Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029 Název výukového materiálu: Význační rostliny v PR Háj Vzdělávací obor: Člověk a příroda Tvůrce výukového materiálu: Mgr. Tomáš Korelus Období: 6. 9. ročník Klíčová aktivita: Environmentální výchova
Význačné rostliny v PR Háj
Pěchava vápnomilná čeleď: lipnicovité Vytrvalá, trsnatá tráva. Na jaře z oddenku vyrůstají tenká, tuhá stébla zakončena válcovitým lichoklasem. Kvete od března do května. Roste zejména na slunných vápencových skalách. Nejzápadněji položeným místem jejího výskytu v ČR je Malochova skalka v PR Háj.
Sleziník červený čeleď: osladičovité Drobná, bohatě trsnatá kapradina vyrůstající v puklinách skal. Z oddenku vyrůstají lichozpeřené listy, které mají na spodní straně hnědé výtrusnice. Tento druh je rozšířen po celém světě (je kosmopolit). Nejčastěji roste na sušších skalnatých místech.
Sleziník routička čeleď: osladičovité Malá, trsnatá a suchovzdorná kapradina s krátkým, plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstají tmavě zelené listy. Na spodní straně jsou výtrusnicové kupky, ze kterých v době zralosti vypadávají výtrusy. Tento sleziník patří mezi naše nejmenší kapradiny. Vyhledává vápencové podklady, často roste ve zdech hradů a zřícenin.
Sleziník severní čeleď: osladičovité Hustě trsnatá kapradina s plazivým oddenkem a svazčitými kořeny. Listy jsou tmavě zelené, dlouze řapíkaté a jejich čepele vidličnatě větvené. Na spodní straně čepelí jsou výtrusnice s výtrusy, které rozšiřuje vítr a voda.
Osladič obecný čeleď: osladičovité Středně velká kapradina s dlouhým, plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstají dlouhé, žlutozelené listy, které jsou nejprve spirálovitě stočené a později ploché. Na spodní straně jsou výtrusnicové kupky s kulovitými výtrusy. Osladič roste zejména na stinných skalách.
Violka vonná čeleď: violkovité Drobná, aromatická rostlina s tmavě zelenými listy, které mají vejčitý tvar. Tvoří dva typy květů. Na jaře tmavě fialové, vonné neplodné květy a na konci léta drobné nevonné plodné květy. Plodem jsou tobolky, ze kterých vypadávají drobná semena a ta jsou roznášena po okolí mravenci.
Mochna jarní čeleď: růžovité Vytrvalá, plazivá, hustě trsnatá bylina se silným a větveným oddenkem. Z něho vyrůstají přízemní listy a větvená, chlupatá lodyha. Květy jsou sytě žluté, oboupohlavné. Roste na slunných, částečně skalnatých místech. Kvete časně zjara a vytrvává až do poloviny června.
Orsej cibulkatá čeleď: pryskyřníkovité Středně vysoká, vytrvalá, jedovatá bylina se svazčitými kořeny a protáhlými hlízami, ze kterých vyrůstá lodyha. Listy mají dlouhé řapíky, srdčité čepele s nepravidelným vroubkováním. Květy jsou pravidelné, jasně žluté. Orsej kvete od března do května na vlhkých stanovištích.
Sasanka hajní čeleď: pryskyřníkovité Vytrvalá, jedovatá bylina hájů a pasek. Z plazivého oddenku vyrůstá přímá lodyha zakončená jedním bílým květem. Kvete od počátku března do poloviny května na vlhčích místech. Obsahuje jedovatý alkaloid anemonin, který dodává její šťávě hořkou chuť, a proto ji zvířata nepožírají. Sušením jedovatost ztrácí
Sasanka pryskyřníkovitá čeleď: pryskyřníkovité Vytrvalá, jedovatá bylina. Z oddenku vyrůstá přímá, jednoduchá lodyha zakončená oboupohlavným sytě žlutým květem. Kvete stejně jako sasanka hajní od března do května a místy tvoří souvislé porosty.
Jaterník trojlaločný čeleď: pryskyřníkovité Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Z oddenku vyrůstají dlouze řapíkaté trojlaločné listy a středně vysoké, chlupaté lodyhy zakončené pravidelnými, světle modrými květy. Kvete od konce března do konce května na vápencových půdách smíšených lesů.
Kopytník evropský čeleď: podražcovité Vytrvalá bylina s rozvětveným oddenkem, ze kterého vyrůstá lodyha. Lodyha nese dva leskle zelené, ledvinité listy na dlouhých řapících. Květy jsou hnědočervené, okvětí masité a voní pepřem. Rostlina obsahuje páchnoucí silice, které se dříve používaly jako prostředek k vyvolání zvracení.
Plicník tmavý čeleď: brutnákovité Bylina s větvenou, chlupatou lodyhou. Listy jsou přízemní, srdčité. Květenství je husté, složené z modrých a růžovofialových květů. K opylování dochází pomocí včel a čmeláků. Plodem jsou tvrdky, které roznáší mravenci. Rostlina se využívá k léčbě plicních chorob.
Podbílek šupinatý čeleď: zárazovité Vytrvalá, cizopasná rostlina bez zeleného barviva (chlorofylu). V půdě má dužnatý oddenek, který váží až několik kilogramů. Na jeho konci je kořen, který se větví na kořínky a pomocí nich se přisává na kořeny stromů nebo keřů a odebírá jim vodu. Roste na vlhčí půdě, zejména pod buky a olšemi.
Smrk ztepilý čeleď: borovicovité Jehličnaté stromy vysoké 20 až 30 metrů, s kuželovitou, hustou korunou. Jejich větve jsou prohnuté, jehlice tuhé a tmavě zelené. Šišky jsou převislé a nerozpadavé. Obsahují křídlatá semena. Kořeny mělce uložené (vývraty). Nejlépe roste ve vlhčích půdách. Jeho dřevo se využívá k výrobě nábytku a hudebních nástrojů.
Smrk pichlavý čeleď: borovicovité Jehličnan s užší kuželovitou až válcovitou korunou, původem ze Severní Ameriky. Jeho jehlice jsou pichlavé, tuhé a odstálé. Šišky úzké a plodní šupiny mírně zvlněné. Je odolný, dobře snáší sucho i znečištěné ovzduší. Kůra je tmavě hnědá, souvislá. Často je vysazován v parcích.
Borovice lesní čeleď: borovicovité Jehličnan s kůlovým kořenem (až 12m) a široce kulovitou korunou. Kůra dospělých stromů je rezavě hnědá, rozpraskaná. Jehlice jsou světle zelené, ve svazečku po dvou. Samčí šištice jsou žluté, samičí růžově červené, zrající dva roky. Roste na chudých písčitých půdách.
Borovice černá čeleď: borovicovité Vyšší jehličnatý strom s nápadným černošedým kmenem a širší tmavě zelenou korunou. Jehlice jsou dlouhé, pichlavé a ve svazečku po dvou. Pupeny jsou pryskyřičnaté, šišky velké a lesklé. Borovice černá je náročnější na teplo a dobře snáší vápenaté půdy.
Dub letní čeleď: bukovité Statný listnatý strom s nepravidelnou korunou a mohutnými větvemi. Kůra je černošedá, hluboce rozbrázděná. Listy krátce řapíkaté s pěti páry laloků. Kvete v květnu, plodem jsou žaludy vyrůstající po dvou až pěti na dlouhých stopkách. Jeho dřevo je velmi tvrdé, používá se jako stavební materiál.
Buk lesní čeleď: bukovité Statný strom se štíhlým kmenem a hladkou šedou kůrou. Listy řapíkaté, široce vejčité, téměř celokrajné. Plodem jsou trojboké nažky (bukvice) bohaté na olej. Slouží jako potrava lesní zvěři. Kvete v dubnu a květnu. Má velmi cenné a tvrdé dřevo.
Habr obecný čeleď: lískovité Strom se širokou, kulovitou korunou a hladkou bělošedou kůrou. Listy jsou podlouhle vejčité, zašpičatělé, na okraji dvojitě pilovité. K opylení dochází větrem, plodem jsou jednosemenné oříšky.
Seznam použité literatury Bőhm, Č. et Vaněk, Vl. (1981): Okrasné dřeviny. Státní zemědělské nakladatelství. Praha. Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR 1. Academia. Praha. Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR 2. Academia. Praha. Hron, F. et Zejbrlík, O. (1979): Rostliny luk, pastvin, vod a bažin. SPN. Praha. Pilát, A. et Ušák, O. (1988): Kapesní atlas rostlin. SPN. Praha. Regal, V. et Šindelářová, J. (1970): Atlas nejdůležitějších trav. Státní zemědělské nakladatelství. Praha. http:// www.naturfoto.cz