Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze



Podobné dokumenty
Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Státní závěrečná zkouška Judaistika: Dějiny a kultura Židů Magisterské navazující studium JEDNOOBOROVÉ

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Průřezová témata mezipředmětové vztahy. Úvod do dějepisu - typy pramenů - vnímání času. Raný středověk. učebnice

Ústav Blízkého východu a Afriky HEBRAISTIKA

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 7. ročník

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenových třídách, multimediální učebně v učebně s interaktivní tabulí a školní knihovně.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

5.5.2 Dějepis povinný předmět

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis

Učební osnovy pracovní

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2010/11 dle studijního plánu oboru Historie

Důležité výrazy k judaismu I.

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Vysvětlí, proč se učíme dějepis, proč je pro nás historie důležitá. Popíše instituce, kde se uchovávají historické prameny, uvede příklady.

Kdy: 14. května 1948 vyhlášení státu Izrael, 15. května července 1949 válka za nezávislost (První arabsko-izraelská válka)

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

Dějepis. Úvod do studia historie

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Dějepis. žák: TÉMATA. vznik historie jako vědy

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

2. Starověké Řecko starověká Kréta řecká polis archaická Sparta a Athény řecko-perské války helénismus

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika Izrael jako biblický a historický Boží lid a novodobý stát Izrael

Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS (DJ) Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Časová dotace vyučovacího předmětu: 1, 1, 1, 0, 0, 0.

RANÝ NOVOVÉK období od konce 15.stol.do poloviny.17.stol. Objevné plavby a jejich společenské důsledky

Náboženský radikalismus a konflikty JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D.

CZ.1.07/1.5.00/

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Poznámky

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN28

Dějepis. Člověk a společnost

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2009/10 dle studijního plánu

Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen do vzdělávací oblasti SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Je vyučován od 1. Do 3. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně.

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

Maturitní témata z dějepisu Profilová zkouška

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

Bakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.)

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

První republika. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva


Komentář k pracovnímu listu

I. VELKÉ MIMOEVROPSKÉ CIVILIZACE - STAROVĚK / 19

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

Zdroje k magisterské státní zkoušce. z Politické a kulturní geografie. BAAR, ŠINDLER, RUMPEL: Politická geografie, Ostravská univerzita 1996

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské

Dějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války

Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

Marta Kadlecová. Monografie

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Tabulace učebního plánu

Základní osnova studijního plánu magisterského navazujícího oboru Teologie spiritualita etika v prezenční formě 2015/16

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Vyučované předměty a studijní plán pro obor judaistika

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Učební osnovy Dějepis

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

MATURITNÍ OTÁZKY Z DĚJEPISU PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript:

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Státní závěrečná zkouška (bakalářská) Judaistika Židovské dějiny, židovské tradice a zvyky a synagogální liturgie Tematické okruhy: Židovské dějiny 1. Židovské dějiny ve starověku od proto-dějin do 4. st. o. l. (rozlišení starověkých mýtů a biblických dějin od moderních historických hypotéz, babylonské zajetí, hegemonie Persie, Řecka a helenistických států, římské období, vnitřní vývoj izraelské společnosti v jednotlivých obdobích, vznik významných židovských institucí a posuny v judaismu Tanach a Talmud) 2. Židovské středověké dějiny v Evropě 5. až 15. st. o. l. (židovská diaspora v křesťanských zemích v období raného středověku, Byzantská říše, nástupnické státy Západořímské říše, rozvoj židovských obcí, změny v postavení Židů a počátky křesťanského anti-judaismu, židovská diaspora v křesťanských zemích v období vrcholného a pozdního středověku, vývoj židovských obcí v jižní, západní a střední Evropě, posun v postojích církve vůči Židům a rozvoj protižidovských mýtů, kontext dějin Židů na Pyrenejském poloostrově, islám a Židé pod jeho nadvládou, reconquista, židovské obce a postavení Židů v křesťanském Španělsku a Portugalsku, počátky a rozvoj marranismu (krypto-judaismus), mýtus o čistotě krve, vznik španělské inkvizice, vyhnání Židů z Pyrenejského poloostrova) 3. Novověké dějiny Židů 16. až 19. st. o. l. (židovská diaspora v jižní a západní Evropě (vývoj židovských obcí v Itálii, obnova židovských obcí v Anglii a Holandsku, noví křesťané a jejich pronásledování, protižidovské fobie a počátky emancipace Židů ve Francii), židovská diaspora ve střední a východní Evropě (židovská otázka v období německé reformace, rozvoj a krize židovských obcí v Polsku, dělení Polska a postavení Židů v carském Rusku, vznik chasidismu a vlivy mystických proudů sabateanismus a frankismus), revoluční změny přelomu 18. a 19. století a jejich význam pro emancipaci a integrační proces židovského obyvatelstva v západní Evropě (osvícenství, Francouzská revoluce a Napoleonovy reformy) a ve střední a východní Evropě (Josef II. a jeho reformy, 1

protifrancouzské reakce a vznik moderního antisemitismu v německých zemích, pokusy ruských carů o řešení židovské otázky, haskala a Wissenschaft des Judentums), Židé v evropských národnostních státech a v USA (integrace, reforma a vznik nových židovských institucí)) 4. Dějiny Židů ve 20. století (novodobý rasový antisemitismus Dreyfusova aféra, 1. světová válka a nárůst antisemitismu v Německu, nacismus a Šoa (německá protižidovská politika, masová likvidace židovského obyvatelstva a koncentrační tábory, reakce evropských zemí a jejich obyvatel), poválečná židovská diaspora v Evropě a v USA, změny v postavení Židů a obnova židovských komunit v jednotlivých zemích, SSSR a vznik komunistického bloku, studená válka a anti-sionismus, emigrace Židů z arabských zemí do Evropy a USA, americký judaismus, reakce církví a 2. vatikánský koncil) 5. Židé v islámských zemích (židovská diaspora na území Dar al-islam, právní a reálné postavení Židů v islámu, damašský chalífát a bagdádský chalífát, první krize postavení židovského obyvatelstva křížové výpravy a vpád Mongolů, vývoj židovských obcí severní Africe a Osmanské říši, židovská imigrace z Evropy, vznik nových mesianistických proudů a Šabtaj Cvi, židovská diaspora v Osmanské říši a v Maroku (19. století 1918), evropské vlivy a transformace tradičního postavení židovského obyvatelstva, vznik arabského antisemitismu) 6. Židé v českých zemích (příchod Židů a vznik židovských obcí, právní postavení Židů, církev a Židé, husitské hnutí a Židé, první Habsburkové a Židé, rozvoj židovských obcí v Praze a na venkově, třicetiletá válka, období úředního antisemitismu (Leopold I., Karel VI. a Marie Terezie), reformy Josefa II. a systemální patent, mesianistické proudy a haskala, snahy o emancipaci, revoluční rok 1848 a zrovnoprávnění Židů, německo-židovské a česko-židovské hnutí, hilsneriáda a český antisemitismus, Židé v Československu, TGM, První republika a Židé, německá okupace, Terezín a Šoa, poválečný vývoj a podíl Židů na vzestupu komunismu, politické procesy a anti-sionismus, šedesátá léta, normalizace a utužení antisionismu, židovská kultura v ČSSR, obnova židovských obcí po roce 1989) 7. Dějiny Státu Izrael (počátky sionismu, vznik a rozvoj židovského jišuvu v Palestině, alijot, Balfourova deklarace, počátky izraelské společnosti a infrastruktury, Bílé knihy a jejich význam, židovský protibritský odboj, vyhlášení Státu Izrael, arabsko-izraelské konflikty a války, mezinárodní vztahy Státu Izrael, vnitřní vývoj kultura, náboženství, ekonomika, infrastruktura a společnost) 2

Literatura: ALY, G. Konečné řešení: Přesun národů a vyhlazení evropských Židů. Praha, 2006. ARAVA-NOVOTNÁ, L. Geneze protižidovských mýtů a stereotypů ve středověkém křesťanském myšlení. In Nová doba, stará zloba: soudobý antisemitismus v historickém kontextu. Plzeň, 2010, s. 5-43. ARAVA-NOVOTNÁ, L. Od antisemitismu k anti-sionismu: Československo po roce 1948. In Dopady holocaustu na českou společnost ve druhé polovině 20. století. Praha, 2008, s. 85-95. ARAVA-NOVOTNÁ, L. Postavení Židů v islámských zemích a jeho proměny pod vlivem Evropy. Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 1/2011, s. 15-31. ARAVA-NOVOTNÁ, L. Význam Napoleonova vítězství u Slavkova pro židovské obyvatelstvo Evropy. In Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova? Praha, 2006, s. 183-198. AVINERI, Š. Zrození moderního sionismu. Praha, 2001. BAUER, J. Úvahy o holokaustu. Praha, 2009. BEINART, H. The expulsion of the Jews from Spain. Oxford, 2002. BOUŠEK, D. Právní postavení Židů v islámských zemích ve středověku. In Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu. Praha, 2011, s. 90-195. ČEJKA, M. Dějiny moderního Izraele. Praha, 2011. ČEJKA, M. Izrael a Palestina: minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Brno, 2007. ČEJKA, M. Judaismus a politika v Izraeli. Brno, 2009. ELON, A. The pity of it all: a portrait of the German-Jewish epoch, 1743-1933. New York, 2002. FEINER, S. The Jewish enlightenment. Philadelphia, 2003. FINKELSTEIN, I., SILBERMAN, N. A. David a Šalomoun: Počátky mesianismu ve světle moderní archeologie. Praha, 2010. FINKELSTEIN, I., SILBERMAN, N. A. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. Praha, 2010. FLAVIUS, J. Válka židovská, I-II. Praha, 2004. FRANKEL, J. Crisis, Revolution and Russian Jews. New York, 2010. FRANKL, M. Emancipace od židů: český antisemitismus na konci 19. století. Praha, 2007. GILBERT, M. Židé ve 20. století: ze všech končin světa. Praha, 2003. 3

GOETSCHEL, W. Spinoza s modernity: Mendelssohn, Lessing, and Heine. Madison, 2003. GUIBBORY, A. Christian identity, Jews, and Israel in seventeenth century England. Oxford, 2010. HEITLINGER, A. Ve stínu holocaustu a komunismu: čeští a slovenští židé po roce 1945. Praha, 2007. HILBERG, R. The Destruction of the European Jews. New York, 1979. CHAZAN, R. Židé středověkého západního křesťanského světa: (1000-1500). Praha, 2009. KALMAN, J. Rethinking antisemitismus in nineteenth-century France. Cambridge, 2010. KATZ, J. Out of the ghetto: the social background of Jewish emancipation, 1770-1870. Syracuse, 1998. KRUPP, M. Sionismus a Stát Izrael. Historický nástin. Praha, 1998. LEWIS, B. The Jews of Islam. Princeton, 1984. MACIEJKO, P. The mixed multitude: Jacob Frank and the Frankist movement, 1755-1816. Philadelphia, 2011. MARCUS, J. R. The American Jew, 1585-1990: a history. Brooklyn, 1995. MEDVEDEV, Ž. A. Stalin a židovský problém: nová analýza. Brno, 2005. MELAMMED, R. L. A question of identity: Iberian conversos in historical perspective. Oxford, 2004. PĚKNÝ, T. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha, 2001. POJAR, M. Hilsnerova aféra a česká společnost. Praha, 2000. RUBEŠOVÁ, M. P. Právní postavení Židů ve středověké Evropě. In Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu. Praha, 2011, s. 22-89. RUCKER, L. Stalin, Izrael a Židé. Praha, 2001. SACHAR, H. M. Dějiny státu Izrael. Praha, 2008. SCHÄFER, P. Dějiny Židů v antice: Od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. Praha, 2003. SCHOLEM, G. G. Sabbatai Sevi: the mystical Messiah, 1626-1676. Princeton, 1989. STEMBERGER, G. Úvod do judaistiky. Praha, 2010. STILLMAN, N. A. The Jews of Arab lands in modern times. Philadelphia, 2003. 4

VYDRA, Z. Protižidovské stereotypy a křesťanská společnost na přelomu 19. a 20. století. Pardubice, 2007. VYDRA, Z. Židovská otázka v carském Rusku 1881-1906: vláda, Židé a antisemitismus. Pardubice, 2006. ZOUPLNA, J. Od jišuvu k Izraeli: formování izraelských mocenských elit 1919-1949. Praha, 2007. Židovské tradice a zvyky 1. Základní literatura k problematice židovských tradic a zvyků 2. Narození, obřízka, vykoupení prvorozeného, židovské tradiční vzdělání 3. Svatba, manželský život, jídelní předpisy, rozvod 4. Denní požehnání, rituální omývání a ponořování, otázka a význam rituálních předmětů v judaismu (talit, tfilin, mezuza, pokrývka hlavy) 5. Synagoga, její vývoj a funkce 6. Židovský kalendář, šabat, svátky 7. Polosvátky, významné dny, posty Literatura: POVINNÁ: Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc, 2003. KOSÁKOVÁ, J. Slovník judaik. Praha, 2004. NEWMAN, J., SIVAN, G. Judaismus od A do Z. Praha, 1992. NOSEK, B., DAMOHORSKÁ, P. Židovské tradice a zvyky. Praha, 2010. PUTÍK, A., Šedinová, J., Doležalová, J. Židovské tradice a zvyky. Praha, 1992. DOPORUČENÁ: ALTSCHULER, D. Precious Legacy. New York, 1983. BIEBLE, R. Women and Jewish Law. New York, 1995. BLOCH, A. The Biblical and Historical Background of Jewish Customes and Ceremonies. New York, 1980. DIAMANT, A. Living a Jewish Life. New York, 1991. DOBRINSKY, H. C. A Treasury of Sephardic Laws and Customes. New Zork, 1988. 5

DONIN, HA-LEVI, Ch. To Be a Jew. A Guide to the Jewish Observance in Contemporary Life. New York, 1972. Encyclopaedia Judaica. Jerusalem, 1973, 1996, 2007. GAL-ED, E. Das Buch der juedischen Jahrfeste. Frankfurt am Main, 2001. GALLEY, S. Das juedische Jahr. München, 2003. GUTMANN, J. The Jewish Life Cycle. Leiden, 1987. MARCUS, I. G. The Jewish Life Cycle. Seattle, 2004. PĚKNÝ, T. Historie židů v Čechách a na Moravě. Praha, 2001. STEMBERGER, G. Jüdische Religion. München, 1999. VRIES DE, S. P. Jüdische Riten und Symbole. Wiesbaden, 1981. ZBOROWSKI, M. Life Is With People. New York, 1952. ZEVIN, S. Y. The Festivals in Halachah. New York, 2002. Synagogální liturgie 1. Literatura a prameny vztahující se k synagogální liturgii, základní terminologie, základní pojmy týkající se modlitebních textů (např. rozdíl bracha a tfila, modlitba a vyznání) 2. Základní rozdělení jednotlivých ritů, sefardský a aškenázský ritus, základní liturgické rozdíly. Základní liturgické sborníky 3. Liturgie všedního dne šachrit, mincha, ma ariv (charakteristika, základní texty), otázka kadiše, kiduše a keduši 4. Liturgie šabatu, četba Tóry a Haftary, otázka kázání v synagogální liturgii. Synagogální hudba 5. Liturgie Vysokých a poutních svátků, pijut 6. Liturgie Významných dnů (Chanuka, Purim, Den nezávislosti, Den Jeruzaléma) a liturgie postních dnů 7. Reformní hnutí a reforma synagogální liturgie, čelní představitelé reformy synagogální liturgie (I. Jacobson, A. Geiger, I. M. Weis, D. Einhorn) 6

Literatura: POVINNÁ: DI SANTE, C. Židovská modlitba. K počátkům křesťanské liturgie. Praha, 1995. NEWMAN, J., SIVAN, G. Judaismus od A do Z. Praha, 1992. NOSEK, B., DAMOHORSKÁ, P. Úvod do synagogální liturgie. Praha, 2005. SICHER, G. Modlitba v židovství. In Židovská ročenka 1965/66, s. 40-48. DOPORUČENÁ: BÖCKLER, A. Jüdischer Gottesdienst. Berlin, 2002. DAMOHORSKÁ, P. Šma Jisra el. Praha, 2006. ELBOGEN, I. Jewish Liturgy. New York, 1993. HAMMER, R. Entering the Jewish Prayer. New York, 1994. HOFFMAN, L. A. The Canonization of the Synagogue Service. London, 1979. LANGER, R., FINE S. Liturgy in the Life of the Synagogue. Winona Lake, 2005. LANGER, R. To Worship God Properly. Cincinnati. 1998. MUNK E. Die Welt der Gebete. Zweiter Band (Die Sabbat und Festtagsgebete). Basel, 2004. NITZAN, B. Qumran Prayer and Religious Poetry. Leiden, 1994. PETUCHOWSKI, J. Studies in Modern Theology and Prayer. Philadelphia, 1998. TABORY, J. Kenishta. Studies of the Synagogue World. Ramat Gan, 2001. TREPP, L. Der jüdische Gottesdienst. Stuttgart, 1992. WEINBERGER, L. J. Jewish Hymnography. London, 2000. V Praze dne 1. 12. 2015 7