Ochrana zdraví. Ochrana zdraví před dopady klimatických změn. seminář NCO NZO Brno, 31.10.2011. MUDr. Alena Šteflová Kancelář WHO v ČR



Podobné dokumenty
Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020

Práce s informacemi šetří náklady

neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.

Část II. UDRŽITELNÝ ROZVOJ v praxi měst a regionů

Přínosy ekodesignu pro. Klára Ouředníková a Robert Hanus Centrum inovací a rozvoje

60 let hygienické služby KHS MSK se sídlem v Ostravě protiepidemický odbor

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Operační program Životní prostředí

Monitoring alergických onemocnění 2011/2012

Konference Medicína katastrof 2013

Strategie rozvoje Mikroregionu Kahan

Místní Agenda 21 v ČR. Ing. arch. Marie Petrová PS URROU, 5. února 2015

Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR

AKTIVITY EVROPSKÉ AGENTURY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘI TVORBĚ POLITIK OCHRANY OVZDUŠÍ

Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ IČ:

Ovzduší. a komunáln. lní hygiena

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na: ictvi

SŠ didakika. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory Pro

Role KHS při formování zásad zdravotní politiky a tvorbě LEHAP. Malé poohlédnutí za možnostmi kraje Vysočina

Evropský Habitat Praha, března Pražská deklarace

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. března 2014 (02.04) (OR. en) 8216/14 PROCIV 27 JAI 189

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 10. května 2010 (12.05) (OR. en) 9388/10 RECH 161 SAN 99

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

ZAVÁDĚNÍ ECVET V ČESKÉ REPUBLICE

Mgr. Martina Langová Mgr. Markéta Skálová Jihočeský streetwork Prevent

Ondřej Pašek. Evropské fondy. období Příležitosti pro udržitelnost.

Eurocentrum Praha, Úvod do regionální politiky EU v ČR

RODINNÁ VÝCHOVA 9. ROČNÍK

Zpracoval: Odbor prevence kriminality MV ve spolupráci s partnery z měst s počtem obyvatel nad 25 tisíc

Důchodováreforma Mýty a fakta

Náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti - státní tajemník pro evropské záležitosti Odbor koordinace hospodářských politik EU

1 Rozbor vývoje smrtelných následků dopravních nehod v ČR

PLÁNOVÁNÍ, ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR

Makroprostředí firmy

Zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Příspěvek na péči v působnosti Úřadu práce ČR

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA

Zkušenosti z implementace IS PROXIO - Město Žďár nad Sázavou Ing. Libor Vostrejš vedoucí odboru IT, Ing. Jiří Berkovec MARBES CONSULTING s.r.o.

2. jednání pracovní skupiny ZDRAVOTNICTVÍ. tvorby Regionálního akčního plánu KHK Hradec Králové

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Příklady vhodných aktivit do přeshraniční spolupráce

KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO

Informace o výsledcích kontrol provedených Magistrátem města Jablonec nad Nisou v roce 2015: Počet provedených kontrol Kontrolované

Přechod financování z MPSV na kraje k Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014

Inkluze v Jirkově CZ.1.07/1.2.00/ Mgr. Martin Reihs Manažer projektu, ředitel Městského gymnázia a Základní školy Jirkov

EUROVIA Kamenolomy, a.s. Podnik podporující zdraví

Dokument ze zasedání B7-0148/2012 NÁVRH USNESENÍ. předložený na základě prohlášení Rady a Komise

16. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE INFORMAČNÍ SYSTÉMY NÁSTROJ EFEKTIVNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ listopadu 2016 PARDUBICE

Posílení sociálního dialogu v odvětví těžebního průmyslu s využitím mezinárodní spolupráce. Operační program MPSV ČR Lidské zdroje a zaměstnanost

I. INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ

STRUKTUROVANÉ UČENÍ. Příklady vzdělávací práce u žáků s poruchami autistického spektra v naší škole

2.2 Vzdělávací infrastruktura IROP 4 9d , ,00 0,00 736,84 0,00

VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na. a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná. škola

Studie HAPIEE regionální rozdíly v úrovni zdravotního stavu v rámci ČR

Co je to Grundtvig? Kde najít informace?

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 16. dubna 2013 (OR. en) 8481/13 DENLEG 34 AGRI 240

Potenciál těžeb v lesích v České republice

GIS HZS ČR pro ORP a přednostní připojení k veřejné komunikační síti

Světový den bez tabáku Národní sítě Zdravých měst ČR připravily na jednotné standardizované obaly Cesta za čistým vzduchem

Nové legislativní povinnosti pro zemědělské podnikatele

Člověk a příroda Zeměpis

Dopravní nehody v roce 2015 ve statistických číslech

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie

Haga clic para modificar el estilo de título del patrón

Národní registr nemocí z povolání v rámci projektu EREG

Energetický regulační

Informační servis a jeho možnosti

Seminář sdružení Nemoforum Digitalizace katastrálních map,

Statistiky cyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

Seznam vhodných českých žadatelů podle investičních priorit pro program INTERREG V-A Rakousko Česká republika

Tomáš Kozelský, EU Office České spořitelny, a.s. Brno,

Jsou pojišťovny motivované k tomu, aby motivovaly své pojištěnce? Ing. Jaromír Gajdáček Ph.D., MBA

SEMINÁŘE/WORKSHOPY PRO KLIENTY V PL A TK

1. Cizinci v České republice

Místní Agenda 21. Výbor pro udržitelné municipality 2. února 2016

MÍSTO, KDE ŽIJEME. - domov, orientace v místě bydliště (plány). - škola bezpečná cesta do školy.

Odpadové hospodářství na Ostravsku ve světle nových požadavků ČR a EU

Očkování proti virové hepatitidě B u pacientů s renální insuficiencí

zde nevyplňujte prosím Příjmení, jméno, titul dřívější příjmení 1... Datum narození (den, měsíc, rok). Místo narození...

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

ZA4813. Flash Eurobarometer 233 (Young People and Drugs) Country Specific Questionnaire Czech Republic

Aspekt hodnocení podle Metodického pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů. Společná pro všechny aktivity. Proveditelnost Účelnost

Individuální přístup ke klientům trpící syndromem demence. Marie Báňová

NÁSTROJ ENERGETICKÉHO. PORSENNA o.p.s.

Problematika úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Konference Jsou pečující osoby pro naší legislativu neviditelné? Co dělat aby tomu tak nebylo?

Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností

Odbor zdraví. 3 - zabezpečuje a koordinuje činnosti vyplývající z Koncepce rodinné politiky města Brna

PŘÍLOHY. Příloha 1: Dotazník DOTAZNÍK

N O V Ý O P A T O V. Prezentace

Standard ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním Obsah

Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území v Jihomoravském kraji

Biologie - Prima. analyzuje možnosti existence živých soustav orientuje se v daném přehledu vývoje vymezí základní projevy života, uvede jejich význam

EDURO Projektové vzdělávání III

Virové hepatitidy B a C v Libereckém kraji v letech

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

a. vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám zadavatele,

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / ze dne [ ]

Transkript:

Ochrana zdraví před dopady klimatických změn MUDr. Alena Šteflová Kancelář WHO v ČR seminář NCO NZO Brno, 31.10.2011 1

Evropský rámec pro aktivitu WHO - vedoucí agentura pro oblast zdravotnictví i v období krizových situací: chránit zdraví podporovat dostupnost a bezpečnost ve zdraví; zajistit zdravé prostředí v měnícím se klimatu v evropském regionu WHO 2

Pokrok v Evropském regionu WHO 3. ministerská konference o životním prostředí a zdraví 4. ministerská konference o extrémních událostech a energii Světový den zdraví 2007: zaměření na zdravotní bezpečnost Světový den zdraví 2008: Ochrana zdraví před klimatickými změnami v Evropě 3

Prezentace 1. Klimatické změny 2. Vliv na zdraví a následná opatření veřejného zdraví 3. Ohrožené skupiny a nerovnosti 4. Role zdravotnických systémů 4 5. Aktivity regionálního úřadu WHO pro Evropu

1. Klimatické změny 5

Emise skleníkových plynů se zvýšily o 70% za posledníchčtyřicet let Člověkem způsobený nárůst emise skleníkových plynů je pravděpodobně z velkéčásti zodpovědný za globální oteplování (IPCC 2007). Předpokládá se, že v Evropské unii roce 2030 vzrostou emise škodlivin z dopravy o 50% v porovnání s rokem 2000. (EEA 2007). Photo: WHO / V. Shkaruba 6

Dopady klimatických změn se již v Evropě objevily Vlny horka Povodně Sucha Photo: T. Wolf/WHO Zhoršující se znečištění ovzduší Změny v distribuci vektorů Photo: Istockphoto Všechny ovlivňují lidské zdraví a osobní komfort 7

Katastrofy a zdravotní krize v evropském regionu (1990 2008) Druh události Počet případů Úmrtí Postižené obyvatelstvo Hospodářské škody (v tis. USD) Povodně 413 3 912 12 137 319 84 072 159 Extrémní teploty 141 80 993 3 442 803 16 245 450 Sucha 36 2 15 875 965 15 082 309 Ničivé požáry 72 329 1 293 432 10 653 811 Zemětřesení 110 21 943 5 903 433 37 859 949 Nehody 695 18 848 154 410 12 431 777 Sesuvy půdy a laviny 59 2 220 190 880 1 610 698 Bouře a větrné smršti 302 1 680 8 360 716 68 486 129 Celkem 1 828 129 927 47 358 958 246 442 273 Zdroj :"EM-DAT: The OFDA/CRED International Disaster Database, www.emdat.be - Université catholique de Louvain - Brussels - Belgium" 2009 CRED 8

2. Vliv na zdraví Opatření veřejného zdraví 9

Předpokládá se, že do roku 2030 mohou klimatické změny celosvětově způsobit nárůst o nejméně 200 000 případů úmrtí každý rok Tento roční nárůst je odhadnut dle předpokládaných dopadů klimatických změn na podvýživu, malárii, průjmová onemocnění a záplavy. Tyto důsledky jsou soustředěny Photo: V. Verbitski hlavně v rozvojových státech (WHO 2008). 10

Přes 1000 událostí souvisejících s klimatem zasáhlo Evropu v posledních 30 letech Sucha, extremní teploty, povodně, ničivé požáry, bouře a větrné smršti kladou vysoké požadavky na zdravotnické systémy. JAK PŘEDCHÁZET ZDRAVOTNÍM NÁSLEDKŮM Posílit zdravotní bezpečnost pomocí: použití stávajících systémů pro řešení mimořádných situací; plánování pro dlouhodobou prevenci; hlášení událostí prostřednictvím Mezinárodního zdravotního řádu; zajišťování účinné komunikace. Photo: Istockphoto 11

Nárůst vln horka je jedním z nejjistějších důsledků klimatických změn Úmrtnost stoupá o 1 až 4 % s každým zvýšeným stupněm teploty (KOVATS 2006) V roce 2003 bylo v Evropě zaznamenáno přes 70 tis. úmrtí v důsledku vln horka (ROBINE 2008). Počet denních úmrtí v Paříži a min-max teploty 25června- 19 Srpna 2003t 2003. Paris Funeral Services (2003) JAK OMEZIT ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY Zavést akční plány pomocí: zajištění připravenosti zdravotnických systémů a schopnosti reagovat ; poskytování včasných varování a rad občanům ohledně počasí; snížení vystavování se teplu. 12

Příklad vlny veder (2003) Nejvíce postiženy západoevropské země s rozvinutými zdravotnickými systémy např. ve Francii vzestup úmrtnosti o 14 800 případů Nedostatky v plánování operační připravenosti; Chybějící standardní léčebné postupy pro zdravotní potíže související s horkem Absence mechanismu pro mobilizaci dodatečných pracovníků (doba dovolených); Selhání zdravotnického systému; Nedostatečné krizovéřízení; Komunikační problémy. 13

Extrémně mrazivé počasí Mrazivé venkovní i vnitřní teploty mohou způsobit kardiovaskulární a respirační onemocnění. Případy úmrtí během extrémních mrazů jsou nejčastější u nejchudších vrstev obyvatelstva. Zdravotní rizika souvisí také se špatnou kvalitou používaného paliva; uvádí se až 13 000 případů dětských úmrtí ročně (WHO 2004). Ve většině evropských zemí se uvádí nárůst úmrtnosti během mrazivého období o 5 až 30% (IPCC 2007). 14 Jak snížit zdravotní dopady: Zajistit přístup ke kvalitním palivům; Poskytnutí sociální podpory nejohroženějším skupinám. Photo: WHO

Předpokládané zvýšení srážek v důsledku klimatických změn způsobíčastější a závažnější povodně Jak snížit zdravotní dopady Přesunout aktivitu od reakcí na katastrofy k řízení rizik Posílit připravenost zdravotnických systémů; Rozvíjet infrastrukturní opatření; Navázat spojení se systémy včasného varování; Poskytnout kampaně varující před povodněmi. Photo: Istockphoto 15

Klimatické změny mají vliv na výživu a bezpečnost potravin Produkce potravin klesne ve Středomoří, v jihovýchodní Evropě a ve střední Asii. Výnosy plodin by mohly klesnout až k 30 procentům do konce 21. století (IPCC 2007). Temperature-salmonellosis relationships by country Vyšší teploty jsou příznivé pro růst bakterií v potravinách, například salmonelóza (KOVATS 2006). JAK SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ DOPADY Provádět akční plán WHO pro potraviny a výživu pomocí rozvíjení dohledu a monitorování; detekcí změn a analýzou trendů nemocí spojených s výživou a vzděláváním a informováním spotřebitelů o zdravé stravě a o postupech pro bezpečnost potravin. 16

Klimatické změny ovlivňují infekční onemocnění změnou geografické distribuce některých přenašečů Klimatické změny mohou ovlivnit již učiněný vývoj v eliminaci malárie v Evropě a centrální Asii a zvýšit riziko místních epidemií (WHO 2004). Lymská nemoc se přesouvá do vyšších nadmořských výšek a zeměpisných šířek v závisloti na změně ve výskytu klíšťat (WHO 2005). Leishmaniosa, kožní onemocnění přenášené štípnutím bodavého hmyzu rodu Phlebotomus a Lutzomia, se přesouvá z tropického a subtropického pásu stále severněji (WHO 2005). V roce 2007 se v Itálii objevila epidemie virového onemocnění Chikungunya, jehož přenašeč byl poprvé lokalitován v oblasti Tanzanie a Ugandy (ECDC 2007). 17 Jak snížit zdravotní dopady (ve spolupráci s veterinární správou): Provádět očkování dle možností; Zaměřit se na sledování přenašečů a jejich kontrolu; Zajistit včasnou diagnostiku. Photo: Istockphoto

Klimatické změny jsou zodpovědné za dřívější nástup jarního pylového období Alergická onemocnění způsobená pyly se objevují s každým rokem dříve. (IPCC 2007). JAK PŘEDCHÁZET ZDRAVOTNÍM DŮSLEDKŮM Včasné informování veřejnosti o preventivních a léčebných opatřeních. Photo: Istockphoto 18

Změna klimatu může ovlivnit koncentraci a rozptyl látek znečišťujících ovzduší Změny ve větru jsou příznivé pro přenos látek znečišťujících ovzduší. Důsledky vln horka jsou silnější, když je znečištění ovzduší vysoké Vysoká míra člověkem vytvořených prachových částic v Evropě zkracuje střední délku života každého občana v průměru o 8 měsíců. (WHO/EC 2005). Zdravotní dopady: Respirační onemocnění, Astmatické projevy, CHOPN JAK SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY Photo: N. Di Tanno Prosadit standardy kvality ovzduší, vyvarovat se zdraví škodlivým opatřením. Podporovat energetickou efektivitu a snížení motorové dopravy. Upozornit veřejnost, aby se vyvarovala pobytu venku v případě zvýšených hodnot znečištění v ovzduší. 19

3. Ohrožené skupiny Nerovnosti 20

Klimatické změny se dotknou každého, ale ne každého stejně Populace se liší ve zranitelnosti Děti jsou nejvíce ohroženy dopady klimatických změn. Photo: S. Turner Horka se dotýkají především starých lidí: chronická onemocnění a léky mohou snížit jejich schopnost vyrovnat se s extrémně teplým počasím. Photo: Istockphoto. 21 Photo: Istockphoto

Změna klimatu bude mít negativní dopad na ekonomický růst Ve východní Evropě žije více než 60 miliónů lidí v absolutní chudobě Změna klimatu může výrazně zhoršit zdravotní nerovnosti uvnitř a mezi zeměmi a více zatížit chudší skupiny. Odhaduje se, že změna klimatu může stát až 5% hrubého domácího produktu (HDP) do konce tohoto století celosvětově. (IPCC 2007). Změna klimatu by mohla ohrozit pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí (IPCC 2007). Photo: S. Turner 22

4. Role zdravotnických systémů Ochrana evropského zdraví před klimatickými změnami 23

Zdravotní dopady související se změnami klimatu podnítily posílení kapacit zdravotnických systémů Úkoly pro zdravotnické systémy : upřednostnit zdravotní zájmy v programech zabývajících se klimatickými změnami; implementovat strategie pro omezení dopadů na zdraví; podporovat opatření v jiných odvětvích ve prospěch zdraví lidí; Photo: Istockphoto Kapacita zdravotnických systému na ochranu zdraví před změnou klimatu se značně liší v celé Evropě 24

K dispozici jsou společné aktivity pro všechny zdravotnické systémy za účelem posílení připravenosti a následných opatření 1. Identifikovat hlavní problémy a nejvíce ohrožené skupiny obyvatel 2. Posilovat aktivity veřejného zdraví za účelem adaptace na klimatické změny (tj. zajištěníčisté vody a hygienických zařízení, bezpečné a dostatečné výživy, očkování, dohledu nad nemocemi, vektorovéhořízení a připravenosti na katastrofy); 3. Vyškolit profesionály ohledně zdravotních problémů souvisejících s klimatickými změnami (tj. nové modely přenosu infekčních chorob a příznaky a léčba nemocí souvisejících s extrémními výkyvy počasí); 4. Poskytovat přesné a včasné informace a komunikovat s politiky i veřejností 25 Photo: Istockphoto

5. Aktivita regionálního úřadu WHO pro Evropu Podpora zemím 26

WHO podporuje evropské země Aktivity regionálního úřadu WHO pro Evropu staví na dlouholetých zkušenostech v posilování zdravotnických systémů jednotlivých zemí za účelem ochrany před klimatickými změnami. Ty zahrnují podporu prevence povodní a hork; programy na boj proti infekčním onemocněním, zlepšení hospodaření s vodou a hygienických služeb a opatření proti přírodním katastrofám; informování veřejnosti o tom, jak se vyhnout rizikům; koordinace vědeckých hodnocení o důkazech souvislostí mezí klimatickými změnami a zdravím. 27

ERROR: stackunderflow OFFENDING COMMAND: ~ STACK: