zákona o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období návrh poslanců... na vydání zákona o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

ZÁKON ze dne.2009 o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SOCIÁLNÍ BYDLENÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje způsob a podmínky, za kterých stát pomáhá fyzickým osobám (dale jen osoba ) v nezaviněné nouzi, které nemají dostatečné prostředky k zajištění přiměřeného bydlení. 2 Sociální bydlení (1) Sociálním bydlením se rozumí bydlení, které podporuje stát poskytováním příspěvku na sociální bydlení k dočasnému krytí části nákladů na bydlení osobám v nezaviněné nouzi, a to maximálně do výše průměrného místně obvyklého tržního nájemného při splnění dalších podmínek stanovených tímto zákonem. Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje vždy jednomu členu posuzované domácnosti, k zajištění minimálního standardu bydlení společně posuzovaných osob, a to po dobu nezbytně nutnou. Každá osoba má právo uplatnit svůj nárok současně pouze jednou.

(2) Příspěvek na sociální bydlení stát neposkytne, pokud se osoba uvrhla do stavu nouze vlastní vinou. Osoby v zaviněné nouzi mohou požádat obec o zajištění dočasného přístřeší. 3 Okruh oprávněných osob (1) Příspěvek na sociální bydlení je poskytován pouze osobě, jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu 1 ), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 2 ), jde-li o cizince. (2) Příspěvek na sociální bydlení podle odstavce 1 náleží i v případě, kdy osoba nebo osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 2 ), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 3 ), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 3 ), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, 1 ) 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 2 ) 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 3 ) 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 4 ), pokud mají na území České republiky bydliště, e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 4 ), pokud mají na území České republiky bydliště, f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu 5 ), g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana 6 ). (3) Úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. HLAVA II VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ 4 Stav nezaviněné a zaviněné nouze (1) Stav nezaviněné nouze je stav, kdy osoba žádající příspěvek na sociální bydlení a současně s ní společně posuzované osoby nejsou schopny z důvodů, které nejsou na jejich 4 ) 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 5 ) 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 6 ) 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

straně, nejméně po dobu tří měsíců hradit ze svého příjmu či z výnosů svého majetku prokazatelné náklady spojené se zajišťováním minimálního standardu bydlení. (2) Osoby, které mohou žádat příspěvek z důvodu nezaviněné nouze, jsou osoby a společně posuzované osoby, které a) jsou v pracovním nebo obdobném vztahu trvajícím déle než 3 po sobě následující měsíce s minimálním pracovním úvazkem 80 hodin za měsíc, případně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost déle než 3 po sobě následující měsíce, b) pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, c) jsou v dočasné pracovní neschopnosti, kterou si úmyslně nepřivodily samy, ani jim pracovní neschopnost nevznikla zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užitím omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, d) pobírají peněžitou pomoc v mateřství, e) pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci f) pobírají starobní důchod, g) pobírají rodičovský příspěvek, nebo pečují o minimálně dvě děti před započetím povinné školní docházky, h) ukončily pobyt v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo v ochranném léčení, kam byly umístěny z rozhodnutí soudu, a to nejdéle 6 měsíců od ukončení tohoto pobytu, i) nezaopatřené děti, nebo j) pečují o osobu s nárokem na příspěvek na péči ve IV. stupni. (3) Pokud osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení, případně osoby společně posuzované, nesplňují žádné z kritérií uvedených v odstavci 2, má se za to, že se do stavu

nouze uvedly samy vlastní vinou. Tyto osoby ve stavu zaviněné nouze nemají na příspěvek na sociální bydlení nárok. (4) Nárok na příspěvek na sociální bydlení nemá osoba, se kterou byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem 7 ); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. 5 Minimální bytový standard Minimální bytový standard činí pro jednu osobu 40 m 2 podlahové plochy 8 ), pro každou další společně posuzovanou osobu se tato výměra zvětšuje o 10 m 2, nejvýše však do 80 m 2. 6 Průměrné nájemné (1) Průměrné místně obvyklé tržní nájemné vyjadřuje pro účely tohoto zákona průměrné nájemné za které by bylo možno si v obci pronajmout na volném trhu nemovitost k bydlení standardní kvality 9 ) bez záloh za služby spojené s bydlením. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné zjišťuje a vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj vždy do 1. září pro následující kalendářní rok. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné se stanoví pro obec v Kč za 1 m 2 podlahové plochy za kalendářní měsíc. Ministerstvo do výpočtu zahrnuje jen výše nájemného sjednávaného v dané obci v průběhu posledních tří let mezi tržně se chovajícími subjekty na volném trhu, případně se vychází z výše nájemného zjištěného právnickými a fyzickými osobami, do jejichž předmětu činnosti patří zprostředkování nájmů bytů (realitní kanceláře) nebo jiné činnosti související s nájmy bytů a nájemným.v případě, že údaje pro 7 ) 55 odst. 1 písm. b) a 52 písm. g) zákoníku práce. 8 ) 2 písm d) zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 9 ) 2 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

výpočet místně obvyklého tržního nájemného pro konkrétní obec nejsou dostupné, vychází se pro jeho výpočet z údajů ze srovnatelné obce v okolí. (2) Průměrné nájemné v ČR se pro účely tohoto zákona vypočte jako vážený průměr z hodnost zjištěného místně obvyklého tržního nájemného podle odst. 1. 7 Společně posuzované osoby (1) Společně posuzovanými osobami jsou osoby, které spolu bydlí a udržují společnou domácnost, s výjimkou podnájemců 10). Společně posuzované osoby jsou osoby, které jsou současně v místě bydliště hlášeny k trvalému pobytu. 11 ) (2) Pro účely stanovení příspěvku se do společně posuzovaných osob započítají i osoby, které dočasně nebydlí v bydlišti z důvodu studia v prezenční formě na vysoké škole, případně v denním studiu na vyšší odborné, střední, základní či jazykové škole 12) a dále osoby, které nejvýše jeden rok nebydlí v bydlišti z důvodů zdravotních, péče o osobu blízkou nebo z jiných vážných důvodů. 8 Bydliště (1) Příspěvek na sociální bydlení se žádá pro účely bydlení žadatele a společně posuzovaných osob v místě bydliště.. (2) Bydliště se nachází v domě nebo bytě, ve kterém žadatel a společně posuzované osoby bydlí a mají podstatný zdroj své obživy. 10 ) 719 občanského zákoníku. 11 ) 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 12 ) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Příspěvek na sociální bydlení náleží žadateli též tehdy, jestliže došlo k zániku nájemního poměru 13) k bytu rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu z bytu z důvodů, které nájemce nezavinil, a na základě rozhodnutí soudu v bytě nadále bydlí, nebo jestliže služební byt, byt zvláštního určení nebo byt v domech zvláštního určení 14) je po smrti nájemce, rozvodu jeho manželství nebo trvalém opuštění společné domácnosti dále užíván na základě 713 občanského zákoníku. Varianta I 9 Rozhodný příjem Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr úhrnu všech příjmů osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a osob společně posuzovaných připadající na rozhodné období ( 11), a to včetně výnosu z majetku ( 10). 10 Výnos z majetku (1) Výnos z majetku se stanoví ze součtu hodnoty majetku, který má osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzované osoby v rozhodném období ve vlastnictví, pokud přesahuje hodnotu 500 000 Kč. Výnos z majetku se určí jako násobek hodnoty tohoto majetku a středního výnosového procenta dlouhodobých vkladů vyhlašovaného vládou pro dané rozhodné období. Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí jak nemovitý, tak movitý majetek. Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, který žadatel a osoby společně posuzované nezbytně potřebují k uspokojování hmotných potřeb nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiné věci nepřipouštějící výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Pokud došlo k nabytí majetku, změně rozsahu vlastnictví nebo zániku vlastnictví v průběhu rozhodného období, upraví se hodnota majetku poměrně podle počtu kalendářních dní, v nichž vlastnictví v rozhodném období trvalo. 13 ) 710 občanského zákoníku. 14 ) 7 až 10 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

(2) Hodnota majetku se určuje podle prohlášení žadatele o příspěvek; žadatel o příspěvek je přitom povinen vycházet z ceny, za kterou by bylo možno majetek prodat, přičemž tato cena nesmí být nižší, než byla pořizovací cena nebo cena stanovená jako základ daně pro účely daňové při nabytí majetku. Byl-li po nabytí majetku vypracován znalecký posudek, z něhož vyplývá cena majetku, vychází se z tohoto posudku. Žadatel o příspěvek je povinen znalecký posudek nebo doklady o pořizovací ceně, popřípadě úředně ověřené kopie, v případech uvedených ve větě první a druhé, předložit orgánu rozhodujícímu o příspěvku. Orgán rozhodující o příspěvku může též na svůj náklad zadat vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty (ceny) majetku; žadatel a společně posuzované osoby jsou povinni poskytnout k tomu potřebnou součinnost a v případě, že hodnota (cena) majetku uvedená v žádosti o příspěvek nedosahuje ani 50 % ceny uvedené v tomto znaleckém posudku, uhradit na základě rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku náklady na vyhotovení tohoto znaleckého posudku. Má-li žadatel nebo společně posuzovaná osoba příjem ze svého majetku, odpočítává se tento příjem z výnosu z majetku; došlo-li v rozhodném období k prodeji majetku, považuje se cena, za kterou byl majetek prodán, za výnos z majetku, a to po odpočtu zaplacené daně z jeho převodu; k této ceně a dani se přihlíží v tom kalendářním roce, ve kterém byly zaplaceny. Výnos z majetku nelze stanovit v záporné hodnotě. Varianta II 9 Rozhodný příjem Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr úhrnu započitatelných příjmů ( 10) osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a osob společně posuzovaných připadající na rozhodné období ( 11). 10 Započitatelný příjem (1) Za započitatelný příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci a příjmy ze zahraniční obdobné těmto příjmům,

b) dávky státní sociální podpory s výjimkou porodného a pohřebného, 15) c) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, 16) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, d) výnos z majetku. (2) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona započítávají v rozsahu a za podmínek jako pro účely státní sociální podpory, a to způsobem stanoveným pro rozhodné období, kterým je podle zákona o státní sociální podpoře kalendářní rok. 17) (3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se započítávají v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny. (4) Výnos z majetku se počítá ze součtu hodnoty majetku, který má osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzované osoby v rozhodném období ve vlastnictví či spoluvlastnictví, přesahující 500 000 Kč. Výnos z majetku se určí jako násobek hodnoty tohoto majetku a středního výnosového procenta dlouhodobých vkladů vyhlašovaného vládou pro dané rozhodné období. Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí jak nemovitý, tak movitý majetek, Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, který žadatel a osoby společně posuzované nezbytně potřebují k uspokojování hmotných potřeb nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiné věci nepřipouštějící výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Pokud došlo k nabytí majetku, změně rozsahu vlastnictví nebo zániku vlastnictví v průběhu rozhodného období, upraví se hodnota majetku poměrně podle počtu kalendářních dní, v nichž vlastnictví v rozhodném období trvalo; to platí obdobně v případě spoluvlastnictví. Je-li majetek ve spoluvlastnictví, stanoví se hodnota majetku podle spoluvlastnického podílu. (5) Hodnota majetku se určuje podle prohlášení žadatele o příspěvek; žadatel o příspěvek je přitom povinen vycházet z ceny, za kterou by bylo možno majetek prodat, přičemž tato cena nesmí být nižší než byla pořizovací cena nebo cena stanovená jako základ daně 15 ) 2 písm. a) body 1a 2 a písm. b) body 1 až 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16 ) Zákon č. 118/2000 Sb. 17 ) 5 odst. 1 písm. a) až e) a h) a odst. 2, 3 a 8 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb.

pro účely daňové při nabytí majetku. Byl-li po nabytí majetku vypracován znalecký posudek, z něhož vyplývá cena majetku, vychází se z tohoto posudku. Žadatel o příspěvek je povinen znalecký posudek nebo doklady o pořizovací ceně, popřípadě úředně ověřené kopie, v případech uvedených ve větě první a druhé předložit orgánu rozhodujícímu o příspěvku. Orgán rozhodující o příspěvku může též na svůj náklad zadat vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty (ceny) majetku; žadatel a společně posuzované osoby jsou povinni poskytnout k tomu potřebnou součinnost a v případě, že hodnota (cena) majetku uvedená v žádosti o příspěvek nedosahuje ani 50 % ceny uvedené v tomto znaleckém posudku, uhradit na základě rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku náklady na vyhotovení tohoto znaleckého posudku. Má-li žadatel nebo společně posuzovaná osoba příjem ze svého majetku, odpočítává se tento příjem z výnosu z majetku; došlo-li v rozhodném období k prodeji majetku, považuje se cena, za kterou byl majetek prodán, za výnos z majetku, a to po odpočtu zaplacené daně z jeho převodu; k této ceně a dani se přihlíží v tom kalendářním roce, ve kterém byly zaplaceny. Výnos z majetku nelze stanovit v záporné hodnotě. Varianta I 11 Rozhodné období Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž je třeba prokázat rozhodný příjem. Varianta II 11 Rozhodné období Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba prokázat rozhodný příjem.

12 Řádné placení nájemného (1) Za řádné placení nájemného se pro účely tohoto zákona považuje včasná úhrada splatného nájemného a záloh na plnění poskytovaná s užíváním nemovitosti za rozhodné období ( 11) a za následující kalendářní měsíce. Splnění podmínky řádného placení nájemného se posuzuje ke dni potvrzení této podmínky pronajímatelem bytu (dále jen pronajímatel ), popřípadě ke dni podání žádosti o příspěvek v případech uvedených v 25 odst. 3. (2) Podmínka řádného placení nájemného se posuzuje ve vztahu k té nemovitosti, jejíž užívání zakládá nárok na příspěvek na sociální bydlení. 13 Možnost jiného bydlení Za možnost jiného bydlení se pro účely tohoto zákona považuje, svědčí-li osobě žádající o příspěvek na sociální bydlení nebo společně posuzované osobě právo užívat jinou nemovitost určenou k trvalému bydlení. 14 Součinnost při ověřování potřebných údajů Osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení stejně jako osoby s ní posuzované jsou povinny poskytnout potřebnou součinnost při ověřování potřebných údajů úřadům příslušným k rozhodování o příspěvku. Součinnost při ověřování potřebných údajů zahrnuje dodání potřebných dokumentů, případně souhlas s tím, aby správní úřady a další právnické a fyzické osoby sdělily orgánu, který o poskytnutí příspěvku rozhoduje, výši rozhodného příjmu, údaje o dalších členech domácnosti, o přihlášení se k trvalému pobytu, údaje o majetku a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti o příspěvek nebo jsou potřebné k rozhodování o příspěvku, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o příspěvku, jeho výši a výplatě.

HLAVA III NÁROK NA PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ BYDLENÍ A JEHO POSKYTOVÁNÍ 15 Podmínky nároku na příspěvek na sociální bydlení (1) Nárok na příspěvek na sociální bydlení má za podmínek stanovených tímto zákonem fyzická osoba, která užívá nemovitost k bydlení a placené nájemné není současně splátkou na koupi užívané nemovitosti, je v nemovitosti, pro bydlení ve které o příspěvek žádá, hlášena k trvalému pobytu 15), splňuje podmínku rozhodného příjmu pro stanovení příspěvku na sociální bydlení, řádně platí nájemné, neporušuje hrubě dobré mravy v domě, nemá možnost jiného bydlení a poskytla potřebné údaje i součinnost v případě jejich ověřování. (2) Bydlí-li v bytě spolu s nájemcem osoby společně s ním posuzované podle 7, je podmínkou nároku na příspěvek na sociální bydlení též podmínka hlášení k trvalému pobytu a obdobné poskytnutí potřebných údajů všemi těmito osobami. (3) Obývá-li nemovitost více osob, náleží příspěvek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody všech osob užívajících nemovitost; to platí obdobně při společném užívání nemovitosti. Nedohodnou-li se osoby uvedené ve větě první, určí úřad příslušný k rozhodování o příspěvku, které z těchto osob se příspěvek přizná. 16 Výpočet příspěvku na sociální bydlení Pro výpočet výše příspěvku na sociální bydlení se nejprve sečte počet společně posuzovaných osob a podle tohoto počtu se stanoví minimální bytový standard ( 5), ke kterému se bude výše příspěvku vztahovat. Součin metrů čtverečních připadajících na takto stanovený minimální bytový standard a skutečně placeného nájemného za m 2, maximálně však průměrného místně obvyklého tržního nájemného ( 6), tvoří základ pro výpočet příspěvku na sociální bydlení. Příspěvek na sociální bydlení se stanoví jako rozdíl mezi tímto základem a částkou ve výši 25 % rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob, kterou hradí žadatel.

Varianta I 17 Období, na které se příspěvek na sociální bydlení přiznává Příspěvek na sociální bydlení se přiznává na půl roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. Varianta II 17 Období, na které se příspěvek na sociální bydlení přiznává Příspěvek na sociální bydlení se přiznává na rok nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. 18 Výplata příspěvku na sociální bydlení (1) Příspěvek na sociální bydlení se vyplácí vždy za celý kalendářní měsíc předem v daném období ( 17). Příspěvek na sociální bydlení lze vyplatit i zpětně, a to maximálně za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, ve kterém žadatel o příspěvek požádal. (2) Příspěvek na sociální bydlení vyplácí úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení. (3) Osoba, která o příspěvek na sociální bydlení žádá, jej obdrží ve formě šeku na pronajímatele, případně v hotovosti, pokud se tak žadatel s pronajímatelem dohodnou. Pokud je žadatel současně vlastníkem užívané nemovitosti, na kterou se výplata příspěvku na sociální bydlení žádá, vyplatí se příspěvek bezhotovostní převodem na jeho bankovní účet, případně v hotovosti. (4) Dojde-li v období, na které je příspěvek na sociální bydlení přiznán, ke změně bydliště žadatele, zastaví úřad, který byl před touto změnou příslušný k výplatě tohoto příspěvku, jeho výplatu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po

měsíci, v němž byl o této změně informován, nebo k datu faktického ukončení pobytu v místě stávajícího bydliště. Pokud osoba v nouzi o příspěvek na sociální bydlení zažádá znovu v místě svého nového bydliště a splní podmínky pro přiznání příspěvku, příspěvek na sociální bydlení se vyplácí od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena. 19 Doba vyplácení příspěvku na sociální bydlení (1) Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje maximálně po dobu 5 let. Jednotlivé doby poskytování příspěvku na sociální bydlení se sčítají. To neplatí, jedná-li se o nezaopatřené dítě. (2) Doba vyplácení příspěvku na sociální bydlení může být prodloužena ve zvlášť odůvodněných případech, o kterých rozhoduje úřad příslušný k rozhodování o příspěvku; vyplácení příspěvku může být prodlouženo nejvýše o 3 roky. (3) Omezení doby pro vyplácení příspěvku na sociální bydlení se nevztahuje na osoby uvedené v 4 odst. 2 písm. b), g), i), j) a písm. f), pokud důchodce dosáhl věku 70 let ; pokud při stanovování výše příspěvku na sociální bydlení v těchto případech přesáhne průměrné místně obvyklé tržní nájemné úroveň průměrného nájemného v ČR ( 6), použije se pro výpočet podle 16 a 6 odst. 2 pro tyto účely průměrné nájemné v ČR. (4) Poskytování příspěvku na sociální bydlení osobám, které jsou majiteli nemovitostí, v nichž mají bydliště, případně členům bytových družstev bydlících v bytech odpovídajících jejich podílu na majetku družstva, není časově omezeno. 20 Vznik nároku na příspěvek na sociální bydlení, změna podmínek a jiných skutečností (1) Splní-li žádající osoba podmínky pro nárok na příspěvek na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, náleží příspěvek od následujícího kalendářního měsíce.

(2) Přestaly-li být v období uvedeném v 17 splněny podmínky pro nárok na příspěvek na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, zaniká nárok na tento příspěvek posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu došlo k této skutečnosti. (3) Změní-li se v období, na které byl příspěvek přiznán, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, posoudí se nově výše tohoto příspěvku od následujícího kalendářního měsíce. (4) Zjistí-li se, že: a) příspěvek na sociální bydlení byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to od kalendářního měsíce, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek, b) příspěvek na sociální bydlení byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se sníží nebo odejme anebo se jeho výplata zastaví, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který již byl vyplacen, c) se změnily skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na sociální bydlení nebo jeho výši, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b). 21 Zvláštní ustanovení pro žadatele o příspěvek na sociální bydlení, kteří jsou současně vlastníky nemovitostí, příp. družstevníky (1) V případě, že o příspěvek na sociální bydlení žádá osoba, která je vlastníkem nemovitosti, v níž má bydliště, případně se jedná o členy bytových družstev bydlících v bytech odpovídajících jejich podílu na majetku družstva, poskytuje se příspěvek na sociální bydlení s tím, že se tento příspěvek se vrací za podmínek uvedených v odstavci 3.

(2) Pro výpočet příspěvku na sociální bydlení se místo hodnoty průměrného nájemného ( 6) použije hodnota ve výši 1,5 % z aktuální nákladové ceny stavby obývané nemovitosti 18 ) rozměrově odpovídající 1,5 násobku minimálního bytového standardu. (3) Žadatel o příspěvek na sociální bydlení je povinen vrátit přijaté plnění, maximálně však ve výši hodnoty zástavy podle odst. 4, pokud přestane splňovat podmínky pro přiznání příspěvku na sociální bydlení. Je tak povinen učinit bezprostředně poté, jakmile mu to jeho majetkové poměry dovolí. V případě smrti žadatele se vracení přijatého plnění vypořádává v dědickém řízení. 19 ) (4) Poskytnutí příspěvku na sociální bydlení musí být zajištěno zástavou na nemovitosti, v němž má tato osoba bydliště, ve výši jejího vlastnického podílu v této nemovitosti nebo na jejím podílu v družstvu. 22 Zvláštní ustanovení o právu osob v zaviněné nouzi V případě, že osoba či osoby společně posuzované nesplňují podmínky na přiznání přídavku na sociální bydlení podle 2 odst. 1, může tato osoba požádat obecní úřad v místě, kde je hlášena k trvalému pobytu, o zajištění ubytování po dobu, než bude schopna si zajistit bydlení sama, nebo než splní podmínky pro přiznání příspěvku na sociální bydlení. Obec zajišťuje toto sociální bydlení alespoň formou dočasného přístřeší podle 2 odst. 2, a to pouze po dobu nezbytně nutnou v rámci svých možností nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi v zařízeních, které k tomuto účelu zřizuje a podporuje. HLAVA IV ORGANIZACE A ŘÍZENÍ 23 (1) Úřady příslušné k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení jsou úřady práce. 18 ) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 19 ) 470 občanský zákoník.

(2) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem trvalého pobytu osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzovaných osob. 24 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání příspěvku na sociální bydlení se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele podané příslušnému úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. (2) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku na sociální bydlení nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh žadatele, pronajimatele nebo společně posuzované osoby anebo z podnětu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení. 25 Žádost o příspěvek na sociální bydlení (1) Žádost o příspěvek na sociální bydlení musí obsahovat: a) jméno, příjmení, místo bydliště a rodné číslo žadatele a společně posuzovaných osob, b) doklad o tom, že žadatel a společně posuzované osoby nemovitost legálně užívají; v případě, že se jedná o majitele nemovitosti, jako doklad o užívání postačí čestné prohlášení žadatele a výpis z katastru nemovitostí, c) souhlas žadatele a společně posuzovaných osob podle 14, d) doklad o výši příjmu žadatele a společně posuzovaných osob v rozhodném období/započitatelného příjmu žadatele a společně posuzovaných osob v rozhodném období podle 10 odst. 1 písm. a) až d), e) prohlášení o majetku včetně jeho popisu a prohlášení o hodnotě majetku podle 10 odst. 1 a 2/ 10 odst. 4 a 5 včetně znaleckých posudků a jiných dokladů o ceně majetku,

f) potvrzení pronajímatele o výši placeného nájemného v Kč/m2/měsíc a o řádném placení nájemného podle 12, g) prohlášení, zda žadatel a společně posuzované osoby mají právo užívat ještě další nemovitost podle 13, h) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen, a v případě společného užívání nemovitosti ( 15 odst. 3) osobu určenou na základě dohody, popřípadě prohlášení, že dohody nebylo dosaženo. (2) Potvrdí-li pronajímatel na žádosti, že nemovitost je užívána [odstavec 1 písm. b)] a že nájemné je řádně placeno [odstavec 1 písm. f)], není třeba o těchto skutečnostech předkládat jiný doklad. (3) Pokud pronajímatel odmítl vydat nájemci doklad a potvrzení uvedené v odstavci 1 písm. b) a f) a v odstavci 2 nebo nelze-li tento doklad a toto potvrzení od pronajímatele obdržet, přiloží nájemce k žádosti o příspěvek čestné prohlášení o skutečnostech podle 12 a o tom, že pronajímatel odmítl toto potvrzení vydat, popřípadě z jakých důvodů, a doklady o splnění těchto skutečností. (4) Za doklad, kterým se prokazují příjmy podle odstavce 1 písm. d), se považují potvrzení a prohlášení používaná podle 68 odst. 2 a 4 zákona o státní sociální podpoře. 26 Účastníci řízení V řízení ve věcech příspěvku na sociální bydlení je účastníkem řízení pouze žadatel. 27 Odvolání O odvolání proti rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku na sociální bydlení rozhoduje krajský úřad. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek.

28 Povinnosti příjemců příspěvku, pronajímatelů a dalších fyzických a právnických osob (1) Příjemce příspěvku na sociální bydlení je povinen písemně ohlásit úřadu příslušnému k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení všechny změny ve skutečnostech rozhodných pro přiznání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to do 14 dnů ode dne, kdy taková událost nastala. Na základě těchto informací provede příslušný úřad vyúčtování podle 20 a 18. Byl-li příjemce příspěvku vyzván příslušným úřadem, aby osvědčil skutečnosti uvedené ve větě první, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li tento úřad lhůtu delší. (2) Pronajímatelé jsou povinni bezplatně: a) vydat žadateli o příspěvek na základě jeho žádosti potvrzení uvedené v 25 odst. 1 písm. b) a f), b) sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj na základě jeho žádosti potřebné údaje o pronajímaných bytech a obvyklé výši nájemného v Kč/m2/měsíc, s výjimkou údajů o jednotlivých osobách. (3) Právnické a fyzické osoby uvedené v 6 větě čtvrté jsou povinny sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj na základě jeho žádosti údaje uvedené v odstavci 2 písm. b), a to za úhradu vzniklých a doložených nákladů. 29 Přestupky tím, že: (1) Fyzická osoba, která žádá o příspěvek na sociální bydlení, se dopustí přestupku a) v žádosti podle 25 uvede nepravdivé údaje, b) neposkytne součinnost podle 14,

c) nenahlásí v souladu s 28 odst. 1 změny ve skutečnostech rozhodných pro přiznání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nebo d) na výzvu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku neosvědčí skutečnosti podle 28 odst. 1, věta první. (2) Společně posuzovaná osoba se dopustí přestupku tím, že: a) neposkytne pravdivé údaje o svých poměrech potřebných pro přiznání příspěvku na sociální bydlení, bude-li to po ní požadováno, b) neposkytne součinnost podle 14, nebo c) na výzvu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku neosvědčí skutečnosti podle 28 odst. 1, věta první. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení může: a) uložit pokutu od 2000 Kč do 100 000 Kč; pokutu lze při opakovaném neplnění povinností uložit i opakovaně, b) zastavit výplatu příspěvku na sociální bydlení, c) odejmout příspěvek na sociální bydlení, d) nepřiznat příspěvek na sociální bydlení, e) požadovat vrácení neoprávněně vyplacených příspěvků na sociální bydlení. HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

30 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se ve věcech příspěvku na sociální bydlení obdobně jako ve věcech státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře, 20 ) jde-li o: a) přechod nároku na příspěvek na sociální bydlení ( 55 a 56 zákona o státní sociální podpoře), b) výplatu příspěvku na sociální bydlení, jehož výše nedosahuje 100 Kč měsíčně ( 57 odst. 1 věta druhá a třetí zákona o státní sociální podpoře), c) způsob výplaty příspěvku a výplatu příspěvku na sociální bydlení do ciziny ( 58 odst. 3 a 60 zákona o státní sociální podpoře), d) povinnosti a odpovědnost příjemce příspěvku na sociální bydlení a společně posuzovaných osob ( 61 odst. 3 a 4 a 62 zákona o státní sociální podpoře), e) povinnosti státních orgánů a povinnosti a odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob ( 63 odst. 1 a 2 a 63a zákona o státní sociální podpoře), f) vedení informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, poskytování údajů Ministerstvu práce a sociálních věcí Ministerstvem vnitra, zachovávání mlčenlivosti, uložení údajů a poskytování údajů a informací ( 63 odst. 3 až 7 a 64 zákona o státní sociální podpoře), g) kontrolní činnost ( 65 zákona o státní sociální podpoře), h) předkládání písemných podání a listinných dokladů, ověřování skutečností z rozhodnutí příslušných orgánů nebo jiných dokladů, důkazní prostředky, podání a jiné úkony, vydávání rozhodnutí a písemného oznámení, podávání námitek a náklady řízení ( 68 odst. 6 a 7, 68a, 68b, 69, 70 a 72 zákona o státní sociální podpoře). 20 ) Zákon č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

(2) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. HLAVA VI ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ 31 (1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení 6 tohoto zákona. (2) Vláda vydá nařízení k provedení 10 odst. 1/ 10 odst. 4 tohoto zákona.. 32 Zrušují se: 1. zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2. zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č.

115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 367/2007 Sb.zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 449/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto: 1. V 2 písm. a) se slova 3. příspěvek na bydlení, zrušují. 2. V 6 písm. b) se slova a příspěvku na bydlení zrušují. 3. V 7 odst. 1 se část věty druhé za středníkem zrušuje. 4. V 7 se odstavec 6 zrušuje. Ostatní odstavce se přečíslují. 5. V 7 odst. 6 se slova, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu zrušují. 6. Nadpis hlavy třetí a 24 až 28 se včetně poznámek pod čarou č. 47a a 47b zrušují. 7. V 30b odst. 1 písm. c) se slova 7 odst. 11 a 12 nahrazují slovy 7 odst. 10 a 11. 8. V 31 odst. 1 se slova odst. 7 až 12 nahrazují slovy 6 až 11. 9. V 37 odst. 4 se slova 7 odst. 11 nahrazují slovy 7 odst. 10 a slova 7 odst. 12 se nahrazují slovy 7 odst. 11. 10. V 40b odst. 2 se slova 7 odst. 11 a 12 nahrazují slovy 7 odst. 10 a 11. 11. V 51 odst. 2 se slova a příspěvek na bydlení se přiznávají nahrazují slovy se přiznává, slova na tyto dávky se nahrazují slovy na tuto dávku, slova Dávky náležející

podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí se nahrazují slovy Dávka náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácí, slova nebo příspěvek na bydlení ve větě třetí se zrušují, slova jejich výplata se nahrazují slovy jeho výplata, slova a příspěvku na bydlení ve větě čtvrté se zrušují, slova a příspěvek na bydlení ve větě páté a šesté se zrušují, věta sedmá se zrušuje, slova a příspěvku na bydlení a a příspěvek na bydlení ve větě poslední zrušují, slova těchto dávek ve větě poslední se nahrazuje slovy této dávky a slova tyto dávky se nahrazují slovy tuto dávku. 12. V 59 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 13. V 68 odst. 1 se písm. g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako g) až i). 14. V 69 odst. 1 písm. e) se slova 7 odst. 7 nahrazují slovy 7 odst. 6. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 34 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V 2 odst. 2 se označení písmene a) zrušuje, v dosavadním písmenu a) se slova, nebo na konci textu nahrazují tečkou a písmeno b) se zrušuje. 2. V 4 odst. 1 se písmeno b) zrušuje Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 3. V 5 odst. 1 se slova a na doplatek na bydlení zrušují.

4. V 8 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 5. V 9 odst. 2 se slova považují odůvodněné náklady na bydlení ( 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob nahrazují slovy považuje částka ve výši 25% rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob vypočtená podle zvláštního zákona16a), kterou žadatel o příspěvek na sociální bydlení hradí ze svých prostředků. Poznámka pod čarou č. 16a) zní: 16a) 16 zákona č.... Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).. 16a) Zákon 6. Nadpis hlavy II a 33 až 35 včetně poznámek pod čarou č. 33, 33a a 34 se zrušují. 7. V 38 odst. 1 se slova a doplatek na bydlení zrušují. 8. V nadpise 39 se slova a doplatku na bydlení zrušují. V 39 se slova Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení nahrazují slovy Nedosahuje-li příspěvek na živobytí. 9. V 42 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako 3. 10. V 43 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako 2 až 5. 11. V 55 odst. 4 písm. d) se slova nebo doplatek na bydlení zrušují. 12. V 61 odst. 1 písm. a) se slova a doplatku na bydlení zrušují. 13. V 72 se odst. 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

14. V 79 odst. 1 se čárka za živobytí zrušuje, vkládá se slovo a a slova a doplatku na bydlení se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 35 V 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se za slova "o státní sociální podpoře vkládají slova o sociálním bydlení,. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů 36 V zákoně č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se čl. IV a čl. V zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 37 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,

zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č.305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. V 16 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: (4) Občan obce má právo požádat o zajištění ubytování, které obec zajišťuje podle zvláštního právního předpisu 8a). ----------------------------------------- 8a) 22 zákona č.... Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).. 2. V 35 odst. 2 se na konci textu doplňuje věta, která zní: Obec zajišťuje podle svých možností alespoň formou dočasného přístřeší ubytování osob v zaviněné nouzi podle zvláštního právního předpisu 8a).. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST 38 Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2011.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Bydlení patří mezi základní životní potřeby každého člověka, je to důležitá součást životní úrovně a celkové kvality života jedince. Většina populace je schopna si na své bydlení v místě, kde nalezla zdroj obživy, vybavení a standardu podle své vlastní vůle vydělat vlastními silami a investovat vlastní prostředky k jeho zajištění a udržování. Nicméně existuje i určité procento těch, kteří se dostanou ne vlastní vinou do nesnází a kteří nemají možnost si svoje bydlení zajistit pouze z vlastních prostředků. Bydlení je základní životní potřebou, ale zároveň mimořádně nákladnou záležitostí a jsou okamžiky, kdy přesahuje aktuální možnosti jednotlivců i rodin. Rizika, která mohou z neuspokojivé situace v oblasti bydlení vyplývat a která mohou negativně ovlivňovat např. fungování trhu práce, proces sociálního začleňování, nebo zdravotní stav populace jsou četná. Stát a obce proto musí vytvářet podmínky pro usnadnění přístupu k bydlení všem potřebným. Právo na přiměřenou životní úroveň, pod kterou se rozumí také bydlení, je součástí mnoha mezinárodních dokumentů, např. Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nebo Evropské sociální charty. V těchto a dalších dokumentech je obsaženo obecně formulované právo občanů na přiměřené bydlení, za jehož naplňování jsou vlády jednotlivých zemí odpovědné. Konkrétně tak zakotvuje například Evropská sociální charta ve svém článku 31, kde se stanoví, že k uplatnění práva na bydlení se smluvní strany zavazují přijímat opatření podporující dostupnost bydlení přiměřené úrovně, přecházející a omezující bezdomovectví s cílem jeho postupného odstranění. Stát není odpovědný za bydlení každého občana, neexistuje právní nárok na zajištění bytu. Listina základních práv a svobod nicméně ve svém čl. 26 odst. 2 stanoví, že Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. Listina základních práv a svobod tedy garantuje občanům, kteří se bez své viny

ocitnou v hmotné nouzi, právo na přiměřenou pomoc od státu. Úloha státu v oblasti bydlení rozhodně nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrž ve vytváření podmínek tak, aby si lidé buď sami, nebo s určitou finanční pomocí státu, mohli zajistit na svobodném trhu bydlení odpovídající bydlení. Pomoc od státu by měla být vykonávána na základě principu solidarity, kdy stát svými závazky pomůže občanům dočasně překlenout rozdíl mezi jejich možnostmi a prokazatelnými náklady, které potřebují na zajištění přiměřeného bydlení. Za tímto účelem se navrhuje zavést novou koncepci zajišťování sociálního bydlení státem, která bude spočívat v zavedení adresných příspěvků na sociální bydlení jako nové sociální dávky, která by měla osobám v nezaviněné nouzi pomoci překlenout dočasné finanční obtíže. Dále se navrhuje, v souladu s čl. 30 Listiny základních práv a svobod, způsob zajištění základních životních podmínek pro osoby, které jsou v hmotné nouzi, tzn. i ty osoby, které se v hmotné nouzi ocitly vlastní vinou. Tyto osoby budou moci požádat o bydlení obec, ve které mají trvalé bydliště, toto jim bude v rámci možnosti poskytované alespoň ve formě přístřeší. V současné době je situace v oblasti bydlení řešená zbytečně vysokými státními dotacemi do zcela neefektivních a korupčně zneužitelných projektů a opatřeními, které jsou v rozporu s mezinárodními dokumenty. Hrozí dokonce, že stát bude nucen přistoupit k odškodnění těch, kteří jsou současnou situací poškozeni. Od roku 1995 je možné u bytů postavených bez účasti veřejných prostředků a u bytů, u nichž se sjednává smlouva s novým nájemcem, stanovit svobodné smluvní nájemné. Výše tohoto nájemného závisí pouze na dohodě smluvních stran a nepodléhá jinému než tržnímu konkurenčnímu omezení danému rovnováhou mezi nabídkou a koupěschopnou poptávkou. To ovšem neplatilo a neplatí pro další skupinu bytů, kde je výše nájmu státem regulována. Část bytového fondu tedy podléhá tzv. tržnímu nájemnému, nájemci těchto bytů jsou bez ohledu na jejich sociální situaci nuceni hradit obvykle vyšší částky než ti, často I sociálně nadprůměrní, kteří získali privilegium bydlet v bytech s tzv. regulovaným nájemným. Navíc se na poli bytové politiky stále prosazuje potřeba státních dotací do výstavby bytů s deformovaným nižším nájemným, tzv. sociální byty. Výstavba a zajišťování dalšího provozu těchto bytů je lákavá pro poskytovatele zejména kvůli vysokým příjmům, ekonomické stabilitě opřené o nekončící státní subvence a vysokou obsazenost nových bytů, vzhledem k nekalé konkurenci nižších cen, pokud jsou tyto byty v dobrém stavu a v dobré lokalitě. Nicméně stát je v případě, že jsou tyto byty neobsazené či zdevastované, nucen platit ztráty. Obsazovaní takových bytů je přitom v rukou často jediného úředníka a bývá

kontrolováno pouze v okamžiku přidělení privilegia nájmu a umožňuje tak masově i levné bydlení bohatých nájemníků za cenu nedostupnosti finanční pomoci pro sociálně potřebné. Kvůli cenové výhodnosti jsou tyto byty obvykle hromadně stavěny v méně atraktivních lokalitách, nikoliv jen tam, kde je nejvíc sociálně potřebných, a jsou méně vybavené. V případě, že jsou v dobrém stavu i lokalitě, jsou obsazované často protekčními obyvateli (v Praze 1 z více než 50%) a jako jakékoliv zboží nabízené za nižší než tržní ceny je těchto bytů stálý nedostatek. Zájemci o ně musí stát ve frontě, přestože je jinak bytů na trhu dostatek, a to všech stupňů kvality. Budování cenově deformovaných tzv. sociálních bytů vede neodvratně k omezení výstavby nájemních bytů soukromým kapitálem, a proto je jejich výstavba zcela kontraproduktivní pokud není cílem této výstavby zajistit stigmatizaci a segregaci sociálně slabších. Zkušenosti vyspělých zemí Evropy ukazují, že k zajištění co nejširší dostupnosti kvalitního bydlení pro všechno obyvatelstvo je intervence státu do oblasti trhu s byty nepostradatelná. Jednotlivé zásahy však musí být pečlivě voleny a odůvodněny zejména z hlediska dosažení ekonomické výkonnosti, ale i z pohledu základních lidských práv a potřebné sociální spravedlnosti poskytující oprávněnou pomoc všem sociálně slabším či jinak znevýhodněným skupinám obyvatelstva. Stát již v minulosti přispíval na nájemné. Osoby, které si nemohly ze svých příjmů dovolit pořídit vlastní nemovitost, případně platit nájemné a náklady s ním spojené, mohly žádat stát o příspěvek na bydlení. Ten byl v minulosti již dvakrát zaveden jako samostatná dávka: jednak v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a pak také v zákoně č. 132/1997 Sb., zákon o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb. přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku je odvislé od příjmů rodiny počítané za kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, za splnění dalších, v zákoně uvedených podmínek. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, příp. srovnatelné náklady, včetně nákladů za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Příspěvek na nájemné podle zákona č. 132/1997 Sb. byl konstruován jako dočasná dávka, jehož účelem bylo zmírnit důsledky zvýšení nájemného od července 1997 nejdéle do konce