Otázka: Umění starověké Číny Předmět: Dějepis Přidal(a): Leatham Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie. Náboženství, písmo, filozofie, výtvarné umění, kaligrafie Architektura, nejvýznamnější vynálezy Umění starověké Číny rozlišuje se podle epoch vládnoucích dynastií těžiště je zejména v kaligrafii, malířství a užitém umění jedna z nejstarších civilizací v rámci její vyspělosti Dynastie Šang a Cou (3000 1000 př.n.l.) rozvíjí se zpracovávání kovů bronz (slitina mědi a cínu) objev papíru prvně vyráběn z konopí, později z hedvábných a lněných látek rozvoj písma, hedvábí, kaligrafie (ozdobné písmo) page 1 / 5
Dynastie Čchin (221 206 př.n.l.) její zakladatel a císař jako první sjednotil válčící státy pod jeden vznik centralizovaně byrokratického státu přetrval až do roku 1912 došlo k zavedení jednotlivých norem či vah založeno na myšlenkách taoismu a konfucionismu vznik slavné Terakotovy armády (8000 soch a 600 koní z pálené hlíny či 125 vozů ze dřeva) stavby masivních palácových komplexů počátky stavby Velké Čínské zdi podle této dynastie vznikl název Čína Dynastie Chan (206 př.n.l. 220 n.l.) přes 500 let mocná Východoasijská velmoc téměř hranice současné Číny období tří království nástup budhismu jako náboženství monumentální sochařství, stavby rozsáhlých chrámů a malířství v roce 105 n.l. došlo k objevu výroby současného papíru dokončení Velké Čínské zdi (jeden ze sedmi divů světa) Období šesti dynastií a dynastie Tchang (221 907) země rozdělena na několik menších dynastií sjednocení až v 618 dynastií Tchang velmi přispívá buddhimus, který Číně otevírá další kultury (Indie, Střední a Malá Asie) vynálezy tisku z dřevěných desek a pohyblivých typů písma vynález střelného prachu Dynastie Sung 960 1279 představuje nejslavnější období čínských dějin rozvoj zemědělství (rýže), řemeslné výroby, obchodu (loďstvo) či vědy a techniky (kompas) největší rozkvět umění dynastie upadá po útocích mongolských kmenů ze severu page 2 / 5
Čingischán a mongolská nadvláda (1225 1368) Čingischán, jeden z největších vojevůdců historie, dobývá většinu Asie, jmenuje se císařem a vypráví mohutné impérium, jenž spojuje asijské země s Evropou nástupce, mongolský chán Kublajchán, se roku 1279 prohlašuje císařem Číny podpora umění a vědy založení dynastie Juan sídlo v Pekingu a navazování vztahů se Západem (deníky Marca Pola z Benátek) dynastie vyznávala tibetský lamaismus, i přesto do země proniká islám Dynastie Ming (1368 1644) po vyhnání Mongolů se dostává k moci konzervativní myšlení a podceňování Evropy hlavním městem od roku 1403 Peking na začátku 15. století vytváří největší asijskou námořní velmoc v 16. století vznikají první obchodní spojení s Evropou nakonec přenechává moc eunuchům císařského dvora Dynastie Čching a zánik císařství (1644 1911) nepřerušuje kontinuitu čínské kultury opírá se o novokonfucionismus za vlády císaře Kchang-si nastává poslední období rozkvětu za jeho vlády nastává podpora styků s Evropou, křesťanství a obchodu jeho nástupci naopak obchodní styky uzavírají dynastie je nakonec po několika konfliktech svržena komunismem 1911 je vyhlášena Čínská lidová republika Architektura starověké Číny masivní palácové komplexy již v 1300 př.n.l. za dynastie Šang (zničeny) císařské hroby byly umístěny v mohyle, vedla k nim alej ( cesta duší ) page 3 / 5
po stranách aleje byly sochy zvířat a na začátku vysoké pilíře trvalo až do doby dynastie Čching po přijetí buddhismu za Šesti dynastií začalo napodobování staveb indických pagody (indická stúpa) a dále skalní chrámy téměř totožné s indickými za dynastie Sung vznikají monumentální brány a okolo paláců čínské zahrady největší architektonický rozmach za dynastie Ming oprava a prodloužení Velké zdi, výstavba Pekingu jako centrální metropole Zakázané město či Chrám nebes Sochařství starověké Číny hlavním účelem je dekorace architektury za dynastie Šang rozvoj bronzářství a nefritu zobrazování realistické i abstraktní sochařství se soustředilo na pohřební keramiku či kamenné reliéfy v hrobkách v době Šesti dynastií se ústředním námětem stává postava Buddhy důraz na obličej a draperii úpadek čínského sochařství je dovršen za dynastie Ming Malířství starověké Číny jiné principy než v malířství evropském předmět obrazu sděluje neviditelnou duchovní pravdu základem je kaligrafie (umělecké písmo) a malba tuší bezstínové, horizont je umístěn za divákem důraz na životnost, harmonii linií a správné volby barev nejslavnějším druhem maleb je krajinomalba nejstarší památky pochází z dynastie Chan Užité umění starověké Číny page 4 / 5
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Studijni-svet.cz Umění starověké Číny nejstarším užitým uměním je výroba keramiky čínský porcelán dosáhl technické a umělecké dokonalosti za dynastie Sung tenkostěnný, průhledný a krémově bílý za dynastie Ming vzniká modrobílý porcelán s vyvážen Holanďany do Evropy v 17. století v 18. století vyráběn v mnoha druzích verte (zelený) rose (růžový) noire (černý) jaune (žlutý) dalším užitým uměním jsou např. amulety z nefritu, lak či výroba skla, koberců a nábytku page 5 / 5