Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě JEDNOTLIVCI

Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě S rozvojem informačních technologií roste i jejich využívání veřejnou správou. Čeští občané i podniky mohou komunikovat se státní správou i místními samosprávami pomocí elektronické pošty, mohou si pročítat jejich webové stránky, kde mohou nacházet potřebné formuláře, stahovat je, nebo je přímo vyplňovat a elektronicky odesílat. Nedílnou součást styku s veřejnou správou představují také datové schránky. Ty mají všechny podniky a některé podnikající fyzické osoby zřízeny ze zákona. Ostatní fyzické osoby si mohou o jejich zřízení zažádat. Elektronická podání daňových přiznání se pak týkají především podniků. Data o využívání internetu ve vztahu k veřejné správě pocházejí ze tří zdrojů. V prvních dvou případech se jedná o výběrová šetření s roční periodicitou. Z výsledků Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 1 (VŠIT) jsou přebírány výsledky o jednotlivcích využívajících ICT ve vztahu k veřejné správě. V rámci Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru 2 (ICT 5-01) odpovídají podniky mimo jiné na otázku, jakým způsobem komunikují s veřejnou správou. Posledním, nicméně velice cenným informačním zdrojem, je databáze Eurostatu, která shromažďuje hodnoty ukazatelů zabývajících se využíváním ICT ve vztahu k veřejné správě ze všech států Evropské unie. Data získaná z databáze umožňují porovnat, jak si na tom čeští občané a podniky stojí v porovnání s obyvateli a podniky z jiných evropských zemí. JEDNOTLIVCI Hlavním ukazatelem, který se sleduje u jednotlivců ve vztahu k veřejné zprávě, je Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Jedná se o souhrnný ukazatel, který vznikl sloučením několika dílčích indikátorů. V rámci šetření 3 byli jednotlivci dotazováni na několik tématických otázek: zda-li v posledních 12 měsících (i.) prohlíželi webové stránky úřadů, (ii.) komunikovali s úřady pomocí elektronické pošty, (iii.) stahovali formuláře ze stránek úřadů nebo (iv.) je vyplňovali a odesílali on-line. Vykonal-li jednotlivec alespoň jednu z dotazovaných aktivit, byl zařazen do výpočtu souhrnného indikátoru Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Výsledný ukazatel je, stejně jako všechny čtyři dílčí indikátory, k dispozici v členění podle pohlaví, ekonomické aktivity, věkových a vzdělanostních skupin. Graf č. 1 zobrazuje souhrnný ukazatel Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Na grafu č. 2 můžeme vidět hodnoty pro Komunikaci s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty a Vyhledávání informací na stránkách úřadů. Graf č. 3 ukazuje, kolik procent jednotlivců daných kategorií stahovalo formuláře ze stránek úřadu a kolik jich vyplňovalo a odesílalo formuláře on-line. Dle výsledků šetření 4 se muži a ženy ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě příliš neliší. O něco více používají internet za daným účelem muži. V roce 2014 jich vykonávalo alespoň jednu aktivitu spojenou s ICT a veřejnou správou 36 %, z řad žen to bylo 34 %. U dílčích ukazatelů jsou rozdíly mezi muži a ženami srovnatelné, např. informace si na webových stránkách úřadů vyhledávalo 34 % mužů a 32 % žen, formuláře si ze stránek úřadů stahovalo 16 % mužů a 14 % žen. 1 https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci 2 https://www.czso.cz/csu/czso/podnikatelsky_sektor 3 Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 4 Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

Na rozdíl od malých rozdílů mezi muži a ženami se využívání ICT ve vztahu k veřejné správě v rámci různých věkových skupin liší významně. Oproti jiným ukazatelům 5 z oblasti ICT využívají jedinci z nejmladší věkové kategorie (16-24 let) internet ke komunikaci s veřejnou správou poměrně málo. Pouhých 31 % osob ze skupiny 16 a 24 let zakroužkovalo alespoň jednu z výše uvedených aktivit. Ve starší věkové skupině mezi 25 a 54 lety to bylo o něco více - 48 % dotázaných. U nejstarších věkových skupin nepřekvapí jejich nízké zapojení do aktivit spojených s využíváním výpočetních a komunikačních technologií. Z věkové skupiny 55-64 let použilo internet ve vztahu k veřejné správě 28 % občanů. U osob starších 65 let to bylo pouhých 11 %. Navazující grafická znázornění (grafy č. 2 a 3) zachycují dílčí indikátory týkající se využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Rozložení odpovědí napříč jednotlivými věkovými skupinami je relativně stejné jako u složeného indikátoru Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Lidé v nejmladší věkové kategorii používají internet k výše zmíněnému účelu méně než lidé v kategorii 25-54 let. V nejstarších věkových kategoriích pak podíl jednotlivců vyhledávajících informace na stránkách úřadů, využívajících elektronické pošty pro komunikaci s veřejnou správou i stahování a on-line vyplňování formulářů klesá. Jednotlivci ve věkové kategorii 55-64 let se v těchto aktivitách přibližují nejmladší věkové kategorii. Ze skupiny osob starých 65 a více let jsou hodnoty ukazatelů opět nejnižší. Například prostřednictvím elektronické pošty komunikuje s úřady 5 % jedinců z dané skupiny, on-line vyplňují formuláře na stránkách úřadů 3 % jedinců starších 65 let. Výsledky popisující využívání ICT ve vztahu k veřejné správě napříč vzdělanostními skupinami jsou v souladu s očekáváními. Podíl osob využívajících ICT ve vztahu k veřejné správě roste společně se zvyšujícím se stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco mezi osobami s terciárním vzděláním komunikovalo v roce 2014 s institucemi veřejné správy 68 % občanů, mezi lidmi se středoškolským vzděláním (s maturitou) 44 % občanů a mezi vyučenými (bez maturity) 21 % občanů, mezi osobami se základním vzděláním tak činilo pouhých 8 % dotázaných. Procentuelně můžeme pozorovat největší rozdíl mezi jednotlivci se základním vzděláním a vysokoškoláky u on-line vyplňování formulářů. V roce 2014 uvedlo 25 % vysokoškoláků, že vyplnilo on-line alespoň jeden formulář. Z řad lidí se základním vzděláním to bylo pouhé jedno procento. Kromě rozdílů mezi muži a ženami a v rámci věkových a vzdělanostních skupin existují také rozdíly ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě mezi skupinami obyvatel s různou ekonomickou aktivitou (viz graf č. 4). V realizovaném šetření 6 byly sledovány matky na mateřské dovolené, zaměstnaní, nezaměstnaní, studenti a starobní důchodci. Největší zájem o vyhledávání informací na webových stránkách úřadů byl ze strany žen na mateřské dovolené (48 %). Formuláře pak nejvíce stahovali nebo vyplňovali on-line zaměstnaní (22 a 15 %). Menší zájem o elektronickou komunikaci s institucemi veřejné správy byl ze strany nezaměstnaných, studentů a starobních důchodců (viz graf č. 4). Navazující grafická znázornění (grafy č. 5 a 6) poskytují informace o mezinárodním srovnání pro všechny čtyři dílčí indikátory. Nutno uvést, že jsou srovnávány podíly jedinců, kteří použili internet v posledních 12 měsících, což je rozdíl oproti ukazatelům uvedeným výše, které se vztahují ke všem jedincům v dané socio-demografické skupině. Proto jsou hodnoty pro stejné ukazatele v mezinárodním srovnání vyšší. 5 Např. používání počítače, internetu, notebooku, tabletu, účast v sociálních sítích, telefonování přes internet, blogování. 6 Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

V České republice využívá internet ve vztahu k veřejné správě 46 % 7 jednotlivců. Srovnámeli danou hodnotu s ostatními státy EU, zjistíme, že není nijak vysoká. Průměr Evropské unie byl v roce 2014 59 %. Česká republika se tím řadí na 23. místo z 28. Nejvíce prostřednictvím internetu komunikují s veřejnou správou obyvatelé zemí severní Evropy, v nichž se podíl osob komunikujících s institucemi veřejné správy pohyboval v intervalu mezi 85 až 88 %. Ani další online služby nabízené institucemi veřejné správy nejsou mezi občany České republiky příliš využívané. Stahování a on-line vyplňování formulářů na stránkách úřadů bylo ve srovnání s ostatními evropskými státy využíváno ještě méně než elektronická komunikace. V roce 2014 stáhlo formulář z internetových stránek veřejných institucí 20 % dotazovaných osob, on-line odeslání formuláře využilo 14 %. Jak je patrné z grafu č. 6, Česká republika se s dosaženými hodnotami řadí na předposlední místo mezi členskými zeměmi EU, tzn. až za pobaltské státy, Polsko a Bulharsko. PODNIKY Mezi podniky byly v rámci pravidelného Šetření o využívání ICT v podnikovém sektoru zjišťovány stejné ukazatele týkající se jejich komunikace s veřejnou správou jako mezi jednotlivci. Čtyři dílčí indikátory zjišťují stav a míru komunikace s veřejnou správou prostřednictvím e-mailu, vyhledávání informací na stránkách úřadů a stahování či on-line vyplňování formulářů. Uskutečnily-li podniky alespoň jednu z těchto aktivit, pak byl zařazeny do výpočtu souhrnného ukazatele Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Vedle těchto indikátorů bylo v podnikatelském sektoru rovněž sledováno využívání datových schránek, úplná elektronická podání nebo použití internetu při veřejných výběrových řízeních. Všechny ukazatele jsou kategorizovány pro tři velikosti podniků malé podniky (s 10-49 zaměstnanci), střední podniky (s 50-249 zaměstnanci) a velké podniky (s více než 250 zaměstnanci). Do grafu č. 7 byl zanesen souhrnný ukazatel Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě a dílčí ukazatele sledující komunikaci podniků s veřejnou správou prostřednictvím e-mailu a vyhledávání informací na webových stránkách institucí veřejné správy. Dále jsou zde zobrazeny ukazatelé týkající se veřejných výběrových řízení. V grafu č. 8 lze vidět stahování a on-line vyplňování formulářů ze strany podniků. Rovněž je zde zachycen souhrnný ukazatel za elektronická podání. Údaje za elektronická podání pro jednotlivé orgány jsou pak zobrazeny v grafu č. 9. Graf č. 10 ukazuje, jak podniky komunikují s orgány veřejné správy pomocí datových schránek. Grafy č. 11 a 12 jsou pak věnovány mezinárodnímu srovnání ukazatelů Komunikace s úřady prostřednictvím internetu, Vyhledávání informací na stránkách úřadu, Stahování formulářů a Vyplňování formulářů on-line. Na rozdíl od českých občanů, kteří využívají internet ve vztahu k veřejné správě poměrně málo, využívají podniky sídlící na území České republiky internet k danému účelu téměř všechny (v roce 2013 šlo o 96 % z nich). Informace na webových stránkách úřadů vyhledávalo 94 % podniků. Stejné množství (94 %) s nimi vedlo e-mailovou komunikaci. Formuláře ze stránek úřadů stahovalo 92 % českých podniků. On-line vyplnilo a odeslalo formulář v roce 2013 86 % českých podniků. Úplného elektronického podání jich využilo 79 % (grafy č. 7 a 8). Nižší procentuelní hodnoty vycházejí u ukazatelů zjišťujících podání přihlášek do systému elektronických veřejných výběrových řízení (22 %) a přístup do dokumentace výběrového řízení (25 %), viz grafy č. 7 a 8. Nižší podíly jsou v těchto případech způsobeny mimo jiné tím, že ne všechny podniky prodávají zboží nebo služby orgánům veřejné správy. Vyšší vypovídací hodnotu by tedy pravděpodobně měl ukazatel vztažený pouze k počtu podniků, jež prodávají zboží a služby institucím veřejné správy. 7 % jednotlivců, kteří použili internet ke komunikaci s veřejnou správou alespoň jednou v posledních 12 měsících

Od roku 2003 mohou české podniky podávat přiznání úřadům elektronickou formou. V roce 2013 této možnosti využilo 79 % podniků (viz graf č. 8). Následující grafické znázornění (graf č. 9) pak zobrazuje informace o podílech elektronicky podaných přiznání podle typu řešené agendy. Podniky mohou podávat elektronická přiznání především Finanční správě, České správě sociálního zabezpečení, Celní správě ČR a zdravotním pojišťovnám. V roce 2013 české podniky nejvíce využily možnosti elektronického podání pro Českou správu sociálního zabezpečení (85 % podniků). Druhým nejčastějším elektronickým podáním bylo podání přiznání k DPH, které využilo 77 % podniků. V listopadu 2009 byl na základě zákona 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a několika vyhlášek spuštěn Informační systém datových schránek. Datové schránky usnadňují komunikaci s veřejnou správou. Umožňují zasílání dokumentů a zpráv v elektronické formě nejrůznějším úřadům. Organizace veřejné správy mohou v opačném směru zasílat elektronické zprávy subjektům, které jsou vlastníky datových schránek. Datové schránky, jakožto nástroj formální komunikace, jsou za tímto účelem lépe zabezpečeny než klasický email a obdržení zpráv je pro subjekty právně zavazující. Všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku (tedy podniky) mají datovou schránku zřízenou ze zákona. Stále ovšem mohou zasílat dokumenty veřejné správě i v listinné podobě. Graf č. 10 ukazuje, jaké procento podniků různých velikostí využilo pro zasílání dokumentů orgánům veřejné správy svou datovou schránku. V roce 2013 to bylo 71 % podniků. U všech výše zmíněných ukazatelů zároveň platí, že malé podniky (s 1 až 49 zaměstnanci) využívaly elektronické služby ve vztahu k veřejné správě nejméně, střední podniky (50-249 zaměstnanců) využívaly internet k těmto účelům více než malé podniky a nejvíce využívaly internet ve vztahu k veřejné správě velké podniky (s 250 a více zaměstnanci). Na grafech č. 11 a 12 jsou zobrazena mezinárodní srovnání ukazatelů Komunikace s úřady prostřednictvím internetu, Vyhledávání informací na stránkách úřadů, Stahování formulářů a Vyplňování formulářů on-line. Ukazatele jsou vypočítány jako podíly všech podniků s více než 10 zaměstnanci kromě podniků finančního sektoru. České podniky si na rozdíl od českých domácností vedou v mezinárodním srovnání relativně dobře. Ve vyplňování formulářů on-line na stránkách úřadů se s 81 % nachází přibližně uprostřed žebříčku zemí EU. Stejná hodnota byla dosažena ve Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku a Řecku. V elektronické komunikaci s úřady české podniky s 94 % figurují na 8. místě, ve stahování formulářů ze stránek veřejné správy s 90 % na 5. místě a ve vyhledávání informací na stránkách orgánů veřejné správy s 92 % na 3. místě hned za Finskem a Švédskem (viz grafy č. 11 a12).

17% 18% 16% 12% 13% 5% 3% 8% 7% 27% 22% 27% 26% 34% 32% 43% 42% 41% 48% 8% 35% 36% 34% 31% 28% 30% 39% 51% 45% 49% 68% Graf 1: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě, 2014 % z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014 Graf 2: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití; 2014 komunikace s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty vyhledávání informací na www stránkách úřadů % z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014

12% 9% 4% 3% 2% 6% 10% 10% 7% 1% 12% 4% 15% 16% 14% 15% 14% 15% 14% 25% 38% Graf 3: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití; 2014 stáhnutí formuláře z www stránek úřadu on-line vyplnění formulářů na www stránkách úřadu % z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014 Graf 4: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle ekonomické aktivity a účelu použití, 2014 ženy na RD zaměstnaní nezaměstnaní studenti starobní důchodci používání internetu ve vztahu k veřejné správě vyhledávání informací na www stránkách úřadů komunikace s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty stáhnutí formuláře z www stránek úřadu on-line vyplnění formulářů na www stránkách úřadu 17% 4% 12% 4% 14% 15% 8% 9% 2% 30% 27% 22% 39% 38% 49% 48% % z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2014

Island Finsko Norsko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko Slovinsko Dánsko Irsko Francie Rakousko Španělsko Litva Malta Kypr Maďarsko Německo EU28 Portugalsko Slovensko Velká Británie Belgie Řecko Estonsko Chorvatsko Itálie Polsko Lotyšsko Bulharsko Česká republika Rumunsko 18% 8% 29% 27% 18% 18% 13% 28% 14% 6% 36% 31% 25% 60% 58% 29% 28% 26% 23% 68% 61% 54% 48% 43% 43% 42% 38% 38% 52% 69% 42% 42% 41% 40% 36% 34% 63% 61% 57% 55% 52% 51% Dánsko Švédsko Island Finsko Norsko Nizozemí Švýcarsko Francie Slovinsko Rakousko Lucembursko Řecko Lotyšsko Slovensko Belgie Španělsko Maďarsko Irsko Portugalsko Německo Estonsko Kypr EU28 Litva Velká Británie Malta Česká republika Chorvatsko Polsko Itálie Bulharsko Rumunsko 16% 30% 36% 31% 17% 46% 43% 51% 59% 54% 39% 36% 35% 66% 70% 70% 62% 60% 57% 62% 59% 51% 58% 55% 51% 69% 46% 46% 87% 80% 78% 74% 72% 71% 70% 70% 70% 69% 64% 63% 63% 63% 62% 60% 59% 59% 59% 57% 54% 80% 78% Graf 5: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2014 Komunikace s úřady prostřednictvím internetu Vyhledávání informací na webových stránkách úřadu % jednotlivců, kteří použili internet v posledních 12 měsících Zdroj: Eurostat, 2015 Graf 6: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2014 Stažení formuláře Vyplnění formuláře on-line % jednotlivců, kteří použili internet v posledních 12 měsících Zdroj: Eurostat, 2015

75% 83% 91% 97% 94% 97% 22% 28% 30% 25% 31% 96% 100% 96% 98% 94% 98% 94% Graf 7: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě, 2013 malé (10-49) střední (50-249) velké (250 +) celkem Ve vztahu k veřejné správě Ke komunikaci s veřejnou správou prostřednictrvím elektronické pošty K získávání informací z webových stránek veřejné správy K podání přihlášek do systému el. veřejných výběrových řízení pro přístup do tenderové dokumentace výběrového řízení % podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014 Graf 8: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2013 malé (10-49) střední (50-249) velké (250+) celkem stahování formulářů on-line vyplnění a odeslání formulářů úplné elektronické podání % podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014

17% 30% 12% 38% 43% 42% 50% 48% 46% 53% 50% 55% 62% 64% 76% 72% 71% Graf 9: Podniky používající internet k úplnému elektronickému podání podle typu řešené agendy, 2013 malé (10-49) střední (50-249) velké (250+) celkem přiznání k dani z příjmů právnických osob přiznání k dani z přidané hodnoty služby České správy sociálního zabezpečení celní řízení služby zdravotních pojišťoven jiné úplné elektronické podání % podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014 Graf 10: Podniky používající datové schránky pro zasílání dokumentů organizacím veřejné správy, 2013 celkem 71% velké (250+) střední (50-249) malé (10-49) 67% % podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, 2014

Litva Island Finsko Švédsko Francie Česká republika Dánsko Irsko Slovensko Slovinsko Norsko Lucembursko Rakousko Chorvatsko Nizozemí Maďarsko Kypr Estonsko Portugalsko Polsko Velká Británie Malta Lotyšsko Bulharsko EU28 Itálie Belgie Španělsko Německo Makedonie Rumunsko Řecko 87% 89% 87% 87% 71% 58% 58% 61% 89% 80% 87% 74% 74% 61% 52% 57% 91% 89% 83% 82% 82% 80% 73% 72% 72% 66% 64% Litva Finsko Island Francie Estonsko Dánsko Irsko Švédsko Norsko Česká republika Slovinsko Chorvatsko Lotyšsko Slovensko Rakousko Portugalsko Velká Británie Polsko Lucembursko Nizozemí Belgie EU28 Malta Itálie Kypr Řecko Maďarsko Bulharsko Německo Španělsko Makedonie Rumunsko 49% 60% 57% 78% 89% 91% 78% 74% 83% 75% 78% 73% 74% 97% 97% 96% 94% 94% 91% 89% 83% 83% 82% Graf 11: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2013 Komunikace s úřady prostřednictvím internetu Vyhledávání informací na webových stránkách úřadu % podniků s 10 a více zaměstnanci (není zahrnut finanční sektor) Zdroj: Eurostat, 2015 Graf 12: Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2013 Stahování formulářů Vyplňování formulářů on-line % podniků s 10 a více zaměstnanci (není zahrnut finanční sektor) Zdroj: Eurostat, 2015