JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divdelní fkult Ateliér divdelního mnžerství vištní technologie Divdelní mnžerství Vývoz živého kulturního bohtství Bklářská práce Autor práce: Alexndr Ann Pátková Vedoucí práce: MgA. Blnk Chládková Oponent práce: Mgr. Mrtin Prokeš Brno 2012

2 Bibliogrfický záznm PÁTKOVÁ, Alexndr Ann. Vývoz živého kulturního bohtství [Export of living culturl welth]. Brno: Jnáčkov kdemie múzických umění v Brně, Divdelní fkult, Ateliér divdelního mnžerství vištní technologie, rok s. 58 Ve d o u c í p r á c e M g A. B l n k C h l á d k o v á. Anotce Bklářská práce s názvem Vývoz živého kulturního bohtství změřu n vývoz divdelního předstvení jko hotového produktu to mimo hrnice Schengenského prostoru. Práce rozdělen do dvou částí, teoretické prktické. Te o r e t i c k á část osvětlu zázd z pohledu proktového m n g e m e n t u, n b í z í i n f o r m c e p o s t u p v y ř í z e n í k r n e t u ATA dlších náležitostí sponých se zhrničním výzdem. Prktická část dokumentu reálně uskutečněný zázd o p e r n í h o s o u b o r u d iv d l J o s e f K j e t á n Tyl d o J p o n s k. Annottion Bchelor focused on product" thesis the nd titled export tht Export of of thetre outside living culturl performnce the welth s Schengen is "finl re. The work is divided into two prts, theoreticl nd prcticl. The theoreticl prt of the trip highlights from the perspective of proct mngement process nd provides informtion p r o c e s s i n g C r n e t ATA n d o t h e r r e q u i r e m e n t s s s o c i t e d w i t h foreign trip. Prcticl documents the trip relly mde by oper ensemble J o s e f K t á n Tyl t h e t r e in J p n.

3 Klíčová slov proktový mngement, vývoz, živé umění, Schengenský p r o s t o r, ATA k r n e t, m o b i l i t Keywords proct mngement, export, living culture, Schengen re, ATA c r n e t, m o b i l l i t y

4 Prohlášení Prohlšuji, že jsem předkládnou práci zprcovl smosttně použil jsem uvedené informční zdro. Brně, dne 1. září 2012 Alexndr Ann Pátková

5 Poděkování N tomto místě bych rád poděkovl především Blnce Chládkové trpělivost, podporu pomoc, Lucii Šnjdrové z poskytnuté mteriály ochotu konzultovt kdykoli kdekoli M í š i z f o r m á t o v á n í r d y.

6 Seznm zkrtek EU Evropská unie SIS Schengenský informční systém ČR Česká republik WCO World Customs Orgnistion IBCC Interntionl Bureu of Chmbers of Commerce CCC Customs Coopertion Council IPMA Interntionl proct mngement ssocition S MA RT specific, mesurb le, greed, relistic, timed d iv d l o J KT d iv d l o J o s e f K t á n Tyl

7 Obsh ÚVOD...1 A Teoretická část Mobilit umělců Živé umění Vývoz živého umění Schengenský prostor Změny související se vstupem Systém Krnetu ATA Historie systému ATA Vznik Istnbulská úmluv Optření ATA krnet v prxi Výhody systému Dočsný dovoz obvyklou cestou Krytí ATA krnetu Specifik Členské země Vyřízení ATA krnetu v ČR Záruční vystvující sdružení Podmínky získání ATA krnetu Tiskopis krnetu ATA Smlouv o vystvení krnetu ATA Krnet ATA EU Proktový mngement Poždvky cíle proktu SMART cíl Logický rámec Zinteresovné strny Fáze proktu Řešení problémů Zdro...28

8 5.6 Nákldy finncování Smluvní vzthy Kontrol řízení Zhání Ukončení...31 B Prktická část Divdlo Josef Ktán Tyl v Plzni Historie Součsnost Relizovný prokt Koncepce proktu Výběr předstvení Plánování proktu Počet osob Vízová povinnost Přeprv dekorcí kostýmů Pojištění osob Smluvní zjištění osob Provedení proktu Personální zjištění Doprv Přeprv nástrojů Přeprv osob Ubytování Strvné Ukončení proktu Hodnocení doporučení Propgce Teorie vs prxe Poždvky cíle proktu Zinteresovné strny Fáze proktu Řešení problémů Zdro...49

9 8.6 Nákldy finncování Smluvní vzthy Kontrol Zhání ukončení Proktový model...51 ZÁVĚR...57 CITOVANÁ LITERATURA A WEBOVÉ STRÁNKY...59 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...62 SEZNAM TABULEK...63 SEZNAM PŘÍLOH...64

10 ÚVOD N zčátku uvědomění se si exportem úvh o změření bsence živého témtu souhrnného umění této mteriálu v českém práce stálo zbývjícího prostředí, který by umožnil profesionálním umělcům proktově řešit orgnizční zjištění zhrničních zázdů. Smotný vývoz živého umění ukázán n přípdové studii konkrétního výzdu souboru mimo hrnice Schengenského p r o s t o r u. To t o k r i t é r i u m j e s t n o v e n o z d ů v o d u d e m o n s t r c e většího množství možných problémů tím i způsobů jich řešení. Export zprcován z hledisk několik spektů to: technické spekty logistik, krnet, právně-ekonomické spekty s hostitelem, se změstnnci proktové spekty příprv, relizce vývozu postprodukce. Zprcováním přípdové studie lze pojmenovt konkrétní problémové oblsti související s vývozem živého umění. Tyt o oblsti bude možné zevšeobecnit nbídnout návod k jich řešení. 1 v budoucnu

11 A Te o r e t i c k á č á s t Te o r e t i c k á č á s t p r á c e s h r o m ž ď u j e t e o r e t i c k á d t p o t ř e b n á k vývozu divdelního předstvení do zhrničí. Změřu se n smotné vymezení pojmů mobilit umělce vývoz umění. Zprcovává potřebnou část proktového mngementu, likož zázd divdl do zhrniční se stává proktem, relizovným nd míru zákldních funkcí strtegie kmenného divdl. V neposlední řdě podrobně zdokumentován postup při zřizování krnetu ATA, nezbytného pro převoz příslušenství potřebného k produkci předstvení. 2 veškerého

12 1. Mobilit umělců Vo l n ý pohyb principů (mobilit) fungování Evropské dním unie, ze zákldních jí prioritou dosžitelnost pro všechny občny členských zemí. Snhou Evropské osob unie podpor usndnění získávání této informcí, možnosti které svým npomáhá občnům vědomosti s i s v ý c h p r á v. Výhod volného pohybu prcovních sil osob spočívá v možnosti občn EU získt změstnání v jkémkoli jiném členském státě. Definice mobility umělců není úplně jsná, hodně ovlivněn subktivním vnímáním dince. Může předstvovt hostování v kulturním zřízení v zhrničí, stipendijní pobyty studijní i prcovní, krátkodobé i dlouhodobé. Mobilit především osobní kontkt, který v době elektronických médií čsto opomín, le pro kulturní tvorbu předávání názorů zkušeností nprosto nepostrdtelný. Mobilit osob spolupráce n v kulturní oblsti mezinárodní úrovni, nen le ukázkou především kvlitní důkzem míry zčlenění do globlizovného svět využití nbízených výhod. Pro potřeby této práce mobilit definovná jko možnost dince ktivně prticipovt n tvorbě kulturních kcí v tuzemsku nebo zhrničí, mimo svoji domovskou instituci. Mobilitou povžume tké vývoz uměleckého díl vytvořeného umělcem či uměleckou institucí, ho relizci včetně mobility umělců interkce s divákem v zhrničí. Kpitol věnovná problemtice se zbývl především zákldním obecným informcím. Autork se opírl především o diplomovou práci Mobility českých umělců prcovníků v kultuře jich právní spekty u t o r k y B c A. J i t k y H o n s o v é. ( J i t k H o n s o v á, , s t r. 3-5 ) 3

13 2. Ž i vé u m ě n í Živé scénické umění, do kterého spdá oper, tnec, c i r k u s, d i v d l o o r c h e s t r y, j e d e f i n o v á n o j k o n e p r ů m y s l o v é o d v ě t v í, k t e r é p r o d u k u j e n e r e p r o d u k o v t e l n é z b o ž í s l u ž b y, ž jsou konzumovány n místě (koncert, umělecký veletrh, v ý s t v ). ( E v Ž á k o v á, , s t r. 5 ) V této práci bude pozornost zúžen n čistě drmtickoscénické umění kldoucí důrz n vzth umění k drmtu princip ho uvedení n scénu. K této fokusci došlo především z logické souvislosti se zprcovnou přípdovou studií, která předmětem této práce. 2.1 Vývoz živého umění Vyvezené zboží zboží, které přestoupilo státní hrnic i z účelem ho trvlého nebo dočsného ponechání v zhrničí. T t o n práce vývoz se díky dočsný, změření čsově přípdové ohrničený studie změřu dobou trvání zhrničního turné. Vyvážené živé umění přestává být pouze zbožím, dná se především o službu, umělecké dílo. K relizci živého uměleckého díl třeb řd komponent, dná se především o lidské zdro, velké množství mteriálu, hudební nástro td. Z toho tké vychází specifik při trnsportu tohoto typu umění. 4

14 N rozdíl od vyvezeného zboží, služb nevýrobní povhy ve smyslu uměleckého díl vyždu npříkld dodtečné dokončování v cílovém místě, místě uvedení. Zásdní rozdíl v zmýšlených loklitách dovozu. V zásdě m ů ž e m e s v ě t r o z d ě l i t d o t ř í o b l s t í. N S c h e n g e n s k ý p r o s t o r, ve kterém pltí volný pohyb osob zboží. Oblst mimo S c h e n g e n s k ý p r o s t o r, v š k s t á t j e č l e n e m S y s t é m u ATA, p k j e z d e m o ž n é ATA k r n e t u v y u ž í t. P o s l e d n í m o ž n o s t í j s o u z e m ě nesplňující ni dnu z předešlých kritérií, tudíž se zde Systému ATA upltňu stndrdní celní režim. Podrobněji se Schengenskému prostoru utork věnu v následujících kpitolách (viz. Kpitol 3. 4.). 5

15 3. Schengenský prostor Vznik území, n kterém omezení, bylo rekcí n mohou osoby pohybovt bez zdlouhvé komplikovné postupy hrničních kontrol. Motivcí pro vytvoření dnotného území bylo především usndnění mezinárodního obchodu z něho plynoucích zisků zvyšujících hrubý domácí produkt zemí v EU. Vnějším efektem vzniku byly nové možnosti v neziskové sféře, umění. Jk vyplývá 2007, byl ze sdělení Česká prostoru. Ministerstv republik vnitr, přijt do 21. prosince Schengenského To m ě l o z n á s l e d e k o d s t r n ě n í h r n i č n í c h k o n t r o l s e v š e m i s v ý m i s o u s e d y. To t o o p t ř e n í s e n e t ý k l o m e z i n á r o d n í c h l e t i š ť, n k t e r ý c h k o n t r o l y z ů s t l y, v š k p o u z e do 30. květn Odstrnění kontrolních optření možné pouze při zjištění vysoké úrovně bezpečnosti. Proto v období mezi roky p r o b í h l o t z v. s c h e n g e n s k é h o d n o c e n í, j e h o ž z á m ě r e m bylo zjistit míru připrvenosti ždtelských států n jich plné zponí do tohoto druhu mezinárodní spolupráce. Jednohlsný souhls osttních států s připoním České republiky vypovídl o úspěšném průběhu schengenského hodnocení. Schengen prostor volného pohybu osob. Nejviditelnější f o r m o u t é t o s p o l u p r á c e j e p r o t o z r u š e n í h r n i č n í k o n t r o l y, n e n í všk dinou. Mezi dlší způsoby spolupráce ptří sdnocení prvidel s osttními policejní spolupráce, státy le v oblsti tké vízových npříkld záležitostí, ochrn osobních údjů. 3.1 Hlvní Změny související se vstupem změny související se vstupem do Schengenského prostoru spolupráce jsou: 6 České republiky

16 Překrčování pozemních hrnic bez hrničních kontrol bez zstvení Nově možné vstoupit do sousedícího státu v jkémkoli místě kteroukoli denní rozmístěním hrničních Stále prvidlo v pltí přípdě potřeby dobu. přechodů povinnosti to pltným Není tedy jich nutné řídit úředních se hodin. prokázt svoji totožnost cestovním dokldem nebo průkzem totožnosti ve všech státech Evropské unie. Nové nástro v boji s kriminlitou Vstup do Schengenského prostoru způsobil důkldnější spolupráci především mezi policii justicí ve všech členských státech Evropské unie prostřednictvím t z v. Schengenského informčního systému (SIS). Nen výměn sdílení informcí pomocí tohoto sledování systému, podezřelých le nebo tké hlídky npříkld složené přeshrniční z policistů ze sousedních států td. Využí vání Schengenského informčního systému Přístup českých státních orgánů k SIS jim zprostředkovává cenný zdroj informcí. Obsžené informce jsou především o nežádoucích příslušnících zemí mimo Schengenský prostor ( t z v. t ř e t í z e m ě ), o o s o b á c h h l e d n ý c h t d. P ř í s t u p k t o m u t o systému má Česká republik od 1. září 2007 význmně přispěl k zjištění bezpečnosti nen nšeho státu, le celého Schengenu. Zdnodušené cestování Pro cizince ze třetích zemí podléhjících vízové povinnosti cestujících po Evropské unii 7 nutné získt pouze dno

17 p o v o l e n í, t z v. j e d n o t n é s c h e n g e n s k é v í z u m, k t e r é j e o p r v ň u j e volnému pohybu Schengenský tohoto po prostor území přistupujícího všech sumrizu z m ě n y, státu. členských které Prmenem zemích. především nstnou byly Kpitol chrkteristiku pro webové občny stránky M i n i s t e r s t v v n i t r Č R. ( M i n i s t e r s t v o v n i t r Č e s k é R e p u b l i k y, 2010, 1-5, 6-9) 8

18 4. S y s t é m K r n e t u ATA I n f o r m c e o s y s t é m u k r n e t u ATA č e r p l u t o r k p ř e v á ž n ě z p ř í r u č k y B l n k y C h l á d k o v é S y s t é m k r n e t u ATA d o k u m e n t ů H o s p o d á ř s k é k o m o r y. ATA k r n e t j e c e l n í d o k u m e n t, k t e r ý u m o ž ň u j e v o l n ý p o h y b z b o ž í o s v o b o z e n é h o o d c l d n í p ř e s h r n i c e. Te n t o s y s t é m používný po celém světě více než Jeho název vnikl 40let. překldem slov dočsný dovoz do nglického, temporry importtion, frncouzského jzyk, importtion temporire, poté kombincí prvních písmen. To h o t o systému využívjí dovozci vývozci při převozu npř.: profesního vybvení, obchodních vzorků, vědeckého či pedgogického mteriálu, díky zdnodušení celních postupů. ATA k r n e t j e p l t n ý v 7 1 z e m í c h s v ě t. Ve š k e r ý p o h y b p r o b í h á n z á k l d ě ATA k r n e t d o k u m e n t u. Te n t o v zemích, mezinárodním celní grnčním orgnizcí WCO Ve s m l u v n í c h z e m í c h sdružení, které členové přistoupily systémem (World k úmluvám, zstoupeným Customs zjištěn Světovou Orgniztion). ATA k r n e t y v y d á v j í p ř í s l u š n á n á r o d n í Mezinárodního výboru obchodních komor IBCC (Interntionl Bureu of Chmbers of Commerce) jsou oprávněn příslušnými republice to národními Hospodářská celními komor p ř í s l u š n é o k r e s n í h o s p o d á ř s k é k o m o r y. 9 ú ř d y. V České České republiky

19 4.1 H i s t o r i e s y s t é m u ATA Vznik Te n t o s y s t é m v z n i k l n ž á d o s t e k o n o m i c k ý c h o b c h o d n í c h kruhů, žádost dodržení podné o usndnění legisltivních n Celní pohybu podmínek rdu pro byl Celní zboží všech spolupráci přes hrnice zúčstněných CCC z zemí, (Customs Co- opertion Council). V roce 1961 rdou pro spolupráci (nyní o r g n i z c e W C O ) s c h v á l e n C e l n í ú m l u v o ATA k r n e t u p r o dočsný dovoz zboží jko rekce n potřebu obchodníků i dnotlivců převážet nezbytné vybvení přes hrnice rychle s co nejmenšími obtížemi. N C e l n í ú m l u v u o ATA k r n e t u n v z o v l o n ě k o l i k d l š í c h konvencí, které se týkly specifikce úmluv o dočsném povolání, Celní dovozu úmluv typu zboží. Npř.: Celní zřízení o potřebných usndnění k dovozu výkonu vzorků reklmního mteriálu Celní úmluv týkjící se dočsného dovozu vědeckého mteriálu V Istnbulská úmlu v letech 1950 ž 1970 byl zznmenán znčný nárůst m e z i n á r o d n í c h ú m l u v, s m l u v o b d o b n ý c h d o k u m e n t ů t ý k j í c í c h se dočsného dovozu. Všechny tyto vedly ke vzniku zmtků komplikcí orgnizce ve při práci snze celních zlepšit orgánů. situci Světová nvrhl celní celosvětovou Úmluvu o dočsném dovozu zboží, dokument obshující všech 1 3 d o p o s u d p l t n ý c h d o h o d. T t o ú m l u v b y l s c h v á l e n v r o c e 1990 v Istnbulu, z toho důvodu známá jko Istnbulská úmluv. 10

20 4.2 Optření K z v e d e n í s y t é m u ATA k r n e t v u r č i t é z e m i j e n u t n é p ř i j e t í určitých optření. V l á d d n é h o s t á t u m u s í r t i f i k o v t Ú m l u v u ATA k r n e t ů /nebo Istnbulskou úmluvu relevntní přílohy Istnbulské úmluvy týkjící se vzorků zboží td. (viz Kpitol ). Vše musí být schváleno orgnizcí WCO. Dále musí být určen obchodní nebo jiná hlvní grnční komor úřd vystvující ATA k r n e t y. K vystvování dokumentů může být oprávněn tké místní komor, z kterou ručí hlvní komor. Rozhodnutí o všech těchto orgánech musí být oznámeno sekretriátu IBCC. Dlším krokem určení prvidel, která jsou n rozhodnutí výkonné moci dného státu, dná se npříkld o prvidl o h l e d n ě p o u ž í v á n í ATA k r n e t ů p ř i p o š t o v n í m s t y k u t d. 4.3 ATA k r n e t v p r x i Všechny zodpovídjí do země členské z orgnizce situci, původu v kdy průběhu systému zboží pltnosti není ATA zpětně krnetu krnetů vyvezeno v tkovém p ř í p d ě u h r d í v š e c h n y d l u ž n é d ň o v é c e l n í č á s t k y. R e á l n ě tyto dluhy zpltí orgnizce ze země posledního dovozu, následně poždu od prtnerské orgnizce země původu zboží. ATA krnet nesmí být použit z ú č e l e m z p r c o v á n í n e b o o p r v y. 11 v přípdě dovozu zboží

21 4.4 Výhody systému Jk uvádí Hospodářská komor České republiky mezi n e s p o r n é v ý h o d y v y u ž i t í s y s t é m u ATA j e u š e t ř e n í č s u v ý l o h sponých s proclíváním zboží n všech hrnicích, pltnost krnetu po celou dobu cesty tm i zpět uznání celních uzávěrek (plomb) celními úřdy všech smluvních zemí. Dále není nutné, by vývozce poskytovl celní jistinu při přechodu hrnic, vše jištěno krnetem ho přitím c e l n í k y. Dokument pltný 1 rok od dt vydání, po celou tuto dobu možné dovézt zboží do neomezeného počtu smluvních zemí. O výhodách tohoto systému vypovídá především rychle se zvyšující počet smluvních zemí. ( H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é r e p u b l i k y, , 3) 4.5 Dočsný dovoz obvyklou cestou Při dočsném dovozu mteriálu obvyklou cestou, bez použití ATA k r n e t u, j e n u t n é z b o ž í n h r n i c i p r o c l í t s l o ž i t c e l n í j i s t i n u v d e v í z á c h. T t o j i s t i n č i n í p r ů m ě r n ě 1 0 % z h o d n o t y veškerého dováženého zboží. Z tohoto vyplývjí zřejmé finnční i čsové výhody p ř i v y u ž i t é s y s t é m u ATA k r n e t. 4.6 K r y t í ATA k r n e t u O k r n e t ATA j e m o ž n é z ž á d t v y s t v i t h o p o u z e p r o n ě k t e r ý, s p e c i f i k o v n ý m t e r i á l. Te n t o s e d ě l í d o t ř í k t e g o r i í, kterými jsou: zřízení potřebná pro výkon povolání, zřízení určená pro vystvování předvádění r e k l m n í f i l m y. 12 obchodní vzorky

22 Součástí i zřízení zřízení potřebných potřebná pro pro výkon umělce, povolání divdelní jsou společnosti o r c h e s t r y, v č e t n ě p ř e d m ě t ů p o u ž í v n ý c h p r o v e ř e j n á n e b o soukromá předstvení (hudební nástro, k o s t ý m y, k u l i s y, zvířt td.). D e t i l n í s p e c i f i k c e k r y t í k r n e t u ATA uveden v Příloze A. 4.7 T t o Specifik kpitol věnován vlstnostem dokumentu, ho pltnosti s ohledem n čs v přípdě zvláštních okolností náležitostem při ho reklmci. P l t n o s t d o k u m e n t u j e 1 r o k o d d t v y s t v e n í. T t o d o b může být zkrácen celními úřdy s ohledem n skutečnou délku kce, tuto úprvu doby pltnosti povinností dodržet. (Hospodářská Není-li komor možné obsh České krnetu r e p u b l i k y, vyvézt v 2009, době 1) pltnosti dokumentu, nutné volit z následujících možností: zžádt o t z v. následný krnet, minimálně 3 týdny před uplynutím pltnosti původního, možné pouze v některých zemích nebo zžádt o vyclení nákldu v zemi dovozu, popřípdě zžádt celní úřdy země dovozu o převedení n dovozní seznm spolu s celní jistinou. V přípdě prode či drování zboží nezbytné, by držitel krnetu zjistil, že kupující/obdrovný provede vyclení zboží s p o l u s ú h r d o u d o v o z n í c h d á v e k. Ve š k e r é t y t o z m ě n y m u s í b ý t z z n m e n á n y v d o k u m e n t u ATA k r n e t u. 13

23 Pokud nstne situce, kdy není z finnčního hledisk výhodné zboží zpětně dovézt, přípustné necht j zničit p o d c e l n í m d o h l e d e m. To t o j e z z n m e n á n o c e l n í k e m n b í l ý list dokumentu pro zpětný vývoz. Poté se s krnetem zchází jko by zničené zboží obshovl bylo opět vyvezeno. Dojde-li ke krádeži nebo ztrátě některé z položky n s e z n m u z b o ž í ATA k r n e t u, o r g á n y c e l n í s p r á v y d ů v o d y nezjímjí, držitel povinen dovozní dávky chybějícího zboží uhrdit. Všechny tyto skutečnosti nstlé, stejně potvrzení dovozu, vývozu i trnzitu, musí být zznmenány oběm celními úřdy v krnetu. V přípdě, že jkýkoli záznm chybí, dojde k reklmci krnetu, se kterou jsou spony dlší výd. K r e k l m c i k r n e t u z h r n i č n í c e l n í s p r á v o u d o c h á z í v ž d y, není-li v něm zznmenáno potvrzení o vývozu ze země. Pokud toto potvrzení chybí, průkzným dokldem o vývozu zboží ze země celní potvrzení o zpětném dovozu mteriálu do země původu. Při ztrátě dokumentu ATA krnetu vydáno n žádost držitele celním úřdem vydáno potvrzení o zpětném dovozu z b o ž í, t z v. n á h r d n í c e l n í d o k l d o b s h u j í c í č í s l o z t r c e n é h o krnetu. Potvrzení vydáno n zákldě fyzické prohlídky uvedeného zboží ho totožnosti. K prokázání zpětného dovozu mteriálu musí dojít nejdéle do 6 měsíců od zhání reklmce. V opčném přípdě z nedodržení Celní úmluvy ATA krnetu vystven úhrd dovozních dávek zvýšená o 10%. Proti tomuto popltku se není možné odvolt. 14

24 15

25 4.8 Členské země Tb. č. 1: Členské země Alžírsko (DZ) JAR (ZA) Portuglsko (PT) Andor (AD) Knd (CA) Rkousko (AT) Austrálie (AU) Kore (KR) Rumunsko (RO) Belgie (BE) Kypr (CY) Bosn Hercegovin (BA) Libnon (LB) Rusko (RU) 3) Bulhrsko (BG) Senegl (SN) Řecko (GR) Litv (LT) Česká republik (CZ) Lotyšsko (LV) Singpur (SG) 4) Černá Hor (ME) Lucembursko (LU) Slovensko (SK) Čín (CN) Mco (MO) Chile (CL) Mďrsko (HU) Slovinsko (SI) Sponé rbské emiráty (AE) Dánsko (DK) Mkedonie (MK) Srbsko (CS) Estonsko (EE) Mljsie (MY) Srí Lnk (LK) Finsko (FI) Mlt (MT) SRN (DE) Frncie (FR) Mroko (MA) Špnělsko (ES) Gibrltr (GI) Muritius (MU) Švédsko (SE) Hong-Kong (HK) Mexiko (MX) 2) Švýcrsko (CH) Chorvtsko (HR) Moldávie (MD) Tiwn 5) Indie (IN) 1) Mongolsko (MN) Thjsko (TH) Írán (IR) Nizozemí (NL) Tunisko (TN) Irsko (IE) Norsko (NO) Turecko (TR) Islnd (IS) Nový Zélnd (NZ) USA (US) Itálie (IT) Pákistán (PK) Ukrjin (UA) 3) Izrel (IL) Pobřeží Slonoviny (CI) Velká Británie (GB) Jponsko (JP) Polsko (PL) zdroj: Hospodářská R E P U B L I K Y. komor W ww. k o m o r. c z České k o m o r y. [online] HOSPODÁŘSKÁ [cit. KOMORA ]. Dostupné h t t p : / / w w w. k o m o r. c z / p o d p o r - e x p o r t u - - z h r n i c n i - v z t h y / ex p o r t n i d o k u m e n t y / t - k r n e t y / t - k r n e t y. s p x 16 ČESKÉ z:

26 Odchylky specifik dnotlivých destincí jsou přiblíženy v l e g e n d ě t b u l k y. Země oznčené podtržením jsou členy EU. krnetu s ATA do hospodářskou Indie komorou, nutné může Vystvení předem být konzultovt vystven pouze n p o v o l e n é v ý s t v y. P ř e d v s t u p e m n m e x i c k é c e l n í ú z e m í s e m u s í k r n e t y ATA registrovt u mexických celních orgánů. O v y s t v e n í k r n e t u ATA d o R u s k é f e d e r c e n U k r j i n u j e nutné žádt s dosttečným čsovým předstihem to formou e-milu. V Singpuru pltnost krnetu ATA omezen pouze 3 měsíce. N ú z e m í Tc h i w n u s e v y s t v u j í C P D k r n e t y 1, p l t í p r o n ě s t e j n á p r v i d l j k o p r o k r n e t y ATA. ( H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é r e p u b l i k y, , 2-3) 4.9 V y ř í z e n í ATA k r n e t u v Č R Záruční vystvující sdružení Hospodářská komor České republiky ručitelem celním správám z dodržení úmluvy přípdnou úhrdu dodtečných závzků. 1 Jedná se o mezinárodní celní dokument, který umožňu dočsný dovoz pobyt motorových vozidel v některých zemích svět. Dokument zdnodušu vstup do dné země nhrzu povinnost skládt kuci n hrnicích pro přípd, že by vozidlo nebylo vyvezeno ze země zpět. Prvidl pro použití krnetů CPD jsou zkotven v Úmluvě o dočsném použití (Convention on Temporry Admission 1990). Pro Českou republiku vstoupil tto Úmluv v pltnost dne 24.únor

27 Oprávněny k vystvení krnetu jsou kromě Hospodářské k o m o r y Č R t k é p ř í s l u š n é o k r e s n í h o s p o d á ř s k é k o m o r y P o d m í n k y z í s k á n í ATA k r n e t u Krnety ATA může používt pouze osob zpsná v obchodním rejstříku nebo osob, která podniká n zákldě živnostenského oprávnění nebo osob, která podniká n zákldě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů nebo fyzická osob, která provozu zemědělskou výrobu zpsná do evidence podle zvláštního předpisu. Dokld o registrci musí být předložen hospodářské komoře. Výpisy z rejstříků státu (OR, ŽR td.) lze získt n Czech POINTECH působících při Kontktních místech Hospodářské komory české r e p u b l i k y. (HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ R E P U B L I K Y, , s t r. 1-2 ) Jk vyplývá z informcí poskytnutých Hospodářskou k o m o r o u Č e s k é r e p u b l i k y, p ř i z d á v á n í k r n e t u ATA, j e t ř e b dodržet doporučený postup. Formulář k vyzvednutí n některém z vystvujících míst, v tomto okmžiku nezbytné znát všechny trnsitní i cílové země, určující složení smotné žádosti. Po následném vyplnění dokumentu v korespondenčním jzyce země dočsného dovozu předá ždtel tento spolu se Smlouvou o vystvení registrci k ověření n hospodářské komoře. Součsně s odevzdáním všech potřebných dokumentů třeb uhrdit příslušný popltek podle pltného ceníku. Po ověření k r n e t u ATA h o s p o d á ř s k o u komorou nutno k r n e t ATA p ř e d j e d n t v e v ý v o z u n p ř í s l u š n é m v n i t r o z e m s k é m celním úřdě. 2 Seznm míst uveden v Příloze B. 18

28 Před smotným proveden nákldem kontrol veškerého vycestováním obshu zboží porovnáno s ATA krnetem. Vše stvrzeno celníkem, který provede záznm do kmenového listu příslušný oddělitelný list ponechá Při zpětném pro evidenci celnice. Te n t o postup dovozu zboží probíhá do země n všech původu hrnicích. povinné odevzdt řádně v y p l n ě n í ATA k r n e t v y s t v u j í c í h o s p o d á ř s k é k o m o ř e t o d o 7 dnů. Z v e š k e r é z b o ž í v y v e z e n é n k r n e t ATA j e z o d p o v ě d n ý ho držitel Při T i s k o p i s k r n e t u ATA vyplňování dokumentu nutné dodržovt několik p r v i d e l. K r n e t ATA j e m o ž n é v y p l n i t p o m o c í e l. š b l o n y p r o t i s k u m í s t ě n é n w w w. k o m o r. c z / k r n e t y n e b o p s c í m s t r o j e m. V r i n t v y p s á n í r u k o u n e n í p ř í p u s t n á. T t o p o d m í n k j i s t ě zjistí přehlednost čitelnost obsžených položek, le tké pouze snížené množství položek ve vymezeném prostoru dokumentu. V přípdě živého umění se ve velké většině při vývozu dná o velké množství kostýmů, rekvizit, hudebních nástrojů či technického vybvení. Nedosttek míst v d o k u m e n t u s e ř e š í d o d t k o v ý m i l i s t y. V š e c h n y l i s t y j e n u t n é pečlivě hlídt uschovt. V dokumentu zkázáno škrtt, používt oprvný lk nebo p r o v á d ě t j i n é o p r v y. P r o ú s p ě š n é s p l n ě n í t é t o p o d m í n k y j e vhodné využití proktových metod, by vše bylo vyplněno nen s dosttečným předstihem, le by tké nedocházelo k žádným následným oprvám. 19

29 Krnet ATA třeb vyplnit v jzyce, který poždu příslušná země dočsného vývozu (viz Kpitol 4.12 Členské země). D r ž i t e l j e p o v i n n ý v y p l n i t p o u z e n ě k t e r é l i s t y k r n e t u ATA to: zelený titulní, žlutý vývoz - útržkový, žlutý zpětný dovoz útržkový, bílý dovoz - útržkový, bílý zpětný vývoz útržkový, modré trnzitní dodtkové. - útržkové, (HOSPODÁŘSKÁ pokud jsou KOMORA potřeb ČESKÉ i všechny R E P U B L I K Y, , s t r. 2-5 ) Přesný postup při vyplňování kždého dnotlivého listu v d o k u m e n t u P o s t u p k r n e t ATA P ř í l o h D. K r n e t ATA s e s k l á d á z 1 0 z á k l d n í c h l i s t ů, s o u b o r c e l n í c h propustek, od sebe brevně odlišených. Zelené listy V o oblových držiteli krnetu zelených ho listech dresu, nlezneme zstupující informce: osobě, která doprovází zboží celou cestu, použití zboží, počtu listů, názvu vystvovtele, veškerém ho čsové pltnosti přeprvovném hodnoty původu. zboží Vše krnetu, (ve formě územní pltnosti, seznmu) stvrzeno podpisy včetně všech zúčstněných. Žluté listy Ve ž l u t ě o d l i š e n é č á s t i k r n e t u j s o u z á z n m y c e l n í k ů p ř i výstupu zpětném dovozu (kmenový list vývozní pro zpětný dovoz), pořdová čísl soupisu zboží závzky prohlášení držitele. Bílé listy 20

30 Počet těchto párů listů se urču podle počtu zemí dočsného dovozu. Bílé listy krnetu dokumentují vstup výstup zboží do země dočsného dovozu (dovozní vývozní kmenový list), vyplněné celníkem, závzky prohlášení držitele krnetu. Modré listy Vstupní i výstupní list jsou identické. T t o č á s t d o k u m e n t u o b s h u j e z á z n m y o v s t u p u v ý s t u p u při průzdu trnzitní zemí, vyplněné celníkem, závzky prohlášení držitele. Držitel krnetu zodpovědný z zjištění řádného oznčení všech potřebných listů celníky při kždém vzdu i výzdu do země. Při nezjištění této povinnosti dokument nepltný. V tomto přípdě se nbízí otázk přínosnosti Schengenského prostoru volného pohybu osob, zboří služeb v EU S m l o u v o v y s t v e n í k r n e t u ATA S o u č á s t í v š e c h d o k u m e n t ů p o t ř e b n ý c h k z í s k á n í k r n e t u ATA j e i S m l o u v o v y s t v e n í k r n e t u ATA. H o s p o d á ř s k o u k o m o r o u jsou přijty pouze řádně vyplněné smlouvy se všemi oficiálními náležitostmi, shodné s předloženou registrcí. Smlouvy jsou vyhotoveny vždy ve dvou kopiích, kždé ze zúčstněných strn j e d n. 3 ( H o s p o d á ř s k á k o m o r Č e s k é r e p u b l i k y, , s t r. 5 ) Jedná se o srozumitelnou smlouvu informce o ždteli vyváženém zboží. 3 Smlouv k nhlédnutí v Příloze E 21 obshující zákldní

31 4. 11 K r n e t ATA E U Evropská unie se povžu z dnotné celní území, proto se při vstupu zboží používá bílý dovozní kmenový list při vývozu bílý kmenový list pro zpětný vývoz. Pohyb zboří prostoru, volný. v rámci Evropské unie, Schengenského 4 Čtvrtá kpitol práce obshu obecné informce i prktické r d y p o u ž i t í k r n e t u ATA. N e j v ě t š í m n o ž s t v í i n f o r m c í u t o r k č e r p l z p ř í r u č k y B l n k y C h l á d k o v é, S y s t é m k r n e t u ATA. ( B l n k C h l á d k o v á, , s t r. 2-6, 11, ) 4 viz Kpitol 3. Schengenský prostor 22

32 5. P r o j e k t o vý m n g e m e n t Zřzení kpitoly o proktovém mngementu do této práce bylo zváženo jko prováznosti Zvláště důležité nezbytné především smotné precizní z důvodu náročnosti bezchybné velké výzdů. plánování celého proktu. Ať už z hledisk byrokrcie celních náležitostí, která velmi problemtická není možné chybovt. S ohledem n zde uvedenou přípdovou studii, počet účstníků přeshující obmné stovku, rekvizity proktového proktu, množství k o s t ý m y, mngementu. tyto cenných náležitosti křehkých nástrojů, využití nástrojů vhodné Jk třeb popsáno vyprvit s v relizci dosttečným předstihem. Te o r i e p r o j e k t o v é h o m n g e m e n t u u t o r k č e r p l p ř e v á ž n ě z knihy Proktový mngement podle IPMA, utorů Doležl, M á c h l, L c k o k o l e k t i v. Důvodem uvedení nejdůležitějších bodů, této teorie n zákldě zdůrznění kterých bude hlvních, posléze porovnán teorie prxe uskutečněného proktu. Proktový kce. Jedná mngement se zprvidl způsob o plánování kce složité, relizce dnorázové relizovné z dodržení termínu, určitých nákldů dosžení stnovených cílů. Proktový mngement, řízení proktů, tké možné definovt jko efektivní doshování podsttných změn. Prokt, předmět činnosti, chrkterizován jko dinečný proces řízených činností s přesným termínem zhání ukončení. Činnosti jsou uskutečňovány pro dosžení cíle. Cílem řízení nplánovt uskutečnit úspěšný prokt. T k o v ý m s e c h á p e p r o j e k t, p ř i k t e r é m b y l y u s k u t e č n ě n y c í l e 23

33 proktu z dodržení předpokládného čsu nákldů s co nefektivnějším využitím zdrojů. Proktový mngement prvděpodobnosti dosžení užívá pro úspěchu zesílení množství míry metod. Těmi j s o u č s e m z k u š e n o s t i o v ě ř e n é p o s t u p y, k t e r é u k z u j í n á v r h y řešení problému jich implementce n prokt. (Řízení proktů, 2002, 1-7) Klíčovou kvlit práce proktového týmu v čele s obrtným proktovým mnžerem. Jeho kvlifikovnost možné podložit Certifikátem proktového mnžer IPMA (Interntionl proct mngement ssocition) poskytovným Společností pro proktové řízení o.s.. Zkušený mnžer odhlí, kdy rozsh rizikovost proktu přesáhne určitou míru vhodně dokáže řízení kce. plikovt dekvátní metody pro úspěšné (Certifikční orgán: Společnosti pro proktové řízení o.s, 2008, 1-4) 5.1 Kždá Poždvky cíle proktu kce má být relizován v rámci nějké širší strtegie. Svou vlstní strtegii relizce cíle musí mít i kždý prokt. Ve l m i zdnodušeně strtegii určíme pomocí tří otázek; odkud jdeme, km chceme dojit, jk kudy se tm dostneme. Zákldním předpokldem kldného výsledku jsná přesná definice cíle, to nen stnovení cíle proktového, le i dílčích cílů činností. Cíl by neměl být pouze přesně definovný, le tké srozumitelný, dosžitelný měřitelný. Při určování strtegie cíle vhodné využít logický rámec proktu, který možné plikovt prkticky pro jkýkoli typ proktu. 24

34 5.1.1 S M AR T c í l Bez jsné definice cíle, se může stát, že bude relizováno něco nprosto odlišného od původního záměru. Jelikož definice cíle tk důležitá, le přitom velmi obtížná, nutné ji věnovt hodně pozornosti. Nejde pouze o technicky správné popsání cíle, le především o srozumitelnost pro osttní zúčstněné. Vhodným odvozen z pomocníkem metod počátečních písmen S M A R T. Její nglických název slov; specific, mesurble, greed, relistic, timed. Z toho vyplývá, že kždý cíl i milník by měl být specifikovný, měřitelný, bychom byli schopni určit ho dosžení, kceptovný všemi složkmi orgnizce, relistický termínovný, bez termínového určení postrádá vše smysl Logický rámec Log ický rámec dním z nástrojů pro určení S MA RT cílů. Hlvní výhodou obsh úhlů pohledů všech zinteresovných s t r n. Te o r i e l o g i c k é h o r á m c e v y c h á z í z p ř e d p o k l d u l o g i c k é prováznosti všech prmetrů proktu. Učí uvžování o všech věcech ve vzámné souvislosti. Využ ití logického rámce při příprvě rozsáhlých, ndstndrdních, proktů jkým operní turné po Jponsku, zřejmé. Umožňu integrovt výzd do provozu divdl bez ohrožení správnému provozu drmturgického včsnému vyřízení sldění mnohých dlších ktivit. 25 plánu. dokumentu Npomáhá ATA krnetu

35 T b. č. 2, Š b l o n p r o l o g i c k ý r á m e c Záměr Obktivně Zdro ověřitelné informcí k ukztele ověření Cíl Obktivně --- Zdro Předpokldy ověřitelné informcí k ukztele ověření Výstupy Obktivně (konkrétní) rizik Zdro Zdro ověřitelné informcí k informcí k ukztele ověření ověření Aktivity Zdro Čsový Zdro rámec ktivit informcí k ověření utor: Ing. Jn Předběžné Doležl, zdroj: podmínky DOLEŽAL, Jn, Pvel MÁCHAL Brnislv LACKO. Proktový mngement podle IPMA. 1. vyd. Prh: Grd, 2009, 507 s. Expert (Grd). ISBN Zinteresovné strny Zinteresovnými dnotlivci účstní nebo nebo ti, strnmi proktu orgnizce, které kterých uskutečnění se se jsou buď zprvidl proktu kce ktivně kldně nebo záporně dotkne. Mezi zinteresovné strny neptří pouze, instituce, které kci pořádá, orgnizční tým sponzoři, le tké rodinní příslušníci členů orgnizčního týmu, státní prát, dodvtelé, médi, obyvtelé příslušného měst td. Úkolem mnžer poznt pochopit zinteresovné strny konkrétního proktu. Popst možné hrozby kldné 26

36 vlivy z jich strny n zákldě všech těchto pozntků stnovit způsob komunikce s nimi. Je nutné, by zvolená komunikční strtegie minimálně obshovl popis proktu, způsob komunikce, rozpočet, hrmonogrm, možná rizik následné vyhodnocení. 5.3 Fáze proktu Proktový mngement dělí průběh celého proktu, ho ž iv o t n í c yk lu s, n d n o t liv é fá z e. Tyt o js o u č s o v ě om e z e n é ú s e k y. Po sobě jdoucí fáze jsou koncepce, plánování, provedení ukončení. V první, koncepční fázi, obvykle prováděn studie proveditelnosti, ukzující postup k dlším fázím. Ke konci této fáze vytvořen zákldní specifikce. Ve f á z i p l á n p r o b í h á p ř í p r v r o z p o č t ů, t e c h n i c k é h o ř e š e n í, čsových hrmonogrmů, lidských zdrojů td. Smotný prokt relizume při fázi provedení. N závěr probíhá vyhodnocení, vyrovnání s p r t n e r y, dokumentce hodnocení proktového týmu. (Životní cyklus 5.4 Řešení problémů Jedním mnžer fáze proktů, 2009, 1-3, 7) z klíčových celého ho fktorů úspěšnosti týmu schopnost proktového řešit problémy vzniklé v průběhu proktu to co nefektivněji nejrychleji. Problém lze definovt jko situci, kdy máme vyřešit nějký úkol bez známého řešení ni postupu. Bez úspěšného řešení všk není možné v proktu pokrčovt. 27

37 Problémy trápí všechny druhy týmů, le n ty úspěšné jsou schopné efektivně řešit. Pokud se problém nevyřeší, problémů prvděpodobné, že tým i prokt znikne. Mezi nejdůležitější elementy při zdolávání týmová práce kretivit, bez kterých se neobejdeme. 5.5 Zdro Plánování zdrojů, jich identifikce, přidělování s ohledem n potřebnost schopnosti, neustálé monitorování optimlizce jich využívání s ohledem n hrmonogrm proktu, to vše součástí mngementu zdrojů. Použitelnost zdro se ho využitím n proktu omezu, le nespotřebovává. informční Zdroji technologie, jsou kterými lidé, jsou vybvení, znlosti, služby informce d o k u m e n t y. Povinností mnžer proktu zjistit, by všichni zúčstnění měli potřebné znlosti, informce nástro, by získli potřebná školení, vše k úspěšnému splnění jim svěřeného úkolu. Při plánování z á s o b y. To lze zdrojů posuzovt nezbytné z tké hledisk myslet čsové n jich dostupnosti, kvlity nebo celkového stvu. 5.6 Řízení činnosti Nákldy finncování nákldů k jich finncí plánování, závěrečnému hodnocení. 28 obshu všechny průběžnému potřebné monitorování

38 Při plánování neodhdume pouze nákldy potřebné n celý p r o j e k t, l e t k é n j e d n o t l i v é p o d s k u p i n y j e j i c h p o t ř e b y. V průběhu celé kce zjišťu finnční řízení vedení proktu, orientu se v poměru potřebných finncí určitého úseku hrmonogrmu. Finnční zdro se odvíjí především od potřebných nezbytná nákldů tké čsového finnční hrmonogrmu. rezerv, Nprosto disponibilní k pokrytí neočekávných nákldů obvujících se v průběhu životního cyklu proktu. Finnční řízení proktu proces získávání peněžních prostředků tou nejrozumnější nejpříznivější cestou. Finnce mohou jít z různých zdrojů; interních finnčních prostředků, bnkovních půjček, státní podpor, prodej. Pro kždý prokt třeb vybrt nejvhodnější nebo jich kombinci. Jedním z hlvních bodů využití proktového plánování v oblsti finncí ve zprcovávné přípdové studii nutnost vyplácení strvného tudíž ho předchozí výpočet. Jk vyplývá ze zákoníku práce České republiky 5, má změstnnec právo při cestovních bsolvování výdjů, le zhrniční tké cesty uhrzení nen n strvného náhrdu po dobu z h r n i č n í c e s t y. Výše strvného se mění, určen podle kždoročně vydávného szebníku Ministerstv finncí ČR. T t o p o v i n n o s t z m ě s t n v t e l i v z n i k á i v p ř í p d ě, ž e s e nedná o změstnnce v prcovně právním poměru. Příkldem výňtek z vyhlášky Ministerstv finncí ČR s uvedením zákldní szby strvného pro rok V Příloze R výňtek ze zákoníku práce ČR. 29

39 Zákldní szby strvného v cizí měně pro rok 2012 T b. č. 3, S z b y s t r v n é h o p r o r o k Země Měnový Měn Zákldní szb kód Jponsko zdroj: strvného USD merický dolr 65 V y h l á š k č / S b. M i n i s t e r s t v o f i n n c í Č e s k é r e p u b l i k y [online] [cit ]. Dostupné z: h t t p : / / w w w. m f c r. c z / c p s / r d e / x c h g / m f c r / x s l / c e s t o v n i _ n h r d y _ h t m l Výpočet strvného pro výzd do Jponsk uveden v kpitole Strvné. 5.7 Smluvní vzthy Smluvní vzth právně závzné udnání mezi dvěm nebo více strnmi o provedení práce nebo dodání služeb z smlouvou určených podmínek. Smlouv může mít ústní nebo ppírovou podobu uzvřenou zinteresovnými strnmi. Vstupy možné prcovním poměru, obstrt externě, ne změstnnci v v tom přípdě nutné dbát n důkldný výběr dodvtele stnovení kritérií specifikcí. Nejčstějším zdrojů jsou typem kupní smluv uzvírných smlouv, při smlouv obstrávání o zprostředkovtelská smlouv, smlouv o smlouvě budoucí. 30 dílo,

40 5.8 Kontrol řízení Ze stnovených cílů plánů vychází následná kontrol způsob řízení ktivit. Kontrolou určen ukztel skutečného postupu prcí n proktu, srovnáním relity s předpokládným plánem hrmonogrmem. N zákldě těchto zjištění se p l i k u j í p ř í p d n ě p o t ř e b n é n á p r v n é p o s t u p y. Ke kontrole dochází zejmén n zákldě podávání zpráv o stvu prcí. Podávání by mělo být prvidelné, prováděno podle prvotních nstvení, informce distribuovné všude tm, kde třeb. Využ itím nlytickýc h nástrojů proktového řízení možné předpovědět rizik pojící se s mezinárodní právní úprvou závzků připrvit jich řešení. 5.9 Zhání Zhání proktu především o formulci cílů dohodu obdobím ho strtu. Jedná zinteresovných strn, detilnější výstupů, ujsnění se orgnizčních komunikčních zásd postupů td. Všem těmto zásdám nutné se věnovt nen při spouštění proktu, le i v celém ho průběhu. Podsttou této fáze vytvoření interpersonálních vzeb, přizpůsobení postupů metod během velmi krátké intenzivní d o b y Ukončení Kždý prokt i ho fáze nutné formálně ukončit, všk to neznmená V poproktové kontrolume ukončení fázi dosžení všech souvisejících vyhodnocume, nebo nedosžení 31 ktivit. dokumentume, cílů spokonost

41 zákzníků. Dochází tké k plnění závzků vůči dodvtelům poskytovtelům finncí. Ve š k e r á v y h o d n o c e n í d o k u m e n t c e j s o u z p r c o v á n y t k, by bylo možné použít při zvýšení úrovně proktů budoucích. Hlvním prmenem využitým při soupisu teorie proktového mngementu byl knih kolektivu utorů Proktový mngement podle IPMA. (DOLEŽAL, Jn, Pvel MÁCHAL B r n i s l v L A C K O, , s t r , , 7 1, , , , , ) Při zohlednění minimálnímu vzdáleností možných velké čsové pro improvizci, prostoru rizik s tím předem spjtých náročnosti překonávání problémů plánování proktu, jich nutné řešení. velkých odhlení K tomuto účelu vhodné využití nástrojů proktového řízení, jk bylo podrobněji popsáno v teoretické části práce. Reálná potřeb využití těchto nástrojů nstíněn v druhé části bklářské práce, zprcovné přípdové studii. Popsáním relizovného vývozu živého umění utork očekává dosttek podkldů pro proktového vytvoření řízení do návrhu procesu modelu exportu implementce živého umění, inscence. Před vytvořením smotného návrhu modelu budou nástro vyhodnoceny porovnány s prezentovným příkldem. 32

42 B Prktická část Prktická část, přípdová studie konkrétního vývozu živého umění do zhrničí, mpu celý proces dného proktu. Zprcováním očekává řízení možnost pro tento popisem prktického posoudit typ vhodnost ktivit příkldu nástrojů uměleckých utork proktového institucí. Poté se pokusí o vytvoření vhodného modelu pomocnému při příprvě obdobného vývozu. T t o studie zprcovává šesti týdenní zázd operního s o u b o r u d iv d l J o s e f K t á n Tyl (d iv d lo J KT ) v P lz n i d o Jponsk, který se uskutečnil v období mezi 26. srpnem 6. říjnem Vše zprcováno n zákldě poskytnutých produkční zázdu d o b ě z m ě s t n n k y n í d i v d l J K T. 33 konzultcí mteriálů MgA. Lucií Šnjdrovou, v té

43 6. D i v d l o J o s e f K j e t á n Ty l v P l z n i 6.1 Historie Město Plzeň německých z 18. má dlouholetou divdelních století. divdelní předstvení Zčátkem 19. trdici, století relizce doložen vznikl už myšlenk n p o s t v e n í n o v é b u d o v y u r č e n é p o u z e p r o d i v d e l n í p o t ř e b y, protože stávjící prostory pro uvádění her byly nevyhovující. Budov byl postven roku 1832, všk první české předstvení se zde odehrálo ž o tři roky později, v roce V následujících více než sto letech byly vystvěny dlší tři divdelní měst, b u d o v y, vše nárůstem bylo způsobeno populce velkých nedosttkem rozmchem kpcit divdel předchozích. Už od roku 1869 se v Plzni hr repertoárové divdlo prlelně ve dvou divdelních budovách. (Historie. D iv d l o J o s e f K t á n Tyl v P lz n i, ) 6.2 V Součsnost součsné době divdlo JKT provozu dvě b u d o v y, Ve l k é h o d i v d l K o m o r n í h o d i v d l, v e k t e r é s e t k é n c h á z í nová studiová scén v Klubu. Divdlo tvoří pět uměleckých souborů, činohr, oper, blet, muzikál, Divdlo operet, JKT klsických se které uvádí nezměřu utorů, le ročně pouze prokládá cc n svou 500 tituly předstvení. světoznámých progrmovou nbídku tké novými tituly českými i zhrničními. V době letních prázdnin pořádá Mezinárodní festivl Divdlo, hož se letos uskuteční již 19. ročník. (Součsnost. D iv d l o J o s e f K t á n Tyl v P lz n i, ) 34

44 7. R e l i z o v n ý p r o j e k t 7.1 Koncepce proktu Seznámení Kornsh zástupců proběhlo Hrničkové, divdl JKT prostřednictvím Jponky vdné do zástupců To s h i k o České gentury Shimzu r e p u b l i k y, která plzeňskou operu čsto nvštěvovl ve chvíli, kdy zástupce gentury Kornsh, pn Osw provil zám o zprostředkování české opery jponskému publiku, oslovil právě plzeňské divdlo. Proces celého domlouvání ujsňování poždvků obou strn před podepsáním smlouvy zčátkem skutečných příprv plánování trvl necelý rok. Vše probíhlo formou e-milové komunikce tké několik osobními setkáními, kdy pn O s w p ř i c e s t o v l d o P r h y. S t r n y s e s h o d l y n r e l i z c i turné z podmínek, kdy gentur hrdí veškeré cestovní, celní, u b y t o v c í n á k l d y, h o n o r á ř e i s t r v n é. N s t r n ě d i v d l j s o u n á k l d y p o u z e n ú h r d u k r n e t u ATA p o j i š t ě n í o s o b. N konci smlouv V tohoto mezi květnu dnání zástupci červnu byl 11. pořádjící 2003 byly říjn gentury ke smlouvě 2002 uzvřen divdl připony J K T. ště dodtky s upřesněnými podrobnostmi Výběr Výběr předstvení operních předstvení, která se zúčstní turné, probíhl vzámnou konzultcí mezi oběm strnmi, divdlem JKT genturou Kornsh, tk by bylo jponské publikum co nejvíce uspokono. Vybrány byly tři t i t u l y, trdiční oper, s jponskou témtikou klsická itlská oper. 6 Smlouv v příloze F. 35 česká

45 Prodná nevěst K o m i c k á o p e r B e d ř i c h S m e t n y s l i b r e t e m K r l S b i n y. D í l o r e f l e k t u j í c í t y p i c k ý č e s k ý v e n k o v. Mdm Butterfly Trgická oper Gicom Pucciniho o dvou dějstvích, jíž děj se odehrává v jponském městě Ngski, počátkem 20. stol. Hlvní hrdinkou jponská dívk, která se zmilu do merického námořník. L Tr v i t K l s i c k á i t l s k á o p e r G i u s e p p e Ve r d i h o n p s n á n m o t i v y Dámy s kméliemi Alexndr Dumse. Hlvní hrdinkou kurtizán, pojtá jko trgická postv. 7.2 Plánování proktu Počet osob Určení dlší pokrčování seznmy v přesného pro proktu se osob plánování. vízovou ubytovcích Smozřejmě počtu Od povinnost, zřízeních, všechny možnosti nezbytným této skutečnosti rezervce pojištění tyto uzvřít položky smlouvu milníkem s se letenek pro odvíjí osob, diety odráží v míst td. rozpočtu prtnerem, který veškeré finnce poskytu Vízo vá povinnost Čeští občné, držitelé pltného českého cestovního psu, mohou pobývt n území Jponsk bez víz po dobu n e p ř e s h u j í c í 9 0 p o s o b ě j d o u c í c h d n ů. To t o s e n e v z t h u j e n 36

46 č e s k é o b č n y, k t e ř í h o d l j í d o J p o n s k v s t o u p i t z ú č e l e m získání změstnání nebo trvlého pobytu, výkonu povolání nebo účsti n veřejných kulturních sportovních kcích z úpltu nebo z účelem pobytu přeshujícího 90 po sobě jdoucích dnů. (Jponsko: Víz - režim vstupu, 2008) Vzhledem ke skutečnosti, že se n občny ČR vzthu při vstupu do Jponsk, z prcovním účelem, vízová povinnost, bylo nutné ohledně této skutečnosti vyřídit určité náležitosti. Pro udělení víz nutné dodt všemi účstníky fotokopii dvojstrny psu, n které jsou osobní úd fotk, vyplněnou žádost o udělení víz 2ks průkzové fotogrfie. Pro ulehčení vyplnění žádosti předejití následných potřebných oprv byl p o s k y t n u t v š e m ž d t e l ů m v z o r, P ř í l o h G. Ze strny divdl bylo nutné doložit kopii smlouvy s pořádjící genturou Kornsh, potvrzení o rezervci letenek o d l e t e c k é s p o l e č n o s t i p r o p g č n í m t e r i á l y. Agentur Kornsh poskytl k žádosti prcovní povolení (Certifitce of Eligibility) zdvořilostní zvcí dopis, ve kterém potvrzu vysvětlu důležitost návštěvy souboru divdl JKT v Jponsku uvádí, že veškeré finnční nákldy hrdí jich strn. Pro udělení víz tké zpotřebí čisté dvojstrny v psu. N tuto zdánlivou bnlitu třeb všechny důrzně upozornit, v přípdě dokldu. získání nutnosti zžádt Všechny víz tyto díky o vystvení okolnosti způsobeným nového cestovního mohou nepříznivě ovlivnit čsovým prodlevám. Dlším důvodem, proč vhodné vše vyřizovt v dosttečném čsovém p ř e d s t i h u j e t k é p r á v o j p o n s k é m b s á d y, k t e r á s i v y h r z u j e delší dobu (cc 1 měsíc) pro rozhodnutí o udělení víz příslušníkům jiných států. Mezi sólisty byli přítomni Bulhři, Ukrjinci Rusové. O z n á m e n í v š e m č l e n ů m z á j e z d u p r o b ě h l o p o m o c í v ý v ě s k y, která obshovl informce o 37 termínu odevzdání psů

47 nejpozději do , z včsné odevzdání dokldů byly z o r c h e s t r, s b o r i s ó l i s t y v e d e n i z v o l e n i o d p o v ě d n í z á s t u p c i. Poté mnžerk proktu osobně doručil všechny psy n jponské velvyslnectví v Prze. Někteří ze odzdem členů postrádt, nemohli v tomto ps v průběhu přípdě bylo srpn nutné před vyhotovit duplikát. P r o ř e d i t e l e d i v d l š é f o p e r y b y l y v y ř í z e n é t z v. R E E N T R Y P E R M I T, p o v o l e n í p r o o p k o v n ý v s t u p protože v průběhu zázdu se vrátili do země, do ČR zpět do Jponsk Přepr v dekorcí kostýmů Dekorce kostýmy do všech předstvení byly přeprveny l o d n í d o p r v o u. T t o b y l h r z e n g e n t u r o u K o r n s h, p r o t o zjišťovl i lodního přeprvce, kterým byl firm Kuhne nd Ngel, potřebné pojištění nákldu. Jelikož dob přeprvy přesáhl 1 měsíc, bylo nutné dekorce kostýmy nložit n konci červn, bezprostředně po posledním odehrném předstvení. Při sestvování progrmu následující sezóny bylo třeb plánovt s ohledem n dobu, po kterou pode nákld zse zpět. Dekorce příslušného kostýmy byly předstvení, nloženy 3 do předstvení kontejnerů 3 podle k o n t e j n e r y. Nkládání dozorovl vedoucí techniky přítomen byl i celník, který vše úředně zpečetil. Po celním převezeny železnicí do do uzvření Prhy n Hmburku, všech kontejnerů vlkové kde nádrží. byly byly thčem Odsud cestovly nloděny doprveny d o To k i. V J p o n s k u b y l o v š e p ř e p r v o v á n o k m i o n y j p o n s k é 38