VRBY MOKŘADŮ. Radka VAŇKOVÁ, Vendula ŠIMKOVÁ OTŽP II.



Podobné dokumenty
Salicaceae: Salix -vrba. Kurs ekologické floristiky

Vrby Severní Moravy a Slezska

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité.

Určovací cvičení B BOT/UCCB 2010

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová. Vznik: září 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.

CHKO Litovelské Pomoraví

Hydrologie a pedologie

Salix L. vrba. Radim J. Vašut. Olomouc 2006

VRBY České republiky

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

5. ZPF A PUPFL 5.1 HRADECKO

II. Rašeliništní druhy (torfofyty) v květeně Žďárských vrchů

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Natura Údolí Oslavy a Chvojnice.

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

Monitoring aluviálních ekosystémů

Malé ale velké mechorosty a jejich význam. Mgr. Hana Franková

Čelákovice. Územní plán Čelákovic ideový návrh. město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem. textová část

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Biogeografický průzkum realizovaných biokoridorů u Vracova a Křižanovic

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce

Terestrické biotopy obojživelníků

Vybrané modelové situace z oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava

Analýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková

Environmentální aspekty regenerace brownfields

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY BŘEHOVÉ A DOPROVODNÉ POROSTY

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody

Další specifikace Funkce dle platného ÚP Plochy pro bydlení nízkopodlažní 2.2. Požadavek na změnu Výstavba RD, zrušení plánované pozemní komunikace

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Zeměpis 8. 9.

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

Text: Alena Říhová. Mokřadní ekosystémy (ať už přirozené či umělé) jsou vskutku unikátní. Ačkoliv jde o plejádu různorodých Ž I V Á P Ř Í R O D A

Plán péče o přírodní rezervaci Žabakor na období

Ježkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1

Bohušovice nad Ohří protipovodňová opatření

Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

D.3 Dendrologický průzkum

6. Přírodní památka Profil Morávky

Suchá retenční nádrž - Topolany

Rozsah podmínek určený minimální a maximální hodnotami, které jsou pro daný organismus přijatelné (dolní a horní letální

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera

Louka v Jinošovském údolí

10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 10.1 HRADECKO

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Ochranné porosty: Požadavky stanovištn. ské (minimalizovat) PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály Monitorování životního prostředí. Ekologické pojmy

stupeň ohrožení Silně ohrožený

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Vývoj krajiny v obrazech - proměna krajiny za posledních 100 let

Soubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska

Možnosti integrace mokřadů do zemědělské krajiny

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o.

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

1. Národní přírodní památka Skalická Morávka

INDEX QBR Datový list do terénu

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 20. června 2012 Ing. Miroslava Janáčková KUZL 27624/2012 KUSP 27624/2012 ŽPZE-MJ

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava

Chráněná krajinná oblast BRDY

Územní plán PLEŠE. Záznam o účinnosti. Zpracovatel: vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Pleše. číslo jednací: VÚP 24768/12/Pb

3. Přírodní památka Kamenec

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Výtisk číslo: 1. Rozdělovník výtisků: č. 1 Obec Dražice č. 2 Obec s rozšířenou působností Tábor č. 3 Zpracovatel Ing.Tomáš PAPEŽ. Strana 1 (celkem 45)

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

ODBĚRY PODZEMNÍ VODY V LUHU LEDNICE DO SÍTĚ VAK BŘECLAV

SEZNAM MAPOVÝCH ZNAČEK MAPY SM5

EU V/2 1/Z31. Česká republika podnebí

Popis stavebních úseků - Vyhledávací studie cyklostezek a cyklotras: Homole, Litvínovice, Planá u ČB, letiště ČB. povrch. šířka kom.

Řeka Odra v horním Poodří

neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.

Nové mlýny a okolní krajina

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

LESY A PÉČE O LESNÍ EKOSYSTÉMY

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu)

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Pavlína Nývltová SOUČASNÁ KRAJINNÁ STRUKTURA POVODÍ KLETENSKÉHO POTOKA

Transkript:

VRBY MOKŘADŮ Radka VAŇKOVÁ, Vendula ŠIMKOVÁ OTŽP II.

Charakteristika mokřadu, jeho formy, význam, ohrožení a ochrana Vrby mokřadů v ČR, jejich ekologie a rozšíření Břehyňský rybník

Charakteristika mokřadů: Území, které je stále, nebo po určitou dobu zatopené vodou, popřípadě území s půdou, která je stále nasycena spodní vodou. Přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem.

Formy mokřadů: Rašeliniště Lužní louky a lesy Tůně Bažiny Údolní nivy Prameniště Břehové porosty Mangrovy

Rašeliniště Charakteristický ekosystém, pro jehož vznik je podstatné především nepropustné podloží a dostatek vody. Vznik: proces ulmifikace (rašelinění) pomalý rozklad Vysoká hladina podzemní vody Špatně rozložitelný opad (lodyžky rašeliníku) Kyselé půdní prostředí Nízká teplota půdního prostředí

Povrch rašeliniště Bulty Šlenky Lagg PR Pavlovské mokřady

Rozdělení rašelinišť: Vrchoviště Chudá na živiny Vznik zamokřováním a rašeliněním souše Bochníkovitý tvar Vyšší nadmořská výška

CHKO Slavkovský les

Rozdělení rašelinišť: Přechodová rašeliniště Uprostřed gradientu živin Plochá Vznik zamokřováním a rašeliněním souše

CHKO Slavkovský les

Rozdělení rašelinišť: Slatiniště Bohatá na živiny Vznik zarůstáním mělkých jezer a vodních nádrží Plochá Nižší nadmořské výšky

Lesní slatiniště Valachy (Kroměřížsko)

Lužní lesy a louky Přítomnost vodního toku nebo velké množství podzemní vody podmáčen ená půda nedostatek kyslíku ku Gleje Půda bohatá na vodu, živiny CHKO Litovelské Pomoraví

Litovelské Pomoraví

Lužní lesy a louky Lužní les = podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem - typy: Měkký luh Tvrdý luh

Lužní lesy a louky Měkký luh = nížinný lužní les, který je silně ovlivněn proudem řeky - voda zde stagnuje delší dobu - dominují zde vrby a topoly

CHKO Litovelské Pomoraví

Lužní lesy a louky Tvrdý luh = nížinný lužní les, který je trvale zaplavovaný, ale je méně ovlivňovaný proudem řeky - voda zde stagnuje kratší dobu - dominují duby, jasany, jilmy

CHKO Poodří

Lužní lesy a louky Lužní louky - vznik: Zarůstáním tůní a mělkých rybníčků rákosem popř. jinými vodními rostlinami. Vykácením lužních lesů.

CHKO Třeboňsko

Význam mokřadů: Zadržování vody retenční schopnost sucho x vydatné srážky 11 470 km 3 vody Vysoce cenné biotopy

Ohrožení mokřadů: Činnost člověka odvodňov ování,, umělé nádrže narušen ení koloběhu vody Důsledky: Povodně Sucho Ohrožen ení společenstev enstev Těžba rašeliny, dřevad

Odvodňovací kanál (Krásenské rašeliniště) Těžba rašeliny CHKO Šumava

Ochrana mokřadů: Zachování retenční schopnosti Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva) Ochrana všech typů mokřadů 2. 2. 1971 Ramsar Členové se zavazují k vyhlášení min. 1 významného mokřadu a k jeho náležité ochraně. V ČR 11 mokřadů

SALIX Rozlišujeme 3 hlavní podrody: Salix kvete po olistění Vetrix kvete před olistěním nebo s rašením Chamaetia horské vrby

Salix subgen. Salix Salix alba L. Salix fragilis L. Salix triandra L. Salix pentandra L.

Salix alba L. Vrba bílá lužní lesy, pobřežní houštiny, břehové porosty, vodní příkopy

Salix alba L. Vrba bílá živinami bohaté půdy teplomilná dřevina snáší dlouhodobé záplavy ne na kyselých a rašelinných půdách

Salix alba L. Vrba bílá roztroušeně v nížinách a pahorkatinách termofytika Polabí, Poohří, v úvalech Svratky, Dyje a Moravy v mezofytiku jen podél řek (max. Krušnohorské podhůří) ve vyšších polohách pěstována jako hlavatá vrba

Salix fragilis L. Vrba křehká pobřežní křoviny, břehové porosty, břehy rybníků, vodní příkopy, okraje vlhkých luk

Salix fragilis L. Vrba křehká propustné půdy se značnou příměsí skeletu i minerálně chudé podklady mrazuvzdorná, světlomilná nesnáší stagnující vodu

Salix fragilis L. Vrba křehká hojně po celém území od středních do nižších horských poloh Šumava, Krkonoše, Českomoravská vrchovina, Jeseníky těžiště rozšíření v mezofytiku

Salix pentandra L. Vrba pětimužná okraje bažinných a rašelinných luk, mokřadní olšiny, aluvia

Salix pentandra L. Vrba pětimužná převážně kyselé, často rašelinné půdy světlomilná

Salix pentandra L. Vrba pětimužná roztroušeně hlavně v podhorských oblastech mezofytika a oerofytika Českomoravská vrchovina, předhůří Šumavy nížiny termofytika rašelinné podklady kultivace luk značně ubývá

Salix triandra L. Vrba trojmužná pobřežní houštiny, břehy řek a potoků, slepá ramena, bažiny

Salix triandra L. Vrba trojmužná na živiny bohatší hluboké půdy s kolísající hladinou podzemní vody světlomilná nesnáší kyselé a rašelinné půdy snáší stagnující vodu

Salix triandra L. Vrba trojmužná subsp. triandra: : roztroušeně po celém území ČR od nížin do horského stupně, místy chybí subsp. discolor: : velmi roztroušeně v nížinách a pahorkatinách

Salix subgen. Vetrix Salix daphnoides Vill. Salix purpurea L. Salix aurita L. Salix cinerea L. Salix silesiaca Willd. Salix appendiculata Vill. Salix starkeana Willd. Salix hastata L. Salix bicolor Willd.. Salix nigricans Sm. Salix lapponum L. Salix viminalis L. Salix eleagnos Scop. Salix repens L. Salix rosmarinifolia L. Salix myrtilloides L.

Salix daphnoides Vill.. V. lýkovcová štěrkové náplavy bystřin, břehové porosty

Salix daphnoides Vill.. V. lýkovcová propustné, minerálně bohatší půdy bazické podklady dočasně snáší sucho

Salix daphnoides Vill.. V. lýkovcová pouze východní Morava Karpatské mezofytikum a oerofytikum C 3

Salix purpurea L. V. nachová štěrkové náplavy bystřin, pobřežní křoviny, břehové porosty, vodní příkopy

Salix purpurea L. V. nachová minerálně bohatší půdy bazické i silikátové podklady snáší záplavy

Salix purpurea L. V. nachová roztroušeně po celém území ČR od nížin do nižších horských poloh hojně Moravskoslezské Beskydy v pastevních oblastech se zvyšuje zastoupení

Salix aurita L. V. ušatá bažinaté a zrašelinělé louky, vrchoviště, příkopy

Salix aurita L. V. ušatá minerálně chudé, písčité až jílovité půdy s kyselým humusem silikátové podklady chladnomilná

Salix aurita L. V. ušatá po celém území ČR roztroušeně až hojně velmi vzácně v nížinách a pahorkatinách nejčastěji na zrašelinělých píscích zejména Českomoravská vrchovina a Pošumaví

Salix cinerea L. V. popelavá lužní lesy, bažiny, slepá ramena, vlhké slatinné louky

Salix cinerea L. V. popelavá na živiny bohatší, neutrální až mírně kyselé hlubší půdy neroste na silně kyselých podkladech snáší záplavy a stagnující vodu

Salix cinerea L. V. popelavá po celém území ČR od nížin do podhorského stupně roztroušeně hojně v rybničnatých územích

Salix silesiaca Willd.. V. slezská strže horských potoků, vysokobylinné nivy, kary

Salix silesiaca Willd.. V. slezská kamenité, vlhké půdy silikátové i bazické podklady chladnomilná

Salix silesiaca Willd.. V. slezská horské až subalpinské polohy Sudety, Beskydy izolovaná lokalita ve Žďárských vrších u Studnice

Salix appendiculata Vill.. V. velkolistá mokvající hlinité sutě karových strží (ČR), břehové porosty, subalpinské křoviny, lavinové dráhy

Salix appendiculata Vill.. V. velkolistá na živiny bohaté půdy náročná na půdní i vzdušnou vlhkost

Salix appendiculata Vill.. V. velkolistá velmi vzácně horské oblasti Šumavy, ojediněle Novohradské hory C1

Salix starkeana Willd.. V. bledá vlhké minerální louky, prameniště Levočské vrchy, dříve Černovír A2

Salix hastata L. V. hrotolistá subsp. vegeta: : vlhké svahy podél potoků, prameniště, vlhké sutě minerálně bohaté půdy Hrubý Jeseník C2

Salix bicolor Willd.. V. dvoubarvá prameniště, subalpinské křoviny podél potoků silkátové horniny chladnomilná světlomilná Úpská jáma C1

Salix nigricans Sm.. V. černající mokré až rašelinné louky, okraje bažin minerálně bohatší štěrkovité půdy velmi vzácně na Šumavě, v Českém lese a okolo Třeboně C1

Salix lapponum L. v. laponská subalpinská vrchoviště a křoviny silikátové podklady Krkonoše, Hrubý Jeseník C2

Salix viminalis L. V. košíkářská pobřežní křoviny, břehy rybníků, vodní příkopy

Salix viminalis L. V. košíkářská na minerálně bohatších a hlubších půdách neutrální až bazické podklady teplomilná snáší záplavy

Salix viminalis L. V. košíkářská po celém území ČR roztroušeně od nížin do podhůří v oerofytiku vysazována zřejmě druhotný výskyt

Salix eleagnos Scop.. V. šedá štěrkové náplavy podhorských řek, pobřežní křoviny v ČR kyselé, jinde bazické podklady pouze Moravskoslezské Beskydy C2

Salix repens L. V. plazivá vlhké až rašelinné louky kyselé podklady velmi vzácná severní a západní Čechy, hojně v okolí Doks C1 kultivace luk ohrožení

Salix rosmarinifolia L. V. rozmarýnolistá slatinné až rašelinné louky, rašelinné březiny silikátové podklady

Salix rosmarinifolia L. V. rozmarýnolistá roztroušeně až vzácně od nížin do podhorského stupně těžiště v mezofytiku vzácně montánní stupeň Třeboňská a Budějovická pánev, Kaplicko,, Nízký Jeseník C3 kultivace luk - ohrožení

Salix myrtilloides L. V. borůvkovitá rašelinné louky, okraje vrchovišť snáší stagnující vodu Prameny na Mnichovských hadcích C1

použitá literatura, internetové stránky: HEJNÝ, S., SLAVÍK, B.: Květena ČR, 2. díl, Praha, Academia, 2003 KUBÁT, K.: Klíč ke květeně ČR, Praha, Academia, 2002 LELLÁK, J., KUBÍČEK, F.: Hydrobiologie, Praha, Karolinum, 1992 NOVOTNÝ, I., KUBEŠOVÁ, S.: Mechorosty známé neznámé, Brno, Moravské zemské muzeum, 2004 Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR, Praha, AOPK, 2001 www.priroda.cz www.ochranaprirody.cz www.cs.wikipedia.org

Děkujeme za pozornost!