Křižáci ve svaté zemi Věra a Miroslav Hrochovi vydavatelství: Mladá Fronta Druhé, upravené vydání: Praha 1996 296 stran textu, 16 stran barevné a 16 stran černobílé přílohy (První vydání pod názvem Křižáci v Levantě, Praha 1975) Základní etapy křížových výprav Velký úspěch prvé křížové výpravy dovršený dobytím Jeruzaléma roku 1099 byl vybojován proti dvěma islámským soupeřům: proti seldžuckým Turkům, kteří od druhé poloviny 11.století získali kontrolu nad Anatolií, Sýrií a Palestinou, a proti fátimovskému Egyptu a na něm závislým arabským emirátům. Po dobytí širokého pobřežního pruhu od Antiochie do Askalon vznikly postupně čtyři nezávislé křižácké státy: hrabství Edessa a Tripolis, antiochijské knížectví a království jeruzalémské. Prvé tři uznávaly formální svrchovanost krále jeruzalémského, ve skutečnosti ovšem se s ním nezřídka dostaly do společného konfliktu. Prvá polovina 12.století byla obdobím úspěšné obrany a upevňování výdobytků prvé výpravy a to jak proti tureckým náčelníkům na severu a na východě, tak proti Egyptu. V drobných válkách se upevnila zejména prestiž jeruzalémského krále, když hlavní odstředivá síla Normani v Antiochii - byla zlomena v boji proti Turkům. Komplikovaný vztah k byzantské říši byl řešen podle okamžitých mocenských poměrů; v dobách byzantské převahy bylo antiochijské knížectví uznáno jako byzantské léno. Byzantská diplomacie vybudovala relativně stabilní systém politické rovnováhy na Předním východě, ale náhlý pád Edessy roku 1144 ukázal, jak vratké je postavení západních dobyvatelů. Výprava, kterou na pomoc Edesse a ostatním křižáckým státům vypravil francouzský král Ludvík VII., ztratila cestou příliš mnoho sil a nedokázala poskytnout účinnou pomoc ani v Antiochii na znovudobytí Edessy, ani při jeruzalémském útoku na Damašek. Přesto vstupovali křižáci do druhé poloviny 12.století se značným sebevědomím. Neodvažovali se spojenými tureckými državami Núr ad-dínovými, obrátili se však proti Egyptu, který považovali za slabší článek řetězu. Na dolní Nil je lákala jednak vyhlídka na bohatou kořist, jednak zájem strategický i obchodní. Výpravy do Egypta však nakonec neuspěly a nepřímo přispěly ke sjednocení Núr ad-dínových držav s Egyptem. Sultán Saladin systematicky budoval jednotný muslimský stát a v této souvislosti ohrožoval křižáky. Stoupenci realistické politiky smíru se Saladinem se mezi palestinskými barony neprosadili. Zvítězila orientace na otevřené měření sil. Války proti Saladinovi vyústily po přechodných dílčích úspěších v katastrofální porážku křižáků u Hattínu roku 1187, po níž Saladin obsadil téměř celé království jeruzalémské. Antiochijské knížectví bylo již dříve omezeno jen na město s okolím. Bitva u Hattínu tvořila základní mezník v dějinách křížových výprav, mezník mezi obdobím, kdy křižácké státy byly rovnocenným partnerem okolních muslimských držav, a obdobím, kdy již jen živořily a vedly zoufalé obranné boje nebo těžily z rozporů mezi svými nepřáteli. Křížová výprava tří evropských panovníků císaře Fridricha Barbarossy, francouzského krále Filipa II. Augusta a anglického krále Richarda Lví srdce nedokázala nic podstatného změnit na žalostném stavu křižáckých držav. Výprava Fridrichova se zhroutila cestou, francouzské vojsko dorazilo značně oslabeno, a tak relativně největších úspěchů dosáhl vojensky i diplomaticky Richard Lví srdce. Palestinským rytířům se podařilo se západní pomocí obnovit již jen kontrolu nad úzkým pruhem pobřeží od Tyru po Jaffu. Antiochie zůstala izolována a spojena spíše politickými problémy Malé Arménie. Další křížová výprava nepřečkala smrt svého vůdce císaře Jindřicha VI. Výprava, která vyrazila roku 1202, se obrátila proti byzantské říši a byla dovršena dobytím Konstantinopole a
zřízením tzv. latinského císařství na troskách Byzance. Teprve křížová výprava císaře Fridricha II. ve dvacátých letech 13.století pomohla především zásluhou diplomatických jednání, rozšířit křižácké državy mimo jiné také o Jeruzalém. Město však zůstalo v rukou dobyvatelů jen do roku 1244, kdy bylo obsazeno chorezemskými oddíly ve službách Egypta. Výprava, kterou vedl francouzský král Ludvík IX. v letech 1248-1254, prožila mnohá dobrodružství, nedosáhla však žádného úspěchu. Naděje v pomoc Mongolů, kteří vyvrátili většinu tureckých držav na Předním východě, byla zklamána. Od šedesátých let 13.století se křižácké državy jen s námahou držely proti sílícímu náporu mamlúckých vojsk v Egyptě; pod jejich údery se stále zmenšovaly, až zůstaly omezeny jen na několik měst a pevností. Roku 1291 padlo po těžkém boji nejvýznamnější křižácké město a pevnost Akkon a zbývající města byla vyklizena již téměř bez boje. Ze států, které vyrostly na Východě jako výsledek křížových výprav, se do následujícího století udržela jen území považovaná původně za okrajová: království Malé Arménie, jemuž se dostalo podpory mongolských chánů, a království Kypr, které mohlo těžit ze své ostrovní polohy. Přehled nejdůležitějších dat 961-8 byzantská říše získává zpět Kilikii a severní Sýrii 869 šíitští Fátimovci se zmocňují vlády v Egyptě 997 V Íránu se ohlašuje nástup Turků 1016-59 Normani se postupně zmocňují vlády nad jižní Itálií a Sicílií 1054 vyhlášení rozkolu mezi západní a východní církví (velké schizma) 1055 abbásovští chalífové podřízeni seldžuckým sultánům 1071 porážka byzantského vojska Seldžuky u Mantzikertu 1076-8 boj mezi Seldžuky a Fátimovci o Jeruzalém 1081 nastoupení byzantského císaře Alexia Komnena 1095 poselství Alexia Komnena k papeži Urbanovi II. se žádostí o pomoc proti Turkům 1095 červenec církevní koncil v Piacenze 1095 listopad vyhlášení křížové výpravy na koncilu v Clermontu 1096 léto tažení lidových houfů Petra Poustevníka 1096 podzim prvá vojska feudálních knížat se dávají na cestu na Východ 1097 květen vlastní začátek první křížové výpravy u Konstantinopole 1097 červenec vítězství křižáků nad Seldžuky u Dorylea 1097 říjen počátek obležení Antiochie 1098 březen Balduin se zmocňuje vlády v Edesse 1098 červen křižáci dobývají Antiochii a porážejí Körbughu 1098 srpen fátimovské vojsko znovu obsadilo Jeruzalém 1099 červenec dobytí a vyplenění Jeruzaléma křižáky. Godefroi zvolen ochráncem Svatého hrobu 1099 srpen vítězství křižáků nad Fátimovci u Askalonu 1099 podzim odchod velké části křižáckých vojsk zpět do Evropy 1100 prosinec korunovace Balduina z Bouillonu za jeruzalémského krále 1101 pomocné křižácké výpravy rozbity v Malé Asii 1101-04 Tankred regentem Antiochie
1104 Bohemudův odchod do Itálie 1105 smrt hraběte Raimonda z Toulouse 1108 zhroucení Bohemudovy výpravy proti Byzanci 1109 Tripolis dobyt křižáky 1112 smrt Tankredova, jeho nástupcem Roger ze Salerna 1118 smrt Balduina I., jeho nástupcem Balduin Le Bourg 1119 Roger z Antiochie poražen a zabit ( Ager sanguinis ) 1126 knížetem antiochijským se stává Bohemund II. 1127 Zengí se stává vládcem v Mosulu 1130 smrt Bohemunda II. 1131 smrt Balduina II., jeho nástupcem Fulko z Anjou 1137 příchod byzantského vojska do Kilikie a před Antiochii 1138 nezdar spojeného křižácko-byzantského vojska u Šajzaru 1142 v Zajordánsku postaven hrad Krak des Moabites 1142 podzim nové byzantské tažení k Antiochii 1143 duben smrt Jana Komnena 1143 listopad smrt krále Fulka, jeho nástupcem Balduin III. 1144 prosinec pád Edessy 1145 papež vyhlašuje druhou křížovou výpravu 1146 smrt Zengího, jeho nástupcem v Aleppu Núr ad-dín 1147 nástup druhé křížové výpravy (v její říšské složce český oddíl pod Vladislavem II.) 1147 říjen Ludvík VII. v Konstantinopoli 1147 říjen Konrád III. poražen u Dorylea 1148 léto neúspěšné tažení druhé výpravy proti Damašku 1149 Núr ad-dín poráží antiochijské vojsko 1151-2 rozpory mezi Balduinem III. a jeho matkou Melisendou 1153 knížetem v Antiochii se stává Renaud ze Chattilonu 1153 Balduin III. dobyl Askalon 1158 sňatek Balduina III. s neteří byzantského císaře 1159 byzantský císař Manuel uznán vládcem v Antiochii a uzavírá příměří s Núr ad-dínem 1163 únor smrt Balduina III., jeho nástupcem Amaury 1163 září prvá egyptská expedice Amauryho 1164 květen Núr ad-dínův zásah v Egyptě 1164 podzim druhá egyptská expedice Amauryho 1167 třetí egyptská expedice Amauryho 1167 srpen Amauryho sňatek s Marií Komnenovnou 1168 čtvrtá egyptská expedice (podniknutá společně s byzantským loďstvem) 1169 březen Saladin nastupuje v Egyptě 1169 podzim pátá egyptská expedice s byzantskou pomocí 1171 návštěva Amauryho v Konstantinopoli
1171 září Saladin vrací Egypt k sunnitskému islámu 1174 květen Núr ad-dínova smrt 1174 červenec smrt Amauryho, jeho nástupcem malomocný Balduin IV. 1174 podzim Raimond z Tripolisu ustanoven regentem v Jeruzalémě 1174 podzim obsazení Damašku Saladinem 1176 září porážka byzantského vojska Seldžuky u Myriokefala 1177 listopad vítězství křižáků nad Saladinem u Askalonu 1180 jaro Sibylin sňatek s Guy Lusignanem, zástupcem královým se stává Lusignan 1180 květen příměří mezi Saladinem a Balduinem IV. 1181-1183 Renaud ze Chatillonu porušuje příměří se Saladinem 1183 červen Aleppo se podřizuje Saladinovi 1184 leden počátek druhého regentství Raimonda z Tripolisu 1185 březen smrt Balduina IV., jeho nástupcem nezletilý Balduin V. 1185 příměří mezi Saladinem a křižáky 1186 Saladin uznán vládcem v Mosulu 1186 podzim náhlá smrt Balduina V., korunovace jeho matky Sibyly a Guy z Lusignanu 1187 jaro Renaud ze Chatillonu znovu porušuje příměří 1187 červenec zničení křižáckých vojsk v bitvě u Hattínu 1187 říjen Jeruzalém obsazen Saladinem 1187-1188 většina křižáckých držav na Východě dobyta Saladinem 1188 leden jednání mezi Anglií a Francií o nové křížové výpravě 1188 březen Fridrich Barbarossa vyhlašuje křížovou výpravu 1188 úspěšná obrana Tyru a několika dalších křižáckých pevností 1189 srpen Fridrich Barbarossa v Konstantinopoli (v jeho vojsku český oddíl pod Dněpoldem) 1189 srpen Guy Lusignan začíná obléhat Akkon 1190 jaro úspěšný pochod německých křižáků Anatolií 1190 červen smrt Fridricha Barbarossy, rozklad jeho vojska 1190 červenec počátek křížového tažení Filipa II. a Richarda Lví srdce 1190 listopad Konrád z Montferratu vyhlašuje nárok na jeruzalémský trůn 1191 duben vojsko Filipa II. přistává u Akkonu 1191 květen Richard Lví srdce dobývá Kypr 1191 červenec Akkon se vrací do rukou křižáků 1191 září vítězství Richarda Lví srdce nad Saladinem u Arsúfu 1192 květen odchod Guy Lusignana na Kypr, do čela království postaven Jindřich ze Champagne 1192 podzim mír se Saladinem a odplutí Richarda Lví srdce z Palestiny 1193 březen smrt Saladinova, boj o nástupnictví po něm 1197 září němečtí křižáci císaře Jindřicha VI. v Palestině, smrt Jindřicha ze Champagne; jeho nástupcem kyperský Amaury Lusignan 1199 listopad francouzští baroni přijímají papežovu výzvu ke křížové výpravě
1202 září čtvrtá křížová výprava odplouvá z Benátek proti Zadaru 1203 jaro čtvrtá křížová výprava se obrací proti Byzanci 1203 červenec počátek obléhání Konstantinopole křižáky 1203 srpen mladý Alexios Angelovec spolucísařem 1204 duben Konstantinopol dobyta a vypleněna křižáky, poté zřízeno latinské císařství 1208 zřízeno řecké císařství v Nikaii 1209 počátek křížového tažení proti albigenským 1210 Jan z Brienne a jeho žena Marie vladaři v Jeruzalémě 1212 tzv. dětská výprava z Německa a Francie 1215 4.lateránský koncil vyhlašuje další křížovou výpravu 1217 léto počátek páté křížové výpravy: tažení uherského krále Ondřeje 1218 květen přistání křižáků u Damietty v Egyptě 1219 listopad dobytí Damietty 1221 srpen porážka křižáků v Egyptě, vyklizení Damietty 1225 císař Fridrich II. Sicilský po sňatku s Isabelou z Brienne vyhlašuje nárok na jeruzalémský trůn 1227 Fridrich II. exkomunikován papežem 1228 červen počátek křížové výpravy Fridricha II. 1229 únor Fridrich II. získává dohodou se sultánem al-kámilem Jeruzalém 1229 květen Fridrichův návrat do Itálie 1231 Mongolové vyvrátili Chórezm 1232 počátek rozbrojů mezi barony a císařskými v Palestině 1239 křižácké oddíly Theobalda ze Champagne v Akkonu 1239 prosinec Ajjůbovci dali zbořit hradby Jeruzaléma 1243 vítězství Mongolů nad Seldžuky 1244 srpen dobytí Jeruzaléma chorezemskými tlupami 1244 říjen porážka křižáků Egypťany u Gazy 1242 příprava krále Ludvíka IX. k nové křížové výpravě 1249 francouzský vpád do Egypta a dobytí Damietty 1250-51 zhroucení výpravy francouzských křižáků v Egyptě 1254 návrat Ludvíka IX. do Francie 1258 Bagdád vypleněn Mongoly, poslední abbásovský chalífa zabit 1260 leden Aleppo vypleněno Mongoly 1260 říjen Bajbars se zmocňuje sultánského titulu 1261 Konstantinopol znovu dobyt Řeky 1268 Antiochie doby a zničena mamlúky 1270 křížová výprava Ludvíka IX. se vyloďuje v Tunisu 1271 Krak des Chevaliers dobyt Bajbarsem 1274 unie latinské a řecké církve v Lyonu 1277 porážka Mongolů od Bajbarsova mamlúckého vojska 1281 nová porážka Mongolů od mamlúků u Homsu
1289 Tripolis dobyt a vypleněn mamlúky pod Kalavunem 1291 dobytí Akkonu a zbytky křižáckých pevností a měst 1298 vpád mamlúků do Kilikie 1307-14 zničení řádů templářů 1309 dobytí Rhodu řádem johanitů