PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...



Podobné dokumenty
PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5

PROGRAM KOGENERACE. Grafy Snížení emisí znečišťujících látek kogenerací...4 Snížení emisí skleníkových plynů kogenerací...5

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

PROGRAM "TEPLO SLUNCEM"

Energetická rozvaha. bytových domů. HANA LONDINOVÁ energetický auditor. Zpracovatel:

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o

Možnosti větrání tepelnými čerpadly v obytných budovách

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Energeticky úsporný projekt

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Příloha č. 8 Energetický posudek

záměnou kotle a zateplením

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP

Zkušenosti s doplněným požadavkem na nucené větrání v rámci OPŽP

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce

EKONOMICKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ POTENCIÁL REKONSTRUKCÍ PD V ČR. Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 5.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZŠ Bělá nad Radbuzou

ze zákona 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů:

aplikace metody EPC Typy energeticky úsporných opatření a výpočet Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. vladimira.henelova@enviros.

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY. Zbyněk Bouda

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Prezentace společnosti VENTOS s.r.o.

Rekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Milníky programu NZÚ 20. února listopadu ledna dubna prosince 2014 ve 12.hod

KOMBINACE FVSYSTÉMU A TEPELNÉHO ČERPADLA (PRO TÉMĚŘ NULOVOU BUDOVU)

Chytré bydlení TRIGEMA 11/2016 autor: Jan Vostoupal

Energetické systémy pro nízkoenergetické stavby

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Pluszáruka 5 let. Vždy to nejlepší klima pro. Komfortní větrání s rekuperací tepla: zaručeně čerstvý vzduch s prodlouženou zárukou 5 let

KOMBINACE TEPELNÝCH ČERPADEL A FOTOVOLTAICKÝCH SYSTÉMŮ

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Ukázka zateplení rodinného domu Program přednášky:

ENERGETICKÝ POTENCIÁL REKONSTRUKCÍ PD TECHNICKÁ A EKONOMICKÁ KRITÉRIA Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION DOLNÍ BAVORSKO

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g

Uživatelsky příjemnější program Zelená úsporám (aktuality, novinky, kontakty)

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

NÍZKOENERGETICKÉ BYDLENÍ Snížení energetické náročnosti. Komfortní bydlení - nový standard

Představení programů Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. wwww.nzu2013.cz Zelená linka:

Pasivní panelák a to myslíte vážně?

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

Příručka pro žadatele o dotaci Zjednodušené znění (pro-client)

Snižování spotřeby energie a ekonomická návratnost

ZELENÁ ÚSPORÁM PRO RODINNÉ DOMY DOTACE POUŽITO MATERIÁLŮ Z: WWW. ZELENAUSPORAM.CZ

PODPOROVANÁ OPATŘENÍ. Systémy měření a regulace Výroba energie pro vlastní spotřebu

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (PENB) DLE VYHLÁŠKY 78/2013 Sb. O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV. BYTOVÝ DŮM Křivoklátská ul., Praha 18 - Letňany

Detailní podmínky programu Nová zelená úsporám a obsah odborného posudku

Identifikátor materiálu: ICT 2 60

Pravidla získání podpory z OPŽP v rámci

10 důvodů proč zateplit

Tepelná čerpadla Master Therm v průmyslovém podniku

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

135. výzva Ministerstva životního prostředí

REKUPERACE VYUŽITÍ PRO ÚSPORY TEPLA

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

Pasivní dům s dotací Karel Srdečný, EkoWATT

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice II. etapa

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vyhlašuje 16. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Vzor průkazu energetické náročnosti budovy

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/)

Příručka pro žadatele o dotaci Zjednodušené znění (pro-client)

Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech kotlíková dotace

Náhrada těžkého topného oleje uhlím v Teplárně Klatovy

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 16. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s.

Ekonomická rozvaha změny zdroje vytápění

Část A - Identifikační údaje. Část B - Technické parametry budovy před realizací podporovaných opatření IDENTIFIKACE ŽADATELE IDENTIFIKACE NEMOVITOSTI

Studie uplatnění tepelných čerpadel pro bytový dům

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

POTENCIÁL ÚSPOR KONEČNÉ SPOTŘEBY ENERGIE V OBDOBÍ DLE CÍLŮ EU

Základní pravidla pro Specifický cíl 2.1, Prioritní osy 2, Operačního programu Životní prostředí Snížení emisí z lokálního vytápění domácností

Nová zelená úsporám 2013

Operační program Životní prostředí náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

1,0 6,3 34,8. Dílčí dodané energie Měrné hodnoty kwh(m 2 rok) U em W/(m 2 K) Hodnoty pro celou budovu MWh/rok. Vnější stěny: Okna a dveře: Střechu:

Představení OPŽP: Nový Program

Zdroje tepla pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

100. výzva Ministerstva životního prostředí

ing. Roman Šubrt PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI

Možnosti využití solárních zařízení pro přípravu teplé vody v bytových domech

Protokol průkazu energetické náročnosti budovy

Transkript:

PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek...5 6 Vazby na jiná opatření...5 Tabulky tabulka 1 tabulka 2 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...5 Grafy graf 1 Velikost tepelné ztráty [MJ] na osobu a den...2 graf 2 Velikost potřebného ohřevu vzduchu...3 1

1 Proč využívat rekuperaci V zařízeních, která mají z hygienických důvodů ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a předpisů vydaných k jeho provedení nařízenu nucenou výměnu vzduchu, dochází během topné sezóny ke značným ztrátám tepla pří větrání budov. Dále jsou uvedeny jen některé z požadovaných hodnot výměny větracího vzduchu. Minimální předepsaná výměna vzduchu v některých objektech a provozech: Učebny škol 2030 m 3 /hod na osobu Práce převážně v sedě 50 m 3 /hod na osobu Práce převážně ve stoje a chůzi 70 m 3 /hod na osobu Těžká fyzická práce 90 m 3 /hod na osobu Tato minimální množství venkovního větracího vzduchu musí být dále zvýšena při další zátěži větracího prostru, např.teplem, pachy, kouřením. Při poklesu venkovní teploty pod 0 C může být množství čerstvého větracího vzduchu zmenšeno nejvýše však na polovinu výše uvedených hodnot. Velikost teplené ztráty na jednoho člověka a den je znázorněna v grafu 1 v závislosti na venkovní teplotě. graf 1 Velikost tepelné ztráty [MJ] na osobu a den Velikost tepelné ztráty [MJ] na osobu a den 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0-12 -10-8 -6-4 -2 0 2 4 6 8 10 12 Venkovní teplota [ C] učebny škol práce v sedě práce ve stoje těžká fyzická práce Skok v obrázku je způsoben snížením množství přiváděného větracího vzduchu na polovinu při poklesu teploty pod 0 C. Velikost tepelné ztráty je určena za předpokladu konstantních fyzikálních vlastností vzduchu (=1,276 kgm -3 a c p =1,005 KJkg -1 K -1 ), teploty vzduchu ve větrané místnosti 20 C a délce pracovní doby 8,5 hodiny. Pří délce topné sezóny 231 dní s průměrnou venkovní teplotou 3,8 C tak může tepelná ztráta na jednoho člověka dosahovat hodnot 0,72,6 GJ/otopné období. 2

2 Varianty řešení CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Provedení jednotlivých zapojení rekuperace v rámci jednoho kola programu mohou být značně rozdílné. Způsob provedení závisí na charakteru objektu do kterého je rekuperace zapojena a typu zvolené rekuperační jednotky. Z těchto důvodů nejsou jednotlivá variantní řešení zapojení rekuperace vymezena. 3 Kritéria pro výběr projektu Podpory v rámci tohoto programu budou poskytovány dle následujících kritérií: Podpora je poskytována pouze na rekuperační jednotku Instalovaná rekuperační jednotka musí mít atestaci 4 Přínosy 4.1. Přínosy energetické Během topné sezóny se mění rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou. V případě, že v topném technologickém systému není součástí rekuperační část musí se čerstvý venkovní vzduch ohřát o celý tento teplotní rozdíl. Pokud se zavede systém zpětného získáváni tepla sníží se nutnost doohřevu přiváděného vzduchu o teplo, které se získá z odváděného vzduchu. Porovnání potřebného zvýšení teploty přiváděného vzduchu v závislosti na venkovní teplotě ukazuje graf 2. graf 2 Velikost potřebného ohřevu vzduchu 35 30 teplota [ C] 25 20 15 10 5 0-12 -10-8 -6-4 -2 0 2 4 6 8 10 12 Venkovní teplota [ C] Ohřev přiváděného vzduchu bez rekuperace Ohřev přiváděného vzduchu s rekuperací 3

Při použití rekuperační jednotky s účinností 80% dojde k výraznému snížení ztráty tepla jinak odvedeného větracím vzduchem do atmosféry. Takovéto snížení tepelné ztráty má přímý vliv na velikost spotřeby primární energie. Jako příklad lze uvést modelový projekt instalace rekuperačních výměníků tepla do 100 firemních objektů s průměrným počtem 25-ti osob v objektu. Vstupní hodnoty: Vnitřní teplota větraného prostotu: 20 C Průměrná venkovní teplota v topné sezóně: 3,8 C Délka topné sezóny: 231 dní Délka pracovní doby: 8,5 hodiny Výměna vzduchu: 50 m 3 /hod na osobu Účinnost rekuperačního výměníku: 80% Výpočet je zjednodušen uvažováním konstantních fyzikálních vlastností vzduchu odpovídajících hodnotám t = 0 C a p = 0,1013 Mpa. Výsledné hodnoty: Velikost tepelné ztráty bez rekuperace: 3642,04 GJ/rok Velikost tepelné ztráty při rekuperaci: 728,4 GJ/rok Velikost úspory dosažené rekuperací: 2913,6 GJ/rok Snížením tepelné ztráty vznikající při větrání přibližně o 2914 GJ/rok se sníží spotřeba primární energie pří účinnosti plynových kotlů 90% o 3238 GJ/rok vztažených na výhřevnost. Tato hodnota představuje při přepočítání úsporu přibližně 95 172 m 3 /rok zemního plynu. Při tom dojde ke zvýšení spotřeby elektrické energie pro vlastní spotřebu rekuperační jednotky. Toto zvýšení závisí na příkonu jednotlivých jednotek. 4.2. Přínosy environmentální Hodnocení vlivu zavedení projektu na životní prostředí je provedeno pro výše uvedený modelový projekt. Při nuceném větrání bez rekuperace se musí v daném projektu pokrýt ztráta 3642GJ/rok. Předpokládá se, že toto teplo bude vyrobeno v kotli na zemní plyn nebo kotli na hnědé uhlí. Pokud instalováním rekuperačních jednotek docílíme úsporu o velikosti 2914 GJ/rok musí se z kotlů pokrýt ztráta větracím vzduchem pouze o velikosti 728 GJ/rok. Produkce emisí je vyhodnocena pomocí lineárního bilančního modelu GEMIS. tabulka 1 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace [kg/rok] vytápění HU vytápění ZP SO 2 ekv 4 853 140 SO 2 4 348 4 NO x 582 195 CO 10 030 56 4

tabulka 2 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace [kg/r] vytápění HU vytápění ZP CO 2 ekv. 463 884 205 582 CO 2 449 252 195 168 CH 4 388 506 N 2 O 21 0 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Instalace rekuperace do existujících objektu je finančně náročná a návratnost investic může být poměrně dlouhá. Rekuperace je však nezbytnou podmínkou úsporných opatření u objektů s nucenou výměnou vzduchu. Postoj společnosti: Snížení tepelné náročnosti otopu objektů působí příznivě na ekonomiku státu či regionu v několika oblastech. Snížení tepelných ztrát přináší snížení spotřeby primární energie. Pokud je objekt vytápěn fosilními palivy nebo produkty z nich vyrobených, které se musí do České republiky dovážet ze zahraničí, sníží se závislost země na dovozu těchto paliv. Snížení dovozu paliv bude mít vliv na zlepšení obchodní bilance České republiky. Podoba podpory: Výše podpory by mohla být závislá na ceně rekuperační jednotky a tvořit určité procento z investičních nákladů na pořízení rekuperační jednotky. Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o výhodnosti využití rekuperační jednotky. 6 Vazby na jiná opatření Program instalace sta rekuperačních jednotek je zaměřen na snižování ztrát tepla větráním a otopem budov. Spolu s instalací rekuperačních jednotek (snížení ztráty tepla větráním) by měla být provedena další opatření na snížení tepelných ztrát objektu. Tato opatřená jsou však již předmětem jiných programů. Zavedení účinného měření a regulace spotřeby tepla Zateplení objektu Program splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření programů SAPARD v oblasti rozvoje venkovské infrastruktury. Je v souladu s regionálními rozvojovými programy. Přispívá ke zlepšení životního prostředí ve vesnici. Zabývá se využitím stávajících budov. Projekt lze umístit i do menších vesnic (do 3000 obyvatel). 5