Ochrana přírody v řízeních u evropských institucí Jiří Zicha Olomouc, 19. 3. 2012
Osnova I. Mezinárodní souvislosti II. Rada Evropy III. Evropská unie IV. EK vs. ČR
I. Mezinárodní souvislosti subjekty - státy - mezinárodní vládní organizace - v rámci OSN (UNEP, UNESCO, UNDP) - Rada Evropy - mezinárodní nevládní organizace (IUCN, WWF, BirdLife, Wetlands) - finanční instituce (WB, EBRD, WTO) - soudní tribunály (ICJ, ICML, ECHR)
I. Mezinárodní souvislosti milníky - konference UNESCO o biosféře (Paříž, 1968) - konference OSN o ž.p. (Stockholm, 1972) - Světová charta přírody (OSN, 1982) - Summit Země (Rio de Janeiro, 1992) - Summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg, 2002) - Rio+20 (20. - 22. 6. 2012)
I. Mezinárodní souvislosti mezinárodní úmluvy - příroda - Ramsarská úmluva (1971): mokřady - UNESCO (Paříž, 1972): přírodní dědictví - CITES (Washington, 1973): obchod s ohroženými druhy - Bernská úmluva (Rada Evropy, 1979): druhy a stanoviště - Bonnská úmluva (UNEP, 1979): stěhovavé druhy + EUROBATS (netopýři) + AEWA (tažní ptáci) + drop aj. - CBD (Rio, 1992) + Kartagenský protokol (Montreal, 2000) + Nagojský protokol (Nagoja, 2010)
I. Mezinárodní souvislosti mezinárodní úmluvy další oblasti - ochrana moří a pobřeží - mořské právo UNCLOS (Montego Bay, 1982) - velryby ICRW (Washington, 1946) - systém úmluv regulující rybolov - ochrana Antarktidy - ATS (Washington, 1959 aj.) - změna klimatu UNFCC (Rio, 1992) - dezertifikace UNCCD (Paříž, 1994) - krajina - Evropská úmluva o krajině (2000)
II. Rada Evropy založena 1949, dnes 47 zemí, Štrasburk
II. Rada Evropy více než 200 konvencí, chart, úmluv a protokolů - právní stát, demokracie, lidská práva Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) Evropský soud pro lidská práva - kultura, vzdělávání, internet, zdraví, životního prostředí Evropský diplom chráněných území (1965, ČR: NPR Karlštejn, NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty) Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (1979) Úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou činnostmi nebezpečnými pro životní prostředí (1993) Úmluvu o ochraně životního prostředí prostřednictvím trestního práva (1998) Evropská úmluva o krajině (2000)
II. Rada Evropy Bernská úmluva http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/nature/bern/default_en.asp kalendář 2012 (2011 atd.): http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/nature/calendar2012_en.asp Stálý výbor - 1x ročně tematické expertní skupiny - dle potřeby - reporting - povinný dvouletý - výjimky z druhové ochrany - monitoring implementace - case-files system
III. Evropská unie primární legislativa (SEU, SFEU) - cíle udržitelný rozvoj, vysoká úroveň ochrany (čl. 3 SEU) - specifické principy předběžná opatrnost, prevence, znečišťovatel platí (čl. 191 SFEU) - politiky - životní prostředí (čl. 191 193 SFEU) - zemědělství, obchod, doprava, energetika, věda - rozvojová spolupráce - instituce Evropská rada, Rada EU, Parlament, Komise, Soudní dvůr
III. Evropská unie sekundární legislativa - nařízení - CITES v EU, výrobky z velryb, nášlapné pasti - finanční nástroje (fondy) - vytvoření EEA (ETC) - směrnice - o ptácích (ochrana všech ptáků, územní ochrana) - o stanovištích (druhová ochrana, územní ochrana - Natura 2000) - ZOO (ochrana ex situ) - týrání zvířat (pokusy, transport, hospodářské účely) - environmentální odpovědnost - voda, moře, rybářství, GMO atd. - rozhodnutí (např. seznamy SCI), doporučení
III. Evropská unie Evropská komise reprezentuje zájmy Unie, výkonný (exekutivní) orgán organizační struktura - generální ředitelství (DG ENV) - další administrativní útvary a tzv. služby pravomoci - právo legislativní iniciativy a delegovaná normotvorná pravomoc - řízení a realizace politik a rozpočtu EU - prosazování unijního práva - strážkyně smluv (právo žalovat členský stát a jiné instituce u SDEU) - reprezentace EU na mezinárodní úrovni (vyjednání smluv mezi EU a dalšími zeměmi)
III. Evropská unie Soudní dvůr EU Soudní dvůr (27 soudců a 8 generálních advokátů) - řeší zejména spory mezi Komisí a členskými státy a tzv. předběžné otázky Tribunál (27 soudců) - bývalý Soud prvního stupně, zřízen v r. 1989 s cílem odlehčit SD - řeší podání učiněná FO a PO proti rozhodnutím orgánů Unie - proti rozhodnutí Tribunálu lze podat opravný prostředek k SD Soud pro veřejnou službu (7 soudců, od 2006) - rozhodování pracovněprávních sporů zaměstnanců orgánů EU - proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek k Tribunálu
III. Evropská unie Soudní dvůr EU sporná řízení - žaloba na porušení Smluv (předchází jí tzv. infringement) např. C-57/89, Komise vs. Německo ( Leybucht ) - žaloba na neplatnost aktu sekundární legislativy např. T-150/05, Sahlsted a další vs. Komise - žaloba na nečinnost, - ž. na náhradu škody, - zaměstnanecká ž. nesporná řízení - řízení o předběžné otázce např. C-117/03, Societa Italiana Dragaggi - řízení o vydání posudku
III. Evropská unie Soudní dvůr EU nejčastější typy případů týkající se BD a HD - chybějící nebo nedostatečné legislativní zakotvení (C-236/85 EK vs. Nizozemí) - nedostatečné vyhlášení či nevyhlášení chráněného území (C-355/90 Marismas de Santoña) - zmenšování chráněného území (C-44/95 Lappel Bank) - umístění investičních celků do území (C-209/04 EK vs. Rakousko) - nezajištění ochrany území, zejména hodnocení vlivu (C-127/02 Landelijke Vereniging tot Behoud van de Waddenzee) - porušení druhové ochrany, zejména lovem (C-182/02 Liga na ochranu ptactva vs. Francie)
IV. EK vs. ČR obecné principy - mechanismus vynucování unijního práva je obsažen v čl. 258-260 SFEU - porušování povinností členských států je postihováno EK a SDEU - členským státem se rozumí kterýkoli jeho orgán - není rozhodující, co bylo důvodem porušení práva (neuznává se argument tzv. vyšší moci) - obvykle nejprve neoficiální a neveřejná fáze (zjišťování skutkového stavu)
IV. EK vs. ČR předsoudní fáze řízení (tzv. infringement) - zahajuje Komise v souladu s čl. 258 SFEU z vlastní iniciativy nebo na základě iniciativy jiného členského státu (ten může následně podat žalobu podle čl. 259) zasláním formálního upozornění - členský stát je povinen ve stanovené lhůtě odpovědět, resp. sjednat nápravu - pokud Komisi odpověď členského státu neuspokojí, vydá odůvodněné stanovisko - členský stát je povinen ve stanovené lhůtě odpovědět, resp. sjednat nápravu - pokud Komisi odpověď členského státu neuspokojí může podat žalobu k Soudu
IV. EK vs. ČR dosud řešené případy (stav k I/2011) 2004 - Slavíkovy ostrovy 2006 - transpozice BD 2006 - transpozice HD 2006 - Větrov 2007 - ptačí oblasti - odůvodněné stanovisko 2007 - přílohy BD a HD 2007 - R 55 2007 - Teplá Vltava - formální upozornění
IV. EK vs. ČR soudní řízení - obvykle je vydáno stanovisko generálního advokáta - rozsudek Soudu stanoví, zda, popř. jak bylo právo porušeno (deklaratorní rozhodnutí), neobsahuje žádnou lhůtu ke splnění porušené povinnosti - shledá-li Soud, že členský stát porušil povinnost a ten ji následně nesplní, může Komise zahájit nové řízení pro porušení smlouvy - nesplní-li stát požadavky, může Komise podat novou žalobu - na jejím základě může Soud uložit členskému státu paušální částku (jednorázovou pokutu) nebo penále (opakovaná platba do doby nápravy) i když to Komise nenavrhne
děkuji za pozornost