OSOBNÍ LANOVÉ DRÁHY V LIBERECKÉM KRAJI PAVEL VURSTA



Podobné dokumenty
Rozhledny. Číslo. Předmět. Vlastivěda

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2.

Provoz speciálních drah

Vlakem na Tanvaldský Špičák a Smržovku

Vlakem na Tanvaldský Špičák a Smržovku

C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Motto: Hodinová dostupnost.

INSTRUKCE NA PREZIDENTSKÝ VEČER NA JEŠTĚDU Hotel a restaurace Ještěd. Vážení účastníci kongresu, milé kolegyně, milí kolegové,

3. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření

Sada 3 Inženýrské stavby

ÚZEMNÍ STUDIE PŘEPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ - KOHÚTKA IV. DOPRAVNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ A. TEXTOVÁ ČÁST

na křižovatce silnic I/10 a III/2886 (směr k obci Navarov) na silnici I/10 na zastávce PAD "Plavy,,žel.st."

1. Popis stavby Koncepční, konstrukční a architektonické řešení

13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn MonkeyPark 21. června 2006 nejdelší lanový park v Krkonoších. MonkeyPark, MonkeyPark

Rozhledny. VY_32_Inovace_13_03_informace_o_všech_rozhlednách.notebook. March 23, Škola. Bc. Helena Jurašková. Anotace.

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Koloběžky Český ráj Malá Skála Dolánky Kozákov Frýdštejn Kopanina Besedice Jíčín Železný Brod

Příloha: XX. Příloha č. 5a Závěrečného účtu Přehled proplacených žádostí o platbu z Libereckého kraje

silnice I/14 Liberec Kunratická, 2. a 3. etapa 07/2008 uvedeno do provozu

Z Benecka na rozhlednu Žalý

SEMINÁŘ PRO ZASTUPITELE

Trasa č. 1. Popis trasy: Délka: 53,47 km Převýšení: m

ODBOR OSOBNÍ DOPRAVY A PŘEPRAVY Krajské centrum Liberec

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Open přebor HZS ČR a mistrovství ČHSF v obřím slalomu skiareál KAMENEC Jablonec nad Jizerou

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK

Průvodce "Průvodce Harrachov"

ČESKO JEDE PŘÍPRAVA NA ROK ČESKÉ BUDĚJOVICE 10/2017

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 547/548 nákladní pro tratě

PŘÍLOHA Č. P : KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ)

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 547/548 nákladní pro tratě

9. ZASEDÁNÍ RADY LIBERECKÉHO KRAJE DNE

Field work. Obnovení sjezdovky ve Wilsonově lese. Pracovní list. Jména:

Liberecký kraj. v èíslech

Návrh programu na 11. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje konaného dne

M A G I S T R Á T M Ě S T A LIBEREC

POSOUZENÍ PROJEKTU GREENWAY JIZERA ŽELEZNÝ BROD, ÚSEK LÍŠNÝ - ŽELEZNÝ BROD

Průvodce "Průvodce Česká republika"

M Ě S T O R O K Y T N I C E N A D J I Z E R O U

Bucharovou cestou přes tři kopce na Horní Mísečky

Změny jízdních řádů ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. od 13. prosince 2009

KRKONOŠE svazek měst a obcí. Koordinační skupina rozvoje cestovního ruchu regionu Krkonoše

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999

Silnicei/44. Červenohorské sedlo jih M55. informační leták, stav k 03/2015

SEKCE H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

8. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE

Geografie České republiky. Doprava

1.Historie a současnost nejen. dopravy

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z

magnet cestovního ruchu, rekonstrukce topírny Kořenov

ZMĚNY JÍZDNÍCH ŘÁDŮ OD Českolipsko a Novoborsko 1) železniční doprava

Aktualizace analýzy pobytových zařízení pro děti do 18 let. na území Libereckého kraje ke dni

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku:

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

Zastupitelstvo města Lysá nad Labem

NABÍDKA pro společnost Synthesia, a.s. SKIAREÁLY - Snowhill a.s.

k zajištění činnosti a zabezpečení provozu na dopravních zařízeních a sjezdových tratích v souladu s platnými právními předpisy České republiky

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 547/548 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 508 nákladní pro tratě

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ

Profesionální (synoptické) meteorologické stanice a jiná měření v Jeseníkách

KATEGORIE RACE. Zajištěno na centrálním parkovišti Sportovního areálu Ještěd, stejně jako prostory pro registraci, občerstvení, servis apod.

Monínec otevře lyžařskou sezónu již v polovině listopadu

1) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

PREZENTACE PRODUKTU ČD BIKE

Strategický plán města Frýdlant

ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA

INFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010

dle důvodové zprávy, II. a ) poskytnutí neinvestiční dotace v úhrnné výši ,- Kč dále uvedeným příjemcům:

J i ř í O l e n í č e k r.a.max Tovární 2914/ , Jablonec nad Nisou tel.: info@ramax.cz reklamní agentura Max

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

Moderní systémy regionální osobní dopravy

Dopravní omezení v době konání MS

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

Regionální operační program Jihozápad

SLOŽENÍ ORGANIZAČNÍHO ŠTÁBU MISTROVSTVÍ A VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ MISTROVSTVÍ

jednání Rady města Ústí nad Labem

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI35 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

KRKONOŠSKÝ VERTICAL závod Českého poháru ve skialpinismu 2015

Výluky na období Plzeň - Žatec (a zpět)

Varianta Letní provoz lanové dráhy na vrchol Lysé hory a odchod po Bunkrové cestě

Penziony Pension Berounka

CYKLOSTEZKA KAROLÍNY SVĚTLÉ V PODJEŠTĚDÍ (LIBERECKÝ KRAJ)

POZVÁNKA NA PROCHÁZKY A VÝLETY PO NAŠEM PĚNČÍNSKU

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

MĚSTSKÉ LANOVÉ DRÁHY. Tisková konference Hlavního města Prahy, Transports Par Câble Urbains Juillet 2018

Výluky na období Plzeň - Žatec (a zpět)

Zpracoval: Ing. Otto Pospíšil, zástupce ředitele Technolog oblasti za KORID LK : Ing. Václav Gebouský, dopravní specialista

Dálnice. Veselí nad Lužnicí Bošilec. stavba 0308C. C2c. Dálnice D3. Veselí nad Lužnicí. stavba 0308C INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2016

Silnicei/35. Bílý Kostel Hrádek n. N. L62. informační leták, 07/2014 uvedeno do provozu. nad Nisou. Bílý Kostel. Chrastava. Pekaøka. Liberec.

Aktuální nabídka billboardů pro Liberecký kraj + Mladoboleslavsko

8. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE

Transkript:

OSOBNÍ LANOVÉ DRÁHY V LIBERECKÉM KRAJI PAVEL VURSTA

Vážení přátelé, naše edice odborně-zájmových publikací mapující různé druhy doprav a dopravní stavby se rozšířila o další publikaci s názvem Osobní lanové dráhy v Libereckém kraji. Dostává se Vám do ruky práce Pavla Vursty, který představuje veřejnosti nejen vznik a vývoj této dříve ojedinělé dopravy, ale i současný stav chápaný jako moderní druh dopravních staveb. Čtenář zde najde souhrnné informace, včetně technických údajů jednotlivých lanových drah, což může být zajímavé nejen pro odborníky, ale poučné i pro širokou veřejnost. Lanová doprava je dnes vnímána jako výhradně dopravní zařízení převážně pro potřeby zimních sportů na našich horách. Nástin historie ale dává nahlédnout i do vývoje lanové dopravy od nákladní, pozemní, příměstské a turistické až po dnešní nejrozšířenější visuté lanové dráhy oběžného sedačkového systému. Pro pozorného čtenáře může být zajímavý i poměrně vysoký počet lanových drah v našem kraji, ale i jejich technické parametry, a to jak starších, tak i moderních lanovek. Dnešní lanové dráhy, které jsou provozované v atraktivních turisticko-sportovních lokalitách s dostatečně velkou kapacitou, jistě přispívají i k dobrému jménu našeho kraje. Také se můžeme pochlubit jedinou provozovanou klasickou kabinovou lanovou dráhou na Ještěd, která je jakýmsi symbolem lanové dopravy a která připomíná začátky lanové dopravy u nás. Přeji Vám příjemné čtení. Přispěje-li tato publikace k prohloubení zájmu o tento druh bezpečné, moderní a i tak trochu romantické dopravy, pak splnila svůj účel. MARTIN SEPP náměstek hejtmana pro resort dopravy

OBSAH 1. Úvod 4 2. Počátky lanové dopravy 5 3. Osobní lanové dráhy v České republice 7 4. Osobní lanové dráhy v Libereckém kraji 7 5. Rozdělení osobních lanových drah 8 6. Zprovoznění lanových drah v Libereckém kraji 9 7. Popis jednotlivých lanových drah 9 7.1 Kabinová lanová dráha Horní Hanychov Ještěd 10 7.2 Sedačková lanová dráha Liberec Skalka 13 7.3 Sedačková lanová dráha Liberec Černý vrch 14 7.4 Sedačková lanová dráha Světlá p. Ještědem Pláně 15 7.5 Sedačková lanová dráha Liberec skokanský areál 18 7.6 Sedačková lanová dráha Jeřmanice Javorník 19 7.7 Sedačková lanová dráha Kořenov Rejdice 20 7.8 Sedačková lanová dráha Albrechtice Tanvaldský Špičák 2 1 7.9 Sedačková lanová dráha Rokytnice Lysá hora 22 7.10 Sedačková lanová dráha Rýžoviště Čertova hora 23 7.11 Sedačková lanová dráha Harrachov Můstky 24 7.12 Sedačková lanová dráha Harrachov Čertova hora 25 7.13 Sedačková lanová dráha Vítkovice v Krkonoších Aldrov 26 7.14 Sedačková lanová dráha Rokytnice Horní Domky 27 7.15 Sedačková lanová dráha Benecko Kejnos 28 7.16 Sedačková lanová dráha Paseky nad Jizerou Pizár 29 8. Legislativa provozu lanových drah 30 9. Závěr 31

1 ÚVOD kterým je věnována právě tato publikace. Odbor dopravy Libereckého kraje tak rozšiřuje projekt odborných studií zaměřených na popis a vývoj jednotlivých druhů dopravy v našem kraji. Navazuje tím na již vydané publikace (Kolébka motorismu 2006, Letiště v Libereckém kraji 2008, Historie železniční dopravy v Libereckém kraji 2009). Lanovou dopravu v našem kraji významně charakterizuje nejstarší zachovalá lanová dráha v celé České republice z Liberce Horního Hanychova na Ještěd. Hodnotíme-li strukturu, počet i význam těchto technicko- -dopravních zařízení, pak můžeme konstatovat, že náš podhorský a horský příhraniční kraj má poměrně dostatek lanovek různých typů a provedení, které v posledním desetiletí výrazně rozšířily síť lanových drah v České republice. Z pohledu dopravní obslužnosti našeho kraje je patrné, že v naší oblasti fungují prakticky všechny rozhodující druhy veřejné dopravy. Nejen rozsáhlá síť celostátních i regionálních železničních tratí, rozvinutá infrastruktura silniční dopravy, silná veřejná autobusová doprava celé příhraniční oblasti, ale i městská hromadná doprava, včetně unikátní tramvajové dopravy v samotném městě Liberci s napojením na Jablonec nad Nisou. Pomineme-li absenci trolejbusové dopravy a fungující taxislužbu, pak má náš kraj ještě leteckou dopravu, která čítá 8 letišť různých kategorií, z nichž nejstarší v Liberci je z roku 1934. Je třeba zmínit i jedinou veřejnou lodní dopravu v Doksech, která v letním období zajišťuje flotilou 4 lodí rekreační i dopravní potřeby na Máchově jezeře. Poslední veřejnou dopravou v našem kraji jsou lanové dráhy, V celé České republice je celkem 84 provozních lanových drah různého stáří, typů a provedení. Mimo to je řada lanových drah ve výstavbě a před dokončením (Jeseníky). I přes období prvního desetiletí jednadvacátého století, kdy byly budovány lanové dráhy v nebývalém počtu, jsou plánovány a projektovány další lanovky v různých oblastech České republiky, nevyjímaje náš kraj. I když se jednalo převážně o nové horské lanové dráhy se sportovně turistickým zaměřením, byla v tomto období vybudována i městská lanovka v Ústí nad Labem. Tento bouřlivý rozvoj horské dopravy má ale i svá omezení, které se v poslední době diskutuje v návaznosti na ekologické i ekonomické podmínky našich horstev. Ne vždy může být snaha masově zpřístupnit přírodní, mnohdy nedotčené partie, výhledově vhodná. V neposlední řadě i argumenty zaměstnanosti, turistické atraktivnosti a ekonomické návratnosti různých regionů mohou mít v budoucnu další masovou výstavbou negativní dopad i na životní prostředí. 4

POČÁTKY LANOVÉ DOPRAVY 2 Pozemní lanovka u Barcelony Při hodnocení a posuzování každého technického díla i z dnešního pohledu nás zákonitě vede ke kořenům a prvopočátkům nejen myšlenky, ale i realizace. A tak i lanová doprava, ať již je to doprava po laně, nebo jeho pomocí, má svou historii a jisté zákonitosti. Systém lana a jeho použití byl znám již dávno našimi předky. Již první vyspělé civilizace znaly a používaly lana z přírodních materiálů. Byly použity k překonávání vodních toků, přírodních překážek, stavbám provazových mostů i ve válečnictví. V prvopočátku se ještě nedalo hovořit o dopravě po laně tak, jak ho známe dnes, ale jisté dopravní využití to bylo. Lana z rostlinných vláken byly použity i při stavbách pyramid i k dopravě kamenných kvádrů na tyto stavby. Podstatné a rozhodující pro lanovou dopravu byl vynález ocelového taženého drátu, který později vyústil ke splétání jednotlivých drátů do lana. Snad první použití drátěného lana jako nosného prvku bylo v roce 1848. Údajně byl tímto lanem spojen břeh řeky Niagary z Kanady do Spojených států v délce asi 250 metrů. Tato asi první primitivní lanovka přepravující nejen náklad, ale i osoby je důkazem spolehlivosti a jednoduchosti lanové dopravy jako systému. Bylo ověřeno, že při dodržení jistých technických pravidel a zásad, je lanová doprava spolehlivá a má svá opodstatnění. Dříve než se začaly budovat osobní lanové dráhy, byly lanové dráhy různého provedení a typů pouze nákladní. Vynález dokonale spleteného ocelového lana dal možnost využití nejprve v důlní dopravě, což v různých podobách stále funguje. Kolejnicové lanovky a lanové svážnice doplňovaly v některých úsecích dopravu uhelných vozíků, které táhla parní lokomotiva. Pohon lana zajišťoval pevně ukotvený parní stroj. Již v roce 1825 byla tato lanová svážnice vybudována v Anglii na důlní dráze ze Stocktonu do Darlingtonu. V podstatě to byl systém později použitý při výstavbě pozemních lanovek s tím rozdílem, že jako pohon byl použit stabilní parní stroj. I mimo důlní dopravu bylo ocelové lano využito při výstavbě kolejových lanových drah, tzv. funikulárek ke zdolání velkých stoupání. Použití ocelového lana jako nosného či tažného prvku spadá i do počátků budování železnic. Tehdejší železniční konstruktéři využívali vysokou pevnost lana k dopravě na krátkých úsecích svahů horských železnic i při samotných stavbách těchto horských tratí. I mimo Evropu byly v Americe budovány normálně rozchodné tratě s lanovými svážnicemi. Zkušenosti z provozu lanových svážnic se později uplatnily při budování klasických pozemních lanovek pro osobní příměstskou dopravu. V podstatě se jednalo o kyvný systém, kdy jede po svážnici jeden vůz nahoru a druhý dolů. Při jednokolejné trati se vozy setkávají uprostřed tratě na dvoukolejné výhybně. Při tomto kyvném systému se používá způsob otevřeného či uzavřeného lana. Při otevřeném lanu je na obou koncích První visutá lanovka v Československu Jánské Lázně-Černá Hora 5

Pozemní lanovka na Petřín lana ukotven vůz a pohon je přes lanový buben v horní stanici. Při zavřeném lanu obíhá lano přes lanové bubny v dolní a horní stanici a vozy se k němu připevňují vlastním upínacím zařízením. Způsob pohonu může být různý. Byly použity stabilní parní stroje, vodní turbíny i vodní zátěž. Tento posledně jmenovaný systém vodní zátěže byl použit i při první naší pozemní lanovce v roce 1891 v Praze na Letnou. Měl však řadu nedostatků, především nedostatek vody i nedostatečnou bezpečnost při ručním brždění ve vozech. V době počátků lanové kolejnicové dopravy byl při zdolávání terénů s velkým stoupáním používán systém ozubnicových tratí. Tento se však hodil na delší úseky a byl omezen maximálním stoupáním. Požadavek bezpečně překonat maximální stoupání na krátké vzdálenosti splňovaly pouze kolejnicové lanovky a později budované visuté lanové dráhy. To jsme ještě v počátcích budování kolejnicových Jedna z prvních sedačkových lanovek u nás Pustevny lanovek výhradně pro osobní dopravu. Jako příklad možno uvést dvojkolejnou pozemní lanovku na vrchol italské sopky Vesuv. Technicky zajímavá pozemní lanovka zahájila provoz již v roce 1880, měla kyvný provoz se dvěma jednoduchými vozy. Každý vůz měl jen dvě kola, vpředu a vzadu a pojížděl po jedné širokopatní kolejnici a jeho svislá poloha byla vyrovnávána pomocí dvou postranních kladek. Pohon vozů zajišťoval stabilní parní stroj v dolní stanici pomocí dvojitých uzavřených lan o průměru 30 milimetrů. Celá trať měřila 820 metrů a končila ve výšce 1 185 metrů. Bylo to tedy o jedenáct let dříve, než byl zahájen provoz naší první pozemní lanovky v Praze na Letnou. Slavnostní zahájení bylo u příležitosti Zemské jubilejní výstavy dne 30. května 1891. Tuto první naši pozemní lanovku vyprojektovala stavební firma Riter a Štěpán. Trasa vedla od mostu císaře Františka Josefa I. k vyhlídkové restauraci na Letné a byla dlouhá 109 metrů. Na rozdíl od druhé naší a pražské pozemní lanovky na Petřín byla v roce 1922 zrušena. Právě rok 1891 můžeme považovat za počátek vzniku lanové dopravy v našich zemích, i když jako průkopnice byla méně rozšířená osobní lanová dráha pozemní. Zprovoznění dalších našich pozemních lanovek bylo následující: Praha-Petřín 1891, Karlovy Vary-Imperiál 1907, Karlovy Vary-Diana 1912 a Praha-Mövenpick 1996. Poněkud mladší typ osobní lanové dráhy je visutá lanová dráha. U tohoto dnes nejrozšířenějšího typu lanovek získává ocelové lano další funkci, a to nejen jako tažný prvek, ale i jako nosný prvek. Pomineme-li znalost a existenci visutých lanovek s konopnými lany v dávné historii, pak skutečný rozvoj visutých lanových drah Pozemní lanovka v Karlových Varech Diana spadá až do druhé poloviny devatenáctého století. S velkým úspěchem byly tyto lanovky budovány pro nákladní dopravu v dolech, lomech, na staveništích, překladištích i při těžbě dřeva. První visuté lanovky výhradně pro osobní přepravu se začaly budovat spíše jako zajímavé atrakce. Především v době příležitostných výstav a poutí byl tím zvyšován zájem veřejnosti. Jedna z nejstarších evropských osobních visutých lanovek byla vybudována v roce 1886 přes řeku Rýn u Schafhausenu. Technicky ojedinělá a zajímavá osobní lanovka byla zprovozněna v roce 1907 ve španělském San Sebastianu. V dalším roce 1908 byla dána do veřejného provozu i lanovka ve Švýcarských Alpách na Wetterhorn, která již měla charakter skutečné a moderní horské lanovky. Pro na svou dobu odvážnou konstrukcí byla nazývána jako vzdušná tramvaj. Byla dlouhá 560 metrů a bez podpěry zdolávala výškový rozdíl 420 metrů. I když neměla dlouhou životnost (do roku 1914) je možno tuto visutou lanovku považovat za průkopnici novodobých horských visutých kabinových lanovek. Rozvoj turistiky a zimních sportů a snaha o snadnější zpřístupnění hor a dalších přírodních zajímavostí si vyžadoval rychlý rozvoj této dopravy. Následoval prudký rozvoj osobní lanové dopravy jak v Evropě, tak i v zámoří. Již první polovina dvacátého století je ve znamení cílevědomého budování osobních lanových drah, především visutých. A tak i nově vzniklé Československo nezůstává v této snaze stranou a již v roce 1928 byla vybudována a zprovozněna naše první osobní visutá lanová dráha v Krkonoších z Jánských Lázní na Černou Horu. 6

OSOBNÍ LANOVÉ DRÁHY V ČESKÉ REPUBLICE 3 Titulní strana katalogu firmy Wiesner Chrudim Česká republika svým charakterem a rozmístěním jednotlivých horstev má poměrně hustou síť lanovek, která spolu s hustou sítí zimních lyžařských vleků může dostatečně uspokojovat potřeby turistiky a zimních sportů. I když se nedají dosti dobře srovnávat přírodní, klimatické a ekonomické podmínky okolních alpských zemí, je naše horská lanová doprava na dobré a zvyšující se úrovni rozsahem i kvalitou. V celé České republice je celkem 84 provozních lanových drah různých typů, stáří a provedení a řada dalších ve výstavbě před dokončením a také nově projektovaných. Z celkového počtu je podle druhu: 4 pozemní lanové dráhy 4 visuté kabinové lanové dráhy 76 visutých sedačkových lanových drah Podle charakteru provozu: 43 40 1 lanových drah s celoročním provozem lanových drah se zimním provozem lanová dráha s letním provozem OSOBNÍ LANOVÉ DRÁHY V LIBERECKÉM KRAJI 4 Geografická poloha Libereckého kraje s horským hraničním pásmem Jizerských hor a části Krkonoš, charakteristickým pohořím Ještědského hřbetu i výraznou dominantou hory Ještědu měla a má dobré podmínky pro provoz lanové dopravy. V současné době je v Libereckém kraji celkem 16 provozních lanovek dvou druhů. Převážná část těchto osobních lanovek byla vybudována v letech 2001 až 2010. Jistý podíl na tomto rozvoji a budování nových lanovek měl nejen rostoucí zájem o zimní sporty, ale i konání Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 v Liberci. V celkovém měřítku tak počet provozních osobních lanových drah v Libereckém kraji představuje 13,4 % všech provozních lanovek v celé České republice. Tratě těchto lanovek měří celkem 15,329 kilometru. Nejdelší lanovkou je sedačková lanovka Rokytnice Lysá hora v délce tratě 2,198 kilometru a nejkratší je sedačková lanovka v Liberci u skokanských můstků s délkou pouhých 352 metrů. Nejstarší visutá kabinová lanová dráha je z Horního Hanychova na Ještěd zprovozněná v roce 1933 a rekonstruovaná v roce 1975. Zatím poslední a nejmladší osobní sedačková lanová dráha v naší oblasti Paseky nad Jizerou Pizár byla uvedena do veřejného provozu v prosinci roku 2011. Z celkového počtu je podle druhu: 1 visutá kabinová lanovka visutých sedačkových 15 lanových drah Podle charakteru provozu: 6 lanových drah s celoročním provozem lanových drah se zimním 10 provozem Podle oblastí: 6 lanových drah na Ještědském hřbetu lanové dráhy v Jizerských 2 horách 8 lanových drah v části Krkonoš Dobová pohlednice kabiny lanovky na Ještěd s pohledem na část města 7

5 ROZDĚLENÍ OSOBNÍCH LANOVÝCH DRAH Přírodní podmínky, ale také rozdílné politicko-ekonomické podmínky u nás, v Evropě i ve světě, vyžadovaly i různá technická řešení s volbou nejvhodnější konstrukce a provedení. První visuté lanové dráhy byly budovány jako kabinové s kyvadlovým provozem, které byly později doplněny a nahrazeny sedačkovými lanovkami různých typů. I když se dnes většinou budují lanovky sedačkové, je tato původní koncepce kabinových lanových drah znovu uplatňována především ve velkých světových horských střediscích. Náš kraj se může pochlubit právě touto kabinovou lanovkou na Ještěd, která připomíná počátky lanové dopravy u nás. Zmíníme ještě speciální pozemní lanovky nové generace tunelových a mostních provedení. Můžeme je nazvat horská metra, jež mají řadu předností. Při svém kyvadlovém provozu mají dostatečnou přepravní kapacitu, jsou chráněna před povětrnostními vlivy a ekologicky bezpečná. Podobný typ, který Sedačková lanovka na Sněžku je uplatněn i u nás, ale v městském provozu, je pozemní lanovka Imperiál v Karlových Varech. V posledních letech u nově budovaných sedačkových lanových drah s pevným uchycením sedaček je uplatněn významný technický doplněk. Jedná se o rozběhový pás umožňující bezpečné nastoupení cestujících do pohybující se sedačky. Tento prvek je i u některých lanovek v Libereckém kraji. Základní rozlišení našich lanovek můžeme rozdělit do jednotlivých skupin. Podle konstrukce pozemní, visuté Podle účelu osobní, nákladní Podle vozidel kabinové, sedačkové, hybridní Podle lan jednolanové, dvoulanové Podle oběhu lana oběžné, kyvadlové Podle uchycení kabinové s kyvadlovým provozem kabinové s odpojitelnými voz sedačkové oběžné s odpojitelnými vozy sedačkové oběžné s neodpojitelnými vozy Kabinová lanovka na Černou Horu Historický snímek pozemní lanovky na Letnou 8

ZPROVOZNĚNÍ LANOVÝCH DRAH V LIBERECKÉM KRAJI 6 I když první liberecká lanová dráha na Ještěd byla vybudována a zprovozněna v roce 1933, došlo k výstavbě další lanové dráhy v Libereckém kraji až za plných 63 let. Tou druhou v našem kraji je lanová dráha v Krkonoších z Rokytnice nad Jizerou na Lysou horu, která zahájila veřejný provoz v roce 1996. Položila tak základ budování dalších lanovek, které postupně doplnily dopravní obslužnost a se sítí lyžařských vleků zlepšily podmínky pro lyžování i turistiku. Ještědský hřbet Horní Hanychov Ještěd 27.06.1933 (31.12.1975) Liberec Skalka 25.12.2006 Liberec Černý vrch 27.01.2007 Světlá pod Ještědem Pláně 27.01.2007 Liberec skokanský areál 7.02.2008 Jeřmanice Javorník 17.12.2010 Jizerské hory Kořenov Rejdice 15.12.2002 Albrechtice Tanvaldský Špičák 11.11.2003 Krkonoše část Libereckého kraje Rokytnice Lysá hora 7.12.1996 Rýžoviště Čertova hora 19.12.1997 Harrachov Můstky 25.02.2001 Harrachov Čertova hora 27.09.2002 Vítkovice v Krkonoších Aldrov 5.12.2004 Rokytnice Horní domky 15.12.2006 Benecko Kejnos 10.12.2006 Paseky nad Jizerou Pizár 17.12.2011 Slavnostní zahájení lanové dráhy na Ještěd v roce 1933 POPIS JEDNOTLIVÝCH LANOVÝCH DRAH 7 V následujících kapitolách seznámíme čtenáře s důležitými informacemi o jednotlivých lanovkách v Libereckém kraji. Tyto provozně technické informace doplněné o nástin průběhu výstavby, mohou přispět k poznání tohoto zajímavého druhu veřejné dopravy. I když lanová doprava nepatří k rozhodujícím druhům veřejné dopravy, které vnímáme jako denní nutnou potřebu dnešního civilizovaného světa, je tato převážně horská doprava neopominutelným doplňkem volnočasových a sportovních aktivit člověka. I kabinová lanovka na Ještěd slouží a sloužila lyžařům Popis jednotlivých lanových drah je seřazen podle umístění v jednotlivých pohořích našeho kraje a v časovém sledu jejich zprovoznění. S výjimkou klasické kabinové lanovky na Ještěd se jedná o nové či repasované lanovky, prakticky bez výrazných historických souvislostí, kde postačí základní informace vhodné jak pro odborníky, tak i laiky. O to více mohou zaujmout podrobné informace o lanovce na Ještěd, která patřila a stále patří k vrcholům naší lanovkářské tradice. Rovněž důstojně symbolizuje Liberecký kraj, město Liberec i jejího provozovatele České dráhy, a.s. 9

7.1 KABINOVÁ LANOVÁ DRÁHA HORNÍ HANYCHOV JEŠTĚD Kabina č. 2 po přestavbě Právě díky dlouhé a slavné historii ještědské lanovky můžeme šířeji rozvést její počátky i vývoj. Město Liberec ležící v lůně Jizerských hor a Ještědského hřbetu patří k nemnoha velkým městům s výhodnou dostupností do klidnějších partií obklopující přírody. Již v minulosti, kdy došlo k výraznějšímu rozvoji turistiky, byl Ještěd jako nejvyšší hora Ještědského hřbetu lákadlem pro turisty. To se projevilo nejen výstavbou rozhleden, turistické chaty a v roce 1906 horského hotelu, ale posléze i výstavbou druhé visuté lanové dráhy v tehdejším Československu. První osobní visutá lanová Podélný profil Ještědské lanové dráhy po rekonstrukci dráha v tehdejším Československu v Jánských Lázních byla uvedena do provozu dne 31. října 1928. To již první lanovkářská firma u nás, František Wiesner Chrudim, měla bohaté zkušenosti s výstavbou nákladních lanovek. Ale již dlouho před první krkonošskou lanovkou byla snaha vybudovat toto horské dopravní zařízení i v Liberci na Ještěd. Prvenství nutno přiznat představitelům aktivního Německého spolku pro Ještědské a Jizerské hory, který byl od roku 1906 i majitelem nového kamenného hotelu na Ještědu a který začal tento záměr prosazovat. Vážný zájem umožnit méně zdatným turistům výstup na vrchol byl počátkem usilovné snahy tohoto věhlasného spolku. Jistě tím sledoval nejen rozšíření svých turistických aktivit, ale i prosperitu svého majetku na strategickém vrcholu Ještědského hřbetu. A tak v červenci roku 1924 byl předložen první návrh, který zpracoval inž. Roman Wienberger jako zástupce lipské firmy Adolf Bleichert a spol. V dopise datovaném 14. července 1924 byly upřesněny podmínky výstavby, včetně ekonomické výhodnosti. Na základě tohoto návrhu byla ustavena akciová společnost Sindikát se zastoupením podnikatelů s návrhem složení kapitálu ve výši tři a půl milionů Kčs. Do jednání vstoupilo i tehdejší Československé ministerstvo železnic s navýšením kapitálu o milion Kčs s požadavkem zajištění 51 % účasti a tím rozhodující vliv. I přes snahu německého horského spolku a dalších účastníků, došlo k nepříjemným průtahům. Přes vrchol Ještědu vedly tehdy hranice dvou panství, Sychrovského a Frýdlantského. Navíc probíhající pozemková reforma záboru velkostatkářské půdy a problémy s prodejem a převodem pozemků záměr výstavby lanovky výrazně komplikovaly. Po těchto průtazích vypracovali v roce 1926 základní projekt pánové inž. Roman Wienberger a inž. Ludvík Hamburger a stali se tak prvními uchazeči o stavební koncesi. Ve dnech 15. a 16. listopadu téhož roku bylo svoláno místní šetření, na které byly přizvány všechny zájmové skupiny státní i soukromé. Pro zajímavost uvádíme jednotlivá zastoupení: Ministerstvo železnic v Praze, Zemská správa politická v Praze, Okresní a živnostenská komora v Liberci, Okresní správa politická v Liberci, Okresní správní komise v Liberci, Ředitelství pošt a telegrafů v Praze, Zastupitelstvo obce Horní Hanychov, velkostatek Františka Clam-Gallase, Klub českých turistů, Odbor národní jednoty severočeské, Svaz lyžařů, Spolek pro pěstování zimních sportů, Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, Liberecká pouliční dráha a právní zastoupení uchazečů o koncesi. Dále byli přizváni zástupci spoluvlastníků dotčených pozemků, majitel mlýna firmy Brüder Schatten v Janově Dole, zástupci vodních děl na Ještědském potoce a zástupci ustavující se akciové společnosti pro výstavbu lanové dráhy. Z historicky dostupných materiálů je patrný silný zájem o výstavbu a ze strany všech nebyly vzneseny zásadní připomínky k projektu ani protesty. To svědčí o pokrokovém smýšlení tehdejších představitelů. Ostatně i samotný Liberec, který s úspěchem vybudoval rozsáhlý průmysl, železniční i tramvajovou síť, patřil k pokrokovým městům a vybudováním nové horské dopravy tak chtěl získat další a ojedinělou dopravní stavbu. Složitější jednání bylo vedeno při převodu a koupi pozemků pro stavbu. Přitom bylo postupováno podle železničního vyvlastňovacího zákona z roku 1878 s tím, že převod ze soukromého majetku provedl v roce 1929 Státní pozemkový úřad v Praze. Nakonec stavební koncesi obdrželo ředitelství ČSD v Hradci Králové dne 25. srpna 1931. Z této koncese vyplývá, že výstavba lanové dráhy je věcí státního významu. Tímto rozhodnutím ztratila význam původní akciová společnost 10

a po odškodnění ve výši 240 000 Kčs byla zrušena. Tímto krokem se stát prostřednictvím tehdejších ČSD stal jediným koncesionářem. Původní projekt i rozpočet, byl s menšími úpravami převzat a příslušná úhrada byla zahrnuta ve státním rozpočtu na rok 1931, i když samotná stavba byla zahájena o rok později. Zahájení stavby dodavatelskou firmou František Wiesner Chrudim bylo dne 15. června 1932. Doba stavby byla plánována na 10 měsíců a pro celou stavbu bylo vykoupeno celkem 51 hektarů. Na výstavbě se podílela celá řada dalších dodavatelů s tím, že bylo dbáno na výběr domácích českých firem. Celkové náklady činily 6 500 000 Kčs, včetně všech správních výloh a bohaté výbavy náhradních dílů. Stanovený termín výstavby byl prakticky splněn a slavnostní zahájení provozu bylo dne 27. června 1933, a to za účasti významných představitelů státu, města Liberce, firem a společností. Novou lanovou dráhu, v pořadí druhou v tehdejším Československu, převzalo od zástupců Ministerstva železnic, ředitelství ČSD v Hradci Králové a provozovatelem byla určena železniční výtopna v Liberci. podstatnou změnou bylo nahrazení dvou podpěr za jednu. Celá rekonstrukce měla za cíl i zvýšení hodinové kapacity, modernizaci sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektronizaci systému řízení. Nová lanovka na Ještěd byla předána do veřejného provozu dne 31. prosince 1975 a do současnosti zajišťuje bez problémů pravidelný provoz pod správou Českých drah, a. s. Jako dopravní zařízení docházelo a dochází k řadě nezbytných úprav. Především celý systém řízení a zabezpečení je trvale modernizován v návaznosti na vývoj v této oblasti. Také strojní části je věnována mimořádná pozornost. Poslední výměna nosných lan nové konstrukce byla provedena v roce 2011 s použitím moderní technologie montáže. To vše řadí naši nejstarší zachovalou lanovku na Ještěd k moderním a výkonným lanovkám nejen u nás, ale i v Evropě. Vzhledem k tomu, že naše první osobní visutá lanová dráha v Krkonoších z Jánských Lázní na Černou horu byla v roce 1980 po 52 letech zrušena, můžeme tak lanovku na Ještěd považovat za nejstarší zachovalou v České republice. Navíc svým výkonem, ojedinělým typem i technickým stavem stále patří k unikátním dopravním zařízením. Nelze ani pominout skutečnost, že patří k univerzálním lanovkám zajišťujícím nejen náročné služby pro lyžaře, cyklisty, turisty, ale i nesportovní části cestujících za každého počasí. Neméně zajímavou skutečností je, že tato lanovka je již jedinou v provozu Českých drah, byť právě železnice stála u zrodu všech lanovek u nás a je vlastně průkopníkem těchto dopravních staveb. Ještědská lanovka spolu s unikátním horským hotelem se stala symbolem Ještědu i města pod ním. Od zahájení provozu v roce 1933 až do rekonstrukce v roce 1971, to je plných 39 let, sloužila lanová dráha veřejnosti prakticky bez větších změn. Došlo sice k řadě technických úprav, které ale zásadně nezasáhly do původní konstrukce. Jistá změna v systému řízení nastala v době nesvobody, kdy lanová dráha připadla pod německé říšské dráhy a od 1. června 1943 zajišťovala provoz Liberecká pouliční dráha v Liberci. Návrat do původního stavu nastal dne 20. června 1945, kdy je lanová dráhy opět v provozu, správy ČSD. Další provoz s řadou úprav trval bez přerušení až do roku 1971, kdy bylo rozhodnuto o zásadní rekonstrukci. Rekonstrukcí byl pověřen národní podnik Transporta Chrudim, což bylo šťastným řešením, ale poměry té doby zapříčinily nepochopitelnou časovou zdlouhavost celé rekonstrukce. Porovnáme-li dobu výstavby a dobu rekonstrukce, pak čtyři roky proti jednomu je z dnešního pohledu až zarážející. Rekonstrukce byla sice zásadní ve stavební i strojní části, ale trasa a kyvadlový systém byly zachovány. Provedení dvoulanové dráhy, to je nosné a tažné (přítažné) lano s kyvným provozem dvou kabin, zůstalo, avšak uspořádání dvou tažných (přítažných) lan bylo změněno na jedno tažné (přítažné lano) v kombinaci s brzdou na nosné lano. Další Historická jízdenka na Ještědskou lanovku z roku 1945 TECHNICKÉ PARAMETRY: Ukázka posledních lepenkových jízdenek na lanovou dráhu na Ještěd z roku 2002 Osobní visutá dvoulanová dráha s kyvadlovým systémem s pevným uchycením velkokapacitních kabin. Výrobní typ: K35 Dolní stanice: Horní Hanychov 595 m n. m. Horní stanice: Ještěd 995 m n. m. Šikmá délka: 1 188 m Vodorovná délka: 1 115 m Převýšení: 400 m Nosná lana: průměr 50 mm uzavřené konstrukce Teufelberger 97+72 z drátů Tažné lano: průměr 22,4 mm Seal 114 drátů Přítažné lano: průměr 22,4 mm Seal 114 drátů Umístění pohonu: horní stanice Napínání: dolní stanice Počet podpěr: 1 Max. dopravní rychlost: 10,0 m/s Čas jízdy: 4 min Přepravní kapacita: 525 osob/h Přeprava imobilních osob: možná Počet kabin: 2 Kapacita kabiny: 35 osob s průvodčím Výkon hlavního motoru: 205 kw Výrobce: Transporta Chrudim (kabiny Navika Praha) Zařízení v provozu: od roku 1975 (po rekonstrukci) Zahájení provozu: 31.12.1975 (původní 27.6.1933) Rekonstrukce: výměna nosných lan 1983, 1985, 2011 Provozovatel: České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Česká Třebová-Provozní jednotka Liberec 11

Kabina č. 1 po zahájení provozu Detail horní stanice na Ještědu Funkční model kabiny Liberecké lanovky před rekonstrukcí (Autor Ing. Václav Hrubý) Ještědská kabinová lanovka v dnešním provozu Ještědská kabinová lanovka v dnešním provozu 12

SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA LIBEREC SKALKA 7.2 Závěrem roku 2006 získaly ještědské svahy další významnou lanovku, která nahradila letitý původní lyžařský vlek Transporta. Tato poměrně dlouhá trať sedačkové lanové dráhy, která je v bezprostřední blízkosti konečné tramvajové zastávky v Horním Hanychově, je ideálním nástupním místem pro lyžaře, cyklisty i turisty. Navíc nové dostatečně kapacitně velké moderní parkoviště tento význam zvyšuje. Pozemky pod lanovkou a tratí jsou ve vlastnictví provozovatele a z části v nájmu a samotná lanovka na Skalku zapadá do koncepce celého sportovního areálu na Ještědu. Celý areál včetně tohoto dolního centra doznal výrazné modernizace v souvislosti s konáním Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009, i když byl postupně budován předešlým provozovatelem s cílem všestranného využití atraktivních ještědských svahů i celé lokality. V době výstavby se jednalo o nejmodernější odpojitelný systém uchycení sedaček u nás. Letní provoz této lanové dráhy je od poloviny dubna do konce září a v této době je využívána pro Bikepark Ještěd i pro další sportovně turistické aktivity. Rovněž přeprava kol je zajištěna. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s odpojitelnými čtyřsedačkami i pro přepravu osob s připnutými lyžemi směrem nahoru Výrobní typ: 4-CLD (stanice UNI-G) Tažná větev: levá Dolní stanice: Horní Hanychov 541 m n. m. Horní stanice: Skalka 892 m n. m. Šikmá délka: 1 472 m Vodorovná délka: 1 427 m Převýšení: 351 m Dopravní lano: průměr 38 mm, pozinkované, umrtvené Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 13 + 1 tlačná Max. dopravní rychlost: 5,0 m/s Čas jízdy: 5,2 min Přepravní kapacita: 2 400 osob/h Přeprava imobilních osob: možná Počet sedaček: 104 pro 4 osoby, 1 montážní Časový interval sedaček: 6 s Vzdálenost sedaček: 30m Výkon hlavního pohonu: Výrobce: 343 kw firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko Zahájení provozu: 25.12.2006 Rekonstrukce: nebyla nové zařízení Charakter provozu: celoroční Provozovatel: Sportovní areál Ještěd a.s. Liberec 13

7.3 SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA LIBEREC ČERNÝ VRCH Další významná lanovka v bezprostřední blízkosti kabinové lanovky na Ještěd a skokanských můstků doplňuje dopravní zařízení s tím, že nahradila stávající dvousedačku, která byla v srpnu 2006 demontována pro použití na Pláních. I když ta byla v dobrém technickém stavu, v této části areálu kapacitně nestačila. Měla kapacitou 1 191 osob/h a zajišťovala dopravní služby od roku 2001 bez větších problémů. Navíc byla vybavena mezistanicí pro potřebu skokanského areálu. Sílící zájem lyžařské i turistické veřejnosti dal průchod této významné změně, která je dnes pozitivně vnímána. Nová čtyřsedačka vhodně doplňuje celý systém tratí, lanovek a vleků a je využívána i pro další sportovní aktivity areálu. Rovněž dotyčné pozemky lanovky v průsekovém pásmu 12 metrů a přilehlé oblíbené sjezdovky jsou v majetku provozovatele a z části v nájmu. Přesto, že je tato lanová dráha určena pro zimní provoz je koncipována i pro letní provoz, což se příležitostně využívá i pro přepravu kol jako zavazadel. Bezprostředně po demontáži původní dvousedačkové lanovky byla provedena stavební a technologická montáž s tím, že byly z větší části využity patky původních podpěr. Závěrem roku 2006 byly provedeny zátěžové zkoušky a následně zahájen veřejný provoz. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením čtyřmístných sedaček a rozběhovým pásem (SLF-4) Výrobní typ: 4-CLF (stanice Chairdrive) Tažná větev: pravá Dolní stanice: Horní Hanychov 642 m n. m. Horní stanice: Černý vrch 929 m n. m. Šikmá délka: 808 m Vodorovná délka: 750 m Převýšení: 287 m Dopravní lano: průměr 38 mm, pozinkované, umrtvené Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 10 + 2 tlačné Max. dopravní rychlost: 2,6 m/s Čas jízdy: 5,2 min Přepravní kapacita: 2 007 osob/h Přeprava imobilních osob: možná Počet sedaček: 88 pro 4 osoby, 1 montážní Časový interval: 7 s Vzdálenost sedaček: 18,6 m Výkon hlavního pohonu: 188 kw Výrobce: firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko Zahájení provozu: 27.1.2007 Rekonstrukce: nebyla nové zařízení Charakter provozu: zimní Provozovatel: Sportovní areál Ještěd a.s. Liberec 14

SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA SVĚTLÁ P. JEŠTĚDEM PLÁNĚ 7.4 Oblíbený areál na Pláních, který má dlouholetou tradici zimních sportů i turistiky, si výstavbu lanové dráhy přímo vyžadoval. Mírná slunná pláň je vhodná pro rodiny s dětmi i lyžařské školy. Původní lyžařský můstek i několik vleků již nestačilo zvyšujícímu se zájmu o využití tzv. Slunečných plání na této jižní odvrácené straně Ještědského hřbetu. Repasovaná sedačková lanová dráha je umístěna celá v katastru obce Světlá pod Ještědem. Většina pozemků je v majetku provozovatele a z části v nájmu od Lesů ČR a soukromníků. V létě roku 2006 došlo k citlivé demontáži původní lanové dráhy na Černý vrch a po vybetonování základů podpěr jsou již v září téhož roku usazeny všechny podpěry za pomoci vrtulníku. Tato jednolanová dvousedačka byla vyrobena firmou Doppelmayr v roce 2001 a pro svůj dobrý technický stav takto s malými úpravami využita v této lokalitě. I když je lanovka určena jen pro zimní provoz, je možná i přeprava imobilních osob na libovolné sedačce s doprovodem a sedačky jsou upraveny i pro přepravu kol. Zátěžové zkoušky byly provedeny v listopadu 2006 a následně zahájen veřejný provoz. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením dvoumístných sedaček (SLF-2) Výrobní typ: 2-CLF Tažná větev: levá Dolní stanice: Světlá pod Ještědem 654 m n. m. Horní stanice: Pláně pod Ještědem 822 m n. m. Šikmá délka: 618 m Vodorovná délka: 593 m Převýšení: 168 m Dopravní lano: průměr 34 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 8 + 1 tlačná Max. dopravní rychlost: 2,5 m/s Čas jízdy: 4,1 min Přepravní kapacita: 1 188 osob/h Přeprava imobilních osob: možná s doprovodem Počet sedaček: 83 pro 2 osoby, 1 montážní Časový interval sedaček: 6 s Vzdálenost sedaček: 15 m Výkon hlavního pohonu: 74 kw Výrobce: firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko Zahájení provozu: 27.1.2007 Rok výroby: 2001 přemístěna 2006 Rekonstukce: úprava při přemístění Charakter provozu: zimní Provozovatel: Sportovní areál Ještěd a.s. Liberec 15

OSOBNÍ LANOVÉ DRÁHY V LIBERECKÉM OSOBNÍ LANOVÉ KRAJI DRÁHY V LIBERECKÉM KRAJI HRÁDEK NAD NISOU NOVÝ BOR JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ ČESKÁ LÍPA Ješ Černý v OSEČNÁ MIMOŇ DOKSY DUBÁ Ještěd 1 E [ [ [ [ 3 Černý vrch E [ [ 5 [ [ [ [ 2 [ [ [ [ [ 4 Zpracoval: Krajský úřad Libereckého kraje Zpracoval: odbor Krajský dopravy úřad 07/2012 Libereckého kraje odbor dopravy Podklady: 07/2012 GIS Libereckého kraje, ŘSD ČR, DMT GEODIS BRNO Podklady: GIS Libereckého kraje, ŘSD ČR, DMT GEODIS BRNO

CHRASTAVA FRÝDLANT HEJNICE 1 1 Horní Hanychov - Ještěd Horní Hanychov Ještěd 2 2 Liberec - Skalka Liberec Skalka 3 3 Liberec - Černý vrch Liberec Černý vrch 4 4 Světlá pod Ještědem - Pláně Světlá pod Ještědem Pláně 5 5 Liberec - skokanský areál Liberec skokanský areál 6 6 Jeřmanice - Javorník Jeřmanice Javorník 7 7 Kořenov - Rejdice Kořenov Rejdice 8 8 Albrechtice - Tanvaldský Špičák Albrechtice Tanvaldský Špičák 9 9 Rokytnice Rokytnice - Lysá Lysá hora hora 10 10 Rýžoviště Rýžoviště - Čertova Čertova hora hora 11 11 Harrachov Harrachov - Můstky Můstky 12 12 Harrachov Harrachov - Čertova Čertova hora hora 13 13 Vítkovice Vítkovice v Krkonoších v Krkonoších - Aldrov Aldrov 14 14 Rokytnice Rokytnice - Horní Horní domky domky 15 15 Benecko Benecko - Kejnos Kejnos 16 16 Paseky Paseky nad nad Jizerou Jizerou - Pizár těd rch 1 3 E E 5 4 LIBEREC 2 6 Javorník E JABLONEC NAD NISOU 8 Špičák E TANVALD KOŘENOV HARRACHOV 12 7 16 Čertova hora E 11 10 14 PASEKY NAD JIZEROU ROKYTNICE NAD JIZEROU 9 Lysá hora E E Kotel ČESKÝ DUB Kopanina E 13 VÍTKOVICE ŽELEZNÝ BROD BENECKO 15 TURNOV SEMILY JILEMNICE

7.5 SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA LIBEREC SKOKANSKÝ AREÁL V pořadí pátá lanová dráha v ještědském areálu je svým charakterem určena pro přepravu skokanů na trénink a závody na zdejších oblíbených můstcích. Je sice poměrně krátká, ale splňuje moderní způsob náročné dopravy závodníků k nástupu na startovní pozice skokanů. Výstavba této speciální lanovky vhodně nahradila původní způsob zajištění této přepravy, která spočívala ve využití mezistanice na původní dvousedačce na Černý vrch. Jistým vzorem nového řešení byl příklad z lanovky u můstků v Harrachově a v neposlední řadě i nutnost vhodného a náročného servisního zajištění skokanských závodů Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. Byla vyrobena v roce 1968 firmou Alpine Lift A.G. a v roce 1984 rekonstruována rakouskou firmou Doppelmayr, původní umístění Hirschegg (Heuberg) v Rakousku. Zde byla tato speciální lanovka v květnu 2007 demontována. Ještě v srpnu téhož roku byla provedena důkladná repase s přípravou montáže u firmy MICHÁ- LEK s.r.o. Chrudim. Po dokončení stavební části, kterou prováděla firma Stavby silnic a železnic, a. s., bylo v lednu 2008 položeno dopravní lano a provedeny zatěžkávací zkoušky. Dne 7. února 2008 byla lanová dráha předána do veřejného provozu. I když je tato lanová dráha určena výhradně pro zimní provoz na můstcích, zajišťuje i letní provoz při akcích ve zdejším skokanském areálu. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením jednomístných sedaček (SLF-1) Výrobní typ: 1-CLF Tažná větev: pravá Dolní stanice: Dojezd 658 m n. m. Horní stanice: Můstky 804 m n. m. Šikmá délka: 352 m Vodorovná délka: 318 m Převýšení: 146 m Dopravní lano: průměr 26 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 5 + 2 tlačné Max. dopravní rychlost: 1,5 m/s Čas jízdy: 3,9 min Přepravní kapacita: 514 osob/h Přeprava imobilních osob: není možná Počet sedaček: 69 pro 1 osobu, 1 montážní Časový interval: 7 s Vzdálenost sedaček: 10,5 m Výkon hlavního pohonu: 85 kw Výrobce: 1968 firma Alpine Lift A.G., Rakousko Zahájení provozu: 7.2.2008 Rekonstrukce: 1984 firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko (MICHÁLEK s.r.o. Chrudim) Charakter provozu: zimní Provozovatel: Sportovní areál Ještěd a.s. Liberec 18

SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA JEŘMANICE JAVORNÍK 7.6 Mírnější svahy pod známým vrcholem Javorník nad obcí Jeřmanice a v blízkosti obce Dlouhý Most, patří ještě do pohoří Ještědského hřbetu a je součástí přírodního parku Ještěd. Nově vybudovaný moderní areál, který nabízí letní i zimní volnočasové aktivity široké skupině zájemců, má velmi příhodnou dostupnost z Liberce i okolí. Samotný název Všesportovní areál Obří sud Javorník dobře vystihuje charakter tohoto rekreačně-sportovního příměstského zařízení. Navíc navazuje na vyhlášenou původní unikátní stavbu Obřího sudu, který v roce 1974 vyhořel a v koncepci rozvoje tohoto areálu byl obnoven. Nová sedačková lanová dráha doplňuje služby i méně náročným lyžařům a rodinám s malými dětmi. Původní záměr vybudovat zde lyžařský vlek byl rozšířen na náročnější zařízení, což bylo podpořeno přestaviteli obce, která dílem vložila i pozemky. Již v červenci 2010 byly zahájeny stavební práce a v září téhož roku byla dodána celá technologie lanovky a následně usazeny podpěry za pomoci vrtulníku. Po položení dopravního lana byly provedeny zatěžkávací zkoušky a zahájení veřejného provozu bylo dne 17.12.2010. Přeprava imobilních osob na vozíku, jako ojediněle v Evropě i celoroční provoz této lanové dráhy s návazností na turistické trasy a zajímavou stavbu na vrcholu, dodává této lanovce mimořádnou atraktivitu. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá lanová dráha oběžného systému s pevným uchycením čtyřmístných sedaček s rozběhovým pásem (SLF-4) Výrobní typ: 4-CLF Tažná větev: levá Dolní stanice: Na Sibiři 522 m n. m. Horní stanice: Kaplička 653 m n. m. Šikmá délka: 803 m Vodorovná délka: 791 m Převýšení: 131 m Dopravní lano: průměr 36 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 9 + 1 tlačná Max. dopravní rychlost: 2,6 m/s Čas jízdy: 5,2 min Přepravní kapacita: 1 996 osob/h Přeprava imobilních osob: možná Počet sedaček: 87 pro 4 os., 1 speciální pro imobilní os. Časový interval: 7 s Vzdálenost sedaček: 18,8 m Výkon hlavního pohonu: 103 kw Výrobce: firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko Zahájení provozu: 28.12.2010 Rekonstrukce: nebyla nové zařízení Charakter provozu: celoroční Provozovatel: Všesportovní areál OBŘÍ SUD JAVORNÍK, s.r.o. 19

7.7 SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA KOŘENOV REJDICE Horská oblast Kořenova a Rejdic v cípu Jizerských hor navazující na Krkonošský národní park je v povědomí široké veřejnosti jako centrum turistiky a zimních sportů. Další zajímavostí v této horské oblasti je unikátní ozubnicová železnice vedoucí z Tanvaldu do Kořenova. Právě tato lanovka, jedna ze dvou lanových drah v Jizerských horách, vhodně doplňuje služby lyžařské veřejnosti. V lokalitě s hustou sítí rekreačních objektů, kde je řada lyžařských vleků a vhodných terénů, byla dobrá příležitost k výstavbě lanové dráhy. V podstatě repasovaná dvousedačka byla přemístěna z Krkonoš, kde byla v provozu z Harrachova na Čertovu horu od roku 1982. Díky soukromé aktivitě byla v roce 2002 i za pomoci odborných pracovníků z Harrachova vybudována pro obsluhu dvou sjezdovek a plně využita v zimní sezoně, včetně večerního lyžování. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením dvoumístných sedaček (SLF-2) Výrobní typ: TS-2 (stanice Delta) Tažná větev: levá Dolní stanice: Morávka 675 m n. m. Horní stanice: Štěpánka 831 m n. m. Šikmá délka: 662 m Vodorovná délka: 643 m Převýšení: 156 m Dopravní lano: průměr 30 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 7 Max. dopravní rychlost: 2,0 m/s Čas jízdy: 5,5 min Přepravní kapacita: 950 osob/h Přeprava imobilních osob: není možná Počet sedaček: 84 pro 2 osoby Časový interval: 8 s Vzdálenost sedaček: 16 m Výkon hlavního pohonu: 146 kw Výrobce: firma POMA / TATRAPOMA a.s., Slovensko Zahájení provozu: 15.12.2002 Rekonstrukce: 2002 repase při přemístění Charakter provozu: zimní Provozovatel: Martin Martínek, Kořenov Rejdice 20

SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA ALBRECHTICE TANVALDSKÝ ŠPIČÁK 7.8 Druhá lanová dráha v oblasti Jizerských hor vybudovaná v oblíbeném centru turistiky a zimních sportů tak vhodně nahradila původní lyžařský vlek Transporta a později Doppelmayr. O výstavbu bylo usilováno již od osmdesátých let minulého století. Nová lanovka s výrazně silným zimním provozem má celoroční provoz. Charakter vrcholu Tanvaldský Špičák, kde je kamenná rozhledna z roku 1909 a turistická chata, kam také cílí lanová dráha, nenavazuje na další vhodné turistické trasy a tak je letní provoz poměrně slabší a omezen jen na prázdninové měsíce. Význam tohoto střediska zimních sportů v oblasti centra rekreace a turistiky podtrhuje i dobrá dostupnost z blízkých měst Liberce, Jablonce nad Nisou a Tanvaldu, i nově zřízená železniční zastávka Tanvaldský Špičák. Pozemky pod lanovou dráhou jsou v majetku provozovatele a z části v nájmu. Provoz lanovky umožňuje přepravu imobilních osob i přepravu kol na upravených sedačkách. Za zmínku stojí prvenství u nás uplatněné při použití rozběhového pásu pro snadnější a bezpečnější nástup lyžařů. Areál s lanovkou a dalšími lyžařskými vleky poskytuje příjemné služby pro více jak 6 kilometrů sjezdovek, které se připravují rozšířit, a svým charakterem a klidným prostředím patří mezi vyhledávané lokality. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením čtyřmístných sedaček s rozběhovým pásem (SLF-4) Výrobní typ: 4-CLF Tažná větev: levá Dolní stanice: Albrechtice 542 m n. m. Horní stanice: Tanvaldský Špičák 812 m n. m. Šikmá délka: 1 179 m Vodorovná délka: 1 144 m Převýšení: 270 m Dopravní lano: průměr 36 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v horní stanici Počet podpěr: 13 + 2 tlačné Max. dopravní rychlost: 2,6 m/s Čas jízdy: 7,6 min Přepravní kapacita: 2 401 osob/h Přeprava imobilních osob: možná Počet sedaček: 153 pro 4 osoby, 1 montážní lávka Časový interval: 6 s Vzdálenost sedaček: 15,5 m Výkon hlavního pohonu: 241 kw Výrobce: firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko Zahájení provozu: 11.11.2003 Rekonstrukce: nebyla nové zařízení Charakter provozu: celoroční Provozovatel: SKI Bižu s.r.o. Jablonec nad Nisou 21

7.9 SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA ROKYTNICE LYSÁ HORA Liberecký kraj má ve své části Krkonoš celkem 8 lanových drah a z toho dvě v Rokytnici nad Jizerou. Tato lanovka vedoucí na Lysou horu patří mezi nejdelší a ze sedačkových lanovek také mezi nejstarší. Stavbu této lanovky iniciovala tehdejší Tělovýchovná jednota Spartak Rokytnice. Původní kotvový lyžařský vlek z roku 1965, který byl následně prodloužen až k vrcholové stanici dnešní lanovky, byl v roce 1996 nahrazen výkonnější lanovkou. Rozsáhlé pozemky jsou z části v majetku provozovatele a z části v nájmu. Zajímavostí této lanovky se zimním provozem je snaha provozovatele o rozšíření i na letní provoz. Nejvýše položená konečná stanice lanové dráhy na Lysé hoře by tak byla dostupná v létě i pro méně zdatné turisty. S další lanovkou a vleky je tato lanová dráha hojně využívána pro dopravu na rozsáhlé sjezdovky v celkové délce 23 kilometrů. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s odpojitelným uchycením čtyřmístných sedaček (SLO-4) Výrobní typ: 4-CLD (stanice UNI) Tažná větev: levá Dolní stanice: Černý Potok 721 m n. m. Horní stanice: Lysá Hora 1 312 m n. m. Šikmá délka: 2 198 m Vodorovná délka: 2 107 m Převýšení: 591 m Dopravní lano: průměr 41 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 16 + 3 tlačné Max. dopravní rychlost: 5,0 m/s Čas jízdy: 7,3 min Přepravní kapacita: 1 800 osob/h Přeprava imobilních osob: omezeno Počet sedaček: 114 pro 4 osoby, 1 montážní Časový interval: 7 s Vzdálenost sedaček: 35,5 m Výkon hlavního pohonu: 611 kw Výrobce: firma Doppelmayr Seilbahnen GmbH, Rakousko Zahájení provozu: 7.12.1996 Rekonstrukce: nebyla nové zařízení Charakter provozu: zimní Provozovatel: Spartak Rokytnice nad Jizerou a.s. 22

SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA RÝŽOVIŠTĚ ČERTOVA HORA 7.10 Rok po výstavbě lanové dráhy z Rokytnice nad Jizerou na Lysou horu byla dána do provozu další krkonošská lanovka z Rýžoviště na Čertovu horu, na kterou později cílila další lanová dráha z centra města Harrachova. Původní stará hornická a sklářská osada byla a je tradiční centrum turistiky a sportu. Má dlouholetou historii a zdejší terény umožňují prakticky provozování všech druhů zimních sportů. Trasa lanové dráhy navazuje na původní lyžařský vlek, který zde byl již od roku 1955 a později nahrazen novějšími vleky Transporta a Tatrapoma. Pozemky pod lanovou dráhou jsou částečně v majetku provozovatele a z části v nájmu od různých majitelů. I když se jedná o lanovou dráhu se zimním provozem, je v případě odstávek harrachovské lanovky zajištěn provoz i v letní sezoně. Umožňuje to blízkost obou horních stanic lanových drah i v návaznosti na další zajímavé turistické cíle do dalších oblíbených částí Krkonoš. Strategické umístění této lanová dráhy, ze které je možno využít sjezdové tratě po obou stranách trasy lanovky, příznivě doplňuje služby v celém harrachovském areálu. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením čtyřmístných sedaček s rozběhovým pásem (SLF-4) Výrobní typ: TSF-4 (stanice Alpha 210) Tažná větev: levá Dolní stanice: Rýžoviště 720 m n. m. Horní stanice: Čertova hora 1 018 m n. m. Šikmá délka: 894 m Převýšení: 298 m Dopravní lano: průměr 40,5 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: hydraulické v dolní stanici Počet podpěr: 8 Max. dopravní rychlost: 2,5 m/s Čas jízdy: 6 min Přepravní kapacita: 2 175 osob/h Přeprava imobilních osob: omezeně možná Počet sedaček: 108 pro 4 osoby, 1 montážní Časový interval: 7 s Vzdálenost sedaček: 16,5 m Výkon hlavního pohonu: 256 kw Výrobce: firma Pomagalski S.A., Francie Zahájení provozu: 19.12.1997 Rekonstrukce: nebyla nové zařízení Charakter provozu: zimní s možností i letního provozu Provozovatel: Sportovní areál Harrachov a.s. 23

7.11 SEDAČKOVÁ LANOVÁ DRÁHA HARRACHOV MŮSTKY Město Harrachov a jeho sportovní areál, jako věhlasné centrum zimních sportů, především svou skokanskou tradicí, vyřešilo náročnou dopravu skokanů moderním technickým řešením. To spočívalo ve výstavbě unikátní lanové dráhy, která uspokojuje soudobé potřeby skokanských závodů. Původní zařízení, které spočívalo ve složité konstrukci dvou mezistanic příležitostně aktivovaných při závodech, navíc omezovalo veřejný provoz přilehlé sedačkové lanové dráhy na Čertovu horu. Vlastně jednoúčelová lanová dráha, která zajišťuje provoz skokanských můstků, byla upravena přestavbou z dvousedačky původně umístěné v Italském středisku Marilleva (Sghirlat) a vyrobena v roce 1984. Vlastní demontáž provedli pracovníci areálu s tím, že již v roce 2001 mohla lanovka sloužit svému účelu. Nyní slouží jako obslužné dopravní zařízení velkých skokanských můstků v Adidas Areně Harrachov k dopravě závodníků k patě věže mamutího můstku. Trasa lanové dráhy je souběžná s velkou lanovou dráhou na Čertovu horu. Toto technické řešení bylo i vzorem pro výstavbu podobné lanové dráhy u můstků na Ještědu. TECHNICKÉ PARAMETRY: Osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením jednomístných sedaček (SLF-1) Výrobní typ: SM 1 290 Tažná větev: levá Dolní stanice: Harrachov 726 m n. m. Horní stanice: Můstky 891 m n. m. Šikmá délka: 506 m Vodorovná délka: 465 m Převýšení: 165 m Dopravní lano: průměr 26 mm Umístění pohonu: dolní stanice Napínání: závažím v dolní stanici Počet podpěr: 6 + 2 tlačné Max. dopravní rychlost: 1,5 m/s Čas jízdy: 5,6 min Přepravní kapacita: 212 osob/h Přeprava imobilních osob: není možná Počet sedaček: 40 pro 1 osobu Časový interval: 17 s Vzdálenost sedaček: 25 m Výkon hlavního pohonu: 74 kw Výrobce: firma Graffer Seggiovie S.p.A., Italie Zahájení provozu: 25.2.2001 Rekonstrukce: 2000, přestavba z dvousedačky Charakter provozu: příležitostně zimní Provozovatel: Sportovní areál Harrachov a.s. 24