CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím magmatu 2. Usazené (sedimentární) vznik usazováním (sedimentací) úlomků hornin či schránek organismů především na mořském dně 3. Přeměněné (metamorfované) vznik přeměnou (metamorfózou) vyvřelých, usazených či dříve přeměněných hornin Na zemském povrchu převaţují usazené horniny, v zemské kůře vyvřelé horniny. Horniny se neustále mění v tzv. horninovém cyklu
Stavba zemského tělesa Cesta do středu Země Jednotlivé vrstvy = geosféry
Nejhlubší: vrt 12 km (Rusko) důl 3 km (j. Afrika)
Vnitřní geologické děje vyvolané vnitřní energií Země, vyznačují se teplem a pohybem hmot probíhají v dlouhých časových obdobích (s výjimkou sopečné činnosti a zemětřesení) projevují se vznikem vyvřelých a přeměněných hornin, pohyby litosférických desek,vznikem pohoří, zdvihem a poklesem pevniny atd. Pohyb litosférických desek Litosféra je rozdělená na pevninské a oceánské desky, které klouţou po plastické vrstvě zemského pláště. Hranice litosférických desek tvoří: hlubokomořské příkopy (Mariánský př.) středooceánské hřbety (Středoatlantský hř.) pásemná pohoří (Andy j.amerika, Himaláje, Alpy) Tyto oblasti jsou geologicky aktivní sopky, zemětřesení. Pevninská deska původně jedna = Pangea, v druhohorách rozpad na menší, ty se vzdalovaly dnešní kontinenty (důkazy??) Vyvřelé horniny a) hlubinné magma utuhne pod povrchem, pomaleji chladne, postupná krystalizace, velkozrnné aţ střednězrnné horniny ŢULA křemen, Českomoravská stavební a
(granit) ţivec, slída kvádrovitá odlučnost GABRO tmavé nerosty ţivce, augit vysočina (Mrákotín) Liberecko Českomoravská vysočina, Posázaví dekorační kámen, dlaţební kostky, štěrk silniční a dekorační kámen b) výlevné magma tuhne na povrchu, rychle chladne, rychle krystalizuje, jemnozrnné horniny ČEDIČ (bazalt) ZNĚLEC (fonolit) tmavé nerosty ţivce, augit sloupcovitá odlučnost šedý aţ nazelenalý, deskovitá odlučnost České středohoří, Doupovské hory, sopečná pohoří Milešovka, Bezděz stavební kámen výroba barevného skla, štěrk Přeměněné horniny S působením vnitřních geologických činitelů souvisí vznik přeměněných hornin (vysoký tlak a teplota)
Všechny přeměněné horniny jsou typické svou břidličnatostí (deskovitá odlučnost). V ČR se přeměněné horniny podílejí na stavbě všech horských masívů ( Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Název RULA SVOR FYLIT Sloţení a vlastnosti přeměnou ţuly a usazených hornin, přeměnou jílovitých a písčitých usazenin přeměnou jílovitých usazenin MRAMOR Přeměnou vápence, HCl Šumava, ČM vysočina, atd.) Vlastnosti usměrněná zrna ţivců tvoří prouţky zřetelné šupinky slídy (leskne se), často obsahuje granáty velmi jemný, šedozelený, hedvábný lesk, snadno se deskovitě štípe nejčastěji bílý, někdy s tmavými pruhy, popř. narůţovělý, reakce s HCl Význam stavební kámen, štěrk stavební kámen dříve výroba střešní krytiny Leští se dekorační kámen Usazené horniny
Zvětráváním (erozí), přenosem (denudací) a usazováním (sedimentací) vznikají USAZENÉ HORNINY. Jednotlivá zrna zvětralých hornin jsou postupně zpevňována TMELEM z jílů, uhličitanu vápenatého apod. Rozdělení podle vzniku: A) úlomkovité usazeniny z úlomků různých velikostí zrn a zpevnění ŠTĚRK- větší, zaoblená zrna, stmelením vzniká SLEPENEC (Drahanská vrchovina Luleč) PÍSEK drobná zrna, šupinky slíd, přirozený přírodní filtr, stmelením vzniká PÍSKOVEC ( pískovcové útvary Český ráj, Kokořínsko, Adršpašské skály atd.) JÍL nejjemnější částice, výroba cihel a keramiky, zpevněním JÍLOVCE SPRAŠE jemné horniny naváté větrem, základ půdy černozemě HLÍNY součástí půdy, nepřenášené větrem, obsah jílů B) organogenní usazeniny
vznikají na dně moří a oceánů usazováním vápenatých schránek a koster ţivočichů a z odumřelých těl rostlin VÁPENEC základ pro výrobu vápna a cementu V krajině se projevuje vznikem krasových útvarů Moravský kras (jeskyně, závrty, propadání, atd) hořlavé usazeniny (obsahuje uhlík-zdroj energie) RAŠELINA UHLÍ (vznik prouhelněním z rostlinných těl) v prvohorách černé uhlí (z plavuní, přesliček a kapradin) - ANTRACIT v třetihorách hnědé uhlí (z listnatých a jehličnatých stromů)-lignit ROPA, ZEMNÍ PLYN, ASFALT A ZEMNÍ VOSK (vznik z mikroorganismů a drobných ţivočichů) C) chemické usazeniny Vznik vylučováním a sráţením látek rozpuštěných ve vodě TRAVERTIN pórovitá hornina sloţením odpovídá vápenci, vyuţití jako obkladový a dekorační kámen
Sopečná činnost Sopka (vulkán) je projevem zemské energie, její činnost souvisí se vznikem a pohybem magmatu. Magma = roztavené horniny, stoupá vzhůru, po vylití na povrch = láva Stavba sopky Rozdělení sopek: Vyhaslé neaktivní
Činné aktivní (cca 700 na světě) stratovulkány(smíšené sopky výlevy lávy a výbuchy popela) Nejbliţší činné sopky Vesuv, Etna, Stromboli v Itálii, Island V ČR kdysi činné sopky (Milešovka České středohoří, Doupovské hory) Zemětřesení = krátkodobý, ale výrazný projev vnitřní energie Země. Vyrovnává napětí vzniklé nejčastěji pohybem litosférických desek. epicentrum Hypocentrum místo vzniku zemětřesení Epicentrum místo nad hypocentrem,
nejsilnější projevy zemětřesení SEISMOGRAF - přístroj na měření intenzity zemětřesení Intenzitu vyjadřuje nejčastěji Richterova stupnice (0-9) Česká republika je z hlediska zemětřesení klidnou oblastí. Pozorovaná zemětřesení v ČR nejčastěji v Podkrušnohoří, severní Morava, hronovský výběţek. Podmořská zemětřesení jsou často doprovázena příbojovou vlnou TSUNAMI. Největší zemětřesení za posledních 10 let: Japonsko 2011, Chile 2010, Indonésie 2004