Školní časopis studentů SŠZ a VOŠ Chrudim

Vážení a milí čtenáři, parné léto je za námi, fotky z dovolených a prázdnin prohlédnuty. Prožíváme mimořádně teplý podzim a v jeho závěru přicházíme se čtvrtým číslem našeho školního časopisu Klas. Můžete se těšit na pravidelné rubriky, kvíz s tajenkou, přesmyčky, rozhovor i zajímavé čtení s podzimní tematikou. Možná Vás některé naše články motivují k procházce barevnou podzimní přírodou. Ráda bych touto cestou poděkovala všem tvůrcům Klasu za příspěvky a nápady, zejména šikovným redaktorkám z 2. A a 2. C, bez kterých by nové číslo nevzniklo. Panu Ing. Vackovi děkuji za spolupráci při grafické úpravě. Mgr. Marie Viková Redakční rada: Šéfredaktorka: Mgr. Marie Viková Redaktoři: žáci 2. A, C Spolupracovala: Mgr. Petra Krpatová Grafická úprava: Ing. Vladimír Vacek Adresa pro zasílání textů: m.vikova@centrum.cz 3

Podzim Čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu. V přírodě tedy všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Někteří ptáci nás opouštějí a odlétají za teplem na jih, zvířata si shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají semena, aby mohla příští jaro vyklíčit nová. Září Měsíc babího léta, čas sklizně a první přípravy na zimu. listy stromů se začínají vybarvovat dozrávají bezinky, padají žaludy a v lese můžeme najít václavky vlaštovky a jiřičky se houfují a odlétají na jih jako první, postupně se začíná stěhovat i většina tažných ptáků (čápi, husy, čírky, konipasové ) v lese se ozývá troubení - začíná jelení říje lesníci čistí paseky po těžbě, sbírají semena jedlí, douglasek, dubů, olší atd. myslivci pořádají společné hony na pernatou zvěř (divoké kachny, husy) a na zajíce, loví se i jeleni v říji, srny a srnčata sbírají se žaludy, kaštany, jeřabiny a bezinky na zásoby do krmelců Říjen Měsíc barevných listů, zkracujících se dní a tažných ptáků. listy stromů a keřů začínají opadávat vrcholí odlet ptáků a k nám přilétají zimující havrani srnci shazují paroží, začíná dančí říje mufloni a prasata si pochutnávají na spadaných bukvicích jezevci a plazi se ukládají k zimnímu spánku lesníci sbírají šišky borovice a semena tisu, habru, javoru, dubu, jasanu, kaštanu a ořešáku začínají s výsadbou sazenic listnatých stromů začínají s těžbou borovice a listnatých stromů odstraňují kůrovcové souše a zabezpečují porosty proti okusování zvěře myslivci loví jeleny, muflony, daňky, srny, divoká prasata, bažanty a divoké krocany dokončují silážování krmiv a zabezpečují dužnatá krmiva Listopad Měsíc podzimních plískanic, větrů na strništích a prvních mrazíků. stromy shazují své poslední listy netopýři a další živočichové se ukládají k zimnímu spánku v potocích se třou pstruzi a raci kladou vajíčka 4

lasice hranostaj se přebarvuje do svého bílého zimního šatu probíhá mufloní říje a páření prasat (chrutí) přilétá káně rousná, brkoslavi a hýlové lesníci sbírají semena lip, akátů a habrů ve školkách provádějí hlubokou orbu a zazimování sazenic na záhonech dokončují podzimní zalesňování provádějí mýtní úmyslné těžby, z nichž je větší množství cenných sortimentů zajišťují intenzivní ochranu kultur proti okusu a ohryzu zvěře likvidují stromy napadené kůrovcem začínají přikrmovat zvěř (jeleny, srnce a daňky) na lovech loví bažanty a zajíce listopad je posledním měsícem před zimou, proto se začíná s instalací krmítek pro ptáky mnoho živočichů se ukládá k zimnímu spánku (plši, svišti, netopýři a samozřejmě ježci) Pranostiky Teplé září - dobře ovoci a vínu daří. Divoké husy na odletu - konec i babímu létu. Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení. Po svatém Matouši, čepici na uši. Je-li říjen velmi zelený, bude za to leden hodně studený. Bouřka v říjnu třebas malá, sotva nato zima stálá. Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody. Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Podzimní svátky a tradice Vinobraní Je slavnost sklizně vinné révy. Pořádá se hlavně ve větších městech s vinařskou tradicí. Akce je většinou spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína a burčáku. Patří k největším svátkům v roce - zejména pokud byla úroda vína zvláště dobrá. Pouštění draků Podzimní pouštění draků má v Česku zhruba pětisetletou tradici. Původ mají v Číně, odtud pronikly do Japonska. Stavba a pouštění draků má v asijských zemích i rituální tradici. Japonci pouštějí draky, aby zajistili svým dětem dobré zdraví. V Asii měli i pracovní využití. Vláli nad rýžovými poli, kde plnili roli strašáků. 5

V Evropě však slouží čistě pro zábavu. Kromě klasických tvarů lze spatřit létat nejrůznější tvary: housenky, motýly, akrobatické speciály nebo nejrůznější reklamní výtvory. Halloween Slaví se každý rok 31. října. Je to směs starého keltského zvyku, katolických a římských náboženských rituálů a evropských lidových tradic. Vychází z keltské mytologie - svátek Samhain - svátek Nového roku a začátek zimy, doby temna a chladu. Věřili, že v ten den mají duchové zemřelých možnost vyjít mezi živé. Proto nosili různé masky, aby je duchové nemohli poznat. Později došlo ke spojení s křesťanským svátkem - dnem všech svatých. V USA byla tato tradice obnovena a slaví se večer před dnem všech svatých. Jak se dny zkracují a noci se stávají chladnější, lidé se mohou těšit na průvody, kostýmy a děti na sladké dobroty. I ve Velké Británii se halloween těší velké oblibě. Děti se převlékají za 6 strašidelné bytosti a chodí od domu k domu s větou - trick or treat (trik nebo dobrotu), jestliže majitel domu řekne trik, děti mu předvedou stoj na hlavě nebo podobný trik, majitel domu je pak obdaruje sladkostmi a ovocem. Lidé si také zdobí domy, které mění ve strašidelné zámky a hrady, vyrábějí dýňové svítilny a pečou dýňové koláče. Dýně je typickou součástí oslav. V říjnu je v Americe najdete úplně všude - v zemi, u dveří na prahu, na večeři, na stole jako dekoraci. V posledních letech se svátek duchů dostal do mnoha zemí světa. Jen málokdo si však při oslavách vzpomene na své zesnulé předky, jejichž památka se původně v tento den uctívala. Staří Keltové se v tento magický den oblékali do zvířecích kůží. Věřili, že se vracejí duše zemřelých ke svým rodinám. Lidé proto vyráběli svítilny z vydlabaných řep, aby duchům posvítili na cestu. V některých státech má trochu jinou podobu. Například v Mexiku a Jižní Americe se tento den nazývá Den mrtvých. Doma i na hřbitovech si lidé staví malé oltáře, které zdobí květinami, ovocem, čokoládovými kostlivci, marcipánovými rakvemi a fotkami svých zesnulých blízkých. Neprožívají to ale truchlivě - 1. listopadu se vydají na hřbitov s kytarami či rádiem a pořádají piknik. Tradičními znaky Halloweenu jsou: Barvy: dýně, tzv. Jackovy lucerničky čarodějky se sovami duchové černé kočky košťata oheň příšery kostlivci atd. černá oranžová

Dušičky Svátek Všech svatých a vzpomínka na všechny naše zesnulé blízké. Přesněji řečeno, je to vzpomínka na zemřelé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do této skutečnosti a nacházejí se ve fázi,,očišťování. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše. Podzimní dny Kolem běží pes. Každým skokem kolem sebe rozstřikuje tisíce malých kapiček, které se blyští v nazlátlém oparu zapadajícího slunce. Pádí po louce a snad si myslí, že je rychlejší než chladný vítr, který mě svírá ve svém objetí. Nevadí mi to. I přes všechny blátivé kaluže, které mě chytají za nohy, si užívám výjimečného třpytu slunce, které je v těchto dnech již vzácností. Ledový vítr si potměšile hraje s barevnými lístečky, které dávno ztratily sílu se mu bránit. Pohazuje si s nimi, válí je po zemi, občas i strhává jejich kamarády ze stromů. Když si dostatečně vyhraje, vrhne se i na živé tvory, kterým bere jejich teplo a náladu. Z posekané louky mě pozoruje stádečko srnek. Jejich pohledy těkají mezi mnou a psem, který se snaží ukrást větru jeho barevnou kratochvíli. Marně. Jedna srna se otáčí a prchá pryč. Utíká a snad i matka příroda doufá, že se jí nepodlomí nohy a její Na den 1. 11. připadá svátek Všech svatých a den nato Památka všech zemřelých - dušičky. V tyto dny všichni přicházeli na hřbitovy, očistili okolí hrobu, pokládali věnce, květiny a zapálili svíčku. Pak pronášeli v tichu krátké modlitby. Dříve se věřilo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu. Podle lidové víry prý duchové na jednu noc vystupují z hrobu, kde v plamenech pykají za své hříchy. Proto bývalo zvykem vhazovat tento večer do ohně různé pokrmy pro dušičky. Když se ráno ozvalo zvonění z kostela, nastal čas, aby se dušičky vrátily zpět do hrobů. Říkávalo se, že pokud o dušičkách prší, znamená to, že duše zemřelých oplakávají své hříchy. Marie Machálková, 2. C tělo se nezakryje karmínovým závoje, jako se to stalo některým jejím společnicím. Všechny nakonec bez úhony mizí v houští. Padá tma. Jako věrná společnice ji následuje nadýchaná mlha. Její drobounké úlomky prosvětluje záře měsíce. Krajina je krásnější než jakýkoli obraz. Ledová záře vyčaruje ze stromů, již zbavených listí, nejrozmanitější tvary přikryté stříbřitým závojem. Je čas jít domů. Hladina kaluží se leskne a bahno pomalu tuhne. I vítr utichl. Jakoby cítil tu smrtonosnou hrozbu číhající v keři. Zacpávám si uši, abych neslyšela ty dunivé rány rozbíjející na střípky celou podzimní atmosféru. Všechno krásné se najednou mění na zběsilý úprk, bolest a krev. Utíkám pryč. Nechci slyšet ten útrpný nářek přírody. Temnota se stahuje kolem, jakoby chtěla zakrýt místo činu. Ani ten měsíc se na to nemůže dívat a schovává se za mraky. Všechno hezké má i svou stinnou stránku. Aneta Ladrová 2. A 7

Rozhovor s Mgr. Petrou Krpatovou Co jste dělala o podzimních prázdninách? Ve středu jsme byli v Kutné Hoře. Navštívili jsme moji dceru a popřáli jí dodatečně k svátku. Šli jsme se podívat do chrámu sv. Barbory, když jsme k němu přicházeli, viděli jsme, jak filmaři balí věci k natáčení nějakého filmu. V sobotu jsme se byli podívat na Kralickém Sněžníku (1424 m.n.m, je to nejvyšší bod Pardubického kraje). Dodržujete podzimní tradice? nějaké Občas jdeme pouštět draka a vyřezáváme dýni. Letos jsem z vyřezané dýně použila její pokličku jako ingredienci do polévky. Strašákovi jsem z dýně vyrobila slaměný klobouk, jako náhradu pokličky. A z březových větviček jsem vyráběla srdce na dveře. Slavíte Halloween? Neslavíme ho, ale dodržujeme klasické podzimní tradice, jako jsou dušičky atd. Když jste byla malá, jak jste trávila podzimní dny? Díky tomu, že jsme bydleli na vesnici, tak jsme trávili venku veškerý volný čas. Ale na co si vzpomínám? S bratrem a kamarády jsme potají vyráběli tzv. čuďáky, jak jsme tomu říkali. (z větviček bezu) Vnímáte nějaké změny nálady v období podzimu? Když prší a není moc hezké počasí, tak jsem smutnější a člověku se do ničeho nechce, ale když je hezky, tak je nálada hned lepší. Líbí se mi, jak je všechno kolem nás krásně zbarveno do podzimních barev. Máte zahradu? Jestli ano, připravujete ji na zimu? Ano, máme zahradu. Teprve ji budeme nějak připravovat. Zatím tam máme jenom hlínu a bahno. Vše nás to čeká až na jaře. Co děláte na podzim o víkendu? Hodně záleží na počasí. Pokud je hezky, tak vyrážíme na kole nebo na procházku. Jinak máme spoustu práce kolem domu. Děkujeme, že jste si na nás udělala čas. 8 Rozhovor připravily: Marie Machálková (2. C), Lucie Štoková (2. C)

Pro chytré hlavy Přesmyčky A V O S N E Č M E J U K E Ř I C K U C H E C O Ň J O O M N Z R A P S E O I L I B O G E A R E G I G O F E J E R O S N Í R A J L Í K R U Y A I N B L Í P E K S T Í L M Í Č O K P O T Y Ř A S B I T N E P R M A N A R G F 9

KŘÍŽOVKA Na podzim se v Americe i u nás slaví.. 1. Jeden z japonských ostrovů? 2. Díky kterému prvku vznikají kyselé deště? 3. Samčí pohlavní žlázy u ryb? 4. Naše největší řeka? 5. Známý vačnatec? 6. Jak se anglicky řekne okno? 7. Nejznámější výrobek z Pardubic? 8. Největší světadíl? 9. Jedna z fází Měsíce? 10