KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE

Transkript

1 KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE Mgr. Hana Krupníková PhDr. Pavel Harsa, PhD. Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrická klinika 1.lékařské fakulty UK a VFN v Praze

2 Psychiatrická klinika 1. LF PK 1. LF UK a VFN Praha (1846) Komplexní léčebná péče pro pacienty s duševními poruchami v akutním stavu na lůžkových odděleních (120 lůžek), DS, AMB a SC Supervizní a školící akreditované pracoviště v oboru psychiatrie, lékařské psychologie a psychoterapie

3 Neuropsychologická laboratoř - Provoz laboratoře zahájen v roce 2013 Navazuje na Psychologickou laboratoř PK 1.LF UK a VFN Praha Využití Psychologická vyšetřovací a psychoterapie pro hospitalizované i ambulantní pacienty Školící centrum Ph.D. a preatestovaných studentů Centrum pro psychodiagnostiku žadatelů a řidičů pro řidičská oprávnění (skupin A-D) Centrum pro psychodiagnostiku a psychoterapii vrcholových sportovců

4 Depresivní epizoda (F32), Periodická depresivní porucha (F33) Poruchy nálady jsou v současnosti třetí nejčastější duševní poruchou a postihují z hlediska celoživotní prevalence téměř pětinu populace. Jednoroční prevalence se v Evropě pohybuje mezi 3-10 % (Raboch et. Al., 2006) Podle WHO (2004) trpí depresí 121 miliónů lidí depresivní onemocnění ohrozí jednou za život % žen a 5-12 % mužů, bez ohledu na vzdělání, příjem, manželský status a etnicitu (Zezulka, 2012) Kognitivní funkce Pozornost Paměť Exekutivní funkce Prostorová představivost Psychomotorické tempo

5 Kognitivní deficit u depresivních osob poruchy paměti objevují asi u 15% pacientů poruchy exekutivních funkcí jsou přítomny asi u 50 % pacientů poruchy dalších kognitivních funkcí se mohou vyskytnout asi u 15% depresivních jedinců (Veiel, 1997)

6 Přehled studií Studie potvrdily vliv depresivního onemocnění na kognitivní funkce pacientů a ukázaly, že deficit v této oblasti je běžný Preiss et al. (2006, 2008, 2010) Marvel a Paradiso (2004) Paradiso et al. (1997) Lee et al. (2012) Fossati (2002) Austin et al. (2001) Channon et al. (1999) Watkins et al. (2002) Gohier et al. (2009) Elliot (1998)

7 Příčiny kognitivního deficitu u depresivních pacientů - teorie Behaviorální teorie Teorie naučené bezmocnosti Lewinsohn - teorie redukovaného pozitivního posilování. Kognitivní teorie Maladaptivních kognitivních schémat Beckův model Motivační hypotéza (Austin, 2001) Hypotéza funkčního poškození mozku (Kyutken, 2006) Teorie pravohemisférové dysfunkce (Flor-Henry, 1979 in Preiss, 2008) Změna na molekulární úrovni Porucha neurotransmiterového přenosu Strukturální mozkové změny Vrozené faktory Biologická zátěž

8 Faktory působící na kognitivní oslabení Věk Deprese - rizikový faktor vzniku kognitivního deficitu a demence Hloubka Subtyp Medikace Hospitalizace

9 Kognitivní trénink u depresivních jedinců Kognitivní rehabilitace je systematická, funkčně orientovaná terapeutická aktivita, které je založeno na posouzení a pochopení v mozku probíhajících deficitů pacienta (Cicerone, 2005) Kognitivní trénink se stává čím dál víc vyhledávanou formou pomoci a způsobem, jak ovlivnit kognitivní deficit jedince (Cicerone, 2005; Gates et al., 2011; Li et al., 2013; Papp et al., 2009) Další studie Yishay et Diller (1993) Gates et al. (2011) Naismith et al. (2010, 2011) Demant et al. (2013) Dahlinová et al. (2008)

10 Počítačová rehabilitace a depresivní onemocnění Výhody Komplexnost Flexibilita Přesná a okamžitá zpětná vazba Jednodušší uchovávání a zpracovávání dat Funkce motivace trénujícího Nevýhody Nevhodné využívání programů Špatné zpracování a nedostatečná generalizaci efektu do běžného života Počítačová negramotnost trénujících

11 Počítačová rehabilitace a depresivní onemocnění Současné studie Preiss et al. (2006, 2008, 2010, 2013) Elgamal et al. (2007) Peretz et al. (2011) Verghese et al. (2010) Alvarez et. al. (2008) Anderson et al. (2009) Výsledky citovaných studií poskytují předběžné důkazy o tom, že stimulace kognitivních funkcí prostřednictvím cíleného, opakujícího se tréninku je účinná metoda kognitivní remediace u pacientů s rekurentní depresivní poruchou a že tyto účinky nelze přičítat pouze zlepšení pacientovy nálady a snížení depresivních symptomů (Elgamal,

12 Soubor 80 pacientů ve věku od osmnácti do šedesáti pěti let s hlavní diagnózou depresivní epizody (F32) a rekurentní depresivní poruchy (F33) Pacienti jsou náhodně přiřazeni do dvou skupin - tréninkové skupiny a kontrolní skupiny (Kontrolní skupina dostává náhradní aktivitu s pouze mírnou kognitivní zátěží a bude v kontaktu v podobné frekvenci a kvalitě jako v případě experimentální skupiny)

13 Používané metody Mini International Neuropsychiatric Interview (MINI) ověření diagnózy Montgomery Åsberg Depression Rating Scale (MADRS) hloubka deprese (3x - před a po tréninkovém cyklu a s šesti měsíčním odstupem) Beck Depression Inventory (BDI-II) - sebeposuzení depresivní symptomatiky dotazníkem. dotazníky zaměřené na sebeposouzení kog.funkcí v běžném životě: Dysexecutive Questionnaire (DES), Cognitive Failure Questionnaire (CFQ) Everyday Memory Questionnaire (EMQ) Schwarzova škála (SOS-10) pro sebeposouzení kvality života Pro screening kognitivního deficitu Vienna test system (výběr testů na pozornost, paměť) Psychodiagnostický systém Vienna Test Systém je zároveň úzce provázán se Softwarem CogniPlus. Díky tomu lze pohodlně propojit diagnostiku (VTS), terapeutické intervence (CogniPlus) a následné hodnocení (VTS). Experimentální i kontrolní skupina bude požádána o monitorování depresivních příznaků (formou dotazníku zkrácené verze Beck Depression Inventory)

14 Výzkumné otázky Ovlivní pozitivně kognitivní trénink s pomocí počítačového programu CogniPlus kognitivní funkce u tréninkové skupiny? (pozornost, paměť, exekutivní funkce, prostorová představivost, psychomotorické tempo) Ovlivní stejně tak i kognitivní funkce využívané v každodenním životě? Přetrvá pozitivní efekt i s odstupem 3 měsíců od ukončení tréninkového cyklu

15 Cíl projektu Ověřit možnost pozitivního ovlivnění kognitivních funkcí pomocí tréninkového programu CogniPlus v šesti týdenním tréninkovém cyklu (12 tréninků) rozpoznat ovlivnitelnost výkonů po trénování a s tří měsíčním odstupem Vycházíme z předpokladu, že tréninkový program CogniPlus může pozitivně ovlivnit laboratorně testované funkce, stejně tak i kognitivní funkce využívané v každodenním životě a pozitivní efekt přetrvává i s odstupem 3 měsíců od ukončení tréninkového cyklu

16 Propojení programu Cogniplus a Vienna test System

17 Cogniplus Nástroj pro kognitivní trénink a rehabilitaci. Jednotlivé moduly využívají tzv. realistických scénářů, které usnadňují uživatelům integrovat dosažený pokrok do běžného života. Individuálního nastavení je dosaženo včleněním adaptivní funkce, která neustále měří výkonnost jednotlivých pokusných osob, přizpůsobuje úroveň obtížnosti výcvikových úloh, nabízí grafické a slovní znázornění výkonu a podporuje motivaci trénujícího. výzkumník dokáže sledovat délku, frekvenci a úspěšnost trénujícího jedince, který vede ke kontrole trénujících a zabránění zkreslení výsledků díky nepřesným údajům. lb0rpc&feature=youtu.be

18 Cogniplus - subtestyy

19 Pilotní studie 10 pacientů Začlenění zpětných vazeb pacientů do designu výzkumu Snížení počtu subtestů na 7 35 min tréninku Prokombinování testů a dotazníků Subtesty tréninkového programu připadaly pacientům zábavnější než subtesty Vienna test system Použité testy a dotazníky byly srozumitelné Pacientům byly nepříjemné subtesty s hlasovým projevem a subjektivně hodnotili, že se poté hůř soustředili Kognitivní trénink hodnotili pozitivně subjektivně u sebe vnímají zhoršení soustředění a paměti Příjemné prostředí neuropsychologické laboratoře

20 Otázky a diskuse Děkuji za pozornost