Postup a realizace jednotlivých cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje. (plnění dílčích úkolů k 20.10. 2003)

Postup a realizace jednotlivých cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje. (plnění dílčích úkolů k 20.10. 2003) Listopad 2003

OBSAH: ÚVOD 3 PRACOVNÍ SKUPINA PRO REALIZACI ZDRAVOTNÍ POLITIKY..5 ZDRAVÉ STÁRNUTÍ..6 ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ 9 PREVENCE INFEKČNÍCHNEMOCÍ....12 SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ KVO..18 NÁDORY. 21 DM..23 ZUBY. 25 SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.....27 ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.....29 ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL.... 34 SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM... 37 ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY V LIBERECKÉM KRAJI.....41 INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR... 44 ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA - ZDRAVÍ MLADÝCH.....44

Úvodní slovo Usnesením č. 221/02/ZK ze 17. prosince 2002 Zastupitelstvo Libereckého kraje přijalo, jako první v ČR, politický a strategický dokument ke zlepšení zdraví obyvatelstva Zdravotní politiku Libereckého kraje. Usnesení vycházelo z vědomí, že zdraví je jednou ze základních podmínek prosperity kraje a spokojenosti lidí. Zastupitelstvo současně uložilo radnímu, který je pověřen řízením resortu zdravotnictví, navrhnout efektivní systém podpory realizace této politiky. Cílem schválené zdravotní politiky je zlepšit během příštích 10ti 15ti let klíčové ukazatele zdravotního stavu a zapojit do této snahy všechny resorty, obce, nevládní organizace, podnikatele a co nejvíce občanů v souladu s evropským programem Světové zdravotnické organizace ZDRAVÍ 21, který přijala vláda ČR v říjnu 2002. Zdravotní politiku, kterou zastupitelstvo v prosinci 2002 přijalo, navrhl Krajský úřad v Liberci a připravila ji pracovní skupina odborníků vedená ředitelem Krajské hygienické stanice. Návrh dokumentu vycházel z podrobného rozboru zdravotního stavu obyvatelstva kraje, který ukazoval, že situace kraje je ve srovnání s průměry ČR mírně horší např. v úmrtnosti a trendu výskytu zhoubných nádorů, úmrtnosti na úrazy a otravy a v pracovní neschopnosti. Většina ukazatelů je ale blízko celostátních průměrů nebo lepší. Je však třeba zdůraznit, že průměry ČR nejsou, až na výjimky (např. dětská úmrtnost nebo proočkovanost), ideálním měřítkem, protože jsou stále ještě horší než ve vyspělých státech. Dokument o Zdravotní politice kraje je rozdělen do 12 cílů, jejichž plnění řídí pracovní skupina pro realizaci Zdravotní politiky a v ní ustanovení gestoři z řad významných odborníků, jmenovaní Krajským úřadem. Vedoucím této skupiny je ředitel Krajské hygienické stanice. Většina gestorů se podílela již na přípravě návrhu politiky. Uvedených 12 cílů bylo rozpracováno do 38 konkrétních úkolů, které jsou průběžně realizovány celkem 150ti podrobně formulovanými aktivitami. Analýza současného stavu realizace je předmětem této výroční zprávy. Forma jejího zpracování je dána podklady připravenými gestory jednotlivých úkolů a odpovídá úvodní fázi projektové realizace, během níž se vytvářejí postupy a pravidla práce. Za rozhodující v této úvodní fázi lze považovat ustavení funkční pracovní skupiny, nastartování grantového systému podpory realizace cílů Zdravotní politiky (bylo podpořeno 13 projektů v celkovém objemu 1,5 mil. Kč. Pomocí grantů se budou zajišťovat úkoly jako: Prevence zubního kazu, monitorování hepatitidy u rizikových skupin, prevence dětských úrazů, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podpora zdraví na internetu, léčebná rekondice aj.) a především reálné naplnění či alespoň rozjezd řady dílčích konkrétních aktivit popsaných v samotné zprávě. Velmi významným krokem pro efektivní naplnění cílů Zdravotní politiky, či spíše nezbytnou podmínkou, bylo v průběhu prvního roku realizace zajištění vnějších vazeb Zdravotní politiky. Zejména její návaznosti na Krajský zdravotní plán, připravovaný Program rozvoje kraje či další krajské rozvojové dokumenty. Stejně významná je i vazba na republikový Program dlouhodobého zlepšování zdravotního stavu obyvatel České republiky v jehož pracovním výboru je přítomen i zástupce Libereckého kraje (ředitel KHS). Toto zastoupení přináší potřebné kontakty na významné odborníky a celorepublikové gestory cílů ZDRAVÍ 21. V nepolední řadě lze za významný označit i kontakt se zástupci WHO, kteří se velmi zajímali o naše zkušenosti s implementací programu WHO ZDRAVÍ 21 do regionální Zdravotní politiky. Liberecká aktivita se tak stala součástí zprávy WHO - Politika podpory zdraví v ČR.

Počáteční etapa s sebou nese ale i určitou nevyváženost aktivit, danou rozdílným přístupem gestorů a především zázemím a šíří týmů, které se na jednotlivých problematikách účastní. Od toho se musí odvíjet i další kroky, které bude nutné učinit v nejbližší době. Zejména : - zapojení širšího okruhu spolupracujících odborníků i veřejnosti - přehodnocení problémových aktivit a vytýčení nových v rámci stávajících cílů - doplnění a obměna pracovní skupiny pro realizaci Zdravotní politiky - užší spolupráce s nově ustavenými celorepublikovými koordinátory - stanovení jednotné formy vyhodnocování cílů a přijímání závěrů a opatření Po roce zkušeností s realizací Zdravotní politiky a s regionální implementací ZDRAVÍ 21 si opětovně uvědomujeme zásadní význam Usnesení zastupitelstva Libereckého kraje č.221/02/zk, kterým byla schválena krajská Zdravotní politika. Přijetím tohoto dokumentu a vytvořením podmínek pro jeho realizaci byly jednoznačně definovány cíle a prostředky libereckého zdravotnictví tak, aby navzájem nemohly být zaměňovány a zdravotnictví nefungovalo samoúčelně, ale jako nástroj pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel kraje. Liberecký kraj udělal tento důležitý krok jako první v republice a mně nezbývá než orgánům kraje Radě a Zastupitelstvu i Výboru pro zdravotnictví poděkovat. MUDr. Vladimír Valenta Předseda pracovní skupiny pro realizaci Zdravotní politiky Libereckého kraje

Pracovní skupina pro realizaci zdravotní politiky ( k 20.10.2003) MUDr. Vladimír Valenta, ředitel KHS předseda MUDr. Jana Tomášková, Výbor pro zdravotnictví zastupitelstva kraje - místopředseda Ing Jiří Benedikt, vedoucí odboru zdravotnictví KÚ LK Ing. Pavel Březina, odbor zdravotnictví tajemník Barbora Krausová,Výbor pro zdravotnictví zastupitelstva kraje Doc.MUDr. Jaroslav Kříž, Státní zdravotní ústav Praha MUDr. Alena Klimovičová, Krajská nemocnice Liberec MUDr. Radka Drašnarová, stomatolog MUDr. Jiří Soukup, pediatr JUDr. Karel Bubeník, krajský protidrogový koordinátor MUDr. Ludmila Truhlářová, KHS Libereckého kraje MUDr. Věra Tučková, KHS Libereckého kraje MUDr. Lumír Tauš,Csc., Krajská nemocnice Liberec MUDr. Jiří Bartoš, Krajská nemocnice Liberec Mgr. Dana Maňhalová, ZÚ Liberec MUDr. Jana Prattingerová, KHS Libereckého kraje Ing. Jana Součková, KHS Libereckého kraje MUDr. Alena Jiroudková, Krajská nemocnice Liberec MUDr. František Holm, Krajská nemocnice Liberec

ZDRAVÉ STÁRNUTÍ Cíl č. 3 Gestor : MUDr. Alena Jiroudková Dílčí úkol č. 3.1 Střední délka života a pravděpodobná délka života bez invalidity u 65letých by se měla prodloužit alespoň o 20 %. 3.1.1 Založení pobočky České Alzheimerovské společnosti. Pobočka České Alzheimerovské společnosti / dále ČALS /vznikla ve spolupráci s centrální ČALS v Praze a za pomoci grantu Krajského úřadu Libereckého kraje. Činnost byla zahájena v Liberci od června 2003. ČALS je členem mezinárodní organizace a podporována EU. Záměr vytvořit síť poboček ČALS v každém kraji ČR byl naplněn, chyběla v Libereckém kraji. ČALS je občanské sdružení, ve kterém jsou odborníci i laická veřejnost. Slouží především laikům na podporu péče o dementní. Demografické údaje do příštích let tj. nárůst u starší populace tento problém akcentují. Jedná se nejen o zdravotnický problém, ale i o socio-ekonomický a jen správná součinnost služeb i institucí pomůže tuto problematiku řešit. U 60 75% občanů postižených demencí není diagnóza stanovena a praktický lékař /PL/ o těchto nemocných neví. 76 praktických lékařů z celkového počtu 185 v LK bylo písemně i telefonicky pobočkou ČALS dotazováno, jak řeší tuto problematiku. Jen 3 lékaři uvedli, že provádějí orientační testy, ostatní situaci neřeší. Upozornění na problematiku demencí, poradenství, zajištění odborné a laické literatury může zlepšit detekci, léčbu i organizaci zdravotně-sociálních služeb pro občany postižené demencí. Úkolem pobočky ČALS je široká informovanost o problematice demence media, školy, praktičtí lékaři, rozdávání informačních materiálů, sociálně-zdravotní poradenství pečujícím příslušníkům rodiny. Poskytování respitní (úlevové) péče v rodině, pracovníky pobočky, pro situace nutnosti dohledu nad dementní osobou, event. nutnosti zařizování důležitých věcí (úřady, návštěva lékaře) pečujícího člena rodiny. Organizování svépomocných skupin v rámci pobočky pravidelná setkávání pečujících, předávání zkušeností a rad, zmírnění pocitu bezmoci nejsem v tom sám - velmi pomáhá při péči o občana s demencí. Tato péče je zajišťována proškolenými pracovníky z řad odborníků, studentů a laiků. Tento cíl je podporován grantem a bude nutné kontinuálně navázat i v dalším roce, činnost pobočky se jeví jako potřebná a přínosná, poptávka stále narůstá. Pobočka si vzala za úkol komparativní srovnání péče o seniorskou populaci a dementní v JČK s LK. JČK má poloviční zastoupení občanů starších 65 let než LK, přesto nabídka služeb vysoce převyšuje LK.

Informace o zřízení Pobočky ČALS byly poskytnuty do deníku Bohemia v regionu a do zpravodaje Magistrátu města Liberce, anonce byla rozeslána všem praktickým lékařům v regionu a primářům akutních oddělení KN Liberec. Pobočka ČALS činnost: a) písemné kontakty 64 (zasílání odpovědí na dotazy a materiál ČALS) b) telefonické 95 c) konsultace 48 respitní ( úlevová ) péče poskytnuta 249 hodin 3.1.2 Výživa seniorů. V letošním roce byla věnována pozornost i výživě seniorů. Probíhá opakované sledování stravování důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem - analýza bude součástí závěrečné zprávy KHS Libereckého kraje. Ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze, Pečovatelskou službou Liberec a KHS LK je realizován projekt Chutný život, jehož náplní je obohacení stravy seniorů. Dále je věnována seniorům pozornost v oblasti úprav životního stylu v Poradně podpory zdraví při Zdravotním ústavu Liberec. V těchto aktivitách bude pokračováno i příštím roce. 3.1.3 Další akce Dne 15.září byla provedena veřejná sbírka dle kautel v rámci Pomerančového dne při příležitosti mezinárodního dne Alzheimerovy choroby. MUDr. Jiroudková zajistila 4 semináře o demencích na Střední zdravotnické škole v Liberci. Dílčí úkol č. 3.2 Nejméně o 50% by se měl zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožní uchovat si autonomii, sebeúctu a své místo ve společnosti Aktivity ke splnění dílčího úkolu 3.2.1 Zvýšit kvalitu domácí péče, a to především její dostupnost i v odlehlých částech LK. Kvalita a dostupnost domácí péče se zlepšila, ale v odlehlých částech libereckého kraje je stále problematická ( vesnice). 3.2.2 Umožnit a vytvořit podmínky pro rodiny, jež chtějí pečovat o své nejbližší v domácím prostředí ( hmotné zabezpečení, dávky státní podpory, příspěvky na bydlení, telefony). Pobočka ČALS se zúčastňuje intenzivně tohoto programu v rámci poradenství a poskytnutí informačních materiálů. Informace o zřízení Pobočky ČALS byly poskytnuty deníku Bohemia v regionu a do zpravodaje Magistrátu města Liberce, oznámení rozeslána všem praktickým lékařům v regionu a primářům akutních oddělení KN Liberec. 3.2.3 Co nejvíce podpořit vznik hospice v LK - hlavně finanční podpora již vzniklého Občanského sdružení pro vznik hospice v jabloneckém okrese. Tento dílčí úkol zatím nebyl naplněn odloženo. 3.2.4 Oslovit komunální politiky a začlenit péči o staré občany do koncepce zdravotnictví a sociální péče jednotlivých obcí. Úkol trvá

3.2.5 Zmapování současného stavu, počtu a systému zařízení poskytujících péči o staré občany na území celého Libereckého kraje. Toto šetření poskytne přehled o pozitivech a negativech a event. nedostatcích, kapacitních možnostech ( vč. dostupnosti služeb) a požadavcích na tyto služby a problémech v oblasti péče o staré občany. Došlo ke zmapování regionu: a) zdravotnická zařízení b) sociální zařízení Závěr: Pobočka České Alzheimerovské společnosti by měla v dalším období směřovat úsilí ke vzniku komunitního centra pro dementní, které v Liberci chybí a je důležitým článkem v péči o osoby postižené demencí. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně gestora cíle Zdravé stárnutí, budou v příštím roce dílčí úkoly přehodnoceny a vytýčeny aktuální problémy.

ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB Cíl č. 4 Gestor: MUDr. Lumír Tauš CSc. Dílčí úkol č. 4.1 Omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se se stresujícími životními okamžiky Práce skupiny vychází z definice duševního zdraví a z koncepce péče o duševní zdraví, kterou vypracovala pro MZd Psychiatrická společnost ve spolupráci s korespondujícími institucemi pro ČR. Vychází z koncepce oboru, který přebudovává jak péči léčebnou, tak preventivní. Do té pak patří především péče o kvalitu života, jako nedílné jednoty tělesného a duševního. Především v kvalitě duševního života je třeba v preventivní i resocializační péči vidět souvislosti kulturních a sociálních faktorů, tedy faktorů, které jsou za hranicí úzce zdravotnickou, a o jejichž prolínání do péče o duševní zdraví jen obtížně přesvědčujeme lidi ve chvílích, kdy jde o investice. 4.1.1 Spolupráce se sdružením FOKUS MYklub při organizování Týdnů pro duševní zdraví v Liberci. Psychiatrické oddělení se svou činností v rámci zlepšení duševního zdraví výrazně otevřelo veřejnosti. Velmi intenzivně se rozvíjí spolupráce s o.s. Fokus, podařilo se propojit vzájemné aktivity a tak setřít rozdíl mezi péčí intra a extramurální, včetně péče o rodinné příslušníky a všechny klienty, kteří takovou pomoc potřebují. Organizují se také stáže pro studující korespondujících oborů (především soc. pracovníky, studující psychologie, speciální pedagogiky aj.). 4.1.2 Zabezpečit provoz záchytné stanice pro alkohol a jiné toxikomanie. Nepodařilo se vybudovat krajskou záchytnou stanici, jejíž absence je nedostatkem. 4.1.3. Vytvořit denní zařízení stacionární péče pro gerontopsychiatrické pacienty. O denní stacionář pro gerontopsychiatrické pacienty překvapivě nebyl zatím od širší veřejnosti zájem.tento bod je navržen k přehodnocení. 4.1.4 Zajistit střednědobou léčbu pro nealkoholové drogy. Pro střednědobou léčbu nealkoholických drog nejsou na území libereckého kraje podmínky. Je však pravda, že na území kraje nedochází k žádnému přetlaku pacientů tohoto druhu, všechny skutečně motivované se daří bez jakýchkoliv problémů po detoxifikaci prováděné na psychiatrickém odd. Krajské nemocnice umístit do již existujících zařízení, která jsou vesměs mimo území Libereckého kraje.

4.1.5 Vznik fungujících skupin pro anonymní alkoholiky, gamblery a narkomany. Perfektně fungují skupiny pro anonymní alkoholiky přímo v Liberci /AAA a K2A/. Obě tyto aktivity přímo podporuje protialkoholní stanice psychiatrického oddělení, jejíž pracovnice jsou s nimi v nepřetržitém kontaktu. Byly zavedeny prolínající se aktivity obou těchto skupin s právě léčenými alkoholiky. Tím je zajištěna i určitá klientela po prodělané léčbě. Nejsou dosud vytvořeny podobné aktivity pro gamblery a narkomany. Byly vydány dva informační letáky týkající se problematiky drog jak pro jejich uživatele, tak pro širší veřejnost a bylo uspořádáno několik přednášek pro veřejnost, vyjde článek naší pracovnice v časopise Závislost. 4.1.6 Vznik statutu funkce psychiatra zabývajícího se ochrannou léčbou a nedobrovolnými pobyty v psychiatrickém zařízení. V minulém měsíci byla předložena vedení Krajské nemocnice v Liberci koncepce oboru psychiatrie v LK jak v horizontu krátkodobém, tj. na 1-2 roky, tak perspektivní v horizontu asi 10 let. Vychází z toto, že psychiatrické odd. KNL bude centrem oboru především organizačním a metodickým. Získalo akreditaci k výchově odborníků v oboru, tj. psychiatrů k I. a II. atestaci a psychologů k získání odbornosti klinický psycholog. Má vypracovaný edukační program této přípravy. Již dnes prakticky neoficiálně organizačně zajišťuje psychiatrickou péči na území kraje včetně pravidelného vzdělávání lékařů, psychologů, i na úseku ošetřovatelském. Je doporučeno zavedení funkce krajského odborníka, která by byla velmi potřebným nástrojem v této metodické, organizační a koordinační činnosti oboru, vybudování a konkrétní zajištění koncepčně propracované komplexní péče o duševní zdraví, včetně nepřetržitých odborných služeb a jejich koordinace. Podařilo se vytvořit právě v těchto dnech psychologický kabinet (zastřešený organizačně psychiatrickým odd.) v Krajské nemocnici, zabývající se psychologickou problematikou nemocného člověka, ale i zdravotnického personálu. 4.1.7 Přesun většiny akutní psychiatrické péče z psychiatrických léčeben do psychiatrických oddělení nemocnic, domácí péče a systému krizových center. V našem kraji nemáme psychiatrickou léčebnu, ale i nás se týkají a dolehnou na nás změny voboru, které předpokládají další pokles a reprofilizaci léčebenských lůžek s odpovídajícím částečným nárůstem psychiatrických lůžek v nemocnicích (předpokládá se v Krajských nemocnicích) a ambulantních, charitativních a svépomocných zařízeních různého typu. V našem kraji máme toto zázemí nemocničních lůžek nyní prakticky vybudováno co do jejich počtu. Nyní v koncepci oboru usilujeme o jejich zkvalitnění. Dosud požadavek na kvalitní sociální a kulturní prostředí civilního typu nebývá doceněn ve svém dopadu na duševní zdraví a často neobstojí v konkurenci požadavků jiných oddělení na různá přístrojová ryze zdravotnická vybavení. Boj proti stigmatizaci duševně nemocných a maximální přenesení péče o ně do civilního života je při tom jedním z hlavních našich cílů. V koncepci oboru v oblasti nemocniční péče je proto mj. návrh úprav psychiatrického oddělení v tomto smyslu. Konkrétně se pak podařilo získat dotaci mimo rozpočet nemocnice na většinu nákladů stavebních úprav sociálních zařízení příjmové stanice tohoto oddělení, které tak budou realizovány ještě do konce tohoto roku.

Proběhly dva kurzy projektu Prelaps zaměřeného proti relapsům duševních chorob. Kurz spočívá v 6 cvičných večerech pro rodinné příslušníky psychiatrických pacientů, je zaměřen na jejich znalosti, dovednosti a komunikace a odstraňování vyvolávajících momentů dekompenzace jejich chorob, na zlepšení spolupráce a důvěry. Jde o velmi úspěšnou, ale náročnou akci. Další pokračování zatím vázne na personálních problémech. Ve dnech 7.- 9. listopadu 2004 proběhne v Liberci celostátní konference Sociální psychiatrie zabývající se problematikou života duševně nemocných v naší společnosti. Bude se odvíjet ve 4 sekcích ve formě přednášek, ale především seminářů s předpokládanou aktivní účasti veřejnosti. Kromě předních odborníků se jí zúčastní i zástupci pacientů a jejich rodin, právníků a dalších zainteresovaných.. Dílčí úkol č. 4.2 Snížit počet sebevražd 4.2.1 Zlepšení a zvýšení efektivity psychiatrických služeb rozšířením sítě krizových center, linek důvěry a psychiatrických oddělení nemocnic Linka důvěry vliberci existuje a je plně funkční. Aktivně se projevuje i Krizové centrum v Jablonci n.n. Psychiatrické odd. Krajské nemocnice a psychiatrické sanatorium v České Lípě plně kryje požadavek na nemocniční psychiatrickou péči, jak je rozvedeno i v jiných bodech této zprávy. 4.2.2 Opětné zavedení evidence sebevražedných pokusů Nepodařilo se docílit zavedení evidence sebevražedných pokusů na celostátní úrovni. Bude nutno nadále na patřičných místech na tuto problematiku upozorňovat a apelovat. Psychiatrické odd. tuto evidenci vede.

PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ PODSTATNĚ SNÍŽIT NEPŘÍZNIVÉ DŮSLEDKY INFEKČNÍCH NEMOCÍ PROSTŘEDNICTVÍM SYSTEMATICKY REALIZOVANÝCH PROGRAMŮ NA VYMÝCENÍ, ELIMINACI NEBO ZVLÁDNUTÍ INFEKČNÍCH NEMOCÍ, KTERÉ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJÍ ZDRAVÍ VEŘEJNOSTI Cíl č. 5 Gestor: MUDr. Jana Prattingerová Některé z uvedených dílčích úkolů jsou v Libereckém kraji již splněny, u ostatních program pokračuje. Zásadní změnou v plnění cílů v oblasti prevence infekčních onemocnění je avizovaný záměr Krajské nemocnice Liberec přesunout infekční oddělení do České Lípy. Infekční oddělení poskytuje komplexní léčebnou péči dětem i dospělým nemocným infekční chorobou, zajišťuje izolaci infekčně nemocných nebo podezřelých z nákazy dle platné legislativy. Výrazně se podílí na protiepidemických opatřeních nařízených orgánem ochrany veřejného zdraví. Dále poskytuje léčebnou péči osobám, u kterých došlo k postvakcinačním komplikacím. V neposlední řadě se podílí na ochraně před nemocničními nákazami, a to především izolací a léčbou pacientů s rezistentními bakteriálními kmeny, jejichž infekční komplikace se stávají rizikem pro ostatní pacienty. I když výskyt některých dříve obávaných nemocí se u nás v poslední době snížil, výskyt jiných infekcí se v současnosti zvyšuje a objevují se nové infekční nemoci (SARS). Přibývá těžce probíhajících infekcí, které postihují osoby se sníženou obranyschopností. Stoupá počet osob infikovaných virem HIV. Stále častěji se u nás vyskytují exotické a tropické infekce a řada onemocnění je k nám importována ze zahraničí. Nelze nezmínit významné místo infekčního oddělení v projektu ochrany před biologickými látkami (bioterorismus). Diagnostika i léčba infekčních chorob je stále komplikovanější a vyžaduje vysoký stupeň specializace v dané problematice, při diagnostice a léčbě je nutná spolupráce i řady odborníků-očního lékaře, neurologa, ORL lékaře a samozřejmě komplementu-rtg, biochemie, hematologie a mikrobiologie. Infekční oddělení Krajské nemocnice Liberec je spádovým zařízením pro okresy Libereckého kraje i pro okres Děčín tj. pro 562 730 obyvatel (zdroj EPIDAT). Disponuje 36 lůžky.

Síť infekčních oddělení v ČR (Údaje z dotazníkové akce SIL v květnu 2003 a poslední dostupné Zdravotnické ročenky) Celkem 1674 lůžek na 36 lůžkových odděleních v ČR, tj. 16,27 lůžek / 100 000 obyvatel Počty lůžek dle krajů Kraj Počet lůžek Počet lůžek/100 000 obyv. Hl. m. Praha 234 20,6 Středočeský kraj 116 10,3 Jihočeský kraj 146 23,2 Plzeňský kraj 70 12,6 Karlovarský kraj 48 15,7 Ústecký kraj 145 17,5 Liberecký kraj 36 8.4 Královehradecký kraj 94 17,0 Pardubický kraj 50 9,8 Vysočina 116 22,3 Jihomoravský kraj 251 22,2 Olomoucký kraj 40 6,2 Zlínský kraj 139 23,3 Moravskoslezský kraj 201 15,7 V roce 2000 bylo hospitalizováno v nemocnici Liberec 1156 pacientů, v roce 2001 1034, v roce 2002 1043 pacientů. V roce 2003 od 1.1. do 30. 9. 708 pacientů. Nejvíce hospitalizovaných pacientů je z okresu Liberec. V Liberci je též umístěna vojenská chemická rota, jejíž příslušníci často pobývají na misích v epidemiologicky rizikových oblastech a vracejí se s infekčními onemocněními a je nutná jejich izolace. Tyto výše uvedené souvislosti a požadavky je nutné vzít v úvahu a zajistit jejich naplnění při jakékoliv změně v postavení a umístění infekčního oddělení. Dílčí úkol č. 5.1 Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit 5.1.1 Pokračovat v plnění programu SZO k vymýcení dětské obrny v dosud uplatňovaném rozsahu. Certifikace eliminace poliomyelitidy vevropě byla vyhlášena 21.6.2002. Proočkovanost v Libereckém kraji byla v letošním roce nejvyšší z celé republiky. Dále pokračuje systém sledování akutních případů ochrnutí a jejich vyšetřování u dětí do 15 let věku. Celostátně je stále realizován systém spolupráce a kontroly kvality vyšetřování ve spolupracujících laboratořích, s využíváním metod doporučených SZO.

Úkol splněn, ale aktivity musí pokračovat Dílčí úkol č. 5.2 Eliminovat novorozenecký tetanus 5.2.1 Pokračovat v očkování proti tetanu, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu pravidelného očkování dětí, zajišťovat epidemiologické šetření každého případu tetanu. Dílčí úkol se v ČR již podařilo splnit díky strategii očkování, zahrnující kromě základního očkování a přeočkování v dětském věku ještě další přeočkování v indikovaných případech poranění a v dospělosti vždy v intervalech každých 10-15 let. Výrobce očkovací látky proti tetanu přispěl k zajištění dílčího úkolu výrobou samolepících štítků pro evidenci očkování na kartě zdravotní pojišťovny, aby každý občan věděl, kdy musí navštívit lékaře za účelem přeočkování. Dílčí úkol č. 5.3 Nejpozději do roku 2007 eliminovat spalničky 5.3.1 Pokračovat v očkování proti spalničkám, dosahovat proočkovanost minimálně 95%. 5.3.2 Provádět administrativní kontrolu proočkovanosti proti spalničkám. 5.3.3 Zajistit epidemiologické šetření při podezření na výskyt spalniček podle jednotné metodiky, včetně odběru krve a odeslání vzorku k vyšetření do specializované laboratoře. Všechny aktivity současně prováděny vyplývají z celostátního programu Surveillance spalniček v České republice ve fázi eliminace. V rámci surrveilance je sledována proočkovanost, je šetřeno každé onemocnění i podezření na něj, vše je laboratorně ověřováno.

Dílčí úkol č. 5.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout: - výskyt záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, - pokles nově zjištěných nosičů viru hepatitidy B nejméně o 80 % - méně než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle a - invazivních chorob vyvolaných Haemophilem influenzae b, - výskyt vrozené syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, - - vrozeného zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě narozených dětí 5.4.1 Pokračovat v očkování proti záškrtu, dávivému kašli,zarděnkám, příušnicím, virové hepatitidě B a nákazám vyvolaným Haemophilem infuenzae B, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu proočkovanosti, zajistit postup podle nové vyhlášky o očkování č.439/2000 Sb. Pokračuje očkování proti záškrtu, dávivému kašli, zarděnkám, příušnicím, virové hepatitidě B a nákazám vyvolaných Haemophilem infuenzae B, je prováděna administrativní kontrola proočkovanosti. Proočkovanost proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli je 98,9 %, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím též 98,9 %. Proočkovanost proti nákazám vyvolaných Haemophilem influenzae je 93,5 % a proti žloutence typu B 85, 5 %. Proočkovanost se sleduje u dětí podléhajících pravidelnému očkování. Uvedené údaje jsou za rok 2002, protože kontrola za rok 2003 bude ukončena a analyzována k 31.12.2003. 5.4.2 Pokračovat v hlášení, epidemiologickém šetření a analýze případů záškrtu, dávivého kašle, příušnic,zarděnek, virové hepatitidy B a nového nosičství, nákaz vyvolaných Haemophilem influenzae b, vrozené syfilis. Pokračuje hlášení, epidemiologické šetření a analýza případů záškrtu, dávivého kašle, příušnic, zarděnek, virové hepatitidy B a nového nosičství, nákaz vyvolaných Haemophilem influenzae b, vrozené syfilis. 5.4.3 Pokračovat ve zdravotní výchově vedoucí k omezení dalšího šíření pohlavně přenosných nákaz včetně syfilis. Pokračuje zdravotní výchova vedoucí k omezení dalšího šíření pohlavně přenosných nákaz včetně syfilis. Zdravotní ústav v Liberci úzce spolupracuje s lektorem, který provádí poradenskou a lektorskou činnost a pořádá přednášky na téma pohlavních nemocí. Dále jsou cestou ZÚ LK distribuovány letáky, vydané k této problematice Státním zdravotním ústavem do ordinací praktických lékařů a gynekologů.

Dílčí úkol č. 5.5 Nejpozději do roku 2015: - zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy, akutních respiračních a průjmových onemocnění 5.5.1 Uplatňovat zdravotně výchovné programy v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, podpora aktivit občanských sdružení v prevenci uvedených nákaz u cílových skupin s rizikovým chováním,účast v samostatném Programu řešení problematiky HIV/AIDS v ČR. Uskutečňují se zdravotně výchovné programy v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, podpora aktivit občanských sdružení v prevenci uvedených nákaz u cílových skupin s rizikovým chováním, účast v samostatném Programu řešení problematiky HIV/AIDS v ČR. 5.5.2 Pokračovat ve státním zdravotním dozoru v oblasti tuberkulózy. Pokračuje státní zdravotní dozor v oblasti tuberkulózy, který provádí dle pokynu hlavního hygienika lékaři z oboru tuberkulózy a respiračních nemocí ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí. Dozor spočívá vzajišťování epidemiologického šetření v ohnisku nákazy, kontrole povinných hlášení, dohledávání pacientů, kteří jsou mikroskopicky pozitivní, v důsledném dozoru v laboratořích, které provádějí mikroskopické vyšetření materiálu na TBC. 5.5.3 Spolupracovat s terénními laboratořemi v oblasti diagnostiky akutních respiračních onemocnění, realizovat vakcinaci proti pneumokokovým nákazám u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné, obyvatel ústavů sociální péče a domovů důchodců, vpřípadě výskytu nové shiftové varianty chřipkového viru postupovat podle přijatého pandemického plánu. Probíhá spolupráce s terénními laboratořemi v oblasti diagnostiky akutních respiračních onemocnění, je realizována vakcinace proti pneumokokovým nákazám u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné, obyvatel ústavů sociální péče a domovů důchodců, v případě výskytu nové shiftové varianty chřipkového viru bude postupováno podle přijatého pandemického plánu. 5.5.4 V oblasti prevence vzniku a šíření průjmových onemocnění infekčního původu zdůrazňovat zdravotní výchovu potravinářů i celé veřejnosti, prosazovat zásady hygieny a prevence infekcí z potravin (Deset zlatých pravidel SZO). V oblasti prevence vzniku a šíření průjmových onemocnění infekčního původu je zdůrazňována zdravotní výchova potravinářů i celé veřejnosti, prosazovány zásady hygieny a prevence infekcí z potravin (Deset zlatých pravidel SZO). Od roku 2000 není tzv. hygienické minimum pro potravináře povinné. Toto školení provádí pouze na žádost Zdravotní ústav v Liberci. Dle zákona č. 110/1997 Sb. O potravinách přísluší hygienické službě dozor nad zařízeními společného stravování. O ostatní dozorovou činnost se dělí Státní veterinární správa a česká zemědělská a potravinářská inspekce. Hygienická služba provádí výše uvedenou zdravotní výchovu v rámci své dozorové činnosti a zároveň při každém epidemiologickém šetření průjmových onemocnění. Veřejnost je též informována prostřednictvím regionálních medií, se kterými KHS LK pravidelně spolupracuje.

Dílčí úkol č. 5.6 Omezit výskyt virové hepatitidy B a hepatitidy C v Libereckém kraji 5.6.1 Ve spolupráci s příslušnými odborníky zajišťovat vyšetření markerů VHB a VHC u skupin s rizikovým chováním, kde je vysoká pravděpodobnost pozitivního výsledku. Vzhledem ke způsobu přenosu nákazy provádět vyšetření především u osob s parenterální aplikací drog. Ve spolupráci s příslušnými odborníky voboru infekčních nemocí je zajišťováno vyšetření ukazatelů virových hepatitid u skupin s rizikovým chováním, byl přiznán finanční příspěvek z grantového programu Krajského úřadu G19 ve výši 47 400 Kč na projekt s názvem Monitoring výskytu virových hepatitid v rizikových komunitách. Jako riziková komunita pro výskyt virových hepatitid B a C byla vybrána Rómská komunita v Semilech, klienti Krizového a preventivního centra v Jablonci nad Nisou, klienti AIDS poradny ZÚ a pracovnice v oblasti sexuálních služeb v okrese Jablonec nad Nisou a Semily. Vyšetření na hepatitidy (žloutenky) spojeno s odběry HIV s využitím dotací z Národního programu řešení problematiky HIV/AIDS v roce 2003. Šetření stále pokračuje a v současné době ještě nejsou k dispozici výsledky. 5.6.2 V indikovaných případech předávat pacienty k následné dispenzarizaci a léčbě specializovaným pracovištím, včetně péče o děti matek s nákazou VHC. Plnění bude následovat po provedení vyšetření z bodu 5.6.1 5.6.3 K omezení přenosu nákazy zajišťovat u sexuálních nebo rodinných kontaktů s onemocněním VHB nebo nosičstvím HBsAg vakcinaci dle vyhlášky 439/2000. Plnění bude následovat po provedení vyšetření z bodu 5.6.1 5.6.4 Provádět zdravotní výchovu obyvatelstva (drogová problematika, zásady bezpečného sexu, riziko tetování). Je prováděna zdravotní výchova obyvatelstva v oblastech drogové politiky, zásad bezpečného sexu, rizik tetování, piercingu. 2 x ročně je pořádán pro učitele odborný seminář na KHS zaměřený na drogovou problematiku mládeže, je prováděn průzkum na základních a středních školách, akce se jmenuje Životní styl a jsou zde mimo jiné i otázky, týkající se ochrany při sexu. Veřejnost je informována o zásadách bezpečného sexu a o rizicích tetování a piercingu cestou regionálních medií, se kterými KHS LK pravidelně spolupracuje. 5.6.5 Omezit nozokomiální přenos nákaz průběžným vzděláváním lékařů a cíleným dozorem ve zdravotnických zařízeních. V letošním roce byla výrazně zvýšena intenzita státního zdravotního dozoru dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví, který provádí protiepidemický odbor KHS LK ve zdravotnických zařízeních. Na rok 2004 je v souladu kontrolním plánem naplánováno pozornost zaměřit především na ordinace stomatologů, na ambulantní zařízení provádějící invazívní výkony např. chirurgie, ortopedie, endoskopická pracoviště, dále na lůžková zařízení oboru chirurgie, ortopedie, gynekologie a porodnictví a oddělení ARO. Závěr: Všechny aktivity směřující ke splnění dílčích cílů běží a pro prevenci infekčních onemocnění nejen v Libereckém kraji je nutné, aby pokračovaly i v letech následujících, jedině tak budeme moci podstatně snížit nepříznivé důsledky infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti.

SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU ÚROVEŇ Dílčí úkol č. 6.1 Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 % Cíl č. 6.1 Gestor: MUDr. František Holm V druhé polovině roku 2003 se stal novým gestorem dílčího úkolu v kardiovaskulární problematice primář Kardiologického oddělení Krajské nemocnice Liberec MUDr. František Holm, proto je zpráva o plnění zdravotní politiky podána jako koncepce oboru, která bude dále rozpracována do dílčích úkolů a aktivit dle jednotného schematu zdravotní politiky a v návaznosti na program WHO Zdraví 21 a republikovou implementaci. Cílem zdravotní politiky je zlepšování zdravotního stavu obyvatel a prostředky, kterými se zdravotní politika realizuje, slouží na prvním místě k potlačení dominantních příčin stavů nemocnosti a úmrtnosti spolu s ekonomickou dostupností zdravotní péče. Kardiovaskulární mortalita staví Českou republiku bohužel na přední místo na světě a tvoří více než 50 % celkové mortality. Od počátku 90. let minulého století došlo kčeské republice ke zvýšení úmrtnosti z důvodů úrazu, onkologická mortalita zůstává zhruba stejná, ale v celostátním měřítku začal trvalý pokles z kardiovaskulárních příčin. Nutno ovšem zdůraznit, že stále v této oblasti zaostáváme za západní Evropou a nejoptimističtější prognózy postulují, že její úrovně dosáhne ČR nejdříve za 15 let. Proto důraz na zdravotní politiku v oblasti kardiovaskulární je hlavním úkolem příslušných orgánů samosprávy ke zlepšení nedobré stávající situace. Zdravotní politika Libereckého kraje v oblasti onemocnění srdce a cév vychází z národního kardiovaskulárního programu České republiky tak, jak byl navržen a schválen Českou kardiologickou společností. Kromě trvalého důrazu na stávající formy provádění zdravotní politiky (edukace zdravotníků i veřejnosti, zavádění nejnovějších poznatků současné vědy do klinické praxe v ambulantní sféře atd.), došlo v r. 2003 v Libereckém kraji k zásadní kvalitativní změně, která významně ovlivnila péči o pacienty s kardiovaskulárními chorobami. Dne 5. února 2003 bylo v Krajské nemocnici Liberec otevřeno samostatné Kardiologické oddělení s 54 lůžky, 2 katetrizačními sály a novou echokardiografickou laboratoří. Katetrizační laboratoř zahájila svou činnost 10. března t.r. a ke dni zpracování zprávy vyšetřila přes 1300 pacientů a provedla na 500 perkutánních koronárních intervencí (tj. koronárních angioplastik - PCI). Do konce letošního roku je plánováno vyšetřit celkem 1800 pacientů a provést kolem 600 koronárních intervencí. K chirurgické revaskularizaci myokardu (CABG), které pro Liberecký kraj provádějí pražská kardiocentra, bylo indikováno dosud na 500 pacientů. To odpovídá ročnímu přepočtenému výkonu 2200 srdečních katetrizací a přes

900 PCI, přibližně stejný počet nemocných je indikován k operaci na srdci (CABG, zákrok na srdečních chlopních). Po měsíčním zkušebním provozu byl 7. dubna t.r. zahájen nepřetržitý provoz katetrizační laboratoře pro pacienty sakutními formami ischemické choroby srdeční, zejména s akutním infarktem myokardu (AIM). Nemocní s AIM tvoří kolem 35 % všech intervencí, takže ročně nové pracoviště invazivní a intervenční kardiologie v KN Liberec ošetří přes 300 pacientů s AIM. Dosavadní trombolytická léčba AIM, prováděná do března t.r. v nemocnicích Libereckého kraje, měla 12 15 % hospitalizační mortalitu, naproti tomu přímá koronární angioplastika u AIM snižuje mortalitu na polovinu. Indikační pole k srdeční katetrizaci, resp. intervenci tvoří pacienti jak s akutními a chronickými formami ischemické choroby srdeční, tak pacienti se získanými a vrozenými chlopňovými srdečními vadami. Spádová oblast přesahuje administrativní hranice Libereckého kraje, např. velmi úzká spolupráce existuje mezi nemocnicemi v Děčíně a Rumburku. Vybudováním dalšího katetrizačního sálu, který slouží k provádění kardiostimulačního programu, došlo k navýšení počtu těchto výkonů u pacientů s poruchami srdečního rytmu. To bylo mimo jiné způsobeno i tím, že Fakultní nemocnice v Hradci Králové nadále odmítla implantovat kardiostimulátory pro spádovou oblasti Nemocnice v Semilech a KN Liberec díky novým kapacitám mohla bez problémů tuto specializovanou péči zajistit. Ročně se plánuje implantovat na 300 kardiostimulátorů pro spádovou oblast bývalého libereckého, jabloneckého a semilského okresu. Současně došlo k zavedení dalšího nového oboru v KN Liberec: elektrofyziologického vyšetření (EFV). Tato vyšetřovací technika je určena pacientům s poruchami převodního systému a dále pro relativně velkou skupinu nemocných s komorovými tachykardiemi, resp. poruchami vědomí kardiální etiologie (tzv. programovaná stimulace komor). Uvedené počty vyšetřených a ošetřených pacientů s kardiovaskulárními chorobami, kteří pocházejí v drtivé většině z Libereckého kraje, znamenají zásadní posun k lepšímu v provádění zdravotní politiky kraje v kardiologii. I když dosud nemáme k dispozici přesná čísla, je nepochybné, že v letošním roce došlo ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v libereckém regionu. Nutno však konstatovat, že teprve vybudování komplexního kardiocentra, tj. centra, kde se poskytuje komplexní kardiologická péče pro nemocné se všemi formami srdečních chorob včetně srdeční operativy, přinese zásadní zvrat ve zdravotní politice Libereckého kraje v této oblasti. Proto je nezbytné, aby vedení Libereckého kraje přijalo konkrétní závěry pro provádění zdravotní politiky kraje v kardiovaskulární oblasti pro příští rok. Hlavní body dalšího rozvoje lze shrnout následovně: dobudovat Kardiologické oddělení KN Liberec v oblasti vyšetřování léčby a poruch srdečního rytmu (tj. provádění elektrofyziologického vyšetření, radiofrekvenčních ablací, implantace automatického kardioverteru/defibrilátoru, provádění resynchronizační léčby chronického srdečního selhání v indikovaných případech vybraných skupin pacientů) vybudovat v KN Liberec Kardiochirurgické oddělení, které bude ročním výkonem cca 800 900 operací zajišťovat chirurgické řešení kardiovaskulárních pacientů ze spádové oblasti Libereckého kraje. Současný stav, kdy takto velký počet nemocných je operován v pražských kardiocentrech, je nesystémový, přináší v praxi celou řadu problémů a v důsledku toho je pro pacienty relativně neuspokojivý. Perkutánní koronární a jiné kardiologické intervence s kardiochirurgickým zázemím se mohou lépe a rychleji rozvíjet, v případě uvažovaného programu implantace ICD je existence kardiochirurgického

pracoviště licenční podmínkou. Vznik kardiochirurgie v liberecké nemocnici přispěje k rozvoji dalších oborů: cévní chirurgie umožněním výkonů v mimotělním oběhu, dále hrudní chirurgie s návazností zejména na traumatologii, neurochirurgii a onkologickou pneumologii. Závěrem lze konstatovat, že zdravotní politika kraje v kardiovaskulární oblasti nastoupila správnou cestu a skokově došlo ke zásadnímu zlepšení péče o pacienty se srdečními chorobami. Kardiologické oddělení KN Liberec se tak stalo pracovištěm poskytujícím superkonsiliární péči pro spádovou oblasti Libereckého kraje a úzce spolupracuje nejen se všemi spádovými nemocnicemi v kraji, ale i s ambulantními specialisty a praktickými lékaři. Je ovšem nutné zdůraznit, že jsme teprve v polovině cesty, protože konečným cílem musí z výše uvedených důvodů být v příštím roce vybudování kardiochirurgického pracoviště, jinými slovy kardiocentra v Krajské nemocnici Liberec.

Dílčí úkol č. 6.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 % Cíl č. 6.2 Gestor : MUDr. Jiří Bartoš 6.2.1 Primární prevence vybraných nádorových onemocnění. Úkol plněn průběžně, proběhla beseda v regionálním TV vysílání na téma Prevence nádorů prsu-únor 2003 /účastníky byl mj. prim Bartoš-Onkologie LBC, prim.havlík- Onkochirurgie LBC,dr.Bubeník- radiodiagnostik/, v rámci grantu Edukačního centra Onkologie Liberec podpořeného KÚ se uskutečnil seminář se zdravotními sestrami z terénu říjen 2003 provedl prim Bartoš a vrchní sestra Hrstková. Ve spolupráci KHS Libereckého kraje a Onkologického oddělení Nemocnice Liberec byly plněny úkoly projektu MZ ČR Prevence nádorových onemocnění 21. stol.. V letošním roce byla pozornost věnována nádorům krvetvorných orgánů a ORL. Byly vytištěny 2 letáky a ve spolupráci se SZŠ pokračovaly v edukaci PEER skupiny na základních a středních školách. 6.2.2 Včasná diagnostika nádorových onemocnění ( event. screening některých nádorových onemocnění). Úkol plněn příslušnými specialisty v rámci jejich odborností,nově ustaven a auditem MZd potvrzen screeningový program ca mammae, po jednání s participujícími kolegy i z jiných pracovišť kraje proběhl seminář organizovaný Onkologií LBC v září 2003, na kterém jsme konstatovali nutnost pravidelné spolupráce v rámci regionu / účastníky byli zástupci všech nemocnic v kraji /.Souvisí i s úkoly 6.2.3 a 6.2.4 6.2.3 Léčba nádorových onemocnění. Úkol plněn průběžně všemi pracovišti provádějícími péči o onkologicky nemocné bez významnějších výhrad. Na výše zmíněném semináři 6.2.2 potvrzena platnost referenčního pracoviště Klinické onkologie KNL ve většině onkologické problematiky, především pak nyní, kdy byl plně zahájen provoz lineárního urychlovače v KNL. 6.2.4 Dodržování standardů diagnostických a léčebných postupů. Úkol plněn trvale v souladu s doporučeními odborných společností vrámci regionu není znám významnější problém. Upřesnění dalšího vývoje t.č. je v rukou nově ustaveného výboru Onkologické společnosti a zdravotních pojišťoven. Proběhlo osobní jednání s vedoucím lékařem pobočky VZP. Dílčí úkol souvisí se dvěma předešlými. 6.2.5 Spolupráce s organizací Arcus (sdružení onkologických pacientů). Kontakt navázán s předsedkyní ARCUSu paní Koželskou, po kterém následovalo osobní setkání v Liberci s dr.bartošem v červnu 2003. Kooperace a soulad např. v rámci nově vytvářených grantů je žádoucí a oboustranně akceptovatelná. Další pracovní setkání se zástupci liberecké pobočky bude v listopadu 2003.

6.2.6 Zajištění fungování onkologických registrů regionu ( finanční krytí nákladů, zajištění kvality). Regionálním správcem NOR / Národního onkologického registru / byl ustanoven liberecký onkolog Dr. Hanuš. Jeho úvazek a náplň tohoto úvazku je řešen ve spolupráci KÚ, KNL a centrálního registru. Zatím není zcela jasný problém kompetencí a možných vstupů do registru a práce s daty NORu. 6.2.7 Dispenzarizace onkologicky nemocných. Úkol plněn standardně v rámci jednotlivých specializací a spádu průběžně 6.2.8 V Liberci zřídit terénní pracoviště klinického onkologa náplň práce: spolupráce v primární prevenci, screening, léčba ( paliativní, péče o terminální pacienty atd. ), dispenzarizace onkologických pacientů. Není vyjasněna definice, potřebu jeho zřízení zřejmě ukáže vývoj a centrální zdravotní politika, jeho předpokládanou náplň zatím řeší pracoviště Onkologie KNL. Závěr Jednotlivé dílčí úkoly jsou plněny průběžně. Nezbytné je řešit problém kompetencí a možných vstupů do registru a práce s daty národního onkologického registru.

Dílčí úkol č. 6.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu Cíl č. 6.3 Gestor: MUDr. Alena Klimovičová 6.3.1 Obecná změna životního stylu (změna výživy, snížení výskytu obezity, zvýšení pohybových aktivit ). Řešení souvisí s mnoha ostatními dílčími úkoly (dostupnost zdravých potravin, možnosti pohybu všeobecně vč. možností využití volného času aktivním odpočinkem, výchova obyvatelstva ke zdravému životnímu stylu). V průběhu celého roku ve spolupráci Diabetologického centra, KHS Libereckého kraje a ZÚ Liberec, diabetologických poraden a praktických lékařů probíhá edukace diabetiků v Poradně podpory zdraví. V poradně je pozornost věnována úpravě stravování, pohybové aktivitě a stresu. 6.3.2 Časnější diagnosa diabetu. Vyhledávací programy pro rizikové skupiny populace. V září 2003 byla podána na Ministerstvo zdravotnictví ČR žádost o projekt Zdraví 21 v Libereckém regionu jedním z jeho dílčích úkolů je péče o pacienty s DM 2. typu, včasný záchyt nových pacientů a jejich edukace. 6.3.3 Komplexní intervence rizikových faktorů diabetika Diabetik musí být léčen komplexně ve všech rizikových faktorech (nadváha, vysoký tlak, poruchy tuků atd.). Aktivity: vydání doporučených postupů pro všechny lékaře léčící diabetika. Proškolení všech praktických lékařů v kraji. Vytvořit instituci edukační sestry (edukačního centra) v každém okrese, pro výuku diabetických pacientů - podpora Svazu diabetiků, edukační lázeňské pobyty. Součástí výše citovaného projektu je i pravidelné školení praktických lékařů, vydání doporučených postupů pro všechny lékaře léčící diabetika a tisk a distribuce zdravotně výchovných materiálů. Proškolení praktických lékařů ze všech okresů proběhlo již v letošním roce v Liberci 4.9.2003. Školení zajišťovala prim. MUDr. Alena Klimovičová. Školení o prevenci, včasném záchytu a terapii DM 2 se zúčastnilo 72 praktiků z 200 oslovených, 36 % zúčastněných praktiků lze hodnotit kladně, ale v příštím roce bude snaha o větší účast na akcích. 6.3.4 Řešení vzniklých závažných komplikací diabetu: Nutné je mezioborové řešení týmem zkušených odborníků - vytvořit tým v krajské nemocnici schopný řešit cévní komplikace a mající na to pracovní podmínky (diabetologické centrum, invazivní kardiologie, angiologie, oční laser centrum). Spolupráce jednotlivých center probíhá průběžně.

Ukazatelé k monitoraci plnění úkolu: Vývoj incidence diabetu a jeho komplikací podle každoročních hlášení ÚZIS je rozpracován v materiálu Zdravotní stav Libereckého kraje. V současné době je připravována dotazníková akce u praktických lékařů o počtu a péči o pacienty s DM 2 ve spolupráci diabetologického centra a KHS LK. Závěr: Vzhledem k úrovni Diabetologického centra v Liberci je péče o diabetiky dobrá. Při řešení vzniklých závažných komplikací diabetu je péče o pacienty v Libereckém kraji nerovnoměrná. Úkolem pro příští rok zůstává vytvořit v Libereckém kraji při diabetologických poradnách edukační centra sestry pro výuku diabetických pacientů. Součástí je zajištění proškolení zdravotních sester.

Dílčí úkol č. 6.4 Zlepšení orálního zdraví dětí a mládeže dosáhnout, aby alespoň 80% dětí ve věku do 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku do 12 let, měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub) Cíl č. 6.4 Gestor: MUDr. Radka Drašnarová 6.4.1 Časné, pravidelné a efektivní provádění hygienických praktik, skupinové a individuální. Instruktáž individuální péče o chrup a hygienické praktiky jsou prováděny průběžně při preventivních prohlídkách v ordinacích praktických zubních lékařů. Je plánováno vyhodnocení. 6.4.2 Instruktáž efektivní techniky čištění zubů. (Podpořeno grantem Libereckého kraje) Akce Zdravý zoubek Průběh v roce 2002 2003: rok 2002 září pilotní akce v mateřské školce Dělnická ul. Liberec tisk instruktážních letáků leták Zdravé zuby vrámci projektu Projekt zdraví Liberecka vydal KHS Liberec ve spolupráci se zubní ambulancí Liberec v nákladu 10 000 ks rok 2003 červen Dr. Drašnarová, Doc. Boukal vpraze proběhla konzultace, kde gestor celostátního projektu byl informován o akci a byly společně doplněny otázky dotazníku, který bude sloužit ke zhodnocení akce červen až září - kompletace materiálů a zajištění sponzorských darů srpen - proškolení 36 žákyň Střední zdravotnické školy Liberec, které zajistil MUDr. Radomír Sekvard - 3 semináře a Mgr. Jana Stejskalová 2 semináře září - od 15.9. proběhla instruktáž čištění zubů v 16 mateřských školách a ve 12 základních školách v 8. a 9. třídách zbývá instruktáž na 5 základních školách prezentace akce na TV Nova závěrečná zprava bude zpracována v 1. čtvrtletí 2004 byly založeny vlastní internetové stránky 6.4.3 Fluoridace lokální (fluoridové pasty) celkové tablety Probíhá průběžně dle volby praktického zubního lékaře a rodiny při preventivních prohlídkách. Bude vyhodnoceno a kvantifikováno.

6.4.3 Stravovací režim. V mateřských školkách a v základních školách jsou prováděny kontroly stravování v rámci státního zdravotního dozoru, jeho součástí je i kontrola biologické hodnoty stravy v rámci projektu Projekt zdraví Liberecka jsou zařazeny semináře o zdravé výživě pro pedagogy. 6.4.4 Preventivní prohlídky. Preventivní prohlídky probíhají průběžně, zůstávají odkázány na spolupráci s rodiči,jejichž informovanost je nedostatečná. Byl proveden průzkum na školách Lbc kraje, který potvrdil zájem škol o organizování preventivních prohlídek. Problematika bude opakovaně projednána v rámci pracovní skupiny a vyhodnoceny klady a zápory stávajícího systému preventivních prohlídek.