PSYCHIATRIE ROÈNÍK 14 21 ÈÍS LO 1 KRÁTKODOBÁ EFEKTIVITA TRÉNOVÁNÍ PAMÌTI SHORT-TERM EFFECTIVITY OF MEMORY TRAINING MAREK PREISS Psychiatrické centrum Praha, Centrum neuropsychiatrických studií SOUHRN V letech 1992 25 byly publikovány 3 metaanalýzy, které se zamìøily na krátkodobý (po ukonèení intervence, tréninku pamìti) subjektivní a objektivní dopad trénování pamìti (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 25). Metaanalýzy ukazují, že oproti samotnému trénování pamìti je efektivnìjší kombinovat mnemotechniky s jinými prostøedky (relaxace, informace o pamìti a stárnutí aj.) a že efekt ve výkonových zkouškách je po trénování pamìti vyšší než subjektivní zmìny vnímání pamìti. Klíèová slova: pamìś, trénink pamìti, efektivita SUMMARY In 1992 25, 3 meta-analyses were published to assess immediate (shortly after intervention, memory training) subjective and objective impact of memory training (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 25). These meta-analysis show an advantage of combination of mnemotechnics with other means (e.g., relaxation exercises, information about memory and aging) and that the effect in performance tests is higher than changes in subjective evaluation of memory. Key words: memory, memory training, effectivity Preiss M. Krátkodobá efektivita trénování pamìti. Psychiatrie 21; 14(1): 22 26. Úvod Trénink pamìti je tradièní souèástí mnoha terapeutických programù a po mnoho desetiletí je pokládán za zpùsob, jak oddálit nepøíznivé vlivy stárnutí (Rebok, Carlson a Langbaum, 27). V letech 1992 25 byly publikovány 3 metaanalýzy, které se zamìøily na bezprostøední (po ukonèení intervence, tréninku pamìti) subjektivní a objektivní dopad trénování pamìti (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 25). V této práci podáváme pøehled dosažených výsledkù. 1. Dobrá zpráva o výkonových pøírùstcích po trénování pamìti (Verghaeghen et al., 1992) V roce 1992 byla publikována první metaanalýza (Verghaeghen et al., 1992). Výsledky metaanalýzy jsou v souhrnu podporou pro praktické trénování pamìti a ukazují na zøetelný pøínos trénování pamìti krátce po ukonèení tréninku. Verghaeghen et al. (1992) z Centra vývojové psychologie belgické University of Louvain zkoumali míru plasticity pamìti po tréninku pamìti zamìøeném na specifické mnemotechniky, jako je metoda loci (spojující imaginaci s potøebou si nìco urèitého zapamatovat), spojení jména-tváøe, techniky pegword (spojení slova, rytmu a obrazu) aj. Výzkumníci se zajímali o otázky typu: 1. Jaká je velikost úèinku tréninku pamìti? 2. Které charakteristiky zkoumaných souborù a typu výzkumu mají pøi tréninku svùj význam? 3. Má vliv typ mnemotechniky nebo typ zácviku pøed tréninkem samotným? Hlavním zájmem výzkumníkù bylo zjistit, zda trénink pamìti ovlivòuje výsledky výkonových zkoušek (výkonová zkouška je napø. test pamìti) zamìøených podobným zpùsobem jako trénink. Výzkumníci rozdìlili efekt výkonu na zamìøený (testy pamìti blízké tréninku) a nezamìøený (jiné pamìśové testy). Napø. metoda loci byla pøemìøována testem, který obsahoval seznam slov a podobnì specificky byly vybrány testy i u jiných mnemotechnik. Výzkumníci se zajímali také o nácvik pøedcházející vlastnímu tréninku pamìti, který obsahoval relaxaèní cvièení, výcvik ve vizualizaci aj. Do metaanalýzy zahrnuli autoøi 31 studií, celkem 1539 zkoumaných osob, jejichž prùmìrný vìk byl 69 let. Minimální vìk úèastníkù byl 6 let. Nejstarší studie byla z roku 1974. Do studie nebyly zaøazeny soubory s úèastníky, kteøí trpìli poškozením CNS, šlo o relativnì zdravé osoby. I když to autoøi výslovnì neuvádìjí, je pravdìpodobné, že jde o osoby žijící nezávisle, bez institucionální podpory. Prùmìrný trénink pamìti obsahoval 6 sezení, která trvala pøibližnì 1,5 hodiny, èasový rozdíl mezi testy pøed a po tréninku byl v prùmìru 23 dní. Re- 22
PSYCHIATRIE ROÈNÍK 14 21 ÈÍS LO 1 test po ukonèení trénování byl v prùmìru po 2 dnech. Autoøi uvádìjí, že okolo 7 % studií nevyužívá kontrolní skupinu, tedy nemá možnost porovnat svoji trénovanou skupinu s jinou, netrénovanou, ale podobnou v poètu osob, jejich pohlaví, vìku, vzdìlání èi v jiných dùležitých prvcích. Sledovány byly kromì skupin, kde se trénovala pamìś, také kontrolní soubory a skupiny s placebem. V placebo skupinách mìli úèastníci náhradní aktivity, jako napø. cvièení zamìøené na pozornost, relaxaèní cvièení, diskuze o osobních problémech a problémech s pamìtí, informace o pamìti a stárnutí. Samotné tréninkové skupiny obsahovaly rùzné formy posilování pozornosti, nácvik externích pamìśových technik, informací o pamìti a stárnutí, skupinové diskuze, relaxaèní cvièení, trénink v sebemonitorování aj. Pøehledné èlánky Trénink je bezesporu více než jen placebem. Efekt je specifický pro trénovanou oblast. Autoøi nezjistili vliv vzdìlání na efekt tréninku, což mùže ukazovat, že tato aktivita není jen pro osoby urèitého, napø. vyššího, vzdìlání. Výsledky tedy platí pro bìžnou populaci; jejich pøenos, generalizace na oblast závažnìjších poruch kognitivních funkcí, napø. demencí, je problematická. Jaký má trénink vliv na každodenní život, ale nevíme. 2. Špatná zpráva pro subjektivní zmìnu vyvolanou tréninkem pamìti (a dobrá pro propracovanìjší tréninkové postupy) (Floyd a Scogin, 1997) Charakteristika 3 typù zkoumaných skupin. Tréninková skupina = využití mnemotechnik Kontrolní skupina = bez tréninku vyjma testování ve stejném intervalu jako tréninková skupina Placebo skupina = náhradní aktivity neobsahující výcvik v mnemotechnikách Výsledky ukazují (graf 1), že úèastníci tréninku pamìti mají z této aktivity zisk, který je významnì vyšší než u kontrolních èi placebo skupin. Kontroly a placebo skupiny se od sebe prakticky nelišily. Efekt tréninku pamìti specificky postihuje pamìśové funkce obdobné trénovanému materiálu (graf 2). Jiné pamìśové funkce jsou podporovány ménì. Je možno øíci, že efekt trénování pamìti se do jiných než obdobnì zamìøených metod generalizuje ménì. Ze 13 sledovaných intervenujících promìnných mìly nejvìtší vliv na výsledek vìk (èím vyšší vìk, tím horší efekt), délka trvání sezení (kratší sezení mìla lepší výsledek), nácvik pøedcházející samotnému tréninku (nácvik výsledek zlepšoval), individuální vs. skupinový výcvik (skupina mìla lepší výsledky). Jiné promìnné (jako napø. poèet sezení, použití jedné èi více mnemotechnik, pøítomnost trenéra resp. audio výcvik, zpùsob získávání pokusných osob aj.) vliv na efektivitu nemìly. Ze sledovaných mnemotechnik mìla témìø shodný a nejvìtší vliv metoda loci, jméno-tváø a organizace (graf 3). Malý efekt mìla metoda imaginace, støední pegword. Rùzné mnemotechniky se od sebe statisticky nelišily. Autoøi za hlavní považují, že pamìś je i ve stáøí trénovatelná a i jen v retestu bez tréninku se mùže zlepšit o asi,4 SD (zmìna o,4 SD je, pøevedeno na body IQ, nárùst o 6 bodù). Pøi tréninku je nárùst výkonu pøibližnì,7 SD. Prùmìrný úèastník tak mùže zvýšit svùj výkon z 5. na 77. percentil.,8,7,5,4,3,1 Pìt let po první metaanalýze (Verghaeghen et al., 1992) byla publikována druhá, provedená jinými autory (Floyd a Scogin, 1997), vycházející z první metaanalýzy a využívající èást jejích dat, ale se zamìøením na subjektivní zmìny po tréninku pamìti. Výsledky této metaanalýzy mùžeme shrnout s tím, že oproti znaèným objektivním zmìnám na úrovni pamìśových testù jsou subjektivní zmìny podstatnì menší. Floyd a Scogin (1997) z University of Alabama v metaanalýze shrnuli 25 studií publikovaných od poloviny 7. let do roku 1994. Sdružený soubor byl založen na celkem 115 zdravých (nedementních) osobách s prùmìrným vìkem 71 let. Srovnávaly se hodnoty výsledkù zkoušek založených na sebeposouzení pøed tréninkem a krátce po tréninku. Autoøi se zamìøili na subjektivní hodnocení pøed a po tréninku pamìti v rùzných oblastech: celkovì (prùmìrnì v rùzných oblastech sebeposouzení), dále jen v pamìti, v metodách mìøících duševní zdraví, depresivitu a jiné oblasti. Porovnávali Kontroly Placebo Trénink pam ti Graf 1: Vliv typu skupiny na úèinnost (upraveno podle Verghaeghen et al., 1992). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d".,7,5,4,3,1 Testy pam ti blízké tréninku Jiné pam ové testy Graf 2: Efektivita trénování pamìti v zamìøených a nezamìøených testech (upraveno podle Verghaeghen et al., 1992). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". 23
PSYCHIATRIE ROÈNÍK 14 21 ÈÍS LO 1 Doporuèení pro praxi z metaanalýzy tréninku pamìti (Verghaeghen et al., 1992). zácvik před samotným trénováním, např. využití relaxačních cvičení, může zvýšit efekt tréninku není rozdíl mezi jednotlivými mnemotechnikami trénink paměti má značný efekt v metodách blízkých oblasti tréninku a nižší v oblastech méně s tréninkem spojených s věkem klesá efektivita tréninku více kratších sezení ve skupině je lépe sledované tréninky byly zaměřeny na paměť na slova, epizody, nevíme, nakolik lze trénovat jiné druhy paměti přínos je bezesporu bezprostředně po ukončení tréninku, o dlouhodobých dopadech víme málo samotný přírůstek výkonu v paměťových testech neříká nic o vlivu na každodenní život výsledek tréninku pamìti s tzv. zmìnou oèekávání (expectancy modification, kde úèastníci získávali informace o stárnutí pamìti), kombinovaným tréninkem (tréninkem pamìti + zmìnì oèekávání), placebem (aktivita bez tréninku pamìti èi zmìny oèekávání) a se skupinou osob bez tréninku.,9,8,7,5,4,3,1 Graf 3: Porovnání úèinnosti mnemotechnik (upraveno podle Verghaeghen et al., 1992). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d".,8,4 - -,4-24 Metoda loci Jméno-tvá Pegword (spojení slova, rytmu a obrazu) Trénink pam ti x Bez tréninku Trénink pam ti x Placebo Trénink pam ti x Zm na o ekávání Imaginace (párové asociace)* Trénink pam ti x Kombinovaný trénink Autoøi zjistili, že oproti pøedchozí metaanalýze Verghaeghena et al. (1992), která se zamìøila na objektivní zmìny v pamìti, jsou subjektivní dùsledky samotného tréninku pamìti (srovnání pøed a po tréninku) mnohem ménì výrazné (d =,19 oproti d = 6). Dùvodem jsou škály depresivity a duševního zdraví, na které trénink pùsobil minimálnì. Subjektivní zmìny jsou tedy podle výsledkù metaanalýzy mnohem ménì ovlivnitelné než zmìny výkonu, napø. výsledky testù pamìti. Prùmìrná osoba, která podstoupila trénink pamìti, se zlepšila v pamìśovém testu z 5. na 75. percentil, ale jen z 5. na 58. percentil v sebeposouzení. Dále autoøi zjistili (graf 4 6), že významnou souèástí tréninku pamìti mùže být tzv. zmìna oèekávání, ve které se úèastníkùm dostávají informace o vztahu stárnutí a pamìti s cílem ovlivnit jejich obavy a negativní oèekávání ze stárnutí. Dalším významným zjištìním bylo, že zácvik do trénování pamìti (napø. relaxaèní cvièení) mìl pozitivní vliv na výsledky tréninku, na rozdíl od vìku úèastníkù, poètu tréninkových setkání, trvání tréninku, druhu tréninku (s pomocí instruktora, videozáznamu, samostatný trénink bez instruktora), vzdìlání úèastníkù, vìdecké kvalitì studie aj. Zácvik je doporuèen pro zvýšení efektivity tréninku pamìti. Trénink pamìti se ukazuje být úèinnìjší než skupina bez tréninku èi s placebem, ale ménì úèinný ve srovnání se zmìnou oèekávání èi s kombinovaným tréninkem. Nejúèinnìjší je však kombinovaný trénink ve srovnání se skupinou Organizace Kombinovaný trénink x Bez tréninku Graf 4: Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami po tréninku pro všechny použité subjektivní metody (upraveno podle Floyd a Scogin, 1997). Kladná hodnota znamená lepší úèinnost tréninku pamìti, záporná horší úèinnost tréninku pamìti oproti druhému zpùsobu. Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d".,8,4 - -,4 - Trénink pam ti x Bez tréninku Trénink pam ti x Placebo Trénink pam ti x Zm na o ekávání Trénink pam ti x Kombinovaný trénink kombinovaný trénink x Bez tréninku Graf 5: Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami po tréninku pro subjektivní pamìś (upraveno podle Floyd a Scogin, 1997). Kladná hodnota znamená lepší úèinnost tréninku pamìti, záporná horší úèinnost tréninku pamìti oproti druhému zpùsobu. Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". bez tréninku. Trénink pamìti mírnì zlepšuje náladu, ale pøekvapivì je placebo èi skupina bez tréninku na tom ohlednì nálady lépe než po tréninku pamìti. Autoøi zvažují, že za vlivem placeba mùže být další promìnná, napø. míra pozornosti, které se úèastníkùm dostalo bìhem tréninku. To podporuje i znaèné kolísání výsledkù rùzných studií, napø. trénink pamìti kolísal v subjektivních zkouškách pamìti oproti souborùm bez tréninku od d = -,5 až po d =,55 a oproti placebu od d = -,3 do d =,88. Autoøi metaanalýzy se také domnívají, že trénování pamìti neovlivòuje výraznìji depresivní symptomatiku nebo jiné promìnné duševního zdraví. Dále se ukázalo (graf 6), že pøi srovnání pøed a po tréninku byl zøetelnì lepší kombinovaný trénink oproti všem ostatním intervencím a i zmìna oèekávání se uplatnila lépe než samotný trénink pamìti. Je možné, že zmìna v subjektivním hodnocení je zpùsobena nejen nauèenými dovednostmi
PSYCHIATRIE ROÈNÍK 14 21 ÈÍS LO 1 Pøehledné èlánky,5,4,3,1 -,1 Trénink pam ti Zm na o ekávání Kombinovaný trénink Placebo Bez tréninku Graf 6: Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami pøed a po tréninku vzhledem ke všem nástrojùm celkovì (v pamìti, v duševním zdraví, depresivitì a v jiných oblastech). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d".,7,5,4,3,1 -,1 - Trénink pam ti Placebo/kontroly Zm na o ekávání Subjektivní škála MIA (Metamemory in Adulthood Questionnaire) (samotný vliv tréninku), ale i oèekáváním vlastního výkonu (informace o stárnutí a pamìti). Doporuèení pro praxi z metaanalýzy tréninku pamìti (Floyd a Scogin, 1998). trénink paměti samotný bez přídavných informací a kombinací více technik je málo účinný pro subjektivní změnu zácvik před samotným trénováním, např. využití relaxačních cvičení ovlivňovat postoje k věkově podmíněným ztrátám paměti při měření efektivity používat také subjektivní nástroje, které mohou mít větší význam než objektivní změny budoucí studie by měly měřit dlouhodobý dopad trénování paměti placebo může mít stejný či lepší pozitivní efekt než trénink paměti trénink paměti neovlivňuje podstatněji depresivní symptomy ani subjektivně vnímaný zdravotní stav 3. Dobrá i špatná zpráva pro subjektivní pamìś (Wilson, 25) Subjektivní škála MFQ (Memory Functioning Questionnaire) Graf 7: Efektivita tréninku pamìti u rùzných souborù a škál (upraveno podle Wilson, 25). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". O osm let pozdìji po této práci (Floyd a Scogin, 1997) byla publikována zatím poslední metaanalýza zamìøená na subjektivní zisk z tréninku pamìti (Wilson, 25). Autorka Kimilee Y. Wilson upozoròuje na to, že trénink pamìti je jedna ze dvou hlavních cest jak ovlivnit plasticitu pamìti druhou cestou jsou farmaka. Wilsonová se domnívá, že zjištìní úèinku tréninkù pamìti na zlepšování pamìśových funkcí starších osob má øadu klinických a praktických dùsledkù pro budoucí výzkum a vývoj terapeutických intervencí. Pøestože se podle autorky používá obecnì jednotný výraz trénink pamìti, ve skuteènosti jde o mnoho rùzných pøístupù k ovlivnìní kognitivních funkcí. Nìkteøí preferují mnemotechniky, jiní spíše vyuèují o pamìti èi provádìjí kognitivní restrukturaci vèetnì rùzných relaxaèních a imaginaèních technik. Kritika mnemotechnik se zamìøuje na nedostatek ekologické validity (viz dále). Pøedevším starší pacienti mohou mnemotechniky po skonèení tréninku pøestat rychle používat. Pro tyto osoby by zøejmì byly výhodnìjší externí pomùcky (diktafon, záznamníky aj.). Výzkumníci také zdùrazòují užiteènost psychoedukace o pamìti, napø. pøekonávání mýtù o stárnutí. Psychoedukace je nìkdy popisována jako nácvik, jako pøedpøíprava pro trénink samotný. Nìkteøí výzkumníci se soustøedí na jednu mnemotechniku, zatímco jiní pøístupy kombinují, což se oznaèuje jako multifaktoriální trénink pamìti. Kombinují se také mnemotechniky s psychoedukací. Wilsonová vycházela z literárních zkušeností ukazujících, že multifaktoriální pøístupy (kombinace více mnemotechnik), sezení do 9 minut, práce ve skupinì a použití technologií mohou mít pozitivní vliv na efekt tréninku pamìti. Wilsonová zjišśuje subjektivní vnímání zmìny po tréninku. Takto zamìøené testy považuje za metapamìś. Metapamìś je zkušenost se sledováním a vyhodnocováním vlastních pamìśových procesù. Metapamìś mùže obsahovat rùzné negativní stereotypy ( ve stáøí je pamìś vždycky špatná ), které ovlivòují spokojenost s vlastními pamìśovými schopnostmi. Práce s negativními stereotypy a posilování pozitivnìjších pøedpokladù mùže být pro trénované osoby významným pøínosem. Kritika tréninku pamìti se mùže týkat také úèinných faktorù, tedy že ve skuteènosti pùsobí úèinnì jiné faktory než vlastní trénink. Mùže jít o sociální stimulaci ve skupinì, kvalitu terapeutického vztahu a pøesvìdèení trenéra o vlastních dovednostech a znalostech. Autorka uvádí, že psychoterapeutický vztah bìhem tréninku pamìti se zdá být základem pro úspìch. Význam podpory týmové práce a supervize ukazuje i studie prokazující zlepšení v motorické aktivitì u pacientù po cévních mozkových pøíhodách v týmech, které byly supervidovány (Strasser et al., 28). Za zásadní je však považován dopad do praktického života. Cílem práce Wilsonové bylo odpovìdìt na 3 otázky: 1. Jak efektivní je trénování pamìti u zdravých starých osob v subjektivní oblasti, ve stížnostech na pamìś? 2. Které èásti tréninku zvyšují efektivitu? 3. Jak se výsledky metaanalýzy vztahují k výsledkùm pøedchozí práce (Floyd a Scogin, 1997)? Autorka se zamìøila pouze na studie publikované po roce 199 (mùžeme si povšimnout, jak každá z metaanalýz využívá novìjších zdrojù studií, které jsou metodologicky propracovanìjší, kvalitnìjší). Výzkum zahrnul celkem 17 studií obsahující 1163 úèastníkù s prùmìrný vìkem 71 let. Šlo opìt o zdravé úèastníky, vyšetøené orientaènì pøed vstupem do studií (soubory bez screeningu nebyly pøijaty do metaanalýzy). Wilsonová porovnávala výsledek tréninku pamìti se zmìnou 25
Doporuèení pro praxi z metaanalýzy tréninku pamìti (Wilson, 25). trénink paměti je pro subjektivní posouzení vlastních paměťových kvalit lepší než placebo a méně účinný než změna očekávání subjektivní význam tréninku paměti je vyšší než ukázala předchozí metaanalýza (Floyd a Scogin, 1997) trénink paměti má malou velikost účinku (d =,3), změna očekávání střední velikost účinku (d =,56) efekt může zvýšit využití multifaktoriálního přístupu (kombinace více mnemotechnik při tréninku) a využití technologií rozhovory a informace o stárnutí a paměti, práce s mýty o paměti by mohly být součástí tréninku a zvyšovat jeho účinek z efektu trénování paměti u zdravých osob nemůžeme vyvozovat závěry pro osoby nemocné přínos je bezesporu bezprostředně po ukončení tréninku, o dlouhodobých dopadech víme málo samotný přírůstek výkonu v paměťových testech neříká nic o vlivu na každodenní život, jsou zapotřebí další studie měřící dopad tréninku na běžný život oèekávání (expectancy modification, úèastníci získávají pøedevším informace o stárnutí a pamìti), podobnì jako Floyd a Scogin (1997). Jednotlivé studie kolísaly v míøe úèinku trénování pamìti od d -4 do 1,49. Úèinnost placeba nebo kontrolních skupin kolísala od d -,45 do,45. Trénink pamìti mìl významnì vyšší úèinnost ve srovnání s placebem. Výsledky neukázaly shodný efekt mnemotechnik a zmìny oèekávání zmìna oèekávání byla statisticky významnì úèinnìjší oproti tréninku pamìti (graf 7). Subjektivní škála zamìøená na metapamìś (Metamemory in Adulthood Questionnaire, MIA) mìla vyšší (ale ne statisticky významnì) efekt oproti jiné škále (Memory Functioning Questionnaire, MFQ). Wilsonová také zjistila v post-hoc analýze, že nìkteré promìnné predikovaly efektivitu tréninku. Ze 4 promìnných poèet mnemotechnik, délka sezení, individuální vs. skupinové sezení a pøítomnost technologií predikovaly efektivitu nejlépe multifaktoriální intervence (více mnemotechnik) a použití technologií (napø. video, audiozáznam, poèítaè). Oproti metaanalýze pøedchozích autorù (Floyd a Scogin, 1997), která zjistila prùmìrný úèinek samotného tréninku pamìti na subjektivní stav d =,19, je v souèasné studii vliv úèinku významnì vyšší,3. To je bezesporu dobrá zpráva, která umožòuje spíše pøedpokládat, že trénink pamìti mùže ovlivòovat vnímání pamìti a subjektivní postoje k pamìti. Z pohledu trenérù pamìti ale špatnou zprávou je, že zmìna oèekávání se ukazuje být možná lepší metodou ovlivòování subjektivní pamìti než samotný trénink; povídání, rozbory, PSYCHIATRIE ROÈNÍK 14 21 ÈÍS LO 1 práce s mýty o stárnutí a pamìti se zdají být úèinnìjší než trénink samotný. Závìr 1. Tøi metaanalýzy se zabývají bezprostøedním vlivem tréninku na subjektivní i objektivní metody. 2. Bezprostøední mìøitelné zmìny výkonu jsou vyšší než zmìny subjektivní. 3. Oproti samotnému trénování pamìti je efektivnìjší kombinovat mnemotechniky s jinými prostøedky (relaxace, informace o pamìti, mýty o pamìti aj.). 4. Vìtšina studií se zamìøuje na snadno mìøitelné fenomény (dotazníkové skóry, zmìny v pamìśových testech), schází kvalitativní studie. Tato studie byla podpoøena Národním programem výzkumu II: MŠMT 2D613. LITERATURA doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 3 Praha 8 E-mail: preiss@pcp.lf3.cuni.cz Do redakce došlo: 19. 4. 29 K publikaci pøijato: 16. 5. 29 Floyd M, Scogin F. Effects of memory training on the subjective memory functioning and mental health of older adults: a meta-analysis. Psychol. Aging 1997;12:15-161. Rebok GW, Carlson MC, Langbaum JB. Training of maintaing memory abilities in healthy older adults: Traditional and Novel Approaches. Cognitive interventions and aging. J. Gerontol. Series B 27;62B: 53-61. Strasser DC, Falconer JA, Stevens AB, Uomoto JM, Herrin J, Bowen SE, Burridge AB. Team Training and Stroke Rehabilitation Outcomes: A Cluster Randomized Trial. Arch. Phys. Med. Rehabil. 28; 88:1-15. Verghaeghen P, Marcoen A, Goossens L. et al. Improving memory performance in the aged through mnemonic training:a meta-analytic study. Psychol. Aging 1992;7:242-251. Wilson KY. The effectivenes of memory training programs in improving the subjective memory characteristics of healthy older adults with memory complaints. A doctoral research project. Marshall University, 25. 26