Nov ãesk rekord: Znak obce sloïen ze 161 lidí!

ZPRAVODAJ PRO OBEC HÁJ U DUCHCOVA A DOMASLAVICE 8. ROâNÍK II. âtvrtletí 2012 V TISK PRO OBâANY OBCE ZDARMA Nov ãesk rekord: Znak obce sloïen ze 161 lidí! V sobotu 2. ãervence 2012 padl v rámci 2. Hájsk ch slavností nov ãesk rekord. Hrobské Divadlo v Pytli pod vedením principála Petra Stolafie, jako krále Kokra I., zorganizovalo pokus o rekord Îiv znak obce sestaven z lidí. Znak obce Háj u Duchcova byl vytvofien na pûdorysu 9 x 11,3 metru a sestaven ze 161 lidí obleãen ch v barevn ch triãkách odpovídajících barvám znaku. Pod dohledem sãítacího komisafie Roberta Zauera byl vytvofien nov ãesk rekord, kter byl zaznamenán do databanky rekordû Agentury Dobr den a âeské knihy rekordû. Máme za sebou mûsíc lásky a hupneme rovn ma nohama do léta! âas dovolen ch, ãas prázdnin. Pfiejeme vám, aby se v e vydafiilo. A kdyï to nûkde zaskfiípe - nevû te hlavu. Pamatujte, v e patné je pro nûco dobré. Nenechte se otrávit. Zkuste se na vûc podívat z druhé strany. Napfiíklad poãasí. Ani se nedá objednat ani ovlivnit ani koupit a vyvekslovat. Jak to pfiijde, tak to musíme brát. TakÏe kdyï vám pûlka t dne propr í - hledejte na tom ta pozitiva (stejnû nemáte co dûlat, kdyï pr í a nemûïete na pláï, tak mûïete hledat plusy). Tak tfieba: zahrádkáfii nemusejí zalévat zahradu, dfiít se s konvemi, nemají místo lánu fiedkviãek Saharu. LékafiÛm ubude práce s popálen mi zády bronzuchtiv ch pacientek. Hospody mají plno, protoïe v de ti je v hospodû nejlíp. AstmatikÛm se dobfie d chá, kardiakûm funguje motor naplno a plno tíhlí se potí o poznání ménû... Jste kyselí, protoïe nemáte na zahraniãní dovolenou? Ale prosím vás, vïdyè u nás tady je taky krásnû. MÛÏete courat po loukách, lesích, horách, to máte zadarmo. No a kdyï se v mo niãce pfieci jen nûjak dukát najde, tak nav tivte nûjakou tu kulturní památku (máme jich dobfie pfies 2000), a nebo si nûkam zajdûte alespoà na sice nezdravou, zato ale dobrou doãervena grilovanou klobásku. A alespoà vás nepotrefí zemûtfiesení, stávka leteck ch dopravcû nebo malárie. Máte poãasí, máte prachy, ale nemáte ãas si vybrat dovolenou? Ani vy nezoufejte. Práce pfiece lechtí a nicnedûlání si uïijete dost v dûchodu! tvou vás politici? Nebo protivná baba nûkde v supermarketu u pokladny? éf? Dûti? ManÏelka? Tch nû? Drbna sousedka nebo v ichni dohromady? Pak je ãas zajít do knihovny (pane knihovníku, doufám, Ïe dostanu pochvalu za reklamu!), pûjãit si pofiádnou ãeskou detektivku, zavfiít okna, dvefie, vypnout televizi, zachumlat se do u áku nebo rovnou do pelí ku a ponofiit se do pfiípadu kapitána Exnera,...tfieba mu pomûïete dfiív vypátrat ten poklad byzantského kupce. Chtûla jsem jen fiíct - koukejte na svût optimisticky. Dobrá nálada vám prodlouïí Ïivot. Zaãínejte kaïd den jako by byl poslední - uïívejte si ho. Podívejte se po ránu do zrcadla, usmûjte se na sebe (fiekla jsem usmûjte, ne u klíbnûte!) a jdûte na to. Konãíme slovy klasika - Léto budiï pochváleno! Za celou redakãní radu Vás zdraví a krásné léto pfieje Anna Streicherová VáÏení ãtenáfii, váïení obãané, léto léto plné plné pohody a sluníãka, pfiíjemnû strávenou dovolenou a dûtem prima prima prázdniny pfieje pfieje jménem zastupitelstva obce obce Háj Háj u Duchcova a Obecního úfiadu Háj Háj u Duchcova Karel Dra ner, starosta obce obce FOTO: ROBERT ZAUER

HISka - HÁJSKÁ INFORMAâNÍ SLUÎBA OBEC HÁJ U DUCHCOVA DùKUJE V EM SPONZORÒM 2. HÁJSK CH SLAVNOSTÍ! SPONZO I 2. HÁJSK CH SLAVNOSTÍ AUTOCENTRUM K+B - ANTIKOR TEPLICE S.R.O.- MARTIN B EâKA, BARVEX - EVA DVO ÁKOVÁ, PRODEJNA POTRAVIN - MICHAL DVO ÁK - JI Í FUJAN - JAN HAVELKA, HAVE 2000 S.R.O. - LUCIE JIRÁKOVÁ - LUBO LASÍK, KLEMPOSTAVBY S.R.O. - STANISLAV A RADEK KORNOVI - ÁRKA LIPâÁKOVÁ - TOMÁ LIPâÁK - ANTONÍN MEJTSK, MA TRADING S.R.O. - MARTA MORAVCOVÁ - MILO MORAVEC - MOSTECKÁ MONTÁÎNÍ S.R.O. - JOSEF MÜLLER, INSTALACE ZT S.R.O. - ALFRÉD PRÁ IL, HELVE S.R.O. - ZDE KA RUBÁ OVÁ, IMPULS S.R.O.- RESTAURACE SOKOLOVNA - TEFAN SEDLÁR - - JI Í SVÍTEK - JAN URBANCZYK - LENKA VENCLÁKOVÁ - BOHUMIL VLACH - JAROSLAV VLACH - ZDENùK ÎEJDLÍK, UNIPLAST DUX S.R.O. VZPOMÍNKOV PIETNÍ AKT K 70. V ROâÍ ÚMRTÍ JANA ZELENKY-HAJSKÉHO V sobotu 16. ãervna 2012 si Obec Háj u Duchcova pfiipomnûla Vzpomínkov m pietním aktem 70. v roãí úmrtí Jana Zelenky-Hajského. V dopoledních hodinách byla odhalena nová pamûtní deska z dílny oseckého keramika pana Miroslava Mráãka. Pietní akce pokraãovala prûvodem obcí, proslovy SokolÛ pfied hájskou Sokolovnou, koncertem Pûveckého sdruïení ãesk ch uãitelek pod taktovkou dirigenta Ivana Zelenky a udûlením ãestného obãanství Janu Zelenkovi-Hajskému In Memoriam, které pfievzali jeho synovci prof. Milan Zelenka a dirigent Ivan Zelenka. Celá akce byla zakonãena odborn m semináfiem, vûnovan m Ïivotní cestû Jana Zelenky-Hajského, kter pfiednesl pan Mgr. Karel Singer. Podrobnûji Vás o celé akci budeme informovat v pfií tím ãísle obecního zpravodaje, které bude vûnované Janu Zelenkovi-Hajskému. Pokud jste byli úãastni celé akce a mûïete redakci poskytnout Va e fotografie a pfiipomínky, zasílejte je prosím na emailovou adresu: podatelna@ouhaj.cz. Dûkujeme. 5+2 DNY T DENÍK NA HÁJSKÉ PO Tù ZDARMA! Na regionální tiskov trh vstoupil poãátkem kvûtna nov hráã - zdarma distribuované t deníky 5+2 dny spoleãnosti AGF Media. âtenáfii jej najdou na volnû pfiístupném místû ve vestibulu hájské po ty. Jedná se o regionální periodikum, které pfiiná í ãtenáfiûm hlavnû zprávy a zajímavé ãtení z okresu Teplice. Souãástí t deníku je i TV program. OBEC HÁJ U DUCHCOVA NA FACEBOOKU Od konce února má Obec Háj u Duchcova vlastní facebookové stránky a v souãasné dobû se tû í pfiízni více neï 60 pfiíznivcû. Pokud jste je je tû nevyzkou eli, na e adresa je: http://www.facebook.com/pages/obec-h%c3%a1j-u- Duchcova/258735544203063 OPRAVA CESTY V ULICI KE KAPLIâCE. V posledních ãervnov ch dnech byla ãást cesty ke kapliãce sv. Leonarda strïena, byl zde navezen a zarovnán nov obrus pro lep í sjízdnost komunikace. UKONâEN PROJEKT ZA HÁJ ZELENùJ Í. K 30. ãervnu 2012 bylo ukonãeno grantové fiízení Nadace âez s názvem Stromy 2011. ZeleÀ vysazovaná postupnû v prûbûhu minulého i leto ního roku na vefiejn ch prostranstvích je peãlivû o etfiována pracovníky obecní údrïby. REKONSTRUKCE VE EJNÉHO OSVùTLENÍ V OBCI. Podle platné smlouvy uzavfiené se spoleãností âez Energetické sluïby, s.r.o. byla dne 28. kvûtna 2012 zahájena rekonstrukce vefiejného osvûtlení v obci Háj u Duchcova. SBÍRKA NA EVANGELICK KOSTEL VZK Í ENÍ V HROBU STÁLE PROBÍHÁ Na poãátku leto ního roku byla vypsána vefiejná sbírka na jeho opravu, ukonãena by mûla b t k 30. 10. 2014. Jejím vyhla ovatelem je Mûsto Hrob a zpûsob jejího vybírání se koná pfies bankovní úãet 247909005/0300. Kontakt: Mûsto Hrob, U Radnice 234, 417 04 Hrob, info@mestohrob.cz, www.mestohrob.cz, telefon: 417 875 027. MùSTO OSEK VE SPOLUPRÁCI ââk DUCHCOV P IPRAVUJE NA SOBOTU 13. ÍJNA 2012 OD 16:00 HODIN TANEâNÍ ODPOLEDNE VE STROPNÍKU PRO B VALÉ OBYVATELE HRDLOVKY A OSADY POKROK. K tanci a poslechu zahraje hudební skupina DUO FORTE. Od 14:00 hodin je moïné na malém sálku prohlíïet ãi zakoupit kroniky a fotografie. Vstupné: 40 Kã. KRU NOHORSKÉ DIVADLO V TEPLICÍCH V âervenci OPùT HOSTÍ EVROPSKOU HUDEBNÍ AKADEMII. Tento projekt vznikl v roce 2007 s cílem pfiivádût mladé talentované operní pûvce a dirigenty z celého svûta, ktefií pod vedením zahraniãních a tuzemsk ch piãkov ch lektorû pfiipravují operní inscenace a koncerty. V leto ním roce akademie uvede operu Wolfganga Amadea Mozarta COSI FAN (Pokraãování na následující stranû) 2 / 2012 HÁJSK KOHOUT

(Dokonãení z pfiedchozí strany) TUTTE. Tato opera bude uvedena ve 4 termínech 25.7.; 26.7.; 29.7. a 30.7. vïdy od 19.00 hod. Na toto jedineãné pfiedstavení nabízí Kru nohorské divadlo v Teplicích pro zájemce zv hodnûné vstupné. Majitelé Senior pasu mají nárok na vstupné ve v i 75 % z ceny vstupenky, v em ostatním seniorûm od 60 let nabízíme slevu 50%. V pfiípadû zájmu o vstupenky pro vût í poãet osob, je moïné se telefonicky obrátit na paní Petru ustovou, tel.: 417 515 947, mobil: 734 346 255, referentku obchodu, DÛm kultury Teplice, Mírové Námûstí 2950, 415 80 Teplice; e-mail: uctarna2@dkteplice.cz, http://www.dkteplice.cz/. STANE SE KRU NOHO Í SOUâÁSTÍ UNESCO? Pfiedstavitelé Ústeckého kraje, Karlovarského kraje a hornick ch mûst Krupka, Jáchymov, BoÏí Dar, Horní Blatná, Abertamy a obce Mûdûnec podepsali v Jáchymovû spoleãné prohlá ení o spolupráci na pfiípravû nominace Hornické kulturní krajiny Kru nohofií k zápisu na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. O zápis budou usilovat spoleãnû se Saskem na nûmecké stranû Kru n ch hor. PRÒMYSLOVÉ DùDICTVÍ - ZP ÍSTUPNùNÉ PAMÁTKY Pfiipomenout bezprostfiednû ohroïené stavby a areály ãi upozornit na pfiíklady nového vyuïití bude moïné na podzim bûhem Industriálních stop. Akce Industriální stopy 2012 se bude konat v rámci t dne Dny evropského dûdictví (EHD) 15. záfií 2012. Ten den by mûlo b t pro vefiejnost otevfieno a zpfiístupnûno co nejvíce staveb a areálû spjat ch s minulostí techniky a prûmyslové ãinnosti ãlovûka. Pfiipojit se se svou iniciativou, napfiíklad otevfiením dvefií jinky nepfiístupného objektu, mûïete i vy. Staãí se pfiihlásit do programu DnÛ evropského dûdictví - bliï í podrobnosti naleznete na stránkách www.shscmsú/ehdúcz/. V ichni, ktefií se pfiihlásí a zpfiístupní stavby a areály spojené s památkami techniky a prûmyslového dûdictví, budou uvedeni v celostátním katalogu oti tûném v deníku MF DNES. TERMÍN PODZIMNÍCH KRAJSK CH A SENÁTNÍCH VOLEB. Voliãi rozhodnou o nov ch krajsk ch zastupitelstvech a tfietinû senátu v pátek 12. a v sobotu 13. fiíjna 2012. Po esti letech se bude do horní komory parlamentu âr volit také na Teplicku. Politické strany musí své kandidátky sestavit do 7. srpna 2012. P Í TÍ KOHOUT. Uzávûrka Hájského kohouta III/2012 bude v úter 4. záfií 2012. Va e pfiíspûvky a fotografie zasílejte na e-mailovou adresu: podatelna@ouhaj.cz. Na www.ouhaj.cz stahujte jednotlivá ãísla hájského kohouta od roku 2006. (ms) Polep íme se? Barevné kontejnery na tfiídûn odpad se staly bûïnou souãástí na ich mûst a obcí. Vût ina domácností se dnes hlásí k tomu, Ïe tfiídí odpad, pfiesto není tfiídûní a recyklace odpadu u nás dostaãující. Jak ho ale zdokonalit a tím zpomalit zaplàování skládek? Produkce KO v Ústeckém kraji mírnû klesá na rozdíl od republikového trendu. Problémem v ak je, Ïe vût ina zdej ího KO je uloïena na skládku, coï odporuje péãi o Ïivotní prostfiedí i stanoven m cílûm dle Plánu odpadového hospodáfiství Ústeckého kraje (POH ÚK). Jedním ze zpûsobû, jak sníïit mnoïství skládkovaného KO je zv ení jeho vyuïití, materiálového i energetického. KaÏd obãan Ústeckého kraje vyprodukuje za rok asi 500 kg komunálního odpadu. Z tohoto mnoïství je 25-32% (125-160kg) odpadu vyuïito vût inou materiálovû, energeticky je vyuïito zanedbatelné mnoïství, protoïe v kraji zatím neexistuje Ïádné zafiízení na energetické vyuïívání KO. Na podporu tfiídûní odpadu bylo v roce 2010 obãanûm Ústeckého kraje k dispozici více neï 15000 nádob na separovan sbûr, nádoby se nachází v témûfi kaïdé obci. Tfiídûné odpadu by mohla napomoci dal í instalace nádob na tfiídûn sbûr. V Ústeckém kraji v souãasné sobû pfiipadá na jeden kontejner 56 lidí, pfiitom v kraji Vysoãina je to pouh ch 33 lidí. MoÏnosti zlep ení jsou tedy znaãné. Nutnou souãástí opatfiení je i motivace a vzdûlávání obyvatel ke správnému tfiídûní KO, kaïd m rokem se díky tomu zvy uje v tûïnost tohoto sbûru. MnoÏství vyseparovaného sbûru ãinilo v roce 2010 40,33 kg na 1 obyvatele vãetnû kovû. Zbytek materiálovû vyuïitého odpadu (85-120kg) tvofií vût inou zeminy a biologicky rozloïitelné odpady. Dle údajû spoleãnosti EKOKOM, která udává pouze mnoïství obalov ch odpadû, tedy bez kovû, vytfiídil kaïd obyvatel Ústeckého kraje necel ch 32 kg odpadu. Ve srovnáním s ostatními kraji âr patfií obyvatelé Ústeckého kraje k nejhor ím. I pfies opatfiení vedoucí ke zlep ení tfiídûní KO se nepodafiilo podstatnû zv it jeho vyuïívání. Nejvíce jsou vyu- Ïívány zeminy a biologicky rozloïiteln odpad. Podle cíle POH ÚK mûlo b t vyuïito o 40.000 t KO více, neï tomu skuteãnû bylo, a tento trend by pak mûl i po roce 2010 samozfiejmû stoupat. MoÏností, jak zlep it vyuïívání KO, je málo. Jednou z nich je energetické vyuïití KO. V Liberci, v Praze a v Brnû se jiï touto cestou vydali. Stejnû jako v Evropû, tak i v âeské republice se ukazu- (Pokraãování na následující stranû) Graf 1: V tûïnost separovaného sbûru obalov ch odpadû v jednotliv ch krajích âr. - Zdroj dat: EKOKOM, www.jaktridit.cz, graf zpracovalo ECMaK HÁJSK KOHOUT 3 / 2012

(Dokonãení z pfiedchozí strany) je, Ïe energetické vyuïití komunálního odpadu, kter jiï nelze dále tfiídit, je bezesporu jednou z moïností jak zv it míru vyuïívání KO v kraji. Autor: Mgr. Renáta âervenková a Jana Krátká, Ekologické centrum Most a Kralupy Skládky odpadu zatûïují nás i budoucí generace UÏ jste nûkdy nav tívili skládku komunálního odpadu? Vût ina z nás se tûmto místûm vyh bá, podobnû jako tfieba úloïi ti vyhofielého jaderného paliva, je to pro nás jakési nutné civilizaãní zlo, vyvolávající navíc velmi nevábné pfiedstavy. Lidé se v ak od nepamûti potfiebovali zbavovat v eho nepotfiebného, co uï splnilo svûj úãel a se zpûsobem likvidace odpadu si nikdy pfiíli hlavu nelámali. Prostû ho nûkam odloïili. Doby vr ících se a zapáchajících hromad pod Staromûstkou radnicí, které kdysi zachránily Ïivot místodrïícím Slavatovi a Martinicovi, jsou v ak uï dávno pryã. S pováleãn m mohutn m rozvojem moderní spoleãnosti a s prudk m vzestupem Ïivotní úrovnû zaãal také boom budování fiízen ch skládek. V roce 2010 bylo v celé na í republice 179 fiízen ch skládek (ty v uvozovkách ãerné statistiky pochopitelnû nesledují). Z toho v Ústeckém kraji jich bylo 12, k leto nímu roku pfiibyly dvû dal í, evidováno je tedy uï 14 skládek. A jaké jsou celkové trendy? Podle statistik se dafií sniïovat mnoïství odpadu od právnick ch osob. Ty ãasto v zájmu minimalizace v robních nákladû své vlastní odpady úspû nû recyklují, nicménû celkové mnoïství uloïeného komunálního odpadu neustále narûstá. A to i pfies ve kerá zákonná opatfiení a osvûtové kampanû, které by mûly vést k efektivnûj ímu tfiídûní odpadu, vy ímu materiálovému vyuïití, kompostování bioodpadu a samotnému pfiedcházení vzniku odpadu. Skládky se rychle rozrûstají po celém svûtû, je tû rychleji se v ak s rostoucí populací plní a vzniká tak tlak na budování dal ích a dal ích skládek. S lokálním umístûním nov ch skládek jsou v ak ve státech respektujících ve kerá pravidla demokratické spoleãnosti spojeny mnohé problémy. VÏdyÈ kdo by chtûl mít v blízkosti svého domu haldu zapáchajících odpadû znehodnocujících nejen samotné místo skládky, ale i rozsáhlé okolí! Zvlá tû v prûmyslov ch regionech, jako jsou tfieba Severní âechy, jsou lidé velmi citliví na jak koliv zámûr potenciálního investora budovat nûco, co by mohlo naru it uï i tak velmi patn stav krajiny. âast mi hosty na tlejících odpadcích b vají také rychle se mnoïící hlodavci, dotûrní ptáci ztrácející pfiirozenou plachost ãi nejrûznûj í hmyz. Uvnitfi skládky dochází za nepfiístupu vzduchu k biologick m, chemick m a fyzikálním procesûm, jejichï v sledkem je potom skládkov plyn metan, jeden z viníkû globálních klimatick ch zmûn. Dal ím problémem, o jehoï existenci nemá ãasto laik ani tu ení, je (navzdory dûkladnû provádûné izolaci novû budovan ch skládek) takzvaná prûsaková v luhová voda a tím vznikající nebezpeãí kontaminace podzemních vod. Nejvût í nev hodou likvidace odpadû skládková- (Pokraãování na následující stranû) TAB. 1: POÎÁRY SKLÁDEK V ÚSTECKÉM KRAJI OD âervna 2010 Datum Lokalita skládky 17. ãervna 2010 Tu imice 18. fiíjna 2010 Vysoká Pec (Chomutovsko) 9. dubna 2011 Litvínov 16. dubna 2011 Litvínov 11. kvûtna 2011 Vysoká Pec (Chomutovsko) 19. kvûtna 2011 Vysoká Pec (Chomutovsko) 9. ãervna 2011 Most - Kopisty 16. ãervna 2011 Îatec Dle zpráv z internetov ch zpravodajství zpracovalo ECMaK 4 / 2012 HÁJSK KOHOUT

Graf: MnoÏství v ech a komunálních odpadû uloïen ch na skládky v letech 2002-2010 v Ústeckém kraji. Zdroj dat: Ústeck kraj 1, graf zpracovalo ECMaK (Dokonãení z pfiedchozí strany) ním je v ak skuteãnost, Ïe odpad leïí na skládce naprosto nevyuïit, aãkoliv témûfi vïdy obsahuje mnoho cenn ch surovin nebo by mohl b t vyuïit energeticky. Vznikající metan je, jak známo, vysoce hofilav plyn a v jimeãné nejsou tedy ani poïáry skládek (tab. 1 na stranû 4). I pfies v echna negativa skládkování v oblasti nakládání s odpady naprosto vítûzí, protoïe je variantou nejlevnûj í. Tento zpûsob hospodafiení v ak není dlouhodobû udrïiteln m. Je to jenom odsouvání Nerudovského problému Kam s ním do budoucna dal ím generacím. DokáÏí se s ním na i potomci navzdory souãasn m hospodáfisk m potíïím vypofiádat? Lze vûbec v konzumní dobû, kdy ve keré zboïí prodává obal, kter stejnû konãí v ko i ãi kontejneru zvrátit celosvûtov trend v mnoïství produkovaného odpadu? Skládkování je z celospoleãenského hlediska nakládání s odpadem tou nejhor í moïností. Víme opravdu v ichni dobfie jaké existují lep í moïnosti likvidace komunálního odpadu? Odpovûì je nasnadû a je velmi jednoduchá. V první fiadû odpady peãlivû tfiídit, v co nejvût í mífie recyklovat, znovu vyuïívat, kompostovat. Budování dal ích zafiízení materiálového ãi energetického vyuïití komunálního odpadu (napfi. spaloven) je o poznání draï í a ménû efektivní variantou. Je to v ak dal í moïnost, jak odlehãit skládkám. Autor: Mgr. Renáta âervenková, Jana Krátká, Ekologické centrum Most a Kralupy, VÚHU a.s. 1 Hodnotící zpráva o plnûní Plánu odpadového hospodáfiství Ústeckého kraje ze rok 2010 PoÏár skládky - Ilustraãní foto. HÁJSK KOHOUT 5 / 2012

Haló, tady Kulturní a sportovní komise starosty obce V jarních mûsících probûhlo est spoleãensk ch a kulturních akcí. Dobfie pfiipravenou akcí byl bfieznov ma karní ples. Ing. Zbynûk PrÛ a oslovil Docela velké divadlo z Litvínova, sehnal sponzory a spoustu cen. O zábavu se postaral Rumcajs s Mankou. A kde byl Cipísek? CipískÛ byl pln sál! Dûti se spolu s pohádkov mi postavami vyfiádily, zazpívaly a domû si odná ely plno sladkostí, cen a dojmû. Zkrátka, karneval jak má b t. Pûkné bylo i vystoupení M s country taneãkem. Trochu selhala technika, ale maminky sv m zpûvem dûti doprovodily. 30. bfiezna 2012 na Jarní kytiãce znûly trampské a country písniãky pod taktovkou Petra Loose. Dûdkové z Kentucky jsou sice vûkem dûdkové, ale duchem a vitalitou nepfiestali b t tûmi vûãnû mlad mi kluky, milující pfiírodu a kytaru. Na sále sokolovny se se lo plno milovníkû country z Háje a okolí. Tancovat a zpívat vydrïeli aï do pûlnoci. Bylo to pûkné, dûkujeme. Závûr dubna patfiil ãarodûjn m silám. Jak b vá zvykem, tak o pálení ãarodûjnic a stavûní máje se vïdy starají na i po- Ïárníci. Do celé akce byly zapojeny jak odrostlej í hasiãky, tak omladina. Úkoly po trase byly zajímavé, dobfie pfiipravené a v chovné, odpovídaly v em vûkov m skupinám. Chtûla bych jménem KSK podûkovat celému kolektivu Sboru dobrovoln ch hasiãû za dobrou práci: Jste bezva parta, která se stará o ãinnost a zábavu mládeïe. Jen tak dál! V den státního svátku 8. 5. 2012 poloïili zastupitelé obce a ãlenové KSK kytici k pomníku hájsk m obûtem II. svûtové války. Pálení ãarodûjnic. PoloÏení vûncû k pomníku hájsk m obûtem II. svûtové války. Dûtsk karneval. Dne 9. kvûtna 2012 probûhlo na obecním úfiadû vítání obãánkû. Do svazku obce bylo slavnostnû pfiijato sedm nov ch obãánkû. Pro vítaná miminka byl pfiipraven dárek v podobû poukázky na v bûr dûtského zboïí, nov pamûtní list, pro rodiãe kytiãka a blahopfiání od pana starosty. Je tû v echny ãeká vysazení svého stromu. Slavnostní shromáïdûní se ani tentokrát neobe lo bez vesel ch písniãek dûtí z na í M. I kdyï se o v lapu na Stropník pí e na jiném místû Ko- (Pokraãování na následující stranû) Jarní kytiãka. Zastávka na hradû R zmburku. 6 / 2012 HÁJSK KOHOUT

(Dokonãení z pfiedchozí strany) houta, dovolte mi, abych za KSK vyslovila podûkování v em úãastníkûm, ktefií se na trasu vydali pû mo nebo /ze zdravotních dûvodû/ minibusem. Obdivuhodné jsou v kony tûch odrostlej ích turistû, ktefií se nevzdali a obtíïnou trasu pfies Hrad Osek zvládli. Pfiesn poãet v ech zúãastnûn ch, vy- l ch na dominantní kopec na í obce, vãetnû miminek, byl 127. Na kótû Stropníku do lo k setkání zástupcû ãtyfi obcí a mûst - starosty obce Kreischa pana Franka Schöninga, místostarosty mûsta Oseka pana Ing. Jifiího Hlinky, ãlena rady mûsta Hrob pana Ing. Otakara Kuchafie a na eho pana starosty Karla Dra nera. A je tû jedno podûkování - patfií v em obãanûm za donesené dobroty a obãerstvení. KaÏd z pfiítomn ch si mohl vybrat podle své chuti: ovoce, chlebíãky, jednohubky, masové závitky, peãené vepfiové a kufiecí maso, sladkosti, zeleninu... V robky pfiinesli i ti, ktefií na podzim nebyli v Kreische. Opravdu Vám v em patfií velk DÍK! Akce, kdy se sejdou obãané nepovaïuji za zbyteãné. Úãast lidí na spoleãensk ch akcích vytváfií dobr pocit z vlastního pfiispûní do spoleãného a k obohacení vlastního Ïivota. DÛleÏitá je i v chova dal ích generací a zapojení dûtí do spoleãenského dûní. Pro na i malou obec jsou akce, kdy se obãané aktivnû zapojují do spoleãenského Ïivota o to v znamnûj í, Ïe zde nemáme kolu. Pokraãování v obnovû a tradicích pûsobí na vztah lidí ke svému bydli ti a obci. Vûfiím, Ïe i novû pfiistûhovaní se postupnû pfiidají k nám starousedlíkûm. VÏdyÈ Háj je domovem nás v ech! Za KSK starosty obce Mgr. A.Pfiibylová Foto: archiv KSK/Pfi. Pálení ãarodûjnic a stavûní Máje - 30. dubna 2012 Leto ní pálení ãarodûjnic v Háji bylo trochu v jiném stylu, neï bylo obvyklé. Místo nûkolika soutûïí na jednom místû se dobrovolní hasiãi z Háje, ktefií akci pofiádali - za podpory Kulturní a sportovní komise starosty obce Háj u Duchcova, rozhodli udûlat âarodûjnickou stezku po na í obci. V e tedy vypuklo v Horním Háji u památníku, kde dûti dostali ãarodûjnick prûkaz, s nímï stezku absolvovali. Na stezce je ãekala fiada zajímav ch soutûïí vãetnû zajímav ch cen. SoutûÏí bylo hned nûkolik a celá stezka vedla aï na sportovní hfii tû vedle hasiãské zbrojnice, kde na dûti ãekala dal í zábava a na rodiãe men í posezení. Po celé stezce byly opravdu vydafiené malé i velké ãarodûjnice, které dohlíïely na celou akci a kter m také patfií velké podûkování za namáhavou pfiípravu. Ke konci se také vyhla ovala nejhezãí maska mal ch i velk ch ãarodûjnic, pfiiãemï o zábavu opravdu nebyla nouze. Nesmûlo samozfiejmû chybût pálení ãarodûjnice, pfiiãemï na závûr do lo k opékání bufitû a ke stavûní Máje, kterou háj tí hasiãi bezproblémovû postavili. Celá akce, tak mûla velk úspûch a je potfieba podûkovat v em, ktefií se na ní podíleli: SDH Háj u Duchcova, Kulturní a sportovní komise starosty obce Háj u Duchcova a fiada dobrovolníkû. Jakub imek, KSK HÁJSK KOHOUT 7 / 2012

Dûtsk karneval - 31. bfiezna 2012 S koncem mûsíce bfiezna jste v hájské sokolovnû mohli potkat rûzná pohádková stvofiení, stra idla, ale i moderní akãní hrdiny ãi malá zvífiátka. V echna tato stvofiení se zúãastnila kaïdoroãního dûtského karnevalu, kter byl tentokrát pod taktovkou Docela Velkého Divadla z Litvínova. Jako kaïd rok, tak i letos se tu se lo velké mnoïství dûtí, které v bûrem sv ch kost mû ukázaly, jak bohatou mají fantazii. Potkat jste mohli moulinku, Kfiemílka a VochomÛrku, Kovboje i princezny... Tato akce by se nemohla konat bez nemalého pfiispûní sponzorû, za coï bychom jim chtûli vfiele podûkovat. Jmenovitû se jedná o tyto sponzory: Irena Pipi ková, Vlasta Kostnerová - rehabilitace, Jan Fulín - svítidla, Jan Havelka - HAVE, Jan Charvát - 3J, JTS stavby s.r.o., Pavel Kmoch - autocentrum Háj, Ale Kozel - zámeãnictví âíïkovice, Josef Mıller - INSTALACE ZT s.r.o., Michaela Sedlárová - farma Sedlár, Zdenûk Îejdlík - UNIPLAST - dux, Stanislav a Radek Kornové, Jan Urbanczyk. Za KSK Jakub imek a Zbynûk PrÛ a V LAP NA STROPNÍK - 26. kvûtna 2012 6. roãník v lapu na Stropník se tû il pfiízni témûfi stovky úãastníkû. Z partnerského mûsta Kreischa pfiijel pln autobus pfiátel, ktefií se k nám pfiipojili u pomníku Nelsonské katastrofy v Oseku, kde jsme si vyslechli fakta o tragické události z roku 1934 na dole Nelson. Pan starosta Karel Dra ner s paní místostarostkou Irenou Pipi kovou rozdali pí Èalky s kompasem, které v pfiípadû, Ïe se kdokoli z úãastníkû ztratí, poslouïí jako kouzelná pí Èalka na pfiivolání pomoci. Po spoleãném fotografování jsme vyrazili do Kru n ch hor. Pfiátelská atmosféra panovala po celou cestu. Na R zmburku jsme se dozvûdûli nûco o historii hradu i v nûmeckém pfiekladu a po dvou hodinách sviïné chûze (staãili jsme i hledat houby) dosáhli nejvy ího bodu Stropníku. K údivu nûkter ch úãastníkû se na vrcholu objevily i koãárky a maminky s miminky v náruãí. Na Stropníku pan starosta rozdal triãka nejrychlej ímu, nejstar ímu a nejmlad ímu úãastníku v lapu. Zde také probûhlo spoleãné fotografování a pak nejkrat í cestou do Háje. U úfiadu uï se grilovali pstruzi a byla pfiipravena muzika. Obãerstvení od obãanû a úãastníkû v lapu bylo opravdu skvostné a zasytilo nejednoho labuïníka. Pivo i víno tekly proudem a muzika vyhrávala k tanci a poslechu aï do pozdního odpoledne. V nejlep í zábavû je tû pan starosta udûlil triãko za nejveselej ího úãastníka v lapu, kterého ze sv ch fiad vybrali nûmeãtí pfiátelé. 8 / 2012 HÁJSK KOHOUT Paní Chládková po dobytí vrcholu. Spoleãné foto na Stropníku. Na dûtském karnevalu se v ichni dobfie pobavili. Potom paní Pfiibylová napsala a rozdala k potû ení v ech diplomy z v lapu. Po celou dobu panovalo krásné poãasí, které jsme si pln mi dou ky uïívali a fiídili se heslem: Ve zdravém tûle zdrav duch. Cestou jsme navazovali nová pfiátelství a utuïovali stará. Podûkování patfií organizátorûm akce a v em obãanûm, ktefií se se sv m poho tûním opravdu ukázali a pfiedvedli nûmeck m pfiátelûm, jak dokáïeme b t tûdfií a pfiátel tí. Na závûr nás na oplátku pozvali na i nûmeãtí pfiátelé na podzim do Kreischy na v lap, kter se vïdy tû í ze strany hájsk ch velkému zájmu. Za KSK Bronislava Steidenová fieditelka Matefiské koly

2. HÁJSKÉ SLAVNOSTI spojené s oslavou DNE DùTÍ - 2. ãervna 2012 2.Hájské slavnosti ve znamení obecního znaku. Celá slavnost se nesla ve znamení obecního znaku. Hájské slavnosti zahájily sv m ptaãím tancem dûti z na í koliãky. Pfiilákaly mnoho dûtí a dospûl ch z obce i irokého okolí. Náhodní náv tûvníci se nestaãili divit, co se v tak malé obci dûje. A bylo na co se koukat. Dûti si uïívaly pouèov ch atrakcí-kolotoãe, ma inky, skákadel, mechanického b ka, soutûïí a sladk ch lákadel. Zájem dûtí i dospûl ch opût vzbudila jízda Hájem v historick ch vojensk ch vozidlech, rakeèáci a akrobacie s helikoptérou. Dospûlí na li chvilku klidu a posezení u piveãka a klobásky. O zábavu se postaralo Divadlo V Pytli. Tam, kde je Petr Stolafi se svoji partou, b vá vïdy Provázel klaun z divadla Petra Stolafie. Vyhla ování v sledkû soutûïe, vlevo vítûzn znak dûtské kategorie. Foto: archiv KSK/pfi Ptaãí tanec v podání M zahájil obecní slavnosti. Zábava pro malé i velké Ïivo a veselo. Principál divadla jako král Kokr I. opût bravurnû organizoval soutûïe a reagoval na dané situace. Pohodu Dne dûtí nepokazilo de tivé poãasí, ten den nám pfiálo sluníãko. A jak dopadl pokus o rekord, na kter se háj tí rok pfiipravovali? Letos se bílí, Ïlutí, ãervení a zelení zhostili svého úkolu na jedniãku. Z nesmûlého kohoutka se letos stal opravdov KOKRHÁâ a Háj se pod bedliv m dohledem komisafie z Agentury Dobr den zapsal do knihy rekordû - podafiilo se sestavit znak obce ze 161 lidí vãetnû miminka v ãerveném koãárku. KSK vyhlásila i soutûï na v robu kohouta. Osm v tvorû bylo fiádnû odmûnûno. V dûtské kategorii zvítûzil kolektiv M, v kategorii dospûl ch vyhrál pan M. Lajbl. DomÛ odcházeli v ichni spokojeni-dûti v naãesan ch kohoutech a s pomalovan mi tváfiemi, dospûlí rozradostnûni ze setkání s pfiáteli. Veãer byl pfiipraven pro dospûláky a zakonãen úchvatn m ohàostrojem. UÏ teì zaãínáme pfiem let o náplni 3. Hájsk ch slavností. Dûkujeme v em tûdr m sponzorûm, ktefií podporují spoleãenské dûní v obci! Mgr. Anna Pfiibylová, pfiedsedkynû KSK HÁJSK KOHOUT 9 / 2012

POZDRAV z matefiské koly Konec kolního roku se blíïí a jako kaïd rok jezdíme na kolní v let, tak i letos jsme dûtem vymysleli zajímavou akci. 30. 5. 2012 jsme odjeli autobusem do Prahy na exkurzi na leti tû. Nav tívili jsme i hasiãe, ktefií mají nejmodernûji vybavenou hasiãskou zbrojnici v âechách. Po exkurzi po leti ti, kde nás vozil speciální autobus, jsme je tû nav tívili praïské metro a nûkolik zastávek s dûtmi projeli. Byl to pro dûti úïasn záïitek, protoïe si o metru ve kolce pouze povídáme a teì, kdyï ho vidûly na vlastní oãi a svezly se, byly une ené. Dûti si zatanãily na Hájsk ch slavnostech ptaãí tanec a mûly úspûch. 16. 6. jsme se zúãastnili PORTIâKY v Oseku s country tancem, kter nacviãili pfied koláci a umístili se na druhém místû. V úter 19. 6. 2012 jsme mûli rozluãku s pfied koláky na kolní zahradû, která probûhla v leto ním roce jako OLYMPI- ÁDA, kterou jsme mûli jako závûreãn projekt. Letos odchází do koly 16 dûtí. Teì uï nás ãeká jen stanování na kolní zahradû, které plánujeme na 29. 6., a to uï se s pfied koláky opravdu rozlouãíme. Pfiichystané je peãení bufitû, hry a zpívání u ohnû a stezka odvahy. Pfiejeme v em krásné a sluneãné prázdniny. Kolektiv matefiské koly. Rozlouãení s pfied koláky. HÁJSK KOHOUT SE ZLOBÍ!!! Autobusová zastávka v Dolním Háji je v neutû eném stavu pfiedev ím díky pfiespfiíli kreativním jedincûm, ktefií jsou vnitfinû puzeni v duchu hesla jména hloup ch na v ech sloupích k zanechání sv ch pfiízvisek v podivuhodn ch piktogramech. Pokud zahlédnete kohokoliv, jak niãí majetek ná v ech, neváhejte pouïít fotoaparát a kompromitující materiály zaslat na adresu redakce: podatelna@ouhaj.cz. Dûkujeme. 10 / 2012 HÁJSK KOHOUT

SK ÍTCI A DÉMONI KRU N CH HOR Hospodáfiíãci - otkové v lidské, hadí a Ïabí podobû. Schrackagerl. Jüdel. S lidov m vyprávûním o skfiítcích z Kru n ch hor souvisí podle Alexandry Navrátilové, také víra v malé ochránce domovû. Pfiedstava domácího skfiítka stfieïícího staré domy je známa na obou stranách Kru n ch hor. Na ãeské stranû mohl mít podobu otka (chlapce s pazourky na rukou i na nohou), ale také tfieba hada nebo Ïáby. Tuto druhou variantu popisuje Gustav Laube pro oblast Teplicka. Takov m Ïábám a hadûm, ob vajícím staré domy a jejich sklepy se neubliïovalo, protoïe se vûfiilo, Ïe pfiiná ejí domu tûstí a Ïe jej ochraàují. Z hadû byla uctívána zejména uïovka obojková (Natrix natrix), jejíï charakteristické Ïlutavé mûsíãky na hlavû, zavdaly podle Laubeho dûvod k vyprávûní o hadech s korunkou (Natterkönig). Tyto povûsti zachytil na sousedním Bílinsku jiï v 17. století i Bohuslav Balbín a pro chomutovskou oblast Kru n ch hor ji pozdûji potvrdil Viktor Karell. Variantou domácího skfiítka byl Schrackagerl. Je tû v roce 1902 Alois Schmiedl psal o tom, Ïe na mnoha místech v Kru n ch horách se vyprávûjí zvlá tní historky o Schrackagerlovi. lo o maliãkatého domácího ducha, vyhlíïejícího jako dítû a obleãeného pouze do ko ilky. Schrackagerl ob val jen domy, v nichï se Ïilo v klidu a zboïnû. KdyÏ se v domû objevily rozmí ky, nebo kdyï nûkdo zaãal klít, Schrackagerl navïdy zmizel. Obzvlá - tû rád mûl malé dûti, s nimiï se s oblibou zdrïoval a bavil je. Nesnesl v ak, kdyï si ho nûkdo dobíral a mstil se za to napfi. tím, Ïe odvazoval krávy v stájích, rozházel pro nû pfiipravené krmení anebo zacuchal spícím dûtem vlasy. Schmiedl vypráví pfiíhodu o dûveãce, která byla novû pfiijata na jeden kru - nohorsk statek. KdyÏ poprvé dojila krávy, uvidûla, jak se nûjaké malinké dítû pokou í zvednout dïber s nadojen m mlékem k ústûm a napít se z nûj. Zaãala na nûj hartusit a chtûla jej chytit. Dítû v ak na dûveãku vrhlo zl pohled a beze stopy zmizelo. KdyÏ dívka v e vypovûdûla hospodyni, byla pouãena o tom, Ïe domnûlé dítû byl Schrackagerl a Ïe se za bezpráví urãitû pomstí. A skuteãnû hned následující noci se ve stáji spustil takov dûsiv hluk, Ïe vzbudil v echny obyvatele statku. Schrackagerl odvázal a rozehnal dobytek v chlévû a v echno náãiní ve stáji rozházel po zemi. Dokud na statku slouïila dûveãka, která mu ublí- Ïila, nikomu se Schrackagerl neukázal. Byl-li v ak Schrackagerl chován v náleïité úctû, mohli se od nûj obyvatelé domu doãkat i pomoci. V Jáchymovû se ztratilo z jedné rodiny jenom nûkolik mûsícû staré dítû. Po nûkolika dnech jej nalezli v seníku ve spoleãnosti Schrackagerla. Dítû bylo zdravé, Ïivé a rozesmáté. To Schrackagerl mu po cel ãas nejen opatfioval jídlo, ale také se o nûj peãlivû staral a chránil jej pfied nepohodlím. Pfied oãima dospûl ch lidí Schrackagerl zmizel a uï se nevrátil. Dal í skfiítek, znám z oblasti Kru - n ch hor (tentokrát spí e z jejich saské ãásti) oznaãovan jako Jüdel (Güttel, Gittel, Gütchen, Hebrärchen) má mnoho pfiíbuzn ch rysû se Schrackagerlem, coï zdûrazàuje i Fritz Roth, kdyï pfiipomíná spoleãn motiv pro dospûlé neviditelného skfiítka hrajícího si s dítûtem. Shody nalezneme také ve vyprávûní o skfiítcích (Schrackagerl i Jüdel), ktefií v noci zacuchávají dûtem vlasy. Od Jüdela stejnû jako od Schrackagerla se mohli hospodáfii i obyvatelé statkû a domû, kde pfieb val doãkat rûzn ch ãertovin a ztfie tûn ch kouskû. KdyÏ jakási dûveãka, slouïící ve Wiesenthalu vstoupila do stáje, uvidûla tam dobytek bez hlavy, rozsekan na kousky. BûÏela v hrûze v e fiíci hospodyni, ale neï se vrátila, dal Jüdel zase v echno do pofiádku. Jüdel v sobû nese rysy nejrûznûj ích mytick ch postav, mj. také vracející se du e zabitého dítûte. Fritz Roth v souvislosti s Lehmannem uvádí pfiíbûhy o hrûzostra n ch zjeveních skfiítkû majících podobu zavraïdûn ch dûtí, coï ov em nebyla záleïitost v hradnû kru nohorská. Tûchto drsn ch povûstí si v iml i Heinrich Heine a ve své knize O Nûmecku pfievyprávûl historku o zvûdavé dûveãce, která chtûla vidût svého pfiítele, skfiítka v jeho pravé podobû, av ak skfiítek nechtûl za Ïádnou cenu svolit. Nakonec v ak pfiece svolil a fiekl jí, aè sejde do sklepa, tam Ïe ho uvidí. Dûveãka vzala svûtlo, sestoupila do sklepa a tam vidí v otevfieném sudu mrtvé dûèátko zalité vlastní krví. Schrackagerl nebo Jüdel se ukazovali zpravidla sami, ale ve vsi Strupãicích na Chomutovsku v domû ã. 11 se pr i za bílého dne objevovalo mnoïství mal ch ediv ch skfiítkû. DAL Í SK ÍTKOVITÉ POSTAVY KRU N CH HOR Mimo horních démonkû perkmonû a domácích hospodáfiíãkû SchrackagerlÛ a JüdelÛ se v oblasti Kru n ch hor setkáváme je tû s dal ími pfiízraãn mi postavami, které mají podobu skfiítkû. Napfiíklad na cestû mezi Pfiíseãnicí a Ulmbachem se pocestn m zjevoval ed muïíãek v mysliveckém obleãku, kter sedával na vûtvi stromu. KdyÏ jej poutníci míjeli, seskoãil ze stromu, provázel je mlãky nûjakou chvíli a potom zmizel. Podle Viktora Karella za mûsíãn ch nocí vídali pocestní obdobného edého muïíka také na cestû z Albrechtic. OSTATNÍ DÉMONI KRU N CH HOR A PODHÒ Í VLÁDCOVÉ KRU N CH HOR - R BRCOUL A MARZEBILLA (NEBOLI PUPILLA) R brcoul b vá nûkdy oznaãován za zjevení vázané v hradnû na oblast Krkono. Jako jeden z prvních se o krkono ském R brcoulovi zmiàuje znám humanista, pocházející z Teplicka, Havel Îalansk. Bohuslav Balbín R brcoula o nûco pozdûji popisuje jako stra idlo, které sedí na vrcholu SnûÏky a jednotvárnû kfiiãí. ZároveÀ se Balbín domnívá, Ïe R brcoul byl znám také v Kru n ch horách. AÏ kdyï pfii li horníci z na ich hor do Krkono, oznaãili pr stejn m jménem zjevení, které se podobalo tomu kru nohorskému. Také díky Christianu Lehmannovi víme, Ïe v 17. století byly za R brcoulovo sídlo skuteãnû pokládány i Kru né hory. Víru v R brcoula v Kru n ch horách potvrzuje i F. Roth a dodává, Ïe podle Schwenckfeldta (1607) se R brcoul obvykle ukazoval na horách chvilku jako horní muïíãek, jindy jako mnich, pak zase jako krásn kûà, ale také tfieba jako Ïába. Zjevoval se o polednách, byl proto chápán jako daemon meridianus a projevoval svou pfiízeà chud m lidem, kter m rozdával ze sv ch pokladû. Jednu z povûstí o kru nohorském R brcoulovi, právû na základû Lehmannova svûdectví, zaznamenal v roce 1894 Michael Urban. Tento pfiíbûh v ak postavu kru nohorského R brcoula jako laskavého vládce Kru n ch hor staví do ponûkud jiného svûtla. Christi- (Pokraãování na následující stranû) HÁJSK KOHOUT 11 / 2012

(Dokonãení z pfiedchozí strany) an Lehmann totiï zapisuje vyprávûní o fiezníku, kter se jednou (v roce 1658) je tû za mûsíãního svitu vydal z Wiesenthalu do Elterleinu. Tu naproti nûmu vystoupilo dûsivé zjevení s ohniv m jazykem a oãima. Zjevení mûlo podobu dávného horala. Pfiehradilo mu cestu fietûzem, na kterém visely lidské lebky. ezník se k smrti ulekl, otoãil se a utíkal zpátky domû, R brcoul jej pronásledoval aï do svûtnice. Zmizel teprve, kdyï fiezníkova manïelka rozsvítila svûtlo. O kru nohorském R brcoulovi bylo také známo, Ïe na ãeské stranû na ich hor zhasíná svûtla pocestn m ubírajícím se noãním lesem. Dal ím duchem, kter podle lidové víry vládl Kru n m horám, byla Marzebilla, která se dnes nûkdy zkomolenû oznaãuje jako Marybyla, Marybela nebo dokonce Mafiebyla. Její sídlo se nacházelo nedaleko Suniperku (V sluní) v chomutovské ãásti Rudohofií. Vyprávûlo se o ní, Ïe kdysi b vala dcerou hradního pána, kter ji poslal do klá tera. Ona se v ak zamilovala do rytífie a utekla s ním. Zemfiela v bídû a po smrti se zaãala zjevovat v Kru - n ch horách, jejichï stráïn m duchem se stala. Hellering o ní vypráví napfiíklad toto: Jednou jel sedlák z Nové vsi do lesa pro dfiíví. Najednou se jeho spfieïení zastavilo a nemohlo dál. Sedlák se otoãil a uvidûl, Ïe na konci vozu sedí stará Ïena. Podle Ïelezné rukavice, kterou mûla na ruce, poznal, Ïe je to Marzebilla. Pfiízraãná stafiena se sedláka zeptala, jestli s ním mûïe jet, ale sedlák jí hrubû odpovûdûl, Ïe je pfiíli tûïká a protoïe ani potom nechtûla sestoupit, pra til ji tak, aï z vozu spadla. Pak, aniï se ohlédl, pokraãoval sedlák ve své cestû. KdyÏ pfii el domû, necítil se dobfie, ulehl a v osmi dnech zemfiel. Jeho mrtvola v ak zmizela. Teprve kdyï byly po nûkolika letech káceny v lese staré stromy, nalezli dfievorubci nûjaké lidské kosti, ve kter ch podle amuletu poznali zbytky surového sedláka. PhDr. Jifií Wolf, Muzeum mûsta Duchcova VODNÍ TOKY V HÁJI HÁJSK POTOK Hájsk potok pramení v Kru n ch horách ve v ce 765 m n.m. a ústí do pfieloïky Klá tereckého potoka ve v ce 245 m n.m. Povodí potoka má plochu 9,1 km2. V posuzovaném prostoru má kótu nivelity dna pod obcí Háj 247 m n.m a nad obcí 358 m n.m. Celková délka toku je v posuzovaném území je 2 090m. DOMASLAVICK POTOK Domaslavick potok pramení v Kru - n ch horách ve v ce 830 m n.m.. Potok se ve v ce 455 m n.m. rozdûluje. Jeho koryto smûfiuje jihov chodním smûrem a vlévá se do KfiiÏanovského potoka ve v ce 340 m n.m.. Pravé koryto smûfiuje jihozápadním smûrem, protéká Domaslavicemi a údolní nivou jdoucí pfieváïnû v lukách smûfiuje do Stûhovavého rybníka (situovaném za Sokolovnou) a pfies zatopené poklesové území do b valého dolu 1. máj, pfietéká do pfieloïky Boufilivce. V posuzovaném prostoru má kótu nivelity od 266 do 358 m n. m. Celková délka posuzovaného území je cca 2 600 m. Povodí posuzované ãásti má plochu 1,2 km2. Koryto je ve zcela pfievaïující ãásti pfiirozené, neregulované a prochází pfieváïnû loukami a krátké úseky remízky. Franti ek Nachtmann kronikáfi obce Z HISTORIE HÁJSKÉHO SOKOLA 12 / 2012 HÁJSK KOHOUT HÁJSKÉ PAMùTI âeská obec sokolská - Sokol zaloïil roku 1862 Miroslav Tyr spolu s Jindfiichem Fügnerem. Zakládající organizací byla Tûlocviãná jednota praïská (1864 pfiejmenovaná na Sokol praïsk ), po jejímï vzoru se ustavovaly sokolské jednoty. V 80 letech 19. století se sdru- Ïili podle krajû do Ïup. Roku 1889 byla vytvofiena âeská obec sokolská, sdru- Ïující v echny jednoty v âechách. Za 1. a 2. svûtové války se aktivnû zúãastnila odboje. Roku 1952 byla zru ena a Sokol se stal souãástí âstv (âeskoslovenské tûlov chovy). První pokus o obnovu Sokola byl v letech 1968-1969, plnû v ak byl Sokol obnoven aï po roce 1989. V Háji byla dne 5. prosince 1919 zaloïena samostatná jednota Sokol. Tato jednota pozdûji odkoupila budovu ãp. 38. Po úpravû tohoto domu starosta jednoty Sokolské zajistil v r. 1928 odkoupení Seidlerova ml na s pekárnou ãp. 20 a povolení k demolici této budovy. Ml n se nacházel na potoce asi 100 m za obcí po pravé stranû silnice ve smûru na Hrob. Ze sutin demolice, respektive z vybouran ch cihel ãlenové Sokola po jejich oãi tûní pak k uvedené budovû ãp. 38 pfiistavûli sál s jevi tûm, kter hlavnû slouïil jako tûlocviãna. Jmenovaná stavba ml na byla postavena v roce 1900 Franzem Seidlerem a zfiejmû nesplàovala poïadavky stavitele (vlastníka). DÛvod krátké existence této stavby a nutnosti její demolice není znám. Nejv znaãnûj í osobou hájského Sokola byl Jan Zelenka. Narodil se v Kamenném Újezdû v jiïních âechách. Nejprve pûsobil jako uãitel v Brandovû na Mostecku. Do Háje pfii el jako fiídící uãitel v r. 1926. Zde se zaslouïil o v stavbu sálu Sokolovny. Spolu se starostou ústeckého Sokola prof. Václavem Klabouchem vedl opozici proti pravicovému vedení Kru nohorské sokolské Ïupy KukaÀovy. Po jejím pádu se jasnû projevilo protifa istické zamûfiení severoãeského sokola, aè jiï pfii Ïupním sletu v Ústí nad Labem nebo na posledním pfiedváleãném V eobecném sletu v Praze, kdy Ïupa na protest proti pfiíli né benevolenci vlády vûãi HenlainovcÛm a na v strahu k nastávajícím událostem pochodovala ve slavnostním prûvodu Prahou jediná mlãky. Ochranitelkou Hájského Sokola byl Michelsk Sokol v Praze, kter v dubnu roku 1887 se ochotníci usnesli zaloïit Tûlocviãnou jednotu Sokol. JiÏ ãtyfii dny po zaloïení jednoty v restauraci starosty Pankráce Jaurise. Po roce 1927 po seznámení Jana Zelenky s Jaroslavem Pechmanem, starostou Michelského sokola, nûkolikrát Michel- tí sokolové nav tívili Sokol v Háji pfii rûzn ch akcích a také nûkolikrát hostili Hájské sokoly v Praze. Michelsk Sokol hlavnû pak napomáhal pfii ubytování hájsk ch v Praze v dobû nástupu fa ismu roku 1938. V roce 1935 Michelsk Sokol vûnoval Sokolu v Háji prapor vyroben starou gardou Michelského Sokola. Dne 19. 6. 1991 se Ivo Vlach z Oseka pokusil o obnovení Sokola v Háji. K tomu si pozval b valé ãleny a jejich dûti na obecní úfiad, kde s nimi probral záleïitosti kolem obnovy Sokola v obci. Îádn z pozvan ch v ak nechtûl pfiijmout jakoukoliv funkci a tak schûzka skonãila neúspûchem. Franti ek Nachtmann kronikáfi obce

I netop fii potfiebují na i pomoc Netop rûm mûïete pomoci i jinak. Na své zahradû pro nû mûïete nainstalovat netop rovník, tedy budku, ve které se mohou ubytovat letní kolonie netop rû. Budka musí b t z pfiírodního nelakovaného a nemofieného dfieva, na barvy, laky a mofiidla jsou netop fii citliví a takovou budku by neobsadili. Takové ubytování mûïe b t zavû eno na stromû nebo pfiipevnûno na budovû. Pokud se v nûm netop fii zabydlí, odmûní se vám likvidací pfiemnoïeného hmyzu a získáte zajímavé a inteligentní spoleãníky pro letní veãery a vy mûïete pozorovat jejich akrobatick let, pfii nûmï v rychlosti 20-50 km za hodinu loví potravu pro sebe i svá mláìata, která se rodí v prûbûhu ãervna a ãervence. Nevûfite povûrám o zl ch silách netop rû a odhoìte strach z toho, Ïe se vám netop r zamotá do vlasû. Netop fií sonar dokonale identifikuje pfiekáïky v prostoru - tedy i vás - a zvífie se vám i v letu radûji vyhne. Netop fii jsou schopni vyhodnotit dobu, která uplyne mezi vyslan m a pfiijat m signálem a urãit vzdálenost a tvar pfiekáïek. Dovedou navíc urãit rychlost a smûr pohybu pfiípadné kofiisti: signál, odraïen od pfiibliïujícího se hmyzu, má vy í frekvenci neï pûvodní a naopak od vzdalujícího se má frekvenci niï í. Dosah tohoto netop fiího radaru je aï stovky metrû. MOST - I v leto ním roce pokraãuje mezinárodní Rok netop ra. Cílem této celosvûtové dvouleté kampanû je upozornit na ohroïení netop rû a kaloàû, jejich v znam a nutnost ochrany. Netop fii jsou jedin mi savci, ktefií dovedou létat, vûdûli jste v ak, Ïe tvofií témûfi pûtinu v ech savcû na Zemi? Nûkomu sice nahánûjí netop fii hrûzu, ale ve skuteãnosti se jedná o velice ne kodné zvífiátko, i kdyï jeho piãaté zoubky vypadají opravdu nebezpeãnû. Dokonce je to tak, Ïe nûkteré druhy netop rû jsou velice spoleãenské a rychle si zvyknou na blízkost ãlovûka, jsou inteligentní, mají dobrou pamûè a jsou velmi uïiteãné. V echny druhy netop rû vyskytující se v âeské republice jsou hmyzoïravé - jejich potravu tvofií mot li, brouci, pakomáfii a jin drobn hmyz, pfiípadnû také dal í zástupci bezobratl ch - pavouci a sekáãi. Na svûtû Ïije pfies tisíc druhû tûchto savcû z fiádu letounû a na i planetu ob vají uï více nûï 50 miliónû let. My, ktefií máme rádi pfiírodu bychom mûli vûdût, Ïe i netop fii potfiebují na i pomoc. Nûkteré druhy sídlí i v blízkosti ãlovûka jak v dobû jarních a podzimních pfieletû, tak v období zimování. Ty jsou nejvíce ohroïeny zejména pûdními pfiestavbami, rekonstrukcemi domû, úpravami fasád ãi zateplováním. âasto vyuïívají dilataãních spár panelov ch domû, kde se vyskytují jak v dobû jarních a podzimních pfieletû, tak v období zimování. V ech 26 druhû netop rû Ïijících v âeské republice patfií mezi silnû ohroïené druhy, vrápenci dokonce mezi kriticky ohroïené druhy. V zkumu a ochranû netop rû v âeské republice se vûnuje âeská spoleãnost pro ochranu netop rû (âeson), která vznikla v roce 1991. I vy mûïete netop rûm pomoci uï jen tím, Ïe se zapojíte do jejich monitorování. Data získaná va í pomocí budou slouïit zejména jako podklad pro ãinnost orgánû ochrany pfiírody v souvislosti s plánovan mi rekonstrukcemi budov, ãímï by do lo k v raznému zlep ení ochrany netop rû. Potfiebné informace získáte na stránkách: http://www.ceson.org/pomoc_netopyrum.php. Pokud se rozhodnete netop rûm pomoci, mûïete se inspirovat napfi. na stránkách: (http://www.zelenadomacnost.com/katalog/96-budky-a-ukryty-pro-netopyry), s jejímï svolením jsme vybrali i nûkteré z fotografií jejich netop rovníkû. V e o netop rech i o tom, jak jim pomoci naleznete na stránkách: http://www.sousednetopyr.cz/. Autor ãlánku: Dana Kovafiíková Zdroj fotografií: Wikimedia Ing. Milena Vágnerová Zelená domácnost - http://www.zelenadomac- nost.com/katalog/96- Budkya-ukryty-pro-netopyry HÁJSK KOHOUT 13 / 2012

Z âinnosti NA ICH FOTBALISTÒ TJ SOKOL HÁJ JelikoÏ se nezadrïitelnû blíïí konec na í fotbalovû sezóny, je nutné bilancovat na í ãinnost tak, aby i nezasvûcen obyvatel obce Háj mûl pfiedstavu o tom, jaká vlastnû byla. Na konci té pfiedchozí vyvstala zásadní otázka, zda má smysl fotbal v Háji dále provozovat. Chybûla chuè, zájem hráãû a hlavnû osobnost, která by v emu tomu dûní dala smûr. Na tûstí pro nás do lo k ukonãení ãinnosti klubu z Kladrub a tak se v eho chopil fotbalov blázen Stanislav Kubásek, kter na í ãinnosti dal nov vítr do plachet. Pfiivedl do t mu novou krev, zbláznil do práce v klubu dal í osoby a podafiilo se mu spolu s nimi sehnat i nûkolik dûleïit ch sponzorû. Na zaãátku tedy zavládla obrovská euforie, trénovali jsme s chutí, úãast na trénincích a jejich kvalita byla nezvykle vysoká. Konkurence v t mu a vyrovnanost hráãû mûla za následek to, Ïe jsme zaãali hrát i pohledn fotbal, kter do na eho krásného areálu opût pfiilákal i fanou ky. V tomto vysokém stylu jsme sehráli i nûkolik pfiípravn ch zápasû a leckdo nás tipoval na ãerného konû soutûïe. Zaãátek sezóny se vydafiil a vût ina z nás kalkulovala s my - lenkou moïného postupu do I. B. tfiídy. V e lo aï podezfiele snadno, vítûzství stfiídalo vítûzství, ale hned první prohra od Ko Èan a následn v prask od Hostomic srazil t m opût pevnû na zem. Ze piãky tabulky jsme spadly do klidného stfiedu, pfiestali jsme vyuïívat své ance, pfiestali jsme si vûfiit a nakonec jsme pfiestali i poctivû trénovat, coï mûlo za následek, Ïe jsme spoustu zápasû zbyteãnû ztratili. Zimní pfiestávku jsme netrávili odpoãinkem, ale úãastnili jsme se kvalitnû obsazeného turnaje v Srbicích, kde jsme zmûfiili síly s t my, které hrají vy í krajské soutûïe. Díru do svûta jsme sice neudûlali, ale hlavnû v prvních poloãasech jsme si dokázali, Ïe hrát dovedeme a dost favoritû jsme i potrápili. BohuÏel pfiístup nûkter ch hráãû se nezmûnil, úãast na trénincích byla mnohdy Ïalostná a kdyï se do toho pfiidá je tû zranûní ostatních, nelze oãekávat v razn posun. A tak jsme na jafie pokraãovali v tom, v ãem jsme v zimû skonãili. li jsme od zápasu k zápasu, na dobfie odehraná utkání jsme dal í t den nedokázali navázat a tak je ná pfiednes nevyzpytateln jako aprílové poãasí. DokáÏeme potrápit favorita a stejnû tak dokáïeme prohrát jasná utkání a mnohdy trenér Kubásek fie í sestavu za pochodu. Proto na e umístûní v polovinû tabulky odpovídá dané situaci v t mu, kter má urãitû na to, aby se pohyboval daleko v, neboè zázemí máme v Háji jedno z nejhezãích a je koda promarnit práci lidí, ktefií se kolem fotbalu v Háji pohybují. V t mu chybí hlavnû zku ená osobnost, která by dokázala dát na í hfie my lenku a zároveà dokázala usmûrnit negativní projevy na ich mlad ch opor a pokud se k tomu pfiidá i zmûna u nûkter ch hráãû v pfiístupu k tréninkûm, budeme hrát opût na piãce a hlavnû se nám vrátí radost ze hry. Slu í se také podûkovat v em, ktefií se na na í ãinnosti podílí a to jak údrïbou areálu, praním dresû, pfiípravou piva a klobás pro fanou ky nebo finanãním pfiíspûvkem. Pokud se chcete dozvûdût o nás nûco více, zavítejte na na e skvûle vedené webové stránky www.sokolhaj.cz. Hlavnû se v ak tû íme na Va í náv tûvu. Jménem hráãû Sokolu Háj Bohumil Nohejl a Václav Moldavãuk INFORMACE OD HASIâÒ 7. dubna - Cítiloby - Brann závod o pohár starosty mûstyse - Z celkov ch 17 druïstev se t m Háj star í umístil na hezkém 5. místû (první místo nám uteklo o nûkolik bodû - v sledky byly velmi vyrovnané). 28. dubna - Háj u Duchcova - 8. roãník Memoriálu Jaroslava Jaro e - Na tradiãní soutûï, která se koná u nás v Háji, se kaïd rok sjíïdí více a více druïstev a ani letos tomu nebylo v jimkou. Obrovsk poãet závodících t mû museli fie it organizátofii trochu nov m a revoluãním zpûsobem, kter nemá obdoby v celém kraji a kdo ví, jestli i v celé republice. Letos se organizátofii rozhodli brann závod udûlat v dvoukolovém stylu. V echny stanovi tû byly postaveny hned dvakrát, ãímï zároveà startovali dva t my zároveà a tím pádem doba závodû se zkrátila o celou polovinu. Nebylo to v ak snadné - muselo se sehnat dvakrát více materiálu, rozhodãích, pomocníkû a celkovû bylo dvakrát více starostí. Nesnadn úkol hájsk hasiãi zvládli pfiímo úïasnû a v echny pozvané SDH z tûchto závodû byly doslova ohromeni. ílen plán Martina Linka mûl nakonec obrovsk úspûch, ãímï se závody v na í obci dostaly zase na jinou úroveà. Podûkování ov em patfií v em, ktefií se zúãastnili, pomáhali a nebo pfiispûli. Bez Vás by to ne lo. A teì k samotn m závodûm: v kategorii pfiípravka z celkov ch 9 druïstev: 1. místo Háj (40 bodû), 2. Obrnice (47 bodû), 3. Hostomice (50 bodû), v kategorii mlad í z celkov ch 20 druïstev: 1. Domou ice (38,5 bodû), 2. Srbice (54,5 bodû), 3. místo Háj (55,5 bodû), v kategorii star í z celkov ch 16 druïstev: 1. místo Háj (45 bodû), 2. Obrnice (47,5 bodû), 3. BraÀany (53 bodû). Nesmí chybût ani tradiãní absolutní vítûz soutûïe s nejmen ím poãtem trestn ch bodû, coï letos byl t m Háj pfiípravka (17 trestn ch bodû) - ti také obdrïeli putovní pohár Memoriálu Jaroslava Jaro e. A na závûr je tû podûkování v em pomocníkûm, rozhodãím a sponzorûm: OBEC HÁJ U DUCHCOVA, PORCULA & UJEPO - ZSCHERPOVÁ KVùTOSLAVA, AUTOBEST - TOMÁ HÁJEK, V TAHY PE- TERSIK s. r. o., HAVE 2000 s. r. o., AUTOCENTRUM - PAVEL KMOCH, POTRAVINY - EVA DVO ÁKOVÁ, UNI- PLAST dux s. r. o. - ZDENùK ÎEJDLÍK, PAN JI Í VLNAS, PAN JUDr. BENNO EICHLER, PAN STEFAN SEDLÁR, PAN JAN URBANCZCIK, AUTODOPRAVA - JAROSLAV VLACH, AUTODOPRAVA - ERVÍN MALÍK, STANISLAV A RADEK KORNOVI. 6. kvûtna - Lhenice - Lhenick dvojboj - Na této tradiãní soutûïi se nám nikdy pfiíli nedafiilo, vïdy jsme získali tak 5. místo, ale letos se smûla zlomila. Nejprve se zde plní (Pokraãování na následující stranû) 14 / 2012 HÁJSK KOHOUT

8. roãník Memoriálu Jaroslava Jaro e v Háji u Duchcova. disciplín a to: brann bûh, tafeta dvojic, útok CTIF, tafeta CTIF, tafeta 4x60 a poïární útok. JelikoÏ je toho dost, tak brann bûh a tafeta dvojic se plnily na zaãátku hry Plamen na podzim 2011. Ov em nejtûï ím úkolem pro Háj bylo sehnat potfiebn poãet závodníkû do t mu, coï je 9 závodníkû, pokud moïno star ích. I letos se nám nepodafiilo sehnat 9 star ích ÏákÛ, ale jen 7, a tak ná star í t m byl opût doplnûn 2 mlad ími Ïaãky. Ná t m se tedy skládal z 8 dívek (z toho 2 byly mlad í) a jednoho chlapce, coï oproti jin m smí en m t mûm je velk rozdíl. Jako první se bûhala sloïitá a nároãná tafeta CTIF, která byla zabûhnuta bez chyby. Jako dal í nás ãekal útok CTIF - tûïká disciplína, kde kaïd závodník má pfiesnû dané povinnosti, které musí splnit, dále se pfii této disciplínû nesmí mluvit a musí se pfiísnû dodrïovat v echna pravidla. Za v e jsou trestné body a k tomu v emu staãí jedna chyba a t m je diskvalifikován. Hájsk t m tuto disciplínu na své moïnosti opût zvládl pfiímo skvûle. Dal í úspûch byl ve tafetû 4x60, kde byl zabûhnut perfektní ãas, kter byl v ak pozdûji pokofien jin m t mem. A jako poslední se bûhal poïární útok - opût jedin pokus. V této disciplínû Háj dosáhl nejlep ího ãasu nástfiiku terãû. Po této disciplínû bylo jasné, Ïe v sledky budou velmi tûsné, a také Ïe byly. Ze 6 druïstev ve star í kategorii jsou v sledky takové: 1. Hostomice (zároveà postup na krajské kolo), 2. místo Háj (bohuïel druhé místo získáváme jiï ãtvrt m rokem za sebou, tak snad pfií tí rok tuto kletbu zlomíme), 3. Duchcov. S tûmito v sledky byli v ak trenéfii na své dûti py ní a právem. Závodníci pfiedvedli opravdu neuvûfiitelné a skvûlé v kony. A jelikoï Háj zvítûzil (Pokraãování na následující stranû) Memoriál Jaroslava Jaro e - Háj star í se snaïí vytvofiit ze savic kruh. (Pokraãování z pfiedchozí strany) tafeta 60 m jednotlivci - jednotlivci musí co nejrychleji zvládnout traè 60 metrû s pfiekáïkami a musí mít platn pokus - nejlep í 4 v sledky t mu se poté pfiiãtou k ãasu poïárního útoku. V kategorii star í dívky z celkov ch 14 závodnic se nejlep í hájské dívky umístily takto: 4. Kornová Tereza (ãas 18,99 - první místo mûl ãas 17,65), 5. Veronika Jifiíãková (19,45), 6. Krausová Bára (19,83), 7. Bobáková Tereza (19,94) a 11. místo Linková Kamila (22,25). PoÏární útok se provádûl jiï klasicky, pfiiãemï v kategorii star í uï byly spoleãné t my chlapcû a dívek - ná dívãí t m plus jeden chlapec Robert Korn. PoÏární útok hájského t mu byl proveden naprosto perfektnû, pfiiãemï jsme ze 6 druïstev dosáhli nejlep ího ãasu v této disciplínû. Pfii souãtu v sledkû ze tafety a poïárního útoku byly v sledky takové: 1. Obrnice, 2. místo Háj (ov em první místo nám uteklo o neuvûfiiteln ch 0,4 vtefiiny!!!), 3. Lhenice. Po závodech se vedoucí rozhodli pro men í odmûnu v podobû v letu do KFC. Háj pfiípravka stfiíká na terãe v Modlanech. 12. kvûtna - Modlany - poïární útok - BohuÏel poãasí se nám pfiíli nevydafiilo a t my pfii provádûní poïárního útoku musely poãítat se silnûj ím vûtrem, kter jim znepfiíjemàoval plnûní pouhého jednoho pokusu. V kategorii pfiípravka ze 6 druïstev: 1. Ko Èany (ãas útoku 0:33), 2. místo Háj (0:34 - opût o jednu vtefiinu), 3. Osek (0:41), v kategorii mlad í z 12 druïstev: byl ná t m bohuïel diskvalifikován z dûvodu pfie lapu ãáry - t m mlad ích tak obsadil 12. místo, v kategorii star í z 12 druïstev: 1. Obrnice (0:30:43), 2. Hostomice (0:30:58), 3. místo Háj (0:34). 19. kvûten - Ko Èany - Závûr hry Plamen 2011/2012 - Na tûchto závodech se rozhoduje, kter t m postoupí do krajského kola. Vítûz se urãí souãtem v sledkû z nûkolika Tereza Bobáková pfieskakuje pfiekáïku a bûïí pro hadice ve Lhenicích. HÁJSK KOHOUT 15 / 2012

(Dokonãení z pfiedchozí strany) v poïárním útoku a tradice se musí dodrïovat, tak nesmûlo chybût ani házení vedoucích mládeïe do nádrïe s vodou. 26. kvûten - Modlany - PoÏární útok dospûl ch - Háj se také jednou vydal na závody dospûl ch, i kdyï ve svém t mu mûl fiadu star ích ÏákÛ. Kategorie dospûl ch je ov em jiná liga i co se t ãe techniky, a proto Háj získal 10. místo z 11 druïstev. Nikdo v ak nepoãítal s obrovsk m úspûchem a ná dospûlo-dûtsk t m se jel spí e zúãastnit jen ze zábavy. 27. kvûten - Obrnice - Hasiãsk víkend pokraãoval v okrese Most, kde se plnila tafeta 4x60 a poïární útok. V poïárním útoku Háj opût dosáhl nejrychlej ího nástfiiku terãû, ov em ve tafetû byl ná t m pokofien. Nakonec v sledky v kategorii star í z 8 t mû: 1. Obrnice, 2. místo Háj. Fotografie a více informací naleznete na www.sdh-haj.estranky.cz nebo na na em Facebooku: SDH Háj. Jakub imek, SDH Háj u Duchcova Letní Hájská kuchta podle Miroslava Kaisera SmaÏená kufiecí kfiídla Ingredience: 12 kufiecích kfiídel, sûl, kofiení na kufie, hladká mouka, vejce a strouhanka na obalení, olej na smaïení. Postup: Kufiecí kfiídla ãásteãnû vykostíme, osolíme a obalíme v hladké mouce, roz lehan ch vejcích a ve strouhance smíchané s kofiením. Zvolna usmaïíme ve vy í vrstvû oleje. Dobrou chuè! Nabízíme irok sortiment dûtského obleãení, vel. 50-164. trika krátk rukáv (chlapecké, dívãí), plavky teplákové soupravy, tepláky, kraèasy kojenecké overaly, komplety AKCE 165kã plátûné kalhoty, aty, noãní ko ile, pyïama porodnicové soupravy, body Prince Oliver, polodupaãky koãárky 3-kombinace, golfky, houpaãky, autosedaãky post lky klasické, cestovní, krmící lehátka, chodítka sety do post lek, prostûradla, povleãení 140x200cm atd... Více na na ich stránkách: www.detska-moda-medvidek.cz Duchcov, ul. Teplická 15 HÁJSK KOHOUT Hájsk kohout obecní zpravodaj vydává Obec Háj u Duchcova, ul. Kubátova 155, 417 22 Háj u Duchcova, Iâ: 00266302 vychází zpravidla ãtvrtletnû náklad vydání 500 ks pro obãany obce v tisk zdarma kontakt: www.ouhaj.cz, podatelna ouhaj.cz, telefonní ãíslo: +420 417 837 248, mobil: +420 724 315 800 evidenãní ãíslo MK âr E 19861