,3 4,8 4,7 KVK (mmol(+)/1g) V (%) 34 <3 <3 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 77,9 77,2 76, Fe 2 O 3 2,5 3,4 3,7 Al 2 O 3 12,5 12,5 13,6 Volné Fe 2 O 3 (mg/1g) ,9 49,9,2,1 4,1 4, ,1 3, 16,1 88 8
9 Stagnoglej SG A hg (A t ) G ro glejový B m g 11. GLEJSOLY Půdy s výrazným reduktomorfním glejovým horizontem v hloubce do,5 m v důsledku dlouhodobého provlhčení zejména podzemní vodou. Glejový proces. Půdní typy: Glej GL Hydromorfní (oxidačně redukční) procesy Glej GL (Glejová p. GL) hloubka (cm) Glejový proces Oglejení horizont A oxidovaný hor., bohatý na Fe 3+ redukovaný hor., chudý na Fe 3+ (O t ) A t (T) G ro G or podzemní voda povrchové zamokření G r ný 9
10 Glej GL Glej rezivé povlaky Glej GL Glej (Březnice) (O t ) A t (T) G or G ro Hloubka (cm) <,1 mm 1,3 15,5 14, <,1 mm 4,9 46,3 35, Humus (%) 7,7 1,9,7 HK/FK Karbonáty (%) ph Kl 5,5 6, 6,1 ph H2O 6,4 7,2 7,4 KVK (mmol(+)/1g) 29,9 17,6 11,8 V (%) 51,2 6,2 66, ,5 3,9 1,1 6, 7,2 11,6 6,3 G r ný 1
11 Katena 12. SALISOLY Půdy s s vysokým obsahem rozpustných solí, s výraznými znaky zasolení a se salickým diagnostickým horizontem. Půdní typy: Solončak SK Solončak SK (Solončak SK) Solončak SK A h S salický s Solončak SK 11
12 13. NATRISOLY Půdy s natrickým horizontem se sloupkovitou strukturou ve svrchní části nebo nasyceností sorpčního komplexu sodíkem vyšší než 15 % do,5 m. Proces soloncování. Půdní typy: Slanec S Slanec S A h (SolonecS) Sloupkovitá struktura E s soloncový ochuzený B n natrický B Slanec S (SolonecS) Slanec S (SolonecS) A h Sloupkovitá struktura Es Sloupkovitá struktura B n B 14. ORGANOSOLY Půdy s holorganickými, hlavně rašelinnými horizonty o mocnosti nad,5 m (případně,1 m). Proces rašelinění. Půdní typy: Organozem OR 12
13 Organozem OR (Rašelinová p.rš) Organozem OR (Rašelinová p.rš) T rašelinný horizont 15. ANTROPOSOLY Půdy vzniklé výraznou modifikací půdních horizontů kultivačními, melioračními opatřeními, pohřbením původních půdních horizontů. Půdy vzniklé z člověkem přemístěných materiálů či překryté (sealing). Půdy silně kontaminované. Půdní typy: Kultizem KU Antrozem AN Kultizem hortická KU Kultizem KU 13
14 Antropozem AN Antropozem AN Antropozem AN Referenční třídy a půdní typy TKSP LEPTOSOLY litozem (LI) ranker (RN) rendzina (RZ) pararendzina (PR) REGOSOLY regozem (RG) FLUVISOLY fluvizem (FL) koluvizem (KO) VERTISOLY smonice (SM) ANDOSOLY andozem (AD) ČERNOSOLY černozem (E) černice () LUVISOLY šedozem (SE) hnědozem (HN) luvizem(lu) WRB: IUSS/FAO/ISRI 26 lithic Leptosols (li LP) Leptosols (LP) rendzic Leptosols (rz LP) Leptosols (LP) Regosols (RG) Arenosols (AR) Fluvisols (FL) Vertisols (VR) Andosols (AN) hernozems (H) Phaeozems (PH) greyic Phaeozems (gz PH) haplic Luvisols (ha LV) Albeluvisols (AB) Referenční třídy a půdní typy TKSP KAMBISOLY kambizem (KA) pelozem (PE) PODZOLY kryptopodzol (KP) podzol (PZ) STAGNOSOLY pseudoglej (PG), stagnoglej (SG) GLEJSOLY glej (GL) ORGANOSOLY organozem (OR) SALISOLY solončak (SK) NATRISOLY solonec (S) ANTROPOSOLY kultizem (KT) antrozem (AN) WRB: IUSS/FAO/ISRI 26 ambisols (M) entic Podzols (et PZ) haplic Podzols (ha PZ) Stagnosols (ST) gleyic Stagnosols (gl ST) Gleysols (GL) Histosols (HS) Solonchacs (S) Solonetzs (SN) Anthrosols (AT) Technosols (T) Zastoupení půdních typů v ČR Půdní typ % Kambizemě 49,46 Pseudogleje 7,76 Gleje 7,31 Černozemě 6,8 Fluvizemě 6,65 Hnědozemě 5,73 Kryptopodzoly 4,38 Luvizemě 3,7 Regozemě 1,65 Černice 1,52 Podzoly 1,47 Antrozemě 1,9 Pelozemě 1,4 Ostatní 1,82 14
15 Mapa půdních typů ČR 1 : 1 Klasifikace WRB World Reference Base for Soil Resources mezinárodně užívaná srovnávací klasifikace půd systém IUSS pro korelace klasifikací půd původně z legendy půdní mapy FAO (1974) poslední aktualizace 26 zavedeny Stagnosols a Technosols dnes 32 referenčích půdních skupin možno rozdělit do 1 souborů Klasifikace WRB 1. Půdy s hlubokou organickou vrstvou Histosols (HS) 2. Půdy s výrazným vlivem člověka Anthrosols (AT) dlouhodobé a intenzívní zemědělské obdělávání Technosols (T) vysoký obsah artefaktů 3. Půdy s omezenou hloubkou prokořenění ryosols (R) půdy ovlivněné mrazem Leptosols (LP) mělké nebo extrémně skeletovité půdy ryosols (WRB) ryosols (WRB) 15
16 Klasifikace WRB 4. Půdy ovlivněné vodou Vertisols (VR) střídání vlhka a sucha, bobtnavé jíly Fluvisols (FL) nivy, pobřežní oblasti Solonetz (SN) alkalické půdy Solonchaks (S) půdy obohacované v důsledku výparu Gleysols (GL) půdy ovlivněné podzemní vodou 16
17 Klasifikace WRB 5. Půdy ovlivněné chemií Al a Fe Andosols (AN) alofany a komplexy Alorganické látky Podzols (PZ) cheluviace, podzolizace Plinthosols (PT) akumulace Fe za hydromorfních podmínek Nitisols (NT) strukturované půdy, jíly s nízkou aktivitou, fixace P Ferralsols (FR) převaha kaolinitu a seskvioxidů, silně zvětralé Podzols (WRB) 17
18 Plinthosols (WRB) Nitisols (WRB) Ferralsols (WRB) Lateritizace (desilikace) téměř úplné zvětrání primárních minerálů migrace kyseliny křemičité půdním profilem relativní zvýšení obsahu seskvioxidů Al a Fe ve svrchní části profilu v teplých oblastech (tropy, subtropy) střídání sucha a vlhka obvykle spojená s těmito procesy: feralitizace zvýšení obsahu Fe a Al přeměnou minerálů nebo přítokem feritizace zvýšení obsahu Fe alitizace zvýšení obsahu Al 18
19 Ferralsols (WRB) Klasifikace WRB 6. Půdy se stagnující vodou Planosols (PL) ostré zrnitostní rozdíly v profilu Stagnosols (ST) strukturní nebo mírné zrnitostní rozdíly v profilu Planosols (WRB) Klasifikace WRB 7. Akumulace organické hmoty, nasycení bázemi hernozems (H) typické molické horizonty Kastanozems (KS) přechod k suššímu klimatu Phaeozems (PH) přechod k vlhčímu klimatu 19
20 Kastanozems (WRB) Phaeozems (WRB) Klasifikace WRB 8. Akumulace méně rozpustných solí a nesolných látek Gypsisols (GY) sádrovec Durisols (DU) křemen alcisols (L) uhličitan vápenatý 2
21 Gypsisols (WRB) Durisols (WRB) alcisols (WRB) 21
22 Klasifikace WRB 9. Půdy s podpovrchovými vrstvami obohacenými jílem Albeluvisols (AB) jazykovitý přechod mezi albickým a luvickým horizontem Alisols (AL) nízké nasycení, jíly s vysokou aktivitou Acrisols (A) nízké nasycení, jíly s nízkou aktivitou Luvisols (LV) vysoké nasycení, jíly s vysokou aktivitou Lixisols (LX) vysoké nasycení, jíly s nízkou aktivitou Albeluvisols (WRB) Alisols (WRB) Acrisols (WRB) 22
23 Lixisols (WRB) Klasifikace WRB 1. Relativně mladé půdy a půdy s omezeným nebo žádným vývojem Umbrisols (UM) s tmavým kyselým humusovým horizontem Arenosols (AR) písčité půdy ambisols (M) mírně vyvinuté půdy Regosols (RG) půdy bez výrazného vývoje profilu Umbrisols (WRB) 23
24 Arenosols (WRB) WRB TEHNOSOLS 24
25 WRB WRB STAGNONOSOLS (not abrupt) Soil Taxonomy USDA nové názvosloví př. 1: Mesic Typic alciustoll typický představitel půd z řádu Mollisolů s ustickým vodním a mezickým teplotním režimem a s kalcickým horizontem odpovídá některé z černozemí př. 2: Hyperthermic Arenic Alaquod písčitý (arenic) představitel z řádu Spodosols s akvickým vodním a hypertermickým teplotním režimem a s vysokou aktivitou hliníku (Al) odpovídá některému z podzolů úpravy 1999, 26 hierarchický orders suborders great groups subgroups families series 12 řádů ~17 tis. sérií Soil Taxonomy řády Alfisols (alf) půdy s přemístěním jílů (illimerizací), sorpčně nasycené Andisols (and) na vulkanických popelech Aridisols (id) půdy suchých oblastí Entisols (ent) půdy s převahou minerálních částic, bez výrazných horizontů Gelisols (el) půdy chladných oblastí, s permafrostem Histosols (ist) hluboký organický horizont Soil Taxonomy řády Inceptisols (ept) různorodá skupina půd s horizontem zvětrávání Mollisols (oll) tmavý hluboký humusový horizont převaha a v sorpčním komplexu Oxisols (ox) extrémně zvětralé půdy tropů a subtropů Spodosols (od) transport humusu a Al (příp. Fe) v amorfní podobě spodický horizont Ultisols (ult) půdy s přemístěným jílem, sorpčně nenasycené Vertisols (ert) vysoký obsah bobtnavých jílů, vertické znaky 25
26 TKSP převod TKSP převod TKSP Leptosoly Regosoly Fluvisoly Vertisoly Andosoly Litozem Ranker Rendzina Pararendzina Regozem Regozem ar. Fluvizem Koluvizem Smonice Andozem LI RN RZ PR RG RGr FL KO SM AD WRB 26 lithic Leptosols Leptosols rendzic Leptosols alcic Leptosols Regosols Arenosols Fluvisols Vertisols Andosols Soil Taxonomy 1999, 26 ENTISOLS...ents ENTISOLS...ents ENTISOLS...ents ENTISOLS...ents ENTISOLS Orthents ENTISOLS Psamments ENTISOLS Fluvents VERTISOLS ANDISOLS TKSP Černosoly Luvisoly Kambisoly Podzosoly Černozem Černice Šedozem Hnědozem Luvizem Kambizem Pelozem Kryptopodzol Podzol E SE HN LU KA PE KP PZ WRB 26 hernozems Phaeozems greyic Phaeozems haplic Luvisols Albeluvisols ambisols ambisols entic Podzols haplic Podzols Soil Taxonomy 1999, 26 MOLLISOLS Ustolls MOLLISOLS Udolls ALFISOLS Udalfs ALFISOLS Udalfs ALFISOLS Glossudalfs INEPTISOLS INEPTISOLS SPODOSOLS SPODOSOLS TKSP převod WRB TKSP WRB 26 Soil Taxonomy 1999, 26 Stagnosoly Pseudoglej PG... Stagnosols aquic... (epts) Glejsoly Organosoly Stagnoglej Glej Organozem SG GL OR gleyic Stagnosols Gleysols Histosols AQU... (ents) HISTOSOLS Salisoly Natrisoly Antroposoly Solončak Slanec Kultizem Antropozem SK S KU AN Solonchacs Solonetzs Anthrosols Technosols SAL... (ids) NATR... US Soil Taxonomy WRB 26
PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.
KLASIFIKACE PŮD PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů. Vznik a vývoj půdy klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát
PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.
KLASIFIKACE PŮD PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů. Vznik a vývoj půdy klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát
PC: Taxonomie lesních půd
PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou
Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi. 2. Diagnostika půdních tříd a typů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi 2. Diagnostika půdních tříd a typů Ústav pro hospodářskou úpravu
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 8. přednáška VZNIK VÝVOJ PŮDY mateční hornina klimatický faktor zvětrávání biologický faktor půdotvorný substrát člověk půdotvorný proces zvětrávání voda půda Podmínky
Validace středoevropské databáze e-soter. Vít Penížek Česká zemědělská univerzita v Praze
Validace středoevropské databáze e-soter Vít Penížek Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah prezentace: Půdní databáze obecně Možnosti validace Data Přístupy Příklad validace databáze esoter Půdní databáze
PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta
PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY Miloslav Šimek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta 2003 2 OBSAH 1. Základní pojmy a definice. 3 2. Půdotvorný materiál.. 9 3. Půdotvorný proces 13
PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý
PŮDA DŘÍVE A NYNÍ Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat,
Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček
Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček Referenční tř.: Leptosoly Půdní typ : Litozem hl. znaky: velice mělké půdy s hloubkou do 10 cm, pak již nastupuje
Hydropedologie. Klasifikace půd II. Český systém, systém FAO, diagnostické horizonty, půdní typy v ČR. Bonitace půd KPP, BPEJ.
Hydropedologie Přednáška 12 Klasifikace půd II. Český systém, systém FAO, diagnostické horizonty, půdní typy v ČR Bonitace půd KPP, BPEJ B další indexy Podpovrchový horizont m mramorovaný S salický M půdní
Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)
Agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A027A (suterén) Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace
Charakteristiky hlavních půdních jednotek
Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým
Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy
Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A227 Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace
Hydropedologie. Klasifikace půd:
Hydropedologie Přednáška 11 Klasifikace půd: Český systém, systém FAO, diagnostické horizonty, půdní typy v ČR M.S.1 Klasifikace a systematika půd: Cílem je uspořádání poznatků, které odrážejí vztahy mezi
4 PŮDA. Půdy hrají v ekosystémech nezastupitelnou roli substrátu, proto bychom se na ně měli taktéž v přehledu podívat. 4.
4 PŮDA Půdy hrají v ekosystémech nezastupitelnou roli substrátu, proto bychom se na ně měli taktéž v přehledu podívat. Sestaveno z Key to the FAO Soil Units 1974 (FAO, 2013) a Horník et al. (1986). 1 4.1
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa I.
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa I. Lesnicko-typologické základy ochrany lesa I. Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
FYTO 1. 1. Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení
FYTO 1 1. Úvod do pedologie 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení Vít Penížek Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Taxonomický klasifikační systém půd ČR
LITOZEM LI Půdy velmi slabě vyvinuté, mělké, kompaktní skála do 0,1m. Stratigrafie O Ah (Cr) R. Výskyt na malých plochách pahorkatin a hornatin. Subtyp: litozem modální LIm karbonátová c z karbonátových
Degradace chemických vlastností půdy
Degradace chemických vlastností půdy Acidifikace = okyselování (snižování ph) pohled z vrcholu Jizery (1 122 m n. m.) na sever v roce 1976 a 1995 Acidifikace v ČR 1 Proces acidifikace má pět vývojových
1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi 1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY Ústav pro hospodářskou úpravu lesů,
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
MORFOGENETICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD
MORFOGENETICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD Morfogenetický klasifikační systém půd Komparace klasifikačních systémů Hlavní diagnostické horizonty půd I.A MORFOGENETICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD A. Skupina půd
LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3
PŘEDMĚT: PEDOLOGIE PEDOLOGIE (PEDO - LS 2012/2013 - LDF) HARMONOGRAM VÝUKY I. ROČNÍKU OBORU B-KRAJ-KRAJ KRAJINÁŘSTVÍ LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ,
Význam geologie v lesnické typologii
Význam geologie v lesnické typologii Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 1. LVS
Abiotické faktory rozvoje lesních ekosystémů
Abiotické faktory rozvoje lesních ekosystémů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova Klima (podnebí) a půdy jako hlavní řídící
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP
Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Page 1 Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky
Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
2. Diagnostické horizonty charakteristiky a označení
KLASIFIKACE PŮD Studium půdy zásadně do takové hloubky, kam zasahují půdotvorné pochody. V našich podmínkách tato hloubka okolo 120-150 cm. Svislý průřez takového odkryvu půdní profil. 1. Půdní horizonty
PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/1/3
PŘEDMĚT: PŮDOZNALSTVÍ EDITACE PRO UIS: PŮDOZNALSTVÍ (PUZ - LS 2012/2013 - ZF) HARMONOGRAM VÝUKY I. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ OBORY ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA A ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ REALIZACE
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního
TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv
TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY Němeček J. a kolektiv Praha 2008 1 Autorský kolektiv: Prof. RNDr. Jan Němeček, DrSc. Ing. Marcela Rohošková, Ph.D. Dr. Ing. Jaromír Macků Ing. Jiří Vokoun
POZNÁMKY K TAXONOMICKÉMU KLASIFIKAČNÍMU SYSTÉMU PŮD ČR (2001)
POZNÁMKY K TAXONOMICKÉMU KLASIFIKAČNÍMU SYSTÉMU PŮD ČR (2001) Anna Žigová Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje, zigova@gli.cas.cz ZKUŠENOSTI S KLASIFIKACÍ Půda je otevřený
Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko
Bohemia centralis, Praha, 31: 95 104, 2011 Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko Soil conditions at selected sites in the Křivoklátsko Protected Landscape Area Anna Žigová Geologický ústav AV
CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
PŘÍRUČKA PRO PRŮZKUM LESNÍCH PŮD
PŘÍRUČKA PRO PRŮZKUM LESNÍCH PŮD Taxonomický klasifikační systém půd ČR (Jan Němeček a kol.) v lesnické paxi Vokoun Jiří a kolektiv Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem 2002 ÚVOD V roce
Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY
Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY Diagnostické znaky slouží k dalšímu popisu půdy z hlediska např. obsahu živin, solí, atd. Stádia vyluhování, debazifikace, acidifikace U tohoto diagnostického znaku rozlišujeme
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl
Přehrada Půda Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl Funkce půdy Mimoprodukční (ekologické) funkce půdy infiltrace vody do půdy (doplňování zásob podzemní vody, zpomalení povrchového odtoku) filtrace vody
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní
Morphogenetical approach and soils. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Soil Science topic No. 3: Morphogenetical approach and soils Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Characteristic features of
VOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE
VOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE PRAHA, 10. března 2000 Obsah: Příručka pro uživatele Strana 1. ÚVOD...3 2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...3 2.1. DEFINOVÁNÍ ÚDB PŮDY...3 2.2.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND vybrané otázky
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND vybrané otázky Barbora Vojkůvková Rok vypracování: 2008 Čestné prohlášení:
Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky
Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky pozorovací plocha
Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)
Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd
Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; Pedosféra Půda: rozhraní atmosféry, hydrosféry
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
Světová referenční báze pro půdní zdroje 2014
WORLD SOIL RESOURCES REPORTS 106 Světová referenční báze pro půdní zdroje 2014 Mezinárodní klasifikační systém půd pro jejich pojmenovávání a tvorbu mapových legend Aktualizovaná verze 2015 Fotografie na
Klíč k použití. Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)
Klíč k použití Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Vlček V., Jandák J., Pospíšilová L. ústav Agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomická fakulta Mendelova univerzita
PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)
PEDOGEOGRAFIE zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie) pedologie (půdoznalství) zabývá se vznikem, složením, vlastnostmi, klasifikací a rozmístěním půd Terminologie Pedosféra
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech
Mezinárodní referenční bazální klasifikace Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech 1980-1982 KLASIFIKACE PŮD FAO - UNESCO Nejvyšší
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie Bakalářská práce Daniela Tauberová DEGRADACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VODNÍ EROZÍ Olomouc 2014 vedoucí práce: ing. Pavlína Škardová Prohlašuji,
Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý
25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4 zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý Větrná eroze (fyzikální degradace)
Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ OBSAH: Úvod... 3 Hloubka půd... 4 Expozice... 6 Skeletovitost půd... 8 Sklonitost... 10 Klimatický region... 12 Skupiny
Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd. Přednáška č.5
25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.5 Acidifikace definice acidifikace (=okyselování) patří k jedněm z nejvážnějších impaktů na půdu zejména v lesních ekosystémech
Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín
Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Vladimír Zdražil Ing. Marek Nechvátal RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Česká zemědělská univerzita, Fakulta
Mendelova Univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta
Mendelova Univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Požadavky ke zpracování semestrální práce z Pedologie (stav pro letní semestr, akademický rok 2012/2013) Obory Lesnictví a Arboristika garant doc.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Historie klasifikace půd ve střední Evropě Bakalářská práce Vedoucí
Zákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/korna2wcs5md) III. ODŮVODNĚNÍ
III. I. O b e c n á č á s t ODŮVODNĚNÍ A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph
lesy nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph biologická aktivita koncentrována v opadovém a humusovém horizontu pomalý rozklad organické hmoty (fenolické látky, vysoký C/N, nízké ph)
Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2
Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.06 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název
Kvalita a zdraví půd Přednáška č.5. zajímavé postřehy. Acidifikace
25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.5 zajímavé postřehy. Zneužíváme půdu, protože ji považujeme za zboží, které nám patří. Pokud však vidíme zemi jako součást
SEZNAM PŘÍLOH: Popis půdního profilu kambizem litická Popis půdního profilu kambizem modální Popis půdního profilu černozem luvická
SEZNAM PŘÍLOH: Příloha 1: Popis půdního profilu kambizem litická Příloha 2: Popis půdního profilu kambizem modální Příloha 3: Popis půdního profilu černozem luvická Příloha 1: Popis půdního profilu kambizem
Půdní poměry ČR Irena Smolová
Půdní poměry ČR Irena Smolová Půda je přirozenou součástí národního bohatství každého států. Na našem území se v průběhu uplynulých období vyvinuly jak velmi úrodné, tak pro zemědělství méně vhodné půdní
GLOBÁLNÍ PŮDY Literatura Kapitola 1. Úvod půda půdotvorných faktorů půdotvorné procesy matečná hornina: klima: organizmy: reliéf:
GLOBÁLNÍ PŮDY Literatura Strahler, A. Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Global Soils, s. 236-263. Tomášek, M. (2000): Půdy České republiky. ČGÚ, Praha,
Základy pedologie a ochrana půdy
ZÁPLAVY A SESUVY PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 11. přednáška U.S. Geological Survey, photo by Robert L. Schuster Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy 1 Porovnání maximálních
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 5, 2004 Antropogenní vlivy v podhůří Ždánického lesa
Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.
Pedologie Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky http://enviregion.pf.ujep.cz Pedologie Pedologie (řecky pedon = půda, logos = slovo, nauka, věda). Latinsky
K R A J I N Y ( )
V Ý Z N A M P Ů D Y P Ř I P L N Ě N Í E K O S Y S T É M O V Ý C H S L U Ž E B K R A J I N Y ( 2 0 1 8 ) J A N V O P R A V I L O D D Ě L E N Í P E D O L O G I E A O C H R A N Y P Ů D Y V Ý Z K U M N Ý Ú
Základy pedologie a ochrana půdy
MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy Půdní minerály: primární sekundární 2. přednáška Zvětrávání hornin a minerálů Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny větrná
Příspěvek ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje zpracovaný pro místní akční skupinu Pošumaví.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav 602676471, fax: 257 92 12 46, e-mail: pedologie@vumop.cz zastoupený ředitelem ústavu Ing. Jiřím Hladíkem, Ph.D.
Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
Geografie půd. 5. přednáška
Geografie půd 5. přednáška GEOGRAFIE PŮD SVĚTA Zonálnost půd Geochemická spojitost půd Různé stáří půd hlavní zákony Divergence a konvergence půd Polycykličnost půd Polygeneze půd Evoluční rozvoj půd Zákon
APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík
APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY Šárka Poláková, Ladislav Kubík 1992 190 základní subsystém 1995 1997 27 subsystém kontaminovaných ploch Hlavní zásady výběru monitorovacích ploch v základním subsystému dodržení
Světová referenční báze pro půdní zdroje 2014
SVĚTOVÉ ZPRÁVY O ZDROJÍCH PŮDY Světová referenční báze pro půdní zdroje 2014 Rámec pro mezinárodní klasifikaci, korelaci a komunikaci Aktualizovaná verze 2015 106 Fotografie na titulní straně (zleva doprava):
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Charakteristika půdních vlastností v závislosti na výškové pásmitosti
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Charakteristika půdních vlastností v závislosti na výškové pásmitosti Bakalářská práce Vedoucí
Kvalita a zdraví půd. Proč se zabývat problémem kvality/zdraví půdy? zemědělská půda na 1 obyvatele planety
Kvalita a zdraví půd Proč se zabývat problémem kvality/zdraví půdy? v produkci potravin je lidstvo ve valné míře odkázáno na půdu každý rok na Zemi přibývá 90 100 milionů lidí nejméně 800 milionů lidí
SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
- základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin
Půda - základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin - substrát pro růst vyšších rostlin Složení půdy minerální látky vyskytují se ve formě látek pevných, kapalných (půdní roztok) a plynných. Autochtonní
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
Obec SULICE Změna číslo 2 územního plánu obce SULICE PŘÍLOHA ZPF
Obec SULICE Změna číslo 2 územního plánu obce SULICE PŘÍLOHA ZPF návrh červenec 2006 Pořizovatel dokumentace Obec SULICE Zpracovatel: Ing. arch. Ivan Kaplan, AGORA STUDIO Vinohradská 156 130 00 Praha
Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
BAZÁLNÍ MONITORING PŮD
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů BAZÁLNÍ MONITORING PŮD OBSAH GLOMALINU V ZEMĚDĚLSKÝCH PŮDÁCH Zpracovali: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Pavel Němec Ing.
3.2. PLO 21 Jizerské hory
3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním
Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2017/2018
EKOLOGIE 1. Vztahy organismů a abiotického prostředí, tolerance, adaptace a ekologická nika. 2. Vlastnosti populací, definice základních parametrů populační dynamiky. Vnitropopulační interakce, vnitrodruhové
PŮDNÍ ZNAKY A VLASTNOSTI PŮD
PŮDNÍ ZNAKY A VLASTNOSTI PŮD Popis vyhodnocení souboru půdních znaků a vlastností spolu s poznáním režimu, ve kterém půdy vznikají je základním předpokladem správné klasifikace půd. Ačkoliv některé znaky