PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz
Pojem překážek v práci právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovních povinností, v důsledku nichž zaměstnanec nekoná práci, kterou by jinak konat měl zaměstnanci z existence překážek vyplývá právo v daný čas nekonat právo, zaměstnavatel má povinnost toto strpět, mohou pro něho však plynout i další povinnosti (např. náhrada mzdy či platu) nemožnost výkonu práce nemusí být absolutní, je však akceptováno, že výkon práce nelze požadovat (např. uvolněný zastupitel) překážkami mohou být i aktivity, které zaměstnanec koná na základě vlastní vůle či se svým souhlasem (výkon veřejné funkce)
A) Překážky na straně zaměstnance I) Důležité osobní překážky ( 191-199 ZPr) 1) důvody uvedené v 191 ZPr - dočasná pracovní neschopnost a nařízená karanténa - mateřská a rodičovská dovolená - ošetřování dítěte mladšího 10 let či jiného člena rodiny nebo péče o dítě mladší 10 let v případech kdy vzniká nárok na ošetřovní ( 39 zákona o nemocenském pojištění) povinnost zde nepřítomnost zaměstnance omluvit nárok na náhradu mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě než vznikne nárok na nemocenské; jinak nárok na dávky nemocen. pojištění či státní soc. podpory
a) Náhrada mzdy při prac. neschopnosti a karanténě nárok po období prvních 14 dní (avšak jen pracovní dny) ; nárok není po první tři dny, nejvýše však 24 neodprac. hodin možnost poskytnutí náhradu mzdy zaměstnanci i za první tři dny na základě dohody nebo vnitřního předpisu od 15. dne nárok na nemocenské výše náhrady mzdy či platu 60% výše průměrného výdělku (podle posledního ¼ letí) 30% výše průměrného výdělku v případech kde by příslušelo nemocenské jen v poloviční výši (důvodem pracovní neschopnosti je účast ve rvačce, bezprostřední důsledek opilosti či úmyslně zaviněný trest čin či přestupek)
Povinnosti zaměstnance při prac. neschopnosti zaměstnavatel má právo po prvních 14 dní kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje rozsah a dobu povolených vycházek místo pobytu si zaměstnanec volí sám, musí je však sdělit při porušení alternativně 2 možnosti (záleží i na závažnosti porušení) 1) možnost snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy či platu 2) výpověď podle 52 písm. h) ZPr zaměstnavatel má právo žádat od ošetřujícího lékaře, jenž stanovil režim práce neschopného pojištěnce ( 56/2 zákon o nemocenském pojištění), informace potřebné k provádění kontroly i o provedení kontroly orgánem nemocen. pojištění o zjištěném porušení režimu zaměstnavatel povinen vyhotovit zápis (stejnopis doručí okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., petr.cechak@mail.vsfs.cz ::
b) Mateřská a rodičovská dovolená b1) Mateřská dovolená ( 195 ZPr) 28 týdnů porod jednoho dítěte 37 týdnů vícečetný porod (2 a více dětí) začátek čerpání zpravidla od počátku 6. týdne přede dnem porodu, jak jej stanoví lékař; nejdříve od poč. 8. týdne pokud nevyčerpáno celých 6 týdnů (porod dříve, než očekáváno); ode dne porodu vždy 22, resp. 31 týdnů v souvislosti s porodem ne kratší než 14 týdnů a nesmí skončit či být přerušena do 6 týdnů od porodu peněžitá pomoc v mateřství dávka nemocenského pojištění
b2) Rodičovská dovolená ( 196 ZPr) povinnost toto volno poskytnout na žádost zaměstnance matka dítěte od skončení mateřské dovolené otec dítěte od porodu nejdéle do 3 let věku dítěte (poté by bylo možno neplacené volno na základě dohody se zaměstnavatelem) rodičovský příspěvek max. do 4 let věku dítěte na rodičovskou dovolenou mají nárok matka, otec dítěte nebo i oba, i osoby, jež dítě převzaly do péče
Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte ( 197 ZPr) rozhodnutí o svěření dítěte do péče, která nahrazuje péči rodičů a nebo situace, kdy matka zemřela mateřská dovolená 22, resp. 31 týdnů od porodu, nejpozději do 1 roku věku dítěte peněžitá nemoc v mateřství rodičovská dovolená nejdéle do 3 let věku dítěte bylo-li převzato dítě ve věku 3 7 let, dovolená 22 týdnů Převezme-li dítě muž při úmrtí matky rodičovská dovolená do 3 let možnost peněžitou pomoc v mateřství i mužům (podmínky jsou uvedeny v 32 zákona o nemocenském pojištění) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., petr.cechak@mail.vsfs.cz ::
2) Jiné důležité osobní překážky ( 199 ZPr) nemožnost konat práci pro jiné překážky, než v 191 ZPr nařízení vlády podle 199/2 ZPr stanoví, kdy povinnost je poskytnout volno, a kdy přísluší i náhrada mzdy či platu, kolektivní smlouvou lze režim výhodnější pro zaměstnance nařízení vlády č. 590/2006 Sb. povinnost poskytnout v případech - vyšetření nebo ošetření - pracovnělékařská prohlídka - přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků - znemožnění cesty do zaměstnání - svatba - narození dítěte - úmrtí - doprovod jiné osoby do zdravotnického zařízení - pohřeb spoluzaměstnance - přestěhování - vyhledání nového místa
V dalších případech, kde není povinnost poskytnout volno podle 199/2 je lze dát na základě dohody osobní, rodinné či majetkové záležitosti často dohoda, že si volno napracuje v případech uvedených v 199/3 ZPr není povinnost poskytnout volno, ale pokud je poskytnuto, přísluší náhrada mzdy či platu ve výši průměrného výdělku
II) na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu ( 200 203 ZPr) pracovní volno náleží zde v nezbytném rozsahu vždy, nelze-li tuto činnost provést mimo pracovní dobu podmínkou volna, že mu nebrání provozní důvody náhrada mzdy či platu zásadně nepřísluší, lze dohodnout jinak 1) Výkon veřejné funkce ( 201 ZPr) funkce vymezené funkčním či časovým obdobím a obsazované na základě volby či jmenování ZPr pouze demonstrativní výčet pokud veřejná funkce vykonávána vedle výkonu pracovního poměru možno poskytnout volno 20 dní (směn) za rok
2) Výkon občanských povinností ( 202 ZPr) ZPr jen demonstrativní výčet (povinnosti svědků, tlumočníků, soudních znalců aj. osob předvolaných k jednání soudu aj. orgánu veřejné moci, poskytování první pomoci, živelní události aj. případy, kdy podle právních předpisů je povinnost poskytnout pomoc) volno v nezbytném rozsahu bez náhrady mzdy či platu 3) Jiné úkony v obecném zájmu ( 203 ZPr) jejich výčet v ZPr (viz 203/2) nebo i jiných zákonech některé jsou s náhradou mzdy či platu
III) Pracovní volno souvislosti s brannou povinností ( 204 ZPr) při povinnosti dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti rovněž po dobu potřebnou k cestě do místa povolání a po dobu výkonu vojenského cvičení náhrada mzdy či platu ve výši průměrného příjmu od příslušného vojenského správního orgánu
IV) z důvodů školení, jiné formy přípravy nebo studia ( 205 ZPr) pokud v souladu s potřebami zaměstnavatele a zasahuje do pracovní doby jsou překážkou v práci a přísluší za ně náhrada mzdy či platu zvýšení kvalifikace ( 231 ZPr) změna hodnoty kvalifikace, získání kvalifikace či její rozšíření podrobnosti o pracovním volnu v 232 ZPr zaškolení a zaučení a rovněž i prohlubování kvalifikace nejsou překážkou v práci (prohlubování kvalifikace je její průběžné doplňování, jímž se nemění podstata, udržování a obnovování) jsou výkonem práce a přísluší za ně mzda nebo plat
B) Překážky na straně zaměstnavatele zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy Prostoj zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu a) způsobenou poruchou strojního zařízení b) v dodávce surovin či pohonné síly c) způsobenou chybnými podklady nebo jinými provozními příčinami překážka náhlá, dočasná a nepředvídatelná (plánovaná odstávka z důvodů oprav a revizí není prostoj) možnost postupu zaměstnavatele při prostoji 1) možnost převést na jinou práci vždy jen se souhlasem zaměstnance dorovnání výše průměrného výdělku 2) náhrada mzdy či platu ve výši 80% průměrného výdělku
Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelními událostmi není-li převeden náhrada mzdy či platu 60% průměr. výdělku nepříznivé povětrnostní vlivy lze převést jen se souhlasem zaměstnance a dorovnání do 100% průměrné mzdy živelní události lze převést i bez souhlasu na nezbytnou dobu, je-li to nutné k odvrácení živelní události nebo zmírnění jejích bezprostředních následků
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele jiné překážky na straně zaměstnavatele než prostoj, nepříznivé povětrnostní vlivy či živelní události náhrada do výše průměrného výdělku to neplatí při uplatnění konta pracovní doby překážkou v práci i tzv. částečná nezaměstnanost ( 209 ZPr) kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem lze snížit náhradu mzdy či platu na 60% průměrného výdělku doba strávená na pracovní cestě nebo mimo pravidelné pracoviště při níž není konána práce se považuje za překážku v práci, při níž se nekrátí mzda ( 210 ZPr)