Otevřená ekonomika Pavel Janíčko
Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků a služeb k HDP Příčiny nízké míry otevřenosti: rozvinuté země velký vnitřní trh méně rozvinuté ekonomiky - vysoké náklady a malá konkurenceschopnost na světových trzích Příčiny vysoké míry otevřenosti: rozvinuté země vysoký podíl exportu s malým vnitřním trhem (malé otevřené ekonomiky) méně rozvinuté ekonomiky - úzká specializace monokulturní ekonomika nově industrializované země po překonání své ekonomické nerozvinutosti se orientují silně proexportně, často za intenzivní vládní podpory
Mezinárodní obchod Důvody mezinárodního obchodu Každá země má odlišné výrobní podmínky oproti jiné důvod ke specializaci v mezinárodním měřítku - Geografická poloha - Různé zdroje nerostného bohatství a přírodní podmínky - Rozdílný kapitál, práce a zručnosti - Rozdílné náklady na výrobu daného statku Přínosy z obchodu Pokud by se mezinárodní obchod důsledně držel principu specializace podle nákladů, ( bez zásahů autorit) došlo by k zvýšení efektivnosti výroby a ve všech zemích by byl vytvářen větší produkt než před mezinárodní specializací a došlo by ke zvýšení spotřebních možností. Výnosy z rozsahu Mnohdy nestačí pouze místní trh, když se firmám vyplácí vyrábět více => lépe také expandovat do zahraničí (export
Komparativní a absolutní výhody Komparativní výhody jako hlavní důvod mezinárodního obchodu: Absolutní výhoda Země A je schopna vyrobit určitou komoditu s nižšími náklady než země B. Pak země A má absolutní výhodu. Komparativní výhoda Země B dokáže vyrobit komoditu s relativně nižšími náklady. Nebo-li s nižšími náklady obětované příležitosti. Pak země B má komparativní výhodu. Př. V tabulce jsou vyjádřeny náklady na množství pracovních hodin na výrobu jednotky produkce potravi ny A B 1 3 v zemi A a v zemi B oděvy 2 5
Komparativní a absolutní výhody Absolutní výhoda: Země A je produktivnější jak ve výrobě potravin, tak ve výrobě oděvů Ve výrobě potravin je země A 3x produktivnější než země B, ale ve výrobě oděvů je jen 2,5x produktivnější Země B má sice absolutní nevýhodu při výrobě obou produktů, ale při výrobě oděvů má komparativní výhodu.
Komparativní a absolutní výhody Určení komparativní výhody pomocí nákladů obětované příležitosti: Země A - náklady obětované příležitosti na výrobu potravin (relativní cena potravin vyjádřená v množství oděvů ) = 0,5 jednotky oděvů - náklady obětované příležitosti na výrobu oděvů (relativní cen oděvů) = = 2 jednotky potravin Země B - náklady obětované příležitosti na výrobu potravin (relativní cena potravin vyjádřená v množství oděvů ) = 3/5 jednotky oděvů - náklady obětované příležitosti na výrobu oděvů (relativní cen oděvů) = 5/3 jednotky potravin (1,666)
Komparativní a absolutní výhody Země B má komparativní výhodu při výrobě oděvů. Země A může směňovat vyráběné potraviny v intervalu 0,5 3/5 jednotky oděvu Země B může směňovat vyráběné oděvy intervalu 5/3-2 jednotky potravin Možnost dosáhnout v zahraničí vyšší relativní ceny ve srovnáním s domácí cenou povede k tomu, že země A bude vyrábět potraviny a země B oděvy. Při jaké konkrétní mezinárodní směnné relaci bude obchod probíhat, závisí na momentální poptávce po uvedených statcích a jejich nabídce. Předpoklad: 1 jednotka potravin = 0,55 oděvu 1 jednotka oděvů = 1,8 jednotky potravin Směnná relace se odchyluje od nákladů obětované příležitosti v obou zemích Přínosy z obchodu oděvy.
Komparativní a absolutní výhody Přínosy obchodu: Zvýšení spotřebních možností lze vyjádřit: a) Prostřednictvím vývoje množství práce potřebného na získání určitého množství statků: Země A: před obchodem: 1+2=3 hod po obchodu 1+1,8*1 =2,8 hod. 2,8/3 = 0,93 t,j. o 6,7% méně času Země B před obchodem : 3+5=8 hod po obchodu 5*0,55 +5 = 5 +2,75 =7,75 7,75/8 =0,96875*100 = 96,875% tj o 3,125 % méně b) Prostřednictvím zvýšení hranice produkčních možností. Předpoklad: obě země mají k dispozici 300 jednotek práce Země A: před obchodem: buď 300 jednotek potravin nebo 150 jednotek oděvů Země B před obchodem. buď 100 jednotek potravin nebo 60 jednotek oděvů Obě země dohromady buď 400 jednotek potravin nebo 210 jednotek oděvů země A bude vyrábět potraviny a země B
Zahraničně obchodní politiky Rozlišují se dvě základní koncepce zahraničně obchodní politiky Liberalismus, kdy politika je zaměřena na odstranění překážek a omezení v obchodu Protekcionismus - ochranářství, který se projevuje regulací obchodu a jeho omezováním Prostředky zahraničně ekonomické politiky - Jednostranné vlastní rozhodnutí vlády podpora vývozu či dovozu - Dvoustranné smlouvy mezi zeměmi : Bilaterální Multilaterální
Zahraničně obchodní politiky Podpora vývozu : Vývozní subvence) Vývozní prémie Státní úvěry na vývoz Státní záruka na vývozy Omezení dovozu: Cla Kvantitativní omezení (licence na dovoz určitého množství) Devizová omezení Dovozní či vývozní moratoriu
Zahraničně obchodní politiky DUMPINGOVÁ CENA je nižší prodejní cena, než jsou výrobní náklady = nemožnost konkurence.
Zahraničně obchodní politiky Protekcionismus ochranářské opatření proti mezinárodnímu obchodu Důvody protekcionismu Makroekonomické argumenty: (ne všechny jsou relevantní a akceptovatelné) - Dumpingové ceny - Levná pracovní síla V rozvinutých zemích se říká že zboží je vyráběno levnou silou, (nízká produktivita, vysoký obsah lidské práce), komparativní výhoda lze obchodovat za zboží s vysokým obsahem kapitálu Clo - Některé země toto ospravedlňují zvýšením vládních příjmů Snížení deficitu obchodní bilance - aby byl vývoz větší než dovoz => mohou být odvetná opatření Ochrana nezletilých odvětví na určitou dobu pozastavit dovoz, než se odvětví stane konkurenceschopným..
Zahraničně obchodní politiky Protekcionismus Ochranářská opatření -mikroekonomické argumenty Zachování národní kultury Ochrana životního prostředí
Čistý export Funkce čistého exportu vypadá nyní takto: NX = X 0 m.y + v.r tj. export mínus import (import M je indukovanou veličinou takže ho rozepíšeme jako mezní sklon k dovozu m krát agregátní důchod Y) plus reálný devizový kurz R vyjadřující kupní sílu dotyčné měny v mezinárodním porovnání krát v koeficient citlivosti na změny reálného devizového kurzu mezní sklon k dovozu m = kolik haléřů z každé koruny důchodu připadá na dovoz
Platební bilance (BP - balance of payment) zachycuje rovnováhu ekonomiky vůči vnějšímu světu PLATEBNÍ BILANCE (jako celek) JE VŽDY VYROVNANÁ k nerovnováze dochází uvnitř jejích složek
Platební bilance - složky Platební bilance má tyto složky: běžný účet (BÚ) - sleduje následující bilance: obchodní bilance (export a import zboží a služeb), bilance výnosů (z majetkových účastí domácích subjektů v zahraničí a zahraničních subjektů u nás), bilance běžných převodů (čistě finanční mezinárodní převody) kapitálový účet - jde zde o pohyb kapitálu. Jedná se o půjčky, které soukromé osoby nebo vlády poskytují soukromým osobám nebo vládám v zahraničí, nebo je od nich sami získávají. finanční účet (FÚ) - zachycuje dovoz a vývoj kapitálu Dovozem zahraničního kapitálu rozumíme, když zahraniční osoby nakupují česká aktiva (cenné papíry, nemovitosti) a nebo když poskytují půjčky českým osobám a nebo ukládají peníze v českých bankách Vývozem kapitálu do zahraničí rozumíme, když české osoby nakupují v zahraničí aktiva nebo když poskytují půjčky osobám se sídlem v zahraničí, a nebo když ukládají peníze v zahraničních bankách rezervy (devizové) chyby a opomenutí
Čistý export Export je autonomní veličinou, protože to, kolik my chceme vyvézt je primárně závislé na poptávce po našem zboží a tak ve vztahu k našemu výstupu je to autonomní veličina U dovozu jde o zápornou indukovanou veličinu, tzn. že čím větší bude domácí důchod, tím nižší bude čistý export více se bude totiž dovážet a při jinak nezměněných okolností se snižuje náš čistý export Kladná závislost u reálného kurzu znamená, že čím bude vyšší reálný kurz R, tím vyšší bude čistý export zvýšení R znamená reálné znehodnocení domácí měny z toho vyplývá, že jsou levnější vývozy ze země a dražší dovozy do země
Kapitálová mobilita Další důležitý rys modelu je mobilita kapitálu Dokonalá kapitálová mobilita: investoři mohou nakupovat nebo prodávat finanční aktiva bez jakýchkoliv omezení s nízkým náklady Předpoklady: neexistuje politické riziko měly by mít podobné daňové zatížení stabilní měnový kurs domácí úroková míra se rovná zahraniční id= if Dokonalá kapitálová imobilita: kapitál se nemůže vůbec mezi zeměmi pohybovat