Marcela Prausová Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné marcela.prausova@seznam.cz

PREGNANTNÍ INDIKÁTOR PRO KOMPARACI DAŇOVÉHO ZATÍŢENÍ PRÁCE ROVNÁ DAŇ VERSUS EFEKTIVNÍ SAZBA DANĚ CONCISE INDICATOR FOR THE COMPARISON OF THE TAX BURDEN OF WORK EQUAL TAX OR EFFECTIVE TAX RATE Marcela Prausová Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné marcela.prausova@seznam.cz Abstrakt: Česká republika se zařadila mezi země, které upustily od progresivního zdanění práce a zavedla, tzv. rovnou daň. Zda tato skutečnost přispěla k tolik ţádnému zjednodušení a efektivitě inkasa daně z příjmu fyzických osob a zprŧhlednění výnosu z této daně je vděčným tématem pro laickou i odbornou veřejnost. Názory jednotlivých skupin se rŧzní. Co je však zřejmé, rovná sazba daně z příjmŧ fyzických osob není vhodným ukazatelem pro komparaci daňového zatíţení práce v jednotlivých ekonomikách. A právě touto problematikou se zabývá následující příspěvek. Klíčová slova: zdanění práce, rovná daň, efektivní zdanění, zdravotní a sociální pojištění Abstract: The Czech Republic has ranked among the countries which had abandoned the progressive work taxation and had established the equal tax. Whether this step has contributed to the simplification and effectivity of the encashment of the person income tax and to the transparency of these proceeds or not, has become a talking point not only for the experts but also for the laymen. Nevertheless, the views of particular groups diverse. What is evident, however, is that the equal personal income tax rate is not a suitable indicator for the comparison of the tax burden of work in individual economics. And this is the topic of the following report. Key words: work taxation, equal tax, effective taxation, Health Insurance, Social Insurance JEL Classification: H 20, H 21, H 24 1. Úvod Jednou z dotčených oblastí podléhající zdanění je i naše práce. Kaţdý zaměstnanec očekává za vykonanou práci pro zaměstnavatele odměnu mzdu či plat, jenţ mu je na základě příslušné právní normy dané země a metodiky výpočtu poskytována. Odměna je vyplacena v okamţiku uplatnění daňové procedury, která na jedné straně sníţí dŧchod zaměstnanci, na straně druhé, se vyčíslená daňová povinnost stává příjmem veřejného rozpočtu. Vyplacená mzda představuje nejvýznamnější náklady zaměstnavatele tzv. mzdové náklady. Tyto náklady zahrnují daň z příjmu fyzických osob, současně i odvody na zdravotní a sociální pojištění, které výrazně navyšují celkové daňové zatíţení práce. Česká republika patří k zemím, v kterých bylo progresivní zdanění práce nahrazeno metodikou rovného zdanění, tj. Česká republika zavedla tzv. rovnou daň. Rovná sazba daně z příjmŧ fyzických osob ve výši 15% je v ČR aplikována od 1.1.2008. Zda bylo její zavedení přínosem, je velmi diskutovaným tématem politické reprezentace, odborné i laické veřejnosti. Názory jednotlivých skupin se rozcházejí. Co je však zřejmé, rovná sazba daně z příjmŧ fyzických osob není relevantním ukazatelem pro komparaci daňového zatíţení práce v jednotlivých ekonomikách. Cílem příspěvku je na příkladech demonstrovat elementární odlišnost v ekonomické praxi uţívaných termínŧ rovná daň a efektivní sazba daně (efektivní zdanění) v kontextu se zdaněním práce a simulovat dopady rovného a efektivního zdanění na samotného poplatníka daně v ČR a na Slovensku. 2. Efektivní sazba daně Míru zdanění práce je moţné vyjádřit dvěma zpŧsoby: 50

a) Efektivní sazbou daně (SE %), jenţ vyjadřuje podíl skutečně zaplacené daně na hrubém dŧchodu zaměstnance 14 b) Efektivním zdaněním (ED %), které je vyjádřeno podílem celkového daňového zatíţení (úhrn daňové sazby, odvody na zdravotním a sociálním zabezpečení) na hrubém dŧchodu zaměstnance Efektivní sazba daně z příjmŧ fyzické osoby se v České republice pohybuje od 0 % do 20 %. Významným kritériem pro určení efektivního zdanění je výše hrubé mzdy a moţnost uplatnění slev na dani. Základní uplatňovanou slevou sniţující daňovou povinnost poplatníka je sleva na poplatníka ve výši 1 970 Kč a sleva na vyţivované dítě ve výši 967 Kč 15. Kromě jmenovaných slev je moţné uplatnit také slevu na studenta, manţelku s ročním příjmem do 68 000 Kč a invaliditu. Níţe uvedená tabulka simuluje výpočet efektivní sazby daně a efektivního zdanění práce při určeném hrubém příjmu zaměstnance. Tabulka 1: Efektivní zdanění při dané výši hrubé mzdy u bezdětného zaměstnance Hrubá měsíční mzda DPFO v roce 2011 Efektivní sazba daně Efektivní zdanění 8 000 Kč 0 Kč 0% 11,0% 15 000 Kč 1 045 Kč 7,0% 17,8% 25 000 Kč 3 055 Kč 12,2% 23,2% 35 000 Kč 5 065 Kč 14,5% 25,5% 50 000 Kč 8 080 Kč 16,2% 27,2% Zdroj: autor, vlastní výpočet Tabulka 1 demonstruje zdanění práce u zaměstnance, který si neuplatňuje slevu na dítě, jeho jedinou slevou je základní sleva na poplatníka ve výši 1 970 Kč uplatněná ze zjištěné daňové povinnosti. Z údajŧ vyplývá, ţe efektivní zdanění práce v České republice převyšuje sazbu DPFO u nadprŧměrně příjmových poplatníkŧ (25 000 Kč a výše) o 8% a více procent v závislosti na výši hrubého dŧchodu zaměstnance. V tabulce 2 budeme simulovat výpočet efektivního zdanění práce ze stejné výše hrubých příjmŧ jako v předchozí tabulce 1, současně budeme uplatňovat slevu na jedno dítě. Pokud si vybereme zaměstnance s hrubou mzdou 25 000 Kč, pak se jeho celkové daňové zatíţení sníţí o 3,8%. 16 V případě, ţe by si zaměstnanec uplatňoval slevu při stejném hrubém příjmu na dvě děti, efektivní sazba daně by se sníţila na 4,5% a efektivní zdanění by činilo 15,5%, tedy o 7,7% méně. Tabulka 2: Efektivní zdanění při dané výši hrubé mzdy u zaměstnance s jedním dítětem Hrubá měsíční mzda DPFO v roce 2011 Efektivní sazba daně Efektivní zdanění 8 000 Kč 0 Kč 0% 11,0% 15 000 Kč 78 Kč 0,5% 11,5% 25 000 Kč 2 088 Kč 8,4% 19,4% 35 000 Kč 4 098 Kč 11,7% 22,7% 50 000 Kč 7 113 Kč 14,2% 25,2% Zdroj: autor, vlastní výpočet 14 ŠIROKÝ, J.: Daňová teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. S. 128. ISBN 978-80-7400-005-8. 15 Sleva na poplatníka 1 970 Kč, sleva na vyţivované dítě 967 Kč - údaje platné k 1.1.2011 16 Viz. výpočet tabulka 2 51

Závěry plynoucí z výpočtu: Celková daňová povinnost poplatníka je přímo odvislá od výše jeho hrubého příjmu a moţnosti uplatnění slev. Jeho efektivní míra zdanění se bude měnit v závislosti na typu uplatněné slevy. Slevy na dani tedy ovlivňují výslednou efektivní sazbu daně. Z výpočtu je zřejmé, ţe bezdětný zaměstnanec uplatňující pouze základní slevu na poplatníka bude daňově více zatíţen, neţ zaměstnanec se stejným hrubým příjmem, který si bude uplatňovat slevu na jedno či více dětí. Z toho plyne, ţe existence a adekvátní aplikace slev na dani je významným kritériem pro stanovení celkové daňové povinnosti zaměstnance a samotná sazba daně z příjmu fyzických osob není relevantním ukazatelem pro komparaci skutečného zdanění poplatníkŧ DPFO. 3. Efektivní zdanění práce v ČR a ve světě Zdanění příjmŧ ze závislé činnosti se v zemích OECD výrazně liší. Dŧvodem jsou významně odlišné metodiky zdanění příjmŧ. Země západní Evropy preferují progresivní zdanění, postkomunistické země inklinují k rovnému zdanění práce. Jednotlivé země aplikují rozdílné slevy na dani, nezdanitelné části daně a odčitatelné poloţky od základu daně. Nelze také opomenout zpŧsob stanovení základu daně. I tento aspekt se ve sledovaných ekonomikách významně liší. Například Česká republika stanovuje za daňový základ tzv. superhrubou mzdu, která významně navyšuje daňovou povinnost poplatníka. Pokud budeme provádět komparaci efektivního zdanění ve sledovaných zemích, vycházejme z prŧměrného hrubého dŧchodu zaměstnance dané země. Z tabulky 3 vyplývá, ţe Česká republika se řadí mezi země s nejniţším efektivním zdaněním práce 17. Výrazně niţší je například v Mexiku s 5,3% či v Korey s 11,8%. Naopak nejvyšší efektivní zdanění u prŧměrného měsíčního hrubého příjmu je v Belgii a Německu, a to 41,5%. 18 Tabulka 3: Efektivní zdanění práce ve vybraných zemích OECD (rok 2009) Země Průměrná měsíční hrubá mzda Efektivní zdanění v % Průměrná čistá měsíční mzda Čistá mzda v EURO Švýcarsko 6 281 CHF 21,5 4 931CHF 3 712 EUR Norsko 38 152 NOK 29,3 26 973NOK 3 318 EUR Austrálie 5 284 AUD 22,0 4 122 AUD 3 021 EUR Lucembursko 4 037 EUR 26,4 2 971 EUR 2 971 EUR Japonsko 405 575 JPY 20,1 324 055 JPY 2 917 EUR Kanada 3 631 EUR 22,8 2 803 EUR 2 803 EUR Irsko 3 314 EUR 20,9 2 622 EUR 2 622 EUR Dánsko 31 263 DKK 39,4 18 945 DKK 2 542 EUR Nizozemí 3 718 EUR 31,8 2 535 EUR 2 535 EUR Velká Británie 2 812 GBP 25,3 2 101GBP 2 486 EUR Švédsko 29 727 SEK 25,3 22 206 SWE 2 388 EUR Finsko 3 185 EUR 29,2 2 255 EUR 2 255 EUR Rakousko 3 321 EUR 32,7 2 235 EUR 2 235 EUR Itálie 3 015 EUR 29,3 2 132 EUR 2 132 EUR Německo 3 411 EUR 41,3 2 002 EUR 2 002 EUR 17 Vycházíme z prŧměrné měsíční mzdy ve sledovaných zemích za dané období u bezdětného zaměstnance. Při uplatnění slev aplikovaných v dané ekonomice by se efektivní zdanění významně změnilo. 18 OECD: Kde jsou nejvyšší čisté mzdy? Finance [online]. Poslední úprava 7. Prosince 2010 [cit. 2011-07-4]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/290168/ 52

Francie 2 755 EUR 27,7 1 992 EUR 1 992 EUR USA 3 327 USD 22,4 2 582USD 1 937 EUR Belgie 3 310 EUR 41,5 1 936 EUR 1 936 EUR Nový Zéland 3 975 NZD 18,4 3 244 NZD 1 850 EUR Korea 2 891 371 WON 11,8 2 550 189WON 1 682 EUR Španělsko 1 995 EUR 19,7 1 602EUR 1 602EUR Řecko 2 095 EUR 25,1 1 569 EUR 1 569 EUR Portugalsko 1 388 EUR 22,3 1 079 EUR 1 079 EUR Česko 23 598 CZK 22,4 18 317 CZK 741 EUR Turecko 1 601 TRY 27,2 1 165TRY 588 EUR Slovensko 746 EUR 21,3 587EUR 587EUR Polsko 2 956 PLN 24,3 2 237PLN 562 EUR Maďarsko 206 397 HUF 38,2 127 554 HUF 461 EUR Mexiko 6 962 MXN 5,3 6 593MXN 397 EUR Zdroj: OECD, 2009 Metodika zdanění práce v České republice prošla za období její existence několika novelami. Prozatím finální podobou je zavedení rovné daně v roce 2008 ve výši 15%. Zde se však daňovým základem stala tzv. superhrubá mzda, tedy hrubá mzda poplatníka navýšená o odvody na pojistném zaměstnavatele ve výši 34%. Spolu se zavedením superhrubé mzdy a přechodu na rovné zdanění byl zaveden balík slev na dani, který má za úkol kompenzovat zvýšení daně pro nízko příjmové skupiny poplatníkŧ. Tabulka 4: Vývoj sazby daně z příjmu fyzických v ČR v období let 1993-2011 Rok Sazba daně Rok Sazba daně 1993 15 aţ 47% 2003 15 aţ 32% 1994 15 aţ 44% 2004 15 aţ 32% 1995 15 aţ 43% 2005 15 aţ 32% 1996 15 aţ 40% 2006 12 aţ 32% 1997 15 aţ 40% 2007 12 aţ 32% 1998 15 aţ 40% 2008 19 15 (23,1)% 1999 15 aţ 40% 2009 15 (23,1)% 2000 15 aţ 32% 2010 15 (23,1)% 2001 15 aţ 32% 2011 15 (23,1)% 2002 15 aţ 32% Zdroj: ČTK, 2011 Tabulka 4 naznačuje vývoj sazby daně z příjmŧ fyzických v České republice v období let 1993 2011. Z údajŧ vyplývá, ţe Česká republika od svého vzniku preferovala progresivní zdanění práce, přičemţ nejniţší dolní sazba daně byla 19 Sazba DPFO je 15%, při zavedení superhrubé mzdy činí ve skutečnosti 23,1%. 53

v roce 2006 2007 ve výši 12%. Touto sazbou byli zatíţeni poplatníci s nejniţšími příjmy, kdy základem daně byla hrubá mzda. Nejvyšší horní sazba daně ve výši 47% pak byla uvalena na poplatníky s nejvyššími příjmy v roce 1993. Trendem posledních let je daňové zatíţení práce sniţovat a motivovat tím úsilí daňových poplatníkŧ hledat si práci, nesetrvávat na úřadech práce a eliminovat tak moţnost podílet se zvyšování nezaměstnanosti. 20 Tato skutečnost vyplývá z údajŧ uvedených v tabulce 5, kde je naznačena komparace vývoje horní sazby DPFO v roce 2000 a 2010. V ČR se od roku 2000 sníţila horní sazba DPFO o 17% (od roku 1993 o 32%), na Slovensku je to ještě více, a to o 23%. Nejvýznamnější sníţení proběhlo v Bulharsku, kde v porovnání s rokem 2000 klesla horní sazba DPFO o 30%. Postupné sniţování daní v České republice se odrazilo na inkasu DPFO. V roce 2009 byl zaznamenán výnos v celkové výši 127 547 mil. Kč, coţ je v porovnání s rokem 2005 o 14 884 mil. Kč méně. Tabulka 5: Vývoj horní sazby daně z příjmu fyzických osob v zemích EU Země Horní sazba daně v % Horní sazba daně v % rok 2000 rok 2010 Rozdíl v % Bulharsko 40 10-30 Česko 32 15-17 Litva 33 15-18 Rumunsko 40 16-24 Slovensko 42 19-23 Estonsko 26 21-5 Lotyšsko 25 26 1 Kypr 40 30-10 Polsko 40 32-8 Malta 35 35 0 EU 27 44,7 37,5-7,2 Lucembursko 47,2 39-8,2 Maďarsko 44 40,6-3,4 Irsko 44 41-3 Slovinsko 50 41-9 Portugalsko 40 42 2 Španělsko 48 43-5 Řecko 45 45 0 Itálie 45,9 45,2-0,7 Francie 59 45,8-13,2 Německo 53,8 47,5-6,3 Finsko 54 48,6-5,4 Rakousko 50 50 0 Velká Británie 40 50 10 Dánsko 59,7 51,5-8,2 20 KUBÁTOVÁ, K.: Daně a daňová politika. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2 54

Nizozemí 60 52-8 Belgie 60,6 53,7-7 Švédsko 51,5 56,4 4,9 Zdroj: Eurostat, Press realeses, STAT/10/95 3.1. Rovná daň v celosvětovém kontextu Rovná daň nazývaná téţ jako proporční (anglicky flat tax nebo proportional tax) představuje takový zpŧsob zdanění, při němţ jsou všechny subjekty spadající pod rovnou daň, zdaněny vţdy stejnou sazbou daně. Myšlenku rovné daně začali poprvé zpracovávat na začátku 80. let ekonomové Robert Hall a Alvin Rabuschka. Tato myšlenka dostala v roce 1985 podobu jejich společné práce The flat tax a přispěla k ovlivnění hospodářské politiky USA za vlády Donalda Reagana v rámci sníţení daní. Později se téma rovné daně stalo součástí volební kampaně prezidentského kandidáta Steve Arbese. 21 Rovná daň je nejčastěji aplikována při zdanění příjmŧ fyzických a právnických osob. Vnímáme ji jako ucelenou a komplexní reformu daňového systému, která eliminuje speciální daňové výjimky v podobě sniţování daňového základu například z dŧvodu splácení úvěru ze stavebního spoření, přispívání na charitu, Podoba rovného zdanění není standardním modelem, jeho součástí je většinou institut nezdanitelného minima, který vlastně rovnou daň přibliţuje progresivnímu zdanění, přičemţ podstatou progrese je čím vyšší je příjem, tím vyšší je zdanění. Zavedení rovné daně je především otázkou politickou. Část politické reprezentace obhajuje efektivnost a spravedlnost rovného zdanění, současně ukazuje na eliminaci demotivace pracovat při zdanění progresivním. Odpŧrci myšlenky rovného zdanění vidí v tomto modelu bezprecedentní experiment, ve světě nedostatečně odzkoušený, současně odsuzují výraznou úlevu bohatým, která zpŧsobí citelný propad v příjmech do státní pokladny. Tabulka 6: Země střední a východní Evropy s rovnou sazbou daně Země Zavedení daně Sazba Litva od 1.1.1995 15% Estonsko od 1.1.1994 21% Lotyšsko od 1.1.1995 26% Slovensko od 1.1.2004 19% Česká republika Od 1.1.2008 15% Rusko od 1.1.2001 13% Ukrajina od 1.1.2004 15% Bulharsko Od 1.1.2008 10% Zdroj: OECD, 2010 Rovné zdanění je zavedeno také v Černé Hoře ve výši 15 %, Gruzii 19 % a Makedonii 10 %. Obecně je rovná daň typická pro země východní Evropy. Západní země jsou v tomto směru konzervativní, po dlouhá desetiletí je zachováno ve většině z nich progresivní zdanění. Výjimkou tvoří například Island. Zde je aplikována rovná sazba daně ve výši 24,1%. 22 21 HALL, R. RABUSHKA, A. Low Tax, Flat Tax, Simple Tax. New York: McGraw-Hill, 1983 22 LÁCHOVÁ, L.: Daňové systémy ve světě. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-320-1. 55

3.2. Rovné zdanění práce v kontextu České republiky Jedním z nejvýznamnějších propagátorŧ rovné daně v České republice byl prezident Václav Klaus. On i řada ekonomŧ se shodují na tom, ţe rovná daň je pro ekonomiku přínosem, představující systémové zlepšení pro samotné poplatníky i stát. On i někteří další ekonomové vnímají rovnou daň jako spravedlivější, prostřednictvím níţ je daní zatíţen kaţdý bez rozdílu a tím také omezuje daňové úniky. Primárním dŧvodem zavedení rovné daně z příjmŧ v ČR bylo zprŧhlednění a zjednodušení daňového systému, který je v současné době (i v dobách nedávno minulých) oprávněně kritizován pro nepřehlednost, sloţitost (především pro daňového poplatníka) a neefektivnost výběrového aktu. Samotná daňová procedura je finančně nákladným procesem leţícím na bedrech poplatníkŧ, poskytuje navíc široký prostor pro daňové úniky. Impuls k realizaci daňových únikŧ dává především nekonzistence, nejednoznačnost a nepřehlednost celého daňového systému České republiky. Tato slabá místa jsou typická i pro ostatní země, kde vznikají tzv. šedá místa, která jsou zneuţívána daňovými poplatníky, ale i úředníky daňových úřadŧ. Jedinou cestou z tohoto bludného kruhu je zjednodušení českého daňového systému a k tomu mŧţe přispět právě rovná daň. Aplikace rovné daně je typická především pro země východní Evropy. V následujícím příkladu bude demonstrováno zdanění práce v ČR a na Slovensku u zaměstnance s prŧměrným hrubým příjmem, který si uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka (nezdanitelnou část). Tabulka 7: Výpočet zdanění práce v ČR u průměrné mzdy 25 803 Kč (4. čtvrtletí 2010) v metodice rovného zdanění bezdětný zaměstnanec 23 Hrubá mzda: 25 803 Kč (1 057,7 ) Zaměstnanec Zaměstnavatel Zdravotní pojištění: Sociální pojištění: Superhrubá mzda (daňový základ): Sleva na dani: Daňové zvýhodnění: Daň po slevách: Daňový bonus: Čistá mzda bez daňového bonusu: Čistá mzda: Mzdové náklady zaměstnavatele: 1 162Kč (47,63 EUR) 1 678 Kč (68,78 EUR) 34 600 Kč (1 418,32 EUR) 2 070 Kč (84,85 EUR) 0 Kč (0 EUR) 3 120 Kč (127,90 EUR) 0 Kč (0 EUR) 19 843 Kč (813,40 EUR) 19 843 Kč (813,40 EUR) 34 576 Kč (1 417,33 EUR) Efektivní zdanění 23,1 % 2 323 Kč (95,22 EUR) 6 451Kč (264,43 EUR) Efektivní sazba daně 12,1 % Zdroj: vlastní výpočet autora, kurz k 15.3.2011-24,395 Kč/1 23 Rozhodné období rok 2010 Mzdy a náklady práce. ČSÚ [online]. Poslední úprava 9. března 2011. [cit. 2011-07-4]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace 56

Graf 1: Rozloţení hrubé mzdy ve výši 25 803 Kč Rozložení hrubé mzdy v Kč Hrubá mzda 25803 Čistá mzda 19843 Daň 3120 Sociální pojištění 1678 Zdravotní pojištění 1162 Zdroj: autor, data z výpočtu mzdy Tabulka 8: Výpočet zdanění práce na Slovensku při hrubé mzdě 1 057,7 EUR (průměrná mzda v České republice ve 4. čtvrtletí 2010) v metodice rovného zdanění bezdětný zaměstnanec 24 Hrubá mzda: 1 057,7 Zaměstnanec Zaměstnavatel Zdravotní pojištění: 42,30 EUR 105,77EUR Sociální pojištění: 99,30 EUR 266,20 EUR Daňový základ: Sleva na dani: Nezdanitelná část: Daň po slevách: Daňový bonus: Čistá mzda bez daňového bonusu: Čistá mzda: Mzdové náklady zaměstnavatele: 916,10 EUR 0 EUR 335,47 EUR 110,31 EUR 0 EUR 805,79 EUR 805,79 EUR 1 429, 67EUR Efektivní zdanění 23,82 % Efektivní sazba daně 10,43 % Zdroj: vlastní výpočet autora, kurz k 15.3.2011-24,395 Kč/1 24 Rozhodné období rok 2010 Slovensko v roce 2010 vykazovalo prŧměrnou mzdu ve výši 744,50 EUR, přičemţ efektivní míra zdanění dosahovala 21,3%. 57

Graf 2: Rozloţení hrubé mzdy ve výši 1 057,7 Rozložení hrubé mzdy v Hrubá mzda 1057,7 Čistá mzda 805,79 Daň 110,31 Sociální pojištění 99,3 Zdravotní pojištění 42,3 Zdroj: autor, data z výpočtu mzdy Závěry plynoucí z výpočtu: Z výpočtŧ v tabulce 7 a 8 vyplývá, ţe procentuální sazba daně z příjmŧ FO v ČR je 15%, efektivní zdanění práce však činí 23,1%. Na Slovensku je aplikována rovná sazba daně ve výši 19%, skutečné daňové zatíţení mzdy zaměstnance činí 23,82%. Základnou pro simulaci výpočtu efektivního zdanění v obou případech byla prŧměrná mzda v České republice ve IV. čtvrtletí 2010, tedy 25 803 Kč (1 057,7 EUR). 25 Vyšší efektivní zdanění práce na Slovensku je zpŧsobeno vyššími odvody na pojistném slovenský zaměstnanec odvádí celkem 141,6 euro na zdravotní a sociální pojištění, coţ je o 25,19 euro více proti českému zaměstnanci. Pokud bychom měli provádět komparaci zdanění příjmŧ ze závislé činnosti u zaměstnance v ČR a na Slovensku u prŧměrné mzdy pro dané období, pak by samotná nominální sazba DPFO nebyla vhodným kritériem. Rozdíl mezi DPFO v České republice a na Slovensku je 4% ve prospěch České republiky. Z výpočtŧ však vyplývá, ţe efektivní sazba daně u slovenského zaměstnance je 10,43%, u českého zaměstnance 12,1%. Rozdíl 1,67%. Dŧvod? Rozdílně stanovený základ daně (v ČR je daňovým základem superhrubá mzda, na Slovensku hrubá mzda) a moţnosti uplatnění nezdanitelné části daňového základu a slev na dani. Přesto ţe je sazba DPFO v ČR o 4% niţší neţ na Slovensku, odvede český zaměstnanec na dani o 17,59 euro více. Z toho jednoznačně vyplývá, samotná výše sazby daně z příjmŧ fyzických osob není přesným ukazatelem pro komparaci daňového zatíţení práce ve sledovaných zemích. 4. Závěr Daň z příjmŧ fyzických osob představuje pro mnohé vyspělé ekonomiky jeden z nejvýznamnějších příjmŧ jejich veřejných rozpočtŧ. I přesto, ţe je to poměrně mladá daň, prochází opětovnými novelizacemi, které představují nejen změnu metodiky výpočtu daně, ale také změnu její výše, tj. výše sazby daně. Samotná sazba DPFO však nemusí mít a často také nemá správnou vypovídací schopnost. Dŧvodem jsou odlišnosti v daňových systémech jednotlivých zemí. Zásadní otázku, která je primárním tématem politické reprezentace, ekonomŧ a daňových odborníkŧ představuje aspekt definování základu daně, z kterého se samotná daňová povinnost zjišťuje. S tím souvisí moţnost uplatnění slev na dani a započtení odčitatelných poloţek, které jsou samozřejmě v kaţdé zemi stanovené jinak, neopomenutelné jsou také odvody na pojistném. Z toho jednoznačně vyplývá, ţe samotná výše sazby daně není vhodným ukazatelem pro komparaci skutečného daňového zatíţení práce. Velmi často proto slyšíme o efektivním zdanění, které reprezentuje skutečné zdanění práce. Efektivní sazba daně a efektivní zdanění dokáţe i přes rozdílnou daňovou koncepci a metodiku 25 Slovensko v roce 2010 vykazovalo prŧměrnou mzdu ve výši 744,50 EUR, přičemţ efektivní míra zdanění dosahovala 21,3%. 58

výpočtu v jednotlivých zemích zajistit relevantní informaci o skutečném zdanění poplatníkŧ rŧzných příjmových skupin. Stává se tak vhodným kritériem pro komparaci zdanění práce v ČR a jiných sledovaných ekonomikách. Verifikace tohoto tvrzení vychází ze zjištěných závěrŧ vyplývajících z výpočtŧ zdanění práce zaměstnance s rŧznou výší hrubého příjmu při moţnosti uplatnění slev, současně z komparace zdanění prŧměrné mzdy v ČR a na Slovensku. Samotná sazba DPFO se stává sekundárním kritériem pro srovnání daňového zatíţení mzdy zaměstnance. Literatura [1] HALL, R. RABUSHKA, A. Low Tax, Flat Tax, Simple Tax. New York: McGraw-Hill, 1983. [2] KUBÁTOVÁ, K.: Daně a daňová politika. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2. [3] LÁCHOVÁ, L.: Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-320-1. [4] ŠIROKÝ, J.: Daňová teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-005-8. [5] OECD: Kde jsou nejvyšší čisté mzdy? Finance [online]. Poslední úprava 7. prosince 2010 [cit. 2011-07-4]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/290168/ [6] Mzdy a náklady práce. ČSÚ [online]. Poslední úprava 9. března 2011. [cit. 2011-07-4]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace 59