Bibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK
Jak si obstarám informace? informační exploze mnoho informací a jak si teď vybrat ty správné (relevantní) kam půjdu? domácí příruční knihovna, encyklopedie, seznamy, adresáře Internet informační centra, knihovny
Historie vzniku databází předchůdci inventární seznamy kostelů a klášterů katalogy knihoven bibliografie, citační rejstříky, referátovéčasopisy DATABÁZE bibliografická faktografická plnotextová (fulltextová) kombinovaná
Bibliografická informace odkazují na primární dokument ; sekundární informace popisují původní dokument po obsahové a věcné stránce popisné údaje (autor, název, nakladatel, vydání, místo vydání, počet stran, ISBN a ISSN) věcné údaje (tématický popis) Příklad: Lékařská informatika / P.Kasal, Š.Svačina. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 543 s. : ilustr. Kč 250,- ISBN: 80-7184-594-9 MeSH: lékařská informatika MDT: 007
Proč potřebujeme bibliografické informace? poskytují nám rychlou orientaci zjistíme, co existuje: od nějakého autora na určité téma od nějakého nakladatele
Katalogy versus Databáze Katalog Kde najdu knihu, časopis? Co má knihovna/nakladatel na určité téma? záznam obsahuje popisné, věcné a lokační údaje knihovny, nakladatelé seznamy jejich fondů většinou pouze knihy, časopisy jako celek Databáze Co existuje ve světě na určité téma? záznam obsahuje popisné a věcné údaje bibliografie, rejstříky, referátové časopisy obvykle z určitého oboru, příp. země atd. více analytický popis články z časopisu, kapitoly z knih atd.
KATALOGY knihovní, nakladatelské obsahují bibliografické (sekundární) informace o dokumentech, které jsou k dispozici v knihovně (informačním středisku) záznam tvoří: popisné údaje (autor, název, nakladatel ) věcné údaje (téma, o čem dokument pojednává) lokační údaje (signatura, sigla)
KATALOGY pokr. základní druhy lístkový autorský názvový předmětový systematický, elektronický (v duchu jednou vložím, mnohonásobně využiji )
Souborné katalogy 1 katalog více knihoven (pro možnost vyhledávání pouze v jednom seznamu a zabírá více knihoven) území (souborný katalog České republiky) druh dokumentu (souborný katalog zahraničních periodik, knih ) obor (souborný katalog medicínských inf.) kombinace
Vyhledávání v e-katalozích vědět co chci a co hledám! metoda listování (browse) nabízí abecedněřazené seznamy dle vybraného kritéria např. autoři v abecedním sledu metoda hledání (search) vyhledává zadaný termín výsledek pouze záznamy, ve kterých je hledaný termín
Souborný katalog - příklady www.medvik.cz katalog NLK, kde je implementován i souborný katalog zahraničních periodik hledám, kdo má Journal of Hepatology najdi časopis dle názvu, navigací se dostat až do záznamu ; která knihovna má zjistíte dle dostupnosti hledám, který časopis má ISSN 0010-7824 zvolit hledání dle ISSN, dát pozor na upozornění, v jakém tvaru se má ISSN uvést ÚKOL: 1) najít časopisy, které v názvu obsahují hepatology 2) v citaci je uvedeno Int J Hematol o který časopis se jedná a kde ho získám?
Databáze Systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace - zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. Základními prvky databáze jsou data a program pro práci s nimi. Datový obsah tvoří množina jednotně strukturovaných dat uložených v paměti počítače nebo na záznamovém médiu, jež jsou navzájem v určitém vztahu a tvoří určitý celek z hlediska obsažených informací; data jsou přístupná výhradně pomocí speciálního programového vybavení - systému řízení báze dat. Podle typu obsažených dat se rozlišují databáze textové (mezi nimi lze dále vyčlenit databáze plnotextové, bibliografické, referenční, faktografické), numerické, obrazové, multimediální. Podle způsobu práce uživatele s daty se rozlišují databáze umožňující zápis dat (např. firemní transakční systémy, modul katalogizace knihovnického systému) a databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat (např. databáze v databázových centrech, OPAC, datové sklady). Někteří autoři používají termín databáze v zúženém významu pro označení pouze datového obsahu databáze (datová základna) nebo pouze programu pro práci s daty (systém řízení báze dat). [POKORNÝ-1992:33-45] (převzato z Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy web NK ČR)
Databáze - stručně databáze dnes znamená prakticky jakoukoliv bázi dat, kde jsou uspořádány záznamy - data (na úřadech, v kancelářích, nemocnicích ) a je možné jejich vyhledání z knihovnického hlediska jsou databáze specializovány na určitý obor, území, zemi, oblast katalogy databáze - dnes se používá označení EIZ (elektronické informační zdroje)
Základní bibliografické databáze pro medicínu BMČ Bibliographia Medica Čechoslovaka MEDLINE EMBASE polytématické Web of Science Scopus
Rešeršní strategie 1. formulace dotazu (co hledám?!) důležité formulovat! 2. výběr klíčových slov (MeSH, jiné tezaury, zjistit používané slovníky termínů) 3. výběr EIZ 4. sestavení dotazu (booleovské a proximitní operátory) 5. vyhledání záznamů 6. práce s výsledky (zajištění plného textu)
Rešeršní profil dlouhodobá práce na určitém problému nejprve orientace v problému jednorázová rešerše vyladění rešerše limity (jazykové, časové, typy publikací, atd.) uložení dotazu a jeho periodické vyhledávání výsledky systém může zasílat např. e-mailem
Profesionální rešeršér dnes zejména pomáhá při navigaci při ladění rešeršního dotazu vytváří rešerše nejlépe společně s uživatelem
Díky za pozornost Kontakt: Jitka Stejskalová E-mail: jitka.stejskalova@lf1.cuni.cz Tel: 224 965 613