Dálkový průzkum Země. Co je DPZ?



Podobné dokumenty
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Systémy dálkového průzkumu Země

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

Fyzikální podstata DPZ

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Digitální fotogrammetrie

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY

Přehled nových družicových dat

Aplikace DPZ a GIS v podmínkách tropu a subtropu

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu

Data a služby programu Copernicus

Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Dálkový průzkum Země

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

Úvod do předmětu Meteorologická měření

DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Dálkový průzkum země v optické části spektra. Charakteristika II. Charakteristika I. Hlavní oblasti aplikací

Geografie, geografové na internetu.

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Praktické aplikace DPZ a GIS v krajinné ekologii

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Nové družice s velmi vysokým rozlišením

Principy GPS mapování

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

DPZ - Ib Interpretace snímků

GMES/Copernicus a jeho možnosti využití při řešení radiačních nehod

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze

DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY

Geoinformační technologie

6d. Techniky kosmické geodézie (družicová altimetrie) Aleš Bezděk

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. GNSS. Globální navigační satelitní systémy

Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]

Využití dálkového průzkumu pro lokálně cílenou agrotechniku polních plodin. Vojtěch Lukas a kol.

VŠB-TU Ostrava Referát do předmětu GIS Zpracoval: Petr Heinz DIGITÁLNÍ FOTOGRAMMETRIE

Volitelný předmět Habituální diagnostika

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Copernicus Masters. Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Lenka Hladíková CENIA. Seminář Gate2Space Praha,

Co všechno může vidět družice?

GPS - Global Positioning System

DPZ. Modelování s daty DPZ. Poměrové indexy. Vegetační indexy. Část 4. Modelování s daty DPZ Multitemporální analýza

Spektrální chování objektů

Videometrie,, LIDAR, Radarová data

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

Dálkový průzkum Země

Cvičné testy - GIS. GIS Testy - zpracoval JAW - 1 -

Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment

1. Základní pojmy a definice, rozdělení metod fotogrammetrie, historický přehled

Úvod do GIS. Návrh databáze a vstup geografických dat I

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

SUB-PIXELOVÁ ANALÝZA

Č ást 2 Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace. Program přednášky

APLIKACE DPZ V GEOVĚDNÍCHDISCIPLÍNÁCH.

Climate Change Initiative CLIMATE CHANGE INITIATIVE 6/26/2012. Kristýna Leimerová

Sentinel Collaborative Ground Segment

Vzhled termálních obrazových záznamů. Princip termálního snímání. Dálkový průzkum země v termální části spektra. Charakteristika. Fyzikální podstata

DPZ11 Systémy, aplikace. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

Galileo evropský navigační družicový systém

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

LANDSAT UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. 1. ročník navazujícího Mgr. studia

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

Sentinel 2 DATOVÉ SPECIFIKACE

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Topografické mapování KMA/TOMA

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Technologie radaru. Princip a technologie radaru oblasti použití význam pro GIS. Petr Ličman

Transkript:

Dálkový průzkum Země Co je DPZ? DPZ je A. Zdroj energie a světla B. Záření a atmosféra C. Kontakt s předmětem D. Zaznamenání odražené energie senzorem E. Přenos, přijetí a zpracování dat F. Interpretace a analýza dat G. Využití informací

DPZ je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný potenciál, který vždy přesahuje naše možnosti. (Jon Huntington, CSIRO Exploration, Geoscience, Australia) věda (a do jisté míry i umění) o získávání informací o zemském povrchu bez přímého kontaktu pomocí snímání a zaznamenávání odražené nebo vyzářené energie a zpracování, analýza a využití těchto informací. (RESORS, CCRS) Historie Historie souvisí s fyzikálními objevy v oblasti teorie vlnění, s rozvojem letectví, vývojem fotografie a s rozvojem dobývání kosmu 1906 a 1908-1. fotografie našeho území část Prahy z balónu 1. a 2. svět. válka výrazný rozvoj letecké fotografie vojenské účely, topografická mapování, lesnictví a zemědělství 1958 Explorer VI 1. snímek zemského povrchu 1972 ERTS-1 (LANDSAT 1) tematické mapování 1999 komerční družice s rozlišením 1 m

Elektromagnetické spektrum Viditelná část: barvy Červená: 0,620 0,700 µm Oranžová: 0,592 0,620 µm Žlutá: 0,578 0,592 µm Zelená: 0,500 0,578 µm Modrá: 0,446 0,500 µm Fialová: 0,400 0,446 µm Elektromagnetické spektrum Infračervená část 0,7 100,0 µm Blízké IČ: konvenční i elektronické metody topografie, studium vegetace Střední IČ: studium vegetace, geologie, sníh a led, oblačnost, zdravotní stav vegetace, identifikace minerálů Tepelné IČ: povrchová teplota oceánů, znečištění řek a jezer, lesní požáry Mikrovlnné záření 1 µm 1 m Nejméně závislé na počasí Aktivní systémy radar Meteorologie srážkové oblasti a intenzita srážek Obrazová data Fotografie Pouze obrazy zaznamenané na fotografický film Ve viditelné části spektra a blízkého IČ spektra Digitální data Pixel základní jednotka digitálního obrazu Informace je zaznamenávána v úzkých spektrálních pásmech

Metody pořizování dat Konvenční metody Fotografie na citlivé fotografické vrstvě Možnost velmi podrobného zachycení zemského povrchu Využití ve fotogrammetrii Pasivní metody Přímé x Nepřímé Aktivní metody Záření je vysíláno ze zdroje na nosiči radar Nekonvenční metody Rozkladová zařízení skenery Nižší prostorová rozlišovací schopnost Pokrývají značnou část elektromag. spektra Další hlediska Druh nosiče, zaznamenaná část spektra, osa záběru, zorné pole kamery, velikost snímaného území, Systémy a zařízení pro pořizování dat Systémy Pozemní stanice Letadla Raketoplány Družice Zařízení Fotografická komora Digitální kamera Multispektrální skenery Stereoskopické snímkování Rozlišovací schopnost Prostorové rozlišení Spektrální rozlišovací schopnost Radiometrické rozlišení citlivost na množství zaznamenané elektromagnetické energie Časová rozlišovací schopnost Doba, která uběhne mezi pořízením snímků stejného místa na zeměkouli bývá několik dní

Charakteristiky digitálního obrazu Nízké prostorové rozlišení Lze rozlišit pouze velké objekty (uliční síť, vodní tok, mosty ) Vysoké prostorové rozlišení Můžeme zřetelně rozpoznat i malé objekty (domy, auta, koruny stromů ) Charakteristiky digitálního obrazu Spektrální rozlišovací schopnost Schopnost senzoru zaznamenávat informace v úzce vymezených spektrálních pásmech Čím vyšší spektrální rozlišení, tím užší spektrální pásma Multispektrální snímky Senzor s úzkým pásem záběru, který zaznamenává povrch jako dvourozměrný obraz Pořizuje záznam v několika spektrálních pásech od viditelné části spektra až po tepelné záření Vyšší radiometrické rozlišení x nižší prostorové rozlišení Náročná kalibrace snímacích zařízení Družice i letadla

Tepelné snímkování Ve vlnových délkách 3-15 µm Rozdíl teplot až 0,1 C Zaznamenávají energii vyzářenou nebo odraženou - mohou být pořizovány i v noci Teplené záření je málo rozptylované atmosférou Nižší prostorové rozlišení Využití: vojenské účely, monitorování přírodních katastrof (požáry, vulkanická činnost), teplota oceánů Družicové systémy Rovníková oběžná dráha Výška 36 000 km GEOSTACIONÁRNÍ Malé rozlišení, krátké časové intervaly Meteorologie Subpolární oběžná dráha Na denní straně obíhá od severu k jihu Globální a lokální data Meteorologické družice METEOSAT geostacionární 0,5-12,5 µm 2,5-5 km NOAA AVHRR subpolární dráha (830-870 km nad Zemí) 0,58-12,5 µm 1,1-4 km GOES, DMSP, GMS

Družice pro výzkum přírodních zdrojů LANDSAT (USA) 1972 - ERTS 1 (LANDSAT 1) nad stejné místo na Zemi za 16 dní MSS - 4 pásma, 80 m TM - 7 pásem, 30-120 m (termální) SPOT (Francie) 1986 - SPOT 1 stejné místo - 26 dní HRV PAN - 10 m XS - 3 pásma - 20 m Družice pro výzkum přírodních zdrojů TERRA 18.12. 1999 (EOS AM1) Klimatu a přírodního prostředí Země ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer) CERES (Clouds and the Earth's Radiant Energy System) MISR (Multi-angle Imaging Spectro-Radiometer) MODIS (Moderateresolution Imaging Spectroradiometer) MOPITT (Measurements Pollution In The Troposphere) Družice pro výzkum přírodních zdrojů IRS (Indian Remote Sensing Satellites) 1988 - IRS 1A PAN - 5,8 m LISS - 23,8 m WiFS Vstupní data do GIS ENVISAT (ESA) 1.3. 2002 Zařízení: GOMOS, SCIAMACHY, MIPAS, MERIS, ASAR, AATSR, RA-2, MWR, DORIS, LRR

Radarové systémy ERS 2 (ESA) Oceánografie, altimetrie SAR (Synthetic Aperture Radar SIR (raketoplány) Zařízení SRTM Radarové snímky, interferometrie RADARSAT (Kanada) Mapování ledového příkrovu, geologické aplikace, přírodní katastrofy (povodně v ČR v roce 1997) Družice s vysokým rozlišením IKONOS (SpaceImaging) 24. 9. 1999 PAN - 1 m. MS 4 m EROS A-1 (Izrael) 5. 12. 2000 PAN 1 m QuickBird (DigitalGlobe) 18.10. 2001 PAN - 0,61 m. MS 2,44 m Digitální zpracování obrazu Předzpracování obrazu odstranění náhodných a systematických chyb radiometrické a geometrické korekce Zvýraznění obrazu úprava vzhledu obrazu transformace obrazu do lépe interpretovatelné formy Klasifikace a analýza obrazu extrahování informace a její analýza

Klasifikace obrazu Obrazovým prvkům přiřazován informační význam podle klasifikačního schématu Klasifikační schéma - legenda výsledné mapy Klasifikátory - rozhodovací pravidla, která přiřazují jednotlivé hodnoty spektrálních tříd do tříd informačních spektrální třídy skupiny pixelů se stejným nebo podobným spektrálním chováním v určitém spektrálním pásmu informační třídy kategorie, které by měly být obsaženy ve výsledném obraze Interpretační znaky Znaky existující na snímku i ve skutečnosti tvar stín velikost barva Znaky existující pouze na snímku tón textura Znaky vyjadřující vztahy struktura poloha Klasifikace obrazu

Aplikace a využití Kartografie Planimetrie Tvorba DEM (Digital Elevation Model) Topografické mapování Tematické mapování Aplikace a využití Zemědělství mapování zemědělských plodin sledování zdravotního stavu plodin odhady výnosů sledování půdních charakteristik Aplikace a využití Lesnictví Zjišťování stavu vegetace Lesní požáry Přirozená obnova lesních porostů a mapování odlesnění

Aplikace a využití Geologie Zjišťování nalezišť nerostných surovin Strukturní geologie Dezertifikace Mapování sedimentů Mapování geologických jednotek Aplikace a využití Hydrologie Mapování mokřad Sledování vlhkosti půd Monitoring zalednění Povodně Dynamika ledovců Mapování odvodňovacích pánví a vymezení povodí Aplikace a využití Využití a pokryvnost země (Landuse a Landcover) Základní mapování pro GIS Dynamika městského osídlení Územní plánování Monitoring přírodních katastrof - povodně, tornáda, vulkanická činnost Ochrana přírodních zdrojů

Aplikace a využití Egypt Súdán: 31.10.1999 23.12.2001 (LANDSAT 7) Aplikace a využití CORINE Landcover Vytvoření jednotné databáze o využití a pokryvnosti země pro zúčastněné státy Využití materiálů DPZ (LANDSAT, SPOT) Vytvoření jednotné legendy ve třech úrovních pro měřítka 1:100 000 1:50 000 1:25 000 Aplikace a využití MURBANDY (Monitoring of Urban Dynamics) Využití země vybraných evropských měst v minulosti a v současnosti Porozumění procesům ovlivňujících vývoj a jejich vliv na životní prostředí Vytvoření modelů pro předpokládaný další vývoj (MOLAND Monitoring Land Cover/Use Dynamics)

Aplikace a využití Oceánografie a pobřeží oceánů Mořské proudy, hloubka oceánů Teplota vody, výskyt planktonu, kvalita vody Mapování znečištění Navigace Stanovení pobřežní čáry Mapování pobřežní vegetace GPS 1. Systém GPS (globální polohový systém) je družicový pasivní dálkoměrný systém. 2. Je tvořen sítís družic (24 + 3 záložní) ) kroužících ch ve výšce 20 000 km (oběž ěžná doba cca 12 hodin) a vysílaj lajících ch speciáln lní kódované informace (v podstatě svou polohu a čas vyslání zprávy). Petr Matuška 3. Tyto informace UI PEF MZLU přijímá Brno uživatel petrmatuska@email.cz pomocí speciálního přístroje, který informace zpracovává. GPS Systém GPS lze rozčlenit do 3 podsystémů: 1. kosmický (= družice), 2. řídící (= kontrolní, monitoring pohybu družic, výpočty a korekce v systému), 3. uživatelský (= přijímací aparatury). Petr Matuška UI PEF MZLU Brno petrmatuska@email.cz

Globální systémy určení polohy: V současnosti GPS/Navstar (USA) přesnost závisí na mezinárodní politické situaci, může být i vypnut. ~5m horizontálně, vertikálně horší přesnost. GLONASS (Rusko) nekompletní sada družic, technické problémy, opět doplňování družic. Galileo (EU), zatím jedna družice, má mít garantovanou přesnost, komerční aplikace, civilní. GPS využití pro vstup dat do GIS GPS modul pro PC/notebook, flash modul pro PDA, PDA/notebook s vestavěným GPS přijímačem... může s příslušným softwarem přímo ukládat data pro GIS a zobrazovat je v mapě, s daty lze ihned v terénu pracovat. Odkazy a dostupná data SPOLEČNOSTI American Society for Photogrammetry & Remote Sensing www.asprs.org/ International Society for Photogrammetry & Remote Sensing www.isprs.org/ Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum ČR www.sfdp.upol.cz/ The Remote Sensing and Photogrammetry Society www.rspsoc.org/ Remotersensing.org www.remotesensing.org/ European Space Agency www.esa.int Centre National d Études Spatiales www.cnes.fr NASA www.nasa.gov www.geodis.cz

Odkazy a dostupná data VÝUKOVÉ MATERIÁLY The Remote Sensing Tutorial rst.gsfc.nasa.gov/starthere.html The Earth Observatory earthobservatory.nasa.gov/library/remotesensing/ Canada Centre for Remote Sensing Learning Resources www.ccrs.nrcan.gc.ca/ccrs/learn/learn_e.html Iranian Remote Sensing Center www.iran-irsc.com/en/rs/ Aerial Photography and Remote Sensing www.colorado.edu/geography/gcraft/notes/remote/remote_f.h tml Odkazy a dostupná data DRUŽICOVÉ SYSTÉMY IKONOS www.spaceimaging.com EROS A -1 www.imagenet.com www.imagesatintl.com/1024/index.html sweden.imagenet.com/ QuickBird www.digitalglobe.com www.eurimage.com IRS www.gaf.de/data.html SPOT spot4.cnes.fr/spot4_gb/index.htm spot5.cnes.fr Odkazy a dostupná data DRUŽICOVÉ SYSTÉMY LANDSAT landsat.gsfc.nasa.gov TERRA terra.nasa.gov eos-am.gsfc.nasa.gov RADARSAT www.rsi.ca SIR www.jpl.nasa.gov/srtm NOAA www.noaa.gov/satellites.html www.saa.noaa.gov METEOSAT http://www.eumetsat.de

Odkazy a dostupná data DATA, SNÍMKY A APLIKACE TerraFly www.terrafly.fiu.edu/ ČHMÚ www.chmi.cz/meteo/sat/sat_main.html GAF www.gaf.de/ Earth from Space earth.jsc.nasa.gov/page.html USGS - EROS data Center edcwww.cr.usgs.gov/gallery/dsatellite.html EarthRISE earthrise.sdsc.edu/earthrise/main.html German Remote Sensing Data Center isis.dlr.de NASA Jet Propulsion Laboratory www.jpl.nasa.gov/pictures Odkazy a dostupná data DATA, SNÍMKY A APLIKACE NASA JSC Digital Image Collection images.jsc.nasa.gov USGS: EARTHSHOTS http://edcwww.cr.usgs.gov/earthshots/slow/tableofcontentshtt NOAA: Live Access to Climate Data ferret.wrc.noaa.gov/las/ A Global View from Space sdcd.gsfc.nasa.gov/isto/dro/global REMOTE SENSING AND GIS LINKS www.geog.nottingham.ac.uk/~mather/useful_links.html LGC www.geogr.muni.cz/lgc/wwwlinks.html