KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE zákazník Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem stupeň STUDIE zakázkové číslo 4832-900-2 číslo dokumentu 4832-000-2/2-KP-01 datum Ing. Miroslav Mareš autor Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8 telefon 251 038 253 telefax 251 038 219 e-mail mares@tebodin.cz 2KP01.doc/os.číslo

strana 2 autorizace zpracoval: Ing. Václav Červenka Ing. Karel Fuka Ing. Michaela Jiroudková Mgr. Dana Klepalová Ing. Tomáš Krásný Ing. Miroslav Mareš Doc. Ing. Roman Povýšil CSc. Mgr. Radomír Smetana Ing. Milan Svoboda Ing. Martin Vejr Ing. Pavel Zinburg Mgr. Martin Zoch schválil: Ing. Miroslav Mareš Praha, březen 2004

strana 3 Obsah strana A. Název programu, jeho základní cíle a souvislosti 7 B. Výchozí situace obraz emisní situace 9 B.1 Úvod 9 B.2 SWOT analýza 13 B.3 Makroemisní část 15 B.3.1 Emise Ústeckého kraje (REZZO1-REZZO4) 18 B.3.2 Porovnání měrných emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 REZZO4 s průměrem České republiky rok 2001 19 B.3.3 B.3.4 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] rok 2001 19 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] rok 2001 22 B.3.5 Stanovení prioritních problémů 25 B.4 Mikroemisní část 29 B.4.1 Seznam všech zdrojů podléhajících regulačnímu režimu IPPC 29 B.4.2 Seznam zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování 36 B.4.3 Seznam dalších významných stacionárních zdrojů znečišťování (REZZO 1 a REZZO 2) 38 B.4.4 Struktura zdrojů v kategorii REZZO 3 38 B.5 Doprava 41 B.5.1 Silniční doprava 41 B.5.2 Doprava po vodních tocích 48 B.5.3 Železniční doprava 49 B.6 Energetika 52 B.6.1 Potenciál obnovitelných zdrojů energie 61 B.6.2 Současné využívání obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji 62 B.6.3 Potenciál a podmínky pro využití obnovitelných zdrojů energie 65 B.6.4 Shrnující tabulka využitelnosti potenciálu obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji 93 B.6.5 Odhad potenciálu úspor 93 B.7 Další významné zdroje znečišťování 100 B.7.1 Zemědělské zdroje znečišťování ovzduší 100 B.7.2 Dálkové přenosy znečišťujících látek 109 C. Vztah k Národnímu programu snižování emisí 114 C.1 Aktualizace Programu 114 C.2 Východiska pro řešení vyplývající z Národního programu snižování emisí České republiky 115 D. Vztah k územní energetické koncepci 117

strana 4 E. Vztah k dalším koncepčním dokumentům 117 F. Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů pro rok 2003 123 G. Vztah ke krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší 123 H. Obecné zásady strategie programu 123 I. Kvalita ovzduší 124 I.1 Monitorování kvality ovzduší 124 I.1.1 Stanice pro sledování kvality ovzduší 124 I.1.2 Přehled metod měření imisí 128 I.2 Vývoj kvality ovzduší 129 I.2.1 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné v České republice od roku 2002 129 I.2.2 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 (podle Opatření FVŽP, 1991) 131 I.2.3 Výsledky monitorování kvality ovzduší 132 I.3 Výsledky modelových výpočtů kvality ovzduší 138 I.4 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší 139 I.5 Shrnutí 142 I.6 Vývoj emisí základních znečišťujících látek 142 J. Požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu a přehled možností jejich splnění na území kraje 144 K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010 145 K.1 Porovnání doporučených hodnot emisních stropů pro Ústecký kraj s aktuálními krajskými emisemi v letech 1999, 2000 a 2001 145 K.2 Odhad trendů 145 K.2.1 Formulace scénářů 145 K.3 Územní rozvoj 147 K.3.1 Přístup ke zpracování identifikace rozvojových území obcí 147 K.3.2 Kvantifikace očekávaného přírůstku produkce emisí vlivem územního rozvoje kraje 156 K.4 Energetika 158 K.4.1 Vliv realizace úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie 158 K.4.2 Vliv předpokládaného využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie 159 K.4.3 Vliv rozsahu provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování 160 K.4.4 Vliv změny palivové základny 168 K.4.5 Souhrn jednotlivých relevantních vlivů energetických systémů na emisní situaci v roce 2010 v Ústeckém kraji 170 K.5 Průmysl 171 K.6 Zemědělství 173 K.7 Doprava 173

strana 5 K.7.1 Úvod 173 K.7.2 Scénáře budoucího vývoje 173 K.7.3 Emisní faktory 174 K.7.4 Roční emise 174 K.8 Projekty výstavby a obnovy rychlostních silnic a silnic I. třídy 181 K.9 Celková kvantifikace změn produkce emisí 186 K.9.1 Scénář nízký 186 K.9.2 Scénář referenční 186 K.9.3 Scénář vysoký 187 K.9.4 Scénář intenzifikace 187 K.9.5 Souhrn 188 K.10 Porovnání odhadu trendů s doporučenými emisními stropy dle NV č. 351/2002 Sb. 189 K.11 Shrnutí 193 L. Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje 195 M. Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje 205 N. Základní nástroje programu snižování emisí 206 N.1 Nástroje Programu 206 N.1.1 Normativní nástroje 207 N.1.2 Ekonomické nástroje 217 N.1.3 Organizační nástroje 220 N.1.4 Institucionální nástroje 222 N.1.5 Informační nástroje 223 N.1.6 Dobrovolné nástroje 224 N.2 Scénář nástrojů a opatření 225 N.3 Konkretizace nástrojů a opatření scénáře 228 N.3.1 NO.1 Územní plánování a územní rozhodování 228 N.3.2 NO.2 Povolení k umisťování staveb, povolení staveb, povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu a povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování 231 N.3.3 NO.3 Integrované povolení k výstavbě zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování 232 N.3.4 NO.4 Povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování 233 N.3.5 NO.5 Integrované povolení k stávajícímu zvlášť velkému stacionárnímu zdroji N.3.6 N.3.7 N.3.8 znečišťování 234 NO.6 Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování 235 NO.7 Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie 239 NO.8 Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u

strana 6 N.3.9 vybraných stacionárních zdrojů znečišťování 240 NO.9 Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných stacionárních zdrojů znečišťování 241 N.3.10 NO.10 Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvlášť velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování 242 N.3.11 NO.11 Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých stacionárních zdrojích znečišťování 242 N.3.12 NO.12 Možnost omezit spalování rostlinných materiálů 243 N.3.13 NO.13 Omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování 243 N.3.14 NO.14 Územní energetická koncepce 244 N.3.15 NO.15 Energetický audit 245 N.3.16 NO.16 Investice do energetické infrastruktury 246 N.3.17 NO.17 Investice do úspor energie 247 N.3.18 NO.18 Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší 247 N.3.19 NO.19 Finanční podpory domácnostem 248 N.3.20 NO.20 Infrastrukturní opatření (okruhy, obchvaty, kolejová infrastruktura) 249 N.3.21 NO.21 Informování veřejnosti, výchova a osvěta 250 O. Finanční zajištění programu 251 P. Mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční 251 Q. Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu 251 R. Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu 251 S. Způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu 251 T. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů 252 U. Jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu 254 Přílohy 1) Seznam stacionárních zdrojů znečišťování 4832-000-2/2-KP-02 2) Základní informace o souvisejících dokumentech a programech 4832-000-2/2-KP-03 3) Výsledky monitorování kvality ovzduší 4832-000-2/2-KP-04 4) Výsledky modelování imisních koncentrací grafické výstupy 4832-000-2/2-KP-05 5) Charakteristiky kraje - grafické výstupy 4832-000-2/2-KP-06 6) Předpokládaný rozvoj Ústeckého kraje 4832-000-2/2-KP-07

strana 7 A. Název programu, jeho základní cíle a souvislosti Název programu zní: Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Ústeckého kraje (dále jen Program ). Základní cíle Programu jsou: - dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak v horizontu roku 2010 a s výhledem do roku 2020 zejména v souvislosti s plněním Národního programu snižování emisí ze stávajících zvlášť velkých spalovacích zdrojů. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro kraj Ústecký jsou v NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, Příloha č. 2 stanoveny takto (v kt.r -1 ): Rok SO 2 NO x VOC NH 3 2010 60,0 58,0 25,5 5,0 - snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách - udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti. Pro ochranu lidského zdraví jsou v NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší (Příloha č. 1) stanoveny následující imisní limity: Látka Typ limitu Hodnota limitu Mez tolerance Termín Oxid siřičitý Hodinový průměr 350 µg.m -3 90 µg.m -3-0 1.1.2005 Oxid siřičitý Denní průměr 125 µg.m -3-1.1.2005 Oxid siřičitý Roční průměr 50 µg.m -3-1.6.2002 PM 10 Denní průměr 50 µg.m -3 15 µg.m -3-0 1.1.2005 PM 10 Roční průměr 40 µg.m -3 4,8 µg.m -3-0 1.1.2005 PM 10 Denní průměr 50 µg.m -3 Bude stanovena 1.1.2010 PM 10 Roční průměr 20 µg.m -3 10 µg.m -3 1.1.2010 Oxid dusičitý Hodinový průměr 200 µg.m -3 80 µg.m -3-0 1.1.2010 Oxid dusičitý Roční průměr 40 µg.m -3 16 µg.m -3-0 1.1.2010 Ozón Ozón Nejvyšší 8 hod. průměr během dne Nejvyšší 8 hod. průměr během roku 120 µg.m -3 Cílový imisní limit 1.1.2010 120 µg.m -3 Dlouhodobý imisní cíl Olovo Roční průměr 0,5 µg.m -3 0,3 µg.m -3-0 1.1.2005 Oxid uhelnatý 9-hodinový průměr 10 mg.m -3 6 mg.m -3-0 1.1.2005 -

strana 8 Látka Typ limitu Hodnota limitu Mez tolerance Termín Benzen Roční průměr 5 µg.m -3 5 µg.m -3-0 1.1.2010 Kadmium Roční průměr 5 ng.m -3 3 ng.m -3 0 1.1.2005 Amoniak Roční průměr 100 µg.m -3 60 µg.m -3 0 1.1.2005 Arsen Roční průměr 6 ng.m -3 6 ng.m -3 1.1.2010 Nikl Roční průměr 20 ng.m -3 16 ng.m -3 1.1.2010 Rtuť Roční průměr 50 ng.m -3-1.1.2010 Benzo(a)pyren Roční průměr 1 ng.m -3 8 ng.m -3 1.1.2010 Pro ochranu ekosystémů a nebo vegetace jsou dále nařízením vlády č. 350/2002 Sb., stanoveny následující hodnoty imisních limitů: Látka Typ limitu Hodnota limitu Termín Oxid siřičitý Aritmetický průměr v zimním období (1.10. 31.3.) 20 µg.m -3 1.8.2002 Oxidy dusíku Roční aritmetický průměr 30 µg.m -3 1.8.2002 Ozón cílový limit Ozón dlouhodobý cíl AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července 18 000 µg.m -3.h -1 zprůměrovaná za 5 let 6 000 µg.m -3.h -1 zprůměrovaná za 5 let 1.1.2010 Pozn. AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času (UTC)). - Kromě výše uvedených imisních limitů je nařízením vlády č. 350/2002 Sb., stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g.m -2 za měsíc. - omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů. Vedlejší cíle Programu jsou: - přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého CO 2 a metanu CH 4, - přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji, - přispět k omezování vzniku odpadů, - stanovení zásad pro povolování nových stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (zejména těch, které spadají do působnosti zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci).

strana 9 B. Výchozí situace obraz emisní situace B.1 Úvod V úvodu části týkající se ovzduší (oblast znečišťování ovzduší - emisí i znečištění ovzduší imisí) je potřebné stručně upozornit na legislativní rámec této problematiky a časové souvztažnosti. Zpracování Programu zadal Krajský úřad Ústeckého kraje - odbor životního prostředí a zemědělství v souladu s požadavky nového zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve smyslu ustanovení 6, odst. 5 a přílohy č. 2 a ustanovení 7,odst. 6 a přílohy č. 3. Hlavním důvodem pro přípravu a vydání nového zákona o ochraně ovzduší byla nutnost harmonizace s předpisy Evropského společenství (dále ES) v souvislosti s přípravou vstupu České republiky do Evropské unie. Nový zákon komplexním přístupem k ochraně ovzduší a sofistikovaným zpracováním předčí předchozí legislativu této oblasti. Tento nový zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.(dále jen zákon či zákon o ochraně ovzduší) včetně jedenácti příloh vstoupil v platnost dnem 1.června 2002. Prováděcí předpisy k zákonu č. 86/2002 Sb. jsou zajištěny nařízeními vlády (5x) a vyhláškami MŽP ČR (4 x), které vešly v platnost v červenci 2002. Přehled uvedených prováděcích předpisů včetně počtu příloh je v následujícím: NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. NV č. 350/2002 Sb. má 10 příloh. NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. NV č. 351/2002 Sb. má 3 přílohy. NV 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. NV č. 352/2002 Sb. má 8 příloh. NV 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. NV č. 353/2002 Sb. má 2 přílohy. NV 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. NV č. 354/2002 Sb. má 11 příloh. Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzínu. Vyhláška č. 355/2002 Sb. má 13 příloh. Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláška č. 356/2002 Sb. má 15 příloh. Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Vyhláška č. 357/2002 Sb. má 2 přílohy. Vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země. Vyhláška č. 358/2002 Sb. má 12 příloh. Oblast ovzduší zahrnutá v Programu je prakticky jedním z prvních materiálů vzniklých na základě této rozsáhlé nové legislativy, přičemž je vhodné uvést, že uvádění této legislativy včetně souvisejících

strana 10 dokumentů v platnost (a známost) probíhalo časově paralelně v průběhu zpracování. Za tyto dokumenty, související se zpracováním, lze považovat Věstník MŽP se sdělením seznamu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a seznamu oblastí, kde budou dodržovány imisní limity na ochranu ekosystémů a vegetace ve smyslu 5 odst.1 a odst.4 nařízení vlády č. 350/2002 Sb. či Metodický návod odboru ochrany ovzduší MŽP pro přípravu Krajských (místních) programů snižování emisí a Krajských (místních) programů ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavků 6, odst. 5 a 7, odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Z hlediska dat oblasti ovzduší je v této úvodní části nutné uvést, že z důvodu jednoznačné dostupnosti validních dat byl jako referenční použit rok 2000. Použité vstupy z oficiální databáze ČHMÚ se týkají skutečnosti roku 2000, ale obecně jsou posuzovány nejen legislativou ovzduší platnou v roce 2000, ale paralelně i legislativou nové právní úpravy ovzduší representované zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší včetně prováděcích předpisů. Při tomto "paralelním" nakládání s převážně imisními daty roku 2000 je nutno se zmínit i o faktu, že příslušné návrhy mezních hodnot v připravovaných prováděcích předpisech se několikrát měnily a změny byly reflektovány i v ročenkách Českého hydrometeorologického ústavu (dále ČHMÚ). Při zpracování jsou uvedené skutečnosti vedoucí k možné nejednoznačnosti výkladu zohledněny a v textu jsou komentovány. Zákon o ochraně ovzduší (č. 86/2002Sb.) Vzhledem k tomu, že Program je zadán i zpracován v souladu s požadavky nového zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb., platného teprve od června roku 2002, tedy i jisté "novosti" problematiky, je vhodné velmi stručně zmínit úvodní části tohoto zákona včetně vymezení základních pojmů ( 1, 2): 1 vymezuje předmět úpravy: (1) Tento zákon stanoví a) práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a při zacházení s regulovanými látkami, které poškozují ozonovou vrstvu Země, a s výrobky, které takové látky obsahují, b) podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek, c) nástroje ke snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země, d) opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší. (2) Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidů do životního prostředí, které je upraveno zvláštním zákonem. 1 2 vymezuje základní pojmy: (1) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí a) vnějším ovzduším ovzduší v troposféře, s výjimkou ovzduší na pracovištích určených zvláštním právním předpisem 2 a v uzavřených prostorách, (dále jen "ovzduší"), b) znečišťující látkou jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo a nebo může mít po fyzikální nebo chemické přeměně nebo po spolupůsobení s jinou látkou škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na 1 Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2 zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

strana 11 klimatický systém Země nebo na hmotný majetek, c) znečišťováním ovzduší vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času, d) emisí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí, e) emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování ovzduší vyjádřené jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnost znečišťující látky vztažená na jednotku produkce nebo lidské činnosti nebo jako počet pachových jednotek na jednotku objemu nebo jako počet částic znečišťující látky na jednotku objemu, f) emisním stropem nejvyšší přípustná úhrnná emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek vznikající v důsledku lidské činnosti vyjádřená v hmotnostních jednotkách za období 1roku ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, z jejich vymezené skupiny nebo z jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší na vymezeném území, g) úrovní znečištění ovzduší hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času, h) provozovatelem zdroje znečišťování ovzduší (dále jen "provozovatel") právnická osoba nebo fyzická osoba, která zdroj znečišťování ovzduší skutečně provozuje; není-li taková osoba, považuje se za provozovatele vlastník zdroje znečišťování, 3 i) imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, j) imisním limitem hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku, k) mezí tolerance procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, l) pachovými látkami látky nebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový vjem, charakterizované pachovým číslem, pachovou jednotkou nebo čichovým prahem, m) přípustnou tmavostí kouře nejvýše přípustný stupeň znečišťování ovzduší vyjádřený zabarvením kouřové vlečky nebo zjištěný v kouřovodu metodou stanovenou prováděcím právním předpisem, n) těkavou organickou látkou jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 o C (293,15 K) má tlak par 0,01 kpa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití, a která může v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů, o) nejlepší dostupnou technikou (technikami) nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, p) redukčním cílem procento, o které je nutno ve stanoveném termínu snížit emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek ze všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na vymezeném území, případně z vymezené skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, ve srovnání s rokem stanoveným jako referenční, 3 Například občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

strana 12 q) světelným znečištěním každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru. (2) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ozonové vrstvy Země se rozumí a) regulovanou látkou látka poškozující ozonovou vrstvu Země uvedená v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a to bez ohledu na to, zda jde o nově vyrobenou, znovuzískanou, recyklovanou nebo regenerovanou látku vyskytující se samostatně nebo ve směsi; za regulovanou látku se nepovažuje nevýznamné množství této látky pocházející z nezáměrné nebo nahodilé výroby během výrobního procesu, z nezreagované suroviny nebo z používání technologického prostředku, ve kterém je přítomna regulovaná látka jako stopová nečistota, nebo které je emitováno během výroby produktů nebo manipulace s nimi, b) zacházením s regulovanými látkami a výrobky, které je obsahují, jejich výroba, dovoz, vývoz, dodávání na trh, skladování, sběr, znovuzískávání, recyklování, regenerování nebo zneškodňování; zacházením je též použití regulované látky ve výrobním procesu nebo pro karanténní a dezinfekční účely ochrany zboží před přepravou, c) nezbytnou potřebou potřeba regulovaných látek pro stanovené účely, kde není možná náhrada použití již zakázaných regulovaných látek pro zajištění ochrany zdraví a životů lidí, obrany a bezpečnosti státu, leteckého provozu a jaderných zařízení. (3) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany klimatického systému Země se rozumí a) klimatickým systémem Země veškerá atmosféra, hydrosféra, biosféra, geosféra a jejich vzájemné působení, b) změnou klimatu taková změna, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené proměnnosti klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek, c) látkami ovlivňujícími klimatický systém Země oxid uhličitý, methan, oxid dusný, částečně a zcela fluorované uhlovodíky a fluorid sírový. Ve smyslu základních zásad směrnice 96/62/EC je filosofie zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší nastavena tak, aby již dosažená dobrá kvalita ovzduší v územní oblasti byla udržena a nevyhovující kvalita ovzduší pomocí opatření příslušných programů odstraněna.

strana 13 B.2 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Rizika Pozitivní očekávání Emisní situace Malá četnost rozhodujících zdrojů znečišťování Jasná identifikace rozhodujících zdrojů Velký potenciál obnovitelných zdrojů energie Vysoká míra již provedené substituce ekologicky méně šetrných paliv Vysoký podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování Výrazně vyšší měrné emise než je celorepublikový průměr Překračování doporučených hodnot krajských emisních stropů Kvantifikace emisí z mobilních zdrojů znečišťování Validita údajů z REZZO 1 a REZZO 2 Výstavba nové systémové elektrárny Výstavba nových výrobních systémů s vysokou emisní zátěží Realizace úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie Realizace BAT technologií Imisní situace Nízká četnost překračování imisních limitů Monitorovací systém (rozsáhlý dlouhodobý provoz) Vysoké imisní koncentrace suspendovaného prachu frakce PM 10 Působení systémových elektráren Absence měření některých látek (VOC apod.) - nedostatečnost Vliv okolních krajů a SRN Výsledky modelování imisních koncentrací Vliv implementace BAT technologií na imisní situaci Vliv očekávané zvýšené efektivnosti při výrobě, distribuci a užití energie Ekonomické faktory Očekávaný růst průmyslové výroby Tvorba podmínek pro výstavbu nových výrobních systémů Přeshraniční turistika Nedokonalá dopravní infrastruktura Nízká produktivita stávající průmyslové výroby Nízká kupní síla obyvatelstva Tempo růstu průmyslové výroby Zvyšování produktivity práce Vybudování nových pracovních příležitostí Vybudování relevantní dopravní infrastruktury Administrativní a institucionální faktory Vliv legislativy EU Působnost nových zákonů v oblasti životního prostředí, energetiky a hospodaření s energií Dosud nedokončena rekonstrukce státní správy Transformace státní správy a místních samospráv Vliv působnosti zákonů o ochraně ovzduší, hospodaření energií, energetického zákona

strana 14 Silné stránky Slabé stránky Rizika Pozitivní očekávání Sociální a politické faktory Příznivá věková struktura obyvatelstva Vysoká nezaměstnanost Zastaralost části bytového fondu a budov terciární sféry Vliv vstupu do EU Snižování počtu obyvatel Nevhodná struktura pracovníků z hlediska kvalifikace Zvýšení zaměstnanosti Vstup ČR do EU

strana 15 B.3 Makroemisní část Vstupní data inventarizace emisí REZZO Emisní data vstupující do zpracování Programu jsou čerpána z celorepublikového systému inventarizace emisí REZZO (Registr Emisí Zdrojů Znečišťování Ovzduší), který po několikaletém ověřování v bývalém Severočeském kraji je trvale provozován od roku 1980. Systém REZZO obsahuje podrobná technicko-emisní data spalovacích i technologických zařízení zdrojů znečišťování ovzduší. Podle zákona č. 309/91 Sb. ve znění zákona č. 211/94 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami se zdroje znečišťování členily na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární byly dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1-3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Přehled kategorií zdrojů a jejich základních charakteristik je uveden v následující tabulce: Rozdělení stacionárních zdrojů znečišťování Druh zdroje Velké zdroje znečišťování Střední zdroje znečišťování Malé zdroje znečišťování REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek bodový zdroj bodový zdroj plošné zdroje Způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované Způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Způsob evidence: zdroje hromadně sledované Aktualizace dat všech kategorií se provádí od roku 1995 každoročně. Původně se každoročně aktualizovaly pouze zdroje typu REZZO 1, u ostatních zdrojů byl použit interval 5 ti let. Údaje vstupující do systému REZZO poskytují provozovatelé zdrojů na základě legislativy ovzduší. Verifikovaná emisně technická data zdrojů REZZO 1 vstupují prostřednictvím České inspekce životního prostředí (ČIŽP), data REZZO 2 či REZZO 3 administrují městské úřady (dříve Okresní úřady) či Magistráty. Data vstupující do každoroční emisní inventury jsou u zdrojů typu REZZO 1 a REZZO 2 získávána měřením, u ostatních kategorií bilancováním pomocí emisních faktorů. Správou databáze REZZO za celou ČR je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které

strana 16 slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Emise vývoj hodnot Vývoj emisních hodnot stávajícího Ústeckého kraje je dán specifikou této oblasti, která byla dána značnou koncentrací spalovacích procesů na bázi hnědého uhlí (HU). Tyto spalovací procesy bodové zdroje reprezentované kondensačními elektrárnami, závodními elektrárnami a velkými teplárnami - produkovaly v minulosti 80 90 % emisí oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek (popílku). Tyto zdroje REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje dle dikce současné legislativy) v relativně malém počtu (max.15) tvořily v minulosti emisní "charakter regionu". Tento lze popsat spotřebou paliva (HU) a emisemi. U emisí je vhodné uvažovat pouze oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky (popílek) sledování těchto látek (v uvedeném pořadí) má dlouhodobý historický základ. V následujících třech tabulkách je ilustrována minulost u "top ten" zdrojů znečišťování ovzduší, přičemž je zahrnuto období reálného socialismu i změny po roce 1989. Spotřeba HU u 10 rozhodujících stacionárních zdrojů znečišťování Rok 1973 1984 1991 1992 1992/1984 Zdroj (kt) ETU I 3 629 2 683 1 693 1 565 0,5833 ETU II - 5 094 3 177 2 952 0,5795 EPRU I 4 052 3 970 1 681 1 744 0,4392 EPRU II - 6 263 5 866 5 405 0,8630 ELE 2 983 2 714 2 988 2 206 0,8128 EPOČ 3 895 7 225 5 807 5 813 0,8045 ČEZ celk. 14 559 27 949 21 212 19 685 0,7043 EKY 2 174 1 726 1 629 1 545 0,8951 ERV 1 494 - - - - TTR 300 617 650 629 1,0194 SČT býval. 3 968 2 343 2 279 2 174 0,9278 ČEZ býval. 18 527 30 292 23 491 21 859 0,7216 CHEZA 2 847 2 932-2 580 0,8799 10 celk. 21 374 33 224-24 439 0,7355

strana 17 Emise popílku Rok 1973 1984 1991 1992 1992/1984 Zdroj (t) ETU I 29 205 12 132 4 439 3 856 0,3178 ETU II - 5 094 3 374 2 732 0,5363 EPRU I 22 896 40 298 1 628 5 788 0,1436 EPRU II - 7 033 4 416 3 984 0,5664 ELE 44 228 22 286 21 200 11 600 0,5205 EPOČ 29 749 18 000 9 680 9 488 0,5271 ČEZ celk. 126 078 104 843-37 488 0,3575 EKY 11 732 35 854 19 200 12 200 0,3402 ERV 45 145 - - - - TTR 2 804 4 253 1 429 1 535 0,3609 SČT býval. 59 681 40 107-13 735 0,3424 ČEZ býval. 185 759 144 950-51 183 0,3531 CHEZA 57 531 14 232 35 205 22 371 1,5718 10 celk. 243 290 159 182-73 554 0,4621 Emise oxidu siřičitého Rok 1973 1984 1991 1992 1992/1984 Zdroj (t) ETU I 120 263 82 662-48 262 0,5838 ETU II - 193 227-88 292 0,5363 EPRU I 103 108 125 277-59 794 0,4772 EPRU II - 196 571-163 124 0,5664 ELE 44 367 48 573-38 257 0,8298 EPOČ 15 918 164 887-110 700 0,6713 ČEZ celk. 283 656 811 197-508 429 0,6267 EKY 32 862 43 288-29 100 0,6722 ERV 27 575 - - - - TTR 4 572 8 420-4 121 0,4894 SČT býval. 65 009 51 708-33 221 0,6424 ČEZ býval. 348 665 862 905-541 650 0,6277 CHEZA 57 531 90 094-52 785 0,5858 10 celk. 406 196 952 999-594 435 0,6237 Pozn. v roce 1964 dle pramenů TERPLANu emitovaly všechny zdroje SHP 260 000 t SO 2. Vysvětlivky: ETU I ETU II EPRU I EPRU II ELE EPOČ elektrárna Tušimice I elektrárna Tušimice II elektrárna Prunéřov I elektrárna Prunéřov II elektrárna Ledvice elektrárna Počerady

strana 18 EKY ERV TTR CHEZA ČEZ SČT býval. ČEZ býval. teplárna Komořany elektrárna Ervěnice teplárna Trmice Chemické závody Litvínov (Záluží) SHP: ETU I+II, EPRU I+II, ELE, EPOČ SHP: EKY, ERV, TTR SHP:ETU I+II, EPRU I+II, ELE, EPOČ, EKY, ERV, TTR Spotřeba hnědého uhlí těchto zdrojů (po najetí ETU II, EPOČ II a EPRU II) stoupala až do roku 1984, kdy kulminovala na hodnotě cca 33 milionů tun. Průběh emisí popílku a oxidu siřičitého SO 2 má rozdílný průběh související s přístupem k ochraně ovzduší a tehdejší legislativou (zákon č. 35/1967 Sb. platný v období 1967-1991). Výše uvedená "historická exkurse" ilustruje vývoj emisí rozhodujících zdrojů, obrovské emisní zatížení území Ústeckého kraje v minulosti. Ze srovnání s následující celorepublikovou tabulkou je patrné obrovské zlepšení v této oblasti. B.3.1 Emise Ústeckého kraje (REZZO1-REZZO4) Rok 2000 Okres Emise znečišťujících látek v t/rok TZL SO 2 NO x CO C xh y Děčín 780,64 2 316,24 2 897,27 6 913,38 1 732,37 Chomutov 1 223,44 42 921,13 28 537,66 5 533,86 3 096,40 Litoměřice 867,62 4 084,55 6 210,27 8 506,60 1 832,52 Louny 860,77 7 293,33 19 011,36 7 767,63 3 459,20 Most 852,48 16 354,89 8 567,78 4 960,73 2 227,23 Teplice 744,03 10 717,62 9 635,65 4 511,85 1 278,33 Ústí nad Labem 241,08 6 063,43 3 507,20 3 528,36 1 055,67 Celkem 5 570,06 89 751,19 78 367,20 41 722,41 14 681,72 Rok 2001 Okres Emise znečišťujících látek v t/rok TZL SO 2 NO x CO C xh y Děčín 702,10 2 085,70 2 262,10 6 841,30 1 540,20 Chomutov 1 498,50 26 986,60 27 507,40 5 935,60 3 010,10 Litoměřice 763,90 2 820,10 4 943,90 8 583,30 1 575,90 Louny 963,40 7 975,70 18 801,30 8 036,50 2 443,10 Most 709,50 16 067,60 9 800,20 5 552,30 2 342,90 Teplice 689,30 10 303,70 5 949,30 4 712,30 1 166,20 Ústí nad Labem 287,90 7 494,50 3 469,00 3 819,90 967,40 Celkem 5 614,60 73 733,90 72 733,20 43 481,20 13 045,80 Zdroj: Bilance emisí znečišťujících látek v roce 2000, 2001 (ČHMÚ).

strana 19 B.3.2 Porovnání měrných emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 REZZO4 s průměrem České republiky rok 2001 Ukazatel Jednotka Česká republika Ústecký kraj Poměr k měrným emisím ČR [%] Rozloha km 2 78 864 5 335 - TZL t/r/km 2 0,68 1,05 154,4 SO 2 t/r/km 2 3,18 13,82 434,6 NO x t/r/km 2 4,21 13,63 323,8 CO t/r/km 2 8,22 8,15 99,1 C x H y t/r/km 2 1,64 2,45 149,4 Z tabulky je zřejmé, že Ústecký kraj se naprosto odlišuje od celorepublikových průměrů měrných emisí a vykazuje několikanásobnou měrnou emisní zátěž s výjimkou CO, kde dosahuje měrná zátěž celorepublikové úrovně. Největší odchylka je zaznamenána u emisí SO 2 a to výší téměř 435 %. B.3.3 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] rok 2001 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje rok 2000 Kategorie zdrojů TZL SO 2 NO x CO C xh y kt/rok % kt/rok % kt/rok % kt/rok % kt/rok % Velké zdroje celkem 2,7 48,5 84,4 94,0 61,1 77,9 7,0 16,7 5,7 38,7 Střední zdroje celkem 0,2 3,6 0,5 0,6 0,4 0,5 0,5 1,2 0,3 1,8 Malé zdroje celkem 2,1 37,0 4,3 4,8 1,0 1,3 11,8 28,3 2,6 17,9 Stacionární zdroje celkem 5,0 89,0 89,2 99,4 62,4 79,7 19,3 46,2 8,6 58,5 Mobilní zdroje celkem 0,6 11,0 0,5 0,6 15,9 20,3 22,5 53,8 6,1 41,5 Celkem 5,6 100,0 89,8 100,0 78,4 100,0 41,7 100,0 14,7 100,0

strana 20 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování na celkové emisi kraje - tuhé znečišťující látky Mobilní zdroje 11% Velké zdroje 48% Malé zdroje 37% Střední zdroje 4% Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování na celkové emisi kraje - oxid siřičitý Mobilní zdroje 1% Malé zdroje 5% Střední zdroje 1% Velké zdroje 93%

strana 21 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování na celkové emisi kraje - oxidy dusíku Malé zdroje 1% Střední zdroje 0% Mobilní zdroje 20% Velké zdroje 79% Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování na celkové emisi kraje - oxid uhelnatý Velké zdroje 17% Střední zdroje 1% Mobilní zdroje 54% Malé zdroje 28%

strana 22 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování na celkové emisi kraje - uhlovodíky Mobilní zdroje 41% Velké zdroje 39% Malé zdroje 18% Střední zdroje 2% B.3.4 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] rok 2001 Kategorie zdrojů TZL SO 2 NO x CO C xh y ČR ÚK ČR ÚK ČR ÚK ČR ÚK ČR ÚK Velké zdroje 26,6 50,3 77,1 92,8 43,8 82,1 23,5 17,6 13,8 39,3 Střední zdroje 11,1 3,1 3,0 0,8 1,5 0,6 1,7 1,5 4,6 1,9 Malé zdroje 44,2 34,9 17,2 5,8 4,0 1,5 23,4 29,7 26,2 22,1 Celkem stacionární zdroje 81,9 88,3 97,3 99,4 49,3 84,2 48,6 48,8 44,6 63,3 Mobilní zdroje 18,1 11,7 2,7 0,6 50,7 15,8 51,4 51,2 55,4 36,7 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Z uvedeného srovnání je patrná rozdílná struktura jednotlivých skupin zdrojů znečišťování v Ústeckém kraji. Nejmarkantnější je rozdíl ve struktuře znečišťování velkých zdrojů, která je u tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku NO x a uhlovodíků C x H y prakticky dvojnásobná oproti celorepublikovým podílům, a naopak střední zdroje znečišťování jsou zastoupeny přibližně třikrát menší produkcí. U malých zdrojů znečišťování lze zaznamenat výrazně nižší podíl na produkci oxidu siřičitého SO 2, u ostatní polutantů je podíl přibližně rovnocenný.

strana 23 TZL Česká republika TZL Ústecký kraj REZZO4 15% REZZO1 24% REZZO4 11% REZZO2 12% REZZO3 37% REZZO1 48% REZZO3 49% REZZO2 4% SO 2 Česká republika SO 2 Ústecký kraj REZZO3 18% REZZO4 3% REZZO3 REZZO4 REZZO2 5% 1% 1% REZZO2 3% REZZO1 76% REZZO1 93% NO x Česká republika NO x Ústecký kraj REZZO4 20% REZZO4 58% REZZO1 37% REZZO2 1% REZZO3 4% REZZO3 1% REZZO2 0% REZZO1 79%

strana 24 CO Česká republika CO Ústecký kraj REZZO4 50% REZZO1 23% REZZO2 2% REZZO3 25% REZZO4 54% REZZO1 17% REZZO2 1% REZZO3 28% C x H y Česká republika C X H y Ústecký kraj REZZO1 12% REZZO2 4% REZZO4 41% REZZO1 39% REZZO4 60% REZZO3 24% REZZO3 18% REZZO2 2%

strana 25 B.3.5 Stanovení prioritních problémů Pro potřeby stanovení územních priorit byla provedena analýza okresů a obcí s rozšířenou působností z hlediska měrných emisí a dále poměru měrných emisí a ročních imisních limitů pro jednotlivé škodliviny. Vzhledem k dominantnímu vlivu systémových elektráren na celkovou bilanci emisí je také zřejmé, že obce na jejichž území jsou tyto zdroje situovány tj. Kadaň, Bílina, Litvínov a Louny jsou lokality s největšími měrnými emisemi. Proto jsme pro potřeby relativnějšího přehledu provedli vyhodnocení okresů a obcí s rozšířenou působností v redukované podobě, bez působení systémových elektráren. Takto lze lépe formulovat území se zvýšenou emisní zátěží. Zdroje REZZO1-4 TZL SO 2 NO X NH 3 Okres km 2 t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il Děčín 909,15 606,05 0,67 30,30 1820,12 2,00 36,40 2428,73 2,67 60,72 73,75 0,08 0,74 Chomutov 935,31 1268,21 1,36 63,41 42987,22 45,96 859,74 27956,15 29,89 698,90 174,14 0,19 1,74 Litoměřice 1032,1 592,40 0,57 29,62 2287,66 2,22 45,75 2822,40 2,73 70,56 417,68 0,40 4,18 Louny 1117,85 863,02 0,77 43,15 7201,86 6,44 144,04 17581,12 15,73 439,53 277,26 0,25 2,77 Most 467,1 717,90 1,54 35,89 16316,71 34,93 326,33 7703,68 16,49 192,59 376,85 0,81 3,77 Teplice 469,14 541,93 1,16 27,10 9934,77 21,18 198,70 6171,12 13,15 154,28 53,15 0,11 0,53 Ústí nad Labem 404,45 376,90 0,93 18,84 6248,44 15,45 124,97 3971,85 9,82 99,30 0,01 0,00 0,00 Ústecký kraj 5335,1 4966,40 0,93 248,32 86796,78 16,27 1735,94 68635,05 12,86 1715,88 1372,84 0,26 13,73

strana 26 Zdroje REZZO1-4 bez systémových elektráren ve vlastnictví ČEZ a.s. TZL SO 2 NO X NH 3 Okres km 2 t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il Děčín 909,15 606,05 0,67 30,30 1820,12 2,00 36,40 2428,73 2,67 60,72 73,75 0,08 0,74 Chomutov 935,31 301,85 0,32 15,09 1324,99 1,42 26,50 2436,76 2,61 60,92 174,14 0,19 1,74 Litoměřice 1032,1 592,40 0,57 29,62 2287,66 2,22 45,75 2822,40 2,73 70,56 417,68 0,40 4,18 Louny 1117,85 563,26 0,50 28,16 1223,78 1,09 24,48 2035,76 1,82 50,89 277,26 0,25 2,77 Most 467,1 717,90 1,54 35,89 16316,71 34,93 326,33 7703,68 16,49 192,59 376,85 0,81 3,77 Teplice 469,14 432,17 0,92 21,61 1255,79 2,68 25,12 2656,02 5,66 66,40 53,15 0,11 0,53 Ústí nad Labem 404,45 376,90 0,93 18,84 6248,44 15,45 124,97 3971,85 9,82 99,30 0,01 0,00 0,00 Ústecký kraj 5335,1 3590,53 0,67 179,53 30477,48 5,71 609,55 24055,20 4,51 601,38 1372,84 0,26 13,73

strana 27 Zdroje REZZO1-3 Obec s rozšířenou TZL SO 2 NO X NH 3 km 2 působností t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il Bílina 123,52 174,31 1,41 8,72 8779,65 71,08 175,59 3748,78 30,35 93,72 45,02 0,36 0,45 Děčín 554,11 233,44 0,42 11,67 743,06 1,34 14,86 265,44 0,48 6,64 73,75 0,13 0,74 Chomutov 486,13 84,64 0,17 4,23 1003,38 2,06 20,07 501,17 1,03 12,53 115,53 0,24 1,16 Kadaň 449,18 1080,42 2,41 54,02 41908,26 93,30 838,17 25615,31 57,03 640,38 58,61 0,13 0,59 Litoměřice 470,5 239,84 0,51 11,99 889,85 1,89 17,80 249,89 0,53 6,25 38,87 0,08 0,39 Litvínov 235,98 410,02 1,74 20,50 8255,38 34,98 165,11 4739,82 20,09 118,50 296,02 1,25 2,96 Louny 472,74 524,81 1,11 26,24 6383,16 13,50 127,66 15681,05 33,17 392,03 94,17 0,20 0,94 Lovosice 261,57 153,71 0,59 7,69 1044,55 3,99 20,89 894,05 3,42 22,35 210,81 0,81 2,11 Most 231,12 268,35 1,16 13,42 8028,93 34,74 160,58 2170,64 9,39 54,27 80,84 0,35 0,81 Podbořany 337,86 122,32 0,36 6,12 261,58 0,77 5,23 109,33 0,32 2,73 69,13 0,20 0,69 Roudnice nad L. 300,03 118,49 0,39 5,92 291,46 0,97 5,83 161,09 0,54 4,03 168,00 0,56 1,68 Rumburk 266,15 171,14 0,64 8,56 412,50 1,55 8,25 118,87 0,45 2,97 0,00 0,00 0,00 Teplice 345,62 266,83 0,77 13,34 1076,78 3,12 21,54 532,70 1,54 13,32 8,12 0,02 0,08 Ústí nad Labem 404,45 250,20 0,62 12,51 6158,96 15,23 123,18 1833,66 4,53 45,84 0,01 0,00 0,00 Varnsdorf 88,89 86,16 0,97 4,31 586,77 6,60 11,74 190,56 2,14 4,76 0,00 0,00 0,00 Žatec 307,25 127,20 0,41 6,36 490,03 1,59 9,80 161,18 0,52 4,03 113,97 0,37 1,14 Ústecký kraj 5335,1 4311,89 0,81 215,59 86314,31 16,18 1726,29 56973,53 10,68 1424,34 1372,84 0,26 13,73

strana 28 Zdroje REZZO1-3 bez systémových elektráren ve vlastnictví ČEZ a.s. Obec s rozšířenou TZL SO 2 NO X NH 3 km 2 působností t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il t/rok t/km 2 emise/il Bílina 123,52 64,55 0,52 3,23 100,66 0,81 2,01 233,68 1,89 5,84 45,02 0,36 0,45 Děčín 554,11 233,44 0,42 11,67 743,06 1,34 14,86 265,44 0,48 6,64 73,75 0,13 0,74 Chomutov 486,13 84,64 0,17 4,23 1003,38 2,06 20,07 501,17 1,03 12,53 115,53 0,24 1,16 Kadaň 449,18 114,06 0,25 5,70 246,03 0,55 4,92 95,92 0,21 2,40 58,61 0,13 0,59 Litoměřice 470,5 239,84 0,51 11,99 889,85 1,89 17,80 249,89 0,53 6,25 38,87 0,08 0,39 Litvínov 235,98 410,02 1,74 20,50 8255,38 34,98 165,11 4739,82 20,09 118,50 296,02 1,25 2,96 Louny 472,74 225,05 0,48 11,25 405,08 0,86 8,10 135,69 0,29 3,39 94,17 0,20 0,94 Lovosice 261,57 153,71 0,59 7,69 1044,55 3,99 20,89 894,05 3,42 22,35 210,81 0,81 2,11 Most 231,12 268,35 1,16 13,42 8028,93 34,74 160,58 2170,64 9,39 54,27 80,84 0,35 0,81 Podbořany 337,86 122,32 0,36 6,12 261,58 0,77 5,23 109,33 0,32 2,73 69,13 0,20 0,69 Roudnice nad L. 300,03 118,49 0,39 5,92 291,46 0,97 5,83 161,09 0,54 4,03 168,00 0,56 1,68 Rumburk 266,15 171,14 0,64 8,56 412,50 1,55 8,25 118,87 0,45 2,97 0,00 0,00 0,00 Teplice 345,62 266,83 0,77 13,34 1076,78 3,12 21,54 532,70 1,54 13,32 8,12 0,02 0,08 Ústí nad Labem 404,45 250,20 0,62 12,51 6158,96 15,23 123,18 1833,66 4,53 45,84 0,01 0,00 0,00 Varnsdorf 88,89 86,16 0,97 4,31 586,77 6,60 11,74 190,56 2,14 4,76 0,00 0,00 0,00 Žatec 307,25 127,20 0,41 6,36 490,03 1,59 9,80 161,18 0,52 4,03 113,97 0,37 1,14 Ústecký kraj 5335,1 2936,02 0,55 146,80 29995,01 5,62 599,90 12393,68 2,32 309,84 1372,84 0,26 13,73

strana 29 Z uvedených tabulek lze odvodit následující závěry: - největší měrnou zátěž u většiny lokalit způsobují emise oxidu siřičitého SO 2 (s výjimkou obcí Louny a Lovosice, kde převažují emise oxidů dusíku NO x a obcí Podbořany, Roudnice nad Labem, ve kterých je nejvyšší měrná zátěž tuhými znečišťujícími látkami), - z hlediska emisí tuhých znečišťujících látek lze za nejexponovanější považovat lokality obcí Kadaň, Louny, Litvínov, Litoměřice, Most, Teplice a Ústí nad Labem, - z hlediska emisí oxidu siřičitého SO 2 jsou nejexponovanější obce: Kadaň, Bílina, Litvínov a s odstupem pak Louny, Ústí nad Labem, - z hlediska emisí oxidů dusíku NO x je nutné považovat za silně exponované obce Kadaň, Louny, Litvínov a s velkým odstupem obce Bílina, Most a Ústí nad Labem. Ze systémového hlediska lze na území Ústeckého kraje označit tyto oblasti obcí s rozšířenou působností, u kterých je zaznamenána výrazně vyšší hodnota měrných emisí než je republikový průměr: - Kadaň, - Louny, - Litvínov, - Most, - Teplice, - Ústí nad Labem, - Bílina, - Litoměřice. B.4 Mikroemisní část B.4.1 Seznam všech zdrojů podléhajících regulačnímu režimu IPPC Zdroj: ČEU, http://gis.ceu.cz/ippc/) Název zdroje Obec IČO provozovatele Kategorie Actherm spol. s r.o. Chomutov 48024091 1.1 Agri Libochovice a.s. Libochovice 64052931 6.6 b) Alcan Děčín Extrusions s.r.o. Děčín 18380654 2.3 b) Alcan Děčín Extrusions s.r.o. Děčín 18380654 2.3 c) Alcan Děčín Extrusions s.r.o. Děčín 18380654 2.5 b) Animo Žatec a.s., Bezděkov Žatec 00044628 6.6 a) Animo Žatec a.s., Černčice Černčice 00044628 6.6 a) Animo Žatec a.s., Lenešice Lenešice 00044628 6.6 a) Animo Žatec a.s., Lišany Lišany 00044628 6.6 b) Animo Žatec a.s., Vroutek Vroutek 00044628 6.6 b) Avirunion a.s., Závod Rudolfova huť Dubí 14864584 3.3 Benar a.s., provoz úpravna Benešov nad Ploučnicí 49903420 6.2 Celio a.s., skládkový komplex Litvínov 48289922 5.4 Cinergetika Ú/L a.s. Ústí nad Labem 25540971 1.1

strana 30 Název zdroje Obec IČO provozovatele Kategorie Conta s.r.o Podbořany 25413783 2.6 Česká rafinérská a.s. Litvínov 62741772 1.2 Česká rafinérská a.s. Litvínov 62741772 4.2 a) Česká rafinérská a.s. Litvínov 62741772 4.1 b) Česká rafinérská a.s. Litvínov 62741772 4.1 a) ČEZ a.s., Elektrárna Ledvice Bílina 45274649 1.1 ČEZ a.s., Elektrárna Počerady Počerady 45274649 1.1 ČEZ a.s., Elektrárna Prunéřov 1 Kadaň 45274649 1.1 ČEZ a.s., Elektrárna Prunéřov 2 Kadaň 45274649 1.1 ČEZ a.s., Elektrárna Tušimice Kadaň 45274649 1.1 Dekonta a.s., Skládka průmyslových odpadů Podhoří Dekonta a.s., Spalovna průmyslových odpadů Trmice 25006096 5.4 Trmice 25006096 5.1 Desta-CZ, a.s. Děčín 00673102 6.7 Enaspol a.s. Rtyně nad Bílinou 25006339 4.1 k) Esomo s.r.o., skládka Modlany II. Modlany 47784334 5.4 Esomo s.r.o., skládka Rožany 47784334 5.4 Eurosup s.r.o., skládka skupiny S-NO Vrbičany 48038172 5.4 Farma Bezděkov s.r.o. Žatec 25032224 6.6 a) Frantschach Energo a.s. Štětí 25433997 1.1 Frantschach Pulp&Paper Czech a.s. Štětí 26161516 5.4 Frantschach Pulp&Paper Czech a.s. Štětí 26161516 6.1 a) Frantschach Pulp&Paper Czech a.s. Štětí 26161516 6.1 b) Fridolín Olah-ALFRID Dubí 11447982 6.6 a) Glanzstoff Bohemia s.r.o., výroba viskózových kordových vláken Lovosice 25039253 4.1 h) Glaverbel Czech a.s., Závod Barevka Dubí 14864576 3.3 Glaverbel Czech a.s., Závod Kryry Kryry 14864576 6.7 Glaverbel Czech a.s., Závod Řetenice Řetenice 14864576 3.3 Glaverbel Czech a.s., Závod Řetenice Řetenice 14864576 6.7 Habrinol s.r.o. Děčín 63148251 4.1 c) Chemopetrol a.s. Litvínov 25003887 5.1 Chemopetrol a.s. Litvínov 25003887 4.3 Chemopetrol a.s. Litvínov 25003887 5.4 Chemopetrol a.s. Litvínov 25003887 4.2 a) Chemopetrol a.s. Litvínov Litvínov 25003887 4.1 a) Chemopetrol a.s. Litvínov Litvínov 25003887 4.1 b) Chemopetrol a.s., Teplárna T 200 Litvínov 25003887 1.1 Chemopetrol a.s., Teplárna T 700 Litvínov 25003887 1.1

strana 31 Název zdroje Obec IČO provozovatele Kategorie Chemopetrol a.s., výroba polyethylenu 1 Litvínov 25003887 4.1 h) Chemopetrol a.s., výroba polyethylenu 2 Litvínov 25003887 4.1 h) Chemopetrol a.s., výroba polypropylenu Litvínov 25003887 4.1 h) Chemopharma a.s. Ústí nad Labem 60278072 4.5 Cheva s.r.o. Ústí nad Labem 47780142 4.2 c) Cheva s.r.o. Ústí nad Labem 47780142 4.2 d) Ing. Petr Schneider Háj u Duchcova 15132692 6.6 c) Integraz s.r.o. Vrbice 44568860 6.6 b) K+B s.r.o. Most 41324412 6.6 a) Kartek a.s. Bečov 25032780 6.6 a) Kaučuk a.s., Etylbenzen Litvínov 25053272 4.1 a) Keramika Horní Bříza a.s., Závod Podbořany Podbořany 45359946 3.5 Komaspol s.r.o. Vchynice 49096346 6.6 a) Kovohutě Povrly a.s. Povrly 49903039 2.5 b) Lafarge Cement a.s. Čížkovice 14867494 3.1 Lakmal Verneřice s.r.o. Verneřice 25042483 4.1 j) Lidru a.s., chov nosnic Libotenice Libotenice 00121100 6.6 a) Lidru a.s., odchov kuřic Libotenice Libotenice 00121100 6.6 a) Lounské strojírny s.r.o. Louny 46711201 6.7 Lovochemie a.s. Lovosice 49100262 1.1 Lovochemie a.s. Lovosice 49100262 4.3 Lovochemie a.s. Lovosice 49100262 5.4 Lovochemie a.s., dusičnan amonný s močovinou (DAM) Lovosice 49100262 4.3 Lovochemie a.s., kyselina dusičná KD 5 Lovosice 49100262 4.2 b) Lovochemie a.s., kyselina dusičná KD 6 Lovosice 49100262 4.2 b) Lovochemie a.s., ledek amonný s vápencem (LAV) Lovochemie a.s., výroba kombinovaných hnojiv NPK Lovosice 49100262 4.3 Lovosice 49100262 4.3 Lovochemie a.s., výroba ledku vápenatého (LV) Lovosice 49100262 4.3 Město Úštěk, skládka TKO 00264571 5.4 Metalurgie Rumburk s.r.o. Rumburk 64652955 2.4 Metalurgie Rumburk s.r.o. Rumburk 64652955 2.5 b) Norske Skog Štětí a.s. Štětí 48288497 6.1 b) Papírna Česká Kamenice a.s. Česká Kamenice 46712062 6.1 b) Podnik služeb Jirkov s.r.o., řízená skládka kom.odpadu Podnik služeb Jirkov s.r.o., řízená skládka kom.odpadu města Jirkov - kazeta C4 Jirkov 25020307 5.4 Jirkov 25020307 5.4 PPC Trmice a.s. Trmice 25015915 1.1