Řízení pohledávek v podniku

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky Řízení pohledávek v podniku Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc. Autor: Bc. Michaela Valášková Brno 2007

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Ivy Živělové, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 23. května 2007 vlastnoruční podpis autora

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala mé vedoucí diplomové práce prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Zároveň bych chtěla poděkovat firmě REGA BRNO, spol. s r. o. za poskytnutí a možnost zveřejnění firemních údajů.

ABSTRAKT Valášková, M. Řízení pohledávek v podniku. Diplomová práce. Brno, 2006 Diplomová práce je zaměřená na problematiku řízení pohledávek v podniku. Zabývá se účelem a přístupy k řízení pohledávek, blíže specifikuje možnosti vzniku neuhrazených pohledávek, jejich zajištění a následné vymáhání. Pozornost je věnována posouzení stávajícího stavu řízení pohledávek z obchodního styku v konkrétním podniku, především provedení analýzy řešení pohledávek v jednotlivých letech z pohledu společnosti. V oblasti řízení pohledávek jsou doporučena opatření, která přispějí ke snížení objemu neuhrazených pohledávek ve společnosti. ABSTRACT Valášková, M. Management of outstanding company. Diploma thesis. Brno, 2006 The diploma thesis is focused on the issue of management of outstandings in a company. It deals with the purpose and approaches to the management of outstandings, it specifies the occurrence possibilities of unrecovered outstandings, their security and consequential recovery. The attention is paid to the assessment of the current situation of the management of outstandings arising through commercial relations in a particular company, especially the analysis of outstandings solvings in the single years in the regard of the company. In the field of the management of outstandings there are precautions recommended which contribute to the decrease of the volume of unrecovered outstandings in the company.

OBSAH 1 ÚVOD...8 2 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU PROBLEMATIKY 9 2.1 Charakteristika pohledávek 9 2.1.1 Vznik pohledávek...9 2.1.2 Zánik pohledávek...10 2.1.3 Započtení pohledávek...10 2.1.4 Postoupení pohledávek...11 2.1.5 Promlčení...11 2.2 Řízení pohledávek...12 2.2.1 Zajištění pohledávek...14 2.2.2 Pojištění pohledávek...19 2.2.3 Odpis pohledávek...20 2.2.4 Opravná položka...22 2.3 Vymáhání pohledávek...23 2.3.1 Soudní vymáhání...23 2.3.2 Exekuční řízení...24 2.3.3 Mimosoudní vymáhání....24 2.3.4 Externí vymahatelské agentury...24 2.3.5 Konkurzní řízení.....25 3 CÍL A METODIKA PRÁCE...26 3.1 Cíl práce...26 3.2 Metodika práce...26 4 VLASTNÍ VÝSLEDKY...28 4.1 Profil společnosti...28 4.1.1 Organizační struktura společnosti...29 4.1.2 Právní forma společnosti...30 4.1.3 Předmět podnikání...31

4.2 Pohledávky společnosti...35 4.3 Řízení pohledávek ve společnosti...35 4.3.1 Prevence pohledávek...36 4.3.2 Zajištění pohledávek...37 4.3.3 Pojištění pohledávek...37 4.3.4 Vymáhání pohledávek....38 4.3.5 Exekuční řízení...40 4.3.6 Konkurzní řízení...41 4.4 Řízení pohledávek ve společnosti v jednotlivých letech...42 4.4.1 Neuhrazené pohledávky splatné v roce 2001....42 4.4.2 Neuhrazené pohledávky splatné v roce 2002....45 4.4.3 Neuhrazené pohledávky splatné v roce 2003....49 4.4.4 Neuhrazené pohledávky splatné v roce 2004....51 4.4.5 Neuhrazené pohledávky splatné v roce 2005....53 4.4.6 Neuhrazené pohledávky splatné v roce 2006....55 4.5 Doporučení v oblasti řízení pohledávek...56 5 ZÁVĚR...58 6 SEZNAM LITERATURY...60 7 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ A GRAFŮ...61 8 SEZNAM PŘÍLOH...64 PŘÍLOHY

1. ÚVOD Pro úspěšnost chodu podniku, jako podnikatelského subjektu, je stejně důležité prodávat své zboží a služby na trhu, jako dostávat za zboží a služby od zákazníků zaplaceno. Tato diplomová práce se bude týkat především podniků, které realizují prodej svých výrobků a služeb formou bankovních úvěrů bez analýzy zákazníka. Na počátku 90. let se podniky soustředily na zvyšování prodeje svých výrobků a služeb bez bližších informací o zákazníkovi a bez jakéhokoli zajištění řízení svých pohledávek. Díky tomu vznikaly problémy se získáváním finančních prostředků od dlužníků buď z důvodu jejich platební neschopnosti, nebo dokonce neochoty vzniklou pohledávku uhradit. Malé podniky nebyly schopné získat finanční prostředky z prodeje jiným způsobem, než poskytnutím obchodního úvěru. Často tak nastala situace, kdy zákazník neplnil své závazky, čímž poškozoval věřitele, který měl závazky jinde na trhu. Toto řetězovité neplnění závazků by mohlo vyústit až k úpadku podniku, tzv. druhotná platební neschopnost. V porovnání z jinými zeměmi má Česká republika statisticky vysoký počet případů, kdy pohledávky nejsou zaplacené a věřitel se jejich úhrady ani nedočká. Dlužník nese zodpovědnost uhradit své závazky, v případě jejich nedodržení je zavázán k placení úroků z prodlení nebo smluvní pokutu za zpožděnou platbu. Řízení pohledávek je proces stanovených pravidel a postupů vedoucích k minimalizaci rizika nesplacených pohledávek odběratelem. K řízení pohledávek patří i aktivity směřující k prevenci před vznikem pohledávky, jejich zajištění a vymáhání. Pohledávky mají finanční důsledky ovlivňující cash flow podniku, proto je důležitá tvorba analýzy stávajícího stavu pohledávek a správná volba nástrojů k jejich získání. 8

2. PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU PROBLEMATIKY 2.1 Charakteristika pohledávek Pohledávka je právo věřitele požadovat určité plnění na dlužníkovi ze závazkového vztahu (např. kupní smlouva). Splatnost pohledávky určuje většinou smlouva. Není-li pohledávka uhrazena ve lhůtě splatnosti, dostává se dlužník do prodlení. Vzhledem k zaměření této diplomové práce bude pojme pohledávka myšleno neuhrazení faktury po dni splatnosti. Z hlediska právního pohledu je pohledávka chápána jako vznik práva jednoho účastníka vůči druhému. Tedy vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Z hlediska účetního předpisu je pohledávka určena poplatníkem, který si vede účetnictví. Podle doby trvání lze pohledávku rozdělit na dlouhodobou se splatností delší než jeden rok a krátkodobou se splatnosti do jednoho roku nebo i kratší. Při prodeji zboží nebo služby poskytuje podnik odběratelům obchodní úvěr představující vznik pohledávky vyplývající z prodeje na fakturu či na splátky. Jedná se o úvěrovou politiku, pomocí které se obchodní společnost rozhodne o způsobu platby od odběratelů, respektive zákazníků. Na výběr má z těchto možností: platba při předání zboží či poskytnutí služby, zaslání zboží na dobírku, vytvoření zálohy, při větší platbě za zakázku nebo pomocí splátkového kalendáře, platba v běžné lhůtě (14 až 90 dnů), tj. poskytnutí obchodního úvěru dle smlouvy. 2.1.1 Vznik pohledávek Pohledávka vzniká vystavením daňového dokladu při poskytnutí obchodního úvěru, nebo také z právního vztahu na základě obchodní smlouvy. Podnik by měl brát v úvahu nejen pozitivní stránku, ale i tu negativní, spočívající ve zvyšování nákladů poskytnutím obchodního úvěru kdy se zvyšuje riziko nezaplacení pohledávky a náklady spojené s následným vymáháním. Celková tržní hodnota při poskytnutí obchodní úvěru je nižší než hodnota prodeje za hotové peníze. Je to způsobeno tím, že některé pohledávky nejsou uhrazeny vůbec. [18] 9

2.1.2 Zánik pohledávek Na základě právního úkonu dochází k ukončení závazkového právního vztahu, který je spojen s povinností vyřadit pohledávku z účetní evidence. Pohledávka nejčastěji zaniká zaplacením dlužné částky nebo kompenzací. K zániku může dojít i na základě následujících skutečností: odstoupením od smlouvy jedné ze smluvních stran, prominutím dluhu, v důsledku zániku osoby dlužníka nebo věřitele, rozhodnutím státního orgánu. Jakékoli ujednání o zrušení závazku musí být provedeno písemnou formu. Za neplatnou by se považovala dohoda, v níž by se podnik do budoucnosti vzdával práva, které by teprve mohlo vzniknout, např. práva na náhradu škody. 2.1.3 Započtení pohledávek Započtení pohledávek vůči závazkům lze zřídit za podmínky, pokud jde o stejný peněžitý druh plnění. Nelze však započítávat pohledávky, které jsou již považovány za promlčené, nebo pohledávky vymáhající se u soudu či pohledávky z vkladů. Při započtení pohledávek se vystaví doklad o vzájemném započtení pohledávek a závazků, které obě strany potvrdí svým podpisem, a každá ze stran si ponechá jedno vyhotovení. V praxi existuje jednostranný a oboustranný zápočet pohledávek. Při jednostranném není důležitý souhlas druhého účastníka. K vzájemnému započtení pohledávek postačí jen vůle zadavatele a doručení zápočtu druhé smluvní straně. U oboustranného zápočtu dochází k vzájemnému zápočtu na základě dohody obou účastníků smluvních stran. Při vzájemném zápočtu pohledávek a závazků zaniká neuhrazená pohledávka, nebo alespoň její neuhrazená část. Zápočet se tedy může považovat za jednu z forem úhrady pohledávky. [14] 10

2.1.4 Postoupení pohledávek Postoupení pohledávky probíhá na základě písemné smlouvy o postoupení, které je upraveno dle 524 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu (potupníkovi) znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem, namísto toho, kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníkovi. Základním rysem je vůle věřitele postoupit svoji pohledávku za dlužníkem i bez souhlasu dlužníka. Automaticky tak přechází na nového věřitele všechna práva s tím spojená. Oznámení dlužníkovi může provést i postupník tím, že se dlužníkovi prokáže smlouvou o postoupení pohledávky. Postupuje se na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Pokud se jedná o postoupení peněžité pohledávky, přechází na nového věřitele i úrok a náklady spojené s vymáháním dlužné částky. K postoupení pohledávky může dojít i v případě splnění dluhu. Na základě písemné smlouvy je uzavřena dohoda, dle které dlužník uhradí závazek postoupením pohledávky mající ve svém majetku. Neuhrazené částky si účastníci vyrovnají vzájemným zápočtem pohledávek a závazků a doplatí zbývající dlužnou část k úhradě, přesah jedné pohledávky na druhou. Všechny pohledávky však nelze postoupit. Jedná se především o pohledávky stanovené ze zákona, například pohledávky zanikající smrtí věřitele. 2.1.5 Promlčení Existují dvě promlčecí lhůty. První promlčecí lhůta dle 397 obchodního zákoníku je čtyřletá. Ve druhém případě existuje dle 101 občanského zákoníku tříletá promlčecí lhůta. K samotnému promlčení nelze tvořit zápočet a ani tvořit opravnou položku. [14] V praxi dochází ke konci každého roku k inventarizaci, která slouží k zjišťování skutečného stavu majetku podniku a k následnému zasílání inventarizace pohledávek dlužníkům k odsouhlasení a uznání výše jejich závazků v podobě seznamu pohledávek k 31.12. příslušného roku. Uznat závazek s účinkem je možné i opakovaně, ale konečná promlčecí doba skončí nejpozději po uplynutí 10 let, kdy začala běžet poprvé. 11

2.2 Řízení pohledávek Velmi tvrdá politika řízení pohledávek (nebo také úvěrová politika) bude mít za následek minimální počet pozdě platících zákazníků a nedobytné pohledávky budou spíše výjimečné. Je nutno však počítat s tím, že nebude snadné dosáhnout výrazně vysokých prodejů. Na druhou stranu příliš benevolentní úvěrová politika přinese relativně vysoký objem prodeje. Optimální stav bude tudíž někde uprostřed tak, aby se sice minimalizoval podíl špatných pohledávek, ale nebyl výrazně omezen prodej. Nalézt toto optimum je obtížné. Neexistuje na něj jednoduchý vzorec nebo návod, ale pomůže řada nástrojů, postupů a zkušeností, které lze aplikovat. 1 Pohledávku lze považovat za specifickou složku podnikového kapitálu. Vznikne ve dvou možných případů: [15] a) obchodního styku jedná se o pohledávky z dodávek výrobků, poskytnutí služeb, provádění výkonů. Sjednávají se dle dohodnutých podmínek s vykonáním platby po jejich uskutečnění. Pohledávka vzniká i při platbách předem nebo při poskytnutí zálohy. b) ostatních případů pohledávky vznikají ze zákona nebo soudním rozhodnutím. Jedná se např.: o nárok na dotace, odpočet daně, půjčky. Řízení pohledávek není situace, kdy podnik nemá žádné pohledávky, ale stav, kdy náklady související s procesním řízením pohledávek jsou co nejnižší. Jejich výše ovlivňuje více položek nákladů. Samotný výpočet by byl příliš složitý a náročný, proto I. Vozňáková ve své knize Efektivní řízení pohledávek uvádí pro uplatnění Paretův princip 20 na 80 aplikovaný na pohledávky, kdy zásady garantující 80 % výsledků plynou z 20 % příčin, nebo 20 % druhů nákladů s velkou pravděpodobností zachytí asi 80 % objemu všech nákladů vztahujících se k řízení pohledávek. Sledování těchto nákladů umožní podniku nejenom analyzovat jednotlivé podskupiny nákladů, ale i jejich vývoj v čase. [16] 1 Převzato z: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. s. 414. 12

Ukazatelé návrhu nákladů souvisejících s řízením pohledávek: 2 Výchozím absolutním ukazatelem může být celkový objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek N q. N 1 náklady na prevenci N 2 náklady na monitorování N 3 náklady na vymáhání N q =N 1 +N 2 +N 3 Poměrovým ukazatelem může být ukazatel definující změny celkových nákladů vztahujících se k řízení pohledávek v čase. Tento index změn nákladů se označuje I nq. Nq1 I nq = Nq 0 Nq 1 objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek v běžném období Nq 0 objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek v minulém období Tento poměr umožňuje sledování nákladů vztahujících se k řízení pohledávek ve stanoveném období. Neodráží však možné změny výkonů daného podniku ve sledovaném období, proto je vhodné doplnit jej o výpočet indexu změny tržeb I n. No1 I n = No 0 No 1 objem výkonů podniku v běžném období ve vhodných jednotkách (Kč, tuny atd.) No 0 objem výkonů podniku v předcházejícím období ve stejných jednotkách Další poměrové ukazatele při řešení řízení pohledávek: poměr celkových nákladů vztahujících se k řízení pohledávek k celkovým nákladům podniku, poměr celkových nákladů vztahujících se k řízení pohledávek k tržbám, poměr nákladů na prevenci k celkovým nákladům vztahujícím se k řízení pohledávek (u tohoto ukazatele se může očekávat zvyšující se hodnota). 2 Převzato z: VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 25. 13

2.2.1 Zajištění pohledávek Zajištění pohledávek je důležitou součástí řízení pohledávek. Obchodní společnost může poskytovat nezajištěné pohledávky, nebo může požadovat zajištění pohledávek při poskytování obchodního úvěru v různých formách, které by vedly k uspokojení pohledávky v případech, kdy dlužník svůj dluh nesplní včas. Problematika zajištění pohledávek je rozsáhlá. Důležité je, aby si podnik mohl zvolit vhodné způsoby zajištění a mohl jim věnovat patřičnou pozornost. Proto jsou uvedeny alespoň některé zajišťovací nástroje stanovené zákonem: A. Záloha Záloha je vystavena podnikem jako zálohová faktura v případě, kdy prodej služeb či výrobků je zajištěn firmou, se kterou podnik neobchodoval, nebo pokud se jedná o zakázku s vyšším finančním obnosem. Tímto je možné předejít nezaplacení závazku druhé strany a problémům s odvodem DPH a daně z příjmu. Po jejím zaplacení se vystaví faktura splňující kritéria daňového dokladu. Teprve až tehdy vznikne povinnost odvodu DPH a je možné zahrnout platbu do základu daně. Pokud však zálohová faktura není uhrazena, neovlivní tak daňovou povinnost. [5] B. Zástavní právo Nejčastějším způsobem zajištění pohledávek je pomocí zástavního práva. Je upraveno v občanském zákoníku v 152 až 172. Podstatou je zajištění pohledávky věřiteli. Pokud pohledávka není splněna řádně a včas, je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené. Zástavou dle zákona může být movitá i nemovitá věc, byt či nebytový prostor, podnik, obchodní podíl nebo cenný papír. Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy, kde musí být určen předmět zástavního práva a zajišťovaná pohledávka. Účinnost však nabude až zápisem do rejstříku zástav. Jako zástava může být poskytnuta pouze věc, ke které má zástavce vlastnické právo. Cizí věc může být zastavena jen se souhlasem vlastníka. Účastníci právního vztahu tak mohou být zástavní věřitelé, zástavní dlužník a zástavce. Zástavce je osoba, která zastavila danou věc k zajištění dlužníkova závazku. Může jít i o osobu totožnou s dlužníkem, či o osobu příbuznou či odlišnou. 14

C. Zajištění pohledávek převodem práv Jedním z nástrojů předcházení problémům při splácení je institut využívající zajištění převodem práv. V praxi je velmi často využito. Smlouva musí mít ze zákona písemnou formu. Upravuje se dle občanského zákoníku dle 553. Obsahem je převod práv ze závazkového vztahu patřícího dlužníkovi na dobu trvání závazku dlužníka vůči věřiteli. Jestliže je pohledávka věřitele dlužníkem uspokojena, je možné postupovat dle následujících dvou řešení. Prvním řešením je dohoda o rozvazovací podmínce (právo dlužníka převedené na věřitele s uspokojením pohledávky se automatiky obnovuje). V druhém možném řešení smlouva obsahuje dohodu o zpětném převodu práva po splnění závazku. Dlužník má vůči věřiteli vymahatelný nárok z převodu práv zpět a to pomocí smlouvy o vnitřním převodu práv. [3] D. Smluvní pokuta Splnění závazku je zajištěno na základě smlouvy. Smluvní pokuta je upravena ustanoveními 300 až 302 obchodního zákoníku a 544 až 545 občanského zákoníku. Nejčastěji má podobu peněžní. V případě, že účastník smluvního vztahu poruší smluvní ujednání, na něž je vázána povinnost zaplatit smluvní pokutu, je povinen smluvní pokutu zaplatit, a to i když porušením nevznikne oprávněnému účastníkovi škoda. Smluvní pokutou bývá nejčastěji zajištěno nesplnění závazku včas, pozdní dodávka zboží nebo případný výskyt vady díla. Typickou škodou, která může z nedodržení smluvní povinnosti vzniknout, je ušlý zisk nebo penále vyúčtované subdodavatelem. Smluvní pokutu je třeba sjednat písemně v případě, kdy smlouva, k níž se pokuta váže, není písemná. Pokuta může být dohodnuta pevnou částkou, procentem z částky na vydané faktuře tzv. penále. Povinnost zaplatit smluvní pokutu nastává v okamžiku porušení smluvní podmínky. Právo na zaplacení smluvní pokuty není vázáno na vznik škody. Pokud dlužník nesplní svůj peněžitý závazek v dohodnutém čase, je povinen zaplatit věřiteli úroky z prodlení. V účetnictví jsou smluvní pokuty a úroky z prodlení účtovány ze strany věřitele jako výnos. V době placení ovlivní základ daně z příjmů. Proto je vhodné vést analytickou evidenci účtu o zaplacených a nezaplacených smluvních pokutách a o úrocích z prodlení. 15

E. Ručení Obvyklým způsobem zajištění pohledávek dlužníka je ručení. Ručitelský závazek vzniká jednostranným písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli.vzniká mezi věřitelem a třetí osobou odlišnou od dlužníka. Tím se zmenšuje riziko věřitele spojené s návratností pohledávky. Za jednu pohledávku se může zaručit i více ručitelů. Ručitel může ručit za celou pohledávku nebo pouze za její část. V praxi není souhlas dlužníka s ručením vyžadován. Obvykle ručitel nabízí ručení dlužníkovi, který má zájem na tom, aby věřitel poskytl určité finanční prostředky. Pokud je dluh zajištěn, věřitel je povinen dlužníka písemně informovat a vyzvat jej k úhradě. Tento postup chrání ručitele v případě nedbalosti při vymáhání pohledávky. Ručitel je po splnění dluhu oprávněn požadovat po dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Veškeré informace o ručení je třeba uvádět v podrozvahové evidenci. Povinnost zveřejnění věřitele i ručitele je přílohou, která je součástí účetní závěrky. F. Bankovní záruka V obchodních vztazích je zvláštním druhem ručení bankovní záruka. Ručitelem je pouze banka, která ručí dle zákona za splnění zajištěného závazku do výše částky a za podmínek vedených v záruční listině. Bankovní záruka je upravena kompletně a výlučně v obchodním zákoníku v 313 až 322. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině. Záruční listina se přikládá ke kupní smlouvě obsahující údaje o částce a její výši, kterou se banka zavazuje ručit s dobou platnosti samotné záruky. Bankovní záruku je možné postoupit spolu s pohledávkou, ale musí o tomto kroku být banka informována písemnou formou. V případě bankovní záruky existuje větší právní jistota uspokojení věřitele. V záruční listině je možné uvést povinnost věřitele, který nemusí vyzvat dlužníka k zaplacení, aby mohl uplatňovat právo vůči ručiteli. V praxi se bankovní záruka vede v podrozvahové evidenci a uskutečňuje se na základě výše a platnosti záruky. 16

G. Faktoring K vyřešení problému zajištění finančních prostředků je možné využít služeb faktoringové společnosti (faktor). Je to finanční služba zajišťující odkup krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Základem spolupráce mezi dodavatelem a faktorem je faktoringová smlouva. Dodavatel poskytne své zboží odběrateli a vystaví následně za dodání fakturu s obvyklou splatností. Zákazníkovi je rovněž zasláno oznámení o postoupení pohledávky s údaji komu a na jaký účet je splatná pohledávka. Tyto informace je zároveň možné i obezřetně uvést již na faktuře. Faktor tak neprodleně vyplatí dodavateli zálohu 60 % až 90 % hodnoty pohledávky. Až odběratel faktorovi uhradí fakturu, poté teprve faktor doplatí dodavateli zbývající část hodnoty sníženou o náklady vynaložené na poskytnutí služeb. Vůči odběratelům vystupuje faktor jako jejich nový věřitel a při nedodržení lhůty splatnosti zajišťuje upomínání dlužníků upozorněním na neuhrazené částky, případně další postupy až po soudní vymáhání. Z právního a účetního hlediska je faktoring služba postavená na postoupení pohledávek. Pohledávky jsou poskytovány faktoringové společnosti, čímž dochází k zásadní změně věřitele. Faktoringová společnost se tak stává novým a výhradním majitelem pohledávky včetně jejího příslušenství. Pohledávky jsou uhrazeny na základě posouzení celkové kvality a rizik ve vztahu k jednotlivým odběratelům. Cílem faktoringu je stav, kdy dodavatel není odkázán na mnohdy několikaměsíční doby splatnosti a může se svými zdroji disponovat téměř ihned. Z praktického hlediska se tedy jedná o určitý druh překlenovacího úvěru. Toto financování není navíc omezeno žádným limitem, jeho výši ovlivňuje přímo klient tím, že je schopen vyrábět a prodávat své produkty, tj. vytvářet pohledávky vhodné pro financování. Rozeznáváme faktoring regresní, který nepřebírá rizika spojené s platební neschopností kupujícího a umožňuje postoupit pohledávku zpět na dodavatele. Naproti tomu u bezregresního faktoringu, který přebírá ručení za případné neplnění ze strany kupujícího a následně také jeho platební neschopnost v důsledku snahy uhradit své veškeré finanční závazky vůči dodavateli. [3] 17

Faktoring umožňuje podniku překlenout dobu splatnosti faktur a tím částečně nahradit ve struktuře finančních zdrojů krátkodobé bankovní úvěry, což vede ke stabilizaci peněžních toků pro efektivnější finanční plánování. Tuto službu se doporučuje využít při exportu, kdy dodavatel nemusí být podrobně obeznámen s obchodními podmínkami v zemi působení odběratele. Obrázek č. 1: Základní vztahy faktoringu Prodávající Prodej zboží, poskytnutí služby Financování Postoupení (plnění) prodávajícího pohledávky Faktoringová firma Pohledávka za kupujícím Závazek kupujícího (dluh) Kupující (dlužník) Zdroj: SMEJKAL, V. - RAIS, K. Řízení rizik, 2003, s. 109. H. Forfaiting Forfaiting, na rozdíl od faktoringu, zabezpečuje financování středně a dlouhodobých pohledávek se splatností delší než 90 dní až do několika let. Stejně jako u faktoringu přebírá na sebe forfaitingová společnost (forfaiter) odkupem pohledávek veškeré riziko nesplacení odběratelem i ručitelem. Forfaiting je vhodný pro společnosti, které dodávají zahraničním odběratelům zboží či služby větších hodnot, zejména investiční celky. Pomocí této služby dodavatel převádí rizika spojená s odběratelem, jeho teritoriem a riziko změny měnového kurzu na forfaitingovou společnost a zároveň získává provozní kapitál, ke kterému by se jinak dostal až po velmi dlouhém čase. [3] 18

Předmětem forfaitingu jsou jednotlivé pohledávky v požadované volně směnitelné měně. Forfaiting nabude platnosti uzavřením smlouvy mezi forfaiterem a dodavatelem. Obě strany si vymezí konkrétní pohledávku a náklady spojené s odkupem. Po odečtení nákladů za forfaiting (úrok, riziková přirážka, poplatek za zpracování obchodu) je provedena úhrada nezaplacené pohledávky. Náklady související se získáním platebně zajišťovacích nástrojů nese obvykle kupující. [3] Forfaiter odkupuje od prodávajícího kryté importní nebo exportní pohledávky. Pohledávka může být krytá bankovní zárukou, avalovanou směnkou, nebo alternativně dokumentárním akreditivem s odloženou splatností. Ve výjimečných případech forfaiter odkoupí vlastní směnky nebo klientem akceptované cizí směnky, které jsou vydány za účelem získání provozního financování. Při odkupu platebních instrumentů zajištěných bankou a kryjících obchodní transakce se zpravidla jedná o financování bez zpětného postihu na prodávajícího. 2.2.2 Pojištění pohledávek Pojištění pohledávek je jedním z nástrojů řízení pohledávek. Cílem pojištění je eliminovat škody vzniklé nezaplacením pohledávek pojištěného odběratele. Samotné pojištění se vztahuje na obchodní dodavatelské úvěry, které pojištěný poskytne svým odběratelům (tuzemským i zahraničním) při dodávce zboží nebo služeb. Riziko nezaplacení pohledávky je využitím tohoto zajišťovacího nástroje přeneseno na pojišťovnu. Pojistná ochrana se vztahuje na ztráty vzniklé nezaplacením z důvodu platební neschopnosti. Výše pojistného je stanovena jako procento z obratu. Pojišťovna pro své klienty zajišťuje, kromě úhrady pojistného plnění v případě pojistné události, také prověření a průběžný monitoring odběratelů v návaznosti na přidělené úvěrové limity a vymáhání dlužných pohledávek. Pojištění pohledávek se u nás využívá zejména při obchodování se zahraničím, kde vedle rizika nezaplacení existují i další možnosti v podobě rizik země zahraničního odběratele. Vyplacené pojistné plnění je sníženo o spoluúčast pojištěného. Pojištění pohledávek je nákladem ovlivňující základ daně. 19

Průběh pojištění pohledávek je uveden v následujícím obrázku: Obrázek č. 2: Postup pojištění pohledávek Zdroj: převzato z internetového zdroje <http://www.podnikinfo.eu/> Obrázek znázorňuje vztahy mezi subjekty vstupující do pojištění pohledávek. Nejprve vzniká obchodní kontrakt mezi prodávajícím a kupujícím. Na základě tohoto kontraktu je uzavřena pojistná smlouva mezi prodávajícím a pojišťovnou. Prodávající dodává zboží nebo služby svému odběrateli, pojišťovně hlásí jejich výše a platí pojistné. Pokud dojde k pojistné události, kdy kupující nezaplatí pohledávku, dochází k vyplacení pojistného plnění pojišťovnou a následnému postoupení pohledávky prodávajícího pojišťovně. Někdy může dojít k tomu, že do těchto vztahů vstoupí banka, která poskytne prodávajícímu provozní úvěr na zajištění dodávek kupujícímu. 2.2.3 Odpis pohledávek Tímto úkonem dochází k trvalému snížení hodnoty převážně u nedobytných pohledávek, kdy věřitel již nečeká jejich zaplacení. Pohledávky po lhůtě splatnosti v návaznosti na zákon o dani z příjmů ve znění zákona č. 149/1995 Sb. Umožňuje se účetním jednotkám vybrané pohledávky po lhůtě splatnosti uplatnit na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 3 3 VAIGERT, D. PHILIPPI, T. RIŠKO, P. NAVRÁTILOVÁ, H. Pohledávky, právní příručka věřitele. Praha: Computer Press, 2006, s 96. 20

Odpis pohledávek je možné provést dvěma způsoby: A. Jednorázový odpis U poplatníků je výdajem na dosažení a zajištění příjmů jmenovitá hodnota pohledávky, nebo pořizovací cena získaná postoupením, vkladem a při přeměně společnosti. Takto vzniklý zdanitelný příjem není od daně osvobozen, je možné z této pohledávky uplatnit i opravné položky za dlužníkem. [14] Dle zákona o dani z příjmu ve znění zákona č. 316/1996 Sb. lze odepsat do nákladů celou neuhrazenou pohledávku dle 24 odst. 2 písm. y) a to v případech prokazatelně nedobytných z důvodu: [4] soud zamítl návrh na konkurz, soud zrušil konkurz pro nedostatek majetku dlužníka, společnosti, které jsou v konkurzním řízení, společnosti, které jsou ve vyrovnávacím řízení, zemřel dlužník a pohledávka nemohla být vymáhána ani u dědiců, zaniknutím právnické osoby bez právního nástupce, došlo-li k uplatnění veřejné dražby, majitel pohledávky je postižen exekucí. Jednorázový odpis se v praxi používá v případech, kdy vymáhání pohledávky a náklady s tím spojené by mohly přesáhnout výtěžek. B. Postupný odpis U určitých pohledávek, s termínem splatnosti do konce roku 1994, je možné ročně uplatnit postupný odpis jako výdaj stanoveného procenta z neuhrazené části pohledávky. Tento odpis se účtuje zvlášť na samostatných analytických účtech z neuhrazené části. [14] Faktury, které byly splatné v termínu do 31.12.1994, je možno postupně odepisovat jako pohledávky do daňového nákladu, a to ve výši 10 % ročního odpisu neuhrazených pohledávek dle zákona č. 149/1995 Sb., ať již jsou promlčené či nikoliv. 21

Výše zmíněný zákon byl novelizován zákonem č. 210/1997 Sb., kdy byla možnost uplatnit odpis daňového nákladu od počátku zdaňovacího období roku 1998 ve výši 20 % neuhrazených pohledávek, které jsou splatné do 31.12.1994. Poplatník, který vede podvojné účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím roku 1995 uplatnit roční odpis ve výši 10 % jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 až po rok 2001 může poplatník uplatnit nejvýše roční odpis ve výši 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky či ceny pořízení nabyté postoupením, kdy termín splatnosti nastal do konce roku 1994. [7] Postupný odpis však nelze uplatňovat u následujících vzniklých pohledávek: [3] za společníky, akcionáře, za členy družstev za upsaný vlastní kapitál, mezi osobami blízkými, z titulu úvěrů půjček nebo ručení za ně, mezi ekonomicky či personálně spojenými osobami, podle zvláštních právních předpisů. 2.2.4 Opravná položka Zjistíme-li, že jmenovitá hodnota pohledávky neodpovídá její reálné hodnotě, vytvoříme opravnou položku představující dočasné snížení pohledávky. [7] V účetnictví se pro odlišení opravné položky od ostatních neuhrazených pohledávek tvoří analytický účet, kdy je možné za každé období sledovat jejich vývoj. Musí být však dodrženo pravidlo podle zákona o účetnictví. Opravná položka představuje nepřímé snížení hodnoty dané pohledávky, která se účtuje do nákladů na daný účet. Původní hodnota se však nemění. Její vytvoření neznamená zahrnutí nedobytné pohledávky do daňově uznatelných výdajů. Musí být v určitém okamžiku zrušena a následně může dojít ke konečnému odpisu do daňového nákladu. [3] Tvorba opravné položky se účtuje na účet č. 559 a z daňového hlediska jsou to neúčinné položky. Od 1. 1. 2003 platí, že se sníží, případně zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů dle 55 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a neovlivňuje daňový základ. [3] 22

2.3 Vymáhání pohledávek Pohledávky po lhůtě splatnosti znamenají finanční prostředky společnosti, které zákazník neprávem používá. Proto klíčovou roli při řízení pohledávek tvoří jejich vymáhání. V praxi se sledují neuhrazené pohledávky pomocí informačního systému podniku. Ať to jsou neuhrazené pohledávky, nebo vznik nedobytných pohledávek. Při jejich vymáhání je třeba uplatnit metody postupu splatnosti: zaslání upomínky č. 1, zaslání upomínky č. 2 - pokus o smír, telefonický nebo osobní kontakt, předání vymáhání soudu nebo externí agentuře. Zahájení vymáhání neuhrazených pohledávek z velké části šetří čas společnosti, snižuje náklady a zvyšuje jejich šanci na úspěch. Společnost se může rozhodnout, jakou formu vymáhání zvolí, zda svépomocí či využije služeb outsourcingu 4. 2.3.1 Soudní vymáhání Nezaplacené pohledávky lze řešit soudní cestou. S podáním návrhu na soudní řízení platí věřitel poplatek ve výši 4 % ze žalované pohledávky pro vydání platebního rozkazu a 2 % pro výkon rozhodnutí. [5] Též je nutno počítat s vynaložením dalších výdajů na právní zastoupení bez záruky, že se náklady spojené se soudním řízením spolu s dlužnou částkou vrátí, je tedy nutné posoudit pohledávku nejen z pohledu právního, ale i ekonomického. Úspěchem věřitele v řízení o žalobě nezaplacené pohledávky celé vymáhání pohledávky nekončí. Rozhodnutí soudu o povinnosti dlužníka uhradit ve stanovené lhůtě pohledávku včetně úroků z prodlení a náklady spojené se soudním řízením neznamená, že dlužnou částku uhradí. Proto k prosazení zaplacení napomáhají soudu exekuční úřady. 4 Outsourcing je proces, kdy společnost deleguje svou vedlejší činnost a práci na externí specializované vnější zdroje. Je to rozhodnutí, které vede ke snížení nákladů. Považuje se za rozsáhlou péči řídící se individuálními potřebami klienta. 23

2.3.2 Exekuční řízení Získání vykonavatelnosti rozhodnutím soudu o platebním rozkazu ve věci neuhrazené pohledávky napomáhají exekuční úřady. Exekutoři k získání uspokojení pohledávky mohou zpeněžit majetek dlužníka za stanovenou odměnu. Exekucí se rozumí rozhodnutí soudu, notářský zápis s doložkou a vykonatelnosti či exekutorský zápis. [5] Exekuci vykonává exekutor, který předá návrh na provedení exekuce spolu s žádostí o pověření k soudu, který je povinen rozhodnout ve lhůtě do 15 dnů. Od okamžiku doručení usnesení soudu o nařízení exekuce, nesmí podnik nakládat se svým majetkem, jen v případě uspokojení základních životních potřeb. 2.3.3 Mimosoudní vymáhání Mimosoudní vymáhání probíhá v podniku nejdříve telefonickým upozorněním na neuhrazenou fakturu po splatnosti a následné zjištění proč se platba opozdila. Nedojde li k úhradě v dohodnutém termínu, zašle se dlužníkovi upomínka s důrazným upozorněním na neuhrazenou částku a s vyčíslením penále, při opětovném nezaplacení se poukazuje na předání dlužné částky k vymáhání soudní cestou. Pokud věřitel odstoupí od trvání sankcí a učiní tak vstřícný krok, může to být motivace pro dlužníka uhradit závazek co nejdříve. 2.3.4 Externí vymahatelské agentury Osvědčeným způsobem vymáhání pohledávek je využití služeb specializovaných vymahatelských agentur. Tento způsob je rychlejší, než řešení pohledávek soudní cestou, ale i tento způsob přináší další náklady na vyřešení. Odměna těchto agentur se skládá z fixního poplatku za převzetí a vyřešení případu od 6 % do 30 % dle složitosti vymahatelnosti pohledávky. Pokud však dlužník skutečně nemá prostředky k zaplacení, nebo pohledávku nechce uhradit, tuto skutečnost nedokáží agentury zinkasovat. Výhody těchto agentur spočívají ve zkušenostech s nedobytnými pohledávkami a ve většině případů jsou úspěšné. [5] 24

2.3.5 Konkurzní řízení Za krajní řešení nedobytných pohledávek je považován konkurz. Základním předpokladem konkurzu je existence úpadku dlužníka k zajištění vyrovnání či vypořádání majetku. Je stanoveno do značné míry procesními postupy umožňujícími uspokojit věřitele z majetku dlužníka dle zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Cílem konkurzu je tedy shromáždit majetek dlužníka a dluhy, částku rozdělit mezi věřiteli a tím dopad úpadku rozmělnit. [10] Návrh na prohlášení konkurzu je oprávněn podat dlužník 5 nebo kterýkoliv z věřitelů. Pokud věřitel podá návrh na konkurzní řízení, je povinen doložit splatnou pohledávku vůči dlužníkovi a následně uvést majetek postačující k úhradě vzniklých nákladů konkurzu. Současně je dlužník povinen předložit i seznam majetku a závazků s termínem splatnosti. Po podání návrhu konkurzu lze stav úpadku překonat, nebo se dohodnout s věřitelem na mimosoudním vyrovnání pohledávek či podat návrh na vyrovnání. Pokud dlužník žádnou z těchto možností dlužník nevyužije a soud následně vyhlásí konkurzní řízení, je hlavním důsledkem zbavení možnosti dlužníka disponovat s majetkem spadajícím do konkurzní podstaty. [10] Konkurzní řízení lze rozdělit do několika kroků. Nejprve musí být v usnesení soudu určen správce konkurzní podstaty. Jeho povinností je vyzvat věřitele k přihlášení všech svých neuhrazených pohledávek ve lhůtě do třiceti dnů ode dne prohlášení konkurzu. Po této lhůtě již nelze chybějící pohledávku přihlásit. Správce je vybrán dle seznamu všech správců, který vede soud. Jedná se o fyzickou osobu způsobilou k právním úkonům potřebných k vykonání dané činnosti. Prohlášení konkurzu nabude právní účinnosti vyvěšením usnesení na úřední desce patřičného soudu, který konkurz prohlásil. Tímto ke zrušení podniku nedojde, ale může k němu dojít následně, až po splnění rozvrhového usnesení či zrušení konkurzu pro nedostatek dlužníkova majetku. 5 V případě předlužení je dlužník povinen návrh na prohlášení konkurzu 25

3. CÍL A METODIKA PRÁCE 3.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je analýza problémové oblasti řízení pracovního kapitálu respektive jeho části, a to řízení pohledávek a následné zhodnocení současného stavu pohledávek v konkrétním podniku. Pro tuto práci byla vybrána obchodní společnost REGA BRNO, spol. s r. o., která patří mezi podniky s velkým podílem prodeje služeb a výrobků zejména v gastronomickém průmyslu. Je to společnost, ve které prakticky všechny obchody probíhají prodejem na fakturu se stanovenou běžnou čtrnáctidenní splatností. Vzniká tak stav, kdy má obchodní společnost dílčí část svého kapitálu vloženou do již prodaného zboží a v případě nezaplacení pohledávky přichází o možnost investice svého kapitálu jinde na trhu. Značný objem příjmů společnosti je zajišťován prodejem výrobků a služeb s možností placení na úvěr, a tím se stává řízení pohledávek z hlediska strategie podniku stěžejní. Obchodní společnost má nadprůměrně velký objem neuhrazených pohledávek, proto hlavním cílem práce je navrhnout optimální řešení systému řízení pohledávek a doporučit taková opatření, aby se objem pohledávek společnosti výrazně snížil a tím bylo docíleno uvolnění finančních prostředků, se kterými by společnost mohla disponovat. Diplomová práce je zaměřena především na tři nezbytné činnosti řízení pohledávek: prevence, zajištění pohledávek a jejich následné vymáhání. 3.2 Metodika práce Pro dosažení cíle byla diplomová práce rozdělena na dvě části. V první části práce se zabývám vymezením pojmů v teoretické rovině. Věnuji se rozboru a analýze pohledávek z právního, účetního a daňového hlediska, řízení pohledávek z pohledu podniku a následnému využití základních přístupů, včetně možností zajištění pohledávek a jejich vymáhání. 26

Druhá část diplomové práce je zaměřená na řízení pohledávek z obchodního styku v konkrétní zvolené obchodní společnosti. Nejprve je rozpracován průběh současného stavu řešení problematiky pohledávek ve společnosti a jeho vývoji v předešlých letech. Poté je práce zaměřena na analýzu pohledávek v jednotlivých letech společnosti s následným řešením situace. V závěrečné syntéze je provedeno celkové zhodnocení celé problematiky pohledávek konkrétního podniku. Na základě získaných poznatků je proveden návrh řešení ke zlepšení dané situace řízení pohledávek v obchodní společnosti. Následně je doporučeno, zda by podnik měl zachovat stávající proces řízení pohledávek, nebo přistoupit k jejich vylepšení nebo změně, popřípadě se zaměřit na jinou strategii řízení pohledávek, která pomůže ke zlepšení perspektivy společnosti. Řízení pohledávek nelze na společnosti aplikovat univerzálně. Závisí na mnoha faktorech, typu podniku, podílu pohledávek na celkovém kapitálu, konkurenci, postavení podniku na trhu, ale také na profilu zákazníka atd. Před návrhem systému řízení pohledávek je nejprve nutno zhodnotit všechny výchozí parametry dané společnosti, vytvořit analýzu situace a následně doporučit vhodné řešení. Vzhledem ke stanoveným cílům jsou v této diplomové práci použity obecně vědní metody, analýzy a syntézy při řízení pohledávek uplatnění postupů prevence a procesů zajištění a vymáhání pohledávek na základě získaných informací a poznatků. Jako zdroje poznatků ke zpracování diplomové práce byly využity znalosti z předmětů podnikové ekonomiky a finančního řízení získané během studia na vysoké škole. K následnému doplnění získaných poznatků byla použita odborná literatura, která posloužila ke zpracování přehledu o současném stavu problematiky řízení pohledávek v podniku. 27

4. VLASTNÍ VÝSLEDKY 4.1 Profil společnosti Obchodní společnost REGA BRNO, spol. s r. o. byla založena jako česká společnost v roce 1992 a navázala ve své činnosti na třicetiletou tradici činnosti rakouské firmy REGA WIEN na tehdejším československém trhu. Od svého počátku je známá jako dodavatel ucelených dodávek technologického zařízení pro gastronomické provozy, jako jsou velkokuchyně, výdejny jídel veřejného stravování, nemocnice, školy, domovy důchodců, restaurační a hotelové kuchyně, bary, kavárny a rychlá občerstvení, pekárny a různé supermarkety. Společnost REGA BRNO, spol. s r. o. patří mezi známé dodavatele chladícího a mrazícího nábytku pro supermarkety a obchody. Široký sortiment chladících a mrazících pultů a vitrín v nejrůznějších variantách s chladícím agregátem nebo s využitím centrálního chlazení je schopna uspokojit nároky velkých supermarketů i menších prodejen. Všechny druhy jsou v různých rozměrech a kombinovatelné tak, aby projektanti mohli velmi rychle připravit projekt celé prodejny. Společnost REGA BRNO, spol. s r. o. spolupracuje se zákazníkem již od vypracování návrhu dispozičního řešení, přes projektové zpracování s následným odsouhlasením třírozměrného návrhu, až po prováděcí projekt. Tato činnost je prováděna ve spolupráci s vlastní výrobou nerezového nábytku a se subdodavateli tak, aby konečný zákazník získal zařízení, které splňuje jeho požadavky s maximální rentabilitou investice. To je založeno na dlouhodobých zkušenostech firmy v oblasti gastronomie, což umožňuje jejím odborníkům pečlivě zvolit pro zákazníka zařízení, které je pro něj po všech stránkách nejvhodnější, tedy zařízení, u nichž je zajištěna nejen vysoká estetika a funkčnost, ale především nízká spotřeba energií a snadná obsluha. Nároky na gastronomii jsou v posledních letech stále vyšší. Technická úroveň strojů se neustále zdokonaluje, ale současně se zvyšují nároky na obsluhu a na znalost nových zařízení. Proto také firma připravuje odborná setkání, na nichž jsou nejen představovány nové výrobky, ale také systémové řešení systémových problémů jednotlivých kuchyňských provozů, nové postupy při řešení výdeje jídel a nápojového zabezpečení. 28

S tímto také souvisí její osvětová činnost, jako je spolupráce s autory odborných publikací, s odborně zaměřenými časopisy, pořádání školení pro kuchaře, semináře zaměřené na problematiku velkokuchyňských provozů, pravidelné informování zákazníků o technologických novinkách v oboru, nových výrobcích připravujících se na trh k prodeji a seznámení s novými postupy při řešení výdejen jídel a celkového kuchyňského zařízení. Obchodní společnost REGA BRNO, spol. s r. o. dodává gastronomické zařízení do nejznámějších a nejlukrativnějších hotelů v Brně a v Praze a dalších restauračních zařízení po celé České republice. Také spolupracuje s předními cateringovými společnostmi. Neodmyslitelnou součástí při uspokojování zákazníka je servisní činnost zakoupeného zařízení, kterou provádí hlavní servisní technik, zajišťující nejen odbornou montáž technologie, ale také uvedení zařízení do provozu a následné zaškolení pracovníků. Je neustále k dispozici při výskytu jakýchkoliv dotazů ze strany zákazníka. Následně pořádá odborné semináře zaměřené na problematiku provozu zařízení a odborné přednášky pro provozovatele obchodů a supermarketů. Každý rok firma prezentuje své nové výrobky nejen na Mezinárodním veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G + H (dříve znám jako INTECO) pořádané v Brně, ale i na jiných akcích zaměřených na gastronomii a stravování. Veletrh G+H je určen výhradně pro nejvýznamnější dodavatelské obchodní společnosti z oboru gastronomie a hotelnictví v ČR. 4.1.1 Organizační struktura společnosti Popisovaná obchodní společnost REGA BRNO, spol. s r. o. má čtyři zaměstnance a její organizační struktura je rozdělena do následujících jednotek: jednatel, ředitel společnosti: asistentka jednatele: obchodník divize: servisní technik: Ing. Vladimír Potůček Bc. Michaela Valášková Ing. Petr Vrchota Petr Kolda V následujícím obrázku je graficky znázorněná organizační struktura společnosti: 29

Obrázek č. 3: Organizační struktura obchodní společnosti Jednatel obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r. o. Asistentka jednatele Obchodní ředitel Servisní technik Zdroj: Vlastní zpracování Statutárním orgánem obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r. o. je jednatel Ing. Vladimír Potůček, který rozhoduje o veškerých aktivitách společnosti, avšak schválení provádí valná hromada, která je nejvyšším orgánem. Valná hromada rozhoduje o: schválení roční závěrky, rozdělení zisku nebo úhrady ztráty, změnách stanov, změnách společenské smlouvy, zvýšení či snížení základního kapitálu, jmenování či odvolávání jednatele a o výši jeho odměn, vyloučení společníka a zrušení společnosti. 4.1.2 Právní forma společnosti Společnost s ručením omezeným patří k základním a nejrozšířenějším typům tzv. kapitálových společností. Základní jmění tvoří vklady společníků. 30

Tabulka č. 1: Právní forma společnosti Název obchodní firmy: Právní forma: REGA BRNO, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Sídlo společnosti: Brno, Čechyňská 8, PSČ 602 00 Identifikační číslo: 46964169 Datum zápisu do OR: 15. července 1992 Zdroj: internetový zdroj: www.justice.cz Základní kapitál společnosti REGA BRNO, spol. s r. o. byl stanoven na 700 000,- Kč. Vložen byl jednotlivými společníky, kdy výše jejich podílu se určuje jako poměr k celkovému kapitálu společnosti: 20 000,- Kč - Ing. Vladimír Potůček 20 000,- Kč - Ing. Alena Pexídrová 660 000,- Kč - Ing. Miroslav Jirků Základní jmění bylo zaplaceno jednorázově při založení obchodní společnosti. 4.1.3 Předmět podnikání Předmět činnosti obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r. o. je zaměřený především na prodej gastronomického zařízení. Hlavní předmět podnikání: obchodní činnost v inženýrské výstavbě, projektové činnosti v investiční výstavbě, zprostředkovatelská činnost obchodu a služeb, prodej gastronomického zařízení, specializovaný maloobchod. 31

Obchodní společnost REGA BRNO, spol. s r. o. se zaměřuje na následující výrobní sortiment: chladící zařízení značky, stroje pro všeobecné účely, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, gastronomické zařízení a jejich kompletace, prodej kávovarů značek SOLIS MASTER a ASTORIA. Obrázek č. 4: Kávovar SOLIS MASTER Zdroj: Vnitropodnikový materiál Prodej kávovarů SOLIS MASTER je v posledních letech velmi lukrativní. Velký zájem o tento přístroj mají nejen kavárny, restaurace a hotely, ale i školy. Tento kávovar je vhodný i do kanceláří různých firem. Využití najde i v domácnostech, nebo při zapůjčení na pořádané akce, ať už firemní či soukromé párty. 32

Dále se obchodní společnost soustřeďuje na následující sortiment služeb: konzultace zdarma, technická podpora v oblasti gastronomie, pronájem a zapůjčení gastronomického zařízení (např. kávovary), projekční činnost včetně vypracování 3D modelu (trojrozměrný model), dodávka a montáž objednaného zboží, proškolení zaměstnanců vybavované provozovny. Obrázek č. 5: 3D znázornění projektu Zdroj: Vnitropodnikový materiál Projekty jsou zpracovány v softwarovém programu společnosti. Případnou změnu může zákazník po konzultaci s obchodníkem divize upravit dle svého přání. Prostřednictvím vizualizace a zpracování v 3D modelu může zákazník svůj provoz vidět ještě dřív, než dojde k jeho realizaci. 33

Obrázek č. 6: Virtuální grafické znázornění projektu Zdroj: Vnitropodnikový materiál Obrázek č. 7: Grafické znázornění projektu virtuálním pohledem Zdroj: Vnitropodnikový materiál 34

4.2 Pohledávky společnosti Z právních vztahů obchodní společnosti vzniká pohledávka na základě uzavřených obchodních smluv s odběrateli. Společnost požaduje určité plnění na dlužníkovi ze závazkového vztahu stanovené ve smlouvě (např. smlouva o dílo, kupní smlouva). Z účetního hlediska se pohledávky zaznamenávají a účtují ve 3. účtovací třídě - Zúčtovací vztahy a skupině č. 31 - Pohledávky odběratele. V obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r. o. vznikají pohledávky z prodeje zboží či služeb související s předmětem činnosti vystavením daňového dokladu spolu s dodacím listem podepsaným oběma stranami a doloženým k faktuře. Obvykle se stanovuje čtrnáctidenní splatnost obchodního úvěru. Vzniklá pohledávka, která má podobu krátkodobého charakteru je účtována na analytickém účtu č. 311/000 - Odběratele. Pokud je pohledávka dlouhodobě nezaplacena, účtuje se pro snadnější orientaci na zvláštní analytický účet č. 311/400 - Neuhrazené pohledávky, který si společnost zvolila sama. K vyrovnání pohledávek ve společnosti dochází především zaplacením dlužné částky, zápočtem nebo postoupením pohledávky. Existuje-li závazek společnosti, který je vázán k zákazníkovi mající vůči společnosti pohledávku stejného druhu tj. peněžní plnění, vytvoří se vzájemný zápočet pohledávek a závazků (viz příloha č. 1). Vznikne-li po započtení rozdíl v částkách na straně společnosti nebo na straně dlužníka, neprodleně se zbývající částka v podobě závazku nebo pohledávky uhradí na uvedený účet druhé smluvní strany. Okamžikem střetu dojde k vyrovnání nezaplacených faktur. 4.3 Řízení pohledávek ve společnosti Prvním krokem obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r. o. při optimálním řešení a řízení pohledávek je jejich analýza, na jejichž základě se firma rozhodne získat dlužné částky vlastními prostředky, nebo vymáhání pohledávek soudní či mimosoudní cestou. Při špatném rozhodnutí by totiž mohlo dojít k prohloubení doby zaplacení pohledávky za dlužníkem a v případě vymáhání by mohlo dojít k dalším nepředpokládaným nákladům spojených s uplatněním pohledávky. 35

Obrázek č. 8: Schéma řízení pohledávek v obchodní společnosti Řízení pohledávek Prevence Pojištění Zajištění Vymáhání Soudní Mimosoud Zdroj: Vlastní zpracování 4.3.1 Prevence pohledávek Hlavním cílem preventivního opatření společnosti je předejít vzniku pohledávek za prodej zboží či služeb nebo snížit počet neuhrazených faktur. Obchodní společnost nejprve prověří odběratele, zda je zapsán v obchodním rejstříku a zjišťuje, zda dlužník není v konkurzu. Informace o odběrateli získá na volně přístupném internetovém rejstříku Ministerstva financí (ARES), burze pohledávek, databázi dlužníků nebo z finanční analýzy účetních výkazů. Před prvním uzavřením obchodního kontraktu s novým zákazníkem (odběratelem) společnost vyžaduje doložit výpis z obchodního rejstříku. Monitorování pohledávek v softwarové databázi neuhrazených faktur je další způsob jak kontrolovat dodržení stanovené doby splatnosti obchodního úvěru a předejít jejich vzniku. K prevenci pohledávek slouží i smluvní zajištění mezi společností a odběratelem. Uzavírání smluv se zákazníky má na starosti obchodník divize, který se zaměřuje na poskytování obchodních/dodavatelských úvěrů s použitím zajišťovacích prostředků. Jeho snahou je zajistit co největší prodej podnikového sortimentu a jejich včasné zaplacení. 36