STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

Transkript

1 STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů

2 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld. let Formování těles vnitřních planet trvalo cca 1 mld. let - diferenciace hmoty na jádro a plášť = kosmické stádium planet Začátek geologické historie Země před cca 4,6 mld.let

3 GEOSFÉRY KŮRA PLÁŠŤ JÁDRO HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA BIOSFÉRA TECHNOSFÉRA

4 SEISMICKÝ MODEL ZEMĚ

5 ZEMSKÁ KŮRA Hustota 2,7 2,9 g/cm 3 Chem. složení O 2 Si Al 83 % Fe,Mg, Ca, K, Na 15% Mocnost 5 90 km Horniny oceánské kůry : sedimenty bazické vyvřeliny Recyklace hornin Vyšší hustota, menší mocnost než

6 KONTINENTÁLNÍ KŮRA Sedimenty Metamorfity Vyvřeliny Nejrozšířenější minerál: Křemen, živec,slídy Plocha 29 (41) % Je oproti oceánské kůře relativně stabilní Zemská kůra je od pláště oddělena MOHO plochou

7 ZEMSKÝ PLÁŠŤ Svrchní plášť do hloubky cca 600 km Spodní plášť do hloubky cca 2900 km Chemické složení O 2 Mg Si 85 % Fe Al Ca Na K Horniny ultrabazické a eklogity Horninotvorné minerály olivín, pyroxen,granát

8 ZEMSKÉ JÁDRO Vnější jádro do hloubky cca km tekuté Vnitřní jádro do hloubky 6370 km pevné složené z Fe ( 87%), Ni, Co

9 Magnetické pole Země Chrání biosféru před kosmickým zářením Změny polarity M pole dokumentují minerály ferromagnetické Rekonstrukce pohybu kontinentů

10 TEPELNÉ ZDROJE ZEMĚ Vnitřní zdroje : zbytkové teplo Teplo uvolněné při krystalizaci magmatu Teplo uvolněné radioaktivním rozpadem Teplo uvolněné při exotermních reakcích Přenos tepla : konvekcí a kondukcí

11 GEOTERMICKÝ STUPEŇ Hloubka potřebná ke zvýšení teploty o 1 0 C Termální struktura planety Země umožňuje recyklaci hmoty mezi pláštěm a kůrou, a proto je motorem endogenních geologických pochodů

12 V JAKÉ HLOUBCE BUDOU MÍT HORNINY TEPLOTU C?

13 Vnější zdroje tepla Sluneční záření jeho využití je ovlivněno Albedem Skleníkovým efektem Je motorem exogenních pochodů (zvětrávání, eroze)

14 Albedo - energie odražená : energie absorbovaná povrchem

15 Skleníkový efekt

16 ASTENOSFÉRA Zóna snížených seismických rychlostí v hloubce km Zóna výrazného tepelného rozhraní Její plasticita umožňuje pohyb litosférických desek a jejich isostázi

17 LITOSFÉRICKÉ DESKY Jsou bloky zemské kůry a rigidní části svrchního pláště pohybující se po astenosféře, jejíž nižší viskozita umožňuje plastický tok hmoty v pevném stavu. Na zemském povrchu jsou vymezeny rozhraním : divergentním, konvergentním a transformním

18 Divergentní rozhraní = tahové zóny V oblastech středooceánských hřbetů s riftovou zónou

19 DIVERGENTNÍ ROZHRANÍ V intrakontinentálních riftových zónách

20 VZNIK RIFTOVÝCH ZÓN

21 VZNIK INTRAKONTINETÁLNÍHO RIFTU V AFRICE

22 KONVERGENTNÍ ROZHRANÍ = tlakové zóny Subdukce oceánské kůry (vulkanické ostrovní oblouky, přirůstání kontinentální kůry) Kolize kontinentálních desek

23 Kolize indické a asijské desky

24 GLOBÁLNÍ DESKOVÁ TEKTONIKA Existence diskontinuit v litosféře Existence astenosféry Relativní pohyb desek Neměnící se průměr Země

25 POHYB DESEK Relativní : geodetické měření Symetrie magnetických anomálií divergence Geologické struktury Shodné okraje kontinentů Paleontologické důkazy

26 Absolutní : - horké skvrny POHYB DESEK

27 VZNIK OCEÁNSKÉ KŮRY Je vázán na středooceánské hřbety, které se projevují : Vysokým tepelným gradientem Extenzním režimem Nižší hustotou Nižšími rychlostmi seismických vln = to umožňuje výstup magmatu z pláště v podobě diapírového tělesa

28 ZÁNIK OCEÁNSKÉ KŮRY Je v místě subdukčních zón, které se projevují : Silnou seismickou aktivitou Termální zonalitou Metamorfní aktivitou Magmatickou a vulkanickou aktivitou

29 MORFOLOGIE OCEÁNSKÉ KŮRY Středooceánské hřbety s riftovým údolím Abyssální plošiny Hlubokomořské příkopy Přechodné tvary: Kontinentální okraje u subdukce Kontinentální svah

30 MORFOLOGIE KONTINENTÁLNÍ KŮRY Nížinné oblasti a hornatiny : štíty, platformy Oblasti horských řetězců Pásemná pohoří obloukovitě zprohýbaný průběh s příkrovovou stavbou Morfologie vychází z geologické stavby jednotlivých oblastí,které se od sebe liší : strukturně, petrograficky, seismicky a gravimetricky

31 ŠTÍTY Budují stará jádra kontinentů žulovými horninami a metamorfity, které byly erozí vypreparovány Mocnost kůry je větší Hodnota tepelného toku nízká Aseismické oblasti

32 PLATFORMY Jsou rovněž stará konzolidovaná území přikrytá mocným nezvrásněným sedimentárním pokryvem, který dokládá, že oblast byla dříve tektonicky aktivní

33 PÁSEMNÁ POHOŘÍ Velká mocnost kontinentální kůry V příčném řezu je patrná deformační, litologická a metamorfní zonalita Intenzita seismické a vulkanické Intenzita seismické a vulkanické aktivity závisí na typu kolize