JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divdelní fkult Ateliér divdelního mnžerství jevištní technologie Divdelní mnžerství Vývoz živého kulturního bohtství Bklářská práce Autor práce: Alexndr Ann Pátková Vedoucí práce: MgA. Blnk Chládková Oponent práce: Mgr. Mrtin Prokeš Brno 2012

Bibliogrfický záznm PÁTKOVÁ, Alexndr Ann. Vývoz živého kulturního bohtství [Export of living culturl welth]. Brno: Jnáčkov kdemie múzických umění v Brně, Divdelní fkult, Ateliér divdelního mnžerství jevištní technologie, rok. 2012 s.47 Ve d o u c í p r á c e M g A. B l n k C h l á d k o v á. Anotce Bklářská práce s názvem Vývoz živého kulturního bohtství je změřuje n vývoz divdelního předstvení jko hotového produktu to mimo hrnice Schengenského prostoru. Práce je rozdělen do dvou částí, teoretické prktické. Te o r e t i c k á část osvětluje zájezd z pohledu projektového m n g e m e n t u, n b í z í i n f o r m c e p o s t u p v y ř í z e n í k r n e t u ATA dlších náležitostí spojených se zhrničním výjezdem. Prktická část dokumentuje reálně uskutečněný zájezd o p e r n í h o s o u b o r u p lz e ň s k é h o d iv d l J o s e f K j e t á n Tyl d o Jponsk. Annottion Bchelor focused on product" thesis the nd titled export tht Export of of thetre outside living culturl performnce the welth s Schengen is "finl re. The work is divided into two prts, theoreticl nd prcticl. The theoreticl prt of the trip highlights from the perspective of project mngement process nd provides informtion p r o c e s s i n g C r n e t ATA n d o t h e r r e q u i r e m e n t s s s o c i t e d w i t h foreign trip. Prcticl documents the trip relly mde by oper ensemble J o s e f K je t á n Tyl t h e t r e P ils e n in J p n.

Klíčová slov projektový mngement, vývoz, živé umění, Schengenský p r o s t o r, ATA k r n e t, m o b i l i t Keywords project mngement, export, living culture, Schengen re, ATA c r n e t, m o b i l l i t y

Prohlášení Prohlšuji, že jsem předkládnou práci zprcovl smosttně použil jsem uvedené informční zdroje. Brno, dne 6. červn 2012 Alexndr Ann Pátková

Poděkování N tomto místě bych rád poděkovl především Blnce Chládkové trpělivost, podporu pomoc Míši z formátování r d y.

Seznm zkrtek EU Evropská unie SIS Schengenský informční systém ČR Česká republik WCO World Customs Orgnistion IBCC Interntionl Bureu of Chmbers of Commerce CCC Customs Coopertion Council IPMA Interntionl project mngement ssocition S MA RT specific, mesurb le, greed, relistic, timed d iv d lo J KT d iv d lo J o s e f K j e t á n Tyl

Obsh ÚVOD...1 A) Teoretická část...2 1.Mobilit umělců...3 2.Živé umění...4 2.1 Vývoz živého umění...4 3.Schengenský prostor...5 3.1 Změny související se vstupem...5 4.Systém Krnetu ATA...7 4.1 Historie systému ATA 4.1.1 Vznik...7...7 4.1.2 Istnbulská úmluv...8 4.2 Optření...8 4.3 ATA krnet v prxi...9 4.4 Výhody systému...9 4.5 Dočsný dovoz obvyklou cestou...10 4.6 Krytí ATA krnetu...10 4.7 Pltnost...12 4.8 Zvláštní přípdy...12 4.9 Reklmce...13 4.10 Vyřízení ATA krnetu v ČR...13 4.10.1 Záruční vystvující sdružení...13 4.10.2 Podmínky získání ATA krnetu...13 4.10.2.1 Chronologický postup...14 4.10.3 Tiskopis krnetu ATA...15 4.10.3.1 Vyplnění...15 4.10.3.2 Složení dokumentu...15 4.11 Smlouv o vystvení krnetu ATA...16 4.12 Členské země...17 4.13 Krnet ATA EU...18 5.Projektový mngement...19 5.1 Poždvky cíle projektu...20

5.1.1 SMART cíl...20 5.1.1.1 Logický rámec...21 5.2 Zinteresovné strny...21 5.3 Fáze projektu...22 5.4 Řešení problémů...22 5.5 Zdroje...23 5.6 Nákldy finncování...23 5.7 Smluvní vzthy...24 5.8 Kontrol řízení...24 5.9 Zhájení...25 5.10 Ukončení...25 6.Strvné...26 B) Prktická část...27 7.Divdlo Josef Kjetán Tyl v Plzni...28 7.1 Historie...28 7.2 Součsnost...28 8.Relizovný projekt...29 8.1 Koncepce projektu...29 8.1.1 Výběr předstvení...29 8.2 Plánování projektu...30 8.2.1 Počet osob...30 8.2.2 Vízová povinnost...30 8.2.3 Přeprv dekorcí kostýmů...32 8.2.4 Pojištění osob...33 8.2.5 Smluvní zjištění osob...33 8.3 Provedení projektu...34 8.3.1 Personální zjištění...34 8.3.2 Doprv...34 8.3.2.1 Přeprv nástrojů...34 8.3.2.2 Přeprv osob...35 8.3.2.2.1 Cestovní dokldy...36 8.3.3 Ubytování...36 8.3.4 Strvné...37 8.4 Ukončení projektu...38

8.4.1 Hodnocení doporučení...38 8.4.2 Propgce...39 9.Teorie vs prxe...41 9.1 Poždvky cíle projektu...41 9.2 Zinteresovné strny...41 9.3 Fáze projektu...41 9.4 Řešení problémů...42 9.5 Zdroje...42 9.6 Nákldy finncování...42 9.7 Smluvní vzthy...43 9.8 Kontrol...43 9.9 Zhájení ukončení...43 10.Projektový model...45 ZÁVĚR...48 CITOVANÁ LITERATURA A WEBOVÉ STRÁNKY...49 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...52 SEZNAM TABULEK...53 SEZNAM PŘÍLOH...54

ÚVOD N zčátku úvh o změření témtu této práce stálo uvědomění si bsence souhrnného mteriálu zbývjícího se exportem živého umění v českém prostředí, který by umožnil profesionálním umělcům projektově řešit orgnizční zjištění zhrničních zájezdů. Smotný vývoz živého umění je ukázán n přípdové studii konkrétního výjezdu souboru mimo hrnice Schengenského p r o s t o r u. To t o k r i t é r i u m j e s t n o v e n o z d ů v o d u d e m o n s t r c e většího množství možných problémů tím i způsobů jejich řešení. Export je zprcován z hledisk několik spektů to: technické spekty logistik, krnet, právně-ekonomické spekty s hostitelem, se změstnnci projektové spekty příprv, relizce vývozu postprodukce. Zprcováním přípdové studie lze pojmenovt konkrétní p r o b l é m o v é o b l s t i s o u v is e jí c í s v ý v o z e m ž iv é h o u m ě n í. Tyt o oblsti bude možné zevšeobecnit návod k jejich řešení. 1 v budoucnu nbídnout

A) Te o r e t i c k á č á s t Te o r e t i c k á č á s t p r á c e s h r o m ž ď u j e t e o r e t i c k á d t p o t ř e b n á k vývozu divdelního předstvení do zhrničí. Změřuje se n smotné vymezení pojmů mobilit umělce vývoz umění. Zprcovává potřebnou část projektového mngementu, jelikož zájezd divdl do zhrniční se stává projektem, relizovným nd míru zákldních funkcí strtegie kmenného divdl. V neposlední řdě je podrobně zdokumentován postup při zřizování krnetu ATA, nezbytného pro převoz příslušenství potřebného k produkci předstvení. 2 veškerého

1. Mobilit umělců Vo l n ý pohyb principů osob fungování dosžitelnost pro (mobilit) je Evropské všechny jedním unie, občny ze její členských zákldních prioritou zemí. je Snhou Evropské unie je usndnění této možnosti svým občnům podpor získávání informcí, které npomáhá vědomosti si Výhod volného pohybu prcovních sil osob spočívá v s v ý c h p r á v. možnosti pro občn EU získt změstnání v jkémkoli jiném členském státě. Definice mobility umělců není úplně jsná, je hodně ovlivněn subjektivním vnímáním jedince. Může předstvovt hostování v kulturním zřízení v zhrničí, stipendijní pobyty studijní i prcovní, krátkodobé i dlouhodobé. Mobilit je především osobní kontkt, který je v době elektronických médií čsto opomíjen, le pro kulturní tvorbu předávání Mobilit názorů osob spolupráce v n zkušeností kulturní oblsti mezinárodní nprosto nepostrdtelný. je ukázkou úrovní, nejen le především kvlitní důkzem míry zčlenění do globlizovného svět využití nbízených výhod. Pro potřeby této práce je mobilit definovná jko možnost jedince ktivně prticipovt n tvorbě kulturních kcí v tuzemsku nebo zhrničí, mimo svoji domovskou instituci. Kpitol věnovná problemtice mobility umělců se zbývl především zákldním obecným informcím. Autork se opírl především o diplomovou práci Mobility českých umělců prcovníků v kultuře jejich právní spekty utorky BcA. J i t k y H o n s o v é. ( J i t k H o n s o v á, 2 0 1 0, s t r. 3-5 ) 3

2. Ž i vé u m ě n í Živé scénické umění, do kterého spdá oper, tnec, c i r k u s, d i v d l o o r c h e s t r y, j e d e f i n o v á n o j k o n e p r ů m y s l o v é o d v ě t v í, k t e r é p r o d u k u j e n e r e p r o d u k o v t e l n é z b o ž í s l u ž b y, jež jsou konzumovány n místě (koncert, umělecký veletrh, v ý s t v ). ( E v Ž á k o v á, 2 0 1 0, s t r. 5 ) 2.1 Vývoz živého umění Vyvezené zboží je zboží, které přestoupilo státní hrnici z účelem jeho trvlého nebo dočsného ponechání v zhrničí. T t o p r á c e s e d í k y z m ě ř e n í p ř í p d o v é s t u d i e z m ě ř u j e n vývoz dočsný, čsově ohrničený dobou trvání zhrničního turné. Vyvážené živé umění přestává být pouze zbožím, jedná se především o službu, umělecké dílo. K relizci živého uměleckého díl je třeb řd komponent, jedná se především o lidské zdroje, velké množství mteriálu, hudební nástroje td. Z toho tké vychází specifik při trnsportu tohoto typu umění. 4

3. Schengenský prostor Jk vyplývá se sdělení ministerstv vnitr 21. prosince 2007 b y l Č e s k á r e p u b l i k p ř i j t d o S c h e n g e n s k é h o p r o s t o r u. To mělo z následek odstrnění hrničních kontrol se všemi svými s o u s e d y. To t o o p t ř e n í s e n e t ý k l o m e z i n á r o d n í c h l e t i š ť, n k t e r ý c h k o n t r o l y z ů s t l y, v š k p o u z e d o 3 0. k v ě t n 2 0 0 8. Odstrnění kontrolních optření je možné pouze při zjištění vysoké úrovně bezpečnosti. Proto v období mezi roky 2005 2 0 0 7 p r o b í h l o t z v. s c h e n g e n s k é h o d n o c e n í, j e h o ž z á m ě r e m bylo zjistit míru připrvenosti ždtelských států n jejich plné zpojení do tohoto druhu mezinárodní spolupráce. Jednohlsný souhls osttních států s připojením České republiky vypovídl o úspěšném průběhu schengenského hodnocení. Shengen je prostor volného pohybu osob. Nejviditelnější f o r m o u t é t o s p o l u p r á c e j e p r o t o z r u š e n í h r n i č n í k o n t r o l y, n e n í všk jedinou. Mezi dlší způsoby spolupráce ptří sjednocení prvidel s osttními policejní spolupráce, státy le v oblsti tké vízových npříkld záležitostí, ochrny osobních údjů. 3.1 Změny související se vstupem Hlvní změny související se vstupem České republiky do Schengenského prostoru spolupráce jsou: Překrčování pozemních hrnic bez hrničních kontrol bez zstvení Nově je možné vstoupit do sousedícího státu v jkémkoli místě kteroukoli rozmístěním Stále pltí přípdě denní hrničních prvidlo potřeby dobu. přechodů povinnosti to Není pltným tedy jejich prokázt nutné úředních svoji cestovním dokldem 5 se hodin. totožnost průkzem totožnosti ve všech státech Evropské unie. Nové nástroje v boji s kriminlitou řídit v nebo

Vstup do Schengenského prostoru způsobil důkldnější spolupráci především mezi policii justicí ve všech členských státech Evropské unie prostřednictvím t z v. Schengenského informčního systému (SIS). Nejen výměn sdílení informcí pomocí tohoto sledování systému, podezřelých le nebo tké hlídky npříkld složené přeshrniční z policistů ze sousedních států td. Využí vání Schengenského informčního systému Přístup českých státních orgánů k SIS jim zprostředkovává cenný zdroj informcí. Obsžené informce jsou především o nežádoucích příslušnících zemí mimo Schengenský prostor (tzv třetí země), o osobách hledných td. Přístup k tomuto systému má Česká republik od 1.září 2007 význmně přispěl k zjištění bezpečnosti nejen nšeho státu, le celého Schengenu. Zjednodušené cestování Pro cizince ze třetích zemí podléhjících vízové povinnosti cestujících po Evropské unii je nutné získt pouze jedno p o v o l e n í, t z v. j e d n o t n é s c h e n g e n s k é v í z u m, k t e r é j e o p r v ň u j e volnému pohybu po všech členských zemích. Kpitol Schengenský chrkteristiku tohoto prostor území sumrizuje z m ě n y, které především nstnou pro občny přistupujícího státu. Prmenem byly webové stránky M i n i s t e r s t v v n i t r Č R. ( M i n i s t e r s t v o v n i t r Č e s k é R e p u b l i k y, 2010, 1-5, 6-9) 6

4. S y s t é m K r n e t u ATA I n f o r m c e o s y s t é m u k r n e t u ATA č e r p l u t o r k p ř e v á ž n ě z p ř í r u č k y B l n k y C h l á d k o v é S y s t é m k r n e t u ATA. ATA k r n e t j e c e l n í d o k u m e n t, k t e r ý u m o ž ň u j e v o l n ý p o h y b z b o ž í p ř e s h r n i c e o s v o b o z e n é h o o d c l d n í. Te n t o s y s t é m je používný po celém světě více než Jeho název vnikl překldem 40let. slov dočsný dovoz do nglického frncouzského jzyk poté kombincí prvních písmen. To h o t o npř.: systému využívjí dovozci vývozci při převozu profesního vybvení, obchodních vzorků, vědeckého či pedgogického mteriálu, díky zjednodušení celních postupů. ATA k r n e t j e p l t n ý v e v í c e n e ž š e d e s á t i z e m í c h s v ě t. Ve š k e r ý p o h y b p r o b í h á n z á k l d ě ATA k r n e t d o k u m e n t u. Te n t o je v zemích, mezinárodním celní které grnčním orgnizcí WCO přistoupily systémem (World s úmluvám, zjištěn zstoupeným Customs Světovou Orgniztion). smluvních zemích ATA k r n e t y vydávjí příslušná sdružení, členové Mezinárodního výboru obchodních Ve národní komor IBCC (Interntionl Bureu of Chmbers of Commerce) jsou oprávněn příslušnými republice je to národními Hospodářská celními komor ú ř d y. České V České republiky p ř í s l u š n é o k r e s n í h o s p o d á ř s k é k o m o r y. 4.1 H i s t o r i e s y s t é m u ATA 4.1.1 Vznik Te n t o s y s t é m v z n i k l n ž á d o s t e k o n o m i c k ý c h o b c h o d n í c h kruhů, žádost dodržení podné o usndnění legisltivních n Celní rdu pohybu podmínek pro zboží všech spolupráci opertion Council). 7 přes hrnice zúčstněných CCC (Customs z zemí, Co-

V roce 1961 byl Celní rdou pro spolupráci (nyní Světová o r g n i z c e W C O ) s c h v á l e n C e l n í ú m l u v o ATA k r n e t u p r o dočsný dovoz zboží jko rekce n potřebu obchodníků i jednotlivců převážet nezbytné vybvení přes hrnice rychle s co nejmenšími obtížemi. N C e l n í ú m l u v u o ATA k r n e t u n v z o v l o n ě k o l i k d l š í c h konvencí, které se týkly specifikce úmluv o dočsném povolání, Celní dovozu úmluv o typu zboží. Npř.: Celní zřízení potřebných usndnění dovozu k výkonu vzorků reklmního mteriálu Celní úmluv týkjící se dočsného dovozu vědeckého mteriálu. 4.1.2 V Istnbulská úmlu v letech 1950 ž 1970 byl zznmenám znčný nárůst m e z i n á r o d n í c h ú m l u v, s m l u v o b d o b n ý c h d o k u m e n t ů t ý k j í c í c h se dočsného dovozu. Všechny tyto vedly ke vzniku zmtků komplikcí při práci celních orgánů. Světová celní orgnizce ve snze zlepšit situci dočsném dovozu zboží, nvrhl celosvětovou dokument obshující Úmluvu všech d o p o s u d p l t n ý c h d o h o d. T t o ú m l u v b y l s c h v á l e n o 13 v roce 1990 v Istnbulu, z toho důvodu je známá jko Istnbulská úmluv. 4.2 Optření K z v e d e n í s y t é m u ATA k r n e t v u r č i t é z e m i j e n u t n é p ř i j e t í určitých optření. V l á d d n é h o s t á t u m u s í r t i f i k o v t Ú m l u v u ATA k r n e t ů /nebo Instnbulskou úmluvu relevntní přílohy Istnbulské úmluvy týkjící se vzorků zboží td. (viz Kpitol 4.1.1.). Vše musí být schváleno Světovou orgnizcí WCO. Dále musí být určen obchodní nebo jiná hlvní grnční komor úřd vystvující ATA 8 k r n e t y. K vystvování

dokumentů může být oprávněn tké místní komor, z kterou ruší hlvní komor. Rozhodnutí o všech těchto orgánech musí být oznámeno sekretriátu IBCC. Dlším krokem je určení prvidel, která jsou n rozhodnutí výkonné moci dného státu, jedná se npříkld o prvidl o h l e d n ě p o u ž í v á n í ATA k r n e t ů p ř i p o š t o v n í m s t y k u t d. 4.3 ATA k r n e t v p r x i Všechny členské orgnizce systému ATA krnetů zodpovídjí z situci, kdy zboží není zpětně vyvezeno do země původu v průběhu pltnosti krnetu v tkovém přípdě uhrdí všechny dlužné dňové celní č á s t k y. Reálně tyto dluhy zpltí orgnizce ze země posledního dovozu, následně je požduje od prtnerské orgnizce země původu zboží. ATA k r n e t n e s m í b ý t p o u ž i t v p ř í p d ě d o v o z u z b o ž í z ú č e l e m z p r c o v á n í n e b o o p r v y. 4.4 Výhody systému M e z i n e s p o r n é v ý h o d y v y u ž i t í s y s t é m u ATA j e u š e t ř e n í č s u výloh spojených s proclíváním zboží n všech hrnicích, pltnost krnetu po celou dobu cesty tm i zpět uzntelnost celních uzávěrek (plomb) celními úřdy všech smluvních zemí. Dále není přechodu nutné, hrnic, by vše vývozce je jištěno poskytovl krnetem celní jistinu jeho při přijetím c e l n í k y. D o k u m e n t j e p l t n ý 1 r o k o d d t v y d n í, p o c e l o u t u t o dobu je možné dovézt zboží do neomezeného počtu smluvních zemí. O výhodách tohoto systému vypovídá především rychle se zvyšovný počet smluvních zemí. (Hospodářská komor České r e p u b l i k y, 2 0 0 9, 3) 9

4.5 Dočsný dovoz obvyklou cestou Při dočsném dovozu mteriálu obvyklou cestou, bez použití ATA k r n e t u, j e n u t n é z b o ž í n h r n i c i p r o c l í t s l o ž i t c e l n í j i s t i n u v d e v í z á c h. T t o j i s t i n č i n í p r ů m ě r n ě 1 0 % z h o d n o t y veškerého dováženého zboží. Z tohoto vyplývjí zřejmé finnční i čsové výhody při v y u ž i t é s y s t é m u ATA k r n e t. 4.6 K r y t í ATA k r n e t u Zřízení potřebná pro výkon povolání: zřízení pro tisk nebo rozhlsové televizní vysílání kinemtogrfická zřízení včetně filmů osttní odborná zřízení zřízení pro montáž, zkoušení, ověřování, kontrolu, údržbu nebo oprvu strojů, závodů, doprvních prostředků td. Měřící, kontrolní nebo zkušební přístroje zřízení (včetně el. přístrojů upíndel) přístroje zřízení pro fotogrfování strojů zřízení během montáží nebo po montáži přístroje pro prohlídku lodí zřízení pro výkon povolání obchodníků. Jedná se o pscí stroje, reprodukční zvukové, přístroje, vysílcí, klkulční záznmní stroje nebo přístroje, přístroje pro zprcování dt zřízení nezbytná topogrfický práce, jko pro průzkum jsou nebo měřící odborníky geofyzikální nástroje zřízení, vysílcí sdělovcí zřízení 10 provádějící výzkumné přístroje, vrtcí

nástroje přístroje potřebné pro lékře, c h i r u r g y, zvěrolékře, porodní sistentky pod. Z ř í z e n í p o t ř e b n á p r o r c h e o l o g y, g e o g r f y, z o o l o g y jiné vědecké prcovníky zřízení potřebná pro umělce, divdelní společnosti o r c h e s t r y, v č e t n ě p ř e d m ě t ů p o u ž í v n ý c h p r o v e ř e j n á nebo soukromá předstvení (hudební nástroje, k o s t ý m y, k u l i s y, z v í ř t t d. ) přístroje zřízení pro přednášky doprvní prostředky zvlášť uprvené pro výše uvedené ú č e l y ( m b u l n t n í k o n t r o l n í j e d n o t k y, p o j í z d n é d í l n y lbortoře) Zřízení určená pro vystvování nebo předvádění: Z předpokldu, že množství předmětů odpovídá účelu. Není povoleno předměty půjčovt nebo pronjímt. Obchodní vzorky reklmní filmy: Vzorkem je předmět předstvující již vyrobené zboží nebo model připrvovný do v ý r o b y. Dále musí plnit následující kritéri: dovoz z účelem uzvření obchodu, získání objednávky budou zpět vyvezeny nejsou určeny k prodeji nebo třeb při jejich předvedení s t r. 4-5 ) 11 užívání, pokud to (Blnk Chládková, není 2002,

4.7 Pltnost P l t n o s t d o k u m e n t u j e 1 r o k o d d t v y s t v e n í. T t o d o b může být zkrácen celními úřdy s ohledem n skutečnou délku kce, tuto úprvu doby pltnosti je povinností dodržet. ( H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é r e p u b i k y, 2 0 0 9, 1) 4.8 Zvláštní přípdy Není-li možné obsh krnetu vyvézt v době pltnosti dokumentu, je nutné volit z následujících možností: zžádt o tzv následný krnet, min 3 týdny před uplynutím pltnosti původního, možné pouze v některých zemích nebo zžádt o vyclení nákldu v zemi dovozu, popřípdě zžádt celní úřdy země dovozu o převedení n dovozní seznm spolu s celní jistinou. V přípdě prodeje či drování zboží je nezbytné, by držitel krnetu zjistil, že kupující/obdrovný provede vyclení zboží s p o l u s ú h r d o u d o v o z n í c h d á v e k. Ve š k e r é t y t o z m ě n y m u s í b ý t z z n m e n á n y v d o k u m e n t u ATA k r n e t u. Pokud nstne situce, kdy není z finnčního hledisk výhodné zboží zpětně dovézt, je přípustné necht jej zničit p o d c e l n í m d o h l e d e m. To t o j e z z n m e n á n o c e l n í k e m n b í l ý list dokumentu pro zpětný vývoz. Poté se s krnetem se zchází jko by zničené zboží obshovl bylo opět vyvezeno. Dojde-li seznmu ke krádeži zboží ATA nebo ztrátě krnetu, některé orgány celní z položky správy n důvody nezjímjí, držitel je povinen dovozní dávky chybějícího zboří uhrdit. Všechny dovozu, tyto vývozu skutečnosti i trnzitu, nstlé musí být, stejně potvrzení zznmenány oběm celními úřdy v krnetu. V přípdě, že jkýkoli záznm chybí dojde k reklmci krnetu, se kterou jsou spojeny dlší výdje. 12

4.9 Reklmce K r e k l m c i k r n e t u z h r n i č n í c e l n í s p r á v o u d o c h á z í v ž d y, není-li v něm zznmenáno potvrzení o vývozu ze země. Pokud toto potvrzení chybí, průkzným dokldem o vývozu zboží ze země je celní potvrzení o zpětném dovozu mteriálu do země původu. Při ztrátě dokumentu ATA krnetu je vydáno n žádost držitele celním úřdem vydáno potvrzení o zpětném dovozu z b o ž í, t z v. n á h r d n í c e l n í d o k l d o b s h u j í c í č í s l o z t r c e n é h o krnetu. Potvrzení je vydáno n zákldě fyzické prohlídky uvedeného zboží jeho totožnosti. K prokázání zpětného dovozu mteriálu musí dojít nejdéle do 6 měsíců od zhájení reklmce. V opčném přípdě je z nedodržení Celní úmluvy ATA krnetu vystven úhrd dovozních dávek zvýšená o 10%. Proti tomuto popltku se není možné odvolt. 4.10 V y ř í z e n í ATA k r n e t u v Č R 4.10.1 Záruční vystvující sdružení Hospodářská komor České republiky je ručitelem celním správám z dodržení úmluvy přípdnou úhrdu dodtečných závzků. Oprávněny k vystvení krnetu jsou kromě Hospodářské k o m o r y Č R t k é p ř í s l u š n é o k r e s n í h o s p o d á ř s k é k o m o r y. 1 4.10.2 Krnety obchodním P o d m í n k y z í s k á n í ATA k r n e t u ATA může používt rejstříku nebo živnostenského oprávnění pouze osob osob, která podniká nebo osob, která zpsná v n zákldě podniká n zákldě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních 1 Seznm míst uveden v Příloze A. 13

předpisů nebo fyzická osob, která provozuje zemědělskou výrobu je zpsná do evidence podle zvláštního předpisu. Dokld o registrci musí být předložen hospodářské komoře. Výpisy z rejstříků státu (OR, ŽR td.) lze získt n Czech POINTECH působících při Kontktních místech Hospodářské komory české r e p u b l i k y. (HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ R E P U B L I K Y, 2 0 11, s t r. 1-2 ) 4.10.2.1 Chronologický postup Vyzvednutí formuláře n některém z v ystvujících míst je nezbytné znát všechny trnsitní i cílové země, určuje složení žádosti. Vyplnění dokumentu dočsného dovozu. v korespondenčním jzyce země 2 P ř e d á n í v y p l n ě n é h o ATA k r n e t s m l o u v u r e g i s t r c i k ověření hospodářské komoře.3 Zplcení příslušného popltku podle pltného ceníku. 4 Předjednání vývozu n příslušném celním úřdě. K o n t r o l z b o ž í o b s ž e n é h o v ATA k r n e t u p ř i n ě m ž c e l n í k vše zznmená oddělitelný list do kmenového ponechá pro listu evidenci příslušný celnice. Te n t o postup probíhá n všech hrnicích. Při zpětném dovozu zboží do země původu je povinné odevzdt řádně vyplnění ATA krnet vystvující hospodářské komoře to do 7 dnů. Z v e š k e r é z b o ž í v y v e z e n é n k r n e t ATA j e z o d p o v ě d n ý jeho držitel. (Hospodářská komor České r e p u b l i k y, s t r. 1 ) 2 Podrobněji popsáno v Kpitole 4.10.3.1 Vyplnění 3 Informce o smlouvě v Kpitole 4.11 Smlouv o vystvení krnetu ATA 4 Ceník v Příloze B. 14 2 0 11,

4.10.3 T i s k o p i s k r n e t u ATA 4.10.3.1 Vyplnění Při vyplňování dokumentu je nutné dodržovt několik p r v i d e l. K r n e t ATA j e m o ž n é v y p l n i t p o m o c í e l. š b l o n y p r o t i s k u m í s t ě n é n w w w. k o m o r. c z / k r n e t y n e b o p s c í m s t r o j e m. V r i n t vypsání zkázáno rukou škrtt, není používt přípustné. oprvný lk V dokumentu nebo provádět je jiné o p r v y. Krnet ATA je třeb vyplňit v jzyce, který požduje příslušná země dočsného vývozu (viz Kpitol 4.12 Členské země). D r ž i t e l j e p o v i n n ý v y p l n i t p o u z e n ě k t e r é l i s t y k r n e t u ATA to: zelený titulní, žlutý vývoz - útržkový, žlutý zpětný dovoz útržkový, bílý dovoz - útržkový, bílý zpětný vývoz útržkový, modré trnzitní dodtkové. - útržkové, (HOSPODÁŘSKÁ pokud jsou KOMORA potřeb ČESKÉ i všechny R E P U B L I K Y, 2 0 11, s t r. 2-5 ) Přesný postup při vyplňování kždého jednotlivého listu je v d o k u m e n t u P o s t u p k r n e t ATA P ř í l o h C. 4.10.3.2 Složení dokumentu K r n e t ATA s e s k l á d á z 1 0 z á k l d n í c h l i s t ů, s o u b o r c e l n í c h propustek, od sebe brevně odlišených. Zelené listy V oblových držiteli zelených krnetu jeho listech nlezneme informce: dresu, zstupující osobě, o která doprovází zboží celou cestu, použití zboží, počtu listů, názvu vystvovtele, veškerém jeho čsové pltnosti přeprvovném hodnoty původu. zboží Vše zúčstněných. 15 krnetu, (ve se formě územní pltnosti, seznmu) stvrzeno podpisy včetně všech

Žluté listy Ve ž l u t ě o d l i š e n é č á s t i k r n e t u j s o u z á z n m y c e l n í k ů p ř i výstupu zpětném dovozu (kmenový list vývozní pro zpětný dovoz), pořdová čísl soupisu zboží závzky prohlášení držitele. Bílé listy Počet těchto párů listů se určuje podle počtu zemí dočsného dovozu. Bílé listy krnetu dokumentují vstup výstup zboží do země dočsného dovozu (dovozní vývozní kmenový list), vyplněné celníkem, závzky prohlášení držitele krnetu. Modré listy Vstupní i výstupní list jsou identické. T t o č á s t d o k u m e n t u o b s h u j e z á z n m y o v s t u p u v ý s t u p u při průjezdu trnzitní zemí, vyplněné celníkem, závzky prohlášení držitele. 4. 11 S m l o u v o v y s t v e n í k r n e t u ATA S o u č á s t í v š e c h d o k u m e n t ů p o t ř e b n ý c h k z í s k á n í k r n e t u ATA j e i S m l o u v o v y s t v e n í k r n e t u ATA. H o s p o d á ř s k o u k o m o r o u jsou přijty pouze řádně vyplněné smlouvy se všemi oficiálními náležitostmi, shodné s předloženou registrcí. Smlouvy jsou vyhotoveny vždy ve dvou kopiích, kždé ze zúčstněných strn j e d n. 5 ( H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é r e p u b l i k y, 2 0 11, s t r. 5 ) 5 Smlouv k nhlédnutí v Příloze D. 16

4.12 Členské země T b. č. 1 :, Č l e n s k é z e m ě Alžírsko (DZ) JAR (ZA) Portuglsko (PT) Andor (AD) Knd (CA) Rkousko (AT) Austrálie (AU) Kore (KR) Rumunsko (RO) Belgie (BE) Kypr (CY) Bosn Hercegovin (BA) Libnon (LB) Rusko (RU) 3) Bulhrsko (BG) Senegl (SN) Řecko (GR) Litv (LT) Česká republik (CZ) Lotyšsko (LV) Singpur (SG) 4) Černá Hor (ME) Lucembursko (LU) Slovensko (SK) Čín (CN) Mco (MO) Chile (CL) Mďrsko (HU) Slovinsko (SI) Spojené rbské emiráty (AE) Dánsko (DK) Mkedonie (MK) Srbsko (CS) Estonsko (EE) Mljsie (MY) Srí Lnk (LK) Finsko (FI) Mlt (MT) SRN (DE) Frncie (FR) Mroko (MA) Špnělsko (ES) Gibrltr (GI) Muritius (MU) Švédsko (SE) Hong-Kong (HK) Mexiko (MX) 2) Švýcrsko (CH) Chorvtsko (HR) Moldávie (MD) Tiwn 5) Indie (IN) 1) Mongolsko (MN) Thjsko (TH) Írán (IR) Nizozemí (NL) Tunisko (TN) Irsko (IE) Norsko (NO) Turecko (TR) Islnd (IS) Nový Zélnd (NZ) USA (US) Itálie (IT) Pákistán (PK) Ukrjin (UA) 3) Izrel (IL) Pobřeží Slonoviny (CI) Velká Británie (GB) Jponsko (JP) Polsko (PL) z d r o j : H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é k o m o r y. H O S P O D Á Ř S K Á K O M O R A Č E S K É R E P U B L I K Y. W ww. k o m o r. c z [online]. 2009 [cit. 2012-01-06]. Dostupné h t t p : / / w w w. k o m o r. c z / p o d p o r - e x p o r t u - - z h r n i c n i - v z t h y / ex p o r t n i d o k u m e n t y / t - k r n e t y / t - k r n e t y. s p x Země oznčené podtržením jsou členy EU. 17 z:

1) Vystvení krnetu předem konzultovt ATA do s hospodářskou Indie je komorou. Lze nutné vystvit p o u z e n p o v o l e n é v ý s t v y. 2) Před vstupem n mexické celní území se musí krnety ATA r e g i s t r o v t u m e x i c k ý c h c e l n í c h o r g á n ů. 3 ) O v y s t v e n í k r n e t u ATA d o R u s k é f e d e r c e n U k r j i n u je nutné žádt s dosttečným čsovým předstihem n emil: krnety@komor.cz. Náležitosti žádosti nleznete v dokumentu Ž á d o s t o k r n e t ATA d o R U U A v s e k c i S o u v i s e j í c í s o u b o r y (vprvo nhoře). 4) Krnety ATA mjí v Singpuru omezenou pltnost 3 měsíce. 5 ) N T i w n s e v y s t v u j í k r n e t y C P D p l t í p r o n ě s t e j n é p o d m í n k y j k o p r o k r n e t y ATA. ( H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é r e p u b l i k y, 2 0 0 9, 2-3) 4.13 K r n e t ATA E U Evropská unie se povžuje z jednotné celní území, proto se při vstupu zboží používá bílý dovozní kmenový list při vývozu bílý kmenový list pro zpětný vývoz. Pohyb zboří v rámci Evropské unie, Schengenského prostoru, je volný. 6 Čtvrtá kpitol práce obshuje obecné informce i prktické r d y p o u ž i t í k r n e t u ATA. N e j v ě t š í m n o ž s t v í i n f o r m c í u t o r k čerpl z knihy Blnky Chládkové, Systém ( B l n k C h l á d k o v á, 2 0 0 2, s t r. 2-6, 1 1, 1 3-1 6 ) 6 viz Kpitol 3. Schengenský prostor 18 krnetu ATA.

5. P r o j e k t o vý m n g e m e n t Te o r i e p r o j e k t o v é h o m n g e m e n t u u t o r k č e r p l p ř e v á ž n ě z knihy Projektový mngement podle IPMA, utorů Doležl, M á c h l, L c k o k o l e k t i v. Důvodem uvedení nejdůležitějších bodů, této teorie n je zákldě zdůrznění kterých hlvních, bude posléze porovnán teorie prxe uskutečněného projektu. Projektový kce. mngement Jedná se je zprvidl způsob o kce plánování složité, relizce jednorázové relizovné z dodržení termínu, určitých nákldů dosžení stnovených cílů. Projektový mngement, řízení projektů, je tké možné definovt jko efektivní doshování podsttných změn. Projekt, předmět činnosti, je chrkterizován jko jedinečný proces řízených činností s přesným termínem zhájení ukončení. Činnosti jsou uskutečňovány pro dosžení cíle. Cílem řízení je nplánovt uskutečnit úspěšný projekt. T k o v ý m s e c h á p e p r o j e k t, p ř i k t e r é m b y l y u s k u t e č n ě n y c í l e projektu z dodržení předpokládného čsu nákldů jeho provedení nevyvolá negtivní rekci. Projektový mngement prvděpodobnosti dosžení užívá úspěchu pro zesílení množství míry metod. Těmi j s o u č s e m z k u š e n o s t i o v ě ř e n é p o s t u p y, k t e r é u k z u j í n á v r h y řešení problému jejich implementce n projekt. (Řízení projektů, 2002, 1-7) Klíčovou obrtným možné je kvlit projektovým podložit práce projektového mnžerem. Certifikátem Jeho projektového týmu v čele kvlifikovnost mnžer s je IPMA (Interntionl project mngement ssocition) poskytovným Společností pro projektové řízení o.s. (podrobneji o SPR?? nebo certifiktu?). Zkušený mnžer odhlí, kdy rozsh rizikovost projektu přesáhne určitou míru vhodně dokáže 19