Otázka: Kultura starověkého Řecka Předmět: Dějepis Přidal(a): MichaelaS Mytologie a náboženství - mytologie soubor mýtů a legend národa dochovaly se v tradici je základem řecké kultury poskytuje jistotu před neznámým vesmírem - mýtus bájné vyprávění vystupují zde přírodní živly a nadpřirozené bytosti má symbolickou a náboženskou hodnotu jednotlivé verze mýtů se v průběhu staletí obohacují šíří se ústním podáním, později byly zapsány dává odpověď na základní otázky vzniku světa, bohů, člověka atd. později Řekové vytvářejí i mýty o vzniku měst jejich verze se ustálily prostřednictvím spisovatelů Homérovy eposy Hésiodos O původu bohů Aischylos, Sofoklés, Euripídés page 1 / 5
- náboženství sjednocující a organizující prvek Řeků bohové jsou antropomorfní líčeni jako lidé, jsou sice silnější, krásnější a nesmrtelní, ale mají lidské slabosti a ctnosti sídlem bohů je Olymp není zde obecně platné hierarchické uspořádání dbalo se na to, aby náboženské obřady probíhaly v souladu s vžitou tradicí počet božstev se postupem času zvyšoval bohové byli všudypřítomní a vševědoucí, velmi mocní, ovládali přírodní jevy a řídili lidské osudy ke zjišťování vůle bohů sloužily věštírny Řečtí bohové Olympští bohové sídlili podle tradice na hoře Olympu. Zpravidla se uvádí šest dvojic: Zeus a Héra, Poseidon a Démétér, Apollón a Artemis, Áres a Afrodité, Hermes a Athéna, Héfaistos a Hestia. Způsob jejich života odráží život patriarchální společnosti mykénské kultury; v čele stojí Zeus, který olympské bohy svolává na porady i k hostinám. Každý bůh si vylosoval kus světa. Diovi připadla nebesa a získal převahu nad světem. Poseidón dostal moře a Hádés podzemní svět. Řekové si mysleli, že bohové mají sídlo na hoře Olymp, chráněné oblaky před zraky lidí. Homér ji nazval "branou do nebes". Jejich přítomnost také naznačoval šelest listí, rachot hromu nebo jiné příznaky. Na tomto posvátném místě se stavěly svatyně a chrámy, kam umisťovali božské sochy. V závorce je uvedeno římské jméno ZEUS ( 2.p. Dia ) - vládce všech bohů, nejvyšší bůh ( JUPITER, JOVIS ) HÉRA - manželka Diova, bohyně manželství, ochránkyně žen ( JUNO ) POSEIDÓN - bratr Diův, bůh moří a oceánů ( NEPTUNUS ) HÁDÉS - bratr Diův, bůh podsvětí ( PLUTO ) PERSEFONA - manželka Hádova ( PROSERPINA ) HÉFAISTOS - syn Diův, bůh ohně a kovářské práce ( VULKANUS ) PALLAS ATHÉNA - dcera Diova, bohyně moudrosti, spravedlnosti a bojovnosti, ochránkyně mužů ( MINERVA ) AFRODITA - dcera Diova, bohyně krásy a lásky ( VENUS ) DÉMÉTÉR - bohyně úrody, rolnictví a dárkyně hospodářských plodin ( CERES ) ARTEMIS - sestra Apollóna, bohyně lovu ( DIANA ) HERMÉS - posel bohů, ochránce obchodníků a poutníků ( MERKUR ) APOLLÓN - bůh světla, věštby a básnického umění, duchovní pastýř ( APOLLO, FOIBOS) - měl devět dcer - múz, které sídlily v pohoří Parnas: ERATÓ - múza milostného básnictví a lyriky EUTERPÉ - múza lyrického básnictví page 2 / 5
KALIOPÉ - múza epického básnictví KLEIÓ - múza historie MELPOMÉNÉ - múza tragédií POLYHYMNIA - múza sborového zpěvu a oslavné hymny PERPSICHÓRÉ - múza tance THALEIA - múza dramatických umění URANIA - múza astronomie Architektura v monumentální stavby, zejména chrámy v materiál dřevo, sušené cihly, vápenec, mramor v základním stavebním prvkem byl sloup v stavby budovány architrávovým systémem v stavby mají pravoúhlý půdorys v plánovitá výstavba měst parky, vodovody v architektonické řády - významnější stavby: Artemidin chrám v Efesu Héřin chrám na ostrově Samos Parthenón na athénské Akropoli (i samotná Akropolis přestavěná v době Periklově) Diův chrám v Olympii Sochařství v vliv Předního východu řezby ze slonoviny, šperky atd. v vliv Egypta monumentální sochy - idealizace člověka znázorňování dokonalých lidských jedinců page 3 / 5
vynikající zachycení proporcí lidského těla ideální muž kalos kai agathos = krásný a dobrý - materiál mramor, vápenec, bronz v sochy malovány, zdobeny v kúros nahý mladý muž v helénismus pesimismus těla starců a stařen v dochovaly se většinou římské kopie soch Polykleitos muž s kopím Doryforos Práxitelés ženské sochy, např. Afrodité Knídská (bez rukou), Hermés chovající malého Dia Lýsippos portréty slavných osobností (Alexander Makedonský, Sókrates, Platón) Feidias architekt a sochař působící v Athénách, autor Parthenónu (největšího řeckého chrámu, zasvěceného Athéně její socha byla vysoká 15 m, zhotovená ze slonoviny a zlatých plátů, ale nedochovala se), sochy sedícího Dia (20 m vysoká) Malířství a keramika v výroba zdobených předmětů každodenní spotřeby z pálené hlíny (vysoká umělecká úroveň) v 8. st. př. Kr na nádobách tzv. geometrický sloh jednoduché geometrické motivy, zejména meandry, později stylizované lidské a zvířecí postavy v později motivy orientálního původu v po roce 600 př. Kr. se objevuje černofigurální (červený podklad) a červenofigurální (černý podklad) keramika v v době helénismu se do malířství dostává realismus ve zobrazení v některé typy nádob: amfora skladování a převoz oleje, vína a obilí krátér mísení vína s vodou a různými přísadami lékythos nádoba na voňavky, dávala se zemřelým do hrobu fialé k úlitbám bohům page 4 / 5
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Studijni-svet.cz Kultura starověkého Řecka - POZN: v 5. st. př. Kr. žilo v Athénách přes čtyři sta hrnčířů, čtvrť, kde sídlili, se podle nich jmenovala Kerameikos Estin, C., Laporte, H.: Kniha o mytologii starého Řecka a Říma, Albatros, 1994 Sochrová, M.: Dějepis I. v kostce, Fragment, 1997, kapitola Starověké Řecko page 5 / 5