Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Srovnání metod hodnocení stromů u vybraných uličních stromořadí v Českém Těšíně Bakalářská práce Akademický rok 2012/2013 Vedoucí práce: Ing. Luděk Praus, Ph.D. Vypracovala: Veronika Franková
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Srovnání metod hodnocení stromů u vybraných uličních stromořadí v Českém Těšíně zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Veronika Franková
Poděkování Na tomto místě bych chtěla vyjádřit velký dík panu Ing. Luďkovi Prausovi, Ph.D. za jeho velkou trpělivost, ochotu a pozitivní přístup. Bez jeho nadhledu, kterým bezesporu oplývá, by se mi práce psala těžko. Také bych chtěla poděkovat své mamince, která si jako první práci přečetla a opravila gramatické a stylistické chyby. Dále bych také chtěla poděkovat svému příteli, který mě zasvětil do hlubších tajů Microsoft Word. A v neposlední řadě také panu Ing. Martinovi Šangalovi, který mi pomohl se zpracováním statistických dat.
Abstrakt Veronika Franková: Srovnávání metod hodnocení stromů u vybraných uličních stromořadí v Českém Těšíně. Bakalářská práce se zabývá rozdíly v hodnocení stromů z pohledu zahradní a krajinné architektury a arboristiky. Přesněji se zaměřuje na parametry, které se využívají při inventarizaci a hodnocení dřevin. Jedná se o sadovnickou hodnotu, která dominuje především v oboru zahradní a krajinné architektury a pak o trojici parametrů vitalita, zdravotní stav a provozní bezpečnost, typické pro obor arboristika. Cílem této práce není říci, který pohled je nadřízený, jestli sadovnická hodnota nebo vitalita, zdravotní stav a provozní bezpečnost, ale bude se snažit ukázat, že na jednu věc, v našem případě strom, se lze dívat z více úhlů. Jinak bude dřevinu hodnotit zahradní a krajinný architekt a jinak arborista. Klíčová slova: hodnocení stromů, sadovnická hodnota, vitalita, zdravotní stav, provozní bezpečnost, inventarizace.
Abstract Comparison of methods for the assessment of selected trees in street alleys in Český Těšín. This thesis deals with the differences in tree assessment from the perspective of landscape architecture and arboriculture. More specifically focuses on the parameters that are used for inventory and assessment of trees. This is the value of the landscaping, which dominates in the field of landscape architecture, and then the three parameters of vitality, health and safety of operation, typical for the field arboristics. The aim of this work is not to say which view is superior, if landscaping value or vitality, health and operational safety, but will try to show that, for one thing, in our case, a tree can be viewed from multiple angles. Otherwise, it will evaluate the timber garden and landscape architect and arborist otherwise. Keywords: evaluation of trees, landscaping value, vitality, health, operational safety, inventory
Obsah Poděkování... 3 Abstrakt... 4 1 Úvod... 1 2 Literární přehled... 2 2.1 Hodnocení stavu stromů... 2 2.1.1 Vitalita... 2 2.1.2 Zdravotní stav... 5 2.1.3 Provozní bezpečnost... 6 2.1.4 Sadovnická hodnota... 8 3 Metodika... 12 3.1 Průměr kmene... 12 3.2 Výška stromu... 12 3.3 Šířka koruny... 12 3.4 Výška nasazení koruny... 12 3.5 Fyziologické stáří... 12 3.6 Vitalita... 13 3.6.1 Defoliace... 13 3.6.2 Malformace větvení... 13 3.6.3 Vývoj sekundárních výhonů... 13 3.7 Zdravotní stav... 14 3.8 Provozní bezpečnost... 14 3.9 Sadovnická hodnota... 15 3.10 Hodnotící faktory... 16 3.10.1 Kořeny a báze... 16 3.10.2 Kmen... 17 3.10.3 Koruna... 18 3.10.4 Ostatní... 19 3.11 Pěstební opatření... 19 3.12 Ostatní opatření... 20 3.13 Naléhavost zásahů... 20 4 Výsledky... 21 4.1 Charakteristika stanoviště... 21 4.1.1 Přírodní podmínky... 21 4.2 Druhové zastoupení... 22 4.3 Věkové zastoupení... 22 4.4 Vitalita... 23 4.5 Zdravotní stav... 23 4.6 Provozní bezpečnost... 24 4.7 Sadovnická hodnota... 24 4.8 Cena pěstebních zásahů... 25 4.8.1 Finanční náklady v jednotlivých etapách... 26 5 Diskuze... 28 5.1 SH a vitalita... 28 5.2 SH a zdravotní stav... 31 5.3 SH a provozní bezpečnost... 33 5.4 Dílčí závěr... 36 5.5 Provozní bezpečnost a zdravotní stav... 36 5.6 Zdravotní stav a vitalita... 39
5.7 Celkové zhodnocení výsledků... 42 5.7.1 Druhová skladba... 42 5.8 Věkové zastoupení... 42 5.9 Vitalita a zdravotní stav... 43 5.10 Provozní bezpečnost... 43 5.11 Sadovnická hodnota... 43 6 Závěr... 44 7 Seznam použitých zdrojů... 46 Tištěné zdroje... 46 Elektronické zdroje... 46 8 Přílohy... 48
1 Úvod Strom je živý tvor, je to organismus, je přítel, kterého člověk má, aniž by si ho uvědomil. Byl tady už dávno v minulosti a mnohé z nich tady budou i dlouho po odchodu naší generace. Stromy ve městech jdou nedílnou součástí lidských životů. Mají mnoho nezastupitelných funkcí, mezi ty nejdůležitější patří ekologická, zdraví podporující, estetická, sociální a další. Aby byly stromy zachovány i pro další pokolení, je potřeba pečovat o ty stávající a plánovat výsadbu těch budoucích. A právě tyto činnosti mají na starosti arboristé a zahradní a krajinní architekti. 1
2 Literární přehled 2.1 Hodnocení stavu stromů Účelem hodnocení je získat informace o biologickém a mechanickém stavu jedince. Zjistit rizika, jež jsou spojena s jeho životem na stanovišti a odhadnout dynamiku budoucích změn. Další součástí je také navržení pěstebních opatření. Hodnocení stavu stromů probíhá ve třech krocích: a) Vizuální šetření, kam spadají parametry vitalita, zdravotní stav a provozní bezpečnost, které jsou interpretovány na základě hodnotících stupnic. b) Speciální metody vizuálního šetření-zde zařazujeme metodu VTA (Visual Tree Assessment) používanou v anglicky mluvících zemích, metodu SIA (Static Integrated Assessment) ve střední a západní Evropě a metodu WLA (Wind Load Analysis), která byla vyvinuta na Ústavu nauky o dřevě na Mendlově univerzitě v Brně. c) Přístrojové metody, využívající se jen u jedinců, jejichž selhání by mohlo způsobit velké škody na životě či majetku. (Kolařík a kol. 2010) Tato práce se bude zabývat vizuálním hodnocením, tedy parametry vitalita, zdravotní stav a provozní bezpečnost a srovnávat je se sadovnickou hodnotou. 2.1.1 Vitalita Kolařík a kol. (2010) píše, že vitalita stromu nám nepřímo, pomocí ukazatelů, jako je defoliace koruny, malformace větvení a vývoj výmladků říká, jaká je jeho životaschopnost. Tedy schopnost vyrovnávání se s vnitřními a vnějšími vlivy bez trvalého narušení funkčnosti jednotlivých částí. Shigo (1996) ve svém článku vitalitu charakterizuje jako schopnost růstu za současných podmínek, popisuje vitalitu jako dynamicky se měnící parametr. Podle Pejchala (2008) má vitalita dvě složky: fyziologickou, která se shoduje s vitalitou podle Kolaříka a kol. (2010) a biomechanickou, která se víceméně shoduje s hodnocením zdravotního stavu v knize Péče o dřeviny rostoucí mimo les II., J. Kolařík a kol. (2010). 2
Stupnic, jež popisují vitalitu, je několik, můžeme se setkat se škálou čtyřstupňovou podle Roloffa až desetistupňovou podle Fay de Berkera. (Kolařík a kol. 2010) Čtyřbodová stupnice dle Roloffa je následující: Strom nepoškozený: hlavní i boční výhony v horní části koruny mají normální růst (jsou dostatečně dlouhé); habitus koruny je pravidelný (obrys koruny působí celistvě); velká hustota větvení v horní části koruny zasahuje hluboko ke středu koruny; v koruně se nevyskytují žádné větší mezery, kde by chyběly větve, ani není patrný zvýšený výskyt suchých větví (nevyskytují se žádné větší suché větve); strom vypadá zdravě a silně, netrpí poškozením hmyzem a houbami (ochmetem) v korunách a zpravidla nemá poškozen ani kmen ani kořeny. Strom oslabený: hlavní výhony jsou dostatečně dlouhé, avšak růst bočních výhonů se zpomaluje; v horní části koruny četné hlavní výhony trčí vzhůru, mimo normální habitus koruny; na těchto dlouhých větvích je abnormálně mnoho nezvykle krátkých bočních výhonů (celistvost pravidelného obrysu koruny je narušena); přes značnou hustotu větvení působí koruna na hodnotitele nevyváženým dojmem; prostor mezi hlavními větvemi, zejména v horní části koruny, není dostatečně vyplněn; u dubu dochází k částečnému proředění větví v koruně nebo v její části; habitus koruny vykazuje příznaky nepravidelnosti, objevují se suché větve v koruně (do 5%). Strom silně poškozen (stagnující): růst hlavních i postranních větví je zpomalen; v koruně převládá růst laterálních (sekundárních výhonů), které se snadno za letních bouří a v zimě odlamují, což způsobuje postupné významné prosvětlování koruny; prosvětlení postupuje od středu koruny k jejímu obvodu; v periferní části koruny se pak vyskytují četné shluky těchto krátkých a slabých výhonů; v koruně se ve zvýšené míře vyskytují suché větve; strom vykazuje výrazné symptomy poškození a na hodnotitele působí jako strom s významnou ztrátou vitality; strom často navíc trpí i jiným biotickým poškozením (houby, rostlinní parazité, hmyz), či mechanickým poškozením anebo nedostatkem prostoru či světla; u dubu dochází k významnému prosvětlení koruny a významnému nárůstu výskytu suchých větví 3
(do 20%); strom vykazuje zvýšený výskyt výmladků na kmeni a často bývá poškozen houbami (někdy ochmetem). Strom odumírající: odumírají jednotlivé části koruny, odlamují se i velké suché větve; koruna je nesouvislá, nepravidelná, často usychá i terminál; výskyt suchých větví zpravidla překračuje 20%; strom je ve fázi rezignace a na hodnotitele působí jako strom, který je odsouzen k zániku; zřejmě vždy se vyskytují i jiná poškození, především pak hniloba. (www.pralesy.cz, 2013) Pětibodová stupnice podle Pejchala (2008) je následující: 0 optimální - Stromy bez poškození, nebo jen s nepatrnými odchylkami od optima, s dobrým předpokladem dlouhodobého zachování tohoto stavu. 1 mírně snížená - Stromy mírně poškozené, respektive vykazující mírné odchylky od optima. Fyziologická složka vitality se u mladších a středně starých exemplářů může s velkou pravděpodobností vrátit ke stupni 0, pominou-li vnější negativní vlivy. Biomechanické vlastnosti jsou ještě natolik nenarušené, že dávají předpoklad i dlouhodobé existence. Některé mírné odchylky od optima, dle kterých se usuzuje na fyziologickou vitalitu, nemusí vždy znamenat její skutečný pokles. Týká se to především listové plochy, jejíž mírné zmenšení, určitá změna barvy atd. mohou být přechodnou záležitostí, vyvolanou např. suchým rokem, pozdními mrazíky nebo silnou plodností. 2 středně snížená - Stromy výrazně poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od optima, jejich existence však není bezprostředně ohrožena. Fyziologická složka vitality se ještě může u mladších a středně starých stromů ve větším nebo menším rozsahu zlepšit, pokud se podstatně omezí nebo zcela odstraní vnější negativní vlivy; za těchto podmínek lze u nich očekávat alespoň střednědobou existenci. Biomechanické vlastnosti umožňují, někdy za předpokladu použití speciálních opatření (např. vázání koruny), střednědobou existenci, u mladších exemplářů s nesníženou fyziologickou vitalitou až existenci dlouhodobou. 3 silně snížená - Stromy velmi silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od optima, jejich existence ohrožena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období. Možnost zlepšení fyziologického aspektu vitality je málo pravděpodobná. Biomechanické vlastnosti, i za předpokladu v praxi používaných 4
speciálních opatření (možný přínos však již často neodpovídá vloženým nákladům), umožňují nanejvýš krátkodobou existenci. 4 žádná - Stromy (prakticky) bez projevů fyziologické vitality, popřípadě vyvrácené nebo zlomené. Případná schopnost zregenerovat nadzemní část jedince výmladky z báze kmenu nebo kořenů není brána v úvahu, protože se z pohledu funkce v zahradní a krajinářské tvorbě jedná o "nového jedince". 0 výborná Šestibodová stupnice podle Kolaříka (2010) je následující: 1 mírně narušená 2 zřetelně narušená - (stagnace růstu, prosychání koruny v periferních oblastech koruny) 3 výrazně snížená - (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 zbytková vitalita - (větší část koruny odumřelá) 5 odumřelý strom Kolařík (2010) píše, že vitalita se může zdát relativní veličinou, neboť ji neustále ovlivňují faktory vnitřního i vnějšího prostředí (př.: množství srážek, fyziologické stáří, aktuální klimatické poměry). 2.1.2 Zdravotní stav Kolařík (2010) píše, že zdravotní stav je parametr, který v sobě odráží míru mechanického poškození jedince. Mezi poškození, která charakterizují stupeň zdravotního stavu patří: růstové defekty (např.: tlakové vidlice, přeštíhlený kmen, sekundární a asymetrická koruna) nebo mechanické poškození (např.: rány, stržená kůra, trhliny) a napadení patogenními organismy (živočišní škůdci a dřevokazné houby). Hodnocení zdravotního stavu je také důležité z hlediska charakteristiky parametru provozní bezpečnosti. Stupnice pro hodnocení zdravotního stavu podle Kolaříka (2010): 0 výborný 1 dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků) 5
2 zhoršený (narušení zásadnějšího charakteru, často vyžadující stabilizační zásah) 3 výrazně zhoršený (souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah; často snižuje perspektivistu hodnoceného stromu) 4 silně narušený (bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva) 5 havarijní (akutní riziko rozpadu) Pejchal (2008) zdravotní stav stromu zahrnuje pod pojem vitalita, přesněji biomechanická vitalita. Ovšem biomechanickou vitalitu nevyjadřuje samostatně, ale spolu s fyziologickou vitalitou tvoří celek známý jako vitalita. Výsledná úroveň závisí na složce, která je v horším stavu. Do zdravotního stavu jako takového zahrnuje choroby, které jsou vyvolané patogenními organismy a poruchy, jež jsou způsobené genetickými poruchami či škodlivými biotickými faktory okolního prostředí. Symptomem choroby je abnormalita vznikající při napadení škůdcem. Stupnice hodnocení zdravotního stavu podle Pejchala (2008) je následující: 1 normální stav 2 málo výrazná abnormalita 3 středně výrazná abnormalita 4 velmi výrazná abnormalita 5 abnormalita ohrožující bezprostředně existenci jedince Machovec (1982) ve svých skriptech vitalitu i zdravotní stav zahrnuje pod parametr sadovnické hodnocení. Nejsou tedy vyjadřovány samostatně, ale spolu s dalšími kritérii hodnocení dávají jedinou hodnotu, tedy sadovnickou. 2.1.3 Provozní bezpečnost Kolařík (2010) píše, že provozní bezpečnost je parametr, který v sobě zahrnuje stabilitu stromu a potenciálně zasažený cíl. Stabilita je vlastnost, která v sobě zahrnuje pouze strom, nikoli jeho prostředí. Tento parametr je schopen nám ukázat, jaká je pravděpodobnost selhání stromu či jeho části. Provozní bezpečnost na základě znalosti stability, vlastnosti stromu, dokáže tuto vlastnost interpretovat. 6
Konečné hodnocení provozní bezpečnosti se tedy skládá z těchto částí: a) současný případně minulý stav stanoviště, b) změny strukturálních částí stromu (kořeny, kmen, koruna), c) popis nejpravděpodobnějších a nejzávažnějších problémů při narušení stromu, d) identifikace možných škod. (Kolařík a kol. 2010) Pejchal (2008) charakterizuje provozní bezpečnost jako stupeň ohrožení okolí stromu v důsledku jeho pravděpodobného mechanického selhání. Hodnocení v sobě zahrnuje možnost mechanického selhání stromu, přítomnost a významnost cílů pádu při selhání stromu či jeho částí a pravděpodobnost zasažení cílů. Provozní bezpečnost považuje za nadstandardní veličinu, kterou je možno vyjadřovat v inventarizaci pouze v případě nutnosti, tedy není-li v pořádku. Wágner, Ždárský (2011) popisují provozní bezpečnost jako hodnocení rizika, které může nastat v případě statického selhání stromu nebo jeho části. Dopadová vzdálenost, jež do hodnocení zahrnuje, je vymezena kružnicí se středem u paty kmene a poloměrem rovnajícímu se jeden a půl násobku výšky stromu. Předměty nacházející se v tomto prostoru jsou potenciálně ohroženy. Hodnotící stupnice je následující: 1 optimální (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu nejsou nijak ohroženy vývratem stromu ani pádem větví na zem včetně drobných suchých v koruně) 2 mírně snížená (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu jsou mírně ohroženy vývratem stromu nebo pádem větví na zem. Riziko je buď zanedbatelné, nebo snadno odstranitelné) 3 snížená (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu jsou středně ohroženy vývratem stromu nebo pádem silných kosterních větví na zem. Riziko je již nezanedbatelné a vyžaduje řešení) 4 špatná (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu jsou silně ohroženy vývratem stromu nebo pádem silných kosterních větví na zem. Vysoké riziko 7
nebezpečí, potenciální škody mohou mít fatální následky, řešení situace vyžaduje buď radikální zásah do koruny stromu, nebo pokácení případně zamezení vstupu osob) 5 havarijní (bezprostřední okolí stromu je vystavené reálnému a často i bezprostřednímu nebezpečí vývratu stromu či pádu silných kosterních větví na zem, lze tak usuzovat z indicií, které naznačují, že statické selhání stromu již pomalu probíhá, např. prasklé tlakové větvení kmene, náklon kmene a koruny ve směru pádu, změny v půdním povrchu a v kořenovém prostoru apod.). 2.1.4 Sadovnická hodnota Babka (2010) píše, že sadovnickou hodnotu se snaží pochopit již mnoho let. Spousta velikánů ze zahradnického oboru se ji snažili definovat a dát jí jednotný smysl. Sadovnická hodnota v sobě skrývá mnoho úhlů pohledů např. ekologickopěstitelský nebo kulturně-společenský a samozřejmě botanicko-dendrologický. Machovec (2009) píše o vzniku sadovnické hodnoty. Ing. Arch. O. Kuča CSc. zavedl známkování dřevin. Podle něj nejkvalitnější dřeviny dostanou číslo 1 a nejméně kvalitní číslo 5. Výhodou tohoto systému je, že se shoduje s architektonickým hodnocením kvalit staveb, které se používá při územním plánování. Koncem šedesátých let v Lednici na VŠZ bylo vypracováno sadovnické hodnocení, jehož základem bylo hodnocení podle O. Kuči ovšem s tím rozdílem, že stromy byly bodovány. Z čehož vyplývá, že nejkvalitnější jedinci dostali číslo 5 a nejméně kvalitní pak číslo 1. Výhodou tohoto systému je to, že kterýkoliv soubor dřevin lze zprůměrovat a touto hodnotou jej také celkově charakterizovat. Machovec (1982) ve svých skriptech popisuje sadovnickou hodnotu jako kritérium, které komplexně shrnuje všechny kvality dřevin, které nebylo možné vyjádřit pomocí dendrometrických údajů. Sadovnická hodnota definuje kvality dřevin podle stupně jejich účinnosti jako účelové a funkční složky životního prostředí. Pejchal (2008) charakterizuje sadovnickou hodnotu jako komplexní hodnotící kritérium z pohledu zahradní a krajinářské tvorby, vyplývající z jeho biologické podstaty. Pejchal, Šimek (2011) do celkového sadovnického hodnocení zahrnují tyto parametry: taxon, dendrometrii, architekturu nadzemní části, zdravotní stav, vitalitu a provozní bezpečnost. 8
Praus (2011) tvrdí o sadovnické hodnotě, že je důležitá především při hodnocení stromů z pohledu kompozice a estetiky, tedy pro účely zahradní a krajinářské architektury. Píše, že je parametrem náchylným k větší subjektivitě. Každý člověk přece ideální kompozici a krásu posuzuje jinak. Sadovnická hodnota se na dřevinu dívá jako na součást většího celku, je tedy těžší z tohoto parametru vycházet při plánování pěstebních zásahů. Při navrhování plánu péče nám lépe poslouží vitalita, zdravotní stav a provozní bezpečnost neboť dokáží jedince detailněji definovat ze strany operativních zásahů. Sadovnickou hodnotu zařazuje do zásahů koncepčních. Stupnice pro hodnocení sadovnické hodnoty podle Machovce (1982): 5 bodů, tj. nejvyšší hodnocení: dokonale zdravá, životná, plně vyvinutá dřevina; tvar koruny je rodově i druhově typický. Zavětvení je pravidelné a sahá až k zemi; výjimečně v souladu s kompozičními záměry může být tímto počtem bodů ohodnocena i dřevina, která má vysoký holý kmen; musí však být jinak typická; na sadovnické hodnotě těchto dřevin se staví celá kompozice sadové úpravy, jsou to tedy dřeviny základní, a proto je nutno jim celou kompozici přizpůsobit, pokud je to jen trochu možné. 4 body: zdravá, plně vegetující dřevina odpovídajícího tvaru; zavětvení může být částečně poškozeno, ne však natolik, aby byl setřen charakter. Tvar příslušného druhu; sadovnicky jsou tyto dřeviny velmi důležité, a proto se maximálně zachovávají; jedině ve velmi závažných případech, kdy by byla narušená celková kompozice, se některé z nich odstraňují; tam, kde nejsou dřeviny s bonifikací 5 bodů, zastupují jejich místo. 3 body: většinou zdravé, uspokojivě vegetující dřeviny; menší zdravotní poškození (např. trouchnivějící, ale ošetřené dutiny apod.) se připouštějí; u zdravých dřevin je možno připustit i úplně netypický tvar; v každém případě to musí být dřeviny s předpokladem další dlouholeté existence; podle kompozičních záměrů se tyto dřeviny buď ponechávají, nebo odstraňují. 2 body: úplně deformované (např. kromě vrcholů odvětvené dřeviny bez předpokladů účinné regenerace spodních větví) dřeviny v horším zdravotním stavu, přestárlé apod.; předpoklad jejich další existence je značně pochybný; ponechávají se jedině tehdy, když to kompoziční záměr nezbytně vyžaduje; jinak se s nimi počítá 9
jako s dočasným krytem pro nově zakládané výsadby a bývá vpracován harmonogram jejich odstranění. 1 bod: velmi poškozené a nemocné dřeviny bez vyhlídky na další existenci; v nové kompozici porostů se s těmito dřevinami vůbec nepočítá; v krajním případě poslouží dočasně jako nezbytný kryt pro nové výsadby; je však nutno vypracovat harmonogram na jejich postupnou a co nejrychlejší likvidaci. Výjimečně jsou dřeviny hodnoceny mezibody, což znamená, že jejich zařazení je problematické, musí to však být zdůvodněno v poznámce. Stupnice sadovnické hodnoty podle Wágnera, Žďárského (2011): 1 velmi vysoká strom s ideálně vyvinutým habitem, který odpovídá danému taxonu, pěstebnímu tvaru a věku; většinou v solitérní pozici a pravidelně zavětvený, zcela vitální, zdravý, nepoškozený, bezpečný; funkčně a kompozičně velmi významný; dlouhodobě perspektivní. 2 vysoká strom se ve všech kvantitativních a kvalitativních znacích jen mírně odchyluje od ideálu v příslušném věku (SH1); odchylky však podstatně nezhoršují jeho vzhled, kondici, funkci a bezpečnost; kompozičně a funkčně významný; dlouhodobě perspektivní. 3 průměrná strom má již výraznější odchylky od ideálního habitu v příslušném věku; vykazuje menší i větší fyziologické poruchy či vady v architektuře; celková kondice, poškození a stabilita však nesnižuje jeho relativně příznivou funkčnost i bezpečnost a stále umožňuje jeho střednědobou až dlouhodobou existenci. 4 nízká strom se značně poškozeným habitem např. v důsledku zápoje, chorob, trvale působících škůdců, věku či absence odborné péče; málo olistěný, slabě až velmi slabě vitální, v dospělosti a senescenci zpravidla s vysokou mírou nebezpečnosti pro své okolí; existenčně krátkodobý, neperspektivní 5 velmi nízká strom s velmi slabou nebo již žádnou vitalitou, těžce nemocný, málo olistěný, odumírající nebo už suchý; celkově velmi silně habituálně poškozený, v dospělosti a senescenci často i vysoce nebezpečný až havarijní; absolutně bez perspektivy. 10
Šimek (2011/2012) do svého hodnocení sadovnické hodnoty zahrnuje taxon, vývojové stádium, vitalitu a zdravotní stav. Stupnice je následující: 1 velmi hodnotný strom, zcela zdravý, plně vitální, typický habitus a charakteristické znaky příslušného taxonu, pěstebně plnohodnotný. 2 nadprůměrně hodnotný strom, plně odpovídající pěstebním a kompozičním účelům, převládají charakteristické znaky příslušného taxonu, strom vitální, zdravý, případné nedostatky významně nesnižují jeho hodnotu, výjimečně i strom 3. věkového stádia. 3 průměrně hodnotný strom s předpokladem střední až dlouhodobé existence, případně se sníženou vitalitou a zdravotním stavem, pěstebně využitelný, všechny stromy 1.a2.(3.)věkového stádia-plně vitální, zdravé, s typickými znaky daného taxonu. 4 podprůměrně hodnotný strom obvykle s předpokladem poměrně krátkodobé existence, pěstebně neperspektivní jedinec. 5 velmi málo hodnotný strom, jedinec odumírající nebo již odumřelý, chybí předpoklady i pro krátkodobou existenci. 11
3 Metodika 3.1 Průměr kmene Průměr kmene byl měřen ve 130 cm od paty stromu v tzv. prsní neboli výčetní výšce. Byl zjišťován pomocí pásma. V případě eliptického kmene byl měřen ve dvou navzájem kolmých směrech a výsledkem byl aritmetický průměr těchto dvou zjištěných hodnot. Pokud se na kmeni vyskytovaly nerovnosti, byl měřen těsně pod těmito nerovnostmi. V případě dvou- a vícekmenů, větvících se pod 130cm od paty stromu, byly změřeny všechny kmeny, ale byl uvažován pouze ten nejsilnější z nich. U stromů, které se větvily přesně v prsní výšce, byl průměr měřen v místě, kde na něj již nemělo vliv větvení (Kolařík, 2010). 3.2 Výška stromu Výškou stromu rozumíme vzdálenost mezi bází kmene a vrcholem koruny. Výška stromu byla měřena pomocí laserového přístroje Impulse LR. 3.3 Šířka koruny Šířka koruny byla měřena ve dvou na sebe kolmých směrech. Z naměřených hodnot se vypočítá aritmetický průměr, což je výsledná šířka koruny. Byla zjišťována pomocí laserového přístroje Impulse LR. 3.4 Výška nasazení koruny Výška nasazení koruny je vzdálenost mezi bází kmene a prvním nasazením živé větve. Tato hodnota byla měřena pomocí laserového přístroje Impulse LR. 3.5 Fyziologické stáří Pojem fyziologické stáří nevystihuje skutečný věk stromu, ale spíše vývojové stádium. Na fyziologické stáří má vliv úroveň stresových faktorů a vnější růstové podmínky. (Kolařík, 2010) Stupnice je následující: 1 nově vysazený jedinec, neaklimatizovaný 2 mladý aklimatizovaný strom ve fázi dynamického růstu 3 dospívající jedinec, dorůstající do velikosti dospělého stromu 4 dospělý jedinec, začíná se projevovat stagnace růstu 12
5 starý jedinec, projevuje se ústup koruny 6 senescentní jedinec strom s postupně odumírající primární korunou 3.6 Vitalita Vitalita, hodnocení životaschopnosti, schopnost odolávat podnětům okolí. Mezi hlavní parametry vitality jsou řazeny: defoliace koruny, malformace větvení a vývoj sekundárních výhonů. (Kolařík, 2010) Stupnice hodnocení vitality je následující: 0 výborná 1 mírně narušená 2 zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání koruny v periferních oblastech koruny) 3 výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá) 5 odumřelý strom 3.6.1 Defoliace Pojmem defoliace rozumíme stupeň olistění (odlistění). Rozumí se jí ztráta asimilačního aparátu v porovnání s pomyslnou představou relativně zdravého jedince, rostoucího ve stejných stanovištních podmínkách. Do hodnocení se nezařazuje ztráta olistění způsobená mechanickými vlivy, např.: odlomení větví, vítr, námraza apod. Na defoliaci má vliv především míra znečištění ovzduší, nedostatek nebo nadmíra vody, kontaminace půdy, biotické faktory (hmyz, houbová či bakteriální onemocnění). Parametry, které mohou poukázat na míru defoliace, jsou: velikost listů, změny v jejich zbarvení, nekrózy, rozmístění v rámci koruny.(kolařík 2010) 3.6.2 Malformace větvení Rozumíme změnu formy větevní struktury. Jednotlivé fáze malformací jsou charakterizovány poměrem makroblastů a brachyblastů. (Kolařík, 2010) 3.6.3 Vývoj sekundárních výhonů Sekundární výhody nám také mohou poukázat na stupeň vitality. V případě odlomení větvení, vznikají sekundární výhony, aby nahradily ztracený asimilační 13
aparát. Při odstranění sousední dřeviny, tak reagují na změnu okolních podmínek. Tzv. výmladky nám tedy ukazují, že strom překonává stresové podmínky. (Kolařík, 2010) 3.7 Zdravotní stav Pojmem zdravotní stav rozumíme stupeň mechanického poškození či oslabení. Hlavními hodnotícími parametry jsou: mechanické narušení, stupeň osídlení dřevokaznými houbami, výskyt dutin, růstové deformace. Hodnotící stupnice zohledňuje přítomnost růstových defektů (např. tlakových vidlic), mechanických poškození (rány, stržená kůra apod.) a přítomnost dřevokazných hub a jiných patogenních organismů. (Kolařík, 2010) Použitá stupnice je následující: 0 výborný 1 dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků) 2 zhoršený (narušení zásadnějšího charakteru, často vyžadující stabilizační zásah) 3 výrazně zhoršený (souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah; často snižuje perspektivistu hodnoceného stromu) 4 silně narušený (bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva) 5 havarijní (akutní riziko rozpadu) 3.8 Provozní bezpečnost V tomto parametru musíme brát v úvahu stabilitu jedince (možnost selhání stromu či jeho části) a hodnotu potenciálního cíle. Vysvětlení lze demonstrovat na dvou extrémních případech. (Kolařík, 2010) Jedinec Fyziologické stáří Zdravotní stav Stanoviště (potenciální cíl) Provozní bezpečnost č. 1 5 3 Frekventovaný park 4 č. 2 5 3 Okraj lesa 2 14
Použitá stupnice je následující: 1 optimální (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu nejsou nijak ohroženy vývratem stromu ani pádem větví na zem včetně drobných suchých v koruně) 2 mírně snížená (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu jsou mírně ohroženy vývratem stromu nebo pádem větví na zem. Riziko je buď zanedbatelné, nebo snadno odstranitelné) 3 snížená (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu jsou středně ohroženy vývratem stromu nebo pádem silných kosterních větví na zem. Riziko je již nezanedbatelné a vyžaduje řešení) 4 špatná (místa nebo objekty v dopadové zóně stromu jsou silně ohroženy vývratem stromu nebo pádem silných kosterních větví na zem. Vysoké riziko nebezpečí, potenciální škody mohou mít fatální následky, řešení situace vyžaduje buď radikální zásah do koruny stromu, nebo pokácení případné zamezení vstupu osob) 5 havarijní (bezprostřední okolí stromu je vystavené reálnému a často i bezprostřednímu nebezpečí vývratu stromu či pádu silných kosterních větví na zem, lze tak usuzovat z indicií, které naznačují, že statické selhání stromu již pomalu probíhá, např. prasklé tlakové větvení kmene, náklon kmene a koruny ve směru pádu, změny v půdním povrchu a v kořenovém prostoru apod.) (Wágner, Žďárský 2011). 3.9 Sadovnická hodnota Sadovnická hodnota vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Jedinec je hodnocen z pohledu funkčnosti a estetičnosti. (Pejchal, 2008) Použitá stupnice je následující: 5bodů, tj. nejvyšší hodnocení: dokonale zdravá, životná, plně vyvinutá dřevina; tvar koruny je rodově i druhově typický. Zavětvení je pravidelné a sahá až k zemi; výjimečně v souladu s kompozičními záměry může být tímto počtem bodů ohodnocena i dřevina, která má vysoký holý kmen; musí však být jinak typická; na sadovnické hodnotě těchto dřevin se staví celá kompozice sadové úpravy, jsou to 15
tedy dřeviny základní, a proto je nutno jim celou kompozici přizpůsobit, pokud je to jen trochu možné. 4 body: zdravá, plně vegetující dřevina odpovídajícího tvaru; zavětvení může být částečně poškozeno, ne však natolik, aby byl setřen charakter. Tvar příslušného druhu; sadovnicky jsou tyto dřeviny velmi důležité, a proto se maximálně zachovávají; jedině ve velmi závažných případech, kdy by byla narušená celková kompozice, se některé z nich odstraňují; tam, kde nejsou dřeviny s bonifikací 5 bodů, zastupují jejich místo. 3 body: většinou zdravé, uspokojivě vegetující dřeviny; menší zdravotní poškození (např. trouchnivějící, ale ošetřené dutiny apod.) se připouštějí; u zdravých dřevin je možno připustit i úplně netypický tvar; v každém případě to musí být dřeviny a předpokladem další dlouholeté existence; podle kompozičních záměrů se tyto dřeviny buď ponechávají, nebo odstraňují. 2 body: úplně deformované (např. kromě vrcholů odvětvené dřeviny bez předpokladů účinné regenerace spodních větví) dřeviny v horším zdravotním stavu, přestárlé apod.; předpoklad jejich další existence je značně pochybný; ponechávají se jedině tehdy, když to kompoziční záměr nezbytně vyžaduje; jinak se s nimi počítá jako s dočasným krytem pro nově zakládané výsadby a bývá vypracován harmonogram jejich odstranění. 1 bod: velmi poškozené a nemocné dřeviny bez vyhlídky na další existenci; v nové kompozici porostů se s těmito dřevinami vůbec nepočítá; v krajním případě poslouží dočasně jako nezbytný kryt pro nové výsadby; je však nutno vypracovat harmonogram na jejich postupnou a co nejrychlejší likvidaci. (Machovec, 1982) 3.10 Hodnotící faktory Ve svém hodnocení jsem si dovolila využít metodiku zkratek při popisu stanoviště, stavu báze kmene a kořenů, kmene a koruny Ing. Pavla Wágnera a Ing. Marka Žďárského. 3.10.1 Kořeny a báze ZÚT - změna úrovně terénu (zvýšení/snížení). Tato změna může způsobit mechanické poškození kořenů, báze či kořenových náběhů. Může dojít k změně vodního režimu či nepřístupu dostatku vzduchu. 16
ZHU - výrazné zhutnění v kořenovém prostoru, které může být způsobeno pošlapem, pojezdem aut či sesedáním nevhodného materiálu. Zhutnění je nebezpečné z hlediska nedostatečného příjmu vody a výměny půdních plynů. OKP - omezený kořenový prostor, kořenová zóna je zmenšena o více než 1/3. Tímto jevem jsou ohroženy hlavně stromy ve stromořadích a ve zpevněných plochách. Kořeny trpí v důsledku narážení do pevných překážek v zemi. okem. PKZ - poškození kořenů zjevné. Mechanické poškození viditelné pouhým PKP - poškození kořenů předpokládané. Nedávnou výkopovou činností, zhutněním půdy, zaplavením apod. se předpokládá poškození kořenů. HKP - předpokládaná hniloba kořenů. Na základě zjištěných poškození se předpokládá možná hniloba kořenů. ROT - rotující kořeny, tzv. květináčový efekt, kdy se kořeny v půdě stáčejí kolem báze a tedy celý kořenový systém je nestabilní. SEK - poškození báze strunovými sekačkami. BZH - bazální hniloba PBK - poškození báze kmene. Mechanické poškození (oděr, důsledek nevhodného řezu) v oblasti báze kmene. 3.10.2 Kmen VYM - bazální nebo kmenové výmladky. IKM - infekce kmene, mírná hniloba. Z hlediska provozní bezpečnosti a zdravotního stavu nepředstavuje pro strom velké riziko. PHK - předpokládaná hniloba kmene. Na základě zjištěných faktorů (velké řezné rány, mechanická poškození, praskliny, velké suché pahýly apod.) se předpokládá vnitřní hniloba kmene. RHK - rozsáhlá hniloba kmene. Na první pohled patrné vyhnívající rány a dutiny. Postup hniloby do všech partií stromu. DUT - dutina(y) ve kmeni. Dutiny po odlomených či řezem odstraněných větvích, které se mohou zavalovat, ale úplné uzavření již není možné. 17
NAK - nepřirozený náklon kmene. Náklon, který je způsobený poškozením kořenů nebo opřenými sousedními stromy. Nebere se v úvahu náklon způsobený konkurenčním bojem o světlo nebo návratem terminálu do osy kmene. VRP - velké rány či praskliny na kmeni. Rány po zlomu či řezu vetší než 10 cm v průměru nebo otevřené infikované praskliny. PKZ - praskliny na kmeni, které se zavalují bez známek hniloby. NZR - nezahojené rány po řezu či zlomu. Rány, u kterých probíhá kalusování či překrývání ránovým dřevem. 3.10.3 Koruna TVZ - tlakové větvení zdravé. Úzké vidličnaté větvení, u kterého kůra zarůstá do dřeva větve a kmene, ale infekce není patrná. KVZ - kodominantní (tahové) větvení. Větvení, u kterého nedochází k zarůstání kůry, ale k jejímu vytlačování v podobě korního hřebínku. KSP - koruna v konfliktu s překážkou. Části koruny se dotýkají překážky (stěny budov, okapy, střechy, nadzemní vedení, dopravní značky jiné stromy). NZR - nezahojené rány po řezu či zlomu. Rány, u kterých probíhá kalusování či překrývání ránovým dřevem. CHK - chybějící kosterní větve. Deformovaná koruny v důsledku chybějících kosterních větví. SEK - přerostlá sekundární koruna po sesazovacím řezu. Sekundární větve mají oproti původním kosterním větvím velmi špatné ukotvení, nemají vytvořenou závitovou zónu, která by je pevně držela ve dřevě. Rány po silných odstraněných větvích navíc často napadá infekce a vyhnívají. VNK - výrazně nevyvážená koruna. Excentricky rostlá koruna, která je velmi silně mechanicky namáhána při větším náporu větru. NVV - nadměrná váha větví. Dlouhé, vodorovně rostlé větve se mohou samovolně svou váhou nebo působením větru, sněhu, námrazy zlomit. SVP - velké suché větve či pahýly. Přítomnost velkých suchých větví či pahýlů představuje nebezpečí pádu, tudíž je nutné provést zásah, nejčastěji bezpečnostní řez. 18
SRU - srůstající větve. Místní srůsty větví, které většinou nepředstavují riziko, a není třeba žádných pěstebních patření. ODV - odírající se větve. Vzájemné tření dvou větví může způsobit mechanické selhání. Pokud je to možné, je vhodné tomuto zabránit pěstební opatřením. HKV - výrazná hniloba (dutiny) v kosterních větvích. 3.10.4 Ostatní PLO - viditelné plodnice dřevokazné houby. JM - Viscum album ŠKR - zaškrcené úvazky, bandáž, aj. (Wágner, Žďárský 2011) 3.11 Pěstební opatření Řezy zakládací RZK Řez zapěstování koruny RK RV Řez komparativní (srovnávací) Řez výchovný Řezy udržovací RZ Řez zdravotní RB RL OV Řez bezpečnostní Skupina redukčních řezů lokálních Odstranění výmladků Řezy stabilizační RO Redukce obvodová SSK RS Řezy tvarovací RL-SP RL-LR RL-PV Stabilizace sekundární koruny Řez sesazovací RT-HL Řez na hlavu RT-CP Řez na čípek RT-ZP Řez živých plotů a stěn (Kolařík, 2012) Lokální redukce směrem k překážce Lokální redukce z důvodu stabilizace Úprava podjezdného a průchozího profilu 19
3.12 Ostatní opatření BZ - bez zásahu KS - kácení VDH-X - Vazba dynamická horní, (X=počet kusů)-nepředepjatá vazba ze syntetických materiálů, instalovaná v horní polovině výšky koruny. OSV - odstranění suchých větví nebo pahýlů. SPV - selektivní probírka výmladků na kmeni/v koruně. OKT - odstranění kotvení stromu. ZTO - zapěstování nového výhonu (větve, terminálu) s oporou. PKP - provzdušnění kořenového prostoru. UKP - uvolnění korunového prostoru (redukcí či úplným odstraněním konfliktních jedinců, či jejich částí). (Wágner, Žďárský 2011) 3.13 Naléhavost zásahů 1 Zásah nezbytný (okamžitý) - okamžitá realizace. 2 Zásah velmi naléhavý - realizace v první etapě ošetření, max. do12 měsíců. 3 Zásah naléhavý - realizace v druhé etapě ošetření, max. do2 let. 4 Zásah potřebný - realizace ve třetí etapě ošetření, max. do5 let. 5 Zásah není nutný - bez ošetření minimálně v následujících 5 letech. (Wágner, Žďárský 2011) 20
4 Výsledky 4.1 Charakteristika stanoviště Hodnocené dřeviny se nacházejí v Českém Těšíně na ulicích Nádražní a Komenského. Jedná se o doprovodnou zeleň kolem cest, tudíž je pod stromy vysoká frekvence pohybu osob a dopravních vozidel. Většina dřevin má nedostatečný prostor pro růst kořenů, neboť jejich kořenový prostor je často v konfliktu s překážkou, vozovkou či chodníkem. Stromy jsou ve většině případů vysazeny v travnatém pásu, tudíž můžeme říci, že prostor pro vsakování srážek tady je. V několika případech bývá báze kmene poškozována psí močí. Někteří jedinci mají koruny v konfliktu s např. sousedním stromem, dopravní značkou nebo střechou budovy. 4.1.1 Přírodní podmínky Klimatická oblast teplá, ve škále: velmi chladná chladná mírně teplá teplá velmi teplá Srážková oblast bohatá, ve škále: srážkově bohatá srážkově chudá Z hlediska fytogeografického členění patří do oblasti Karpatské Mezofytikum. Geologické podloží tvoří hlíny, štěrky, spraše a písky, zastoupeným půdním typem je Fluvizem modální (půdní typy podle TKSP). Z pohledu geomorfologického členění patří do systému Alpsko-Himalájského. (www.geoportal.gov.cz, 2013) 21
4.2 Druhové zastoupení Druhové zastoupení (graf č.1) Acer platanoides Acer platanoides 'Globosum' Betula pendula Carpinus betulus Crataegus laevigata 'Paul's Scarlet' Tilia cordata Tilia x euchlora V grafu č.1 je se nacházejí druhy, kterých je na hodnoceném území 7 a více kusů. Další druhy dřevin, které na těchto dvou ulicích rostou, jsou: Acer campestre 'Elsrijk', Acer pseudoplatanus, Aesculus hippocastanum, Catalpa bignonioides, Crataegus laevigata, Fraxinus excelsior, Fraxinus excelsior 'Pendula', Magnolia kobus, Populus nigra 'Italica', Prunus domestica, Robinia pseudoacacia, Salix alba, Salix x sepulcralis, Sophora japonica, Tilia platyphyllos, Ulmus glabra 'Pendula'. 4.3 Věkové zastoupení Věkové zastoupení (graf č.2) nově vysazený jedinec mladý dospívající dospělý starý senescentní Z grafu č.2 je patrné, že na území se nenacházejí žádné nové výsadby. Předpokládám, že po vykácení stromů viz. tabulka č.1 bude provedena náhradní výsadba. Mladých jedinců, kteří jsou ve fázi aklimatizace a dynamického růstu je na ulicích 10 ks (8,4%), dospívajících, dorůstajících do rozměrů dospělého stromu je 22
27 (22,6%) ks, dospělých jedinců, u nichž se začíná projevovat stagnace růstu je 74 ks (62,1%), starých stromů, kde se již projevuje ústup koruny je 6 ks (5%) a senescentní, postupně odumírající stromy se zde nenacházejí. 4.4 Vitalita Vitalita (graf č.3) Výborná Mírně narušená Zřetelně narušená Výrazně snížená Zbytková Odumřelý strom Výbornou vitalitu (0) má 6 (5%) jedinců, mírně narušenou (1) má 61 (51%), zřetelně narušenou (2), kdy se projevuje stagnace růstu a prosychání koruny v periferních oblastech, má 35 (29,4%), výrazně sníženou (3), kdy začíná ustupovat koruna a odumírat vrchol, má 12 (10%), zbytkovou vitalitu (4), která se projevuje odumřením větší části koruny, mají 3 (2,5%) stromy a odumřelé stromy (5) se na ulicích nenacházejí. 4.5 Zdravotní stav Zdravotní stav (graf č.4) Výborný Dobrý Zhoršený Výrazně zhoršený Silně narušený Havarijní Ve výborném zdravotních stavu (0) jsou 3 (2,5%) stromy, dobrý (1), který definován defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu, má 63 (52,9%) stromů, zhoršený (2),kdy narušení jedince již vyžaduje stabilizační zásah, má 39 (32,7%) stromů, výrazně zhoršený (3), kdy je potřeba stabilizačního zásahu a navíc je snížená perspektivita jedince, má 9 (7,5%) stromů, silně narušený (4), kde stabilizace již není 23
možná a budoucnost je zkrácená, mají 3 (2,5%) stromy a havarijní (5) stromy, kde hrozí akutní riziko rozpadu, se na hodnoceném území nenacházejí. 4.6 Provozní bezpečnost Provozní bezpečnost (graf č.5) Optimální Mírně snížená Snížená Špatná Havarijní Optimální (1), kdy nehrozí vývrat ani pád větví na zem včetně drobných, tedy není ohroženo okolí stromu, má 40 (33,6%) jedinců. Mírně sníženou (dobrou-2), kdy okolí stromu je mírně ohroženo vývratem či pádem větví, ovšem toto riziko je buď zanedbatelné, nebo snadno odstranitelné, má 54 (45,3%) stromů. Sníženou (ohroženou-3), kdy hrozí střední riziko vývratu či pádu silných kosterních větví na zem, toto riziko již vyžaduje řešení, má 18 (15%) stromů. Špatnou (silně ohroženou-4), kde je již vysoké riziko ohrožení okolí stromu, pádu silných kosterních větví a vývratu, tato situace vyžaduje radikální zásah do koruny nebo zamezení vstupu osob. Špatnou provozní bezpečnost má 5 (4,2%) stromů. Havarijní (akutní nebezpečí 5), u těchto stromů je vidět, že statické selhávání již pomalu probíhá, proto je bezprostřední okolí vystaveno reálnému nebezpečí vývratu či pádu silných kosterních větví na zem. Tuto hodnotu žádný strom na hodnoceném území nemá. 4.7 Sadovnická hodnota Sadovnická hodnota (graf č.6) 5 bodů 4 body 3 body 2 body 1 bod 24
5 bodů, tj. nejvyššího hodnocení, dokonale zdravá, plně vyvinutá s habitem typickým pro daný taxon, nedosáhla žádná dřevina. 4 body, zdravá dřevina odpovídajícího tvaru jen s mírnými odchylkami, má 5 (4,2%) dřevin. Jelikož v hodnoceném území chybí stromy s 5 body, tak jedinci se 4 body zastupují jejich místo. 3 body mají dřeviny, které jsou většinou zdravé a jen mírně poškozené, mohou mít i netypický tvar, ale musí zde být předpoklad dlouhodobé existence. Dřevin se 3 body je na popisovaných ulicích 94 (78,9%). 2 body obdrží jedinci s úplně deformovaným habitem, v horším zdravotním stavu a přestárlé, jejich existence na stanoviště je jen dočasná. Dvou bodů dosáhlo 12 (10%) stromů. 1 bod získají dřeviny velmi nemocné a poškozené bez jakékoliv vyhlídky na budoucnost. Jedním bodem bylo ohodnoceno 5 (4,2%) dřevin. 4.8 Cena pěstebních zásahů Celkově bylo na zadaném území zhodnoceno125 stromů z nichž v průběhu práce bylo 6 pokáceno, viz.tabulka č.1. Pěstební zásah Počet zásahů BZ 38 KS 13 RB 15 RL-LR 8 RL-SP 4 VDH 4 RO 1 RV 5 RZ 17 SPV 3 SSK 6 OKT 6 ZTO 2 (Tabulka č.2) Tabulka č.2 ukazuje druh a množství navrhovaných pěstebních zásahů na hodnocených dřevinách. 25
Ceník URS 2009 Arbo.standardy-řez Cena zásahu Řez výchovný RV 2842 Řez bezpečnostní RB+SSK+RL-LR+RL-SP 122175 Řez zdravotní RZ 74385 Kácení ve stížených podm. KS 81338 ZTO, OKT 1098 Vazba Gleistein Ropes 2t 1ks 1400 Vazba Gleistein Ropes 4t 6ks 10800 Celková cena 294038 (Tabulka č.3) Tabulka č.3 ukazuje předpokládané náklady na navrhovaná pěstební opatření. V ceně bezpečnostních vazeb je také zahrnuta instalace (Kučera, 2013) 4.8.1 Finanční náklady v jednotlivých etapách Zásah velmi naléhavý (2) Počet zásahů KS 10 RV 1 RZ 2 RB 5 RL-LR 4 RO 1 VDH 2 Odstr. navážky n. překážky 2 cena (bez vazby) 124 795 (Tabulka č.4) Tabulka č.4 nám říká, jaká je předpokládaná cena pěstebních zásahů v první etapě ošetření. Kdy je zásah velmi naléhavý a realizaci je třeba provést max. do 12 měsíců. Zásah naléhavý (3) Počet zásahů KS 1 RV 2 RZ 14 RB 6 RL-SP 4 RL-LR 4 SSK 6 VDH 2 Odstr. ŠKR 1 SPV 3 ZTO 2 OKT 2 cena (bez vazby) 136995 (Tabulka č.5) 26
V tomto případě je zásah naléhavý a realizaci je nutné provést v druhé etapě ošetření, max. do 2 let. Zásah potřebný (4) Počet zásahů KS 1 RV 2 RZ 1 RB 4 OKT 4 BZ 9 cena 20 138 (Tabulka č.6) Zásah potřebný, tedy realizace probíhá ve třetí etapě ošetření, max. do5 let. U 29 jedinců nebude nutné zasahovat v dalších min. 5 letech. 27
Počet kusů 5 Diskuze Při hodnocení pomocí trojice parametrů (vitalita, zdravotní stav a provozní bezpečnost) není nutné brát v úvahu sadovnickou hodnotu, neboť u tohoto hodnocení je na prvním místě bezpečnost stromu nikoli jeho estetičnost a kompozice a je lepší pro konečné vyhodnocení stromu vidět tři vypovídající parametry než jeden. Naopak sadovnická hodnota je důležitá z pohledu zahradního a krajinného architekta, který vidí městskou zeleň uměleckýma očima. 5.1 SH a vitalita Dřeviny ohodnocené 5 body se na zadaném stanovišti nenacházejí. Důvodem tohoto může být, že se jedná převážně o doprovodnou zeleň podél cest, a tudíž zde nemají šanci dosáhnout plného zavětvení až k zemi a tvaru typického pro daný taxon. Tomuto bodovému ohodnocení by odpovídala výborná vitalita (Vit.0). Čtyřmi body ohodnocené dřeviny se zde nacházejí v pěti kusech. Jsou to dřeviny velmi hodnotné, které, pokud chybí pěti bodové, nahrazují jejich místo. Jsou to plně vegetující dřeviny a jejich stav musí odpovídat dlouhodobému rozvoji na daném stanovišti (Machovec, 1982). Tomuto bodovému ohodnocení byla přiřazena vitalita, podle Kolaříka (2010), mírně narušená (Vit.1), což víceméně odpovídá výsledkům v tabulce (tabulka č.7) Sadovnická hodnota-4 body Ks Vit.0 2 Vit.1 3 (Tabulka č.7) Sadovnická hodnota - 4 body (graf č.7) 4 3 2 1 0 Vit.0 Hodnota vitality Vit.1 28
Počet kusů Protože více jak polovina hodnocených stromů se nachází v dospělém vývojovém stádiu a téměř každý je nějakým způsobem narušený, tak nejvíce frekventovanou sadovnickou hodnotou je sadovnická hodnota se třemi body. Navíc se do této kategorie také zařazují stromy dospívající, které ještě nedorostly do poloviny normálních rozměrů daného taxonu. Dřeviny se třemi body jsou uspokojivě vegetující a jen nepatrně proschlé (Machovec, 1982). Jedinců se třemi body je na území 94. Zde byla přiřazena vitalita, podle Kolaříka (2010), mírně narušená až zřetelně narušená-stagnace růstu, prosychání koruny v periferních oblastech koruny (Vit.1 2). z výsledků lze vyčíst, že této sadovnické hodnotě odpovídá vitalita 0 4, tedy výborná vitalita až vitalita zbytková-větší část koruny odumřelá. Následující tabulka nám ukazuje stupně vitality a počty jedinců k nim přiřazené. Je vidět, že nejvíce dřevin má vitalitu 1 a 2, tedy že výše uvedené přiřazení stupňů vitality pro tříbodovou sadovnickou hodnotu je pravdivé. Sadovnická hodnota-3 body Ks Vit.0 4 Vit.1 54 Vit.2 26 Vit.3 9 Vit.4 1 (Tabulka č.8) Sadovnická hodnota - 3 body (graf č.8) 60 50 40 30 20 10 0 Vit.0 Vit.1 Vit.2 Vit.3 Vit.4 Hodnota vitality Do sadovnické hodnoty se dvěma body je umístěno 13 stromů. Tato bodová úroveň se vyznačuje úplně deformovanými dřevinami, které jsou málo vitální a již se nedokáží regenerovat (Machovec, 1982). Vitalita, podle Kolaříka (2010), která by mohla být přiřazena, je výrazně snížená-začínající ústup koruny, odumřelý vrchol až 29
Počet kusů zbytková-větší část koruny odumřelá (Vit.3 4). v tabulce č.9 je však vidět, že vitalita 2 bodům sadovnické hodnoty příliš neodpovídá. Sadovnická hodnota-2 body Ks Vit.1 3 Vit.2 7 Vit.3 2 Vit.4 1 (Tabulka č.9) Sadovnická hodnota - 2 body (graf č.9) 8 6 4 2 0 Vit.1 Vit.2 Vit.3 Vit.4 Hodnota vitality V poslední sadovnické hodnotě s jedním bodem je umístěno 5 stromů. v této kategorii jsou dřeviny silně poškozené a napadené škůdci (Machovec, 1982). Možná přiřazená vitalita, podle Kolaříka (2010), je zbytková-větší část koruny je odumřelá až odumřelý strom (Vit.4 5). Tabulka č.10 ukazuje, že u této sadovnické hodnoty byla kromě vitality 4 také zhodnocena vitalita 1, 2 a 3. Důvodem tohoto konkrétního hodnocení je horší zdravotní stav nebo špatná provozní bezpečnost. Sadovnická hodnota-1 bod Ks Vit. 1 1 Vit. 2 2 Vit. 3 1 Vit. 4 1 (Tabulka č.10) 30
Počet kusů Sadovnická hodnota - 1 bod (graf č.10) 3 2 1 0 Vit. 1 Vit. 2 Vit. 3 Vit. 4 Hodnota vitality 5.2 SH a zdravotní stav Čtyřem bodům sadovnické hodnoty odpovídají dřeviny, které jsou zdravé, mají typický tvar, který může být jen nepatrně poškozený (Machovec, 1982). Zdravotní stav, podle Kolaříka (2010), který by mohl být přiřazen, je dobrý - defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků (ZS1). Následující tabulka tomuto předpokladu odpovídá. Sadovnická hodnota-4 body Ks ZS 1 5 (Tabulka č.11) Nejobsáhlejší úrovní je sadovnická hodnota se třemi body. Patří do ní dřeviny zdravé, které mohou mít drobná poškození (např. trouchnivějící, ale ošetřené dutiny) nebo netypický tvar (Machovec, 1982). Zdravotní stav, podle Kolaříka (2010), který by mohl být k této kategorii přiřazen, je dobrý - defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků až zhoršený - narušení zásadnějšího charakteru, často vyžadující stabilizační zásah (ZS1 2). Následující tabulka nám ukazuje, že toto tvrzení odpovídá. Sadovnická hodnota-3 body Ks ZS 0 3 ZS 1 56 ZS 2 31 ZS 3 4 31