EVROPSKÁ LEGISLATIVA A OBCE V ČR PRŮVODCE PRO OBCE A MĚSTA VEŘEJNÁ PODPORA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
OBSAH A ÚVOD POUŽITÁ TERMINOLOGIE A ZKRATKY 00 KONTAKTY 00 METODOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OBOROVÉ ANALÝZY 00 B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 00 1.1. Pojem veřejné zakázky 00 1.2. Evropská legislativa v oblasti zadávání veřejných zakázek 00 1.2.1 Smlouva o založení ES a zadávání veřejných zakázek 00 1.2.2 Legislativa EU upravující oblast zadávání veřejných zakázek 00 2. ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘIJATÉ EVROPSKOU UNIÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ 3. OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 4. ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR 4.1 Zákon o veřejných zakázkách a s ním související změny po 1. 5. 2004 00 4.2 Centralizace státních zakázek 00 4.3 Public Private Partnership (PPP) kombinované financování investic 00 5. ROLE MĚST A OBCÍ V PROBLEMATICE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 00 C. PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ PODPORY 6. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÁ PODPORA 00 6.1 Pojem veřejná podpora 00 6.2 Evropská legislativa vztahující se k veřejné podpoře 00 6.3 Pojem veřejná podpora vymezený na základě dosavadní české legislativy 00 6.4 Harmonizace práva České republiky s právem Evropského společenství 00 6.5 Veřejná podpora versus hospodářská soutěž 00 7. INSTITUCE A JEJICH ROLE V OBLASTI VEŘEJNÉ PODPORY 00 7.1 Účastníci procesu udělování veřejné podpory 00 7.2 Kontrola a rozhodnutí při udělování veřejné podpory 00 7.3 Výsledková tabule veřejné podpory 00 7.4 Pozice samospráv ve vztahu k veřejné podpoře 00 7.4.1 Obec jako příjemce veřejné podpory 00 (konečný uživatel) 00 7.4.2 Obec jako poskytovatel veřejné podpory 00 (konečný příjemce) 00 2
OBSAH 8. SCHVALOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY EVROPSKOU KOMISÍ 00 9. POSUZOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VEŘEJNÉ PODPORY 00 9.1 Rozpočtová opatření jako veřejná podpora 00 9.1.1 Státní záruky 00 9.1.2 Daňové úlevy 00 9.2 Sektorová podpora 00 9.3 Horizontální podpora 00 9.3.1 Veřejná podpora pro malé a střední podniky 00 9.3.2 Veřejná podpora pro velké investiční projekty 00 9.3.3 Veřejná podpora pro záchranu podniků v nesnázích a po restrukturalizaci 00 9.3.4 Veřejná podpora pro rozvoj zaměstnanosti 000 9.3.5 Veřejná podpora pro vzdělávání 000 9.3.6 Veřejná podpora pro výzkum a vývoj 000 9.3.7 Veřejná podpora pro ochranu životního prostředí 000 9.4 Regionální veřejná podpora 000 10. PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ SCHVÁLENÍ PODPORY KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍM 000 10.1 Zemědělství 000 10.2 Doprava 000 11. VÝJIMKY ZE ZÁKAZU VEŘEJNÉ PODPORY 000 11.1 Obecné výjimky 000 11.2 Skupinové (blokové) výjimky 000 11.3 Zvláštní výjimky podpora ve společném zájmu 000 12. ROLE MĚST A OBCÍ V PROBLEMATICE VEŘEJNÉ PODPORY 000 DODATKY PŘÍLOHY 3
ÚVOD A
A ÚVOD ÚVOD Tato oborová analýza zpracovává problematiku zadávání veřejných zakázek a problematiku udělování veřejné podpory v České republice po vstupu České republiky do Evropské unie (1. 5. 2004). Analýza se specificky zaměřuje na způsob, jakým by se s veřejnými zakázkami a veřejnou podporou měly vyrovnávat města a obce České republiky. Města a obce mohou být jednak poskytovateli veřejné podpory, ale zároveň mohou být i jejími příjemci. Co se týče zadávání veřejných zakázek, jsou města a obce, coby subjekty odvozené od státu, nejčastěji zadavateli veřejných zakázek. V analýze se budeme zabývat oběma úhly pohledu. Před vstupem České republiky do EU podléhali české subjekty, tedy i města a obce, v otázkách zadávání veřejných zakázek a udělování veřejné podpory výhradně českému právu. Po vstupu České republiky do EU se situace změnila a české právo se stalo v těchto dvou oblastech (mimo jiné) podřízené evropskému právu. Došlo tedy k formální změně, kdy Česká republika podpisem Smlouvy o přistoupení k EU přijala evropské acquis communautaire. Otázka je, do jaké míry se změnila podstata práva. Již v období před naším přistoupením musela Česká republika sladit své právo v těchto dvou oblastech s právem EU. Zákony, které byly před vstupem přijaty, vycházely z existující evropské legislativy, proto legislativní změny, ke kterým v těchto oblastech došlo po vstupu ČR do EU, nemusí být nutně dramatické. Obě problematiky, ve své podstatě úzce spojené s hospodářskou soutěží, jsou jedním z prioritních zájmů Evropské komise, která v souvislosti s nimi kladla již během přístupových jednání na přistupující, dnes již nové členské státy, vysoké požadavky a nároky. Evropský komisař odpovědný za hospodářskou soutěž, pan Mario Monti, opakovaně zdůrazňoval, že veřejná podpora i veřejná soutěž jsou v kandidátských zemích jednou z nejcitlivějších otázek. Jak jsme již naznačili výše, jsou veřejná soutěž i veřejná podpora v kontextu současného vývoje evropské i české legislativy nesmírně významné a velice úzce spolu související, což je také důvodem, proč jsou zpracované v jedné analýze. 6
ÚVOD UPOZORNĚNÍ: Tato oborová analýza není právnickým textem a jejím cílem není poskytnout klientovi právní radu týkající se jednotlivých aspektů poskytování veřejné podpory a zadávání veřejných zakázek. Neodráží ani názory zpracovatelů na tyto aspekty. Oborová analýza byla zpracována za účelem informativním. Pro potřeby právního poradenství ve věcech veřejné podpory a veřejných zakázek se klient musí obrátit na právního poradce. A ÚVOD 7
A POUŽITÁ TERMINOLOGIE A ZKRATKY ÚVOD PLNÉ ZNĚNÍ TERMÍNU BĚŽNĚ UŽÍVANÝ TERMÍN ZKRATKA Evropské společenství Společenství ES Evropská unie Unie EU Smlouva o založení ES SmlouvaSmlouva o ES Evropská komise Komise EK Evropský parlament Parlament EP Rada Evropské unie Rada Evropský soudní dvůr Soudní dvůr Veřejná podpora podpora Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad ÚOHS Česká republika ČR Generální ředitelství (Directorate general) DG 1 Malé a střední podniky MSP Public Private Partnership PPP 2 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MMR Ministerstvo financí ČR MF Vyšší územný samosprávný celek VÚSC Odvětvová klasifikace ekonomických činností OKEČ Special purpose venture SPV 1 I v češtině se používá zkratka DG. 2 I v češtině se používá zkratka PPP. 8
Všeobecný seznam kontaktů Evropské komise: http://europa.eu.int/comm/contact/dg_en.htm Seznam kontaktů na jiné instituce Evropské Unie: http://europa.eu.int/geninfo/mailbox/inst_en.htm KONTAKTY A ÚVOD Zastoupení Evropské komise v České republice Pod Hradbami 17, 160 00 Praha 6 Poštovní adresa: P. O. Box 192, 160 41 Praha 6 Tel.: (420) 224 312 835 Fax: (420) 224 312 850, 224 320 810 E-mail: PRESS-REP-CZECH@cec.eu.int Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG Competition): Poštovní adresa: European Commission Directorate-General for Competition B-1049 Brussels Další kontakty DG Competition viz: http://europa.eu.int/comm/dgs/competition/news/new_addresses.html 9
A ÚVOD KONTAKTY Generální ředitelství pro regionální politiku (DG Regional Policy) European Commission Directorate-General for Regional Policy B-1049 Bruxelles/Brussel Tel : +32.2.296 06 34 Fax : +32.2.296 60 03 E-mail : regio-info@cec.eu.int Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS): Joštova 8 601 56 Brno Tel : 542 161 111 E-mail : posta@compet.cz 10
METODOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OBOROVÉ ANALÝZY Autoři oborové analýzy zvolili pro její zpracování následující metodologii: 1. Analýza je rozdělena na dvě (2) části, které samostatně zpracovávají dané problematiky: Část 1 - zadávání veřejných zakázek Část 2 - udělování veřejné podpory A ÚVOD 2. Pro obě části byl zvolen stejný způsob zpracování: (a) Vymezení pojmů a problematiky v rámci evropské legislativy spolu s uvedením konkrétních příkladů (ne vždy bylo možné najít v rámci evropské legislativy vhodný příklad, který by se vztahoval přímo k městům a obcím, proto se autoři uchýlili k použití příkladů, které nejlépe demonstrovali danou problematiku a nebo se svým pojetím nejvíce blížili problematice, kterou mohou v reálné situaci řešit česká města a obce například subjektem, který řešil otázku zadávání veřejných zakázek a udělování veřejné podpory, byl region, coby územní jednotka nejbližší městům a obcím); (b) Vymezení pojmů a problematiky v rámci české legislativy spolu s uvedením konkrétních příkladů (vzhledem k tomu, že je Česká republika pouze velmi krátce členem EU, většina příkladů v této části se vztahuje k případům, jež se staly před vstupem ČR do EU; nicméně, pokud je to adekvátní, jsou v rámci příkladů naznačeny změny, ke kterým v rámci legislativy došlo a je poukázáno na možné řešení za současného stavu legislativy); (c) Uvedení klíčových změn, ke kterým došlo v daných oblastech po vstupu České republiky do Evropské unie; (d) Uvedení pravidel, kterými se daná problematika řídí v rámci evropské legislativy; (e) Spojení problematiky veřejné podpory a veřejných zakázek a naznačení z toho plynoucí důsledků 3. Výsledky konzultace daných problematik s odborníky Evropské komise a odpovědných českých úřadů jsou zapracované do textu jednotlivých kapitol. 11
A ÚVOD METODOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OBOROVÉ ANALÝZY POZNÁMKA: Oborová analýza je zaměřená na města a obce, coby poskytovatele veřejné podpory a zadavatele veřejných zakázek, ale zároveň i na města a obce, coby příjemce podpory. Ve většině případů pro ně platí stejná obecná pravidla, jako pro ostatní subjekty pohybující se na témže poli. Pokud si to během zpracování analýzy vyžaduje situace a je zapotřebí indikovat specifika, platná pouze pro města a obce, je tak v textu učiněno. Ve všech ostatních případech hovoříme o zadavatelích veřejných zakázek, poskytovatelích a příjemcích podpor v obecném slova smyslu s tím, že vycházíme z předpokladu, že se diskutovaná legislativa, pravidla a postupy vztahují i na města a obce. 12
PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK B
B 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Uvedení do tématu kapitoly Po vstupu České republiky do EU vstoupily v platnost legislativní normy Evropského společenství. Týká se to i veřejných zakázek, které jsou zadávané veřejnoprávními subjekty i subjekty činnými ve vodním a energetickém hospodářství, v dopravě a v telekomunikacích. Tato kapitola Vás seznámí s legislativní úpravou zadávání veřejných zakázek, jak ji vymezují směrnice EU a zároveň nastíní základní principy a zadávací postupy, které se během procesu zadávání veřejných zakázek musí aplikovat. 1.1 Pojem veřejné zakázky Veřejné zakázky jsou obecně definovány jako zakázky zadávané veřejnoprávními zadavateli, jejichž cílem je pořízení zboží, služeb a práce od různých dodavatelských subjektů. Evropská legislativa zadávání veřejných zakázek vymezuje rovněž termín zadavatel. Zadavatelem se označuje subjekt, na který se vztahují evropská pravidla o zadávání veřejných zakázek. V širším pojetí je zadavatelem stát, územní samosprávní celky (regiony, města a obce), veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými subjekty. Veřejnoprávním subjektem 3 se rozumí jakýkoliv subjekt: zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, a který má právní subjektivitu a je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. 3 V legislativě EU se v anglickém jazyce užívá pojem body governed by public law. 14
VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. Jedná se tedy o subjekty, jejichž zřizovatelem, nebo zakladatelem je veřejná instituce (město, obec, atd.). Mohou to být příspěvkové organizace i akciové společnosti (např. Dopravní podnik, který obec dotuje). Podmínkou je, že musí být kontrolovány zřizovatelem, nebo zakladatelem. Právní úprava zadávání veřejných zakázek patří mezi nejvýznamnější aspekty fungování společného evropského trhu. Veřejné zakázky jsou v zemích Evropského společenství předmětem komunitárního, mezinárodního, ale i národního práva. Na základě pravidel o veřejných zakázkách musí probíhat jejich zadávání striktně na základě transparentních a otevřených postupů a procesů tak, aby byly zajištěny spravedlivé podmínky pro všechny uchazeče. Některé specifické zakázky (např. nákup vojenského vybavení pro sektor obrany) jsou z legislativy vyjmuty a musí se, podobně jako některé zakázky pohybující se nad stanoveným finančním limitem, řídit pouze ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva). Finanční limit pro jednotlivé oblasti veřejných zakázek bude uveden v kapitole 4.1. EU a veřejné zakázky Zadávání veřejných zakázek je v EU důležitou oblastí ekonomiky. Podle odhadů Evropské komise (za rok 2002) tvoří přibližně 16 % HDP, tedy asi 1500 miliard eur, států Evropské unie. Význam veřejných zakázek se v jednotlivých členských státech výrazně liší. V některých se pohybují jejich hodnoty okolo 11 % HDP, v jiných dosahují až 20 % HDP. Otevírání vnitřního trhu pro veřejné zakázky zvýšilo přeshraniční hospodářskou soutěž a zlepšilo ceny, které platí veřejní zadavatelé dodavatelům. Na trhu veřejných zakázek však stále zůstává značný prostor pro uplatnění dalších pravidel hospodářské soutěže i úsporných daňových opatření. B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Legislativa spojená se zadáváním veřejných zakázek je nesmírně složitá. Je nutné si uvědomit, že pracuje s dvěma různými právními systémy systémem evropského práva a systémem národních práv členských států. Evropské právo se aplikuje tehdy, dojde-li k překročení finančního limitu veřejné zakázky stanoveného evropskou legislativou. Národní právní předpisy, se naopak aplikují u veřejných zakázek nedosahujících tohoto finančního limitu. 15
B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1.2 Evropská legislativa v oblasti zadávání veřejných zakázek Základním principem jednotného trhu je, že všechny firmy musí mít stejnou možnost získat veřejné zakázky, tj. zakázky zadávané veřejnoprávními orgány a rovněž subjekty činnými ve veřejně prospěšných službách (vodním a energetickém hospodářství, v dopravě a v telekomunikacích). V České republice platí legislativní normy EU od 1. 5. 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie 4. Po vstupu do EU mají i české subjekty možnost ucházet se o veřejné zakázky na společném evropském trhu. Centrálně se veřejné zakázky uveřejňují v doplňku k Úřednímu věstníku na portálu EU. (http://ted.publications.eu.int) Podrobné informace o zadávání veřejných zakázek se nacházejí na Evropském informačním portálu pro veřejné zakázky SIMAP, které lze najít na http://simap. eu.int. 1.2.1 Smlouva o založení ES a zadávání veřejných zakázek Smlouva upravuje čtyři základní principy, které se vztahují k veřejným zakázkám v rámci EU bez ohledu na jejich hodnotu: zákaz jakékoliv diskriminace z důvodu státní příslušnosti (článek 12 Smlouvy); volný pohyb zboží a zákaz jakýchkoliv kvantitativních omezení importu a exportu, jakož i veškerých opatření se stejným účinkem (článek 28 a násl. Smlouvy); svoboda podnikání příslušníků jednoho členského státu na území druhého členského státu (článek 43 a násl. Smlouvy); svoboda poskytování služeb, pokud jde o příslušníky členských států, kteří mají bydliště v některém jiném státě Unie než příjemce služeb (článek 49 a násl. Smlouvy). 4 1. 5. 2004 vstoupil v České republice v účinnost nový zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ze dne 17. 12. 2003 (dále jen zákon o veřejných zakázkách ). Budeme se mu věnovat později. 16
VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. 1.2.2 Legislativa EU upravující oblast zadávání veřejných zakázek Dosavadní legislativa EU, která ošetřuje zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni, zahrnuje následující směrnice: Směrnice 93/37/EHS ( směrnice o udílení veřejných zakázek na stavební práce ) Směrnice 93/36/EHS ( směrnice o udílení veřejných zakázek na dodávky ) Směrnice 92/50/EHS ( směrnice o udílení veřejných zakázek na služby ) 5 Směrnice 90/531/EHS (ve znění směrnice 93/38 EHS, směrnice o veřejně prospěšných službách ) Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Jak jsme se zmínili výše, normy těchto směrnic EU se vztahují pouze na zakázky, které překračují určitou finanční hodnotu. Pro zakázky, jejichž hodnota je nižší než stanoví limity Evropské unie, udávají směrnice EU minimální právní standardy pro danou oblast a členské státy se mohou samy rozhodnout, zda se budou řídit těmito minimální standardy nebo si zvolí přísnější. B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Kromě výše uvedených směrnic, jimiž se budeme podrobněji zabývat v následujícím textu, vstoupily dne 30. 4. 2004 v účinnost dvě (2) nové směrnice o zadávání veřejných zakázek, jimž se musí členské státy přizpůsobit do 31. 1. 2006: směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ze dne 31. 3. 2004, směrnice 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ze dne 31. 3. 2004. 5 Směrnice 93/37/EHS, 93/36/EHS a 92/50/EHS se rovněž nazývají společným termínem jako směrnice o udílení veřejných zakázek. 17
B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Současná evropská legislativní úprava v podrobnějším náhledu Nyní v krátkosti pohovoříme o všech výše uvedených směrnicích, přičemž se budeme soustředit zejména na vymezení hranic jednotlivých typů veřejných zakázek, určení finančního limitu a na subjekt zadavatele. Veřejné zakázky na stavební práce Směrnice 93/37/EHS o udílení veřejných zakázek na stavební práce ze dne 14. 6. 1993 Velmi obecně lze konstatovat, že veřejné zakázky na stavební práce zahrnují běžné stavební a inženýrské práce, kam spadá výstavba silnic, mostů a železnic, demoliční práce a montážní práce. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na stavební práce, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než 5 000 000 eur. Zadavatelem může být stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty 6, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty. Veřejnoprávními subjekty mohou být i právnické osoby vlastněné obcemi. Je však důležité rozlišit, zda jde o subjekty vykonávající komerční činnost (např. svoz odpadu, zájezdová doprava apod.), či vykonávající veřejně prospěšnou činnost, která není komerční činností (např. kulturní zařízení). Aby tyto subjekty mohly být definované jako MSP, musí pro ně platit, že: jsou vlastněny jiným subjektem než MSP maximálně do 25%, počet obyvatel obce je maximálně 5 000. Veřejné zakázky ošetřené touto směrnicí musí být od hodnoty 5 milionů eur zveřejněny v Úředním věstníku 7. 6 Bylo definované v kapitole 1. 1 7 Úplné znění směrnice v originální anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 199, 09/08/1993, strana 0054 0083. 18
VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. Veřejné zakázky na dodávky zboží Směrnice 93/36/EHS o udílení veřejných zakázek na dodávky ze dne 14. 6. 1993 Tato směrnice vymezuje veřejné zakázky na koupi nebo nájem zboží spolu s jeho uvedením do provozu. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na dodávky, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než 200 000 eur. Zadavatelem může být stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty. Veřejné zakázky ošetřené touto směrnicí musí být od hodnoty 200 000 eur zveřejněny v Úředním věstníku 8. Veřejné zakázky na služby Směrnice 92/50/EHS o udílení veřejných zakázek na služby ze dne 18. 6. 1992 Veřejné zakázky na služby jsou vymezeny negativně, jako všechny smlouvy uzavírané mezi zadavatelem a poskytovatelem služby, které nejsou veřejnými zakázkami na stavební práce nebo na dodávky. Tato směrnice navíc udává různá souhrnná pravidla pro různé druhy veřejných zakázek na služby. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než 200 000 eur. B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zadavatelem může být stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty (např. svazky obcí). Veřejné zakázky ošetřené touto směrnicí musí být od hodnoty 200 000 eur zveřejněny v Úředním věstníku 9. 8 Úplné znění směrnice v originální anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 199, 09/08/1993, strana 0001-0053. 9 Úplné znění směrnice v originální anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 209, 24/07/1992, strana 0001 0024. 19
B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Všechny tři (3) výše uvedené směrnice patří do tzv. klasických nebo také tradičních směrnic o udílení veřejných zakázek. Veřejné zakázky u veřejně prospěšných služeb Do rámce klasických směrnic nepatří zakázky na stavební práce, dodávky a služby udílené subjekty veřejně prospěšných služeb prací (veřejné a soukromé subjekty působící v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy, telekomunikací a také poštovních služeb). Tyto zakázky jsou ošetřeny následující směrnicí, resp. směrnicemi: Směrnice 90/531/EHS (ve znění směrnice 93/38/EHS ze dne 14. 6. 1993) o veřejně prospěšných službách ze dne 17. 9. 1990 Tato směrnice stanovuje pro oblast veřejně prospěšných služeb mnohem flexibilnější legislativní rámec, než známe z ostatních oblastí zadávání veřejných zakázek. Vztahuje se k soukromým subjektům, kterým byla udělena výhradní nebo zvláštní práva využívání (např. různé licence) k některé z činností, které upravuje směrnice. Zvláštní nebo výhradní práva se udělují tehdy, pokud: je služba veřejnosti poskytována prostřednictvím technické sítě, jejíž vlastní existence omezuje konkurenci (železniční síť, rozvodová síť pitné vody apod.) subjekt používá určitou geografickou oblast za vymezeným zvláštním účelem a pod podmínkou, že mu k tomu dala vláda povolení nebo udělila výsadu (těžba zemního plynu a ropy, letiště, přístavy apod.) Tato směrnice se týká veřejných zakázek, jejichž hodnota není menší než: 1) 400 000 eur v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby v oblasti dopravy, vodního hospodářství a energetiky, 2) 600 000 eur v případě veřejných zakázek na dodávky a služby v oblasti telekomunikací, 3) 5 milionů eur v případě veřejných zakázek na stavební práce ve všech těchto oblastech 10. 10 Úplné znění směrnice 90/531/EHS v originální anglické verzi viz Úřední věstník (Official Journal) L 297, 29/10/1990. Úplné znění směrnice 93/38/EHS v originální anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 199, 09/08/1993, strana 0084 0138 20
VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. Budoucí evropská legislativní úprava v podrobnějším náhledu Cílem nově připravené legislativy není zavést dramatické změny do systému zadávání veřejných zakázek. Jedná se spíše o modernizaci a zprůhlednění současného systému. Směrnice také uvádějí obecná pravidla zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou. Jak jsme uvedli výše, 30. 4. 2004 vstoupily v účinnost nové směrnice: 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ze dne 31. 3. 2004. Tato směrnice nahradí tři (3) příslušné směrnice týkající se veřejných zakázek na stavební práce, na dodávky a na služby. 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, opravy a poštovních služeb ze dne 31. 3. 2004. Tato směrnice nahradí směrnici týkající se veřejně prospěšných služeb. Tato nová legislativa EU, k jejíž úplné implementaci do národního práva musí dojít nejpozději do roku 2006, představuje zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek na evropské (mezinárodní) úrovni. Členské státy musí implementovat nové směrnice do národního práva do počátku roku 2006 (do 31. 1. 2006). Ani jedna z těchto směrnic není přímo aplikovatelná. Všechny však musí být transponovány do národních právních řádů. B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Do národního práva České republiky budou tyto směrnice implementovány formou novely zákona o veřejných zakázkach, kterou v současné době připravuje Odbor veřejných investic na Ministerstvu pro místní rozvoj. Postupy při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy, poštovních služeb Obecná ustanovení směrnice 2004/17/ES o subjektu zadavatele, zadávacích postupech ani konkurenčním dialogu se neliší od obecných ustanovení současně platných směrnice, kromě samozřejmého vymezení oblastí, kterých se týkají (vodní hospodářství, energetika, doprava a poštovní služby). 21
B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nejdůležitější změna, kterou směrnice postihuje je, že telekomunikační sektor nebude nadále regulován. Navíc se bude směrnice týkat i poštovních služeb. Tato směrnice se vztahuje k zakázkám, jejichž hodnota je buď shodná nebo vyšší než následující finanční limity stanovené Komisí: 499 000 eur pro veřejné zakázky na dodávky a služby 6 242 000 eur pro veřejné zakázky na stavební práce 11 Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby Směrnice definuje stavební práce, dodávky a služby v podstatě stejným způsobem, jako předchozí směrnice, jež od roku 2006 nahradí. Totéž platí pro subjekt zadavatele, kterým zůstává stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty. Zadávací postupy udávané touto směrnicí mohou být: otevřené (minimální časový limit pro obdržení nabídek je 52 dny ode dne, kdy byla poslána výzva), omezené (časový limit pro obdržení žádostí o účast je 37 dnů, časový limit pro obdržení nabídek je 40 dnů ode dne, kdy byla poslána výzva), vyjednávací aplikovatelné v podstatě shodným způsobem jako na základě pravidel uvedených v předchozích směrnicích. Větší pozornost by měla být věnována pouze vyjednávacímu postupu, který může být: s uveřejněním oznámení (časový limit pro obdržení nabídek může být 36 dní, nebo může být snížen, ale nikdy nemůže být méně než 22 dní), bez uveřejnění oznámení. 11 Úplné znění směrnice 2004/17/ES v originální anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 134, 30/04/2004, strana 0001 0113. 22
VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. Vyjednávací postup s uveřejněním oznámení lze použít, jedná-li se o: neregulérní nabídku, která reaguje na otevřený nebo omezený zadávací postup nebo na konkurenční dialog (viz níže), výjimečné případy, kdy povaha stavebních prací, dodávek nebo služeb nedovoluje paušální cenovou kalkulaci, případy takových poskytovaných služeb, kdy nelze dostatečně přesně stanovit specifika a podmínky zakázky. Vyjednávací postup bez uveřejnění oznámení lze použít, když: nebyly podány žádné nabídky, žádné adekvátní nabídky ani žádné přihlášky během otevřeného nebo omezeného zadávacího postupu, z technických nebo uměleckých důvodů může zakázku splnit pouze určitý uchazeč, se jedná o naléhavý případ. Pro volbu vhodného postupu při zadání veřejné zakázky na konkrétní akci by měly samosprávy kontaktovat ÚOHS. Rovněž na Internetovém informačním serveru Ministerstva pro místní rozvoj, které se nachází na adrese http://www.verejna- -zakazka.cz, lze nalézt metodické postupy a další informace z oblasti veřejných zakázek. Konkurenční dialog Jednou z novinek, které směrnice zavádí je tzv. konkurenční dialog, během něhož si smluvní strany mohou ještě před odevzdáním nabídky sjednat podmínky smlouvy. B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Ke konkurenčnímu dialogu lze přistoupit: 1) v případě velmi složité zakázky 2) na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky Během dialogu musí být zachován spravedlivý přístup ke všem zúčastněným uchazečům. Dialog může pokračovat až do nalezení adekvátního řešení. Jakmile dojde k ukončení dialogu, zadavatel požádá uchazeče o podání nabídek. 23
B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1. VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Tato směrnice se vztahuje k zakázkám, jejichž hodnota je buď shodná nebo vyšší než následující finanční limity stanovené Komisí: 6 242 000 eur pro veřejné zakázky na stavební práce 249 000 eur nebo 162 000 eur pro veřejné zakázky na dodávky, resp. služby (záleží na typu služby nebo dodávky, podrobnosti jsou uvedeny v dodatcích k této směrnici) Výběr kandidáta a udělení zakázky V případě omezeného a vyjednávacího postupu s uveřejněním oznámení a v případě konkurenčního dialogu může zadavatel stanovit limit pro počet vhodných uchazečů. Minimální počet uchazečů (tam, kde je to relevantní i maximální počet uchazečů), které zadavatel zamýšlí vyzvat k podání nabídky nebo žádosti musí být uveden v oznámení o zadání veřejné zakázky. Omezeného zadávacího postupu se nesmí zúčastnit méně než pět (5) uchazečů a vyjednávacího postupu a konkurenčního dialogu méně než tři (3) uchazeči. Podmínky pro uchazeče Je samozřejmé, že osoby, které byly usvědčeny z následujících činností, se nesmí výběrového řízení účastnit: působení ve skupině organizovaného zločinu korupce podvody a defraudace praní špinavých peněz K vyloučení z výběrového řízení může dojít i z následujících důvodů: bankrot neprofesionální chování neplnění povinností spojených s placením sociálních dávek neplacení daní zavádějící informace poskytované za účelem prokázání vhodnosti pro plnění podmínek zakázky 12 12 Úplné znění směrnice 2004/18/ES v originální anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 134, 30/04/2004, strana 0114 0240. 24
VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. B Shrnutí kapitoly Veřejnou zakázkou se rozumí zakázka zadávaná veřejnoprávním zadavatelem, jehož cílem je pořízení zboží, služeb a práce. Města a obce, jakožto subjekty, jejichž činnost upravuje veřejné právo spadají do kategorie zadavatelů a musí se tedy řídit platnou legislativou a při zadávání zakázek podle této legislativy postupovat. Zákon č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách upravuje v souladu s platnou evropskou legislativou zadávací postupy, kterými mohou města a obce realizovat proces zadávání veřejné zakázky. Při tom se však rovněž musí řídit základními principy definovanými Smlouvou o ES, které jsou založené na svobodě podnikání ve všech členských státech EU a zákazu diskriminace. Města a obce by si měly být vědomy, že na základě těchto předpokladů se mohou stát vítězi jimi zadaných veřejných zakázek i subjekty z jiných členských států. Zároveň je důležitá skutečnost, že i subjekty vlastněné obcemi se mohou ucházet o zakázky uveřejněné v ostatních zemích EU, což může být přínosem hlavně pro příhraniční oblasti. PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 25