Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu - 1) nekovové C, S - 2) kovového charakteru metaloidy As, Sb, Bi - 3) kovové kovy Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd Původ nerostů prvků - kovy skupiny platiny, železo a diamant vyloučení z magmatu (v horninách s vyšším obsahem Mg čedič apod.) - Au křemenné zlatonosné žíly vyloučení z roztoku - Cu, Ag druhotné horniny vznikaly na rozhraní zvětralých a nezvětralých hornin docházelo ke styku s nezvětralou horninou (sulfidem) redukce ryzích kovů - tuha v puklinách rozkladem organických látek z usazených hornin jejich přeměnou - S ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu) Nekovy SÍRA - S tvar: většinou ve formě celistvých agregátů, krystaly kosočtverečné nebo jednoklonné (nad 90 C) barva: kalně žlutá, průsvitná až neprůhledná vryp: slabě žlutý až bílý lesk: diamantový nedokonalá lasturnatý, velmi křehká tvrdost: 2 hustota: 2,0 2,1 g/cm 3 hořlavá, při spalování vzniká SO 2 z něho kyselé deště ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu) ( činností anaerobních bakterií) výskyt: v sopečných oblastech, Polsko, Sicílie, USA, Mariánské a Františkovy lázně využití: hodně se těží výroba H 2 SO 4, černý střelný prach, pyrotechnika, insekticidy, fungicidy, vulkanizace kaučuku, v lékařství biogenní prvek v bílkovinách GRAFIT (TUHA) - C tvar: zrnité až šupinkovité agregáty, krystaly v šesterečné soustavě (mezimolekulové síly mezi vrstvami) barva: černá, černošedá, neprůhledný vryp: černý lesk: polokovový dokonalá, podle vrstev mřížky tvrdost: 1 hustota: 2,2 g/cm 3 vede elektrický proud (vyplývá z jeho struktury), žáruvzdorný, kyselinovzdorný přeměnou uhelných nalezišť za nízkého tlaku, z CaCO 3 výskyt: Rusko, Cejlon, Rakousko, Pošumaví (Českokrumlovsko), Staré město na Moravě využití: tužky, tavící kelímky, mazadlo, barva, elektrody, v atomových reaktorech - modulátor jeho přeměnou za vysokého tlaku a teploty se vyrábí diamant, výskyt na meteoritech 1
DIAMANT C tvar: krychlová soustava, osmistěny, 12- a 24- stěny, zrna barva: bezbarvý, někdy modrý, žlutý, černý, hnědý, zelený příměsi, průhledný až neprůhledný vryp: bílý lesk: diamantový dokonalá lasturnatý až úlomkovitý tvrdost: 10 nejtvrdší, křehký hustota: 3,5 g/cm 3 na rozdíl od grafitu nevodivý při vysokém tlaku, v hornině (hlubinné vyvřelině) s obsahem křemíku - kimberlitu výskyt: JAR, Rusko (Sibiř Jakutsk), Brazílie, u nás nalezeny 2 diamanty v Českém středohoří spolu s granáty využití: šperkařství, brusné materiály lékařství, průmysl briliant vybroušený diamant, ryzost se hodnotí počtem karátů Prvky kovového charakteru - metaloidy ARZEN - As tvar: miskovité agregáty, krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové barva: šedá lesk: tvrdost: 3-4 hustota: 5,7 g/cm 3 jedovatý, při tavení a kování česnekový zápach výskyt: Německo, Francie, Příbram, Jáchymov využití: v lékařství v kovových slitinách, k hubení hlodavců a hmyzu řada alchymistů a středověkých lékařů arsen používala, sami často umírali jeho otravou, Paracelsus léčil i syfilis, Napoleon ANTIMON - Sb tvar: vzácně krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové barva: stříbrobílá lesk: vysoký tvrdost: 3,5 hustota: 6,7 g/cm 3 výskyt: Příbram využití: záměna za stříbro BISMUT - Bi tvar: nejrůznější agregáty, vzácně klencová soustava barva: narůžověle stříbrobílá lesk: vysoký, kovový dokonalá tvrdost: 2,5 2
hustota: 9,8 g/cm 3 výskyt: Německo Krušné hory, Španělsko, Jáchymov využití: ve snadno tavitelných kovech (Woodův kov), v lékařství Kovy - vyskytují se jako plíšky, dráty, valouny - vázány na rudy (sulfidy) příslušných kovů Cu a chalkopyritem - ložiska již většinou vyčerpána MĚĎ - Cu tvar: většinou ve formě drátků a plíšků, krystaly v krychlové soustavě barva: růžová až žlutočervená vryp: červený lesk: kovový žádná hákovitý při přejíždění prstem zachytává za kůži tvrdost: 2,5 hustota: 8,9 g/cm 3 vede elektrický proud v místech redukce měděných rud chalkozín Cu 2 S a kuprit Cu 2 O významné rudy (také v náplavech, čedičových příkrovech, v brekciích) výskyt: Německo, Francie, Ural, Michigan největší agregát 400 tun (Hořejší jezero), Borovec u Štěpánova využití: elektrotechnika, střešní krytiny, topenářství, slitiny (bronz, mosaz), příměs šperkového stříbra většinou na povrchu zelená vrstva oxidy a Cu(HCO 3 ) 2, sloučeniny měďnaté jedovaté proti plísním kuprikol, v přírodě zvětrává na malachit a azurit STŘÍBRO - Ag tvar: drátkovité, plíškovité agregáty stromečky, vláskové stříbro, krystaly v krychlové soustavě barva: stříbrobílá, náběhové barvy žlutavé, hnědé, šedé, tenké plátky modře prosvítají vryp: stříbrošedý lesk: kovový tvrdost: 2 hustota: 10,58 g/cm 3 kujné a tažné, výborná tepelná a elektrická vodivost vůbec nejlepší podobnými principy jako měď výskyt: Kanada, Mexiko, Bolívie, Rusko, Francie, Kutná Hora, Jihlava, Havl. Brod, Jáchymov, Příbram využití: ve fotografii, elektronika, lékařství, chemické výroby, šperky, mincovnictví (13 16. stol), užitkové předměty v ryzím stříbře často příměs zlata, často je výskyt vázán na galenit, možnost zaměnění s ryzím antimonem stříbro je ale mnohem měkčí, na vzduchu díky přítomnosti H 2 S černá vzniká Ag 2 S odstraňuje se vyvařením v sodě ZLATO - Au tvar: agregáty podobné jako u stříbra plíšky, drátky, krystaly v soustavě krychlové barva: kovově žlutá čím žlutější, tím ryzejší, může být ovlivněna příměsi (až bělavá barva), na tenkém plíšku zeleně prosvítá vryp: žlutý, někdy stříbrný 3
lesk: kovový tvrdost: 2,5 hustota: 19,3 g/cm 3 výborná kujnost velmi tenký plíšek pozlacení, el. vodivost, velmi málo reaktivní, nereaguje s kyselinami pouze s lučavkou královskou (HNO 3 + HCl) ušlechtilý kov výskyt: - primární naleziště zlatonosné rudy (v oblasti křemenných žil) výlevné horniny doprovází ho pyrit, chalkopyrit, sfalerit, galenit - sekundární naleziště náplavy řek nuggety (valouny) Chille 153 kg, Austrálie 84, 69, 54 a 50 kg rýžování - JAR, Sibiř, USA Kalifornie, Aljaška Klondike zlaté horečky - Kremnica, B. Štiavnica, Rumunsko, Jílové u Prahy, Kašperské Hory využití: symbol moci (Tutanchamon -110 kg, Aztékové, Inkové), středověk alchymisté kámen mudrců, vytěženo 80 000 tun, celosvětové zásoby asi 75 000 tun (1/2 ve státním a soukromém vlastnictví), podklad světových měn, mincovnictví, lékařství zubní náhrady, šperky, ušlechtilé slitiny, elektronika nejčistší zlato 99,7 % ryzosti, v přírodě často směsi se stříbrem (při velkém množství stříbra se označuje jako elektrum), Fe, Cu, Bi,.., ryzí zlato v přírodě rozptýleno v pyritu a dalších rudách čistota zlata karáty, ryzí zlato 24 karátů, karát pochází z jednotky hmotnosti ze semen rohovníku 0,2 g, jednotka ryzosti 1/24 hmotnosti celkem 24 karátů (pokud má 14 karátů obsahuje 14 dílů zlata a 10 příměsí) ŽELEZO - Fe tvar: tvoří zrna, šupinky, kapky v horninách, krystaly krychlové barva: ocelově šedá - černá lesk: kovový hákovitý tvrdost: 4,5 hustota: 7,9 g/cm 3 paramagnetický výskyt: vzácně snadno oxiduje (reaguje se vzdušným kyslíkem), Německo, meteority s obsahem niklu, Grónsko využití: nejpoužívanější kov ocel, litina často obsahuje příměs niklu a dalších prvků PLATINA - Pt tvar: zrnka, šupinky, vzácně krystaly v krychlové soustavě barva: stříbřitě šedá až bílá lesk: kovový tvrdost: 4,5 hustota: 21,4 g/cm 3 kujná, nereaguje s O 2 s kyselinami pouze s lučavkou královskou, T tání = 2000 C výskyt: v doprovodu dalších kovů, v naplaveninách Kalifornie, Ural, Kanada využití: lékařství, katalyzátor, šperky, slitiny 4
RTUŤ - Hg tvar: za normální teploty kapalná, při teplotě 38,9 C šesterečné nebo klencové krystaly barva: stříbřitě bílá lesk: třpytivý kovový tvrdost: hustota: 13,5 g/cm 3 velmi jedovaté páry, nesmáčivá výskyt: jako kapičky na rumělce (cinabaritu), ve vulkanických oblastech Německo, Španělsko, Itálie, u nás Dědova Hora u Hořovic využití: teploměry, amalgámy (slitiny) v zubařství, nátěry lodí, ve středověku podobné využití jako arzen v alchymii a v lékařství - léčení Sulfidy - sloučeniny síry s kovem, odvozené od sulfanu (sirovodíku) - často kovového vzhledu - často jako zdroj kovů olovo, zinek, měď, stříbro, rtuť - většinou v magmatických horninách, část v meteoritech - rozdělujem na: - 1) kovové - a) stříbrného vzhledu - b) zlatého vzhledu - 2) nekovové 1) kovové stříbrného vzhledu GALENIT PbS leštěnec olověný tvar: celistvé, zrnité nebo vláknité agregáty, krychlové krystaly barva: olověně šedá stříbřitě bílá (namodralá) lesk: kovový dokonalá podle krychle lasturnatý tvrdost: 2,5 hustota: 7,58 g/cm 3 nápadně těžký krystalizací z roztoků, sublimací sopečných plynů (spolu s pyritem, sfaleritem, chalkopyritem) výskyt: Rusko, USA, Austrálie, Polsko, Rakousko, Příbram, Stříbro využití: nejdůležitější olověná ruda 87 % olova (z ní i stříbro asi polovina světové produkce), do akumulátorů, olověné desky proti radioaktivitě, kabely, munice, broky, do barev (olovnatá běloba), dříve byl v benzínu (super, speciál), olovnaté sklo broušené sloučeniny olovnaté jedovaté, v galenitu mnoho příměsí Ag, Cu, Zn, Fe ANTIMONIT Sb 2 S 3 sulfid antimonitý tvar: často jehlicovité krystaly, sloupcovité či paprsčité agregáty (též zrnité), soustava kosočtverečná barva: kovově šedá s modravým odstínem lesk: kovový dokonalá ve směru podélné osy krystalu tvrdost: 2 hustota: 4,6 g/cm 3 5
taje v plameni svíčky v žilách, spolu s dalšími minerály, často se zlatem výskyt: Bolívie, JAR, Čína, Boněnov u Mar. Lázní, Krásná Hora u Sedlčan, Příbram využití: antimonová ruda, ve starém Řecku příprava mastí a líčidel, alchymisté projímadlo a dávidlo (antimonové sklo), k čištění zlata, výroba slitin (liteřina Pb + Sb), barvivo do kaučuku, barvy, lékařství, pyrotechnika rozpoznání kápnout NaOH objeví se oranžová až žlutá skvrna po rozetření kapky zčervená největší krystal z Japonska 60 cm 2) kovové zlatého vzhledu PYRIT FeS 2 kyz železnatý disulfid železa tvar: časté krychlové krystalky, častý tvar dvanáctistěn pětiúhelníkový barva: zlatožlutá, mosazná (bledší než u chalkopyritu a sytější než u markazitu) někdy náběh do zelena, růžova, modra vryp: černý lesk: kovový není nerovný tvrdost: 6 hustota: 5,1 g/cm 3 rýhování na krychlových plochách ve vyvřelých horninách, v uhlí, krystalizace z roztoku (spolu s dalšími sulfidy), také v usazeninách s podílem organických zbytků výskyt: nejrozšířenější sulfid vůbec, Španělsko Rio Tinto, Itálie (Elba), Zlaté Hory v Jeseníkách, Příbram, Kutná Hora, oblast hnědouhelné pánve Chvaletice, Hromnice na Plzeňsku v břidlicích, využití: dříve k výrobě kys. sírové, důležitá ruda Cu, Co, Ni, Au, Ag, dokonalé krystaly ve šperkařství rozpadá se na hnědý limonit a sírany železa rozpustné ve vodě - ve stavebnictví se nesmí používat kameny s pyritem, Inkové z nich vyráběli zrcadla kámen Inků, při rozbíjení jiskří, někdy vznikající krystaly opisují terén mají úplně jiný, netypický tvar vápenec, křemen MARKAZIT FeS 2 kyz kopinatý tvar: sloupcovité krystaly, paprsčité až vláknité agregáty, soustava kosočtverečná (tvar ploché sekery, hroty kopí proto kyz kopinatý) barva: světložlutá s odstínem žluté, bledší než pyrit lesk: nedokonalá nerovný tvrdost: 6 hustota: 4,9 g/cm 3 při úderu jiskří, je cítit zápach síry, stejné složení jako pyrit, ale jiné fyz. vlastnosti za normálních teplot nestabilní rozpadá se na kys. sírovou a limonit i ve sbírkách ničí krabičky a skřínky, při 400 C se mění na pyrit z roztoků o nízkých teplotách při povrchu, je mnohem méně častý než pyrit výskyt: Německo Krušné hory, Mostecko hnědé uhlí, Krkonoše Velká a Malá Úpa využití: výroba H 2 SO 4, nepříjemný ve stavebnictví horší než pyrit, z něho v uhelných elektrárnách do vzduchu SO 2 CHALKOPYRIT CuFeS 2 tvar: klínovitý nebo kulovitý vzhled, soustava čtverečná barva: mosazně žlutý, někdy do zelena, sytější barva než u pyritu, náběhové barvy do fialova vryp: zelenošedý až černý lesk: kovový 6
není tvrdost: 4,5 hustota: 4,2 g/cm 3 jeden z nejčastějších rudných nerostů, krystalizace z horkých roztoků, v hlubinných vyvřelinách i v přeměněných horninách, spolu s dalšími sulfidy výskyt: Německo, Příbram, Krušné Hory využití: ruda mědi z něho vzniká malachit 3) nekovové SFALERIT ZnS BLEJNO ZINKOVÉ tvar: zrnité, někdy stébelnaté agregáty, celiství krychlová soustava, často dvojčatné srůsty barva: sfaleros = klamavý velké množství barev dáno příměsí železa vzácně čiré, žluté, zelené, červené, červenohnědé, až černý, světlé odrůdy jsou průsvitné s diamantovým leskem vryp: bílý, šedý, žlutý, hnědý lesk: diamantový, polokovový dokonalá podle dvanáctistěnu kosočtverečného velké množství štěpných ploch tvrdost: 3,5 hustota: +- 4,1 g/cm 3 při tření na porcelánové misce cítit po sirovodíku shnilá vejce velmi často s galenitem, stejně jako ostatní sulfidy výskyt: Mexiko, Peru, Turecko, Španělsko, Srbsko, Příbram, Kutná Hora využití: zinková ruda pozinkování železných plechů, galvanické články, proti škůdcům, lékařství často obsahuje řadu i vzácných příměsí Cd, Mn, In, Ga, Tl, Hg, Cu, Sn, Ag, Pb, Au velmi významné pro těžbu, až do 18. stol. Považován za olověnou rudu RUMĚLKA CINABARIT - HgS tvar: kusový, agregáty jemnozrnné až celistvé, krystaly vzácné (Čína) klencová soustava barva: červená, s fialovým nádechem, do hněda příměsi, krystaly jsou průsvitné vryp: červený šarlatový lesk: diamantový dokonalá tvrdost: 2,5 hustota: 8,2 g/cm 3 vysoká! - spolu s tvrdostí významné pro poznání v oblastech sečné činnosti ještě vzniká v teplotách klem 80 C výskyt: Rusko, Falc- Německo, Almadan ve Španělsku již 700 let př. n.l., Dědova Hora u Hořovic využití: nejvýznamnější (a téměř jediná) ruda rtuti Halogenidy HALIT NaCl sůl kamenná tvar: nejčastěji v krychlích krychlová soustava, agregáty zrnité, vláknité, krápníkovité, kusová barva: čirá, příměsi červené, šedé, hnědé, tmavě modré (z radioaktivního záření) vryp: bílý, bezbarvý lesk: skelný až perleťový dokonalá podle krychle lasturnatý tvrdost: 2 7
hustota: 2,17 g/cm 3 křehká, rozpustná ve vodě vysoušením moří (evapority), stepní sůl ze slaných jezer, sopečný sublimační produkt výskyt: Solná komora Rakousko (Hallstatt), Německo, USA, Čína, Rusko, Karpaty využití: jedlá sůl, průmysl NaOH, HCl, soda první nerost, který byl těžen, 2,5 g soli každý člověk každý den, v moři 27g na 1 litr, solné dómy, nasycený roztok 35,9 % soli SYLVÍN - KCl tvar: krychlová soustava, velké krystaly, agregáty zrnité, stébelnaté, kusové barva: bezbarvý šedý, žlutý, červený, průsvitné až průhledné vryp: bílý lesk: skelný dokonalá tvrdost: 2 hustota: 2 g/cm 3 rozp. ve vodě, hořkoslaná chuť, barví plamen fialově (draslík) rozlišovací znak od NaCl (žlutě) stejně jako halit, výskyt: stejně jako halit, Německo, Rusko, Texas, Kanada, Etna, Vesuv, Mrtvé moře (vzniká i dnes) využití: KOH, hnojiva FLUORIT KAZIVEC CaF 2 tvar: zrnité, celistvé, paprsčité agregáty, krystaly v soustavě krychlové barva: čirá, žlutá, zelená, fialová, růžová, modrá, průhledný, průsvitný vryp: bílý lesk: skelný dokonalá podle osmistěnu tvrdost: 4 hustota: 3,15 g/cm 3 intenzivně světélkuje v UV světle luminiscence, také při zahřátí na rudných žilách v puklinách (spolu s cínovými rudami), v horských pramenech (z roztoků) výskyt: Velká Británie, Německo, USA, Cínovec, Jáchymov, Harrachov, využití: v hutnictví snižuje teplotu tání kovů (kryolit Na 3 AlF 3 ), sklářství, výroba HF, krystaly využívány v optice čočky teleskopů, mikroskopů, laser podobné jsou baryt, apatit, ametyst Oxidy - sloučeniny prvků a vodíku - dělí se na: - led M 2 O - oxidy trojmocných prvků M 2 O 3 a) bezvodé krevel, korund, hematit b) vodnaté hnědel, bauxit - oxidy čtyřmocných prvků MO 2 a) bezvodé křemen, rutil, kasiterit (cínovec), uraninit (smolinec) b) vodnaté opál, - podvojné oxidy magnetit (FeFe 2 O 4 ), chromit (FeCr 2 O 4 ), ilmenit (FeTiO 3 ), spinel MgAl 2 O 4 ) - původ oxidů různý: magmatický; zvětrávání (pyrit limonit); organický SiO 2 rozsivky, mřížovci 8
1) LED tvar: šesterečná soustava barva: čirá lesk: tvrdost: hustota: 0,92 g/cm 3 při 0 C plastický výskyt: polární oblasti, velehory využití: 2) Bezvodé oxidy trojmocných kovů KREVEL HEMATIT Fe 2 O 3 tvar: závisí na teplotě vysoká - šesterečné a klencové krystaly, nízké - tabulovité - tvoří růžice železné růže, ledvinovité masy lebníky, celistvé, zrnité agregáty barva: hnědavá, červená až do fialova, šedá i černá strup vryp: červenohnědý strup znak, jak rozlišit od rumělky lesk: polokovový až nekovový žádná tvrdost: 5-6 hustota: 5,2 g/cm 3 po zahřátí magnetický, v kyselinách pomalu reaguje hlavně v usazeninách, velmi rozšířen, také z lávy, přeměnou magnetitu výskyt: Alpy pěkné krystaly, Elba zelená odrůda, Krušná Hora u Hudlic, Železný Brod, Mníšek pod Brdy využití: železná ruda 70 % železa 2. nejdůležitější (po ilmenitu), jako barvivo, využíváno již velmi dlouho velké množství odrůd svá jména, i různě zbarvené díky Ti 2 O 3, způsobuje zbarvení půd do červena KORUND Al 2 O 3 tvar: sloupcovité klencové krystaly, kusově, zrnité agregáty (zrnité s různ. příměsi smirek) barva: bezbarvý leukosafír, modrý safír (s titanem TiO 2 - rutil), červený rubín (s chrómem), fialový, oranžový atd. vryp: většinou bílý, někdy barevný lesk: skelný až diamantový, průhledný, průsvitný žádná lasturnatý - nerovný tvrdost: 9 ale křehký hustota: 4 g/cm 3 v metamorfovaných horninách, na náplavech výskyt: Cejlon, Zadní Indie krásné krystaly, Pokojovice u Třebíče, Jizerská louka u Kouřimova náplavy safírového potoka využití: šperkařství svatováclavská koruna (největší 250 karátů), brusné materiály brousek na kosu, nože drahokamy 9
3) vodnaté oxidy trojmocných kovů HNĚDEL LIMONIT FeO 3 * x H 2 O (často směs minerálů) tvar: amorfní, může mít tvar jiného krystalu, který vznikal spolu s ním, celistvý, kusový, ledvinitý barva: rezavě hnědá vryp: hnědožlutý lesk: není tvrdost: 4 záleží na množství vody hustota: 2,7 4,3 g/cm 3 dle obsahu vody zvětráváním krevelu, pyritu, markazitu, přírodních ložisek železa přírodní rez výskyt: Rusko, Kuba, Příbramsko využití: obsahuje jen málo železa těží se na rudu pouze, je-li ho hodně barví do rezava půdy a horniny BAUXIT směs hydratovaných oxidů hliníku s příměsí oxidu železitého Al 2 O 3 * xh 2 O - nepřesné tvar: celiství až zrnitý barva: bílá až žlutohnědá až do ruda lesk: tvrdost: neuvádí se hustota: 2,3 3,5 g/cm 3 podobný limonitu, nižší hustota, rozlišení chemicky zvětráváním minerálů s hliníkem, v tropech laterální půdy, v krasech výskyt: Maďarsko, bývalá Jugoslávie, málo Rychnov nad Kněžnou využití: ruda hliníku v podstatě jediná jméno po nalezišti ve Francii Baux u Arles 4) bezvodé oxidy čtyřmocných prvků KŘEMEN SiO 2 tvar: klencové a šesterečné krystaly šestiboký hranol s klencem nahoře a dole, kusový, často srůsty dvou krystalů dvojčata nepravidelný srůst barva: čirý a mnoho barev - odrůdy lesk: skelný, neštěpný nerovný, lasturnatý tvrdost: 7 hustota: 2,65 g/cm 3 geologický teploměr 573 β křemen 870 tridymit 1470 crystobalit, kyselý, chemická odolnost - HF ve všech typech hornin, hojný, časté křemenné žíly výskyt: všude obecný křemen, písek, hojný v horninách využití: sklářství, v elektrotechnice, polodrahokamy šperkařství, měsíční kameny, křišťál (z řeckého krystallos = led zkamenělý led), 40 tun Brazílie, velké i Švýcarsko, drúzy záhněda kouřová barva), při radioaktivním ozáření, ještě tmavší až černý je morion ametyst příměs železa fialový, symbol štěstí a zdrženlivosti, chrání před opilostí, - významný pro církev biskupové a kardinálové v prstenech citrín žlutý, vypálením ametystu, záhnědy, Španělsko, vydávány nesprávně za topazy prasolit světle zelený, 10
růženín růžový, znám krátce železitý křemen červenohnědý oxidy železa mléčný křemen mléčně zakalen modrý křemen zbarven rutilem nebo amfibolem avanturín červený, hnědý, zelený kovový lesk (fuchsit, hematit) sokolí oko, tygří oko prokřemeněnné krokydolity (křemičitany - azbestové) vláknitá struktura azbestu láme světlo, žíhaná struktura efekt očí JAR, Barma, Austrálie Chalcedon jeví se jako amorfní, celiství, ale je z mikroskopických krystalků, vzniká za nízkých teplot (do 120 c) blízko povrchu řadu odrůd: Pruhovaný chalcedon achát šedý a bílý, ale také barevný černý, hnědý, červený, žlutý, barveny i uměle (už ve starém Římě) onyx = černobíle pruhovaný achát, karneol červený, sardit hnědý, chryzopras zelený, jaspis různobarevný, pazourek šedé shluky v přírodní křídě, mandlovec hornina s acháty URANINIT SMOLINEC UO 2 tvar: vzácně krystaly krychlové, agregáty ztuhlá smůla barva: černá lesk: tvrdost: 4 6 hustota: 10,6 g/cm 3 klesá se stářím radioaktivita postupný rozpad výskyt: Největší ložisko Kanada jezero Ontario, Příbramsko, Jáchymov využití: surovina pro výrobu Uranu a Radia, transuranů, palivo, jaderné zbraně vždy obsahuje olovo produkt radioaktivního rozpadu KASITERIT CÍNOVEC SnO 2 tvar: sloupcovité krystaly, často srůst dvojčata, stébelnaté, zrnité, kusové agregáty, valouny v náplavech, čtverečná soustava barva: hnědá (žlutá, šedá, červená, výjimečně bezbarvé) vryp: světle až tmavě hnědý, zřídka bílý lesk: není tvrdost: 6,5 hustota: 6,9 často s příměsí Fe a Mn spolu se žulou, krystalizuje z plynů z magmatu výskyt: nejvíce (80 % světové těžby) Yuman Čína, Bolívie, Británie, Bretaň, Cínovec (Krušné Hory) využití: ruda cínu, pájení, pocínování plechů nízká teplota tání, cínoví vojáčci 5) vodnaté oxidy čtyřmocných prvků OPÁL SiO 2 x nh 2 O tvar: amorfní, ledvinité, hroznovité útvary barva: bezbarvý, mléčný, žlutavý, oranžový, zelený lesk: opalizuje ve všech duhových barvách tvrdost: 5,5 6,5 - dáno množstvím vody hustota: 2,1 2,2 g/cm 3 11
při rozkladu křemičitanů výskyt: v trhlinách, tvoří krusty, využití: odrůdy drahý opál (Mexiko, Austrálie), Ohnivý opál ohnivě červený (Mexiko), Obecný opál většinou neprůhledný, bez barev, Opál dřevitý dřevo zkamenělé prosycením opálovou hmotou PSILOMELAN SMĚS VODNATÝCH OXIDŮ MANGANU tvar: lebníkovitý barva: černá až tmavohnědá, modročerná, lesk: polokovový až matný tvrdost: 5 hustota: 4,6 g/cm 3 vyplňuje mikroskopické dutiny v horninách podobný mechu výskyt: v okolí manganových rud - Chvaletice využití: 6) podvojné oxidy MAGNETIT Fe 3 O 4 FeFe 2 O 4 tvar: krychlová, zrnité až celistvé agregáty barva: černá, neprůhledný vryp: černý lesk: kovový podle osmistěnu lasturnatý (nerovný) tvrdost: 6 hustota: 5,2 g/cm 3 silně magnetický z magmatu nejčastěji v čedičích, krystalizuje za vyšších teplot jako první, vzácněji také přeměnou a usazením výskyt: USA, Kanada, Rusko (Magnitogorsk), Švédsko (Kiruna), Krušné hory (Měděnec), Vlastějovice u Ledče nad Sázavou v přeměněných horninách - skarnech využití: nejvydatnější železná ruda 72,4 % Fe, Říp tvořen čedičem v něm magnetit působí na magnetickou střelku, velké množství v čedičích na dně oceánů, ještě před tuhnutím se krystalky magnetitu orientují podle magnetických pólů Země podle toho se dá zjistit, kde hornina tuhla důkaz posunu zemských desek CHROMIT FeCr 2 O 4 tvar: krychlová, krystaly vzácně, zrnitý, často vtroušený v horninách, větší shluky a prorostlice se světlejšími minerály dodávají vzhled leopardí kůže barva: černá vryp: žlutohnědý lesk: není rovný tvrdost: 5,5 hustota: 4,6 g/cm 3 podobný magnetitu, není magnetický (pouze slabě) 12
z magmatu, v hlubinných vyvřelinách - perioditech výskyt: Zimbabwe, Norsko, Nový Zéland, Turecko, Srbsko využití: ruda chrómu (jediná významná), chrom pochromování, legování oceli, odolná proti rzi Uhličitany - soli H 2 CO 3 - v přírodě vznikají reakcí nerostů s CO 2 rozpuštěným ve vodě - na vzduchu z činnosti povrchové vody - v hlubinách uhličité minerální vody KALCIT CaCO 3 tvar: šesterečná a klencová + jejich kombinace mnoho tvarů, lupenité, zrnité agregáty barva: bezbarvá, bílá, různá zabarvení - příměsi lesk: perleťový, matný až skelný dokonalá, podle klence, křehký tvrdost: 3 hustota: 2,7 g/cm 3 dvojlom světla, skrz vidíme např. písmo dvojitě, kyseliny ho rozkládají za unikání CO 2 šumí velmi hojný, srážením z roztoku mořské vody + činnost organizmů (korály, dírkonožci, houby, korýši), často jedinou složkou hornin vápenec, mramor (překrystalovaný za vyšších teplot + příměsi), často tvoří drúzy a geody výskyt: pohoří Alpy, Jura, křídové útesy (křída dírkonožci)) Anglie Dover, Rujána, Příbramsko, Český a Moravský kras, krasové oblasti využití: stavebnictví (vápno, malta, obklady fasád), sochařství, chemický průmysl, polarizační hranoly (islandský čistý vápenec vzácný), hutnictví do vysokých pecí struska, krasové jevy částečně rozpustný ve vodě: CaCO3 + H2O + CO2 -------- Ca(HCO3)2 - na jiném místě zase se usadí vznik krasových jeskyní a krápníků stalaktity, stalagmity, stalagnáty - způsobuje tvrdost vody vodní kámen - travertin vápenec vzniklý činností rostlin a živočichů pokrytí krustou stromatolity doklad evoluce, různobarevné, obklady ARAGONIT CaCO 3 tvar: kosočtverečná soustava, polymorfie, srostlice, paprsčité agregáty barva: bezbarvý, bílý, různé barvy podle příměs lesk: skelný neznatelná tvrdost: 3,5 hustota: 2,92 g/cm 3 méně stabilní, proto se vyskytuje méně, mění se na kalcit vysrážení z roztoků (vřídel) výskyt: využití: dekorace, broušení, desky stolů, přívěsky, brože odrůdy hrachovec ve formě zrníček, vřídelní kámen vrstevnaté krystaly (Goethe ho označoval za drahokam), železný květ keříčkovité agregáty, onyx na trhu, drahý MAGNEZIT MgCO 3 tvar: krystaly vzácně klencové, zrnité, stébelnaté, celistvé agregáty barva: bezbarvý, bílý až nahnědlý, hnědý až černý příměs FeCO 3 lesk: skelný, matný 13
dokonalá podle klence lasturnatý tvrdost: 3,5 hustota: 3,1 g/cm 3 šumí v kyselině, světélkuje modrobíle v UV záření 1) reakcí vápenců s roztoky bohatými na hořčík 2) zvětráváním hadců horniny bohaté na Mg a další způsoby výskyt: Norsko, Řecko, Polsko, východní Alpy, Křemže, Mor. Budějovice, Č-M vrchovina využití: výroba žáruvzdorných materiálů, keramický průmysl, zdroj hořčíku, stavebnictví heraklit, v papírenství a sklářství plete se s vápencem, není ho třeba poznat DOLOMIT CaMg(CO 3 ) 2 CaCO 3.MgCO 3 podvojný uhličitan tvar: soustava klencová, jemnozrné až hrubozrnné agregáty barva: bezbarvý, bílý až do růžova a žluta podobně jako předchozí vryp: bílý lesk: perleťový, dokonalá lasturnatý tvrdost: 3,5 hustota: 2,85 g/cm 3 v kyselinách šumí jen velmi málo tím rozpoznat, světélkuje v UV záření nahrazením vápence výskyt: tvoří stejnojmennou horninu Dolomity, Západní Karpaty, Slovenské rudohoří, Příbram, Jáchymov využití: vyzdívání tavících pecí, hnojivo, zdroj hořčíku, dlažební kostky barevné růž, modré odolnější, tvrdší, tvoří tzv. bradla kopec denudace ne dolomit čumí z kopce OCELEK SIDERIT FeCO 3 tvar: soustava klencová, zrnité, celistvé agregáty, hroznovité agregáty barva: hnědá, žlutavá, šedá, hnědozelená, hnědočerná vryp: bílý, nažloutlý lesk: skelný, průsvitný dokonalá nerovný, lasturnatý tvrdost: 4 hustota: 3,8 g/cm 3 šumí po kápnutí horké kyseliny, zvětráváním se mění na limonit, obsahuje dost manganu vždy za nepřítomnosti kyslíku, krystalizací z roztoku, rudné žíly, z mořské vody výskyt: Kanada, Portugalsko, Německo, Rakousko, Příbram, Beskydy, uhelné pánve - Kladno využití: železná ruda AZURIT 2CuCO 3. Cu(OH) 2 tvar: jednoklonná soustava, kusové agregáty, barva: azurově modrá, časem zezelená přeměna na malachit vryp: modrý lesk: skelný, krystaly průsvitné až průhledné dokonalá tvrdost: 3,5 hustota: 3,8 g/cm 3 nestálý přeměna na malachit, svým výskytem doprovází měděné rudy 14
druhotný minerál vzniká působením povrchové vody nebo prosakující vody s obsahem kyslíku výskyt: Namibie krásné krystaly, Maroko, Německo, využití: šperkařství, modré barvivé - zezelená MALACHIT CuCO 3.Cu(OH) 2 tvar: jednoklonná soustava, nejrůznější agregáty trsovité, paprsčité barva: zelená, modrozelená vryp: zelený lesk: skelný, hedvábný dobrá tvrdost: 3,5 hustota: 4 g/cm 3 druhotný minerál přeměna minerálů s mědí, tvoří zelený povlak výskyt: Austrálie, Německo, USA, Příbram, Jáchymov, Český Brod, Podkrkonoší využití: šperky, ozdobné předměty, dříve proti nemocem dávidlo, líčidlo, při kolikách výskyt spolu s azuritem, ukazatelé ložisek rud mědi - soli kyseliny sírové - většinou měkké, světlé s nízkou hustotou Sírany SÁDROVEC CaSO 4. 2H 2 O tvar: jednoklonná, kryst. tabulkovité, sloupcovité až jehličkovité, časté srůsty dvojčata vlaštovčí ocas, celistvé agregáty, hrubě deskovité mariánské sklo, pestrý vzhled barva: bezbarvý až šedý, náběhové barvy (oranžové, žluté) vryp: bílý až šedavý lesk: perleťový, skelný, hedvábný; průsvitný až průhledný (mariánské sklo) dokonalá tříšťnatý tvrdost: 1,5 2 lze rýpat nehtem hustota: 2,3 g/cm 3 vypařování slané vody, srážením z roztoku, při zvětrávání pyritu se uvolňuje kyselina sírová ta působí na vápenec, výskyt: Německo, Francie. Itálie využití: stavebnictví sádra, papírenství, farmacie, lékařství, hnojiva v oblastech bohatých sádrovcem krasové jevy, alabastr průsvitný, celistvý zrnitý, selenit vláknitý s hedvábným leskem, mariánské sklo deskovitý průhledný, pouštní růže růžicovité agregáty, sádrovcové sedmikrásky - paprsčité ANHYDRIT CaSO 4 tvar: kosočtverečná, zrnité agregáty barva: čirá, různá zbarvení do modra, červena lesk: skelný tvrdost: 3,5 hustota: 3 g/cm 3 výskyt: na ložiskách soli a sádrovce, Německo, Polsko, Krušné Hory 15
využití: výroba síranu amonného, ozdobný kámen, výroba kyseliny sírové pohlcuje vodu sádrovec hadí alabastr CHALKANTIT MODRÁ SKALICE CuSO 4. 5H 2 O tvar: vzácně krystaly trojklonná- uměle, ledvinité agregáty, výkvěty barva: modrá vryp: bezbarvý lesk: skelný, průhledný až průsvitný nedokonalá lasturnatý tvrdost: 2,5 hustota: 2,3 g/cm 3 dobře rozpustný ve vodě, při napití nevolnost, odporná chuť, jedovatý sekundární minerál přeměnou na ložiskách mědi výskyt: Německo, Španělsko, Slovensko, Chile využití: v důlních chodbách vytváří krápníky BARYT TĚŽIVEC BaSO 4 tvar: kosočtverečná tabulkovité, sloupcovité krystaly; lupenité, stébelnaté agregáty, pestrý vzhled barva: bezbarvý, bílý, šedý, modrý, hnědý, žlutý vryp: bílý lesk: skelný, perleťový, matný dobrá lasturnatý, tříštivý tvrdost: 3 3,5 hustota: 4,7 g/cm 3 nápadně těžký - těživec krystalizací z roztoku, usazováním výskyt: Polsko, Německo, USA, Karlovarsko, Teplicko radiobaryt slabě radioaktivní, Dědova Hora, Krušná Hora u Berouna využití: plnivo křídového papíru, při těžbě ropy zatížením vrtných kalů se zamezuje ztrátám ropy a zem. plynu, složka těžkého betonu, plnivo v gramofonových deskách, desky proti rentgenovému záření, kontrastní látka barytová kaše, stavba reaktorů, barevné sklo, bílé barvivo nejrozšířenější minerál baria Fosforečnany - fosfáty, soli kyseliny H 3 PO 4 a kovů - vznikají oxidací sulfidů, často měkké, křehké, barvité, dobře krystalizují APATIT Ca 5 (PO 4 ) 3 (F,Cl,OH) tvar: šesterečné sloupcovité krystaly, drúzy jehličkovité až sloupcovité až několik kg barva: čirá, bílá, zelená, modrá, fialová, hnědá vryp: bílý lesk: skelný, mastný na různých plochách, průsvitný až průhledný špatná lasturnatý až nerovný tvrdost: 5 hustota: 3 g/cm 3 náhrady Ca, různý poměr F a Cl různé odrůdy z magmatu, v pegmatitech velké krystaly, při přeměnách, na rudných žilách výskyt: Cínovec, Krupka, Horní Slavkov, Norsko, Kanada, Rusko - Kola využití: zdroj fosforu, přírodní hnojivo, v chemickém průmyslu přikládal se při kousnutí hadem, apatao podvádím 16