Mak4/1 Mak4: Keynesv výdajový multipikátor 1. Myšlenka multiplikativnosti výdaj 2. Jiná myšlenka : každá koruna se vrací dotace do divadla se státu vyplatí, protože návštvnice si nakoupí šperky, róby za víc než je cena lístku 3. Kdy ano, kdy ne? Jen když jde o výdaje navíc (a ne místo rumu : tam stát prodlá spotební da a DI se pitom nezvýší, jen se pesunou výdaje) 4. Verbáln multiplikátor : Pedp. nevyužité zdroje, GDP uren poptávkou (vyrobí se tolik, kolik jsou subjekty ochotny spotebovat /x klasici : spotebuje se tolik, kolik se vyrobí/) Nap. : MPS = 10 % Zvýší se AD o 1 mil. K (dodat. Výdaje turist) Z toho se 900 000 utratí za jídlo, ošacení,.. Zvýší se produkce zemdlství, textilního prmyslu.. dohromady o 900 000
Mak4/2 Zvýší se dchody domácností zemdlc, textilák.. o 900 000 Z tchto 900 000 se 90 000 uspoí, ostatních 810 000 opt zvýší poptávku a (jsou-li dále nevyužité zdroje) i produkci a dchody 5. Keynesv multiplikátor algebraicky : Y = + MPC. +MPC 2.+MPC 3.+..=.(1+ MPC +MPC 2 +MPC 3 +..) = 1 1 = k 1 MPC MPS, tedy k = 1/MPS 6. Geometricky multiplikátor : Rovnováha DI = výdaje nebo I = S (jinak nesoulad agregátní poptávky a nabídky) Slide 4/3
Mak4/3 Keynesv výdajový multiplikátor k>1 na základ identity DI = výdaje MPC = tg (), MPS = 1-MPC výdaje 45 0 pímka : DI = výdaje E 1 C(DI)+I+G+ C(DI)+I+G E 0 k.- 45 0 Y 0 k. Y 1 YDI MPC = tg () = k 1 =1-1/k, k odtud 1/k=1-MPC, k=1/(1-mpc), tedy : k = 1/MPS
Mak4/4 Keynesv výdajový multiplikátor (na základ identity I = S) : I,S I+G+ I+G E 0 Y 0 MPS = tg () = k 1/MPS k. E 1 Y 1 S(DI) YDI =1/k, tedy opt: k =
Mak4/5 7. Pro Keynesv multiplikátor platí : funguje jen když je Y+.k realizovatelné (nepevyšuje-li GDPpot) pokud ne, jde o svislou ást kivky AS a multiplikátor nepsobí funguje pro libovolné dodatené výdaje (I, G, X). Tedy : investiní multiplikátor = multiplikátor vládních výdaj je tím vyšší (úinnjší), ím mén se spoí (výzva ke spoteb) 8. k=1/mps, tedy nap. : MPS = 3 % : k = 33 násobek!!?? (reáln < 2 násobek maximáln)
Mak4/6 Daový multiplikátor : je slabší nebo silnjší než výdajový multiplikátor? Y = MPC. T x +MPC 2. T x + + MPC 3. T x +..) = = MPC.T x.(1+ MPC +MPC 2 +MPC 3 +..) = T x.(mpc/mps) = T x. k Tx, tedy daový multiplikátor je oproti výdajovému MPCkrát slabší: k Tx =MPC/MPS=MPC. k Nap. : MPC = 2/3, výdajový multiplikátor k = 3, daový k Tx = 2
Mak4/7 9.Tedy : z pohledu fiskální politiky je úinnjší vydat 1 mld. na platy státních úedník než o 1 mld snížit dan!!! (to plyne z logiky modelu, jinak to dnes nikdo netvrdí) 10. Multiplikátor otevené ekonomiky : je slabší nebo silnjší než výdajový multiplikátor v uzavené ekonomice? Slabší, protože ást efekt uniká do zahranií, multiplikaní efekt má jen spoteba tuzemské produkce. Slide mak4/8
Mak4/8 Multiplikátor v otevené ekonomice : MPC mezní sklon ke spoteb MP m mezní sklon ke spoteb dovážených výrobk MPS mezní sklon k úsporám Y = + (MPC-MP m ). + (MPC-MP m ) 2. +(MPC-MP m ) 3. +..) = 1 1 tedy : k o = = 1 MPC MPm ] MPS MP m 1/(MPS+MP m ) Nap.: MPC = 0,9, MP m = 0,2, výdajový multiplikátor k = 10, v otevené ekonomice k o = 3,3
Mak4/9 Paradox spoivosti (pípad G=0) I,S Realizované úspory Zamýšlené úspory S 1 (DI) S 0 (DI) I E 1 E 0 Y 1 Y 0 YDI Zámr zvýšit úspory vede jen k snížení dchodu a spoteby, úspory se nezmní
Mak4/10 Zesílený paradox spoivosti (G=0) I,S realizovaná spoteba 45 0 E 1 Y 1 zamýšlená spoteba realizované úspory zamýšl. úspory Y 0 E 0 S 1 (DI) pvodní spoteba pvodní úspory YDI S 0 (DI) I(Y) Zámr zvýšit úspory vede k snížení dchodu, spoteby i úspor!!
Mak4/11 13. Paradox spoivosti je výhradn keynesiánský problém Názor klasické školy na úspory je opaný: zvýšení úspor nesníží dchod Y ani agregátní poptávku AD, nebo se sníží úroková míra a zvýší se investice na úkor spoteby spolenost zbohatne v píštích letech 14. Keynesv multiplikátor je cca 1.4 v USA, u nás jist nižší. 15. Ješt daleko nižší je oblastní multiplikátor (argument pro ozdravní severních ech a Moravy platí, ale ne multiplikativn co do poptávky, nebo 90 % zboží se vyrábí mimo region, k = 1 / (MPS + MP m ) blízké 1 16. Shrnutí Keynesova multiplikátoru: Funguje jen pi existenci volných (a bez prodlení zaaditelných) kapacit
Mak4/12 Nefunguje pi dchodu determinovaném ze strany poptávky (klasický pohled) Nefunguje v dlouhodobém horizontu (i v pohledu neokeynesiánc). Dlouhodob vzniknou racionální expektace, indexace smluv zohledující inflaci. 17. Keynesv pístup : existuje pouze jediná úrovegdp rovnovážná(výdaje=dchody) 18. Klasický pístup : každá úrove GDP je konsistentní s rovnováhou (výdaje se pizpsobí dchodm, trhy se vyistí od pevis nabídky i poptávky) 19. Paradoxy Keynesova modelu : Paradox spoivosti Vyšší efekt na prptávku u vládních výdaj než u daové úlevy 20. Sporné momenty klasického modelu : Pedp. 100 % využití pracovních zdroj Pedp., že každá nabídka si vytváí svou poptávku (Sayv zákon) (dsledn vzaty pedpoklady modelu): Volné tržní síly umožní vyhnout se hospodáskému cyklu (x empirie) (hospodáský cyklus je píští téma)
Mak4/13